(15.10 hodin)
(pokračuje Fiala)
Jsem poslanec, který žije na Moravě v Prostějově. V Prostějově před druhou světovou válkou žilo mnoho židovských rodin. A za války zde byl zdevastován starý židovský hřbitov. Hřbitov, na kterém leží významné kulturní osobnosti. Aniž bych hrál mediální divadlo, tak jsem se obracel na bývalé sociálně demokratické vedení města a žádal o vstřícnost při jednání o zvýšení piety tohoto místa. Sociálně demokratické vedení města bohužel projevilo mimořádnou aroganci a nekulturnost. Kdybych se chtěl chovat stejně jako naši političtí protivníci, mohl bych použít ty samé nálepky, které se nám snažíte podsunout. V Prostějově ale není pieta spojená s více jak půlmiliardovým kšeftem, takže náprava minulých chyb a křivd asi není podstatná.
Přestaňme zneužívat památku obětí k politickému divadlu. Zacházejme s touto památkou s úctou a věnujme přiměřené prostředky na její uctění. Přiměřené prostředky, které budeme věnovat tak, abychom žádnou skupinu obětí negativně nebo pozitivně nediskriminovali.
Vážení kolegové, vážené poslankyně, vážení poslanci, závěrem vás chci všechny vyzvat k hlasování proti vydání našeho kolegy Miloslava Roznera. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. A zatím jediná faktická poznámka, takže se připraví pan poslanec Rozner. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Myslím, že se shodneme v tom, že bychom měli kulturu v této Poslanecké sněmovně trošku pozvednout. Takže mi dovolte, abych reagovala na slova pana předsedy poslaneckého klubu SPD Fialy já a nemuseli na ni reagovat sociální demokraté.
S tím, co tady zaznělo, se já nemohu ztotožnit, protože mám úplně jinou zkušenost se sociálními demokraty. Protože na Praze 2, když jsme společně s Židovskou obcí a Židovským muzeem pátrali po lidech, kteří odcházeli ve druhé světové válce do transportu, tak to byla Michaela Marksová Tominová, která byla jednou z těch osobností, která s tímto projektem přišla.
Takže mi dovolte, abych se v rámci politické kultury na tomto místě zastala kolegů ze sociální demokracie, alespoň těch, které jsem já poznala na Praze 2. Protože rozhodně je nemůže nikdo obviňovat z toho, že by neměli úctu a nechtěli, aby se tady dál nějakým způsobem zhodnocoval dějinný odkaz toho, co v této komunitě probíhalo, a tak, abychom se i po další generace o tom mohli dozvídat. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktická pan poslanec Marek Výborný. Prosím vaše dvě minuty. To je zatím poslední faktická.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já si dovolím vaším prostřednictvím reagovat na slova pana předsedy Fialy. Já se domnívám, že to, že má někdo napsané něco v programu, a konkrétně vaše politická strana, že se hlásíte k antickému dědictví a k židovsko-křesťanským kořenům a kultuře, to ještě neznamená, když to někdo má někde napsané v programu, že se podle toho představitelé té strany chovají. Ať to jsou vaši poslanci, členové, předseda. Stačí se podívat a šlo by dohledat, v mnoha případech to je hluboce pokrytecké. Protože vaše kroky a vaše výroky jsou naopak v příkrém rozporu s touto kulturou a s touto tradicí.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dále požádám o vystoupení paní poslance Radka Rozvorala a připraví se opět paní poslankyně Jana Černochová.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych se za poslanecký klub SPD vyjádřil k žádosti Policie České republiky o vydání poslance Miloslava Roznera k trestnímu stíhání a k naší práci v mandátovém a imunitním výboru zabývající se touto problematikou.
Na úvod je třeba říci, že hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury SPD odmítá jakékoliv snahy některých politických konkurentů a jejich spřátelených médií vmanévrovat naše hnutí do pozice popíračů genocidy. Nikdo z nás nikdy něco tak odporného nepopíral a jsme si velice dobře vědomi, jak všichni, kteří prošli cikánským táborem v Letech, trpěli a strádali a že nakonec byli odvezeni do Osvětimi, kde byli popraveni. Tuto zrůdnost odsuzujeme a vždy ji odsuzovat budeme.
Dále je třeba konstatovat pár vět z historických znaleckých posudků, které byly k tomuto případu vyžádány. V nich se mimo jiné píše, že ačkoliv cikánský tábor v Letech vznikl v důsledku provádění nacistické rasové politiky, nelze jej považovat na rozdíl od Osvětimi za místo systematicky prováděné genocidy. Dále je zde uvedeno, že podle oběžníku šéfa bezpečnostní policie z 3. 5. 1940 bylo označení koncentrační tábor přípustné pouze pro tábory, které podléhaly inspektorovi koncentračních táborů, a tím se lišily od táborů, které nebyly pod přímou pravomocí SS, jež spadaly do kategorie internační tábor, což byl případ tábora v Letech.
Na celém případu mě velice zaráží postoj dohledového městského zastupitelství, které se o celou věc začalo zajímat mimo jiné také na základě podnětu vrchního státního zastupitelství s příkazem k zahájení trestního stíhání poslance Roznera, a to i přesto, že byl celý případ policejním orgánem na základě historických znaleckých posudků, z nichž jsem citoval, odložen, s čímž souhlasilo dozorové Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4.
Kolega Rozner dle policejního orgánu pouze využil svého základního práva na svobodu lidského projevu, přičemž svoboda politického projevu je těžištěm demokracie a k jejímu omezování či oklešťování může docházet jen u nejmarkantnějšího vybočení ze zákonem garantovaných práv. Policejní orgán měl za to, že nedošlo k tak závažnému porušení práva na svobodu projevu, a dále konstatoval, že výrok nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy podle § 405 trestního zákoníku, tedy že šlo o úmyslný trestný čin. Neboť popírat lze pouze skutečnosti, u kterých byla prokázána historická správnost. U úmyslného popírání by se mohlo jednat o výroky, o jejichž nepravdivosti pachatel ví nebo je s jejich možnou nepravdivostí srozuměn, bez ohledu na to, že pro jiného je tato otázka naprosto zřejmá.
Důležité je také dodat, že dle Ústavního soudu by mělo být trestné pouze hrubé popírání něčeho tak podlého, jež byla genocida, a pokud není, jedná se o svobodu slova. Dále existuje nález Nejvyššího soudu, který říká, že by se měl ve stejných kauzách udržovat stejný úřední postup. A všichni moc dobře víme, že co se týká tábora v Letech, bylo podáno několik trestních oznámení na několik osob, která ale byla vždy odložena.
Na základě toho, co jsem zde popsal, jsme přesvědčeni o tom, že je tato kauza o vydání kolegy Roznera k trestnímu stíhání zpolitizovaná a má za cíl poškodit celé hnutí SPD. Kolega Rozner chtěl svým výrokem pouze zcela oprávněně vyjádřit, a to v souladu s názorem hnutí SPD, velkou nespokojenost nad tím, že stát na návrh tehdejšího lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana vyhodil z okna skoro tři čtvrtě miliardy korun za výkup prosperující firmy zabývající se chovem vepřů a následnou sanaci jen proto, aby zde vybudoval památník, který již mimochodem na místě je. Dle našeho názoru to bylo nehospodárné vynakládání finančních prostředků všech daňových poplatníků. Raději bychom tyto prostředky použili například na vzdělávání dětí. Výše vynaložené částky je v hrubém nepoměru k péči o jiná místa, kde za druhé světové války byli zcela prokazatelně vražděni a mučeni čeští vlastenci.
Závěrem mi dovolte sdělit stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD k žádosti Policie České republiky k vydání poslance Miloslava Roznera. Na základě výše popsaných skutečností a toho, že se jednalo o verbální projev poslance na neveřejném jednání, na což mimo jiné poukazovala drtivá většina kolegů napříč politickým spektrem na jednání mandátového a imunitního výboru, doporučil jsem poslaneckému klubu SPD hlasovat proti vydání poslance Miloslava Roznera k trestnímu stíhání a stejně jsem hlasoval i na mandátovém a imunitním výboru.
Děkuji za pozornost. ***