(12.40 hodin)
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Asi vás nepřekvapím, že se budu snažit vás ještě před hlasováním přesvědčit pro podporu našeho pozměňovacího návrhu, kterým se ruší, případně snižuje daň z nabytí nemovitosti. Já už jsem tady vystupoval jak v prvním, tak ve druhém čtení, přesto když jsme se přiblížili k tomuto zásadnímu hlasování, tak vám chci ještě říct a shrnout naše argumenty a moje argumenty, proč toto navrhujeme. Protože se domníváme, že v době, kdy rostou ceny nemovitostí, by stát měl přemýšlet o tom a moudře rozhodovat, jak pomoci zejména mladým lidem při zakládání rodin.
Sám pan premiér někde, už netuším kde, řekl, že bychom potřebovali pro zajištění budoucnosti, aby se rodilo rodinám víc dětí a zajistili jsme větší prorodinnou politiku. Na druhou stranu v oblasti bydlení zatěžujeme kupující čtyřmi procenty daně z nabytí nemovitosti. Kdo si jde koupit byt, chce se postarat odpovědně o svoji rodinu, musí dát státu 4 % navíc pouze za fakt, že si ten byt na území České republiky jde koupit. Dnes mnoho mladých párů například právě z důvodu rostoucí ceny bytů odkládá založení rodiny, protože bydlení se jim cenově vzdaluje. A v situaci právě dramatického růstu bychom neměli trvat na tom, abychom zatěžovali tyto rodiny dalšími čtyřmi procenty navíc. Stát vlastně rodinám říká: Za to, že chceš sobě či svým potomkům pořídit bydlení, my ti zdaníme tento nákup. Dokonce z peněz, které jsi již jednou vydělal a zdanil. Protože se jedná de facto o druhé zdanění.
V době ekonomického růstu a současného růstu cen nemovitostí by člověk čekal, že budeme v této Sněmovně natolik velkorysí, že občanům naší krásné země vyjdeme vstříc a tuto pokutu, de facto trest za pořízení vlastního bydlení zrušíme nebo jim alespoň částečně ulehčíme. Podpořili bychom tak občanskou odpovědnost a právě lidi, kteří pracují, snaží se být maximálně samostatní a snaží se zabezpečit budoucnost jak svoji, tak svých dětí.
Protože jaký je vlastně výtěžek této daně pro státní rozpočet? Podíváte-li se na návrh rozpočtu schválený touto Sněmovnou na rok 2019, je to necelé jedno procento z příjmu státního rozpočtu. Je to desetina hodnoty meziročního růstu příjmů státního rozpočtu mezi rokem 2018 a rokem 2019, bavím-li se o zrušení této daně. Myslím si, že by skutečně dobří národní hospodáři tento případný výpadek zvládli při řízení státního rozpočtu. Pro stát to necelé jedno procento není vysoká částka, není fatální částka. Ale ta čtyři procenta pro jednotlivé rodiny, které si jdou pořídit vlastní bydlení, mohou být právě dělítkem mezi tím, že si tuto nemovitost mohou pořídit, či nemohou pořídit. Protože stát vybírá poplatek od našich občanů za to, že si na území naší země kupují nemovitost. Tato daň nemá ani jiný ekonomický, ani jiný regulační význam. A tím, že daň od roku 2016 platí ten, kdo si jde koupit nemovitost, tak ztratila podle mého názoru veškeré zbytky logiky. Proto jsem hovořil o tom, že tato daň je pouze trestem, pokutou za to, že si člověk chce pořídit nemovitost.
Důvody, abych to nezdržoval, proč zrušení navrhujeme, jsou tedy následující. Jedná se jednoznačně o dvojí zdanění. Stavitel již odvedl DPH, kupující zaplatil daň z příjmu, daň se tak vybírá z již jednou zdaněných peněz. Mimochodem, zastánci této daně často protiargumentují DPH. Jenže jaká přidaná hodnota pro hospodářství je to, že soukromá osoba kupuje nemovitost od jiné soukromé osoby? Protože novostavby jsou přece osvobozeny, to řeší i návrh pana poslance Raise. Takže žádná přidaná hodnota pro stát to není, není to zdanění přidané hodnoty, je to skutečně zdanění pouze práva pořídit si vlastní nemovitost.
V celé republice, nejen na území Prahy a středních Čech, ale na celém území České republiky cena nemovitostí rapidně roste. Takže ta čtyři procenta dneska z třímilionového bytu činí 120 tisíc korun. Kromě těch 120 tisíc korun, které ta mladá rodina musí našetřit a v případě, že má našetřeno, by mohla použít na vybavení domácnosti, na jiné životní potřeby, na rekonstrukci toho bytu, tak těch 120 tisíc korun z třímilionového bytu od ní požaduje stát. Kromě toho taková mladá rodina musí dneska při zpřísňování hypoték mít naspořeno dalších 20 až 25 % z ceny nemovitosti minimálně, pokud si chce pořídit hypotéku, resp. pořídit nemovitost na hypotéku. O dopadech na státní rozpočet jsem říkal, skutečně to není fatální. Pro stát minimální částka, ale pro toho zodpovědného člověka, jenž se snaží zabezpečit vlastní střechu nad hlavou, jsou to zbytečné výdaje navíc.
Navíc upozorňuji, že tady vzniká skutečně veliká nerovnost před zákonem, na kterou doplácejí běžní občané. Protože dnes existuje způsob, jak se vyhnout zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí, a to je to, pokud nějaký podnikatel, řekněme nějaký velký hráč, vloží tuto nemovitost do firmy a prodává se firma, převádí se majetkové záležitosti firmy a nepřevádí se nemovitost jako taková.
Všechny tendence státu jsou regulace na straně poptávky bydlení. ČNB zpřísňuje hypotéky, stát reguluje poptávku po bydlení touto daní. Nicméně potřeba bydlení se regulací poptávky nijak nesníží. Ten problém je na straně nabídky, takže tato daň skutečně nemá žádnou ekonomickou a regulační hodnotu pro ekonomiku našeho státu. Stávající stav vede k tomu, že lidé, kteří si chtějí pořídit vlastní nemovitost, vzhledem k cenám a menší dostupnosti bydlení a menší dostupnosti zároveň hypoték budou vyhledávat nájemní byty. A tam je ten samý problém - nedostatek bytů. Nájmy tedy výrazně porostou. A místo aby mladí lidé - a my jsme chtěli, aby mladí lidé investovali do svého vlastního bydlení, budou muset platit za půjčení cizí nemovitosti čím dál tím více a bude se jim zužovat v jejich finančním životě prostor na to uspořit si právě na hypotéky a případně na tuto daň.
Při koupi bytu totiž neinvestují do cizího. Investují do svého. A když je nejhůř pro ně finančně, mohou takovou nemovitost prodat. Takže bychom měli podporovat vlastní snahu občanů o vlastní odpovědnost, kterou vlastnické bydlení přináší. Považujeme to za nejsprávnější. Proto vás před hlasováním ještě naposledy žádám, vážené kolegyně, vážení kolegové, abyste podpořili nejlépe zrušení daně z nabytí nemovitosti, nebo alespoň to procentní snížení, které navrhujeme v nějaké variantě, aby se zejména mladým lidem, ale všem, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení, abychom jim trochu ulehčili jejich život. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vondrák. Ne, je to jenom z minulosti faktická poznámka. Takže na řadě je v rozpravě pan poslanec Martínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, jako Piráti s návrhem zákona souhlasíme, ale chtěl bych jen krátce upoutat vaši pozornost k některým pozměňovacím návrhům, které jej mohou ještě zlepšit.
Můj pozměňovací návrh B číslo sněmovního dokumentu 2022 bod 1 a 2 se týká zavedení snížené sazby daně z nabytí nemovitých věcí pro fyzické osoby, které nevlastní jinou nemovitost určenou k bydlení. Výhody tohoto pozměňovacího návrhu jsem již podrobně přednesl dříve. Předem avizuji, že budu žádat změnu procedury tak, aby se tento pozměňovací návrh hlasoval jako celek.
Vaši pozornost bych chtěl ovšem obrátit především k velice jednoduchému pozměňovacímu návrhu B číslo 2062, který by si jistě zasloužil vaši podporu. Tento návrh pouze prodlužuje splatnost daně z nabytí nemovitých věcí o tři měsíce. Tím dává více času kupujícím, kteří jsou nově od roku 2016 plátci této daně namísto prodávajících, aby měli více času obstarat si tuto poměrně vysokou sumu na platbu této daně poté, co často většinu svých životních úspor využili již na samotnou koupi nemovitosti. Návrh tak vychází vstříc všem občanům České republiky, kteří si hodlají pořídit vlastní nemovitost, a současně státu, kde pravděpodobně klesne počet nedoplatků od řádných daňových poplatníků. Stát o žádné prostředky nepřichází, pouze se mírně posune cash flow.
Ještě jednou vás tak žádám o podporu pozměňujícího návrhu B číslo 2062. Děkuji za pozornost. ***