(11.40 hodin)
(pokračuje Balcarová)

Takže to jsou konkrétní věci, které můžu zmínit, že teď tady ve Sněmovně máme, a vidíme, že jsou nám předkládány novely zákonů, které nejsou v souladu s tou strategií adaptace na klimatickou změnu, a dokonce jsou s ní v rozporu. Takže to je věc, kterou jsem zde chtěla říct.

Pak jsem chtěla zmínit, co se týká toho dokumentu Čistá planeta pro všechny. Je to strategická vize, kterou předkládá Evropská komise. A chtěla jsem říct, že ta vize není o tom, že cílem je být nějak moc zelený nebo být udržitelný. Cílem je, aby ekonomika byla prosperující, moderní, konkurenceschopná - území, které bude mít tak silnou ekonomiku, že prostě i ty dopady klimatické změny bude zvládat. A to, že Evropská komise chce být lídrem, má také svoje opodstatnění. Vychází z toho, že nikdo jiný jako první tuto otázku neotvírá. Takže když to nebudeme my, zřejmě to nebude nikdo. Nemůžeme říkat, že Čína nic nedělá. Prostě ta zodpovědnost v tuto chvíli je především na nás a je to i tím, že Evropská unie je silná ekonomika, která nejenom že může být první, ale i na to má. A dalším důvodem je, že je to pro nás výzva, která nám přinese výhodu. Když my budeme ti první, tak budeme určovat, jak budou vypadat technologie, budeme podporovat vývoj, který podpoří náš průmysl. Takže když budeme lídři, budeme vlastně čerpat všechny výhody, které to přináší.

Takže toto jsou vlastně ty hlavní důvody, pro bychom se měli zapojit a být iniciativní, a ne říkat, že když nebude nic dělat celý svět, tak teda my taky nic nebudeme nic dělat. Protože my jsme tak malá ekonomika a malý stát, že vlastně ty naše aktivity nebudou mít žádný významný dopad. Ale skutečnost je taková, že my možná, Česká republika, nemáme tak úplně výrazný dopad na průběh klimatické změny, ale klimatická změna bude mít velmi výrazný dopad na Českou republiku. Takže tak bychom k tomu měli přistupovat. Ne se alibisticky schovávat za Čínu nebo jiné země. Už i jenom proto, že Česká republika je v rámci Evropské unie čtvrtá země, která vypouští nejvíc skleníkových plynů na hlavu v absolutních číslech. To opravdu není dobrá pozice. Měli bychom se chovat zodpovědně a měli bychom začít utlumovat spalování fosilních paliv. Ne tak, jak je to teď.

Nechci mluvit dlouho, chci dát také prostor ostatním řečníkům. Takže v tuto chvíli bych vás ráda seznámila s usnesením, které chci navrhnout. To usnesení přímo kopíruje usnesení, které bylo přijato minulý týden v Senátu. A bylo tam přijato - nikdo nebyl proti a bylo vlastně přijato napříč všemi stranami včetně koaličních stran ANO a ČSSD. Takže bych v tuto chvíli přečetla to usnesení, když mi dovolíte.

Dovolte mi, abych představila toto usnesení, které zní:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. v souladu s usnesením Senátu číslo 126 ze 7. schůze dne 20. března 20

1. podporuje dlouhodobou strategickou vizi pro klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 předloženou Evropskou komisí, která potvrzuje snahu Evropské unie být lídrem v plnění cílů vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu;

2. je toho názoru, že předložené sdělení má za cíl zahájit celoevropskou debatu o tomto závažném tématu, a proto nesdílí argumentaci vlády, že by strategická vize Evropské unie měla již v této fázi vyčíslovat konkrétní dopady na jednotlivé členské státy. Domnívá se, že je právě na členských státech, aby dopady vyčíslily a navrhly vlastní realistické opatření k jejich zmírnění dle svých individuálních podmínek;

3. vyzývá proto vládu, aby vyčíslila konkrétní dopady dekarbonizace na Českou republiku a pokusila se navrhnout opatření k jejich zmírnění. Toto vyhodnocení dopadu lze následně využít v probíhajících debatách jako podklad pro argumentaci, proč je některý z uvedených scénářů pro Českou republiku nevhodný;

4. žádá rovněž vládu, aby výrazně podpořila výzkum, vývoj a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie (včetně akumulace energie z těchto zdrojů) a jejich využití v dalších přírodních podmínkách;

II. vyzývá vládu České republiky, aby vyjasnila svůj postoj k dokumentu Čistá planeta pro všechny předloženému Evropskou komisí a předložila do 30. 4. 2019 Poslanecké sněmovně informaci o konkrétních krocích, které podniká a hodlá podnikat v reakci na klimatickou změnu;

III. pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi."

Takže toto je můj návrh usnesení. A protože vím, že se budou i někteří další kolegové hlásit s návrhy usnesení, tak v tuto chvíli končím a dávám prostor jiným řečníkům. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Daně Balcarové. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které je šest přihlášených plus tři přihlášení s přednostním právem. První přihlášený s přednostním právem je místopředseda Tomio Okamura, potom paní ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková a pak místopředseda Hanzel. Takže v rozpravě prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, debatu o klimatu bychom měli vidět ve dvou rovinách. Ta jedna je Pařížská dohoda, která formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 stupně v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 stupně. A přináší závazky snižování emisí skleníkových plynů.

Bylo by špatné, kdybychom sklouzli do debaty, zda oteplování planety způsobují skleníkové plyny, nebo přirozené přírodní cykly. Pravdou bude nejspíš částečně obojí. Oteplování je pro mnohé, zejména ostrovní země doslova likvidační. Česká republika, ani kdyby se rozkrájela, teplotu planety nesníží. Neznamená to, že se nemáme snažit. Naopak, musíme se snažit daleko více, protože máme větší problém než zvýšenou teplotu v Praze nebo v Pelhřimově. Naši občané už totiž dnes denně na následky emisí umírají.

Vážené dámy a pánové, mnohý z vás zaznamenal nelichotivou statistiku. Nejvíce sídel s vysokou koncentrací jemného polétavého prachu v Evropské unii se nachází v Polsku a České republice. Na vině je především závislost polské i české ekonomiky na uhlí, které je spalováno v domácnostech i v elektrárnách. Ke stovce v evropském měřítku nejhorších sídel patří naše velká města, jako je Ostrava nebo Brno, kde nadměrnou koncentraci zdraví škodlivého polétavého prachu způsobují především auta.

V debatě o ochraně klimatu se často debatuje o tom, co způsobuje změny klimatu. Zda je to více přírodní cyklus, nebo třeba vysoké emise CO2. Pro naši debatu o ochraně klimatu by to mělo být celkem jedno. Klima se otepluje a současně přibývá v ovzduší nejen CO2, ale stovky dalších a daleko jedovatějších nebo nebezpečnějších zplodin.

Pokud se bavíme o ochraně klimatu, měli bychom mít na paměti, že nejde jen o klima. Emise, které vypouštíme do ovzduší, jsou problém, se kterým se nedá moc dlouho žít, ale naopak se s tím dá velmi rychle a bolestivě umírat. Každý třetí z nás onemocní rakovinou, každý čtvrtý umře.

Zpráva o životním prostředí České republiky z roku 2017, kterou v úterý schválila vláda, říká, že Česko má v rámci Evropské unie nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele. Podle posledních vědeckých studií znečištěné ovzduší zabíjí více než války, nemoci i nehody. Tento neviditelný zabiják se tak stává nejhorším, v uvozovkách, masovým vrahem, který zkracuje život téměř všem obyvatelům planety. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP