Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

158.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky jako celku a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00, na ostatní členy vlády pak od 16.00 do 18.00. Seznamy podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Než vyzvu řečníky, seznámím vás s omluvenkami. Omlouvá se nám paní poslankyně Jana Černochová od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se nám pan poslanec Vyzula z dnešního jednání z osobních důvodů. Omlouvá se nám pan poslanec Černohorský od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání v rámci vyšetřovací komise OKD. Omlouvá se nám pan poslanec Kasal od 14.30 z pracovních důvodů. Omlouvá se nám paní poslankyně Červíčková od 14.30 do 15.00 a od 16.00 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se nám pan poslanec Petrtýl od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se nám paní poslankyně Aulická Jírovcová od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se nám pan poslanec Chovanec od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů. Omlouvá se nám pan poslanec Strýček od 15.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se nám pan poslanec Kohoutek Tomáš od 14.30 do 18.00 z pracovních důvodů. Omlouvá se nám pan místopředseda Okamura od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní dávám slovo poslanci Radku Holomčíkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše. Jako další by měl vystupovat pan poslanec Bláha, ale ten svou interpelaci stáhl, takže se připraví pan poslanec Feri. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane premiére, já jsem vám tady z tohoto místa minulý týden nabídl možnost připojit se svým podpisem k našemu návrhu novely zákona o ochraně ovzduší, ve kterém měníme, nebo chceme změnit povinnost, resp. zrušit povinnost přimíchávat biopaliva do pohonných hmot. A učinil jsem tak v reakci na vaše vyjádření ze sjezdu vašeho hnutí, kde jste řekl, a teď budu citovat volně, že chcete v Evropě bojovat, nebo chcete obecně bojovat proti zeleným evropským nesmyslům, a explicitně jste zmínil biopaliva. Tak jsem si říkal, že vám dám možnost ukázat, že ta svá slova myslíte vážně. A jelikož vy jste tady nebyl z důvodu zahraniční cesty, tak mi přijde fér nabídnout to znovu, když tady jste. My jsme ten návrh podali, nicméně pokud byste projevil zájem, tak určitě jsme schopni na to zareagovat tak, abychom skutečně vám tu možnost připojit se dali.

Na co bych se chtěl zeptat - jestli tady tu možnost využijete, jestli se připojíte svým podpisem pod náš návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den všem. Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, ano, já jsem se na sněmu dotázal, jestli to nepřeháníme s obnovitelnými zdroji. Jsem se dotázal, proč nám diktuje Evropa energetický mix. Elektroauta. Já se domnívám, že to může být konec evropského automobilového průmyslu, a v minulosti biopaliva. Je jasné, Piráti a Zelení v Evropském parlamentu, to je stejná parta, takže já chápu, že je dohromady. To, že Německo se rozhodlo a má pocit, že tam přijde z Japonska tsunami, a řekli, že zavřou jádro, uhlí a že budou mít jenom slunce a vítr, tak to je jejich problém. Já určitě tímhle směrem nechci, protože to vnímám jako ohrožení Evropy, jako ohrožení našeho průmyslu, jako ohrožení našich občanů.

Pokud nám dneska Evropa říká, že máme mít 32 % obnovitelných zdrojů, a my máme 14 a říkáme no max. 20, tak ano, já říkám, chci bojovat proti zelené Evropské unii. Zelené nebo pirátské, znova opakuji, stejná věc.

Takže vy jste se vlastně naučili tu politiku a samozřejmě dobře víte, že to, co vy navrhujete, je proti evropské směrnici a skončí to jenom infringementem a pokutou, zaplatí to daňoví poplatníci. Tak proto je to nesmysl. Co navrhujete.

Já tady mám vyjádření Ministerstva životního prostředí, které vám ocituju. MPO dalo vyjádření totožné. Dle evropské legislativy, směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, je Česká republika povinna zajistit určitý minimální podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřeby energie v dopravě, 10 % podíl OZE v roce 2020, 14 % podíl v roce 2030, a dále musí podle evropské legislativy, směrnice o kvalitě paliv, čeští dodavatelé pohonných hmot zajistit určitě minimální snížení emisí skleníkových plynů z jimi dodaných pohonných hmot. To znamená 6 % snížení v roce 2020. Klasická biopaliva podle metodiky EU vykazují úsporu cca 60 % a pokročilá biopaliva cca 85 %.

Takže vzhledem k tomu, že v současné době v podstatě neexistuje jiný obnovitelný zdroj energie, než jsou biopaliva, jiná paliva s nízkými emisemi, kterých by bylo dostupné větší množství, není možné bez paliv plnit stanovené cíle. Takže to není možné zrušit. Není to můj výmysl.

Kdysi dávno přišel Goldman Sachs na Evropskou komisi a řekl: ropa, barel bude stát 200 dolarů. Tak se netrefili. Na základě toho vznikla biopaliva. A pokud samozřejmě narážíte na nějaké moje minulé podnikání, tak dávno předtím, než jsem se v tom v minulosti nějak angažoval, to vzniklo. Takže ten váš návrh je samozřejmě proti směrnici, skončí to infringementem, skončí to pokutou pro Českou republiku.

Takže já jsem mluvil o tom boji a tam vás vyzývám, protože vy říkáte, že vyhrajete evropské volby, takže tam budete mít strašně moc poslanců, tak potom, když tam budete sedět a najdete ty vaše zelené kámoše, tak pojďme spolu bojovat proti těm nesmyslům příštím. Ta elektroauta. Climate change, všichni o tom mluví. Evropa má pocit, že spasí celý svět. Ale my ztrácíme konkurenceschopnost a doplatí na to náš průmysl. To je velký problém. Platí to, co jsem řekl, ale tohle je minulost. Z toho důvodu se samozřejmě nebudu podepisovat na něco, co by znamenalo vlastně výdaj daňových poplatníků. Výdaj a penále pro Českou republiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Nemá zájem, takže postoupíme dál. Prosím pana poslance Feriho, který bude interpelovat ve věci slev na jízdném. Připraví se pan místopředseda Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, budu vás interpelovat ve věci slev na jízdném. Přibližně v tomto období před rokem vaše první vláda představila návrh slev na jízdném pro studenty a pro seniory. Už tehdy jsme vás my pravicoví poslanci vyzývali, ať to neděláte. Že to za prvé bude stát velké množství peněz a za druhé už to nikdy, když bude potřeba šetřit, nikdo nezruší, protože to bude vysoce nepopulární. Že jestli chcete pomoc třeba takovým studentům, takže se to dá udělat jinak. A přišli jsme s vlastním řešením. Je tady návrh zákona, je tady předloha, která snižuje třeba daně pro studenty, resp. odvodové zatížení pro studenty, prostě ať jim z té brigády zbude víc. To je to rozumné pravicové řešení.

Vláda si toto prosadila. A teď střih - po roce, 1. 2. 2019, prohlašuje ministryně financí následující: Nesmíme navyšovat výdaje. A vyzývá, a vy společně s ní, všechny ministry, aby hledali úspory ve svých rezortech. Tak proboha, proč jste zaváděli něco, o čem už se otevřeně diskutuje na úrovni koaliční rady, že by mohlo být případně zrušeno? To je naprosto nelogické. A nejen že je to naprosto nelogické, ale zároveň je to také v rozporu s nějakou předvídatelností, že se něco zavede a už se prostě rok potom, necelý rok potom, diskutuje o tom, že by se to mělo zrušit.

A dále tedy, na jaké úrovni, nebo resp. v jakém stavu nebo v jakém stadiu jsou ta jednání o případném zrušení těchto slev. Jak říkám, my pravicoví poslanci vám při zrušení těchto slev velmi poděkujeme. Jenže je vysoce nelogické a absurdní rušit něco, co jste sami zavedli. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážení důchodci, vážení studenti, právě jste slyšeli několik fake news. Lež! O ničem se nediskutuje. A pokud já budu premiér, tak ty slevy budou. Vždycky. Protože my jsme to, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, měli v programu. My to tam máme. Takže já nevím, kdo diskutuje. Možná novináři nebo vy diskutujete. My určitě nediskutujeme. Pro mě to není žádné téma. Žádné slevy se rušit nebudou! Ani pro důchodce, ani pro studenty, jo? Takže aby to bylo jasno. A navíc, my jsme ty peníze, když jsme to zavedli, my jsme zdědili de facto minulý rok ten rozpočet, protože to byl sice koaliční, potom co mě vyhodili z vlády, potom byl ještě upraven ve Sněmovně, a my jsme v rámci toho rozpočtu našli 8,5 mld. a ty jsme dali důchodcům. A já jsem strašně rád, protože ty babičky mi píšou, že mohou jezdit za vnučkami častěji. Ne jenom jednou, ale častěji. Takže my určitě žádné slevy rušit nebudeme. Nikdo o tom nediskutuje. A pokud já budu premiér, tak ty slevy budou! My určitě jsme rádi, že ty slevy jsou. Já si myslím, že studenti si to taky zaslouží. My jsme to rozšířili i na autobusy a samozřejmě na vlaky.

Ministerstvo dopravy finalizuje ty statistické výkazy od dopravců za čtvrté čtvrtletí 2018, z kterého vyplynou tvrdá čísla, a jak se změnil počet přepravených osob a přepravní výkony napříč celým trhem. Tedy za všechny dopravce provozující veřejnou osobní dopravu vyhodnocení bude hotové do konce března. Zatím tedy vycházíme z informací poskytnutých dopravci, kteří uvádějí, že slevy skutečně využívány jsou, a to jsem rád, že jsme mohli pomoci důchodcům i studentům z hlediska i rozpočtu, protože důchody jsou stále nízké, proto jsme tento rok navýšili rekordně důchody. Mimochodem za jeden rok jako za šest let... jak bych to řekl... vaší strany. Za šest let. A pokud někdo neví, kolik je 40 korun, tak my máme 900. Devět set a čtyřicet je rozdíl. Takže jsem rád, že jsme ještě mohli pomoci.

A já jenom konstatuji, že sice tyhle slevy přivedly nové cestující, ale my nemáme informace o tom, že by vlaky a autobusy byly nově natolik přeplněné, že by přepravci byli nuceni využít možnosti, kterou jim pravidla nově zavedených slev dovolují, tedy vyčlenit spoje, ve kterých se z důvodu přeplnění, a tím snížením kvality cestování slevy poskytovat nebudou.

Takže jednoznačný úspěch. Důchodci a studenti to přivítali. Píšou nám, jsou rádi. A my jsme rádi, že jsme jim pomohli. A tyto slevy pozitivně hodnotí nejenom cestující, ale i dopravci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Než dorazí k mikrofonu, přečtu omluvy. Omlouvá se nám paní poslankyně Valachová od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Nevludová od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Foldyna od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů a dále zítra po celý jednací den z osobních důvodů.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Pane předsedo vlády, přestaňte se prsit snahou o pomoc důchodcům, když za Kalouska měli důchodci 44 % průměrné mzdy a za vás jen 38 %. Tak tolik k té vaší snaze.

A co se týče absence jakékoliv diskuse. No, tak před pár týdny zmínil místopředseda ČSSD Onderka, že tady ta věc je k diskusi. Jestli pro vás to, co říká přední představitel vašeho koaličního partnera, není vůbec žádný námět k diskusi, tak to značí velmi mnoho o poměrech ve vaší koalici. Tolik k tomu. Jestli slevy na jízdném zrušit nechcete, znamená to, že chcete projíst naší budoucnost, a je to docela jasný signál směrem k voličům. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující otázku. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jo, jo, máte pravdu. Já jsem zaznamenal, že paní Maláčová chválila vašeho pana Kalouska, který dal těch 40 korun. Jak to počítáte, já nevím. Já to beru nominál. Čtyřicet korun - devět set korun. Devět set korun je šest let, jak jste byli u vlády jako pravice, takže... A pan Onderka - já nevím, co říká pan poslanec Onderka. Na koaličních jednáních vůbec takové téma není a ani nebude. A znovu opakuji, že pokud já budu premiér, slevy budou, protože si myslím, že jsme významně pomohli i důchodcům i studentům, a oni si toho váží a také nám píšou děkovné dopisy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A prosím pana místopředsedu Fialu, který bude interpelovat ve věci podezření z ovlivňování veřejné zakázky na mýto hnutím ANO. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobrý den, pane premiére. Dnes dopoledne řešila Sněmovna problémy se zakázkou na mýto, kterou v poslední době šetří policie a do které je zapleteno několik členů hnutí ANO. Jsou podezříváni ze snahy nějak ovlivnit tuto zakázku. Není to poprvé, kdy významní členové hnutí ANO mají problémy s policií. Tady zrovna sedí paní ministryně Dostálová, která také musela odevzdat telefon a nějaké dokumenty, což je eufemismus hnutí ANO pro domovní prohlídku. Nyní vzala policie do vazby Jiřího Švachulu, radního z městské části Brno-střed za ANO. Domovní prohlídka také proběhla u prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka.

Těch náhod a různých podezření kolem hnutí ANO je v poslední době nějak moc. A vzhledem k tomu, že jste tady dopoledne nebyl, tak bych se vás chtěl zeptat na několik otázek. Ty zní takto:

Pověřil jste Jaroslava Faltýnka vyjednáváním s ředitelem firmy Kapsch a s ředitelem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže?

Jaký měl předseda poslaneckého klubu ANO mandát jednat za zády ministra dopravy o mýtném systému?

Byl jste informován o schůzce Jaroslava Faltýnka a Jiřího Švachuly s ředitelem Kapsche?

Byl jste informován o schůze Jaroslava Faltýnka s předsedou Úřadu na ochranu hospodářské soutěže?

Dal jste souhlas s nominací Jiřího Švachuly do dozorčí rady ČD Cargo?

Považujete toto jednání Jaroslava Faltýnka za správné a etické?

A jak bude hnutí ANO podezření na korupci u svých členů řešit?

Pane premiére, v odpovědi nemusíte zabíhat dvacet let do minulosti. Stačí, když odpovíte na mé otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za otázky. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já chápu, že pan předseda strany, která v historii naší země má snad nejvíc korupčních skandálů, že nechce zabíhat do minulosti. Ale já musím, pane předsedo. Protože já zopakuji fakta.

My jsme transparentně vysoutěžili soutěž o mýto. A vysoutěžili jsme to transparentně. Firma Kapsch nevyhrála. A získali jsme o 15 mld. menší cenu - o 15 mld.! A přitom je tam ještě věcný rozsah 15 %. Takže vraťme se do té minulosti, jak to bylo s tím Kapschem v roce 2006. Kapsch přece nevyhrál tu soutěž. Kapsch měl jednu z nejdražších nabídek. Tam přece byly nabídky od firmy Autostrade o 4,5 mld. nižší. Takže ta zakázka byla zmanipulována. A to, že se to tu už řešilo a že tu byla vyšetřovací komise... Protože tenhle megatunel, na kterém se podílely tradiční demokratické strany...

A vy, když jste přišli k moci, tak jeden z vašich symbolů korupce pan Řebíček, který to vlastně nejdřív kritizoval a potom udělal takový kšeft ve prospěch Kapsche, kdy se de facto celá ta zakázka změnila. Váš symbol korupce Řebíček, který se dostal velice podivně do vlády, protože tehdy byl stínovým ministrem Bendl. Ale to tady nebudeme rozebírat, jak to bylo vlastně.

Takže váš symbol korupce Řebíček v roce 2007 v dodatku změnil zpoplatnění silnic I. třídy. V původním kontraktu se Kapsch zavázal, že bude vybírat mýto nejen na dálnicích - tehdy jich bylo 986 kilometrů - ale i na dalších 2 580 kilometrů silnic 1. třídy. Ano, slyšíte dobře. Kapsch jinými slovy v roce 2006 deklaroval, že jeho mikrovlnná technologie je vhodná pro zpoplatnění 2 580 kilometrů jedniček. A tímto dodatkem byl rozsah zpoplatnění snížen na 156 kilometrů. Neuvěřitelný! A vy ještě máte drzost se mě tady na něco ptát?

A úplná třešnička na dortu je - váš symbol korupce jeden, Řebíček, který mimochodem, jeho firma, když už máte strašně starosti tady o střet zájmů, lex Babiš - Viamont stavěl, jeho firma, tam si dal nějakého bílého koně, a stavěl, a seděl ve vládě. Takže úplná třešnička na dortu je dodatek, kterým Kapsch získal právo dodat svoji mýtnou infrastrukturu na všechny zpoplatněné komunikace, u nichž stavební povolení nabude právní moci do konce roku 2017. Tedy rok po skončení smlouvy. Takže všichni si spočítali, že Kapsch forever, navždy Kapsch.

Takže já... Tady byla nějaká vyšetřovací komise. O to požádal předseda KSČM pan Filip v roce 2007. Tak já bych navrhoval, abychom to udělali znovu. Ale nechť to vyšetří tentokrát Piráti, kteří u toho nebyli. Oni to rádi všechno vyšetřujou. A pojďme se ptát, jak to bylo s těmi firmami na konci. Na začátku tam bylo asi sedm firem. A já se ptám, pane předsedo, zkuste se podívat do trezoru některé strany, jestli tam náhodou nevlastníte nějaké akcie některých firem Kapsch, které byly vytvořeny tehdá. Účelově. Strašně moc jsme o tom slyšeli, kdo měl z toho jakou výhodu. Ať se to vyšetří.

Tady je kauza, kde je podezření z korupce a uplácení dvou zaměstnanců ÚOHSu a generálního ředitele Kapsche. Kapsch nevyhrál, my jsme po vás zdědili tu smlouvu, kde jsme snížili náklady státu o 500 milionů ročně, 1,5 miliardy. Protože se to nedalo vypovědět, to bylo vaše dílo. A když si uděláte monitoring, tak to máte (upozornění na čas) v týdeníku Ekonom.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana místopředsedu, který má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Možná byste si, pane premiére, měl monitoring udělat vy. Protože smlouva s firmou Kapsch byla podepsána v roce 2006, kdy ODS byla v opozici, to je tady potřeba říct. A já mám nejenom tu drzost, ale mám samozřejmě právo a mám také povinnost lídra opozice se vás na tyto otázky ptát, i když jsou vám nepříjemné. A musím bohužel konstatovat, že jste na ně vůbec neodpověděl. Pokud máte nějaké podezření, obraťte se na policii, na to máte také plné právo, ale neobviňujte tady z něčeho nás z minulosti.

Já se vás ptám, zda jednání pana Faltýnka a pana Švachuly, na kterého jste zapomněl - a to je člen vašeho hnutí, radní za vaše hnutí - zda je považujete za správné a za etické. A zda to, že se tady vydáváte za protikorupční hnutí, zda proti tomu náhodou nemluví ty problémy, které se kolem vašeho hnutí a vašich lidí neustále v poslední době objevují. A zda třeba v tom nevidíte nějaký hlubší problém hnutí ANO, kde třeba už začínají převládat obchodní vazby a klientelistické sítě. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ale na moje otázky jste, pane premiére, neodpověděl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat doplňující odpovědí. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My jsme určitě protikorupční hnutí a mě nikdo nezkorumpuje. A pan Švachula pochybil a byl vyloučen. A my se nekompromisně zbavujeme všech takových, kteří nalezli k nám a chovají se nepatřičně. Takže já jenom, když o tom mluvíte, tak přečtěte si znovu ten monitoring. Tady monitoring říká - Aleš Řebíček, ODS, potvrdil, že je Kalousek s přítelem Richardem Hávou navštívili ve věci mýtného. Potom to popřeli. Zeptejte se Čunka, jak to bylo, jak mluvil, ano? To je megatunel!

A vy jste přišli do vlády 2007. Ano, podepsaly to nějaké strany a vy jako opozice jste přišli a začali jste křičet. A potom jste dali Kapschi ještě lepší smlouvu než ti před vámi. Je to tunel za 15 miliard. Kapsch za nás nevyhrál. To, že se snažil to ovlivňovat ze všech stran, je možné, ano. Faltýnek není ani stíhán, není ani obviněn. Takže tady se hraje kauza Faltýnek, která neexistuje. To je kauza dvou lidí z ÚOHSu, kteří jsou stíháni. A generálního ředitele Kapsch, která má určitě velkou tradici. Za vás ta smlouva nás stála 27 miliard. Za nás to bude 10,3. Takže jsme ušetřili 15 miliard a ještě rozsah.

Takže já jsem pro. Udělejme znovu komisi bez toho, aby tam byly ty strany, které u toho byly, a nechť se to vyšetří. A jak se vyšetřovalo za vás, ta policie, tak to si pamatujeme, jak tam křičel jeden předseda strany na toho policistu, který vyšetřoval CASA a já nevím co. U nás je padni komu padni. A kdo pochybí, v hnutí ANO skončí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ve věci dostavby jaderných reaktorů. Připraví se pan poslanec Michálek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, Dukovany a Temelín dnes vyrobí necelou třetinu české elektřiny. V roce 2040 to má být více než polovina. Ke splnění tohoto cíle je třeba rozšířit jadernou elektrárnu Dukovany, která s největší pravděpodobností doslouží v roce 2035, a právě k tomuto datu požaduje energetická koncepce spuštění nových reaktorů, které by je dokázaly přinejmenším nahradit.

Předchozí snahy státem kontrolovaného koncernu ČEZ postavit dva nové reaktory v jaderné elektrárně Temelín přitom ztroskotaly. Tendr byl zrušen v roce 2014, mimo jiné kvůli nejasným státním zárukám. Pokud mají nové bloky skutečně dodávat elektřinu už za 16 let, je třeba začít je připravovat co nejdříve. Celý proces od počátku schvalování po zapojení do sítě totiž běžně zabere dvě desetiletí. Příklady tří evropských zemí ukazují, že v posledních letech se navíc podstatně prodlužují.

V souvislosti s vaší návštěvou v USA došlo při jednání s prezidentem Trumpem také na dostavbu jaderného bloku v Česku, jelikož mezi zájemce o stavbu reaktoru v Česku je i americká společnost Westinghouse. A pokud ne, došlo k nějakému pokroku ohledně dostavby jaderných reaktorů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Nedávno v Poslanecké sněmovně bylo organizováno Mezinárodní energetické fórum. Pan Fiala byl jeden z těch, kdo to organizoval. Takže od té doby se nic zásadního nezměnilo. Nadále prioritou naší vlády je energetická bezpečnost, dostupnost energií pro občany a modernizace české energetiky i celého hospodářství. Nový jaderný zdroj je dlouhodobý projekt přesahující několik volebních období. A já s vámi souhlasím, že je velké škoda, že ČEZ, který utratil snad miliardu, nebo nevím kolik, na ten tendr na Temelín, ho nedokončil a vymlouval se na nějaké záruky. Nevím proč. Finančně je na tom velice dobře, takže klidně to mohl udělat. A my samozřejmě, aspoň pokud já budu ve vládě, určitě žádné garance na cenu elektřiny dávat nebudeme, protože to zkrátka není možné.

Takže klidně ten Temelín. Je škoda, že to nedopadlo, a jednoznačně to jádro je pro nás priorita. V období let 2035 až 2045 bude muset Česká republika být schopna nahradit výkon více jak 4 tisíc megawattů za dožívající hnědouhelné elektrárny. Významné doly se předpokládá, že budou uzavřeny. Tak je to i v Německu, i když oni tam mají, že v roce 2030 se k tomu ještě vrátí. No tak, mají tam nějakou rezervu nebo řekněme exit teoretický. Jak to dopadne, nevím. Jinými slovy, výkon dnešních tří elektráren Temelín je potřeba de facto nahradit. Při předpokládané spotřebě roku 2040 a nulovém vývozu to znamená cirka 40 % spotřeby v tomto roce.

Nové jaderné bloky by měly být základním pilířem této obnovy výrobní základny České republiky. Zároveň by mělo dojít ke zvýšení úspor, mimo jiné i elektrické energie, a navýšení podílu obnovitelných zdrojů. Vládní prohlášení obsahuje jasnou deklaraci, že zajistíme přípravu výstavby nových jaderných bloků. Výstavba nových jaderných elektráren je proto otázkou energetické bezpečnosti České republiky. Základní otázkou pro příštích 12 měsíců bude i rozhodnutí o jednotkových výkonech bloků a možném celkovém výkonu definovaném Státní energetickou koncepcí. Stálý výbor pro jadernou energetiku, který se teď měnil, a my jsme tam pozvali i opozici, je tam vlastně nový vládní zmocněnec, pan Míl, tento výbor připravil podklady v oblasti liniových staveb, legislativy, finančních modelů, bezpečnostních analýz a podobně. Nicméně v lednu tohoto roku došlo k dohodě urychlení vývoje a jeho směřování ke zřetelně formulované snaze o získání široké politické podpory nad programem výstavby nových jaderných zdrojů. S tím souvisí změna názvu, ten výbor se nyní jmenuje Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů v České republice, a statutu vládního výboru, který 18. února 2019 schválila vláda, kde by nově měli s právem hlasovacím zasedat zástupci opozičních stran a hnutí. Tento vládní výbor by měl být nástrojem k efektivnějšímu plnění úkolů. Vládní zmocněnec se nově stává i výkonným místopředsedou výboru. Dne 27. března 2019 bude jeho první zasedání za účasti zástupců politických stran a hnutí.

Co chci jednoznačně zdůraznit, je skutečnost, že Česká republika, a tedy i ČEZ, bude dodavatele vybírat na základě transparentního tendru. Chceme co nejlepší podmínky pro výrobu elektřiny pro české hospodářství, pro běžné spotřebitele. Takže ano, i Spojené státy nebo firma Westinghouse má o to zájem a samozřejmě má možnost se zúčastnit toho tendru, který musí být transparentní. A my jsme o tom jednali, byl tady ministr energetiky, já jsem ho viděl v Bílém domě. Takže my akorát víme, že Westinghouse připravuje nějaké nové modelové technologie, ale je to na nich, jak té soutěže se zúčastní.

Takže po letech přešlapování naše vláda fakticky restartuje výstavbu jaderných elektráren v České republice. Takže je to samozřejmě složitá situace. Bohužel ČEZ byl v kuponce, takže tam nemáme sto procent, nemáme to ve výlučné kontrole a zároveň díky historickým zásahům Evropské unie a vlád okolních zemí je otřesena důvěra ve fungování trhu s elektřinou, takže musí být základním cílem státu získat kontrolu nad výstavbou nového jaderného zdroje. Stát takovou kontrolu získá, pokud uzavře s ČEZ smlouvu (upozornění na čas) o výstavbě nového jaderného zdroje.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. (Předsedající poslankyni slovo neudělil.) Pane premiére, vy jste na závěr aspoň částečně zodpověděl moji otázku, že jste jednali při vaší návštěvě USA s firmou Westinghouse o dostavbě reaktoru. Můžete nám to jednání trošku přiblížit, co bylo vlastně jeho obsahem? Konkrétněji trochu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem s firmou Westinghouse nejednal. Ještě jednou, nejednal jsem s firmou Westinghouse, znovu opakuji. Byl tady ministr energetiky Spojených států na návštěvě. Jednali jsme na Úřadu vlády, byly tam zastoupeny i resorty. A teď v Bílém domě na jednání s prezidentem Trumpem tam znovu seděl ministr energetiky, ale neměli jsme si nového co říct, protože situace je jasná. Takže znovu opakuji, s firmou Westinghouse jsem nejednal. Ale jednal jsem v Bílém domě s prezidentem, jeho kolegy a jeden z nich byl ministr pro energetiku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat ve věci plán, aby Česká republika byla zase tam, kde si zaslouží. Připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem sledoval samozřejmě návštěvu pana premiéra ve Spojených státech a součástí těch prohlášení, která zazněla kolem toho, byla informace, že pan premiér má plán, aby Česká republika byla zase tam, kde si zaslouží, na špičce Evropy mezi předními zeměmi v ekonomice a ve vědě a výzkumu na celé planetě. To je samozřejmě velmi bohulibý záměr, který stoprocentně podporuji. A chtěl jsem se zeptat pana premiéra, jestli bychom ten plán mohli vidět. Pan premiér je velmi zkušený manažer, který řídil velké společnosti, a určitě má zpracován ten plán, ve kterém jsou konkrétní úkoly, termíny, zodpovědnosti, a byli bychom rádi, kdybychom tento plán jako opozice viděli a mohli kontrolovat vládu v tom, že se jí podaří dosahovat cílů tohoto plánu.

Já jsem samozřejmě nechtěl tady čerpat čas, takže jsem se podíval na webové stránky, jestli bych našel tento plán na stránkách vlády. Bohužel jsem ho nenašel. Viděl jsem tam samozřejmě programové prohlášení vlády, kde ale žádné konkrétní informace nejsou. Pak jsem také se snažil čerpat v knížce O čem sním, když náhodou spím. Ale tam je celá řada věcí, které tato vláda vůbec neprosazuje, takže to asi také není ono, například elektronické přiznání daňové, o kterém paní ministryně prohlásila, že stejně není potřeba lidi motivovat k tomu, aby ho používali, protože už ho firmy musí používat povinně a u ostatních - ti chtějí vrátit přeplatky. Pak jsem našel ještě nějaký takovýhle dokument (poslanec ukazuje plénu i premiérovi graf), to asi také není ten plán, který jste měl na mysli, zvyšování dotací Agrofertu.

Takže by mě zajímalo, co ten plán skutečně je. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Investiční plán vlády, ten je také tajný.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pan premiéra o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, omlouvá se nám pan poslanec Dvořák od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Rutová od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tady ho máte, pane Michálku. (Premiér ukazuje knížku.) A když bude premiérem Bartoš, tak doufám, že v tom budete pokračovat. Tady to máte napsané. Já vám to přečtu. To je plán. To je knížka, kterou jsme psali v roce 2016. Například na straně 228, elektronická komunikace: a živnostníci budou všechny daně odesílat jen jedním převodem. To například plníme. Nebo digitalizace estonská. Já jsem byl ten, který přišel s vládním zmocněncem pro digitalizaci. Předtím nikdo nic nedělal. Ano? Takže to je ten plán. To je ten plán, kde já říkám - říkal jsem prezidentovi Trumpovi, že on chce udělat America Great Again, a já také. Protože jak tady píšu v knížce: Češi, Moravané a Slezané jsou národ výjimečně vynalézavých a kreativních lidí. I když naše země není tak velká jako Německo, Itálie nebo Polsko, jsme národ velký svým talentem správně se zorientovat a překvapit. Za první republiky, to je ono, býval jedním z těch, kteří hýbali Evropou. Ve dvacátých letech minulého století jsme byli bohatší než Rakušané, Italové nebo Holanďané, produktivnější než Němci, byli jsme v desítce nejbohatších zemí světa. Hospodářský růst byl dvouciferný, vyšší, než má dnes Čína. Baťa, Škoda, ČKD Tatra, Koh-i-noor. Dal jsem pastelky vnučkám pana prezidenta. On má devět vnuků, takže dostali sadu Koh-i-noor. Jawa Zbrojovka ČZ. Dostal pistoli pan prezident. Byli jsme největší výrobci zbraní na světě. 1936. A naše zbraně i premiér Netanjahu a v Maroku, všichni znají české zbraně. Špičková kvalita. Takže za té první republiky jsme byli na špičce. A tady říkáme dále (listuje v knížce a opět z ní cituje): Zůstalo nám neuvěřitelné architektonické dědictví, světová hudební kultura a technická virtuozita. Ani padesát let potlačování svobody a tvořivosti tak z lidí nevytlouklo odkaz Bati, schopnosti, které máme geneticky dané. No, vidíte, tady to je: vynalézavost, kreativitu a neobyčejnou zručnost a českou houževnatost, sílu se zvednout ze země.

Za posledních sto let se každá generace musela ptát: A kolik nás je? Zase míň, o tisíce. Ano. 41 let komunistického režimu, bohužel jsme ztratili plno času. A možná kdyby v lednu 1990 toto někdo napsal nebo si přečetl toho Baťu, Budujme stát pro 40 milionů, to napsal 1936 a byla tam ta dálnice. Dneska stále ještě je nemáme, protože jsme nějak neměli tu vizi, nešli jsme na stáž do světa se zeptat, jak se buduje tržní ekonomika. Ano? Takže je to o tom, že...

A tady píšu dál o našich lidech: Wichterle, profesor Heyrovský, egyptologové - máme jedny z nejlepších egyptologů v Egyptě. Ano, jsou známí, mluvil jsem o tom s prezidentem Egypta. Budeme tady mít skvělou výstavu v Národním muzeu. Naši sportovci a tak dále.

Takže ano, řekl jsem prezidentu Trumpovi, že mám takový plán. A to je vize 2035 pro naše děti. Je konkrétní. V ní si najdete všechno. A vy jste mladý politik, tak když budete celý život v politice, tak určitě máte šanci to tady zrealizovat. A my postupně i ten plán plníme. Například ten sport je tady. Konečně máme agenturu, konečně se budeme věnovat sportu, který jsme zanedbali, ta infrastruktura a tak dále. Máme tady rychlovlaky. Takže je to velice dobrý plán. Ano?

A termíny? Termíny, samozřejmě postupně se snažíme plnit i to, co je v této knížce. Takže z toho vycházím. A když jste ji četl, tak se divím, že se mě na to ptáte. Myslím, že je to úplně jasné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím poslance Michálka, jestli má zájem o doplňující otázku? Má. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já velmi děkuji, že jsme se dozvěděli, co je ten plán, že to je ta PR knížka, kterou napsal Marek Prchal. Myslím si, že by bylo namístě, abyste tedy zaprvé začali něco z toho realizovat, protože vy jste tady mluvil o tom, že živnostníci budou platit jedním převodem. Ale vždyť to se přece neděje. A už máte Ministerstvo financí pět let, tak nechápu, proč jste to nezajistili. Ani žádný termín u toho nemáte. Takže to není žádný plán, to je opravdu jenom PR knížka.

A opravdu jsem nepochopil, proč jste vymyslel, že to mám realizovat já, ten váš plán. Samozřejmě až uspějeme ve volbách, tak budeme mít vlastní plán, který nebude postavený na tom, že tady vlastně bude docházet k propojení nějakého velkého holdingu a státu. Myslím si, že to, co jste uvedl, že postupně se snažíme, to není uvedení žádných termínů, které by měly být obsaženy v plánu. (Upozornění na čas.) Zkuste tedy jako premiér připravit nějaký reálný plán.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já bych byl strašně rád, pane Michálku, abyste neurážel ty lidi, kteří psali tu knížku. Profesor Mařík, profesor Havlíček a další lidi. To psalo 200 lidí. 200 lidí to psalo. Já jsem to vymyslel. A je jediná konkrétní - a můžete se smát, jak chcete. Zkuste se nejdřív živit poctivě a vraťte se potom do politiky, a potom nám to můžete ukázat. Vy o reálném životě nevíte vůbec nic. (Poslanec Michálek mimo mikrofon poznamenává: To mi říkáte vy jako miliardář.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím poslankyni Richterovou, která bude interpelovat ve věci snižování počtu úředníků o 10 % na úřadech práce. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám interpelaci z ranku velmi reálného života, z ranku plánu, který naše vláda avizuje, že chce realizovat. Jedná se o snižování počtu úřednických míst, nebo obecněji, provozních nákladů státu, o 10 %. Zní to velice chvályhodně a libě. Ale co s tím? Když se podívám konkrétněji na úřad, kterým se dlouhodobě zabývám, Úřad práce, ptám se konkrétněji, co by to mělo znamenat? A i od paní generální ředitelky Úřadu práce se dozvím, že je velice reálné riziko, že v případě, že by tento důležitý úřad poskytující služby statisícům občanů každý měsíc - jenom pro představu: měsíčně administruje 1 milion 492 tisíc nepojistných sociálních dávek, 361 tisíc klientů seniorů, osob se zdravotním postižením dostává příspěvek na péči, další statisíce právě rodičovský příspěvek atd. Je to opravdu naprosto klíčový úřad.

A mě zajímá, jak v situaci, kdy naše vláda říká vašimi ústy, pane premiére, a i ústy dalších, že chce snižovat o 10 %, jak má promyšlené, jak by to reálně vypadalo. Právě u toho Úřadu práce dle slov paní generální ředitelky by bylo reálné velké riziko nedodržení lhůt správního řízení v agendách, které nejsou jen přímou podporou občanů, ale také agendách určených zaměstnavatelům. Znamenalo by to něco, co jsme už v krátké podobě zažili v zimě 2018, před rokem, kdy byly zpožděné výplaty právě třeba rodičovských příspěvků.

A naopak, vaše vláda chystá zavedení zálohového či náhradního výživného a proplácení obědů pro nejchudší děti. To by zase znamenalo nápor práce pro úřady práce. Jak by to korespondovalo (upozornění na čas) s tím desetiprocentním snížením? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, je tady omluvenka. Omlouvá se nám poslanec Rozvoral od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem rád, že jsem se dozvěděl, že Úřad práce je ten reálný život. Ale vy jste to řekla sama. Nevím, kolik jste navštívila úřadů práce, já jsem jich navštívil x, dokonce jsem s nimi měl několik porad. Ano, máte pravdu, to je zúčtovací středisko. Oni platí ty dávky. Mají tam skvělý IT systém, to taky jako skvělý pravděpodobně tunel, asi 27 let to tam je, ta firma, tam dál. Doufám, že to paní ministryně už bude konečně řešit. A 10 %? Já nevím, jestli to bude 10 %. Pokud jsme měli 16 tisíc černých duší, to znamená, že brali peníze úředníci na místa, která nebyla obsazena, a tím si vylepšovali příjem, tak my jsme první, kteří se to snažíme nějak řešit.

A Úřad práce, prosím vás. Já mám velice přesnou představu, jak by měl Úřad práce fungovat. Když navštěvuji ty firmy, Mittal, kterému chybí 70 lidí, nebo OKD - 270 lidí, nebo firma Eaton v Mostě, která nemá lidi a potom potřebuje aspoň ty vězně, aby tam pracovali. Tak já si představuji, že ten Úřad práce bude pracovat úplně jinak, že budou mít katalog nezaměstnaných, a tak jak personalistka Mittalu ví přesně, které pozice potřebuje, tak budou chodit a budou nabízet. A potom, když zjistí, dneska máme 320 tisíc neobsazených míst, volných pracovních míst, když zjistí, že ten člověk může pracovat a nechce pracovat, tak by neměl mít tu dávku. Je to určitě úřad...

Já jsem byl překvapen, když jsem byl na MPSV ještě za menšinové vlády, že jenom Česká správa sociálního zabezpečení má strukturu de facto ještě sedmi krajů, Úřad práce má 14 krajů. To za 30 let tam nebyli schopni ani zintegrovat, například. Takže 10 %, já nevím, jestli to bude 10 %. Někde to možná bude 20, někde to bude možná pět.

My nebudeme propouštět paušálně, my se na to budeme dívat, hlavně na ty pozice, které se tady vytvořily pro čerpání těch měkkých programů z Evropy. My organizujeme workshopy a semináře a stále dokola. Pokud mluvíme o Úřadu práce, tak já jsem o tom mluvil a uvidíme. Kdybychom možná zrušili centrálu, použili jenom kraje a dali jim větší kompetence, tak hned ušetříme 300 úředníků, například. Já nevím, kolik je to procent. Takže budeme mít k tomu individuální přístup.

A úřady práce samozřejmě, oni vyplácejí ty dávky, oni znají ty šmejdy, kteří kasírují to nájemné stále víc a víc. To je jeden z úkolů paní ministryně. Ty bychom měli konečně vyhnat a snížit jim nájem tak, aby to prodali levně obcím a městům, aby to oni nekontrolovali.

A potom samozřejmě máme ty nezaměstnané, kteří - někteří dělají načerno. Úřad práce v minulosti se i zbavil možnosti kontrolovat práci načerno. Ta inspekce. Nějak ji vyčlenili. Takže já k tomu připravuju nějakou vlastní analýzu, a když to budu mít hotové, tak vám to rád ukážu. Je to klíčový úřad. V této chvíli je jenom distribuce peněz. Nedělá aktivně, neřeší aktivně zneužívání dávek na bydlení a neřeší aktivně zneužívání dávek pro takzvané nezaměstnané, kteří potom někteří pracují na černo. Tam by se to mělo změnit. Samozřejmě uvidíme, jak se s tím nová paní ministryně popasuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím paní poslankyni o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď. Ale úplně to nebyla odpověď. Totiž já jsem vůbec neřekla, že by Úřad práce fungoval dokonale. Jenom jsem řekla, že je to skutečně ten reálný úřad, kde se řeší problémy lidí v obtížných životních situacích, včetně osob se zdravotním postižením, kde jsou úředníci - to jsem neřekla, ale nyní bych to ráda zdůraznila - velmi často za velkého osobního nasazení pod tlakem lhůt, aby to zvládli vyřídit. Už dnes je tam vysoká fluktuace na těch místech, která jsou v přímém kontaktu s klienty, protože je to prostě velice obtížná práce. Mám tady konkrétní číslo. Z celkového počtu výstupů zaměstnanců z pracovního nebo služebního poměru to bylo 80 procent, co odešli, byli zaměstnanci právě v té přímé práci s klienty. Tahle obtížná práce nyní dostala další nálož, a to demotivaci v podobě, že 10 procent bude škrtnuto. A to by bylo podle mě velice nespravedlivé. To, že tam nefungují IT systémy, je samozřejmě další velký problém (upozornění na čas), ale související.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ne, já souhlasím. Je třeba změnit motivaci. Kdybych byl ředitel Úřadu práce, tak budu motivovat zaměstnance na to, kolik lidí nezaměstnaných dostanou do práce. Na to bych je motivoval. Nic takového tam není. Ano? A je to samozřejmě o těch zkušenostech. A věřte mi, že já nejsem ministr práce a sociálních věcí, ale je to resort, který má největší kapitolu a největší výdaje, a samozřejmě je tam plno práce, kterou je třeba udělat. A já myslím, že ti lidé budou hlavně motivováni, když budou mít pocit, že ten resort někam směřuje a že má nějaký konkrétní cíl. A ty úřady práce musí zkrátka začít pracovat úplně jiným způsobem. Proč my dáváme peníze těm kvazinezaměstnaným na rekvalifikaci a oni potom občas se rekvalifikují, a tak nejdou do práce, místo toho, abychom vlastně motivovali na to firmy, například, které by měly na tom zájem a které si to i tak dělají samy, protože co jim jiného zbývá. Takže já rád se s vámi o náplni práce Úřadu práce pobavím a (nesroz.) jsem se tomu věnoval a budu se tomu věnovat dál, protože je to obrovská kapitola, která potřebuje taky i šetřit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat ve věci uhlíkové daně. Připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, opravdu se chystáte zavést nové uhlíkové daně na lokální, tedy domácí vytápění? A proč jejich zavádění vaše vláda chce doporučovat Evropské unii? Tady je potřeba zdůraznit, že případné zdanění lokálního vytápění zvýší životní náklady obyvatel. Podle analýzy, kterou zpracovalo Ministerstvo financí v roce 2016, by podle vybrané varianty mohlo dojít k navýšení výdajů domácností až o 450 korun na osobu za rok. Mezi lidmi závislými na vlastním vytápění, například uhlí, je mnoho lidí s menšími příjmy a mnoho důchodců. Jsem přesvědčen, že zavedení této daně by je nepřivedlo k investicím do nových technologií, například do drahých tepelných čerpadel, jak se mnohdy tvrdí, jak to tvrdí mnohdy zastánci uhlíkových daní, protože by na to stejně neměli, jen by se jim vytápění zdražilo. Kotle na uhlí byly také nedávno podporovány z kotlíkových dotací a nyní by stát jejich provoz zatížil novou daní. My s tím v zásadě nesouhlasíme.

Ale opakuji svoji otázku. Opravdu se chystáte zavést nové uhlíkové daně, případně kdy? A proč vaše vláda doporučuje jejich zavádění v Bruselu, a to konkrétně v rámcové pozici České republiky k evropské strategii Čistá planeta pro všechny? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: K uhlíkovým daním chci říct, že vláda dne 9. ledna 2017 projednala analýzu variant řešení zavedení uhlíkové daně a jejich dopadu, zpracovanou Ministerstvem financí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Analýza má být podkladem pro přípravu návrhu novely zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, která vytvoří podmínky pro snížení podílu pevných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích nespadajících pod EU ETS. Ve svém usnesení č. 6 ze dne 9. ledna 2017 vláda vzala analýzu na vědomí a uložila tehdejšímu ministru financí, aby ve spolupráci s ministry průmyslu a obchodu a životního prostředí aktualizoval a doplnil o podrobnější odhad environmentálních dopadů a do konce roku 2018 předložil vládě doporučení k případnému zohlednění environmentálních prvků, sazbách spotřebních a energetických daní v České republice.

Vzhledem k tomu, že závěry takto aktualizované a doplněné analýzy a následného doporučení vládě se mohou dotknout také citlivé otázky výše daňové zátěže pro některé skupiny subjektů, s čímž mohou případně souviset i určité kompenzace pro sociálně citlivé skupiny obyvatel, je nutné dospět jednoznačně k shodě mezi vládními resorty. Z toho důvodu Ministerstvo financí požádalo o změnu termínu předložení aktualizované analýzy a navazujícího doporučení vládě na září 2019. Na základě následné dohody členů vlády, myslím tady přítomných - pan Brabec tu už není - paní ministryně Schillerové a pana ministra Brabce, analýzu nebude předkládat Ministerstvo financí, ale tato analýza bude součástí materiálu předkládaného Ministerstvem životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane premiére, za vaši upřímnou odpověď. Vy jste tady potvrdil to, že vaše vláda se připravuje na zavádění nových uhlíkových daní, které zdraží lokální vytápění, domácí vytápění zejména těch domácností, které mají kotle na uhlí. My s tím souhlasit nebudeme, protože se domníváme, že už takto životní náklady obyvatel - a dopadne to samozřejmě na ty nízkopříjmové a zejména na důchodce - jsou dostatečně vysoké. Jenom bych měl tedy doplňující otázku, kdy předpokládáte toto zavedení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takto lhát bych fakt nedokázal, pane poslanče. Chce to znovu přečíst? Já jsem řekl, že budeme navyšovat daně? Neřekl jsem to. Tak přestaňte lhát. Žádné daně se navyšovat nebudou. Tak nelžete. Žádné daně se navyšovat nebudou. My jsme snížili daně. Vy jste odkud? Z ODS. Vy jste navyšovali daně. Chcete vidět tabulku? Tady mám... (Premiér se otáčí za sebe k vládní lavici a soustředěně hledá ve svých dokumentech.) Tady máte. Koukejte. Tady máte vaši DPH. Toto je ODS. Takhle toto všechno jde nahoru - a hnutí ANO jde dolů. Sto miliard daní jsme snížili! My daně snižujeme! Na rozdíl od vás, kteří jste vždy navyšovali. Tak nelžete. Žádné daně navyšovat nebudeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci fakeové vlády a připraví se pan poslanec Rakušan. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v poslední době jsem zaznamenala vaše výrazné mediální úspěchy. Oblíbenost vašeho facebookového profilu překračuje všechny žebříčky popularity. Zveřejníte příspěvek o délce 20 tisíc znaků a za sedm minut se vaše slova líbí skoro tisícovce lidí. Úžasné. Je to hodno obdivu. Nicméně některá zjištění vedou k podezření, že v tom asi bude nějaký háček. Prý si platíte armádu fakeových, nebo chcete-li falešných profilů a váš PR tým k vašim statusům předpřipravuje lajky a pozitivní komentáře. Mně to přijde skutečně směšné, že si vláda musí platit za to, aby ji někdo poplácával po zádech, jak dobře jí to jde. (Nesouhlasné hlasy z řad poslanců ANO.)

Vážený pane premiére, má to tato vláda skutečně zapotřebí? Potřebujete si platit za falešnou slávu Facebooku? Na kolik peněz vás toto PR vyjde? Jsou tyto praktiky, byť jen částečně, placeny z veřejných rozpočtů? A nejsou takové podvody na veřejnosti nemorální? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak to už je fakt zoufalství. Vy jste tak zoufalá. Vy jste nešťastná, ne? Nejste zoufalá? (Výkřiky smíchu z řad poslanců ANO.) Jak můžete takto lhát? Proč lžete? V rozpočtu platíme co? To je neuvěřitelné. To máte z vlastní hlavy, nebo vám to někdo poradil? (Smích v řadách poslanců ANO. Předsedající žádá o klid v sále.) To je hrozný zoufalství tohle. Já totiž, paní poslankyně, každý týden dělám výkaz práce. To vy neděláte. Vy tady jenom něco plácáte. Já každou neděli napíšu, co jsem celý týden dělal. A ty lidi na Facebooku - plno mi nadává. Ti jsou taky placení? Vámi nebo kým? Nebo o čem to vůbec mluvíte? My nikoho neplatíme. Já bych si vyprosil, abyste tady mluvila o tom, že si nechávám něco platit. A já odpovídám na všechny dotazy, i na ty sprosté jako jeden z mála odpovídám. Takže bych si vyprosil, abyste tady říkala, že někoho platíme. A jestli jsme na Facebooku nějací nebo takoví? Já nevím, já to v rámci duševního zdraví občas ani nečtu. Samozřejmě tam lidi píšou, sprostě mě uráží. Takže fakt nevím, o čem mluvíte. Proč bychom si platili? Nepotřebuji si nikoho platit. Skutečně ne. A to, že jsme aktivní na Facebooku a komunikujeme s občany? Ano. Komunikujeme se všemi. Občas někdo přijde, kdo má zájem, s nimi diskutujeme. Takže bych si vyprosil, abyste si tady normálně vymýšlela nesmysly.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz, jestli vidím dobře. Má, tak prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane premiére. Přesně tak jsem si to představovala. Skutečně začít odpověď tím, že jsem zoufalá a nešťastná, to je hodno premiéra. Pravděpodobně by to bylo hodno spíše psychologa. (Smích v lavici Pirátů.) Vy si něco vyprošujete. Já si také vyprošuji. Abyste takovéto výrazy nepoužíval a odpovídal na dotazy, nejenom moje dotazy, ale i ostatních. Vy jste si tady dovolil říci panu poslanci Fialovi, že je to drzost, že se na něco ptá. Já vám jen připomínám, že ptát se je právo poslance a povinností premiéra je odpovídat. A já bych předpokládala, že to bude odpověď věcná a slušná bez jakéhokoliv napadání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér má zájem o odpověď na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, já jsem teď četl různé knížky, například o Bhútánu, tam mají ministra štěstí. Celkem jsem se tomu věnoval. Tam bylo řečeno, že lidé, kteří takto útočí, mají nějaký problém. Já na vás neútočím. Vy jste tady asi ombudsman. Jednou se zastáváte Pirátů, potom pana předsedy. Myslím, že jsou schopni na to reagovat sami. Já jsem váš příspěvek vůbec nepochopil. Vy jste sem normálně přišla a sprostě jste lhala o tom, že si platíme příspěvky na Facebooku. Normálně lžete! A ještě drze říkáte, že je to z rozpočtu! Tak to je ta komunikace? To je vaše komunikace? Tak se potom nedivte, jak vám odpovídám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím dalšího poslance, jímž je pan poslanec Rakušan, který bude interpelovat ve věci Národního investičního plánu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dobrý den, pane premiére, paní ministryně, pane ministře. Děkuji za udělené slovo.

28. března 2018 podnikla vláda Andreje Babiše další ze svých vládních výjezdů, bylo to do Středočeského kraje, do mého rodného Středočeského kraje. Možná překvapivě na začátek vládu pochválím. Ve chvíli, kdy si to zaslouží, by to člověk udělat měl. Já si vážím vlády za to, že do krajů vyjíždí, opravdu si jí vážím za to, že se s komunálními politiky baví. Vážím si jí za to, že se baví s krajskou reprezentací, protože si to prostě komunální politici za svoji každodenní mravenčí práci zaslouží.

Vláda jela po celé České republice a v rámci Národního investičního plánu, který je stále v přípravě, v podstatě slíbila až nějakých 17 tisíc projektů v celkové hodnotě údajně 3,5 bilionu korun. To byly ty nároky samospráv. My jsme během roku sledovali, kdy se Národní investiční plán skutečně objeví. Měl být původně hotový do podzimu a v listopadu jsme dali dotaz, kdy tedy bude k dispozici i poslancům. Odpověď byla, že na přelomu roku 2018 a 2019 bude projednán vládou České republiky, bude dána jeho celková výše a potom samozřejmě bude dán k dispozici Poslanecké sněmovně. Máme za sebou téměř třetinu roku 2019 a Národní investiční plán je stále tajný. My se ocitáme ve chvíli, kdy vláda avizuje škrty v rozpočtu, a rádi bychom věděli, zda to nebyla opět ta filozofie, kterou už si prostě lokální samosprávy nezaslouží, a to je filozofie "slibem neurazíš". Zda skutečně -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o klid ve sněmovně. Já vám pak dám další čas, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Rakušan: Zda skutečně bude Národní investiční plán připraven a v jaké kvalitě a v jaké výši.

A moje poslední otázka. Pane premiére, prosím, buďte od té dobroty a pokuste se nám odpovědět co nejkonkrétněji i časově. Protože informace o tom, že bude na přelomu roku 2018 a 2019 k dispozici, vycházela prostě od vás, z vaší oficiální odpovědi a ten plán není. Pokuste se tedy aktualizovat časovost i výši toho, v jakých částech se bude pohybovat Národní investiční plán. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak za prvé, pane poslanče, Národní investiční plán byl můj nápad. Představte si to, mám nápady, celý život. Občas je i zrealizuji, jako například hnutí nebo firmu. Mám nápady. Nevím, jaké nápady máte vy nebo vaši předchůdci od revoluce. Můj nápad - Národní investiční plán. Tady je. (Ukazuje.) Už ho mám asi dva měsíce. Ale není připraven.

A vy jste tady říkal jednu nepravdu. My jsme nic neslíbili, pane poslanče. Já jsem slíbil dvě věci: magnetickou rezonanci v Kroměříži, ta už tam je, a pozdravujte pana Farského, mateřskou školku v Semilech. Ty šílené boudy, kam chodí ty děti. Tak paní starostka, které jsem dal rady, že připravujeme plán, se přihlásila a myslím, že to pro ni vypadá dobře. Takže váš Farský, který stále nějak mě kritizuje místo toho, aby se staral o tu mateřskou školku v Semilech, tak díky mně ta mateřská školka, i díky těm našim výjezdům, za 90 milionů bude pro ty děti v jeho městě, když už jsme u toho.

My jsme nic neslibovali, my jsme udělali potenciál investiční naší země. Nic jsme neslibovali. Magnetická rezonance v Kroměříži jsem slíbil a slíbil jsem, že pomůžu paní starostce ze Semil s mateřskou školkou. A to jsem i udělal. A dalším, když se na nás obrátí, dáme informaci, co se připravuje. A na základě výjezdů jsme vlastně i připravili rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj. Takže říkáme potenciál. Je jasné, že nejsme schopni ten investiční plán zrealizovat, byl to investiční plán na dvanáct let. Otázka je to samozřejmě vývoje rozpočtu.

Takže my jsme neslíbili těch 17 tisíc. My jsme to identifikovali. Škoda, že to někdo neudělal po té revoluci a nevybíral ty priority z toho. Takže rozlišujme. Těch slibů bylo velice, velice málo. A my jsme samozřejmě to udělali proto, abychom ukázali nějakou vizi, abychom ukázali to, že když ta naše ekonomika se zpomalí, co se už děje, a je tažena spotřebou obyvatel díky naší vládě a minulé vládě, protože my jsme narvali peníze do ekonomiky, my jsme navyšovali platy, my jsme navyšovali důchody a lidi se nebáli utrácet, tak teď máme v rezervě Národní investiční plán, který samozřejmě v případě zpomalení růstu a v případě, kdyby náhodou vznikla nějaká obchodní válka a byly zaváděny tarify na automobilový průmysl, tak to je ten potenciál toho růstu. A proto jsme to udělali. Takže my na tom pracujeme a samozřejmě připravujeme i věci, abychom ten Národní investiční plán realizovali.

A to je rekodifikace stavebního práva. Proč tady...? Proč vlastně u nás trvá deset let, jste kritizovali dálnice Ťoka, že kolik toho otevřel. Tak ano, deset let trvá příprava, samozřejmě někdy i dvacet. My jsme dostavěli dálnici Praha - Ústí za 32 let. Ano. A potom tři roky trvá výstavba samotná. V Praze byty deset let. Ano. Takže rekodifikace stavebního práva, aby občané a firmy mohli stavět rychle. Ano. Takže na tom se pracuje. A ty priority Národního investičního plánu byly zlepšení životní úrovně občanů České republiky, zlepšení služeb, veřejné správy, výstavba nových bytů. Tady se nestaví byty. My jsme přišli teď s tím programem Výstavba a už je o to zájem, už je tam nevím kolik obcí, už tam chtějí asi 3 miliardy, nebo kolik. (Ministryně Dostálová ze svého místa: 3,5 miliardy.) Ano. My jsme přišli s tou výstavbou.

Tady jsme se čtyři roky bavili o nějakém nesmyslu, o zákoně o sociálních bytech. A my se bavíme o dostupnosti bytů. A my říkáme: Obce, města, můžete stavět. Když postavíte 20 % sociálních bytů, dáme vám 100 % dotaci. Ano. Takže to je pro mladé rodiny, aby měly kde bydlet. Mateřské školky. Ano. Taky to děláme vůči... Ty zdroje hledáme. Evropa, která nám cpe stále ty měkké sociální programy. A my potřebujeme na mateřské školky teď 2,5 miliardy ještě. Ano. Jenom investiční plán na nemocnice je 74 miliard.

Takže toto je připravené na to, abychom zvýšili výkonnost naší ekonomiky. (Premiér ukazuje na desky s NIP. Předsedající upozorňuje na čas.) Zvýšení růstu HDP, zaměstnanost atd.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Pane premiére, nikdo nepochybuje, že jste nesmírně úspěšný člověk. Já vám ke všem životním úspěchům velice a ze srdce gratuluji. Já jenom nechci porovnávat velikost našich zásluh. Já devět let vedu úspěšně jedno středočeské město, kde jsem třikrát zvítězil ve volbách. A právě jako komunální politik se spoléhám na to, že prostě budou politici na té státní, vládní úrovni plnit své sliby. A vy jste tu naději těm regionům dal.

V dlouhé odpovědi jste mi neodpověděl na jednu konkrétní věc. Máváte mně tady investičním plánem, že ho máte v ruce, a já jsem se jednoduše ptal, kdy ho představíte poslancům a kdy nám k tomu dáte nějaký komentář. A když tvrdíte, že jste nic neslíbil - dubnová návštěva Mladoboleslavska, premiér Babiš, vedení Škoda Auto přislíbilo peníze, státní podpora 1,7 miliardy korun na rozvoj Mladoboleslavska. Já nevím, jestli je dáte, nebo nedáte. Jak to mám vědět, když jste nám ten plán neukázali? A to, že jste nám slíbili, že bude na přelomu 2018 a 2019, je prostě pravda. Já se jednoduše, bez konfliktu ptám, kdy bude představen.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já vám gratuluji, vy jste určitě úspěšný starosta, který žije z našich daní. (Výbuch smíchu v lavicích Pirátů.) EET 20 miliard vyneslo, kdyby zapomněla ódéeska. Jo. A kontrolní hlášení. Stovky miliard daní přišly... díky těm projektům, které jsem zavedl jako ministr financí. A určitě to vidíte na vašem rozpočtu v Kolíně, kolik peněz jste dostali.

A co se týká Mladé Boleslavi, ano, ta 1,7 miliardy, to se týká investic do dopravní infrastruktury, do železnic. Tak samozřejmě, ano, to se děje. A to se určitě jako realizuje.

Ale co se týká toho investičního plánu, já vám na to neodpovím, protože já tady nebudu potom řešit s vámi debatu, 17 tisíc projektů, a nás z toho budete zkoušet, z každého projektu. My to připravujeme. Řešíme rozpočet 2020. Ano. A není kam spěchat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A další bude interpelovat pan poslanec Bartoš ve věci podpory malých obcí při provozu obecních obchodů a pohostinství. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Pane premiére, chtěl jsem se vás zeptat jako poslanec za Středočeský kraj i jako předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Zavedení EET v ubytovacích a stravovacích službách a později i maloobchodě ochromilo venkov, když přispělo k zániku některých provozoven v malých obcích. V této souvislosti jste vy jako ministr financí v předchozí vládě skrze média vyzval obce, ať převezmou opuštěné obchody a hospody a samy je provozují s tím, že je v tomto stát podpoří. Stejnou podporu vyjádřila také předsedkyně Asociace krajů České republiky a i ona veřejně prohlásila, že asociace bude tyto aktivity výrazně podporovat. V některých obcích tuto výzvu přijali, zaměstnali personál, zprovoznili zavřené obchody a hospody. Příkladem je třeba obec Choťánky ve středních Čechách, kde obecní obchod funguje již dva roky a přes veškeré snahy vykazuje roční ztráty 150 tisíc korun, což je výrazný zásah do rozpočtu obce. Obec proto žádala o podporu nejdříve Asociaci krajů a tam byla odkázána na krajský úřad. Od něj však dostala jen finanční kontroly, během nichž bylo sděleno, že je jako provozovatel povinna zajistit jednou měsíčně inventuru zboží. Jedině díky osobním kontaktům se představitelé obce po několikadenním úsilí dobrali ujištění, že inventuru každý měsíc dělat nemusejí, jak jim bylo původně sděleno krajským úřadem, ale mohou se chovat jako podnikatel a inventuru si udělat jednou ročně. Nezbývá než konstatovat, jakkoli se obce velikosti Choťánek snaží řešit v zájmu svých občanů, místo deklarované podpory ze strany státu či kraje jsou jim kladeny spíše překážky.

A moje otázka zní: Jakou konkrétní podporu při provozování obecních obchodů či pohostinství jste ať už v roli ministra financí, či nyní v roli předsedy vlády této země (upozornění na čas) vymohl pro tyto malé obce, které tak rád navštěvujete při svých cestách? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Pane předsedo, vy jste tady říkal, že něco zaniklo. Tak pro vás mám tady taky takový hezký graf. (Ukazuje graf s modrými a červenými sloupečky.) Koukejte. Tady máte počet nově vzniklých a zaniklých restaurací. To červené jsou zaniklé. A ty modré jsou vzniklé. Takže když se na to podíváte, 2013 byla opozice, 2014 jsme ještě zdědili, tak od 2016 a 2017 je počet nově vzniklých restaurací vyšší než zaniklých. A to kromě toho EET máme těch 20 miliard navíc. Takže asi máte smůlu na ty obce. Nevím. Asi chodíte do špatných obcí. Já chodím do obcí, kde jsou nadšeni a kde jsou v pohodě.

A my samozřejmě ten problém obslužnosti malých obcí, Ministerstvo pro místní rozvoj se zabývá komplexně ve vztahu ke všem druhům základních služeb. Nástrojem, a MMR to řeší, je nový program Podpora rozvoje regionu 2019+, jehož obsahové zaměření vzniklo na základě potřeb obcí v oblasti obslužné a technické infrastruktury. Cílem programu je podpořit obnovu a rozvoj obcí, zvýšit kvalitu života jejich obyvatel a zlepšit atraktivitu obecního prostoru. Program je složen z několika podprogramů, z nichž největší je ten na podporu obnovy a rozvoje venkova. Účastníkem podprogramu může být obec do 3 tisíc obyvatel. Pro podporu obchodní obslužnosti je určen dotační titul Podpora dostupnosti služeb. Tenhle dotační titul, ta podpora je určena na přípravu prostor pro provozování služeb základní lékařské péče a obchodní obslužnosti. Podporovány jsou akce zaměřené na rekonstrukci, přestavbu a výstavbu objektů nebo jejich částí, které budou následně nabídnuty k provozování za transparentních a tržních podmínek. Podporovány jsou akce zaměřené na přípravu prostor pro provoz základní lékařské péče, pediatr, praktický lékař, zubař a obchod, základní potřeby, smíšené zboží, přípustná je kooperace s Pošta Partner. Prostor nesmí být připravován pro konkrétního provozovatele.

Základní podmínkou pro podání žádosti je, že v katastru žadatele není v době podání žádosti provozována činnost stejného charakteru soukromým subjektem. Účastníkem podprogramu může být obec do tisíce obyvatel včetně k datu 1. ledna toho roku, v němž je žádost o dotaci podána. Obec musí mít zpracovaný a zastupitelstvem schválený strategický rozvojový dokument. Dobrovolný svazek obcí, který je zapsán do rejstříku svazku obcí v souladu se zákonem 128/2000 Sb., obecní zřízení. Svazek obcí musí mít zpracovaný a nejvyšším orgánem svazku obcí schválený strategický rozvojový dokument.

Uznatelné náklady jsou rekonstrukce objektů v případě prostoru určeného pro obchod, základní technické vybavení, mrazáky, chladicí technika, pořízení nebo přestavba pojízdné prodejny. Neuznatelné náklady - vybavení nábytkem, kancelářskou technikou, vybavení zdravotnickým zařízením. Dotace je poskytována až do výše 70 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce. Dolní limit dotace na jednu akci činí 100 tisíc korun, horní limit dotace na jednu akci činí 2 miliony. Stav po ukončení výzvy - deset žádostí o dotaci, požadovaná finanční alokace 9 590 736 korun. Alokace programu byla 20 milionů a požadavky jenom deset.

Takže pozdravujte obce, tady je program, ať se přihlásí a samozřejmě určitě jsme připraveni tady je podpořit, tady jsou peníze, které nečerpají. A tuhle problematiku obchodní obslužnosti souvztažně řeší Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz? Nebude. V tom případě se posuneme dál. Pan poslanec Bartoň bude interpelovat ve věci předsedy NSA, tedy Národní sportovní agentury. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, včera prošel Sněmovnou návrh na zřízení Národní sportovní agentury. Přestože je ještě v Senátu, půjde do Senátu, rád bych se zeptal. Předsedu Národní sportovní agentury jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Rád bych se zeptal: Budete konat veřejné výběrové řízení na post předsedy agentury? Nebo budete navrhovat jméno pro předsedu agentury sám? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, omlouvá se nám pan poslanec Schiller mezi 15. a 19. hodinou z pracovních důvodů. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Je důležité, že konečně se zabýváme sportem. Když jsem nastoupil jako ministr financí, tak rozpočet sportu byl necelé 3 miliardy a něco. A tento rok je to 7 miliard. Takže sport je důležitý pro naše děti. Máme vládního zmocněnce a je to dobře, že ho máme. A ten projekt je důležitý i s důležitostí v kontextu transparentnosti, protože víme, jak se v minulosti rozdělovaly peníze pro sport na Ministerstvu školství. A já jsem strašně rád, že ta novela zákona prošla. Vládní zmocněnec je Milan Hnilička, který se tím dlouhodobě zabývá. Samozřejmě je škoda, že ten sport nemá takovou důležitost, jak teď jsem, samozřejmě v minulosti, jak je to ve Spojených státech, hlavně univerzitní sport. Já myslím, že naši občané jsou vždy hrdí, když naši sportovci něco vyhrají, a držíme jim palce a máme tady co dohánět.

Co se týká nominace na předsedu Národní sportovní agentury, já samozřejmě nejsem schopen na to odpovědět. Pokud tam bude vícero zájemců, tak určitě vláda o tom bude jednat a uvidíme, jací tam budou kandidáti. A určitě vybereme toho nejlepšího, který má pro to nejlepší předpoklady.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Já ještě, abychom si rozuměli, pane premiére. Návrh na předsedu dáváte vy vládě? A proto, aby tam bylo více kandidátů, tak je potřeba aspoň nějaké veřejné výběrové řízení. Budete dělat veřejné výběrové řízení?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Klidně můžeme. Máte nějaké návrhy kandidátů? Napište mi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní poslankyni Vrecionovou, která bude interpelovat ve věci státního rozpočtu. Připraví se paní poslankyně Pěnčíková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne. Vážený pane premiére, včera začalo kolečko jednání mezi Ministerstvem financí a jednotlivými resorty o rozpočtu na rok 2020. Jsem ráda, že si už i vláda uvědomuje, že nemá jak zaplatit večírek, který před pár lety zahájila a na který pozvala půl republiky. Nárůst státních zaměstnanců o 45 tis., nárůst výdajů o 300 mld. nebo jízdné zdarma za 6 mld. jsou příklady rozhazovačné politiky této vlády a minulé vlády v obdobném složení. Ekonomika stále roste, růst se pouze o několik desetin zpomalil. Těchto několik desetin znamená, že výdaje, které jste neplánovali, nemáte z čeho zaplatit. Vůbec si neumím představit, jak byste hospodařili v době ekonomické krize. Česká republika by zbankrotovala.

Na vyjednávání o rozpočtu mě zaujalo několik věci. Za prvé, vyjádření ministra obrany, že našel úspory ve výši 7 až 10 % personálních nákladů. Znamená to, že ustupujete ze závazku zvyšovat výdaje na obranu alespoň na 1,4 % HDP, jak jste slíbili? O dvou procentech, která by ČR potřebovala, ani nemluvím. Znamená to, že rozpočet Ministerstva obrany klesne o půl miliardy korun, jak stojí v návrhu Ministerstva financí? Ve vyjádření Ministerstva školství se najdou úspory na platech rovněž 7 až 10 %. Tyto úspory se dle vyjádření ministra nemají hledat na platech učitelů. Vzhledem k rozpočtu Ministerstva školství, které je převážně tvořeno penězi na platy, je to vyjádření poněkud zajímavé. Znamená to tedy, že jízdné zdarma pro žáky budou muset zaplatit kuchařky a školníci? Znamená to, že už nebudou růst platy učitelů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ano, je pravda, že my se zabýváme rozpočtem brzo. A večírek - tak pokud naši důchodci, a všechny je zdravím, měli večírek, tak jsem šťastný. Vy jste jim dali za šest let celkově míň důchodu než my za jeden rok. Devět set korun dostali a ještě slevu na jízdném. A jsem rád a jsem šťastný. A ještě důchodci nad 85 tisíc korun navíc. Takže někteří dostali 1 900 měsíčně navíc. A těším se. Takže pokud měli večírek, tak super! Já jsem rád a mám rád takové večírky, že můžeme pomáhat lidem. A taky jsme navýšili platy, samozřejmě, učitelům. Nevím, kde jste byli vy před námi. A šlo do Ministerstva školství o 25 mld. navíc. A cíl je jasný. Já chci průměrný důchod 2021 na 15 000 a chci platy učitelů, jak jsme slíbili, někde kolem 45 tis., a my to plníme. Na rozdíl od vás, kteří jste vždycky slibovali 15 % na daň, potom to nevyšlo, tak jste si dali ten podvod superhrubá mzda, takže to není 15, ale 20,1. A teď říkáte zrušit, zrušit. No to je 104 mld., nevím, jestli jste to počítala někdy.

A škoda, že jsem si nevzal ten graf, který jsem ukazoval prezidentu Trumpovi. Tam byste viděla, já jsem si ho tak nakreslil, že tady někde v roce 2006 jsme byli vůči NATO na 1,52 %. (Ukazuje na listu A4.) A potom za vašich vlád to šlo úplně dolů. V roce 2014 totální dno. A potom jdeme takhle nahoru. V absolutních hodnotách. Takže škoda, že jsme to po vás nezdědili, tyhle skvělé věci. My chceme plnit samozřejmě naše závazky.

Pokud mluvíte o státních zaměstnancích, prosím vás, tak je potřeba rozlišovat, že státní zaměstnanci jsou samozřejmě definováni. A to jsou učitelé a vojáci a policisté a my je potřebujeme. Potřebujeme ty učitele. My tady s paní ministryní chceme snižovat počet úředníků v těch strukturách. To je hlavní cíl.

Takže my jsme i potom, co jsme zavedli různá kontrolní hlášení, EET, co přineslo obrovské peníze do rozpočtu, tak ano, rezervy tam jsou. Zaměstnáváme plno lidí na čerpání měkkých programů. Já také snižuji na Úřadu vlády, máme tam různé agendy, které nevím, proč tam máme. Takže ano, my připravujeme rozpočet. Ještě je brzo. Já myslím, že si uvědomujeme, že to nebude jednoduché, protože zkrátka ty důchody, které jsou pro nás nejdůležitější, já bych chtěl znovu, aby důchodci měli 900 korun. To by bylo super, protože dneska platy určuje trh, ale důchody jsou podle vzorce a tam žádný - je tam sice vliv, ano, ale samozřejmě v posledních letech se ty nůžky rozevřely. Takže to řešíme, a pokud vy to nazýváte večírkem, tak já myslím, že to není správné. A měla byste mít radost, že naši důchodci mají vyšší důchody. Já nevím, proč vám to vadí tedy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Končím interpelace na pana premiéra. Je 16 hodin, takže ukončuji v tuto chvíli interpelace na premiéra Andreje Babiše.

Zahajuji interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám pana poslance Jaroslava Martinů, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády a ministra životního prostředí Richarda Brabce, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Dominik Feri a já vám všem přeji pěkné odpoledne.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký dobrý den, vážení a milí kolegové. Dovolte mi krátký dotaz na pana ministra životního prostředí ve věci vysychání naší krajiny. Já myslím, že jsme si všichni všimli, že v posledních letech nám strašně rychle vysychá voda v krajině a voda celkově ubývá. Je nezpochybnitelné, že důvodů je mnoho, a já se ptám pana ministra, jestli má za to, že jedním z důvodů může být - může být, opakuji - i velké procento zornění zemědělské půdy v ČR, které dosahuje podle dostupných informací až 71 % z celkové výměry. Rakousko, Německo - je to kolem 50-60 %. Pochopitelně, že tato velká výměra zorané půdy má dopad i na erozi drahocenné zemědělské půdy. Tak bych rád slyšel názor pana ministra, jak na tuhle věc nahlíží a jestli bude nějaká snaha do budoucích let naše zemědělství upravit, ubrat orné půdy ve prospěch travnatých ploch. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za dotaz. Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové.

Větší problém je podle mého názoru spíš kvalita zemědělské půdy, resp. její schopnost držet vodu, která je snížená. To je potřeba říct. Jsou na to různé názory. Někteří odborníci hovoří až o 50 % zemědělské půdy v ČR, která nějakým způsobem je ohrožena erozí, především vodní erozí, a někteří hovoří o tom, že to procento je o něco nižší, nicméně všichni se shodují na tom, že minimálně 25-30 % zemědělské půdy v ČR je ohroženo erozí.

My jsme po dohodě s Ministerstvem zemědělství, protože pro zjednodušení existuje taková i laická, ale myslím, že velmi seriózně podložená úvaha, že kdyby zemědělská půda v ČR měla dobrou schopnost držet vodu, tak by jí udržela zhruba o pět miliard kubíků více, což je samozřejmě několikanásobek vody, kterou dneska třeba udrží vltavská kaskáda, takže je to obrovské množství vody a je zřejmé, nebavíme se jenom o zemědělské půdě, bavíme se samozřejmě i o lesní půdě, i ta je ohrožena erozí, ale teď se Ministerstvo zemědělství ve spolupráci samozřejmě s námi, byť ta gesce - to je trošku pomotané historicky, protože my máme gesci za zákon o zemědělském půdním fondu, ale nemáme k tomu jako Ministerstvo životního prostředí takřka žádné nástroje. Ty nástroje má naopak Ministerstvo zemědělství, které má třeba i svůj výzkumný ústav VÚMOP, a my jsme v rámci poměrně řekněme minimálně roční debaty dospěli k názoru v rámci přípravy tzv. protierozní vyhlášky, že už od 1. 1. 2019 začíná fungovat tzv. DZES 5, tedy standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, a ty už jsou rozšířeny, vlastně ty podmínky DZES 5, který samozřejmě omezuje určitým způsobem pěstování některých plodin nebo různé agrotechnické postupy, tak už rozšiřuje ten DZES vlastně řekněme z 11 % na 25 %. To znamená, už dnes je 25 % zemědělské půdy v ČR od 1. 1. 2019 hodnoceno jako erozně ohrožené, na které musí být aplikovány parametry DZES 5. Hovoří se i o tom, že od příštího roku by měl být zaveden DZES 7, což mimochodem by mělo znamenat, že na těch ohrožených půdách bude zmenšen rozměr jednoho půdního bloku na maximálně 30 hektarů. I to je postup. To znamená, nutně to procento zornění nemusí být problémem ve chvíli, kdy ta půda bude dobře obhospodařována, bude mít více organické hmoty a samozřejmě bude i udělána celá řada opatření, a tisíce z nich už podporujeme z operačního programu nebo z národního programu, například zatravňovací pruhy, remízy a další možnosti, které by měly zlepšit tento stav. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Já bych poděkoval panu ministrovi. Souhlasím, samozřejmě jsem za to rád. A já často vzpomínám na loňskou návštěvu zemědělského výboru na vědeckém pracovišti na Ruzyni, kde provádějí vědci různý výzkum, a pamatuji si, že tam byl vědec, který měl navrtané sondy do půdy a zjišťoval rychlost úbytku půdní vláhy ve vztahu k našim moderním zemědělským postupům, a co mě velice udivilo, a ono to nakonec asi je logické, že on trval na svém zjištění, že daleko největší úbytek vláhy ve vztahu k dnešním moderním postupům je hluboká orba, že vlastně hlubokou orbou vyhodíme poslední zbytky vláhy na slunce a ta voda je za pár hodin ve výparu. Takže v podstatě já se tedy domnívám, že tohle může být jeden z velkých aspektů, že naše krajina ve vztahu k tomu velkému procentu zorněné půdy je prostě náchylná k tomu vysychání. A opakuji, je to jeden z aspektů. Netvrdím, že to je hlavní aspekt. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Dominik Feri s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, do prvého čtení předkládá vláda zákon o realitním zprostředkování a u něj došlo při projednávání na vládě k velmi významné, ale k poněkud vizuálně nevýrazné změně. Ustanovení § 4 znělo v tom znění, které poslalo ministerstvo na vládu, takto: "Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkované záležitosti není oprávněn poskytovat úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy." Na vládě se z tohoto ustanovení ale stalo následující: "Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy." Je to drobná změna, ale říká vlastně následující. Zatímco původní varianta, se kterou přišlo i vaše ministerstvo, jasně říká: Úschovu z realitní smlouvy může poskytovat toliko notář, advokát, banka nebo zahraniční banka, tak toto ustanovení říká, můžou to poskytovat tyto subjekty, ale zároveň to tedy nesmí nabízet ten zprostředkovatel, ale poskytovat to může.

A mě zajímá, co se na tom jednání vlády stalo, kdo snesl tak přesvědčivé argumenty, jaký lobbista, aby realitní zprostředkovatelé mohli poskytovat úschovy. A dále na čí straně, resp. kde stojí srdce ministerstva. Co budete prosazovat? To znamená, jestli chcete, aby realitní zprostředkovatelé mohli poskytovat úschovy, nebo je jenom tak nemohli nabízet, což je velmi takové jako impotentní ustanovení. A dále, co budete tedy v rámci tohoto projednávání prosazovat, pakliže byste chtěli navrátit tuto úpravu do té původní, ve které jste to předkládali na vládu. Již jsme do systému načetli pozměňovací návrh s kolegyní Kovářovou, můžete ho podpořit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo, pane předsedající. Takže pan poslanec uhodil hřebíček na hlavičku, tak já se nebudu zdržovat tím, abych objasnila vlastně celý ten proces, co se týká finanční úspory. V podstatě realitní kanceláře, a ten popud skutečně vznikl těsně před jednáním vlády na odborné konferenci realitních makléřů, kteří mě skutečně přesvědčili o tom, že ta praxe realitních makléřů je dvojí. Jedni realitní makléři rovnou od začátku říkají, že tu úhradu a úschovu peněz mají dělat klienti u notářů. Druzí realitní makléři samozřejmě nabízejí zprostředkování v rámci svých možností. Rozdíl je ale v podstatě zásadní v tom, že pokud se to nabízí u těch notářů, bank atd., tak nejenom že u těch obchodů dochází ke zpoždění, takže když tam pak jsou hypotéky atd., které je potřeba řešit velmi promptně, tak to dělá problémy. A druhá věc, že to zdražuje nemovitost jako takovou, protože úhrada nákladů za úschovu se pohybuje v řádech tisíců. A opravdu nejčastěji, což mi říkaly i banky, se to pohybuje kolem 9 tisíc korun. A právě tady je ten problém, že se bavíme o třeba velkých obchodech, tak tam realitní společnosti říkají, že v těch velkých obchodech už to takový problém není, a ony samy nabízejí tu úhradu, nebo úschovu u těch bank, notářů atd. Ale mnohdy, často jde skutečně pouze o obchody typu prodej garáží nebo nějakých vedlejších pozemků, chaty atd., kde ty obchody nedosahují takové výše, ale ta úschova a poplatky jsou pořád stejné. Pořád by zaplatili samozřejmě za tu úschovu ty tisíce a skutečně by to velmi prodražovalo nemovitosti jako takové.

Na té vládě jsem s tím nápadem, nebo s tím pozměňovacím způsobem přišla já, protože skutečně mým cílem je, když tady řešíme bytovou problematiku, cenu nemovitostí, tak skutečně cílem vlády není nevhodnými kroky naopak zase dále zvyšovat cenu nemovitostí. Takže nemají to nabízet, ale pokud se opravdu dělají obchody malého rázu, tak není důvod, aby to nezajistil ten zprostředkovatel obchodu, to znamená realitní kancelář, protože oni vlastně tu cenu dávají do té provize a tomu zájemci se to nenavyšuje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za snesené argumenty, ale ty nejsou úplně přesvědčivé. Kupovat nemovitost není nákup housky na krámě, neděláme to každý den. Jedná se o proces, který je nějakým způsobem mimořádný, do kterého lidé ukládají své často i celoživotní úspory, a tomu by měl být věnován adekvátní čas. To znamená, co se týče toho, že to protahuje vůbec tu transakci, tak jestli nějaký advokát jedná nedůstojně, tak může samozřejmě ta smluvní strana dát podnět na ČAK, aby se tady tím zabývala. A co se týče těch transakčních nákladů, tak není pravda, že by byly fixní. Třeba u notářů je ta úprava obsažena v notářském tarifu a nějakým způsobem se odlišuje. To znamená, ty smluvní strany, ty spotřebitele vystavujeme velkému riziku, protože u těch realitních zprostředkovatelů - za prvé oni mísí ty peníze, málokdo prostě si vytvoří vlastní účet pro každou transakci, což advokát dělat musí ze zákona, a vystavujeme ty klienty tomu, že o ty peníze přijdou, ty peníze jsou postihnutelné v exekuci a může se stát, a je to velmi častá neblahá praxe, že ti realitní zprostředkovatelé ty peníze mísí, hospodaří s nimi a využívají je k něčemu jinému. (Předsedající upozorňuje na čas.) Díky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně má zájem o doplňující odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Já naopak zase musím odpovědět, že ani vy jste mě nepřesvědčil o těch argumentech, protože skutečně my to nemůžeme směšovat jenom na velké obchody. My to musíme brát pro celou republiku. Já se a priori bráním tomu dělat z klienta nesvéprávného občana, že on neví, co má dělat. Jenom jsem čekala, jestli to řeknete, kdo utekl s tou provizí. Prosím vás, utekl advokát. Nikdy ne ta realitní společnost. Prosím, nedávejme jim tento punc. My se snažíme o to dát tomu zaměstnání prestiž, tomu povolání, ale nemyslím si, že klient je nesvéprávný, aby nevěděl, že když prodává nemovitost za 10 milionů, má volit samozřejmě tyto kroky. Ale když prodávám garáž za 250 tisíc, tak skutečně asi není ten důvod, těch 10 % z ceny, což je 25 tisíc korun, si nechat u realitního makléře.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další s interpelací vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar, který bude interpelovat rovněž paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji vám, pane předsedající. Vážená paní ministryně, opravdu vážně zvažujete, že by část daně z nemovitostí byla sebrána obcím a byla příjmem Státního fondu rozvoje bydlení? V neděli 10. února jste to například řekla v České televizi. Za prvé je to majetková daň, lidé platí každoročně za fakt, že vlastní nemovitost. Proto třeba já osobně s touto daní příliš nesouzním. Ale zároveň je třeba zdůraznit a respektovat fakt, že je to jediná daň, která je zároveň 100% příjmem obcí. Takže je to vlastně komunální daň, u které se předpokládá, že obce za ni budou platit veřejné služby, úpravu a údržbu veřejných prostranství, zeleně, chodníků v okolí nemovitostí. Proto také mají možnost obce do určité míry tu výši daně z nemovitostí ovlivnit usnesením zastupitelstva.

Mně osobně se nelíbí neutuchající touha státu a některých stran po zvyšování přerozdělování, na které se neustále snaží získat od daňových poplatníků nové a nové peníze. A v tomto případě jsou ty peníze na úkor samospráv. Takže moje otázka zní, zda to opravdu vážně zvažujete, a pokud ano, čím obcím výpadek v jejich rozpočtech, výpadek příjmů nahradíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji. Já jsem ráda, že ten dotaz se vztahuje k Otázkám Václava Moravce, to znamená, kde to bylo řečeno. Jenom je potřeba to zasadit do kontextu. Ono to tam nebylo řečeno takto, protože pan Moravec se mě ptal, jestli já sama zvažuji nějaké možnosti. A já bych potřebovala vysvětlit, o čem to celé je. Stát se musí, musí připravit na výpadek evropských fondů. Proto ministerstvo přišlo se Státním fondem podpory investic, kde samozřejmě budeme kombinovat dotační prostředky a úvěrové nástroje. Úvěry a finanční nástroje nemohou poskytovat dílčí ministerstva, to znamená, realizuje se to přes konkrétní fondy. A velmi legitimní je debata na výboru fondu, kde se baví o tom, jak máme zajištěné zdroje toho fondu do budoucna. Je to legitimní debata do budoucna, ale není to otázka ani dneška, ani zítřka, ani příštího roku. Je to otázka toho, jak bude vypadat programovací období 28 až 33. To znamená, zda budou nějaké evropské fondy, jak se to bude celé vyvíjet. A je velmi legitimní začít debatu o tom, kde by mohly být potenciální zdroje.

Když jsem dostala přímou otázku, tak jsem říkala, vzhledem k tomu, že je to fond a priori - a priori - určený pro projekty obcí, do budoucna možná i krajů, tak je legitimní se bavit například i o dani z nemovitosti. Ale je to předmětem diskuse. Není nic na stole. Není to rozdiskutováno s Ministerstvem financí. Takže takto to vzniklo a takto se o tom budeme bavit. Ale těch možností, jak ten kapitál do toho fondu - samozřejmě nejsou jenom daňové, my se budeme bavit i o dalších možných zdrojích.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já chápu, že je to začátek diskuse. Nicméně když už se o tom takto v nějaké variantě uvažuje aspoň ideově, tak já potřebuji k tomu zdůraznit, že v případě, že i část daně z nemovitosti se sebere obcím, tak to přestane mít prvek komunální daně a zůstane z toho čistě majetková daň. A můj dotaz tedy platí, když ty úvahy jsou, že se třeba část těm obcím sebere, tak musí platit i úvaha, jak se to těm obcím nahradí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Já znovu říkám a opakuji, ta úvaha je o tom, že se budeme muset pobavit o tom, jaké bude mít fond do budoucna zdroje. Také je potřeba si tady samozřejmě dát otázku daní na stůl, ohledně daně z nemovitostí - my máme snad vůbec nejnižší, co existuje. Je to debata, jak obce, pokud ten fond myslí vážně a chtějí to na své rozvojové projekty, jak i ony vlastně tomu fondu mohou pomoci, abychom si tady zastabilizovali rozvojovou politiku státu do budoucna.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Mikoláš Ferjenčík - na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já bych vás rád interpeloval ve věci § 7b odst. 2 trestního řádu, který byl minulý rok novelizován. Na nás se v současné době obracejí provozovatelé webhostingových služeb z obav, nebo s příklady extenzivního výkladu policie tohoto paragrafu. Kolega Jakub Michálek dával v této věci písemnou interpelaci na pana ministra spravedlnosti Kněžínka, který ho v odpovědi ubezpečoval o tom, že § 7b odst. 2 má být primárně jenom zpřesnění výkladu už stávajícího, dříve platného § 8 trestního řádu. Nicméně tedy my se setkáváme s informacemi, že to tak bohužel není.

Takže já se chci zeptat, jestli policie k tomu vydala nějakou metodiku, jak mají policisté postupovat. A dále jsem vás chtěl požádat, zda by nebylo možné zajistit, aby např. ty žádosti podávalo jenom ústřední pracoviště, nějaké specializované, k tomu určené policie, místo toho, aby to dávala ta obvodní pracoviště, která často nemají potřebnou expertizu na to posoudit dopady třeba těch jejich požadavků na fungování třeba i nesouvisejících webových služeb. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Policie České republiky zaznamenala, že po více než rok trvajícím legislativním procesu nabyla 1. února 2019 účinnosti novela zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním neboli trestní řád, a novela zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jakož i dalších zákonů, a to i z důvodu, že předmětnou novelou byly do našeho právního řádu doplněny nástroje, které předpokládá Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě, vyhlášená pod č. 104/2013 Sb., týkající se Sbírky mezinárodních smluv, týkající se činnosti Policie České republiky při plnění úkolů na úseku předcházení, prověřování a vyšetřování kybernetické kriminality.

Ustanovení § 7b trestního řádu, jakož i § 65a a 65b zákona o mezinárodní justiční spolupráci představují významný nástroj v boji s tímto druhem závažné trestné činnosti, která se dynamicky rozvíjí a nezná státních hranic. Jiné země, které rovněž ratifikovaly tuto úmluvu, měly tato ustanovení ve svých právních řádech již podstatně delší dobu. Například § 90 - Uchovanie a vydanie počítačových údajov - slovenského trestného poriadku z roku 2005, tak tam se nachází obdobné ustanovení, které umožňuje např. nařízení urychleného uchování dat, znemožnění přístupu k těmto datům či nařízení odstranění takovýchto dat.

S ohledem na skutečnost, že v § 7b odst. 2 trestního řádu byla implementována možnost znemožnění přístupu jiných osob k datům formou zabránění v pokračování v trestné činnosti nebo jejím opakování, formou nařízení osobě, která drží nebo má pod svou kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo nosiči informací, bylo na základě četných dotazů krajských součástí kybernetické kriminality Policie České republiky vydáno metodické stanovisko k jeho výkladu a to bylo distribuováno příslušným součástem Policie České republiky.

Je nutné zdůraznit, že stanovisko se drží zákonného ustanovení a vychází zejména z důvodové zprávy k novelizaci samotné. Smyslem § 7b odst. 2 trestního řádu bylo stanovení výslovného postupu, který v případě páchání trestné činnosti, např. když na některé webové stránce je nabízena dětská pornografie, nelegální prodej zbraní nebo je šířen jistý počítačový virus, umožňuje orgánům činným v trestním řízení, aby mohly dát příkaz tomu, kdo taková data drží nebo je má pod svoji kontrolou, což je typicky poskytovatel služby, že musí zamezit přístup osob k takovýmto datům, samozřejmě pokud je to možné. Tím má být zabráněno tomu, aby bylo pokračováno v trestné činnosti nebo byla opakována. Standardně takovýto příkaz je možné vydat jen s předchozím příkazem státního zástupce nebo v řízení před soudem jej vydává předseda senátu. Pouze v neodkladných případech, kdy je třeba konat neprodleně, např. zamezit šíření příkazů z Command and Control serveru, zamezit další viktimizaci osoby zobrazené na audiovizuálním díle, jej může vydat sám policejní orgán.

Z pohledu Policie České republiky se v případě tohoto ustanovení spíše než o výraznou změnu jedná o zpřesnění stávající úpravy, kdy by takovýto požadavek mohl policejní orgán vznést např. podle § 8 odst. 1 trestního řádu v rámci žádosti o součinnost, kdy neuposlechnutí lze rovněž sankcionovat pořádkovou pokutou, přičemž takovou žádost o součinnost může policejní orgán vznést i sám bez souhlasu státního zástupce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Ano, prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych tedy vás chtěl požádat o zaslání toho metodického pokynu na moji poslaneckou adresu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, pan ministr ještě odpoví.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Ano. Pokud to nebude v rozporu s nějakým naším právním předpisem, tak určitě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak. Přesuneme se dál, k další interpelací, kterou přednese paní poslankyně Olga Richterová na nepřítomnou a omluvenou paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych přednesla stručnou interpelaci k tématu pěstounské péče. A zajímají mě z Ministerstva práce informace, jak probíhá příprava novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Jsem si dobře vědoma toho, že termín předložení novely vládě je až v září, ale současně tím, že jde o problematiku dost složitou, kde je potřeba vlastně konzultovat s řadou aktérů, tak by mě zajímalo, jaké konkrétní kroky ministerstvo podniká, protože už je březen. Já jsem v této oblasti velmi aktivní, velmi se o to zajímám, a zatím proběhl pouze jeden kulatý stůl iniciovaný neziskovou organizací. Čili za prvé prosím o informace, co tedy konkrétního se děje.

A potom chci upozornit, že vlastně v roce 2017 bylo v pěstounské péči přes 11 tisíc dětí a přitom 57 % pěstounů byli prarodiče. Celkově zhruba 8 tisíc obecně byli příbuzní. Tato tzv. nezprostředkovaná pěstounská péče si žádá zvláštní přípravu. Tito lidé, kteří neplánovali stát se pěstouny, potřebují úplně jiné doprovázení, úplně jiné vzdělávání nežli lidé, kteří učinili to rozhodnutí, že chtějí přijmout cizí dítě. A tam naopak máme obrovský deficit. Pokud mám správné informace, tak v 2017 bylo podáno pouze 379 žádostí o tu zprostředkovanou dlouhodobou pěstounskou péči. To je nesmírně málo a vůbec to nestačí pro to, abychom pomohli dětem, aby mohly vyrůstat v rodinách, a proto se ptám i na to, co ministerstvo dělá pro to, aby tento počet narostl, aby děti mohly vyrůstat pokud možno v rodinách a aby ten novelizovaný zákon byl co nejvstřícnější právě k dlouhodobým pěstounům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V souladu s jednacím řádem vám bude odpovězeno na vaši interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Farský s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se chtěl připomenout a zeptat na situaci syrských dětí, a nejen syrských dětí, ale uprchlických dětí, které jsou v Řecku. Týká se to nějaké minimálně tisícovky dětí, které jsou na ulicích, protože tamní zařízení nemají dostačující kapacitu, aby jim poskytly slušné přístřeší. A byla tady diskutována otázka, jestli bychom byli schopni využít kapacitu našich zařízení, která je dostatečná k tomu, abychom alespoň částečně dětem, které dneska jsou v Řecku, pomohli. Tím, že bychom uvolnili kapacitu řeckých zařízení, tak bychom umožnili dalším dětem, které jsou dneska na ulici, aby jim bylo v Řecku pomoženo.

Chci se zeptat, jak se vyvíjí tato situace. Jaký je horizont toho, kdybychom v ČR mohli dětem ve složité životní situaci pomoci, a jak předpokládáte další kroky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi na úvod připomenout, že případné přijetí nezletilých dětí bez doprovodu na území ČR podléhá schválení vládou ČR, která by musela rozhodnout o zrušení pozastavení relokací do ČR.

Navíc se jedná o velmi komplexní problematiku, neboť následný pobyt dětí na území spadá věcně do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí. To znamená, že děti by po svém příjezdu nepobývaly v azylových zařízeních Ministerstva vnitra, nicméně v zařízeních Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro děti cizince. V záležitosti možného přijetí syrských sirotků či dětí bez doprovodu z Řecka jsem dne 15. listopadu 2018 oficiálně dopisem požádal řeckou ministryni práce, sociálního pojištění a společenské solidarity o poskytnutí oficiálních statistik nedoprovázených syrských dětí na území Řecka. Po několika urgencích ze strany českého velvyslanectví potvrdila na počátku minulého týdne řecká strana přijetí dopisu a přislíbila, že v brzké době vypraví odpověď.

Podle mých informací paní poslankyně Šojdrová ve spolupráci s dalšími aktéry dne 25. března tohoto roku organizuje na půdě Senátu kulatý stůl na téma pomoci České republiky dětským obětem války a samozřejmě svou účast potvrdilo i Ministerstvo vnitra.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobře, děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Farský: Já bych chtěl hlavně poděkovat, vyjádřit naději, že budeme hledat více způsoby než důvody, proč to nemůže fungovat. Protože chápu, že je to samozřejmě složitá situace. Ona je složitá i politicky. Ale myslím si, že bychom se měli shodnout na tom základu, že dětem je potřeba pomáhat a netřídit je podle toho, jestli jim je zrovna deset, jedenáct nebo dvanáct let a jestli uprchly před válkou a terorem z Afghánistánu, nebo ze Sýrie. Tak děkuji, že vstřícné kroky jsou v běhu, že řecká strana po urgencích reagovala, a těším se 25. března tady na viděnou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já jenom doplním, že jakýkoliv posun v této věci je možný pouze po reakci řecké vlády. Ministerstvo vnitra České republiky nemůže vyjednávat s nikým jiným než s partnery na řecké straně. To znamená, bez oficiální reakce řeckého ministerstva se posunout nemůžeme. A jak jsem říkal, po několika urgencích tedy řecká strana oznámila, že nám odpoví, nicméně očekávám, že to bude lhůta minimálně ještě několika týdnů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším poslancem, který bude přednášet interpelaci, je pan poslanec Jan Zahradník s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, v uplynulém víkendu foukal v naší republice silný vítr, který podle meteorologů dosahoval stupně orkánu. Moje otázka na vás je taková, zdali byste mi mohl říci nebo případně písemně sdělit, jaké objemy dřeva zasáhl tento vítr na Šumavě, jaké tam objemy dřeva padly, v jakých územích také a v jakých lokalitách. A také bych se vás samozřejmě chtěl zeptat, jak hodláte, nebo jak budou vaši podřízení, tedy správa národního parku, při likvidaci případného polomu postupovat. Zdali se hodláte poučit z příkladu vašeho předchůdce, jednoho z předchůdců, Martina Bursíka, a necháte skutečně vyvézt, vyklidit to dřevo z těch území, tak aby se to nestalo ložiskem dalšího, ještě nového šíření kůrovce.

A ještě bych si dovolil jednu otázku, která podle mě na to navazuje, kterou jsem měl původně na pana premiéra. Druhý největší správce lesů, Vojenské lesy a statky, zalesňuje, chce vysadit 23 milionů nových stromů. Je to chvályhodné, palec nahoru. Třetí největší správce státních lesů, Správa národního parku Šumava, naopak zalesňování odmítá, zakazuje, dokonce odstraňuje ochranu již vysazených stromků. Zonace, kterou připravuje správa, směřuje k nové kůrovcové kalamitě, odumírání lesa a suchu na Šumavě. Jak se na to díváte? Souhlasíte s tímhle dvojím přístupem? Na jednu stranu cílené zalesňování, na druhou stranu odmítání této činnosti. Jak se vlastně jako člověk, jako hospodář, který má na starosti významný rezort, na tuto věc díváte?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Než dojde k mikrofonu, tak přečtu omluvu. Paní doktorka Věra Procházková se omlouvá z dnešního jednání od 17.00. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za dotaz panu kolegu Zahradníkovi. K té první otázce. Podle opravdu předběžných údajů, protože kolegové z Národního parku Šumava se ještě nedostali na všechna místa - nicméně padlo tam minimální 15 tisíc kubíků, maximálně to bude dvojnásobek, zatím se odhaduje. Což samozřejmě proti Kyrillovi, kdy padlo milion kubíků, je to relativně malý zásah. Nejedná se o plošná území, jedná se většinou o jednotlivé stromy nebo skupiny několika stromů.

Co je určitě dobrá zpráva, je, že zatím podle těch předběžných údajů drtivá většina těch stromů padla v zásahových územích, kde se samozřejmě bude neprodleně zasahovat. Máme nasmlouvané firmy. Zatím to vypadá, že naprosté minimum, skutečně zlomky, by bylo v zásahovém území. Ale tady chci zdůraznit, že budou udělána taková opatření, abychom jakýmkoliv způsobem neohrozili jakékoliv jiné vlastníky mimo tohoto zásahového území. Ale zatím to vypadá opravdu tak, že to budou skutečně jednotky případů.

To, co vy víte, co je dneska tak trochu absurdní, že nám kůrovec lítá z hospodářských lesů mimo národní park do národního parku a že se spíš šíří tedy v tomto případě z východu, postupně z Vysočiny do Plzeňského kraje. Takže Národní park Šumava určitě není dneska žádným ohniskem kůrovce. A my jenom pro porovnání máme loňskou a letošní těžbu. A vlastně máme to od roku 2017, 2018, protože rok 2019 je na začátku. Ale roky 2017 a 2018 byly srovnatelné. Kůrovcové těžby byly zhruba někde kolem 50 tisíc kubíků. Což je samozřejmě proti těm mnoha milionům kubíků ve zbytku republiky zlomek.

Budeme upřesňovat postupně rozsah toho orkánu. A bohužel má ještě foukat v dalších dnech, tak není úplně vyloučeno, že tam padne ještě něco dalšího. I když by ty poryvy neměly být tak dramatické.

K vaší druhé otázce. Vy víte minimálně stejně dobře jako já, že samozřejmě ty lesy v národním parku jsou lesy zvláštního určení oproti hospodářským lesům. Samozřejmě v zóně přírodní, nebo v první zóně, dnes nově v zóně přírodní, se provádí přirozená obnova, která je mnohde velmi úspěšná, přirozené zmlazení. V těch dalších zónách samozřejmě je potom možné, a to nejen na Šumavě, ale i v ostatních parcích - diferencovaně podle stavu je spíš dneska jakoby snaha o změnu i té dřevinné skladby. To znamená, je tam třeba samozřejmě zasahování, respektive je tam obnova bukem, dalšími stromy. I Národní park Šumava má spíš v zásobě více těch jehličnatých, nebo v tomto případě spíše těch smrkových sazenic oproti těm listnatým. Máme problém jako všichni ostatní, že je málo listnatých sazenic na trhu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Ona to, pane předsedající, nebude ani tak otázka, spíš výzva. Skutečně, pane ministře, dbejte prosím vás na to, ať i tyhlety minimální objemy jsou vyklizeny, ať se tam zbytečně nevytvářejí ložiska. Jistěže je možné, že dnes některé ty kůrovcové případy přicházejí zvnějšku, ale přiznejme si, že ten jak věcný, tak určitý morální zdroj byl v tom, že jsme se rozhodli ponechat Šumavu bez zásahu. Nezasahovat proti kůrovci je mantra bezzásahovosti a je oprávněné podezření, že vlastně ta kalamita vznikla odsud, ať už šířením přirozeným přeletem, nebo i přepravou těch kůrovcových kmenů, které se v rámci obchodu přepravovaly. Já jsem se ptal v tom bodě, který byl minulý týden. Nebylo to schváleno, takže ta moje otázka nepadá na úrodnou půdu, ale prostě to přepravované dřevo kůrovce šířilo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Já vás jenom opět ujistím, že my uděláme všechno pro to, aby, i kdyby to bylo řekněme pět stromů, které jsou někde v tom bezzásahovém režimu, tak aby se nestaly nějakým, jakýmkoliv, byť drobným prostředkem šíření kůrovce mimo ten zásah. Ať už vlastníků, řekněme, v tom dalším pásmu, cizích vlastníků, tak to třeba máme s Rakouskem, ale nejenom s Rakouskem, tak je to prostě i v ostatních územích. Prostě dostatečné pufrační zóny, tak aby to nenastalo. Ale zatím, jak znovu říkám, pokud se nic nestane mimořádného v těch dalších dnech, a budeme mít štěstí a ta větrná kalamita tímto skončí, tak jsem pevně přesvědčen, že se to žádným ohniskem šíření kůrovce nestane a že to bez problémů zvládneme. A bude to samozřejmě naprosto nesrovnatelné s Kyrillem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Paní poslankyně Margita Balaštíková se omlouvá dnes od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů.

Další v pořadí je paní poslankyně Miloslava Vostrá, která vznese interpelaci na pana ministra Dana Ťoka. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, snížení ceny jízdného o 75 %, o němž rozhodla vláda, platí pro studenty a seniory od září loňského roku. Zatím poslední Ministerstvem dopravy zveřejněné údaje z konce loňského roku ukazují, že smysluplnost těchto slev se v praxi prokázala. Rovněž údaje o vyplácených kompenzacích za poskytnuté slevy v posledních čtyřech měsících loňského roku odpovídaly alikvotnímu podílu z celoročně odhadovaných výdajů šest miliard korun. Tedy finančně program běžel víceméně dle předpokladů. Je ale asi pravdou i to, že Ministerstvem dopravy pověření kontroloři nestačí prověřovat, zda dopravci nedávají zlevněné jízdné i cestujícím bez nároku s tím, že to doplatí stát.

Od loňského září do konce letošního února tito revizoři zjistili celkem pouze 15 závad. V této souvislosti ovšem připomínám zhruba čtvrt roku starou akci reportérů jedné nejmenované televizní stanice, kteří zkoušeli, zda na slevy na jízdném určeném pro děti, studenty a seniory nejezdí i cestující, kteří na ně nemají nárok. A ukázalo se, bohužel, že laxnost provozního personálu dopravců při prodeji takových zlevněných jízdenek je dost značná. A to mi bohužel potvrzuje v poslední době i řada občanů. Je mi jasné, že na komplexnější vyhodnocení ekonomických dopadů zlevněných jízdenek je asi ještě příliš brzy. Nicméně se zdá, že asi právě v kontrolních mechanismech a ve zmíněné laxnosti provozního personálu dopravců při prodeji takovýchto zlevněných jízdenek není vše vždy zcela v pořádku.

A zde jsou mé dotazy. Za prvé: Jaká opatření k zamezení zmíněné laxnosti při samotném prodeji již byla přijata či se připravují ze strany Ministerstva dopravy? Za druhé: Jaké byly úhrady dopravcům v prvních dvou měsících letošního roku, tedy zda odpovídají předpokladu přibližně 500 milionů korun měsíčně? A za třetí: Jak je zajištěna kontrola vyúčtovávaných částek od dopravců státu? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně Vostrá prostřednictvím pana předsedajícího, primární kontrolou správnosti vyčíslení výše ztráty dopravců ze slev, tedy fakturovaných kompenzací slev, je informační systém, který Ministerstvo dopravy provozuje pro tento účel. Je nezávislý na dopravcích, čili dopravci si sami ztrátu nevypočítávají. Do tohoto informačního systému pouze nahrávají záznamy o jednotlivých prodaných jízdenkách, z nichž pak systém ztrátu vyčísluje. Systém má celou řadu kontrolních prvků, například hlídá, aby nebyla jedna jízdenka proplacena víckrát nebo aby nebyla kompenzována vyšší částka, než odpovídá výši nařízené slevy.

Po zavedení nových slev jsme nechali dopravcům nějaký čas na to, aby vše řádně odladili a zavedli do rutinního provozu. Zejména se jednotliví zaměstnanci dopravců, to znamená řidiči autobusů, průvodčí ve vlacích a tak dále, museli naučit pracovat s novými průkazy, kterými cestující dokládají nárok na slevu. Následně zahájilo Ministerstvo dopravy kontroly v terénu, tedy přímo ve vozidlech dopravců, kdy jsme prověřili v pěti stech spojích, jak moc jsou pracovníci dopravců důkladní při kontrolách nároku na slevu u jednotlivých cestujících žádajících zlevněné jízdné. Kontroloři se zaměřili především na to, zda mají cestující k jízdenkám se slevou vydaným ve vozidle, případně zakoupeným v předprodeji i příslušný průkaz dokládající nárok na slevu, tedy jestli dopravci nedávají zlevněné jízdné cestujícím bez nároku na slevu. Dále se kontroluje, zda nejsou vydány jízdenky pro fiktivní cestující, kdy například v autobusech by mohl řidič navolit slevové jízdenky, na které nikdo nejede.

Kontrolní zjištění nejsou sice bez závad, ale nejsou ani nijak zásadní. V kontrolovaných pěti stech spojích bylo objeveno celkem 15 cestujících, kteří buď neměli doklad prokazující nárok na slevu, nebo byl tento doklad neplatný. Vzhledem k tomu, že těmito spoji mohlo cestovat řádově deset tisíc cestujících, nejedná se o dramatické číslo. V letošním roce jejich počet v každém případě navýšíme. Je ale nutné zdůraznit, že většina kontrol bude zajištěna externími pracovníky, protože Ministerstvu dopravy nebyli na tuto agendu přiděleni nebo potvrzeni žádní noví zaměstnanci.

Cílem kontrol není primárně někoho nachytat, ale především ukázat, že Ministerstvu dopravy není jedno, co proplácí, a že tedy dopravci mají skutečně dbát na to, aby slevy poskytovali v souladu s pravidly. Má tedy zejména preventivní charakter. V případě větších opakovaných prohřešků je ale ministerstvo připraveno uplatnit vůči dopravci smluvní sankce.

Já bych ještě dodal odpovědi na ty vaše otázky, které tady nezazněly v tom připraveném textu. Předně, za první měsíce, teď už jsou to čtyři měsíce, se ukazuje, že náš odhad byl docela správný. Jsme něco pod zhruba pěti sty miliony měsíčně. Takže jsme v té relaci, ve které máme být. To je v pořádku.

Pak ještě bych chtěl okomentovat to, co mně řekli kolegové, když jsme se o tom bavili na poradě. To jsou ty komerční televize, které udělaly takový ten mystery shopping a šly to zkoumat do terénu. Je to věc, na kterou, jak jsem říkal, se budeme určitě zaměřovat. Nicméně tam byla ukázána jedna věc, ve které není potřeba dávat právě povolení té slevy. Když jdete na pokladnu a chcete koupit například pro seniora nebo pro dítě jízdenku, nemusíte v době nákupu mít s sebou tu průkazku. Tu průkazku musíte prokázat při kontrole nebo při vstupu do vozidla, tam, kde je ten řidič zároveň ten, který by to měl kontrolovat.

Takže jsme si vědomi, že je to citlivá otázka. Určitě se tomu budeme věnovat. Budeme zajišťovat větší počet kontrol, s povzdechem říkám, ovšem externími pracovníky, protože na ministerstvu je prostě nemáme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Pane ministře, děkuji za vaše odpovědi. Já jsem samozřejmě říkala, že ten projekt je víceméně v těch odhadech v pořádku. To jsem tady zaznamenala. Nicméně z toho, jak jste mi odpověděl, tak jenom jestli jsem pochopila dobře, a možná že ne. Vy jste říkal, že informační systém, který je tedy nezávislý na dopravcích, a že dopravci tam nahrávají záznamy. A já jsem se chtěla jenom zeptat, jestli se tedy pracuje s těmi záznamy od dopravců, nebo jestli se nemůže stát, a teď tedy opravdu předjímám a spekuluji, že i v těch záznamech třeba je nějaký renonc, chyba, teď nemyslím úmyslná, ale prostě chyba, a jestli i toto je tedy ten systém schopný odhalit. Na to bych se ráda ještě zeptala, jestli mohu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Ten systém je systém Ministerstva dopravy, takže je to nezávislé na dopravcích. Oni do toho dávají jenom ty svoje vstupy. Má kontrolní mechanismy, že odhalí chybu, která tam je v tomto vstupu. Takže kdyby někdo třeba žádal na stejnou jízdenku dvakrát slevu nebo něco takového, tak tyto věci on umí odchytit. Ty kontroly se ale nezaměřují primárně na ten systém, protože ten má své vlastní mechanismy. Ty se zaměřují například na to, to, co jsem tady popisoval, aby prostě někdo z dopravců nepodlehl pocitu, že na prázdné jízdenky, na které nikdo nejede, si koupí tu slevovou jízdenku, a 75 % mu ten stát nedoplatí. Tak to jsou věci, které hlídáme, aby se to nestalo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek s interpelací na pana ministra Jana Kněžínka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, v této interpelaci bych se chtěl zeptat pana ministra, v jakém aktuálním stavu je příprava zákona o lobbování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, otázka to byla velmi stručná. I odpověď bude stručná. Návrh zákona prošel v minulém roce vnějším připomínkovým řízením, které skončilo už tedy před relativně dlouhou dobou. Nicméně sešlo se obrovské množství zásadních připomínek, což bylo důvodem toho, že se vypořádávalo v podstatě až do konce minulého roku, a 27. prosince 2018 byl návrh zákona předložen vládě a Legislativní radě vlády. My jsme se ještě paralelně snažili některé věci, některé ty zásadní připomínky řešit i poté, co návrh byl předložen. Dne 7. 3. se návrhem zabývala Legislativní rada vlády, to znamená, je to vlastně minulý týden ve čtvrtek. A jak už tak bývá, zaznělo poměrně velké množství připomínek, na základě kterých jsem požádal o přerušení projednávání toho návrhu s tím, že ho dopracujeme a pokusíme se na ty připomínky reagovat.

Nebudeme to mít úplně lehké, protože jedna z věcí, na kterou členové Legislativní rady vlády, dá se říci téměř unisono, poukazovali, je, že úprava lobbingu jako takového je v podstatě právně neuchopitelná, protože se reguluje něco, co v zásadě do značné míry stojí mimo právo nebo mimo nějakou kontrolovatelnou sféru. Jsem přesto přesvědčen, že řada věcí se vyřešit dá nějakou precizací textu.

Nyní můj záměr je, abychom poměrně rychle dopracovali ten návrh v reakci na konkrétnější připomínky, kde se s nimi dalo lépe pracovat. A chtěl bych, aby v průběhu dubna, nejpozději května se ten návrh znova prohnal přes Legislativní radu vlády, s tím, že teď už nebudu žádat o přerušení, budu chtít nějaké finální stanovisko, ať už doporučující, nebo zamítavé. Zároveň předpokládám, že návrh by tím pádem posléze mohl jít na jednání vlády, a můj předpoklad je, že by mohl do Poslanecké sněmovny doputovat ještě v prvním pololetí tohoto roku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane poslanče, je zájem o doplňující otázku? Ano. Takže poprosím vás.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Jenom bych chtěl požádat o vyjasnění toho, co se má na mysli tím, že někteří pracovníci pro vládu tvrdí, že lobbing je právně neuchopitelný, když ta legislativní úprava přece už dávno funguje v řadě států na světě. To jako v České republice ten zákon nejsme schopni připravit jako jediná země, nebo v čem je vlastně problém? Ten termín je tedy první pololetí. Dobře, tak počkáme si, asi nezbývá nic jiného než čekat na vládu.

A chtěl bych se zeptat pana ministra, jestli obecně podporuje princip takzvané stopy, auditní stopy, tak aby bylo jasné, jakým způsobem a kdo, třeba jaké zájmové skupiny ty části do zákona nebo do jiného podobného opatření prolobbovaly.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Já začnu od konce. Pokud jde o auditní stopu, nebo u legislativních návrhů taky říkáme legislativní stopu, tak tu já jednoznačně podporuji, protože by skutečně z těch dokumentů, které provázejí právní předpis v legislativním procesu, mělo být zřejmé, kdo má zájem na té které úpravě a kdo se případně zasadil o to, aby se stala součástí návrhu. A ty dokumenty by měly být veřejné. Samozřejmě tam, kde to probíhá transparentním způsobem, otevřeně, jako třeba na jednání výborů Poslanecké sněmovny, tam ta auditní stopa je zřejmá sama o sobě. Ale jde zejména o uchopení toho pravého lobbingu, to znamená toho chodbového, restauračního a dalšího jednání.

Pokud jde o povahu těch připomínek, samozřejmě my jsme schopni tu úpravu připravit. Je otázka, nakolik v těch jiných státech ta úprava je skutečně funkční. Ale podstata těch připomínek expertů na právo, profesorů, docentů spočívala v podstatě v tom, že úprava bude funkční do té doby, než se nekalý veřejný činitel s nekalým lobbistou domluví na tom, že nic nikam neohlásí, a nebude se o tom vědět. To znamená, ta úprava funguje jenom do té doby, dokud proti sobě stojí slušný veřejný činitel, který je ochoten reportovat, a v zásadě lobbista, který je ochoten také dát zrcadlovou zprávu do té právní úpravy. Za takovéto situace v zásadě můžou tak činit dobrovolně i bez právní úpravy. To je to, co zaznívalo z hlediska potřebnosti nepotřebnosti právní regulace. Já jsem na tom jednání protiargumentoval právě těmi zahraničními úpravami. Názorně inspirovala třeba úprava rakouská, ze které jsme vycházeli při přípravě toho návrhu nejvíc. A čeká nás další kolo, kde já budu ten návrh dále hájit. Cílem je dostat ho sem do Parlamentu a tady prosadit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je poslankyně Pavla Golasowská s interpelací na nepřítomnou a omluvenou paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená nepřítomná paní ministryně, v roce 2016 provedla Kancelář veřejného ochránce práv systematickou návštěvu v sanatoriu Lotos v Ostředku a zjištění ochránkyně vyhodnotila jako špatné zacházení se seniory. Ochránkyně podala trestní oznámení a obrátila se také na MPSV a krajský úřad. Šlo o soukromé zařízení, které ochránkyni nepřislíbilo nápravu, a proto se sankčně obrátila na vládu dopisem. Vláda dne 5. 4. 2017 vzala informaci od ochránkyně na vědomí. Orgány činné v trestním řízení na základě znaleckého posudku konstatovaly, že došlo k porušení zákona o sociálních službách, ale že není možné k tomuto přiřadit skutkovou podstatu trestného činu. Krajský úřad věc pak převzal, ale také uzavřel s tím, že nemá, jak ji řešit, nejsou skutkové podstaty přestupku. Výsledek jakýchkoli opatření ze strany MPSV v tomto případě není znám.

Mám dotaz, zda o tomto případu víte a jak byl tento případ ze strany MPSV řešen, aby došlo k nápravě. Jenom pro připomenutí. Poslední případy, kdy je podezření na pochybení kvality služeb v zařízeních pro seniory, si můžeme připomenout. Je to domov Domicil Olešná nebo soukromý domov Eden v Prachaticích. Byla tady mimo jiné podezření na pochybení nadbytečného podávání tlumicích léků, nedostatku kvalifikovaného personálu nebo nevhodného způsobu ošetřování ran. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V souladu s jednacím řádem vám bude odpovězeno písemně na vaši interpelaci.

Další v pořadí je poslankyně Helena Langšádlová s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitosti České pošty a jejích služeb. Od března 2019 se zvýšily ceny za poslání balíků, avšak služby jsou méně kvalitní než u ostatních přepravců. Zákazníci si často stěžují, a má osobní zkušenost je stejná, že zaplatí za službu, kterou zkrátka vůbec nedostanou. Jedná se hlavně o problémy s doručením balíků takzvaně do ruky, kdy často zákazník nedostane lístek s informací, že je balík uložen na poště, SMS mu přijde pozdě, třeba i v den doručení, a balík často není vůbec doručen ani v náhradním termínu. Důvody jsou různé. Například že zaměstnanec pošty nestihl zásilku dovézt. To je má poslední zkušenost. Dalším problémem je také to, že Česká pošta, jak již jsem říkala, sice oznámí den doručení, ale už ne čas tak jako ostatní. Oproti ostatním přepravcům, kteří vám řeknou alespoň časový limit, kdy přijdou. Je to nepochopitelné.

Od července prý bude možné platit kartou na všech pobočkách. Tento krok je z pohledu zákazníka pozitivní. Nikde jsem se však nedozvěděla, zda bude možné platit také kartou u kurýrů, pokud vám tedy ten balíček doručí. Zvláště v obcích, kde nejsou bankomaty, je tato možnost velmi využívána.

Vážený pane ministře, ceny za služby České pošty jsou poměrně vysoké. Ze zkušenosti je zřejmé, že Česká pošta často nedokáže naplnit ani to, co si zákazníci kupují, tedy například dovézt balíček na adresu. Chtěla jsem se zeptat, jestli vůbec byste takové služby, respektive Česká pošta, měli nabízet, když nejsou naplňovány. A chtěla bych se také zeptat, jak to bude s tou platbou platební kartou, protože terminály jsou na všech poštách (upozornění na čas), a je to opravdu problém.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra. Než dojde k mikrofonu, tak přečtu omluvu. Z pracovních důvodů se omlouvá od 17 do 18 hodin poslankyně Helena Válková. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní poslankyně, nejprve k té záležitosti karet. Jak jste sama řekla, v současnosti Česká pošta umožňuje platbu na 700 klíčových poštách z celkového počtu 3 200. Od 1. 7. 2019 plánuje Česká pošta, že platby asociační kartou budou možné na všech poštách, včetně pošt Partner. Jak je to s kurýry a logistikou, to se přiznám, nemám v podkladech, takže zjistím a odpovím dodatečně.

V případě služby Balík do ruky je balík doručován adresátům prostřednictvím doručovatelů na adresy uvedené na zásilce. Pokud není zastižen adresát, zásilka je ukládána na poště a adresátovi je zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a nabízena možnost požádat o opětovné doručení. Ten hlavní problém je v tom, že Česká pošta se dlouhodobě potýká v personální oblasti s nízkou mírou mezd a velmi vysokou fluktuací, a z toho plynou všechny ty problémy. To znamená, pokud chceme řešit problém na poště systémově, musíme nejprve poštu personálně stabilizovat. Proto dozorčí rada České pošty rozhodla o tom, že od 1. 4. vzrostou platy na poště o 10 procent. Týká se to tarifních zaměstnanců, nikoliv těch, co mají smluvní platy nebo smluvní mzdy. To je ze strany vedení České pošty signál pošťákům a zaměstnancům, že je vůle tuto věc řešit.

Současně musíme vyřešit otázku úhrady za univerzální službu, kdy stát si od České pošty objednává službu, která Českou poštu stojí nějakých 1,3 až 1,5 miliardy korun, a za tu službu platí pouze 500 milionů a současně v důsledku poštovní licence nutí poštu držet přes tři tisíce poboček. To znamená, toto budeme moci vyřešit tady v Poslanecké sněmovně v rámci novelizace zákona o poštovních službách. A obecně můj plán je, aby pošta během dvou let prošla zásadní proměnou. Pan generální ředitel má ten projekt připraven a po této transformaci by z prvé pošta měla být v černých číslech a za druhé by měla přejít z toho tradičního, řekněme rakousko-uherského modelu doručování listovních zásilek do 21. století, kdy objem listovních zásilek klesá a dramaticky roste počet balíků.

Pokud tady srovnáváte služby České pošty s jinými přepravci či kurýrními službami, tak chci jenom podotknout jednu věc, že Česká pošta na rozdíl od nich nemá možnost stanovit strop na počet zásilek, které přepravuje. To znamená, ti konkurenti si mohou říci, když jejich síť není schopná zásilky doručovat či absorbovat, a všechno to ostatní, to spadne na Českou poštu. Česká pošta odmítnout nemůže a musí doručit všechno, co je podáno, to vyplývá z té licence. Takže se může stát, že v některých exponovaných dobách je pošta přetížena, klasicky Vánoce. Já jsem ale přesvědčen, že to, jak zvládla pošta ty minulé Vánoce, si zaslouží pochvalu, protože nedocházelo k nějakým zásadním problémům. A znovu říkám, pokud byly některé ojedinělé incidenty, tak ty většinou souvisí s tím, že se pošta potýká buď s nedostatkem, nebo řekněme s nízce placenými zaměstnanci. A to právě teď řešíme.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku, paní poslankyně? Ano. Dávám vám slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane ministře, vážím si zaměstnanců i toho zlepšení, které připravujete. Jenom velká prosba. Organizačně tam určitě jsou nějaké rezervy, aby alespoň příjemcům těch balíčků nebo oznámení zkrátka chodily ty esemesky včas, třeba den předem a třeba ve dvouhodinových limitech jako u ostatních dodavatelů, protože není možné čekat celý den na to, jestli vám Česká pošta ten balíček donese. To by se určitě dalo zlepšit hned a jsou samozřejmě stovky případů, kdy lidé jsou doma, určitě máte třeba i sám tu zkušenost - přijde vám papír, nebyli jste zastiženi, přijďte si na poštu, a to přesto, že ti lidé doma jsou. Tohle jsou opakované, opakované příklady. Jsou to možná maličkosti, ale většině občanů by to opravdu zpříjemnilo kontakt s touto institucí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem odpovědět. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Paní poslankyně má samozřejmě pravdu, že takovéto excesy se stávají. Pokud se máte bavit o řešení lepšího oznamování nebo notifikace klientů, tak to souvisí s reformou logistiky. S tím pan generální ředitel již přišel, takže postupně by se ta situace měla zlepšovat. A samozřejmě pokud nějakým způsobem upravíme podmínky poštovní licence, například pokud zvládneme přejít od doručování další den například na doručování jednou za dva dny, tak to samozřejmě uvolní kapacity, umožní to i optimalizovat počty zaměstnanců a trošku to i uleví doručovatelům. Protože z mého pohledu ten problém vzniká ve chvíli, kdy doručovatel není schopen časově stihnout objet ten okrsek, tak pak se může stát, že místo toho, aby zazvonil, tak tam jenom hodí lístek. Tím to nehájím. Je to špatně. Nemělo by se to stávat, ale může to být nějaká reakce na přetížení. Takže já ten problém vnímám, řešíme ho a naším cílem je, aby Česká pošta poskytovala v 21. století služby 21. století.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat pana ministra Roberta Plagu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v dubnu roku 2017 přijalo Ministerstvo školství soubor opatření, který se zabývá otázkou snížení počtu žáků mateřských škol na jednu učitelku. Cíl je to velmi ambiciózní a podle tohoto materiálu by mělo dojít k navýšení, respektive - pardon - ve třídě by měl být počet žáků nejvýše dvacet na jednu učitelku. Tento cíl byl potvrzen i tiskovým prohlášením vlády z dubna 2017.

Ráda bych se dotázala, jak se k tomuto cíli nadále stavíte a zda navrhované opatření prosazuje i současná vláda a jaké kroky činí. Tento dotaz, který vám pokládám, je reakcí na řadu emailů, které jsem dostala od starostů. Mají strach z tohoto opatření, protože již v dnešní době je velmi trápí nedostatek kapacit v mateřských školách, a to při daleko vyšším počtu dětí v jedné třídě.

Vážený pane ministře, ptám se tedy, zda souhlasíte s tímto záměrem minulé vlády a nadále plánujete snižování počtu dětí ve třídách mateřských škol, což samozřejmě vítám, nicméně se musím zeptat, jaké kroky byste učinili k naplnění tohoto cíle a jakým způsobem byste zajistili dostatečný počet učitelů a financování rozšíření kapacit mateřských škol, které bezpochyby bude nutné. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní poslankyně, musím říct, že opatření ke snižování počtu dětí připadajících na jednu učitelku v mateřské škole je určitě chtěným opatřením, ale když se podívám na ten velmi ambiciózní plán paní ministryně Valachové z roku 2017, který počítal dokonce s tím, že snad od 1. 9. 2020 bude deset dětí na jednu učitelku, tak je to plán ambiciózní, když to řeknu diplomaticky, ale neodpovídá reálné situaci v území.

Tedy já shodnu se na tom, že cílem ministerstva, a to i v rámci dlouhodobého záměru na roky 2019 až 2023, je a musí být zkvalitňovat předškolní vzdělávání a eliminovat odklady povinné školní docházky. Záměrem ministerstva zůstává postupně snižovat počet dětí ve třídě, ale s ohledem na možnosti mateřské školy a musí tento poměr, toto snižování být doprovázeno odpovídajícím finančním zabezpečením. A samozřejmě musí v těch podmínkách zohledňovat nejenom materiální kapacity, ale i lidské zdroje. Konkrétní kroky, které k tomuto činíme už v letošním roce - protože vláda má ve svém programovém prohlášení závazek, že budeme investovat také do pedagogického personálu s cílem výrazně snížit počet dětí na jednu učitelku - v roce 2019, prostřednictvím rozvojového programu, jsme se rozhodli realizovat v celkové výši 1,8 miliardy opatření k zajištění časového překrývání činnosti dvou učitelek v jedné třídě mateřské školy, a to v rozsahu 2,5 hodiny denně, s cílem umožnit učitelkám pracovat s menšími skupinami dětí. Toto byla záležitost, která stejně probíhala, ale nebyla pokryta finančně v předcházejícím roce. Letos jsme zajistili 1,8 miliardy a poskytneme to, respektive přes rozvojový program to poskytujeme tam, kde je to možné. Tento přístup budu držet i nadále.

To znamená ano, chceme snižovat, ale jak jsem už jednou řekl, musí to odpovídat realitě v území a podmínkám v těch daných mateřských školách. A z roviny státu tam musí zároveň docházet odpovídající finance.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Myslím, že to je dobré řešení. To se ale týká personálu, tedy učitelek. A já se tedy ptám - ty dotazy, které přicházely, se týkaly nejenom toho, zda hrozí to snižování počtu dětí, tříd, ale také toho, zda bude Ministerstvo školství, popřípadě Ministerstvo pro místní rozvoj podporovat finančně rozšíření kapacit, protože je jasné, že těch projektů se stavebním povolením je v řádech miliard korun v obcích v určitých regionech. Samozřejmě nás mrzí, že v minulém roce nebyl podpořen náš pozměňovací návrh právě na navýšení finančních zdrojů na dotační titul (nesroz.) o 300 milionů. Jakým způsobem tedy bude stát, respektive Ministerstvo školství, podporovat rozšíření kapacit? Myslím tím tedy finančně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za doplňující otázku. Chtěným zájmem vlády a v tomto případě i opozice je samozřejmě nedostatečnou kapacitu srovnat. Co se týká konkrétního pozměňovacího návrhu, v rozpočtu MŠMT na rok 2019 je ještě v rámci výzvy, tuším č. 6, Programu na rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol asi 340 mil. korun. Ale v souladu s logikou, na které jsme se shodli, s koncentrací těch zdrojů v rámci rezortu Ministerstva pro místní rozvoj, tak další kroky, které se týkají kapacit, jsou v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, kde na letošek, pokud mám správné informace, bylo 600 mil. korun z IROPu. Shodneme se určitě na tom, že převis je velký, ale my se ho snažíme řešit. Takže to bude řešeno, ale program na Ministerstvu školství dobíhá a kapacity jsou řešeny v rámci Ministerstva pro místní rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Čižinský, který bude interpelovat opět pana ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se na vás rád obrátil ohledně Vyšší odborné školy publicistiky z Prahy. Vyšší odborná škola publicistiky má v akreditovaném programu publicistika obor 72-42-N čtyři zaměření. A jedno zaměření, audiovizuální a digitální média, které je široce poptáváno jak zaměstnavateli, tak studenty, bylo doprovázeno příplatkem k normativu, který vlastně zobrazoval náročnost individualizované a vysoce technologické výuky v zaměření. Nyní se škola dozvěděla, že tento příplatek by jí neměl být přiznán. Já to tady interpeluji i proto, že podobné nebezpečí hrozí například ve zdravotnických oborech, protože dochází k tomu, že v tabulce oborů je najednou změna interpretace, oborem je řádek, ale není to skupina oborů. A totéž se vlastně děje ve zdravotnických oborech.

Rád bych se zeptal, protože probíhá školní rok, teď začal druhý semestr, škola má samozřejmě povinnost dovést studenty do konce roku, a v polovině roku je najednou zásah do financí, který může být pro studenty a školu velmi zásadní. Tak bych se chtěl zeptat, jak se tato situace může řešit a jestli tedy není nějaký interpretační problém právě ve financování vyšších odborných škol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, školský zákon v § 162 odst. 2 stanoví, že ministerstvo poskytuje finanční prostředky ze státního rozpočtu podle skutečného počtu žáků nebo studentů ve škole v jednotlivých oborech vzdělávání a formách vzdělávání. V odst. 3 tohoto ustanovení školský zákon dokonce říká, že ministerstvo stanoví tento normativ jako průměrný roční objem výdajů připadajících na jednotku výkonu v daném oboru vzdělávání a formě vzdělávání. Zákon je tedy podle mého postaven na principu, že každá škola realizující stejný obor vzdělávání obdrží nárokově ze státního rozpočtu stejný objem finančních prostředků na každého studenta.

A ke konkrétnímu případu. V rejstříku škol působí v současné době ještě tři další vyšší odborné školy se stejným oborem vzdělávání, a proto ministerstvo považovalo za diskriminační a nemající oporu v zákoně, který jsem před chvilkou citoval, prolongovat dříve používaný doplňkový příplatek, který byl určen speciálně pro vzdělávací program publicistika se specializací audiovizuální a digitální média akreditovaný pro Vyšší odbornou školu publicistiky, který byl zaveden do normativu církevních škol v roce 2009. Mám za to, že obecně, pokud mám vysvětlit postup ministerstva, by mělo být cílem, aby vyšší odborné školy zřizované kraji nebyly znevýhodňovány oproti vyšším odborným školám církevních zřizovatelů, což v současnosti s ohledem na nastavení krajských normativů... a fakt, že církevní školy dostávají automaticky sto procent stanovených normativů, se v některých případech děje. A jak říkám, v tomto případě byl ještě velmi vysoký příplatek, ve větší míře, než je ten normativ, to znamená, přímo na tuto školu přicházel zhruba jedenapůlnásobek normativu, aniž měl oporu v zákoně, přestože na ty ostatní ne. Tolik ke konkrétnímu programu či problému.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Určitě. Chtěl bych se zeptat, když to vlastně v minulých letech probíhalo nějakým způsobem, jestli je v pořádku do toho teď v polovině roku zasáhnout a neřešit právě to, že by bylo podle mého názoru fér říci: dělali jsme to v minulých letech špatně, ale teď dojeďme semestr a od příštího semestru nebo školního roku to budeme dělat dobře.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Přiznám se, že na tento konkrétní dotaz, jak probíhala časová souslednost v jednání konkrétní školy s odborem Ministerstva školství, nedokážu odpovědět. Samozřejmě principiálně tím, že tento způsob financování je od ledna nového roku vždycky nový, nesedí s rokem školním, což může být problém, a to je tato záležitost. Takže konkrétní komunikaci, jestli bylo komunikováno včas a jestli byla dostatečně dopředu známa možnost, že dojde k úpravě, byť si myslím, že je se školou komunikováno systémově správným směrem, ověřím a případně vám to písemně doplním, pokud s tím souhlasíte.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Ondřej Polanský s interpelací na pana ministra Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane ministře, problém dostavby Pražského okruhu, která je stále v nedohlednu, je každému z nás všeobecně znám. Chybějící okruh ale způsobuje každodenní zásadní problémy občanům, například těm, kteří bydlí v obcích a městských částech na vjezdu dálnice D1 do Prahy. Podle měření z 9. října 2018 projede na úseku mezi 6. a 7. kilometrem D1 117 765 aut denně, z čehož cca polovina kamionů. Obce vás proto dopisem ze 27. února 2019 naléhavě žádají o řešení. A není to žádost první.

Mezi možná řešení patří snížení rychlosti na dotčeném úseku nebo posunutí nultého kilometru dálnice D1 na křížení D1 a Pražského okruhu. Tón dopisu, který podepsali starostové městských částí Šeberov a Újezd a obcí Čestlice a Průhonice, je skoro zoufalý. Bydlet v sousedství průhonického parku se může jevit jako dobrá adresa, ale zároveň to znamená bydlet v sousedství dálnice D1 na jejím nejvytíženějším úseku, a tedy v extrémně hlukové, imisní a emisní zátěži. Na to se ostatně, pane ministře, můžete nejznámějšího obyvatele Průhonic zeptat na kterékoliv schůzi vlády.

Chtěl bych se tedy zeptat, pane ministře, v jakém duchu starostům odpovíte a jestli připravujete řešení jejich situace. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Polanský prostřednictvím pana předsedajícího, uvědomuji si, že doprava, především ta těžká kamionová, má negativní dopad na životní prostředí a na obyvatele. Snahou Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic České republiky je minimalizovat tyto negativní dopady, a to realizováním různých protihlukových opatření včetně použití nízkohlučných asfaltových směsí pro obrusné vrstvy, budováním obchvatu a podobně. Bohužel v některých případech nelze tato opatření realizovat dle aktuální potřeby, a to z rozličných důvodů.

Jedním z možných řešení, jak snížit hlukovou zátěž, je snížení nejvyšší dovolené rychlosti. Snížení dovolené rychlosti na dálnici D1 v kilometrech 2 až 8 na 80 km za hodinu lze teoreticky realizovat místní či přechodnou úpravou provozu. Podle § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu smí řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3,5 tis. kilogramů a autobusu jet mimo obec na dálnici rychlostí nejvýše 130 km za hodinu.

Dálnice je podle § 4 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení s oddělenými místy pro napojení na vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je současně pozemní komunikace, u které je v souladu s českou normou ČSN 73 6101 projektování silnic a dálnic návrhová rychlost pro projektování 130 km/h. Tato návrhová rychlost vychází z nejvyšší dovolené rychlosti a zvoleného kategorijního typu pozemní komunikace. S ohledem na uvedené je požadované snížení nejvyšší dovolené rychlosti na 80 km na dálnici D1 v kilometru 2 až 8 neúčelné, neefektivní a především nehospodárné, neboť v případě, že by v tomto úseku měla být nejvyšší povolená rychlost pouze 80 km, bylo by účelné, efektivní a hospodárné v tomto úseku vybudovat pozemní komunikaci jiného typu, kategorie a třídy, nikoli však dálnici první třídy. Převedení inkriminovaného úseku dálnice D1 do vlastnictví a správy hlavního města je možné po úplném dokončení dálnice D0, neboli silničního okruhu kolem Prahy, neboť stále platí úzus, že veškeré dálnice budou končit, resp. začínat na tomto okruhu.

A pro vaši informaci, pane poslanče, okruh není v nedohlednu. Úsek 511, o který se tady jedná, se samozřejmě velmi intenzivně připravuje a spolu s městem Prahou děláme všechny kroky k tomu, abychom mohli tento úsek v nejbližší době stavět. Dokonce jsem já sám umožnil i výkup pozemků ještě předtím, než se dosáhne územního rozhodnutí.

A jenom jednu poznámku k tomu, co jste říkal. Víte, problém, který tady máme, je problém toho, že dálnice na tomto úseku je zhruba 40 let. Samozřejmě města kolem rostou a vytvářejí si satelity, které nakonec říkají, že pak už je dobře, aby tam ta dálnice nebyla, protože oni tam vyrostli, mají tam domy a chtějí tam mít báječné prostředí pro život. Já tomu rozumím. Ale je to prostě kompromis pro to, že mají výborné propojení do metropole nebo na dálniční síť. A to je holt něco za něco v těchto případech vždycky.

A jenom k těm vašim poznámkám. Já mám jiného kamaráda, u kterého jsem několikrát byl na zahradě. Ten je za tím valem přímo v Průhonicích. Ano, jsou okamžiky, kdy tu dálnici tam slyšíte, to hučení. To samozřejmě je pravda. Jsou okamžiky při jiných povětrnostních podmínkách, kdy tam neslyšíte vůbec nic a je tam klid. A on sám mi říká, že to je prostě daň za to, že tam žije a že se s tím dokáže sžít.

A vaše poslední poznámka. Já od pana premiéra neslyšel po dobudování těch protihlukových opatření, že by měl problém s hlukem v Průhonicích. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ne. Přečtu omluvu pana ministra Jana Kněžínka, který se omlouvá dnes od 17.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A pozvu k mikrofonu paní poslankyni Marii Pěnčíkovou, která položí interpelaci paní ministryni Kláře Dostálové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Vážená paní ministryně, jak jste možná v médiích zaregistrovala už i vy, tak velkým tématem Zlínského kraje je plánovaná výstavba nové nemocnice, a myslím, že už i někteří kolegové se vás na to přede mnou ptali. Jedním z argumentů kritiků výstavby je i způsob financování této stavby. Zatím se hovoří o nějakých řekněme 7 miliardách, což není pro rozpočet Zlínského kraje opravdu malá částka, a obávám se, že se ani nejedná o částku konečnou.

Každopádně ve včerejším Právu v mutaci pro severní a střední Moravu vyšel článek, ve kterém je reakce pana hejtmana Čunka, to teď cituji: "Pan ministr Vojtěch nemá s příspěvkem státu na investiční pobídky vůbec nic společného. To má paní ministryně pro místní rozvoj a paní ministryně průmyslu. Je to nápad pana premiéra Babiše, který sdělil veřejně tady ve Zlíně, že chce vytvořit fond velkých investic právě ve veřejném sektoru, nikoli soukromém, který by pomohl až 33 procenty. Kolik to nakonec bude, nevím. Ale jisté je, že vláda dala za úkol vypracovat tuto strategii ministryni pro místní rozvoj a na druhou stranu ministryně průmyslu má vytvářet dotační podmínky. Rád bych navrhl určitý způsob řešení, o kterém jsem mluvil s premiérem, a on mě požádal, abych o tom mluvil s oběma ministryněmi." Konec citace.

Ráda bych se tedy zeptala, jestli už vás pan hejtman kontaktoval a začal s vámi tuto záležitost nějakým způsobem řešit. Zajištění financování by totiž mělo být asi klíčovým pro rozhodnutí zastupitelstva schválit tu výstavbu nové nemocnice. A v případě, že vás pan hejtman ještě nekontaktoval, tak bych se chtěla zeptat, jestli vidíte nějaké možnosti, jakým způsobem tuto investici řekněme ze strany státu podpořit, jestli bude mít kraj možnost na tyto finanční prostředky nějakým způsobem dosáhnout, případně v jaké výši si myslíte, že by to mohlo být. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo. Asi začnu tím, že pan hejtman mě kontaktoval, to znamená, měli jsme jednání s panem hejtmanem Čunkem. V podstatě šlo o to si vysvětlit, protože Zlínský kraj vlastně podal v rámci Národního investičního plánu projekt s názvem Nemocnice nové generace Zlín v hodnotě 6 miliard korun. Pan hejtman se zajímal o to, jaké vlastně budou další kroky, pokud je projekt zařazen v Národním investičním plánu. Jak už tady dneska sdělil pan premiér, Národní investiční plán je analýza potřeb. Samozřejmě pro nás je to ale obrovsky významný dokument pro vyjednávání s Evropskou komisí, protože konečně poprvé v historii Česká republika jde s projekty a aktivitami, které skutečně chce, a ne o kterých si myslí, že se budou chtít, protože pak máme problém s nečerpáním. Takže já jsem opravdu za sběr projektů velmi ráda.

Samozřejmě budeme jednat s Komisí, které aktivity lze podpořit z evropských fondů, protože to skutečně není o tom, abychom to celé financovali ze státního rozpočtu. Ale bude tady 500 miliard ze zdrojů Evropské unie. Pana hejtmana jsem ale informovala o tom, že ale ten projekt musí být v nějaké fázi. To znamená, jednou za dva roky vždycky budeme mluvit se všemi potenciálními nositeli projektů, aby nám řekli, v jaké fázi jsou. Pan hejtman mě informoval, že máte studii ve Zlínském kraji a že na základě té studie bude zadávat projektovou dokumentaci, která bude stát zhruba 200 až 300 milionů. Já jsem říkala, že samozřejmě příští rok, když budeme dělat tu aktualizaci, by bylo dobré, aby tam uvedl tyto věci, protože pro nás je velmi důležité, zda je projekt pod projektovou dokumentací, zda má územní rozhodnutí nebo jsou vyřešeny majetkové vztahy. Jakmile bude samozřejmě jasné, co bude financováno z evropských zdrojů a na co potenciálně půjdou zdroje státního rozpočtu, tak samozřejmě tyto velké projekty budou podléhat státní expertize, která vlastně zajistí celý projektový cyklus, to znamená včetně fáze udržitelnosti projektů, aby to skutečně byly efektivně vynaložené zdroje. Jinak ty příslušné dotační programy potom budou tvořit resortní ministerstva, to znamená tady v každém případě Ministerstvo zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Ano.) Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji. To je určitě pro nás zajímavá informace. Každopádně ještě na doplnění. To, co jste teď řekla, je v podstatě ale běh na poměrně dlouhou trať. Zastupitelstvo má rozhodovat v dubnu. Jaká je podle vás šance, že se tam ten projekt pro to financování dostane? Protože jestli zastupitelstvo tu výstavbu schválí a vy nám za rok, za dva řeknete, že ta výstavba nepůjde ufinancovat z evropských fondů, tak pro rozpočet Zlínského kraje to bude opravdu zásadní problém.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Tak já moc děkuju, že se tady otevřel tenhle problém, protože problém je totiž o tom, že stát nemůže být tím garantem, abyste vy dělali projekty. Vy si musíte říct, jestli ten projekt potřebujete a jestli je smysluplný, s tím, že samozřejmě budete do budoucna shánět zdroje. Ale rozhodně to nemůže být opačně, že stát vypíše nějaké zdroje a vy na to budete rychle chystat projekty. Takže pokud ta potřebnost a analýza dokazují, že to to území potřebuje, tak je to rozhodnutí Zlínského kraje, nikoli státu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Lukáš Bartoň, který bude interpelovat pana ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Vážený pane ministře, na konferenci k přípravě strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ jste uvedl, že Národní program vzdělávání je definitivně mrtev a bude nahrazen právě strategií 2030+. Pan premiér Babiš nicméně zde v září 2018 slíbil, že Národní program vzdělávání bude a bude dokončen do roku 2019. Zároveň uvedl, že jeho vypracování vám pošle za úkol esemeskou. Pane ministře, dostal jste tuto esemesku s úkolem? Hovořil jste s premiérem o nesplnění tohoto úkolu? Souhlasí s vámi?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, jak jste i vy sám mohl vidět na konferenci k představení přípravy Strategie vzdělávací politiky do roku 2030, respektive 2030+, tam jste byl, aktivně jste se zúčastnil, za což vám ještě jednou děkuji, protože jsem rád, že vzdělávání každého zajímá. Ta debata v oblasti cílů a obsahu vzdělávání velmi intenzivně probíhá. A já jsem zdůraznil na té předmětné konferenci, že jsem si plně vědom, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy skutečně vámi zmiňované ustanovení školského zákona, které mluví o Národním programu vzdělávání, za celých 15 let nenaplnilo.

V této souvislosti bych rád uvedl, že důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku, který (nesrozumitelné) předkládal, současný školský zákon, Národní program vzdělávání označovala za základní kurikulární dokument, který bude po projednání s příslušnými sociálními partnery a kraji stanovovat ministerstvo a který bude rozpracovávat cíle vzdělávání.

A teď, co se za těch 15 let událo? Na té samotné konferenci, jejíž záznam je k dispozici, a můžeme se na něj podívat a budu rád, když se na něj podívá co nejvíce lidí, tak byla potřeba vzniku Národního programu vzdělávání v podobě, jakou předpokládá školský zákon, podrobena té debatě, kdy jsem říkal, že v té podobě, ve které byla schválena, je překonán ten Národní program vzdělávání, protože už 15 let strategické dokumenty předkládáme, ty řeší cíle vzdělávání, řeší oblasti vzdělávání, a tedy i v debatě nad rámcovými vzdělávacími programy není potřeba, to byla ta moje poznámka, pokud bude kvalitně zpracována Strategie 2030+, tak de facto bude obsahovat vše, co kdysi zákonodárci v roce 2004 předpokládali po Národním programu vzdělávání. To byla ta moje poznámka.

Takže z mého pohledu - dotaz byl, jestli jsem oznámil panu premiérovi, že Národní program vzdělávání je pohřben. Tak to je interpretace novinářů. Já jsem říkal, že pokud se podaří naplnit ambici Programu 2030+, tak postrádá smysl mít Národní program vzdělávání. Mimochodem, k opuštění potřeby tvorby Národního programu vzdělávání - a to je důvod, proč to předchozí ministři neudělali - došlo v podstatě již tvorbou Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice v roce 2004. To znamená, veďme prosím tu debatu konkrétně nad cíli vzdělávání. A jak jste sám viděl, a myslím si, že se to opravdu povedlo, tak chceme všeobecnou debatu nad tím dokumentem. Ta forma je podle mne méně důležitá než ten obsah. Tolik k té úvodní odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Do jisté míry jste řekl, že vlastně Národní program vzdělávání, že jeho obsah bude v té Strategii 2030+. Já osobně nesouhlasím s tím, že Strategie 2030+ může plně nahradit Národní program vzdělávání. Nicméně je zde ještě žádost pana premiéra, aby Národní program vzdělávání byl vypracován do konce roku. V případě, že nebude, tak jaký je jeho smysl v zákoně, resp. nepřijde návrh legislativní změny? A jak jste říkal, tak jak je popsán v zákoně, jestli nebudete iniciovat změnu zákona tak, aby změnila myslím § 3, ve kterém je teď definován.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Já jsem de facto toto řekl přesně na té konferenci a rád to zopakuji i na mikrofon. Řekl jsem, že je naprosto legitimní položit si otázku, jestli než si hrát na to, že je tady nějaký dokument, který měl mít nějaká, a je dávno překonán, tak buď máme Národní program vzdělávání naplnit, tu dikci zákona, i když to bude ve Strategii 2030, nebo je namístě vést debatu nad legislativní úpravou a říct si, přiznat si, že tento typ dokumentu máme zpracovaný jinak, protože jsme se vydali cestou strategií už v roce 2004, národních plánů a cestou revizí rámcových vzdělávacích programů, resp. rámcových vzdělávacích programů, což jsou ta kurikula, která jsou jakoby implementována do té konkrétní vzdělávací praxe.

To znamená ano, buď má být vypracován Národní program vzdělávání, nebo budu iniciovat vypuštění § 3 ze zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je pan poslanec Pavel Jelínek, který položí otázku, interpelaci na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Vážený pane ministře, v rámci našeho integrovaného záchranného systému, na který můžeme být právem hrdi, se dle informací Ministerstva vnitra používá systém Tetrapol, dříve Matracom 9600. Tento systém byl vybudován v letech 1995 až 2003. Systém využívá kmitočtové pásmo cca 382 až 395 megahertzů, přesněji 392 a 394 výstupních převaděčů a direktivní kanály a 382 a 394 vstupních převaděčů.

Před 20 lety jsme vstoupili do NATO. V rámci kmitočtové tabulky NATO je pásmo 225 až 400 megahertzů vyhrazeno pro pevné i mobilní zařízení ke komunikaci vzduch-země-vzduch a pozemní komunikaci. V dokumentu FMCS NATO, který určuje vojenské využívání tohoto pásma v Evropě, je toto pásmo určeno jako frekvenční rozsah typu 1. Kromě této kolize v rámci pásma je i v tabulce frekvencí EU řečeno, že toto pásmo je určeno pro vojenské účely. Pokud by došlo k ostré kooperaci NATO na našem území, s velkou pravděpodobností by docházelo k frekvenčnímu rušení systému IZS, a to právě v krizových situacích.

V dnešní době, kdy každý mobilní telefon s technologií LTE umožňuje videohovor, by multimediální komunikace s možností přenosu dat a videa z místa zásahu přispěla ke zvýšení produktivity zásahů a záchranám životů i materiálních hodnot.

Moje otázka zní: Kdy opustí systém PEGAS integrovaného záchranného systému kolizní frekvence s NATO? A druhá otázka: Proč nedochází k využití uvolněných frekvencí DVB-T k přesunu systému PEGAS do výhodnějšího pásma pro využívání datových a videopřenosů v rámci zásahu integrovaného záchranného systému? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, na začátek bych chtěl říci, že nejsem v úplně lehké situaci, protože celá řada informací, které souvisejí se systémem PEGAS, je vedena jako informace utajované, takže nemohu je zde teď sdělovat na mikrofon. A pokud máte zájem, tak samozřejmě osobně jsem schopen vám některé věci objasnit. Ale to, co říci mohu, je to, že ano, platí, že systém PEGAS běží na frekvenci 380 až 385 megahertzů a 390 až 395 megahertzů a že toto pásmo je zapůjčeno od NATO, resp. od Ministerstva obrany. Současně vás chci ujistit, že nehrozí žádný problém do budoucna či nějaká komplikace, protože je tam shoda s Ministerstvem obrany ad a), ad b), my nejsme jediná země, kde by komunikace IZS běžela právě v tomto pásmu.

Nicméně platí také to, že chceme do budoucna řešit další vývoj v komunikaci našeho integrovaného záchranného systému a ten systém PEGAS v současné době neumožňuje jinou komunikaci než hlasovou. To znamená, z hlediska dat či videa ten systém nevyhovuje a vláda pracuje na systémovém řešení, jak umožnit kromě hlasové i datovou komunikaci, nicméně v zabezpečeném režimu. Není možné z mého pohledu, aby policie, hasiči a další komunikovali v otevřeném systému, tzn. musíme zajistit bezpečnost té komunikace a tímto směrem právě vláda pracuje.

Takže pokud se ptáte, kdy systém PEGAS opustí frekvenci NATO, systém PEGAS ji neopustí, bude vybudován jiný systém, který už bude mimo tu frekvenci, ale to je ten cíl dlouhodobý. Po nějakou dobu tady, pokud ten materiál vláda schválí, poběží nějaké přechodné řešení, tzn. prodloužení podpory toho systému PEGAS plus zabezpečené řešení datového přenosu. Máme vytipovány frekvence, ale více detailů bych když tak nechal na osobní komunikaci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Na stránkách Ministerstva vnitra je dokument Možný vývoj sítě PEGAS. Ten dokument předpokládal přechod na IT Broadband a LTE Profession do roku 2020, což se určitě nestane, protože v podstatě se zadáním a podobně to stihnout již nejde. Nicméně studie z roku 2010 německého federálního ministerstva pro ekonomiku a technologie jednoznačně doporučuje přesun systému IZS do pásma nad 1 GHz, doporučení č. 2 hovoří o využívání frekvence dokonce 5 150 MHz pro systém PPDR 5250 a frekvenci 1 452 až 1 479 pro pokrytí velkých incidentů, nehod apod.

Jaká je tedy koncepce rozvoje systému PEGAS? Půjdeme cestou laciných neproduktivních řešení, nebo v době hospodářského rozvoje vybudujeme systém, který bude odpovídat třetímu tisíciletí, a využijeme např. doporučení z okolních zemí? Je to přece systém, který je plně pro bezpečnost naší země (upozornění na čas), pro policii, hasičský systém atd. a v konečném důsledku pro všechny naše občany. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já musím zase odpovědět obecně bez konkrétních detailů. Určitě naším cílem je vybudovat zabezpečený moderní systém, který bude adekvátní pro toto století a tisíciletí. Nemohu vám říci, zda využijeme toho německého doporučení, protože v každém státě jdou trošku jinou cestou. Co máme připraveno, je ten přechodový model, kdy zajistíme funkčnost systému PEGAS do doby, než bude připraveno a vysoutěženo a zrealizováno konečné řešení, které využije moderních technologií a bude umožňovat i přenos dat. To je maximum, co mohu říci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Věra Procházková stáhla svoji interpelaci, takže na řadě je paní poslankyně Lucie Šafránková s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane ministře, jen za první měsíce letošního roku ukončily praxi desítky zubařů zejména v odlehlých regionech. Odešli buď do důchodu, nebo do velkých měst. Dotčené obce za ně nemají náhradu. To však samozřejmě není jen otázkou tohoto roku. Dle oficiálních údajů je v Praze zubní péče téměř třikrát dostupnější než např. v Ústeckém kraji. Zatímco v hlavním městě se jeden zubař stará v průměru o 772 pacientů, na severu Čech má v kartotéce průměrně přes 2 000 lidí. Druhá nejhorší situace je ve Středočeském kraji. Tyto rozdíly mezi regiony se každý rok zvětšují. Ve venkovských oblastech je navíc vysoký počet zubařů v důchodovém nebo těsně předdůchodovém věku. Například na Karlovarsku vedení kraje odhaduje, že v poslední době zůstalo v regionu bez zubaře na 9 000 pacientů. Navíc pro starší a hendikepované pacienty je jakékoliv delší dojíždění mnohdy neřešitelným problémem.

Mnoho zubařů v uplynulých letech ukončilo praxi, aniž předalo kartotéku nějakému nástupci. Jde tedy o desetitisíce pacientů, kteří se ocitli bez svého stálého stomatologa. Například Moravskoslezský kraj spravuje zdravotnickou dokumentaci po 60 zubních lékařích, kteří skončili bez náhrady. Chronický nedostatek zubních lékařů v určitých oblastech tak vykrývají třeba zubní pohotovosti, kterých též ubývá, to ale není jejich primárním úkolem.

Vážený pane ministře, z výše uvedených důvodů se vás tedy táži, jaké kroky vaše ministerstvo, ať už samostatně, nebo v součinnosti se samosprávnými kraji a s jinými zřizovateli zdravotnických zařízení učinilo pro to, aby neuspokojivou situaci v oblasti dostupnosti stomatologické péče včetně jejích negativních důsledků změnilo. Dále by mě zajímalo, zda vaše ministerstvo připravuje nějaká systémová opatření, která by zlepšila situaci v oblasti odborného testování zahraničních stomatologů a minimalizaci rizik poskytování nekvalitní stomatologické péče. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem písemně. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Dana Balcarová s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás s otázkou, která se týká plánované výstavby spalovny nebezpečných odpadů v Ostravě, kterou chce realizovat společnost SUEZ, vlastně chce rozšířit svoji spalovnu na dvojnásobnou kapacitu. V tuto chvíli probíhá posuzování dopadů na životní prostředí a zdraví EIA. Nevíme, jak ty výsledky dopadnou, na to se ani nechci ptát pana ministra, ale chci se ho zeptat, co si myslí o tom, že v regionu, který je tak zatížen špatnou kvalitou ovzduší, se má postavit spalovna, která bude určitě produkovat nebezpečné látky, které budou kvalitu ovzduší ještě zhoršovat. To je moje otázka.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Málem jsem si také stoupl na můstek - odrazový.

Děkuji za dotaz. Ale vy, paní předsedkyně, dobře víte, že tato otázka se zodpovídá těžko. Protože já tady musím mluvit jako ministr životního prostředí, který nesmí zasahovat do procesu EIA, který probíhá. A mimochodem, to určitě víte, autor posudku Ing. Obluk, který byl pověřen zpracováním toho posudku, vrátil žadateli, investorovi, dokumentaci k zásadnímu přepracování, kde skutečně na základě veřejného projednání, ale nejenom na základě veřejného projednání, samozřejmě i celé řady námitek z města Ostrava, také z kraje, od celé řady občanů a dalších organizací, tak žádá investora, aby zásadním způsobem doplnil tu žádost. Například, a to bych chtěl z těch podmínek zdůraznit, se kterými to vrátil, aby vzhledem ke stavu znečištění ovzduší v zájmovém území navrhl reálná kompenzační opatření, která bude možno realizovat před zahájením realizace záměru a která prokazatelně povedou minimálně k eliminaci výše emisí těch znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší provozem záměru, zpřesněné v aktualizované rozptylové studii, u kterých jsou v zájmovém území překračovány imisní limity stanovené zákonem 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Mimo jiné se navrhuje také zpracování územní varianty řešení záměru, popř. zdůvodnění invariantního územního řešení. Znamená to, že už zpracovatel posudku, myslím, že v těch svých dotazech a požadavcích na zpřesnění jasně avizuje, kam směřuje, a svým způsobem to také odpovídá na vaši otázku. Protože je zřejmé, že Moravskoslezský kraj a město Ostrava především jsou prostě zatíženy výraznými emisemi i imisemi znečišťujících látek, překračují emisní limity. A je tak zřejmé, že jakýkoliv další zdroj samozřejmě musí být v té kumulativní studii, rozptylové studii a hlavně v kumulaci, ono to není jenom o těch emisích, je to i o dopravě, přirozeně, tak to musí být velmi bedlivě posouzeno.

Já opět říkám, že bych tady teď nechtěl říkat svůj názor, který by mohl být vyhodnocen jako ovlivňování, protože to samozřejmě v případě nějakých odvolání může skončit u mé rozkladové komise také, tak bych nechtěl být potom nějak nařčen pro podjatost. Já pevně věřím, že zpracovatelé jak posudků, tak i odbor EIA vyhodnotí všechny tyto informace, které přišly z veřejného projednání, to znamená, bude požadovat, aby tam byly zohledněny a aby se to potom objevilo nějakým způsobem a zohlednilo v konečném stanovisku EIA.

Já bych si v této chvíli právě dovolil odkázat na další jednání. Podle mých informací a našich odhadů samozřejmě bude minimálně několik týdnů trvat, než budou tyto informace doplněny, a potom znovu půjdou tím kolečkem. To znamená, i na tu doplněnou dokumentaci bude probíhat opět veřejné projednání, takže všichni budou mít možnost zjistit, co nového se tam objevilo a jak si žadatel poradil s těmi dodatečnými požadavky zpracovatele posudku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Takže děkuji, že jsem dostala ještě slovo. Já na vás, pane ministře, budu mít další otázku, která pro vás bude stejně těžká. Chci se vás zeptat také zase na váš osobní názor. A doufám, že to nebudete vnímat tak, že chci, abyste řekl něco, co pak může ovlivňovat nějaké další procesy.

V Moravskoslezském kraji nejenom že se chystá tato spalovna nebezpečných odpadů, ale v různé fázi přípravy jsou další spalovny, to se týká Dětmarovic, Karviné a ještě jedné spalovny v Ostravě. A vlastně tyto kapacity by převyšovaly vůbec potřeby Moravskoslezského kraje. Já to třeba vůbec nechápu, proč v takhle zatíženém kraji vůbec někdo uvažuje o tom, že bude stavět spalovny. Tak by mě zajímalo, co vy za tím vidíte, že zrovna Moravskoslezský kraj je takto postižen jednak tou kvalitou ovzduší - to asi víme, proč to je. Ale proč jsou další zájmy tam stavět další zdroje znečištění? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Tak. Můj názor, a tady si ho dovolím určitě říct, protože si myslím, že to není nic, co by pak mohlo být jakýmkoliv způsobem zneužito. Můj názor je, že - a myslím, že stejný názor má v tomto případě i kraj, o městu Ostrava ani myslím nepochybuji, že pokud bude nějaká kapacita z hlediska spalování a ukáže se, že tam - teď se bavíme o spalovnách, nebo řekněme ZEVO, tedy nějaké kombinované výrobě, v ideálním případě samozřejmě i s nějakou dodávkou tepla, tedy výrobu, resp. zpracování komunálního odpadu, přeměně na tepelnou energii, tak by podle mého názoru určitě měla maximálně tedy zpracovávat třeba odpady z Moravskoslezského kraje. Jinými slovy tak, aby ten proud, který jde někam jinam, např. dneska jde na skládku, tak v budoucnu v souvislosti samozřejmě s novou odpadovou legislativou směřoval... směřoval... například částečně přirozeně budeme hlavně podporovat recyklaci, třídění. Ale pokud bude takováhle dohoda, tak je podle mě maximálně možné, že by tam byly zpracovány odpady, které pocházejí z kraje. Ani si neumím příliš představit, že by, protože přece jenom je to vysoká investice, že by tam vznikaly další konkurenční ZEVA, protože samozřejmě je to o nějaké návratnosti, prosté ekonomické návratnosti takhle velké investice, aby mohly vznikat konkurenční projekty, protože se domnívám, že když se dneska podíváme na tu bilanci odpadů v rámci třeba kraje, tak je zřejmé, že takové zařízení se tam třeba může uživit možná jedno. (Upozornění na čas.) Pardon. Navíc kraj má samozřejmě nějakou zpracovanou... plán odpadového hospodářství, a tam by to mělo být zohledněno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ještě stihneme položit jednu otázku. Pan poslanec Marian Jurečka není přítomen, to znamená, interpelace propadá. Paní poslankyně Karla Maříková stahuje svoji interpelaci. Pan poslanec Martin Jiránek položí interpelaci paní ministryni Martě Novákové. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, dámy a pánové. Já mám otázku, nebo několik otázek, k projektu Národního inovačního fondu. Národní inovační fond byl projekt, který se od roku 2015 tři roky připravoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu. V únoru minulého roku byla v tiskové zprávě oznámena potěšující zpráva, že se v následujících několika týdnech tento fond spustí, a pak byl vlastně po několika týdnech naopak zavřen. To, jestli byl zavřen a jak byl zavřen, to jako nechci nyní řešit. Já mám dotaz, co se vlastně s jeho aktivitami děje dál, protože ten fond měl pomáhat investicemi startupům a různým vědeckým a univerzitním projektům v tzv. pre-seed fázi. To znamená ve fázi nápadů, ve fázi počátečního projektu. A byla na to připravena miliarda korun z evropských fondů, zhruba.

Takže pokračovalo to tak, že vlastně při přerušení bylo argumentováno tím, že jeho činnost převezme Českomoravská záruční a rozvojová banka. V dokumentu o ukončení tedy projektu NIF je dokonce i harmonogram činností spojených s rozjetím, spuštěním této činnosti pod právě Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Pro únor 2019, což je vlastně minulý měsíc, bylo jako poslední aktivita avizováno vyhlášení výzvy na výběr finančních zprostředkovatelů.

Uplynul tedy rok a já mám dvě otázky. V jaké fázi je nyní projekt v rámci právě Českomoravské záruční a rozvojové banky? Jsou již sepisovány smlouvy s finančními zprostředkovateli? (Upozornění na čas.) A jenom tak rychle druhá otázka. Byl tedy podpořený již finančně nějaký startup? A pokud ne, jaký je časový výhled, že se začnou ty startupy podporovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené dámy a pánové, celá ta záležitost se týká období, kdy já jsem na Ministerstvu průmyslu a obchodu nebyla, takže jsem si posbírala nějaké informace.

Tak jak jste říkal, Národní inovační fond byl schválen v říjnu 2015, kdy tehdejšímu ministrovi to vláda uložila. A vlastně cílem bylo, abychom podporovali vlastními silami podporu startupům, takže byla založena vlastně společnost, která měla připravovat tyto projekty. Projekt byl realizován jako alternativa k plánované spolupráci s Evropským investičním fondem. Ta strategie byla přehodnocena za minulé vlády v rámci nové politiky Ministerstva průmyslu a obchodu, v květnu 2018 byly přípravy tohoto projektu z rozhodnutí vlády ukončeny.

Prostředky původně určené na ten Národní inovační fond ve výši 44 milionů eur byly realokovány do dalších programů OP PIK, tak aby nedošlo k ohrožení jejich čerpání. Prostředky Národního inovačního fondu se v závislosti s probíhající analýzou finančních nástrojů přesunou k využití připravované spolupráce ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.

Stěžejním programem je v současnosti tzv. fond fondů s alokací 40 milionů eur z programu OP PIK ve správě Evropského investičního fondu. Tento fond bude podporovat investice do inovativních startupových projektů prostřednictvím vybraných finančních zprostředkovatelů - správců fondů. Řešením pro podporu začínajících podnikatelů je intenzivnější využívání finančních nástrojů Českomoravské záruční a rozvojové banky. Cílem je vytvořit funkční mechanismy, které nasměrují investice soukromých finančních institucí do rozvoje ekonomiky, a to v násobcích dostupných veřejných zdrojů, přičemž je reálné dosahovat multiplikačního efektu 5 až 20, a to bez vlivu na státní rozpočet.

Cílem je tedy vytvořit národní rozvojovou investiční banku, to znamená transformovat ještě i tu činnost Českomoravské rozvojové banky. Takže vlastně na tomto Ministerstvo průmyslu a obchodu včetně Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj jako tři klíčoví akcionáři Českomoravské záruční a rozvojové banky pracujeme.

Takže ta odpověď na vaši otázku je ve dvou bodech. Jeden je tedy ten, jak chceme využít finanční nástroje nejen stávajícího, ale hlavně budoucího programovacího období. A druhá je tedy to, co dělá Českomoravská záruční a rozvojová banka, která vysoutěžila poskytovatele služeb pro startupy. A já tedy předpokládám, tak jak jsem dostala informace, že by se už tohleto mělo blížit k podpisu smluv. Takže pak se tedy začnou ty smlouvy realizovat. Jinak se v celé záležitosti podpory startupu velmi intenzivně angažuje také CzechInvest, který bude v tomto směru využívat také služeb Českomoravské záruční a rozvojové banky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož je 18 hodin, končím dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra v devět hodin ráno bodem číslo 87 o finančním rozpočtu Unie. Děkuji vám a přeji pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.