(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom k té debatě o jednacím řádu a závažnosti usnesení výboru pro evropské záležitosti konstatuji, že sice v § 4 je řečeno, že pokud nerozhodne Sněmovna o zařazení, považuje se rozhodnutí výboru za vyjádření Sněmovny, což zde zmínila paní poslankyně Balcarová, nicméně odstavce 5. a 6. hovoří o tom, že usnesení Sněmovny nebo usnesení výboru v případě podle odst. 4 ve věci návrhu aktů a jiných dokumentů Evropské unie jsou zasílána vládě, která je zohlední při formulaci svého stanoviska pro jednání v orgánech Evropské unie, a stejně tak odstavec 6 považuje usnesení Sněmovny a usnesení výboru podle odstavce 4 za stejně účinná, za stejně hodnotná. To znamená, že můžeme chápat to usnesení výboru na stejné úrovni, se stejnou váhou a se stejnou platností, jako je usnesení Sněmovny k této věci. Tak jednoznačně hovoří jednací řád a z té jedné formulace v odstavci 4, že jde o vyjádření Sněmovny, nelze vyvodit to, že by to mělo nižší váhu. Myslím, že dikce jednacího řádu je v tomto směru jasná, nepotřebujeme na to výklad legislativy.
Nyní budeme pokračovat v rozpravě. Paní poslankyně Krutáková je na řadě, po ní vystoupí paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, ochrana klimatu se po celém světě stává tématem číslo jedna. U nás ale mám pocit, že vláda o klimatu a ekologii více mluví a připravuje spíše proklamativní zákony bez reálných nástrojů, jak dosáhnout změny. Například vláda dodnes stále nepřišla s protierozní vyhláškou, která zásadně zpřísní limit maximálního odnosu půdy z hektaru, a bude tak vyžadovat zavádění účinných protierozních opatření. Přitom přes polovinu zemědělských půd je ohroženo erozí.
Jsem tedy alespoň ráda, že existuje zákon o pozemkových úpravách, který umožňuje realizovat stavby a zařízení, která navracejí krajině alespoň částečně její retenční schopnost. Tyto projekty, o něž je velký zájem, si ale zaslouží výrazné finanční posílení a na to bychom měli myslet při sestavování státního rozpočtu. Stále zdůrazňovaný projekt Dešťovka není například špatný nápad, ale jedná se jen o pomyslnou kapku v moři. Rozhodně nezachrání naši vyprahlou krajinu. Chyby z minulosti lze spatřit i ve stavu povodí a v kvalitě půdy, která nesaje vodu, a chybí jí organická složka.
A já se ptám, co pro odstranění těchto negativních trendů udělaly poslední dvě vlády. Nástroje tu jsou, jak zmínil pan ministr, nicméně jejich realizace je slabá a pomalá. Liknavost vlády lze dále vidět i ve vztahu vůči dalším ekologickým cílům Evropské unie a můžeme na to brzy tvrdě doplatit, například v oblasti odpadového hospodářství, které není jen o skládkování, o ochraně vodních zdrojů či ochraně přírody a krajiny.
A pak je to také pařížská klimatická deklarace, jejíž cíle se nám současným tempem dosáhnout nepodaří. OECD nám proto například doporučila zavedení daně z uhlíku a přeměnu nastavení spotřebních daní, které jsou nyní nastaveny špatně. Reakce vlády? Zatím žádná. Navíc nebyly schváleny vyšší národní limity pro hlavní látky znečišťující ovzduší. A to je málo. Mějme na paměti, že na obyvatele jsme čtvrtým největším znečišťovatelem v Evropské unii a celosvětově jsme na 20. místě.
O velmi vlažném přístupu vlády k ochraně klimatu vypovídá i to, že v čele Rady vlády pro udržitelný rozvoj nestojí premiér a celá implementace cílů pro udržitelný rozvoj je předána do gesce Ministerstva životního prostředí. Podívejme se třeba na Finsko, které pan premiér s oblibou zmiňuje, jak řeší udržitelný rozvoj a strategické plánování systémově a komplexně. Vláda se pouze snaží, aby vše vypadalo dobře naoko, vrhá se na krátkodobá a nablýskaná řešení, ale dlouhodobé výsledky jsou nulové.
Vyzývám tedy proto vládu, ale i vás všechny, abyste začali brát ochranu klimatu vážně a mysleli i na další generace. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni. S přednostním právem nyní vystoupí pan předseda Farský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, kteří jste ještě v tuto chvíli v sále, já bych chtěl přednést stanovisko za klub Starostů a nezávislých a upozornit vás na doplnění usnesení, které tady představím. Jsme totiž podporovatelé tohoto přístupu otevření tématu, který nás ovlivňuje úplně všechny, ale mnohdy si můžeme připadat malí v tom, co v něm dokážeme změnit. Otázky klimatu jsou skutečně celosvětové. Sice nejsme vůbec na lichotivých místech, ale v objemu světového znečištění nejsme tím rozhodujícím státem. Tím ale neříkám, že v tom nemáme pracovat a nemáme prostor pro zásadní zlepšení.
My jsme chtěli obrátit vaši pozornost k oblasti, kterou můžeme zlepšovat takřka okamžitě a kde tu povinnost, myslím si, máme zásadní, a to je otázka kvality půdy a kvality vody, zvláště té podzemní. Jako Starostové a nezávislí už jsme k některým konkrétním krokům přistoupili. Zmíním přístup, řekl bych velice inspirativní, starosty Spáleného Poříčí Pavla Čížka, který nevyhledával složité definice, nesvolával náročné pracovní skupiny, ale prostě přistoupil k tomu, že se podíval do současných pozemkových map, do katastrálních map, a vyhledal ty polní cesty, které dodnes jsou ve vlastnictví obce a které přetínají ty obrovské lány zemědělských pozemků, které jsou jedním z těch problémů, který způsobuje výraznou erozi a zhoršování kvality podzemních vod, a prostě tyto cesty, které v katastrálních mapách ve vlastnictví obcí dodnes jsou, vyčlenil z pronajatých pozemků a tyto cesty v krajině obnovil. To je opatření, které jde realizovat v rámci let a je velice účinné. Tímto to také je určitou výzvou, kterou tady ke starostům v České republice, kterým záleží na půdě, na vodě a jejich kvalitě, je to jedna z cest, kterou se mohou vydat.
Čísla jsou totiž alarmující. Ročně je v České republice zničeno, odneseno erozí, 21 milionů tun půdy. Vyčísleno finančně, je to škoda někde kolem 10 miliard korun. Padesát procent zemědělské půdy v České republice je ohroženo erozí. Když byl proveden průzkum v roce 2016, tak bylo zjištěno, že na 86,8 % vrtů, kde byla kontrolována podzemní voda, byl překročen některý z limitů znečištění této vody. Osmdesát sedm procent podzemních vod v České republice je znečištěno. To jsou čísla, která nelze přehlížet, a myslím, že je naší povinností se k nim postavit a řešit je. Musí to být silou ideálně celé společnosti. I proto jsem obešel všechny předsedy poslaneckých klubů Poslanecké sněmovny, a tady bych chtěl vyslovit i poděkování panu ministru Brabcovi, který se k usnesení, které jsem mu předložil, vyjádřil pozitivně.
To usnesení, které doplní, doufám tedy, po vašem hlasování a bude bodem číslo 4 dnešního hlasování o bodu číslo 162, zní takto: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby do 31. května 2019 předložila Poslanecké sněmovně konkrétní plán termínovaných urgentních kroků vedoucích k zamezení nadměrné vodní i větrné eroze půdy a snižování její kvality a k zamezení zhoršování kvality spodní i povrchové vody.
Děkuji vám předem za podporu a za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Seznámím vás v této chvíli s omluvami, které mezitím přišly. Pan poslanec Petr Pávek se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 11 hodin do 13 hodin z důvodu návštěvy lékaře. Pan předseda Zbyněk Stanjura se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Adam Vojtěch se omlouvá z dnešního jednání v době od 11 do 12.30 hodin z důvodu neodkladných pracovních záležitostí.
Jsme v rozpravě. Na řadě by měla být paní poslankyně Gajdůšková, ale já už jí nedám slovo, protože je 12.29 a ve 12.30 máme napevno zařazeno sedm volebních bodů. (Poslankyně Gajdůšková se hlásí, že chce vystoupit alespoň tu jednu minutu.) Jestli to paní poslankyně Gajdůšková stihne do půl minuty, tak samozřejmě jednu větu jí mohu povolit. Prosím, máte slovo. ***