Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Filip)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti
mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně
některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb.,
o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 299/ - druhé čtení

Děkuji paní kolegyni Heleně Válkové, která je zpravodajkou, že zaujala místo u stolku zpravodajů. V tuto chvíli už tedy mohu dát slovo panu ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi. Prosím, pane ministře.

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane místopředsedo. Velmi ve stručnosti připomenu, co je obsahem tohoto návrhu. Jedná se o implementaci požadavků směrnice Evropské unie o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, kde implementační lhůta je 11. června tohoto roku. Navrhují se novelizovat tři zákony. To gros spočívá v zákoně o odpovědnosti mládeže za protiprávní trestné činy, to znamená v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže. Další změny se potom ale spíš okrajově dotýkají trestního řádu a zákona o výkonu vazby.

Ze změn, které jsou navrhovány, mohu zmínit zejména rozšíření informací, které jsou v rámci jednotlivých fází trestního řízení poskytovány mladistvému, který vystupuje v předepsaném procesním postavení; zakotvení pravidla, podle kterého osoba, u které není jisté, jestli dosáhla 18 let věku, se považuje za mladistvého do doby, než je prokázán opak; zavedení oprávnění mladistvého, aby si sám navrhl svého opatrovníka; rozšíření poskytování nutné obhajoby, která se poskytuje mladistvému i na období po dosažení věku 18 let, a to teoreticky až do 21 let, pokud je to potřebné s ohledem na okolnosti, zejména vyspělost a zranitelnost osoby, o kterou se jedná; zakotvení preference pořizování audiovizuálního záznamu během výslechu mladistvého a prodloužení odděleného umístění mladistvého ve vazbě dospělých i na případy, kdy překročí v době, kdy je ve vazbě, věk 18 let.

Vládní návrh zajišťuje plnou implementaci evropské směrnice a já moc prosím o jeho podporu a propuštění do třetího čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi spravedlnosti Janu Kněžínkovi. Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru ústavněprávnímu jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro bezpečnost. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 299/1 a 299/2.

Po vystoupení paní zpravodajky ústavněprávního výboru paní poslankyně Heleny Válkové se ještě připraví pan poslanec Zdeněk Ondráček, který je zpravodajem právě výboru pro bezpečnost. Paní zpravodajko, prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, jak tady bylo řečeno, naše dobrá právní úprava zákona o soudnictví mládeže touto novelou, pokud ji schválíme, bude ještě zlepšena ve směrech, které tady velmi přesně a konkrétně popsal pan ministr, takže už se k tomu vracet nebudu. Snad jedině k těm kontroverzním otázkám, které jsme řešili na ústavněprávním výboru.

My jsme se jako garanční výbor samozřejmě touto novelou zabývali a tam taková největší sporná otázka byla problematika související s určením věku dítěte, u kterého není jisté, zda dosáhlo věku 15 let, kdy navrhovaná novela považovala takové dítě mladší 15 let za dítě mladší 15 let i v případě, kdy to nebylo zřejmé, jisté a muselo se zjišťovat v průběhu dalšího zkoumání nebo posuzování, jak to vlastně s tím věkem skutečně je, protože chybí třeba doklady, a ta novela předpokládala, že se v takovém případě bude dítě považovat automaticky za mladší 15 let. Jak víte, v České republice je hranice trestní odpovědnosti právě stanovena na těch 15 roků, takže tam jde o to, jestli spadne do kategorie sice mladistvých, také privilegované kategorie pachatelů, nebo podezřelých z trestné činnosti, nicméně již trestně odpovědných, anebo do kategorie trestně neodpovědných dětí mladších 15 let.

Výsledek diskuse je už obsahem usnesení ústavněprávního výboru z 36. schůze, která proběhla 20. února 2019, kdy jsme se nakonec shodli na tom, že pokud jde o otázku dětí, u kterých není zřejmé, zda je jim 15 roků, nebo 14 roků, nebo 16 roků, po diskusi, která tam odezněla a o které možná bude hovořit i pan poslanec Ondráček, se většina rozhodla navrhnout tento bod vypustit. Čili z té novely by byl vypuštěn bod, v rámci kterého se navrhuje, aby v takovém případě bylo automaticky považováno dítě za mladší 15 let. Tak to je první závěr ústavněprávního výboru, že se nebude považovat automaticky za mladší 15 let a že se bude zjišťovat vždycky v každém konkrétním případě, kolik mu je roků, ale nebude tam ta premisa toho, že se považuje za mladší 15 let, když nebude matriční věk jistý. Takže to je první závěr.

Druhý závěr, ke kterému jsme dospěli v rámci ústavněprávního výboru, je celkem legislativně technický, že s ohledem na to, jak původně zněla účinnost, která by určitě vzhledem k prodloužení legislativního procesu nebyla naplnitelná, tak navrhujeme změnit účinnost relativně neurčitě, čili že zákon by nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, čili standardní relativně neurčitá účinnost, která si myslím, že je tady velmi namístě.

Kromě toho tady byl ještě jeden, jenom jediný pozměňovací návrh, který vložila do systému skupina poslanců Maříková, Okamura, Fiala, Hrnčíř, Koten, Kohoutek, Jelínek, Levová, Jarošová a další, která jenom, když se o tom potom bude diskutovat, zpřesňuje navržené znění, o kterém také právě hovořil pan ministr spravedlnosti, kdy v případech, kdy je to třeba, se pořizuje o výslechu mladistvého audiovizuální záznam, a ona zpřesňuje tu formulaci velmi vhodným způsobem, když v tom navrhovaném znění pozměňovacího návrhu se výslovně uvádí, že je-li to vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého vhodné. To tam nebylo. Čili vkládá se tam okolnosti a případ a osoba mladistvého, a je-li to technicky možné, tak se pořizuje obrazový a zvukový záznam o výslechu mladistvého. Čili opět je to zlepšení předkládané novely.

Jinak ta diskuse není taková, abychom ji tady museli podrobně popisovat, která na ústavněprávním výboru proběhla, a navrhujeme samozřejmě s přihlédnutím k těm změnám, které jsou vtělené v usnesení číslo 112 z 20. února 2019 z naší 36. schůze, návrh novely schválit.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce, a než udělím slovo zpravodaji výboru pro bezpečnost Zdeňku Ondráčkovi, dovolte mi, abych ještě jednou zopakoval sdělení předsedy Poslanecké sněmovny, to jest, že v kuloárech jednacího sálu jsou připraveny podpisové archy k neštěstí, které se stalo v Paříži, kdy gotický klenot a významný vrcholný symbol Paříže, katedrálu Notre Dame, zachvátil ničivý požár. Připomínám to pro to, že podpisové archy jsou připraveny k podpisu jenom do 13 hodin, tak abychom mohli v nejbližším možném termínu po té 13. hodině průvodní dopis nás poslanců předsedovi Národního shromáždění Francie Richardu Ferrandovi předat. Dopis bude tedy předán prostřednictvím velvyslanectví Francouzské republiky tady v Praze. Tolik tedy ještě jednou z opakování toho sdělení.

A nyní tedy požádám zpravodaje výboru pro bezpečnost Zdeňka Ondráčka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu a informoval nás o projednání výboru pro bezpečnost. Udělím vám slovo, až tady bude trochu klid. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dovolím si požádat vás o přenesení debat do předsálí. Nechci jmenovat. Děkuju. Máte slovo.

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením č. 85 výboru pro bezpečnost z 20. schůze, která se uskutečnila 21. března 2019, kdy se výbor pro bezpečnost ke sněmovnímu tisku č. 299 po úvodním vystoupení pana ministra spravedlnosti doktora Kněžínka, po zpravodajské zprávě přednesené místopředsedou výboru doktorem Ondráčkem a obecné rozpravě dopracoval k usnesení, kdy zaprvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s návrhem vyjádřila souhlas, zadruhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení přednesl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, a zatřetí zmocňuje mne jako zpravodaje výboru, abych s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, což jsem právě učinil. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevřu obecnou rozpravu... (Hlasy zprava.) Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a v té jako první vystoupí pan poslanec Marek Benda. S faktickou poznámkou na vystoupení zpravodaje může ale kolegyně vystoupit až po prvním vystoupení z rozpravě, jinak to nemohu udělat podle jednacího řádu. Pan kolega Marek Benda. Prosím.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená paní zpravodajko, dámy a pánové, jenom poměrně ve stručnosti se pokusím říct, že ano, chápu, že Ministerstvo spravedlnosti nemůže udělat nic jiného než předložit nám opět další provedení evropské normy. Současně bych ale řekl, že si myslím, že to je zase jedna z těch evropských norem, které jsou nesmyslné, kde se samozřejmě mělo pracovat mnohem dříve na tom, abychom něčím takovým nebyli zavázáni a zavazováni. Ale když se na to znění podíváte, tak mi přijde, že se opravdu míjí se zdravým rozumem.

Částečně jsme to kritizovali již v prvním čtení. Ale představy, koho mám o čem všem vždy znovu a znovu poučovat, komu mám říkat, která jsou jeho práva, která se nakonec stejně v české byrokratické společnosti řeší jediným způsobem, to jest tím, že se každému dávají k podpisu na začátku výslechu, čehokoliv, čtyři až pět papírů, které samozřejmě nikdo z nás nečte a kterými se vzdává celé řady práv a ujišťuje veřejnou moc, že je srozuměn s tím, že má právo si zvolit advokáta, má právo si zvolit tlumočníka, má právo, má právo, má právo. Nic z toho se stejně pořádně nedozví, jsou to jenom zbytečné papíry. A to je to, co k nám bohužel prostřednictvím tohoto zákona směřuje z těch evropských směrnic.

Tu druhou část, o které již částečně mluvila paní zpravodajka, pokládám snad za ještě mnohem pochybnější a spornější a jsem rád, že jsme se alespoň na půdě ústavněprávního výboru dohodli, že budeme implementovat opravdu jenom to, co musíme implementovat, a nebudeme si k tomu dodávat žádné vlastní myšlenky. Představa toho, že v naší společnosti jsou osoby, u kterých neumím poznat, jak jsou staré, si myslím, že je naprosto naivní. Všechny tyhle myšlenky vznikly bohužel v Evropské unii až v situaci, kdy se tady objevily desítky až stovky tisíc osob z jiného území, které velmi často tvrdily, že jejich věk vůbec neodpovídá věku, na který biologicky vypadaly a který bylo obtížné určit, protože žádné doklady u sebe neměly. Proto začínáme do evropských zákonů přijímat různá prapodivná ustanovení, jako že má se za to, že mladistvým je i ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok věku, ale u něhož není možné bez důvodné pochybnosti určit, že v době spáchání provinění překročil osmnáctý rok věku. Mně to připadá opravdu jako ustanovení, které jsme nikdy do ničeho nepotřebovali, upřímně řečeno, nemáme ho v žádných jiných předpisech než v trestním právu. Chápu, že ho přijmout musíme, ale moc nechápu, co dělají vyjednávací představitelé České republiky, když v Bruselu a v dalších jednají a pokoušejí se tam domluvit nějaké konečné znění směrnice, když se tam dostávají takovéto věty, které jsou naprosto v rozporu se zdravým rozumem a s tím, na co jsme v České republice zvyklí.

Ministerstvo spravedlnosti, respektive vláda původně do toho návrhu vložila i pasáž, která by obdobné právo měla požadovat i pro osoby kolem patnácti let, že se bude složitě zkoumat a bez důvodné pochybnosti se bude vykládat, že jsou mladší patnácti let. My jsme nakonec rozhodli na ústavněprávním výboru, že toto ustanovení vypustíme, že nám stávající znění bohatě stačí. Policie s tím má své zkušenosti, státní zástupci s tím mají své zkušenosti, samozřejmě že když ta věc není jistá, tak to nějakým způsobem zkoumají anebo se k osobě chovají, jako že je mladší patnácti let. Ale protože to má poměrně podstatné i procesní otázky, jestli je někomu už patnáct, nebo není někomu patnáct, jak se k němu chováme v trestním řízení, respektive vůbec jestli něco jako trestní řízení může běžet, nebo běží jiná řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, proto jsme se rozhodli, že tato část nebude do zákona, do této novely zákona začleněna, abychom si aspoň v českých předpisech, když už implementujeme podle mého názoru bohužel lehce nesmyslná ustanovení, nedělali další a větší a hlubší nepořádek.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Ondráček, ale ještě předtím byla s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Levová.

Poslankyně Jana Levová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Chtěla bych se vrátit k počtu formulářů, které se podepisují na policii, a chtěla bych se tímto vrátit k panu poslanci Ondráčkovi. Dost často jsem tlumočila na policii. A my jsme trošku opomněli, že se zvyšuje podíl trestných činů, kde figurují cizinci a tlumočníci musí předkládat na policii. Zároveň mají i povinnost překládat všechny tyto formuláře, pan kolega Ondráček uvedl jejich počet, že se nám neustále zvyšuje, a že pokud by tedy tlumočník opravdu měl přeložit všechny formuláře, ta poučení, která tam jsou, tak by tam také brzy mohli sedět devět hodin jenom na to, aby přeložili ta poučení, což je tedy pro mě faktický problém. Nejsem pro, aby se to zrovna u mladistvých nepodepisovalo, tam je to důležité, ale domlouvala jsem se s paní zpravodajkou prof. Válkovou, že by se to otevřelo, počet těch formulářů a zredukování formulářů, v rámci trestního řádu, novelizace trestního řádu. Takže vás na to chci jenom upozornit - tedy pana kolegu Ondráčka - že tohle je další bod, který si myslím, že bychom měli řešit, a to jsou právě překlady těchto formulářů a těchto poučení. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ondráček v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, přestože nesu celý sněmovní tisk, nebojte, nebudu moc dlouhý. V podstatě jsem byl zmíněn v rámci rozpravy jak paní zpravodajkou, tak i svými ctěnými kolegy, kteří hovořili o tom projednávání na ústavněprávním výboru, popřípadě paní kolegyně Levová.

Chtěl bych znova připomenout, jak vypadá zaplevelení trestního řádu. Každý, kdo jde podat vysvětlení dnes na policii, je s ním sepisován úřední záznam podání vysvětlení podle takzvaného paragrafu 158/6 trestního řádu. Na tomto formuláři najdete jeden a půl stránky poučení. Potom tato osoba je poučena jako poškozený, případně oběť trestného činu - tři stránky poučení. Potom je poučen o získávání informací pro oběť trestného činu - další tři stránky poučení. Potvrzení o převzetí poučení, protože samozřejmě policie se musí bránit, když by ta osoba řekla, že poučena nebyla, takže se vypisuje další formulář na formulář, převzetí o převzetí poučení - půl stránky. A poučení o poskytnutí informací v trestním řízení - jeden list. Dohromady devět listů textu velikosti 8 Arial nebo jiného typu písma. To, co zmínila paní kolegyně Levová, kdy potom tlumočník v případě cizince toto musí překládat, tak mu to velmi přeji. Má určitě vyděláno na několik hodin. Standardní poučení v cizích jazycích, jako je angličtina, němčina a tak dále, je v rámci ETZ, elektronického trestního řízení, už ve formulářích, ale existuje tam.

Materiál jako takový pan kolega Benda zmínil - a já jsem to zmínil několikrát i v prvním čtení, i na jednání ústavněprávního výboru - je z mého pohledu nadbytečný, je to další hrbení se před nesmyslnou administrativou a implementací evropského práva, kterým zaplevelujeme náš český právní systém tím, jak zde bylo zmíněno, kdo se rozumí dítětem, kdo se rozumí osobou mladší patnácti let... mladistvým. A my jsme v podstatě na ústavněprávním výboru vyškrtli jednu možnost, to znamená dítě, to znamená osoba mladší patnácti let, ale nechali jsme tam to samé pro osobu mladistvého, to znamená dítě v kategorii patnáct až osmnáct let. To znamená, zase, pokud se někdo bude prohlašovat za mladistvého, to znamená v kategorii patnáct až osmnáct, my jsme povinni s ním takto zacházet, a další věci. Takže já za sebe, předpokládám, že i za klub KSČM, říkám, že pro toto hlasovat nebudeme, a to z důvodu toho, že odmítáme další byrokratizaci trestního řízení. A chtěl bych připomenout zejména poslancům hnutí ANO a České straně sociálně demokratické, že si do svého programového prohlášen vlády dali: snížíme administrativu policie a orgánů činných v trestním řízení. Přidáváte další formuláře.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Nezazněl návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání, tedy ještě se ptám, zda je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Není.

Otevírám podrobnou rozpravu. Do ní je přihlášena paní poslankyně Maříková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla přihlásit ke svému pozměňovacího návrhu, o kterém mluvila tady paní poslankyně Válková. V systému je načten jako sněmovní dokument 2625. Navrhuje se v něm upřesnit, kdy může být o výslechu mladistvého pořizován obrazový a zvukový záznam. Předkládané znění, že se tak může stát, je-li to vzhledem k okolnostem vhodné, je neurčité a v praktické rovině tento neurčitý právní pojem může způsobit značné problémy. O jaké okolnosti se jedná? Například o okolnosti na straně orgánů činných v trestním řízení, o okolnosti v technické rovině, o okolnosti v personálním obsazení orgánů činných v trestním řízení apod. Musí se jednat o všechny okolnosti daného konkrétního případu. Vedle okolností konkrétního případu by měla být dále zohledněna i osobnost samotného mladistvého obviněného, neboť tyto kategorie nejsou jedno a totéž, a zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, je rozlišuje. Například v § 33 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2016/800 ze dne 11. května 2016, o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, v čl. 9 odst. 1 sice stanoví zřejmou prioritu pořizování audiovizuálního záznamu výslechu mladistvého, nicméně zároveň vymezuje určité situace, za kterých se toto pravidlo neuplatní, kdy tímto korektivem je právě kritérium přiměřenosti okolnostem případu, a měla by jim být i osobnost mladistvého. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A s přednostním právem je přihlášen pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, je mi líto, pane ministře a paní profesorko prostřednictvím pana předsedajícího, že vám musím přerušit tento bod, ale já jsem všem předsedům poslaneckým klubům Sněmovny avizoval, že budeme po 12. hodině žádat přestávku na jednání poslaneckého klubu v délce do 12.30 hodin, kdy je pevně zařazen další bod. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Vyhovuji této žádosti. Vyhlašuji přestávku. Budeme pokračovat... Ano, ještě s přednostním právem pan předseda.

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Já jenom prosím naše kolegyně, kolegy na jednání našeho klubu k panu předsedovi Sněmovny Vondráčkovi. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Ve 12.30 hodin budeme pokračovat volebními body.

(Jednání přerušeno ve 12.12 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 12.30 hodin.)

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 12.30, skončil čas vyměřený na přestávku poslaneckého klubu a budeme pokračovat napevno zařazenými body, což jsou změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny a návrh na jmenování členů Kontrolní rady Technologické agentury České republiky.

Zahajuji projednávání bodu číslo

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.