(19.20 hodin)
(pokračuje Goláň)
Co vedlo Senát k tomu, aby takovýmhle zásadním způsobem tenhle návrh zákona zamítl? Je tam několik rovin. První rovina je samozřejmě technická. My nesouhlasíme s tím, co řekl tady pan navrhovatel, že bylo jakýmsi způsobem prokázáno, že náhrada byla nepřiměřená. Nedostali jsme nikdo žádné podklady, kde by bylo řečeno, že přesně tolik a tolik metrů pozemků bylo oceněno takovou a takovou cenou, a z ničeho vlastně ta samotná nepřiměřenost prakticky nevyplývá. Když se podíváme na rozhodnutí Ústavního soudu, tak také říká, že má rozsah významnou a pragmatickou úroveň. Jakýsi závěr v důvodové zprávě, kde se říká: návrh zákona předpokládá zdanění finanční náhrady jako jediný možný krok vedoucí k tomu, aby finanční náhrada byla v konečném důsledku přiměřená. Já třeba jako daňový poradce vůbec nechápu, z čeho plyne ta přiměřenost, že těch 19 % mi vytvoří nějakou přiměřenost. Za prvé mi nikdo neřekl, o co je náhrada nepřiměřená, o co byla navýšena. A za druhé mi nikdo neřekl, jak bude tedy spravedlivá ta konečná situace, když to zdaníme 19 %, a proč těch 19 % je náprava přiměřenosti. To je ta věcná rovina.
Samozřejmě Senát i ústavněprávní výbor, kterého jsem členem, nejvíc zkoumal legislativní rovinu. Legislativní rovina nám samozřejmě ukazuje, že byl porušen princip legitimního očekávání, že bylo zasaženo do soukromoprávních vztahů, které nastaly dvoustranným aktem, a to byly smlouvy. Podle § 16 zákona se uzavíraly smlouvy a byly skutečně dvoustranným aktem. A najednou stát jednostranným aktem zasahuje do něčeho, co jednou už vlastně bylo právně nastaveno. To si myslíme, že z hlediska principu právního státu je naprosto nepřijatelné a je to něco, co by bylo velmi špatným precedentem v právním řádu do budoucna.
Další je samozřejmě rovina politická, protože když se podíváme do stanoviska vlády k tomuto zákonu, tak zní, že vláda předpokládá, že tento zákon bude napaden u Ústavního soudu, ale i přes to všechno s návrhem zákona souhlasí. Tady vidím velké nebezpečí. Opravdu si zahráváme s ohněm. Představte si, jaká je důvěra v ústavní činitele, v ústavní orgány a v soudy z hlediska našich občanů, a celé stanovisko vlády se tváří: my vám to tedy schválíme, protože víme, že Ústavní soud to jednou zruší. To si myslím, že je velmi, velmi nebezpečné. Protože jak to tedy v rámci pohledu veřejnosti bude vypadat? Ano, už se ví, že pokud by zákon Sněmovna znovu schválila, tak je skupina senátorů, ve které jsem i já, a bude iniciovat napadení k Ústavnímu soudu. Nicméně Ústavní soud to velmi pravděpodobně zruší, když už se k tomu jednou vyjadřoval. Musí držet kontinuitu svého rozhodování. A proč tady tedy vytváříme nějakou zákonnou normu, o které v podstatě předpokládáme, že ji zruší Ústavní soud? To si myslím, že je poměrně nehezká situace a nehezký vzkaz vůči veřejnosti a vůči lidem, kteří by měli právě v zákony a zákonodárný sbor věřit.
A nakonec po politické rovině musím zmínit i rovinu morální, protože to celé vypadá tak, že někdo, kdo původně způsobil situaci, která byla napravena zákonem, ten samý subjekt, to znamená Komunistická strana Čech a Moravy, chce znovu jakýmsi způsobem odebrat alespoň část majetku, který už jednou odebrala.
Pokud se sami zamyslíme nad tím, co náhrada je, tak jsou tam tři druhy náhrad. První náhrada je naturální, to znamená, majetek jde skutečně vydat. Majetek činí 75 mld., což je 56 % celých náhrad. Ten, který nejde vydat, který je v jakémsi užívání subjektů zastaven, je ve vojenských újezdech a podobně, je nutný k provozování dopravy, činí 59 mld. a je to 44 %. Já tam ani nevidím nějakou nepřiměřenost, protože 56 % bylo vydáno v naturáliích, 44 %, to znamená 59 mld., je vypláceno ve finanční náhradě. A pokud si vezmeme paralelu, že by nám dneska někdo odňal majetek, senátorům a poslancům, a tento majetek byl nějakým způsobem znehodnocen, to znamená, že by nebylo možné fyzické vydání, tato situace může běžně nastat s ukradeným automobilem, který nám potom nikdo nemůže vrátit, protože už ho někdo vydržel, tak za to dostáváme finanční náhradu. A nedokážu si představit někoho z nás i z vás, že by hlasoval pro to, že finanční náhrada za jeho navrácený majetek by byla zdaněna běžnou daní, jak se tomu činí u tohohle zákona.
Z těchto všech důvodů opravdu Senát zásadním způsobem tento návrh zákona zamítl. A já vás žádám, abyste hlasovali stejným způsobem a abyste návrh zákona zamítli. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli s přednostním právem pan předseda Pavel Bělobrádek. Přečtu omluvu: pan poslanec Dominik Feri se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je neklid.)
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, jsem přesvědčen, že v této situaci skutečně rozhodujeme o věcech, které nejsou jenom běžné, ale které jsou principiální a které hovoří o charakteru státu, o tom, jak se vlastně stát tváří. Jsem přesvědčen, že v mnoha směrech k právnímu státu, tak jak si ho představujeme, máme daleko. Ale tímto rozhodnutím v podstatě právní stát skutečně popřeme. Jsem o tom bytostně přesvědčen. A také jsem přesvědčen, že ti, kteří pro to budou hlasovat a hlásí se často ke křesťanskému odkazu nebo židovsko-křesťanské tradici naší civilizace, naší kultury, našich kořenů, nejvíce potrestají Federaci židovských obcí, protože těm seberou nejvíce, a potom sáhnou i na peníze dalších církví a náboženských společností.
Když budu citovat: "Nepřidáš se k většině, páchá-li hanebnost." A já bych takhle chtěl apelovat: nepřidávejte se k většině, páchá-li hanebnost, protože to hanebnost bezpochyby je. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Chtějí se k usnesení Senátu vyjádřit další zpravodajové z výborů? Rozpočtový výbor - pan poslanec Milan Feranec? Nechce se vyjádřit. A zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Marek Benda? Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkladateli, vážené dámy, vážení pánové, já si pak vezmu nepochybně za sebe slovo řádněji, ale v tuto chvíli musím jenom říct, že bych rád poděkoval senátorům, že si zdravý rozum zachovati ráčili a že nám tento návrh zákona vrátili. Diskuse, která tady běžela po mnoho, mnoho dnů a týdnů - myslím si, že míra rozporu s ústavním pořádkem České republiky, nespravedlnosti, toho, že se opravdu jedná jenom o nějakou platbu v rámci vládnutí, je zcela zjevná a jsem opravdu docela rád za Senát jako celek, že dokáže v takových chvílích bez ohledu na své politické priority říct: některé věci se v zemi konat nesmějí, některé věci jsou v rozporu s ústavním pořádkem, nemůžete někomu něco vracet a současně mu to zdaňovat. Takže bych rád poděkoval senátorům za to, že nám sem návrh zákona vrátili a že se tím musíme zabývat znovu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli otevírám rozpravu, do které mám přihlášeno pět poslanců a poslankyň. První je pan poslanec Marek Výborný, připraví se pan poslanec Grebeníček. Prosím, máte slovo. (Poslanci jsou neklidní.)
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, nejprve bych se rád připojil ke slovům kolegy... (Odmlka kvůli hluku v sále.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosil bych Poslaneckou sněmovnu o klid, abychom mohli vytvořit podmínky pro ty, kteří vystupují, aby nám mohli sdělit to, co potřebují... Já bych počkal... Na levé straně... Pane poslanče, můžete pokračovat. Děkuji.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Rád bych se připojil ke slovům kolegy Marka Bendy a chtěl bych vyjádřit respekt a poděkování Senátu. Protože když jsem si četl doprovodné usnesení, kde - cituji - "Senát považuje schvalování takových návrhů zákona za neslučitelné s tvorbou demokratického právního řádu a s řádnou péčí o zachování právního státu", tak jsem se trochu zastyděl za to, součástí jaké komory jsem, protože to je bohužel vizitka nás, to je vizitka poslanců zde v Poslanecké sněmovně. ***