(14.40 hodin)
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Takže vzpomeňme si na rok 2010 a dobu vedení ministerstva ze strany pana ministra Drábka. Dotace tehdy činila tristních 6,83 miliardy korun a mnoho sociálních služeb muselo skončit nebo bojovalo o přežití. Oproti tomu v letošním roce máme historicky nejvyšší dotaci, a to 15,72 miliardy korun. To ale není vše. Od 1. srpna 2016 došlo k navýšení příspěvku na péči ve všech stupních o 10 %. Od 1. dubna 2019 dojde k navýšení příspěvku na péči ve čtvrtém stupni závislosti na 19 200 korun a od 1. července 2019 dojde také k navýšení ve třetím stupni závislosti pro osoby mladší 18 let na 13 900 korun a pro starší 18 let na 12 800 korun. To vše se promítne do vyšších plateb za péči pro terénní a ambulantní sociální služby.
Prioritou sociální demokracie jsou dobře zaplacení a kvalitní pracovníci sociálních služeb. Za posledních pět let proto došlo k navýšení platů i mezd v této oblasti o více než 55 %. V tomto kontextu i do budoucna chceme dále navyšovat finanční ohodnocení zaměstnanců a zároveň nastavit lepší podporu neformálních pečovatelů tak, aby byla efektivnější spolupráce poskytovatelů ambulantních a terénních sociálních služeb a neformálních pečovatelů. Připravujeme to také v novele zákona o sociálních službách, která je v plánu legislativních prací připravena na podzim tohoto roku.
Dovolte mi nyní zopakovat několik čísel. Financování sociálních služeb je samozřejmě vícezdrojové. Jak v posledních letech tedy stoupaly finanční prostředky? Za posledních pět let došlo k razantnímu navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu, respektive z úrovně Ministerstva práce a sociálních věcí. Mezi lety 2014 až 2019 došlo k navýšení o 105 %, jak už jsem zmiňovala ze 7,7 miliardy na 15,7 miliardy.
Dále je nutné také zmínit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má vytvořenu i takzvanou národní síť sociálních služeb, kde jsou financovány primárně nadregionální a také ojedinělé sociální služby. Například se jedná o specifické služby pro autisty, kde MPSV za poslední čtyři roky navýšilo finanční prostředky z 9 na 40 milionů, nebo o služby pro osoby s roztroušenou sklerózou, nebo služby, které poskytuje Národní rada zdravotně postižených, či služby pro sluchově a zrakově postižené, nebo oběti trestných činů.
K tomu je nutné přičíst i spolupodíl z příspěvku na péči. Ten vzrostl o 27 %. A to není započítáno letošní navýšení příspěvku na péči. Celkově se tak MPSV podílí zhruba 25 miliardami ročně, což je více jak polovina celkových nákladů sociálních služeb.
Spolupodíl uživatelů skrze úhrady se mezi lety 2014 až 2017 navýšil o 17 % z 6,93 miliardy na 8,14 miliardy. To bylo způsobeno navýšením starobních a invalidních důchodů a nárůstem počtu klientů. Klienti se tak dnes podílejí na celkových nákladech zhruba 21 % z celkových nákladů.
Spolupodíl krajů se mezi lety 2014 až 2019 sice navýšil, ale stále se jedná pouze o 1/10 z celkových nákladů sociálních služeb. Růst spolupodílu obcí je z úrovně samospráv nejnižší, a to pouze 7 % z celkových nákladů. Přitom je nutné připomenout, že krajům vzrostly příjmy z rozpočtového určení daní během let 2013 až 2017 z necelých 47 miliard na necelých 65 miliard, tedy o téměř 40 %, a obcím stouply za stejné období daňové příjmy z rozpočtového určení daní ze 162, necelých 162 miliard na 206 miliard, tedy také o téměř 30 %, o 45 miliard. Spolufinancování se nenavyšovalo v sociálních službách tak, aby to odpovídalo tomu navýšení v rozpočtovém určení daní.
Co se týká financování z operačního programu Zaměstnanost, tak zde jsme vyšli krajům vstříc a hned po mém nástupu jsme udělali revizi výzvy tak, že dojde k navýšení finančních prostředků na sociální služby o 1,5 miliardy korun. S touto částkou naše ministerstvo nepočítalo, když se v červnu 2018 připravoval návrh státního rozpočtu na tento rok. Každý kraj tak může své individuální projekty buď prodloužit, nebo připravit projekt nový. Záleží jen na kraji, jaký způsob zvolí. Také finanční prostředky budou uznatelné už od ledna tohoto roku, a proto výpadek ve výši 800 miliard korun, kterým jsme při přípravě návrhu státního rozpočtu počítali, už není v tuto chvíli relevantní.
Navýšení je důležité, to nezpochybňujeme. Já ale navrhuji, abychom si sedli znovu ke společnému stolu k jednání a k upřesnění požadavků. Jsem tedy připravena společně s kraji a Ministerstvem financí jednat, jakým způsobem a v jaké výši mají být sociální služby pro tento rok dofinancovány, protože naše čísla a čísla, která padají ve veřejném prostoru, se liší v poměru trojnásobném. Velmi vám děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zástupce navrhovatelů tohoto bodu pan poslanec Vít Kaňkovský, který, bude-li souhlasit, se stane zároveň jeho zpravodajem. Souhlasíte, děkuji. Takže máte slovo. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážená paní ministryně, nebo vážené paní ministryně, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové. Já navážu na paní ministryni. Dříve bylo podle mě i logickým zvykem, že začíná se svým vystoupením zástupce navrhovatelů, aby pak gesční ministr nebo zástupce vlády mohl reagovat na podněty navrhovatelů, ale nebráním se i tomuto modelu.
Chci v prvé řadě poděkovat vám, kolegyně, kolegové, kteří jste podpořili zařazení tohoto bodu na program jednání pléna Poslanecké sněmovny, čímž podle mého názoru dokazujete, že si uvědomujete problém, který ve financování sociálních služeb v tomto roce nastal. Děkuji vám za to a doufám, že diskuze, která tady dnes odpoledne proběhne, přispěje k urychlenému řešení financování na letošní rok. A ambicí je otevřít i systémové změny, protože problémy s financováním sociálních služeb mají i systémový ráz a je potřeba se o něm bavit, je potřeba o něm hovořit.
Už jsem tady zmiňoval, když jsme chtěli zařadit tento bod, že je potřeba se vrátit ne moc daleko zpátky, a je to v podstatě do prosince minulého roku, kdy jsme tady schvalovali rozpočet na tento rok. Byla tady poměrně bouřlivá diskuze právě o částce, kterou je potřeba alokovat na dotace pro provoz sociálních služeb. Padaly zde pozměňovací návrhy z dílny KDU-ČSL, Pirátů, ODS na dofinancování 800 nebo 900 milionů korun. Bohužel ani vláda, ani vládní koalice na tento návrh nepřistoupily.
My jsme už tenkrát avizovali, že nastane problém, že ty propočty, které mělo v té době Ministerstvo práce a sociálních věcí - a tady je potřeba říci, že ty propočty zpočátku, někdy v době pracovního jednání s poskytovateli v září loňského roku, byly podobné těm našim. To znamená, že tam se ukazovalo, že bude deficit ve financování. Tenkrát se hovořilo někde o částce jedné miliardy korun. Nicméně vláda nakonec se dohodla, vládní koalice, že ten problém necítí. Bylo dofinancováno pouze 200 milionů korun - a co nastalo? Nastala situace, kterou jsme avizovali - a já mohu říci za sebe, že mě to nijak netěší -, že už v únoru tohoto roku začaly postupně chodit z krajů, a nejenom od poskytovatelů, ale i od krajů jako institucí, informace o tom, že schválená - a paní ministryně to tady opakovaně říkala i v odpovědi na moji interpelaci - rekordní alokace ve výši 15,7 miliardy korun, je nedostatečná.
Bavili jsme se o těch důvodech. Paní ministryně tady dneska zmiňovala řadu čísel. Říkala, že ta čísla si neodpovídají, že její čísla a čísla od poskytovatelů nejsou v korelaci. Ale možná je to také tím přístupem. Je to možná také tím, co kdo chce vidět. A já jsem přesvědčený o tom, že když dneska ráno jste tady měli možnost od zástupců několika desítek poskytovatelů přebírat jejich apel, na kterém se dokázali napříč republikou shodnout, a to je potřeba si říci, že ne vždycky jsou tito poskytovatelé spolu v přátelských vztazích - jestliže tady je korelace se závěry sociální komise Asociace krajů, která došla také k částce, která koreluje s částkou, kterou říkají poskytovatelé, tak jsem přesvědčený o tom, že je potřeba se bavit o tom, jak tu situaci budeme řešit.
Ta částka, která došla z jednotlivých krajů - a to jsou údaje od jednotlivých krajů, od samospráv a od krajských úřadů - se přiblížila částce 3,1 miliardy korun, které scházejí k dofinancování sociálních služeb. Zároveň ale po diskuzi jak sociální komise, tak asociace poskytovatelů, je zde stanovena částka, nebo se shodli všichni tito účastníci na tom, že je potřeba dofinancovat alespoň 2,1 miliardy korun, aby nedošlo k redukci poskytovaných služeb. ***