Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

158.
Ústní interpelace

Dalším bodem našeho jednání jsou tedy ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády ČR nebo vládě ČR jako celku a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu ČR, poté na ostatní členy vlády. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí vám byl rozdán do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Lucii Šafránkové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane premiére, interpeluji vás ve věci přechodu televizního vysílání na nový standard, označovaný jako DVB-T2. Stávající televize nebo set top boxy, které jsou schopny přijímat standard DVB-T, nebudou tedy schopné přijímat signál v DVB-T2, a to i v případech, kdy koncesionáři vlastní novější zařízení, vyrobené před rokem 2017, které podporuje standard DVB-T2 s kódováním MPEG4. Od roku 2021 na českém trhu budou fungovat pouze ty televizní přijímače, které k tomu všemu zvládají i nejnovější kódování. Podpora DVB-T2, a zároveň HEVC je klíčová, jinak zařízení nebude schopno zobrazit vysílání. A právě v takových případech je pro občany nezbytné a nutné pořídit si nový set top box, anebo vyměnit televizor.

Táži se vás v této souvislosti, zda vláda v těchto případech uvažuje o finančním příspěvku nebo o nějaké formě pomoci na nákup a pořízení těchto nových přijímacích zařízení pro sociálně a příjmově slabší občany, zejména pro seniory. Nejde jen o finanční zátěž, ale jedná se i pro tyto osoby často velmi obtížnou a nákladnou technickou realizaci této výměny, kdy si ji musí objednat a zaplatit u třetích subjektů. Navíc před nedávnem už jedna takováto plošná výměna probíhala při přechodu z analogového na digitální vysílání a nyní má z rozhodnutí, které koncesionáři nemohou ovlivnit a které se děje za účasti státu a jeho institucí, proběhnout další výměna, která občany neúměrně zatěžuje.

Vážený pane premiére, prosím vás o odpověď, jak vaše vláda, potažmo stát, pomůže občanům, televizním koncesionářům, pro které představuje další změna standardu televizního vysílání významný nejen finanční problém. Děkuji vám předem za vaši budoucí odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Předseda vlády je omluven, odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

Nyní - pan poslanec Polanský svou interpelaci stáhl, takže prosím pana poslance Radka Holomčíka, který bude interpelovat ve věci biopaliv.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, vy jste na nedávném sjezdu vašeho hnutí říkal, že v souvislosti s eurovolbami a s vaším působením v europarlamentu budete bojovat proti zeleným nesmyslům, které přicházejí z Evropské unie, a explicitně jste zmínil biopaliva. Mně se tato myšlenka zamlouvá, protože my jsme před nedávnem představili novelu zákona o ochraně ovzduší, která vyškrtává explicitně stanovenou povinnost přimíchávat biopaliva do pohonných hmot. A já dneska nebudu mít standardní interpelaci, že bych se na něco ptal. Spíše přicházím s nabídkou.

Nabízím vám možnost ukázat, že ta vaše slova nebyla jenom nějaká marketingová vějička pro voliče, a dávám vám možnost převést, změnit slova na činy. Byli bychom rádi, kdybyste připojil svůj podpis k našemu návrhu, a co víc, dokonce vám, pane premiére, nabízím, abyste byl hlavní předkladatel, tudíž aby ten návrh byl návrh poslanců Andreje Babiše a dalších, kteří se k tomu připojili. A to ještě není všechno. Já vám dokonce nabízím to, že si ten návrh klidně můžete přijmout za svůj, klidně si můžete dělat, že jste to vymysleli vy, nám to nebude vadit. Děláte to tak poslední dobou poměrně často a v tomto případě nám to nebude vadit.

Pane premiére, doufám, že moji nabídku přijmete. My už se chystáme ten návrh nahrát do systému každým dnem a budu se těšit na vaši reakci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Předseda vlády je omluven a na vaši nabídku odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do třicet dnů.

Tímto jsme vyčerpali všechny přihlášky k interpelacím na předsedu vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přednesla interpelaci na ministra dopravy Dana Ťoka, a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Lenka Kozlová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, za poslední měsíc se nám roztrhl pytel s nehodami a srážkami na železnici. Dohromady jsem jich napočítala více než devět. Chápu, že občas se nějaká ta nehoda stane a že není možné zabránit každé srážce. Bohužel za poslední ani ne měsíc došlo k tolika událostem, že to nelze jen přehlížet.

Vážený pane ministře, nezdá se vám, že to není normální, aby se toto dělo v jednom kuse na našich dráhách? A můžeme jen konstatovat, že na železnici je skutečně životu nebezpečno. Zajímá mě tedy proto, jak je to s bezpečností na dráhách v České republice, jaká systémová opatření učinilo Ministerstvo dopravy či se chystá učinit.

Není to přece poprvé, co se toto na našich železnicích děje. Ptám se vás, jaký byl vývoj namátkových preventivních kontrol v provozu v letech 2012 až 2018, prováděných v rámci státního dozoru ve věcech drah Drážní inspekcí a Drážního úřadu. Dále se vás ptám, jaký byl vývoj mimořádných událostí typu nedovolená jízda drážního vozidla za návěstidlo zakazující jízdu nebo nedovolený odjezd drážního vozidla z dopravny v letech 2012 až 2018. Kolika mimořádnými událostmi v drážní dopravě se celkově zabývala Drážní inspekce před novelou zákona o dráhách a po její účinnosti, to je počet událostí šetřených na místě vzniku ročně, počet vydaných závěrečných zpráv z šetření ročně, počet událostí ročně, u kterých byl proveden dozor (upozornění na čas) nebo kontrola?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Slovo má pan ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně Kovářová prostřednictvím pana předsedajícího, tak já jsem takovou interpelaci čekal. Nicméně na začátek bych chtěl říct jednu věc. Prosím vás, na základě těch věcí, které se staly a kterých je mi líto, a chtěl bych se občanům, kterých se ty dvě srážky nebo tři v tomto případě týkaly a kteří na nich byli zraněni, tak bych se chtěl omluvit. A je to opravdu věc, která je politováníhodná a není to nic, na co bych byl já hrdý. Na druhé straně bych nerad, abychom vzbuzovali senzacechtivé a skandální titulky, že na železnici je nebezpečno. Pro cestujícího, který dodržuje cestovní řád, na železnici nebezpečno není. Ano, máme zhruba víc než stovku lidí, kteří většinou záměrně skončí svůj život na železnici, to jsou sebevrazi, kteří skáčou pod vlak. Ale s tím na té železnici, pokud ji celou nezatrubníme, nic neuděláme. A s tím, že bychom ji zatrubnili, s tím opravdu nepočítáme.

Takže já bych se rád věnoval tomu fakticky, co je důležité. Za prvé bych chtěl říct, že obecně šetření těchto událostí, o kterých jsme se bavili, není definitivně uzavřeno. To znamená, my dneska mluvíme o předběžných výsledcích. U většiny těch výsledků docházíme k tomu, že vznikly lidským faktorem. Bohužel - nebo bohužel. Já tady musím konstatovat, že když jsem měl jednání zejména s Drážní inspekcí, tak ta říkala, že když se bavili s jednotlivými strojvůdci o příčinách a o tom, zdali měli dostatečný odpočinek, jestli se necítili přetížení, tak žádný z nich neřekl, že by taková situace nastala. Na druhé straně souhlasím s vámi, že je těch událostí teď hodně. Na druhé straně je potřeba si říct, že České dráhy denně vypraví několik jednotek tisíc vlaků, takže prostě takové věci se bohužel stávají. Není to pro mě jednoduché. My máme... a jako co je důležité, je, že se tady vybavuje železnice systémem ETCS, který by měl ty věci řešit, a měl by je řešit tak, aby byl schopen zastavit vlak, který jede nebezpečně. Na většinu z těch případů kromě jednoho nebo dvou, o kterých jste referovala, by ani ten systém ETCS prostě nezafungoval, byla tam chyba toho člověka.

Vy jste měla otázku, jak v této věci působí Drážní úřad a Drážní inspekce. Tak za sebe musím říct, že po novele zákona se rozdělily pravomoce těchto dvou úřadů. Drážní inspekce je zodpovědná za vyšetřování těch dopravních nehod nebo skoronehod nebo přečinů, protože ono to všechno nehody nejsou. Je to opravdu jenom přejetí třeba návěstidla o pár metrů, ale i to je věc, která se šetří. Co se týče všech těch zpráv od roku, myslím, že jste říkala 2012, tak Drážní inspekce každý rok vydává ročenku a výroční zprávu, ve které jsou veškeré informace ohledně mimořádných událostí, které tento úřad šetřil, takže jsou veškeré tyto události v těchto ročenkách dány. Já zajistím, že vám je můžeme poslat, pokud máte o ně zájem.

Druhá záležitost je, že tyhlety zprávy dostává samozřejmě Drážní úřad, aby pak vedl správní řízení. Já sám jsem si vyžádal od Drážního úřadu, v kolika případech toto řízení vedl. Jakmile tu zprávu dostanu, tak vám ji samozřejmě můžu poskytnout také. A velmi mě zajímá, jaké důsledky z těchto záležitostí byly vyvolány. Já sám o sobě vím, a bavili jsme se o tom právě s představiteli jak Drážního úřadu, Drážní inspekce, tak i SŽDC, že většinou těchto doporučení se velmi vážně zabývá, analyzuje je a dělá i kroky k tomu, aby se udělala náprava. Jsou samozřejmě některé, které se nedají udělat hned. Jestliže je doporučení Drážní inspekce, že by měly být všechny přejezdy osazeny závorami a to možná okamžitě... (Předsedající: Čas, pane ministře.) Promiňte. ... tak to prostě udělat nemůžeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ptám se tedy, pokud by ten systém ETCS mohl působit preventivně, tak proč už nebyl zaveden. Protože víme, že se ty nehody stávají. To je jedna věc.

pak jste hovořil o tom lidském faktoru. Tak je jasné, jak to vypadá dnes se strojvůdci. Jsou přetíženi, to je pravda, i když pak vypovídají, že přetíženi nebyli nebo že se necítili být unaveni. To je jedna věc. A druhá věc, víme, jaká je jejich věková struktura. Strojvůdců je nedostatek, bude jich nedostatek, a jakým způsobem toto České dráhy budou dělat v rámci své personální politiky, protože tu situaci známe již z oblasti řidičů autobusů, kdy dnes neseženete řidiče autobusu. Tak aby se ta situace neopakovala i na dráhách, protože to by byl skutečně velký průšvih, protože jak jste říkal, přepravuje se velké množství cestujících. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Určitě rád doplním. V této záležitosti musím uvést jednu věc. Nebo takto, začnu tím ETCS. ETCS je samozřejmě z hlediska Evropy povinností zavést na všech TEN-T tratích, nikoliv však na regionálních. Takže tam, kde je regionální trať, tak se teď bavíme, jakým způsobem takovéto zařízení udělat. My to ETCS zavádíme tehdy, když se ta trať rekonstruuje. Takže na těch rekonstruovaných samozřejmě je, jinde není. Je to otázka investic. Je to také otázka toho, že možná se mohlo intenzivněji budovat někdy od roku 2008, 2010. Bylo by to určitě lepší.

My teď ty prostředky vynakládáme a určitě je investujeme. Trošku problém je i s dodavateli, protože pro řídicí jednotky, řídicí vozidla to dělají tři dodavatelé v Evropě a ti si bohužel vybírají státy, kde těch lokomotiv je víc než v České republice, a jsou to věci poměrně hodně drahé, nicméně na tom intenzivně pracujeme.

Co se týká strojvůdců, souhlasím s vámi, ale on je to větší problém. V České republice nemáte žádné profese. Dneska v době, ve které jsme, slyšíte každého si stěžovat, že nejsou lidi. České dráhy jsou si vědomy té situace, vychovávají strojvůdce. Podařilo se jim nabrat v poslední době, mám pocit, dalších padesát strojvůdců, nicméně problém je, že jich stabilně v České republice dohromady chybí zhruba 300. Českým dráhám chybí asi 150. A ten strojvůdce se vám nenarodí v každém okamžiku a určitě České dráhy dělají všechno pro to, aby tuto situaci vyřešily, a já to s nimi konzultují, nebo oni mě informují o těch krocích, které dělají. A vůbec bych tady v této věci (Předsedající: Čas, pane ministře!) nebyl... Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jako další bude interpelovat paní poslankyně Kozlová ve věci financování médií národnostních menšin. Než sem dorazí, přečtu řádku omluvenek. Paní poslankyně Válková se nám omlouvá mezi 14.30 a 18.00 z důvodu jednání, pan poslanec Chovanec se nám omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan poslanec Mihola se omlouvá do konce jednacího dne, pan poslanec Strýček se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Červinková se omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Rozvoral se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Černochová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Nevludová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Děkuji za slovo, přeji všem kolegům, vládě, panu předsedajícímu dobré odpoledne. Moje interpelace bude směřovat k paní ministryni Schillerové a chtěla bych ji oslovit v souvislosti s dotačním programem podpory rozšiřování přijímání informací v jazycích národnostních menšin.

Díky tomuto dotačnímu programu mohou národnostní menšiny v České republice vydávat periodická média ve svém jazyce, nicméně bohužel celkový objem prostředků v tomto programu postupně klesá a přitom náklady přirozeně rostou. Oproti roku 2011 objem těchto prostředků klesl o více než 8 milionů korun. Ve výsledku tak média národnostních menšin řeší existenční problémy. Ministerstvo kultury, pod které tento dotační program spadá, každoročně uplatňuje vůči Ministerstvu financí nad požadavek ke svému schválenému rozpočtu právě pro tento dotační program, nicméně Ministerstvo financí nikdy tomuto požadavku nevyhovělo a situace se tak stává dramatickou. Média národnostních menšin jsou přitom základním stavebním kamenem každé národnostní menšiny v České republice. Situaci se snaží Ministerstvo kultury zachránit tím, že tento titul se možná pokusí dofinancovat ze svých vlastních rezerv, které ovšem nejsou pro tento účel určeny.

Paní ministryně, prosím, sdělte, zdali Ministerstvo financí konečně vyhoví Ministerstvu kultury a umožní nastavit tento dotační titul aspoň na úroveň z roku 2009, tedy ve výši 30 milionů korun, a podrobně nám popište, jak v této věci bude Ministerstvo financí postupovat, jelikož současný stav je již neudržitelný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Než paní ministryně odpoví, chci se omluvit paní poslankyni Červíčkové, jejíž omluvu jsem přečetl špatně, omlouvá se nám dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové. K vaší interpelaci budu poměrně stručná, protože je to právě Ministerstvo kultury, které poskytuje dotace na podporu projektů se zaměřením na rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin, a to jednak periodického tisku vydávaného v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin nebo tisk v jazycích národnostních menšin, a za druhé provozování rozhlasového nebo televizního vysílání v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin. Do roku 2002 tyto dotace poskytovalo Ministerstvo financí. Od roku 2003 byly tyto dotace převedeny podle kompetencí do kapitoly Ministerstva kultury. Od tohoto roku plně o dotacích na přijímání a rozšiřování informací v jazycích národnostních menšin rozhoduje výběrová dotační komise Ministerstva kultury, a to na základě nařízení vlády číslo 98/2002 Sb., o podpoře projektů se zaměřením na rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin, které se týká periodického tisku vydávaného v jazycích národnostních menšin nebo informací o národnostních menšinách ve společnosti a provozování rozhlasového anebo televizního vysílání v jazycích národnostních menšin. Objem dotací poskytovaných na tyto účely Ministerstvem kultury dosahuje cca 20 milionů korun ročně. Na vydávání některých dětských časopisů v jazycích národnostních menšin byly v minulosti poskytovány dotace i z Ministerstva školství a mládeže.

Čili bych chtěla zdůraznit, že objem prostředků na ten dotační titul je plně v kompetenci Ministerstva kultury, které nastavuje podmínky v souladu s těmito předpisy, které jsem citovala, ale i objem těch prostředků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku? Nemá zájem, takže prosím pana poslance Podala, který bude interpelovat ve věci škody způsobené kormoránem pana ministra Tomana. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové. Vážený pane nepřítomný ministře, svou interpelací se na vás obracím v zájmu Rybářského svazu České republiky. Rybáři čekají na náhrady za škody způsobené kormorány. Produkční rybáři by mohli dostat náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni, počítá s tím poslanecká novela zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Českých rybářských revírů se však náhrady netýkají.

Skupina poslanců různých stran navrhla, aby rybáři dostali odškodnění za loňský, letošní a příští rok. Předlohou chtějí opravit dřívější novelu, která předpokládala náhrady pro stejné tříleté období. Bohužel náhrady škod se týkají i po případné novelizaci pouze produkčních rybářů, nikoli rybářských revírů, potažmo sportovních rybářů, říká za Český rybářský svaz jeho mluvčí Tomáš Kočica. Ačkoli Český rybářský svaz každoročně vysadí ryby za více než 200 milionů korun, z pohledu platné legislativy se takto vysazená ryba právnickou mluvou jeví jako věc. Optikou takového legislativního výkladu tedy svazu nevznikla škoda žádná, protože ryby, které do svých revírů vysadili, nejsou jejich, a proto jim nemůže být náhrada škody přiznána. Přímé vyplácení škod způsobené kormorány na rybářských revírech je podle rybářského svazu v nedohlednu.

Kormoráni ovlivňují stav rybích obsádek našich vod naprosto zásadním způsobem. Jejich zimující hejna jsou mnohem větší, než mohou naše revíry unést. Sportovními rybáři je velmi vítána jakákoli kompenzace škod (upozornění na čas), které kormoráni způsobí. Proto vás žádám, pane ministře, o kompenzaci rybářskému svazu za škody způsobené kormorány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr je omluven a odpoví na vaši interpelaci písemně do třiceti dnů.

Nyní prosím pana poslance Jurečku, který bude interpelovat ve věci odměn přísedících u soudů pana ministra Kněžínka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, členové vlády, já si dovoluji tedy položit interpelaci na pana ministra spravedlnosti. Jak už říká i ten název ministerstva, které on zastává ve svém úřadě, tak se ptám, jestli je úplně spravedlivé to, že od roku 1996 nebyla valorizována paušální náhrada 150 korun za den pro přísedící u soudu. Já chápu, že tady je možnost nárokovat buď případnou náhradu za mzdu, případné cestovní náklady, ale je mnoho lidí, kteří už tuto činnost vykonávají jako senioři pobírající starobní důchod, kteří nechtějí ani nárokovat nějaké náklady na jízdné, ale přijde jim za 23 let nevalorizovaná částka 150 korun jako svým způsobem nedůstojná. Jedná se o 5 600 přísedících zhruba, a Ministerstvo spravedlnosti, pokud mám dobré informace, to stojí něco okolo 14 milionů korun.

Chci zeptat se, protože vím, že jste na to byl už dotazován v minulosti a že mně asi odpovíte, že chystáte legislativní úpravu, která by snížila počet přísedících, a tím pádem by se dostalo více peněz na ty, kteří dnes pobírají těch 150 korun. Ale říkám si, jestli je úplně vhodné čekat na to, až se tady znovelizuje zákon a až omezí počet přísedících u soudu. Nevím, jestli je to vůbec principiálně správný krok. Nicméně si říkám, vy jako ministr můžete tu vyhlášku prakticky aktualizovat z měsíce na měsíc. Je to vaše kompetence. Když se podíváme i na rozpočet Ministerstva spravedlnosti, tak 14 milionů korun, kdyby se zvýšila ta částka třeba o třetinu, tak by to nebyl žádný velký problém pro toto v rámci rozpočtu ministerstva zvládnout. Ostatně i váš předchůdce to sliboval, že by pro letošní rok to vyjednal, že by tam bylo zvýšení aspoň o 50 korun. Tak já se tedy chci zeptat, kdy konkrétně se tedy přísedící u soudu mohou dočkat zvýšení této částky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za přesné dodržení času. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, vy jste v zásadě už v té své otázce v rámci té interpelace uvedl mnohé relevantní skutečnosti, které budu posléze uvádět já.

Je pravda, že ta odměna, paušální odměna za den bez ohledu na to, jak dlouho ovšem trvá to jednání, které přísedící stráví na soudě, činí 150 korun českých. Byla na tuto výši nastavena v roce 1996, od té doby skutečně nedošlo k valorizaci. Nicméně co je potřeba říci. Tak od samého počátku, a platí to i podle zákona o soudech a soudcích z roku 2002, je činnost přísedících koncipována v podstatě jako čestná funkce, protože nemá tedy být smyslem toho, aby byla pro toho přísedícího nějakým způsobem výdělečná. Také je pravda, že zákonná úprava obsažená v § 93 zákona o soudech a soudcích počítá s tím, že jde-li o osobu výdělečnou činnou, tak do nějakého stropu je jí vyplácena náhrada mzdy nebo náhrada ušlého výdělku v zásadě podle tedy průměrného výdělku, plus jsou jí hrazeny cestovní náhrady, které s tím má. To znamená klasický cesťák, ať už půjde o hromadnou dopravu, nebo třeba dopravu individuální. To znamená, není to činnost, která by byla pro toho přísedícího a priori ztrátová. Na druhou stranu je to činnost, na které nikdo nezbohatne. Ale tak to ani od začátku nebylo zamýšleno.

To znamená, ať soudní jednání trvá jednu hodinu, nebo pět hodin, ten dotyčný kromě náhrady mzdy a cesťáku dostane v zásadě 150 korun českých. Je to skutečně odměna, která je malá. A je to tak vnímáno i dlouhodobě. Nicméně já se na rovinu přiznám, že nepovažuji za úplně racionální za situace, kdy chceme v dubnu, to znamená zhruba za měsíc, předložit do připomínkového řízení návrh novely zákona o soudech a soudcích, kde se budeme zabývat také problematikou přísedících, tak abychom nyní tu vyhlášku novelizovali, byť je pravda, že ta částka se může jevit jako relativně marginální oproti jiným mandatorním výdajům. Je to skutečně těch zhruba 14 milionů korun, jak jste uváděl ve své interpelaci.

K tomu ještě můžu říct, že řešení, které představíme v tom návrhu zákona v dubnu, vzešlo z jednání v rámci kulatých stolů, které ministerstvo organizovalo na konci roku 2018, a skutečně tam předpokládám, že dojde k jistému omezení účasti přísedících na soudním rozhodování. Koneckonců tak jak to navrhovaly v minulosti i jiné vlády a jak to tady už bylo projednáváno i parlamentem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane ministře. Já jsem si samozřejmě vědom, že je to funkce čestná, že tito lidé jsou tady jako určití zástupci lidu, aby v uvozovkách obrušovali, polidšťovali, diskutovali o tom, jaký potom je vynesen rozsudek. Nicméně jestliže už v roce 1996 byla tato čestná funkce ohodnocena částkou 150 korun paušální, tak si myslím, že za 23 let aspoň k drobné úpravě mohlo dojít.

Nicméně bych se chtěl zeptat - vy tady mluvíte o tom, že byste měli v dubnu poslat tuto novelu do legislativního procesu. Tak ono to může trvat, ono to klidně může být až někdy třeba začátek příštího roku, kdy se to podaří dostat do účinnosti, tak si říkám, jestli by nestálo za to jednak tu novelizaci vyhlášky i přesto udělat, neví se, jak třeba ta novela se může někde zaseknout a protáhnout její projednávání. A také bych poprosil odpovědět, a s jakou tedy paušální náhradou počítáte v rámci té novely. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Tak pokud jde o obsah toho návrhu, tak ten skutečně bude představen až v dubnu. To znamená, v tuto chvíli je to dokument, který vzniká, a nemá smysl o něm hovořit. Jak už jsem říkal, ten výsledek, nebo ta představa toho řešení by měla být z pohledu ministerstva skutečně spojena až s konečnou podobou té novely... A prostě nějaký mezikrok v této věci neplánujeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Třešňáka, který bude interpelovat ve věci dodržování zákoníku práce paní ministryni Maláčovou. Připraví se pan poslanec Valenta. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážená paní ministryně, jistě jste zaznamenala článek v Deníku N, resp. rozhovor s prezidentem České lékařské komory panem doktorem Kubkem. Ten vás vyzval ke spolupráci k častějším kontrolám nemocnic, a zda v nich nedochází k porušování zákoníku práce. Tímto se vás tedy ptám, kolik takových kontrol proběhlo v roce 2017 a 2018 a s jakým výsledkem. A jak se plánuje ministerstvo postavit ke kontrolám v roce 2019.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych se k té veřejně a opakovaně diskutované a kritizované situaci týkající se práce na přesčas ve zdravotnictví a stupňujícímu se tlaku na vyřešení tohoto problému vyjádřila.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vnímá tuto problematiku zejména jako problém Ministerstva zdravotnictví, na který jej upozornilo. Samozřejmě je však i v našem zájmu, v zájmu Ministerstva práce a sociálních věcí, aby v oblasti zdravotnictví jako v kterékoliv jiné oblasti byly dodržovány pracovní podmínky a odměňování, které deklaruje zákoník práce a další příslušné právní předpisy. V této souvislosti stejně jako u jiných zaměstnavatelů bude i nadále provádět Státní úřad inspekce práce kontroly, a to v rámci plánu kontrolní činnosti. Na to jsem oslovila pana ministra zdravotnictví s tím, že by bylo vhodné se k tomuto tématu sejít s cílem prodiskutovat možnosti řešení daného problému, včetně i efektivního zapojení do této problematiky také dalších subjektů, zejména se jedná o veřejné zřizovatele zdravotnických zařízení, to jest kraje, obce, Ministerstvo zdravotnictví či představitele Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, Lékařského odborového klubu a České lékařské komory, a využít jejich informací jak pro případné potřeby kontrolní činnosti orgánů inspekce práce, tak řídicí činnosti zřizovatelů zdravotnických zařízení vůči jejich podřízeným organizacím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Má. Tak prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Tak já paní ministryni děkuji za odpověď, nicméně hlavně tedy v té oblasti plánu kontrol na rok 2019 a to, jak se k tomu bude přistupovat. A jenom se zeptám, jestli by tedy bylo možné písemně obdržet nějaký přehled aspoň kvantifikovaný za rok 2017 a 2018, co se týká počtu těch proběhlých kontrol.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat, takže prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová My to samozřejmě můžeme dodat, co se týká těch kontrol za poslední dva roky. Zároveň upozorňuji, že vlastně ty zprávy Státního úřadu inspekce práce jsou veřejné, ale můžeme samozřejmě dodat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance Valentu, který bude interpelovat pana ministra Plagu ve věci sportovní reprezentace České republiky rovná se velký státní znak. Připraví se pan poslanec Feri.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, zajímal by mě váš názor jako titulárního představitele Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na prostý fakt, že se na reprezentačních dresech našich sportovců, nejnověji na dresech hokejových reprezentantů, objevuje symbol - znak, který pro diváka neznalého heraldiky vizuálně prakticky nezohledňuje Moravu a Slezsko jako integrální součásti České republiky, ačkoliv zákon č. 352/2001 Sb. v § 3 odst. 1 písm. g) jednoznačně určuje pro případy reprezentace České republiky užití takzvaného velkého státního znaku, který tomuto požadavku plně odpovídá. Doslovně cituji z uvedeného zákona: Velký státní znak se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.

Vážený pane ministře, nedomníváte se, že jde o porušování platného zákona asociacemi hokeje a fotbalu v České republice, které navíc může svým negativním přesahem do patriotistického cítění některých občanů České republiky vyvolávat či nahrávat zcela zbytečným třenicím mezi obyvateli Čech, Moravy a Slezska? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr je přítomen, takže prosím o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, děkuji za dotaz. Možná obecně ve věci sportovní reprezentace a velkého státního znaku. Když se podíváte na zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, tak o velkém státním znaku a jeho využívání ve spojitosti se sportovní reprezentací se zmiňuje ve dvou případech. Tam se stanoví za oprávněné uživatele sportovci při reprezentaci České republiky, kde se uvádí, že velký státní znak, tedy jenom velký státní znak, se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku. Je k diskusi, a já vím, že v minulosti byla debata o tom, jestli zákon toto ukládá, ne pouze umožňuje. Takže pokud bychom šli tímto výkladem, pak všechny dresy sportovců reprezentujících Českou republiku by měly být zevně označeny velkým státním znakem. Nikde není upraveno, kde by měl být znak umístěn a v jaké velikosti.

Zcela obecně k této debatě, kterou trochu potáhnu doširoka, to znamená, když se podíváte na dresy českých reprezentantů, podíváte se na reprezentaci České republiky, tak nelze zabránit tomu, aby čeští sportovci měli na dresech, jak jsem někdy slyšel, divného lva nebo cokoli jiného. Já mám za to, že Ministerstvo školství ve věci prezentace státního znaku a symbolů jde v tuto chvíli cestou užívání správného názvu, byť vám to možná přijde jako obecná odpověď, a můžu v tuto chvíli přislíbit, že MŠMT se také zaměří více na naplňování zákona, o kterém jsem hovořil, které ukládá užití velkého státního znaku nebo státních symbolů v případě žadatelů o dotaci ze státního rozpočtu, což jsou všechny svazy a reprezentanti.

Tak to možná na úvod obecně a věřím, že to ještě doplníte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane ministře. Vaše předchůdkyně paní ministryně Valachová byla v tomto ohledu trošku vstřícnější. Říkala, že se na to zaměří, ale pak skončilo volební období a nic se nestalo.

Já bych vám jenom chtěl připomenout, že zatímco kanadské, švédské nebo i ruské dresy procházejí časem dílčími designovými změnami, čeští fanoušci teď mají poměrně velký problém svůj tým vůbec poznat. Například podle ankety deníku Sport se nový dres nelíbí 80 % hlasujících a také mnohým reprezentantům.

Skutečně nemáte nějaký vliv, jak upozadit takovéto experimenty s národní symbolikou, a jak jste správně říkal, zejména když stát lije do vrcholového sportu tak obrovské sumy peněz a nyní je nucen tolerovat nejen eventuální porušení platného zákona, ale i národních tradic? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, jestli pan ministr má zájem o doplňující odpověď. Má. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Ano, ta záležitost, o které hovoříte, je samozřejmě věcí vkusu. Na druhou stranu když jste mluvil o Kanaďanech, tak ten javorový list, který tam mají, pokud si pamatuji, poměrně značnou úpravou a také okolo toho bylo v Kanadě, aspoň prezentováno v médiích, docela haló.

Já vím, že moje předchůdkyně byla v mnoha ohledech vstřícná, a jak říkáte, v řadě věcí zůstalo u nenaplněných slibů. Proto já neslibuji, proto říkám konkrétně, že mě o něco víc trápí v tuto chvíli to, že tady máme nějaký název a ten také nepoužíváme. To znamená, nebudu konkrétní, ale slibuji vám, že se na to pokusíme zaměřit trošku více. A můžeme se zase za nějakou dobu zainterpelovat a řekneme si, jestli se v tom něco podařilo, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana poslance Feriho, který bude interpelovat pana ministra Kněžínka ve věci budoucnosti správních rad. Připraví se pan poslanec Gazdík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážení kolegové, členové vlády. Je to velká radost mít štěstí na ministra. Ještě než jsem dokázal vůbec tu interpelaci přednést a proslovit, tak už mi aparát pana ministra připravuje patřičné podklady, které jsem si chtěl tímto vyžádat, takže za to velmi děkuji.

Ale ve zkratce, o co jde. Jak jsem již zmiňoval včera při prvém čtení novely zákona o obchodních korporacích, tak se bude měnit povinný nejmenší počet členů správních rad u akciových společností, které mají monistickou strukturu. Chtěl jsem požádat pana ministra o aktuální data k tomu, kolik vlastně mají příslušné akciové společnosti počet členů správních rad. Je jasné, že drtivá většina bude mít pouze jednoho člena správní rady, který bude vykonávat zároveň jako předseda správní rady funkci statutárního ředitele, ale ta čísla, která jsou v RIA, jsou rok a půl nebo dva roky stará a myslím, že by stálo za to při tom projednávání mít co možná nejčerstvější informace.

Děkuji. Vím, že to pan ministr nedá z místa, že mi to patrně pošle do datovky někdy příští týden. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Pane poslanče, vy už jste si v podstatě odpověděl. Pošleme vám to do datovky příští týden.

Teď vážněji. My jsme - protože aktuální informace je potřeba vygenerovat ze systému veřejných rejstříků, což chvíli trvá, tak už jsme zadali požadavek a skutečně zhruba do týdne bychom ta data za rok 2018 měli mít. Na druhou stranu úplně nepředpokládám, že by se měla nějak masivně lišit od dat za předchozí rok.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující dotaz, takže prosím pana poslance Gazdíka, který bude interpelovat ministra Ťoka ve věci opravy dálnice D1.

 

Poslanec Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená vládo. V tomto roce bude dálnice D1 opravována naprosto enormním způsobem. Cca 31 km nedostavěných v loňském roce, dalších zhruba 40 km, které se mají opravovat letos. To je situace, která může způsobit obrovské dopravní problémy. A protože se nám blíží jaro a můžou nastat i různé povětrnostní okolnosti, tak si vás dovoluji, pane ministře zeptat:

Jaká opatření jste přijal, abyste na minimum zmírnil riziko, že se budou opakovat kolapsy, jako třeba ten v prosinci 2018 v důsledku sněžení?

Jak budete postupovat, aby nedošlo k podobným problémům, jako to bylo s firmou Geosan, kdy už v nějakém čase jste jistě věděl, že firma Geosan nemůže stihnout opravu a že můžou vzniknout problémy, a přesto se nestalo takřka nic a stal se až ten kolaps v prosinci.

Třetí otázka. Jak spolupracujete s policií, aby skutečně trestala řidiče kamionů, kteří ohrožují plynulost provozu nebo ohrožují ostatní řidiče? Máte připravené například dopravní značky, nebo opět dojde jen na šikanování řidičů úsekovým měřením 80 km a vylepšení tak stavu městských pokladen některých obcí třetího stupně?

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je to téma, které je samozřejmě žhavé. Máte pravdu, že se bude dálnice D1 zase modernizovat. Kdyby tam byla jenom oprava, tak je to rychlejší a méně problematické. Já nechci říkat, jak se to dělalo v minulosti, nicméně k vašim konkrétním dotazům se budu snažit být co nejkonkrétnější.

V současné době je opravena, nebo zmodernizována, už polovina dálnice a ta druhá je potřeba udělat co nejrychleji, protože se nám to opravdu už v některých místech rozpadá. Je to vidět na tom úseku dvanáct, který jsem viděl, jak i televize Nova ukazovala, jak tam skáčou jednotlivé části betonu. Takže budou určitě intenzivní práce.

My jsme si z debaty v parlamentu svoje ponaučení vzali. Já jsem požádal ŘSD, aby na všech místech, kde bude možno, tak takovéto zálivy, o kterých jsme se bavili, abychom je dali do provozu a umožnili autu, které bude nepojízdné nebo bude nějaký problém, tak dát do toho zálivu, aby to bylo zprůjezdněno dříve.

Co se týče té druhé otázky ohledně toho, nebo trošku návodné otázky, že jsme určitě věděli, že nám ta firma zkrachuje. Určitě jsme to nevěděli. A kdybychom měli zákonnou možnost postupovat rychleji, chci vás ubezpečit, stejně jako všechny ostatní, že bychom zakročili. Nicméně monitorujeme práci každé firmy a já jsem přesvědčen, že to, co se stalo dvanáctého, se teď přes léto nestane, protože holt určitě v květnu nebo v červnu ten sníh nenapadne. Tady si myslím, že žádnou botu neudělám, když řeknu, že určitě nebude.

A co se týče policie, prosím, tuto otázku je potřeba směrovat na pana ministra vnitra. My na policii můžeme v podstatě apelovat úplně stejně. Samozřejmě jí dáváme součinnost, samozřejmě že ve všech úsecích je zákaz předjíždění kamionů. A já jsem přesvědčen, že to, že jezdíme ve dvou pruzích, tu dálnici dělá lépe průjezdnou než v minulosti, kdy se jezdilo dva plus jeden pruh, a já pevně věřím, že se tam bude jezdit co možná nejvíc plynule. Nicméně musím tady připustit, že když se tam prostě stane havárie, stane se tam neočekávaná nehoda, tak se na té dálnici stát může.

A jinak bych chtěl tady veřejně přislíbit svůj slib, že s vámi v ten pátek po té dálnici pojedu a že to spolu projedeme. Jenom chci doříct, že samozřejmě očekávám, že to bude možná trvat déle, protože když si vyberete - a jste tím nucen, když Sněmovna zasedá do dvou hodin - jet v té špičce, no tak ve špičce jsou prostě kolony všude na světě i na dálnici D1. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Petr Gazdík: Pane ministře, děkuji. Pochopil jsem tedy, že jedno z opatření jsou zálivy. A ptám se, jestli jsou ještě nějaká další. K tomu sněhu, ano. Také předpokládám jako geograf, že nemusí v červnu nebo v červenci sněžit. Ale mohlo by třeba prudce pršet nebo foukat.

Já jsem se ptal, co se týká policie. Ptal jsem se na to, jestli spolupracujete s policií, jestli vy je aktivně vyzýváte. Já se samozřejmě budu ptát i pana ministra vnitra, protože je to dominantně samozřejmě jeho gesce.

A poslední otázka. Já děkuji za tu naši dohodu, že v pátek pojedete se mnou po dálnici D1 minimálně do Brna. Děkuji za ten příslib. Mám jenom jednu doplňující otázku. Budete i řídit, pane ministře? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Tak já to vezmu od konce. Pokud mě pustíte k volantu, tak velmi rád. (Směje se.) A co se týče té spolupráce s policií. My samozřejmě s nimi debatujeme. Já je žádám o to, aby tam byli více, dávám jim návrhy. Odpovědí je velmi často, že prostě nemají dost lidí. A žádá mě zase pan Lerch, abych já na vládě podpořil přidání lidí dopravní policii, co jsem udělal. Takže je potřeba prostě společně tlačit.

Myslím si, že i ta debata ohledně předjíždění kamionů, která se tady odehrávala, myslím, že to bylo v úterý, vedla k tomu, že i většina Poslanecké sněmovny cítí, že jenom zákonné opatření nepomůže. Pokud se nebude vymáhat, tak je prostě jenom na papíře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude pan poslanec Pojezný interpelovat pana ministra Tomana ve věci vodní nádrže Koryčany, připraví se pan poslanec Holomčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Já po panu ministrovi Tomanovi určitě nebudu zatím chtít, aby se jel se mnou podívat na vodní dílo Koryčany, nicméně byl bych také rád, kdyby se tam někdy zastavil. Dovolím si tedy načíst na něho svoji interpelaci a věřím, že mi do těch třiceti dnů také odpoví.

Vážený pane ministře, Povodí Moravy je správcem údolní nádrže Koryčany, která zásobuje pitnou vodou část okresu Jihomoravského kraje a Zlínského kraje. Právě správce povodí v současnosti buduje přepad na více než tisíciletou vodu. Proto snížil hladinu o víc než osm metrů, čímž se objevily dlouholeté usazeniny v hlavní nádrži, které dosahují výše více než dvou metrů a které by dnes mohly být pohodlně vyvezeny. Stejně tak je to i s nánosy ze záchytné nádrže, která je dnes využívána jako chovný rybník. Nejlepší úrodnou zeminu dle stávajícího zákona prý ale nelze vyvážet na pole, ale pouze jako kontaminovanou na skládku, což doufám, že v uvedeném případě snad nemusí být ani pravda. Vodovody a kanalizace Hodonín vodu dodávají přes úpravnu do veřejné sítě více jak padesát let desítkám tisíc obyvatel jako jednu z nejkvalitnějších vod v rámci České republiky.

Věřím tedy, že existuje možnost vyvezení naplavenin z takřka vypuštěné údolní nádrže Koryčany na pole, a také věřím, že nebudeme muset neekonomicky nádrž za pár let znovu vypouštět a čistit, když se v současné době naskytla taková příležitost. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jak jsem zmínil, pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Holomčíka, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci daně z remízků. Prosím.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážená paní ministryně, my jsme se setkali před Vánoci na pracovním jednání vedení zemědělského výboru s vámi, s panem ministrem zemědělství a panem ministrem životního prostředí a řešili jsme, zjednodušeně řečeno, daň z remízků. Tedy daň z pozemků, kterou musí platit zemědělci přesto, že na ní mají remízky, větrolamy nebo háje, meze a vlastně tyhle prvky, které nějakým způsobem napomáhají schopnosti krajiny zadržovat vodu.

To téma zadržování vody je v současné době velice důležité. Je správně, že jako představitelé státu to říká vláda zemědělcům - dělejte remízky, snažte se zadržovat vodu v krajině. Jdou na to i z veřejných rozpočtů nějaké peníze. A tedy tahle smutná skutečnost, že potom ti zemědělci jsou nuceni za tady ty krajinotvorné prvky platit daně, nám přijde dost nešťastná.

Já bych se chtěl zeptat, protože ta pracovní schůzka proběhla už prakticky před čtvrt rokem cirka, tak bych paní ministryni rád požádal, jestli by nám mohla říct, jaký je postup, jak se ty práce vyvíjejí. Je to z toho důvodu, že se mě často na to ptají zemědělci na různých pracovních setkáních. Tak bych moc rád věděl, co jim mám vlastně říct. Protože to, přiznám se, sám nevím. Tak jestli můžu paní ministryni poprosit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude nyní odpovídat. Jenom upozorňuji, že náš čekají teď čtyři interpelace na paní ministryni po sobě. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já se jenom pokusím prvně shrnout, o co vlastně jde, protože vy jste v obraze, ale zde přítomní poslanci ne.

Takže od daně z pozemků - trošku legislativy - jsou osvobozeny pozemky remízků, hájů, větrolamů, mezí na orné půdě, trvalých travních porostů, pozemky ochranného pásma vodního zdroje prvního stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat. Ustanovení je takto aplikováno už od 1. 1. 1993, to znamená od nabytí účinnosti zákona o dani z nemovitých věcí.

Hned v úvodu bych ráda zdůraznila, že ta současná situace kolem remízků - to, že se to začalo debatovat a objevovaly se na to různé názory a dotazy, já jsem jich sama podepisovala několik - hájů, větrolamů není zapříčiněna tedy žádnou změnou zákona o dani z nemovitých věcí. Protože žádná nebyla přijata, pořád to stavíme na stejné právně úpravě. Abychom si vysvětlili, proč se najednou objevilo takové množství těchto dotazů. Takže ta příčina je jinde a já objasním kde.

Obecně platí, že při zdanění pozemků se vychází vždy z druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí. Od počátku účinnosti zákona o dani z nemovitých věcí, to znamená od 1. 1. 1993, je osvobození remízků, hájů, větrolamů a mezí dle první části uvedeného ustanovení vázáno pouze na pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda a trvalý travní porost. Tato úprava byla do zákona o dani z nemovitých věcí zakotvena na základě tehdejšího požadavku Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství v době, kdy ten zákon byl v těch létech připravován. Dříve tyto vybrané krajinné prvky tvořily části pozemků (nesrozumitelné) orná půda atd.

Koncem roku 2017 jsme zaznamenali zvýšený počet dotazů poplatníků daně z nemovitých věcí k možnosti uplatnění uvedeného osvobození. Bohužel se ukázalo, že v praxi dochází k tomu, že u částí pozemků, které zahrnují vybrané krajinné prvky, dochází ke změně druhu pozemku na tzv. ostatní plochu. Důvod pro změnu zápisů druhu pozemku v katastru nemovitostí je však ovlivněn jinou právní úpravou, a sice například zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, zákonem o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, katastrálním zákonem, stavebním zákonem a jinými. V tomto mne jistě podpoří i pan ministr zemědělství, on tu bohužel není, a pan ministr životního prostředí, ten tu také není, takže se podpořím sama. (Pobavení v sále.) Ale vy jste na tom jednání, které jsme svolali na zemědělském výboru, do jehož působnosti tyto předpisy náleží, byl.

Nyní se ukazuje, že nejčastějším důvodem pro změnu druhu pozemku u remízků, hájů, větrolamů je buď revize katastru nemovitostí prováděná katastrálními úřady, nebo obnova katastrálního operátu provedená na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav. Za velmi podstatné považuji poukázat na to, že za účelem revize katastru nemovitostí byly vydány ve spolupráci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj dva společné pokyny, na kterých byly katastrální úřady ve spolupráci s orgány ochrany zemědělského půdního fondu (?); stavební úřady a úřady územního plánování postupně provádí revizi katastru nemovitostí. (Ministryně mluví extrémně rychle, je jí špatně rozumět.) Výsledkem těchto postupů může být změna druhu pozemku evidovaná atd. Rychle spěchám, abych stihla čas. Bohužel však ministerstvo o přípravě a vydání těchto společných pokynů nebylo předem zpracovateli informováno.

Takže ministerstvo vlastně zjišťuje, že se mění ten operát toho katastru, a musí reagovat Finanční správa vlastně zdaněním na to, co je v tom operátu, abych to jenom vysvětlila. Ani metodika se neměnila. Vzhledem k tomu proto Ministerstvo financí ani nemělo možnost zavčas zpracovatele upozornit na to, že k té změně prostě tady v tom čase od toho konce roku 2017 dochází.

Vy víte, že bylo jednání na zemědělském výboru. Já si myslím, že to ani není půl roku. Já jsem si tedy datum nehledala. A tam jsme se dohodli, že začne pracovat pracovní skupina. Ta skutečně pracuje. Jsou tam zástupci. Já jsem tam vlastně určila svého náměstka pro daně a cla. Ta skupina pracuje. Průběžně jsem o tom informována. A připravuje legislativu. Ta legislativa není vůbec jednoduchá, protože my to nemůžeme osvobodit en bloc jenom ostatní plochu, protože bychom osvobodili i různé spekulanty. Víte, že tam padaly ty argumenty. Takže hledá ta pracovní skupina, kde jsou zástupci všech těchto resortů, hledá vlastně tu co nejlepší variantu. A věřte, že to není vůbec jednoduché. Takže pracujeme na tom intenzivně

Pokud budete chtít vědět jako úplně... Ale já vám stejně řeknu prostě, že si vyměňují varianty toho řešení a různě si ho připomínkují. V této je to fázi. A já jsem průběžně svým náměstkem o těch pracích informována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji. Děkuji za odpověď. Dovolím si jenom velice jednoduchou doplňující otázku. Máte představu o nějakém časovém harmonogramu nebo o tom, kdy by tady ty legislativní práce mohly být hotovy? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Tak já bych samozřejmě ráda co nejrychleji, protože to tíží veřejnost. Dostávám dotazy, odpovídám je. Nicméně je to, i když je to gesce Ministerstva financí, tak je odvislá od spolupráce se dvěma resorty. Připravuji, když by se to podařilo zpracovat, ale nemohu se k tomu úplně zavázat, tak bych to zařadila prostě jako součást balíčku dvacet, ale myslím si, že spíš to možná půjde o něco později. Je to skutečně náročné. Je to náročné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím paní poslankyni Krutákovou, která bude interpelovat paní ministryni ve věci truck parku Lanžhot. (Ministryně ještě osobně jedná s panem poslancem Holomčíkem.) Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom počkám, až paní ministryně... (Ministryně se omlouvá.) V pořádku, domluvte to. Ale protože dotaz je směřován na vás, tak jsem chtěla jenom chvilku počkat.

Vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci zřízení truck parku u obce Lanžhot. V podstatě možná na první pohled to úplně nespadá do vaší gesce, nicméně se jedná o hraniční přechod z jihovýchodních zemí, kde se denně zastavuje až 300 kamionů, a jejich řidiči nemají prostor, kde by mohli zajít na toaletu, najíst se či se vyspat. Jediný truck park v okolí na D1 je za Brnem. Na této hranici se nacházejí budovy a areál, který je ve vlastnictví státu, konkrétně ve správě Ředitelství silnic a dálnic a Celní správy. Bohužel mám pocit, že stát se o tyto budovy nestará s péčí dobrého hospodáře, a vstup do naší republiky působí někdy jako vstup na divoký východ. Nejen že jsou zde zchátralé budovy, ale také jsou všude vzhledem k absenci toalet exkrementy, odpadky a podobně. Kamiony pak následně stojí naprosto všude, což je možné vidět i po cestě do Prahy, kdy veškerá odpočívadla a čerpací stanice jsou prakticky plná.

Můj dotaz tedy zní, zda neuvažujete společně s Ministerstvem dopravy o využití těchto chátrajících prostor ve vlastnictví státu právě k vybudování takového zařízení, jakým truck parky jsou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, v podstatě bych chtěla říct, že v rámci informací, které já mám, a ty jsou poměrně omezené, že nemohu skutečně mít detailnější informace, že v rámci jednání o připravovaném truck centru má v podstatě ředitel Celního úřadu pro Jihomoravský kraj k dispozici některé informace a podal mi krátkou zprávu. Zejména se jedná o informace o využívání pozemku v majetku Celní správy. Čili se vyjádřím k tomu, k čemu se vyjádřit jsem schopna.

Celní správa má v majetku zaprvé objekt tzv. bývalé fitoveteriny, to je asi tisíc metrů čtverečních, kde dnes probíhá celní řízení, zadruhé halu důkladné kontroly, což je zhruba tisíc metrů čtverečních, ta zůstane v majetku Celní správy i po zřízení truck centra, a bývalou celní školu, to je asi dva tisíce metrů čtverečních, zde byla podána žaloba na vrácení majetku od Lichtenštejnů. Objekt bývalé fitoveteriny má být převeden na ŘSD a Celní správa bude v novém konceptu v nedaleké upravené hale cestovního styku u dálnice, ta je dnes v majetku ŘSD. Celní prostory dnes na území ŘSD bezplatně asi sto metrů čtverečních hned u objektu bývalé fitoveteriny.

Dovolila bych si, protože je v této věci interpelován i pan ministr dopravy a my jsme domluveni, že on vlastně uvede ty věci, dále doplní, protože to je všechno, co já k tomu, paní poslankyně, mohu říct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně nemá zájem o doplňující odpověď. Prosím pana poslance Ferjenčíka, který bude interpelovat paní ministryni ve věci daňové reformy z dílny ANO. (Ministryně ještě osobně jedná s paní poslankyní Krutákovou.) Poprosil bych paní poslankyni. (Obě se omlouvají.) Je mi to jasné, ale tak ať se vzájemně vnímáme. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení poslanci, chtěl bych se zeptat paní ministryně na daňové plány hnutí ANO, protože vlastně hnutí ANO periodicky představuje nějaký balík změn daňového systému, ale bohužel jsme se ještě nikdy nedostali k žádnému skutečnému návrhu. Takže mě zajímají především tedy digitální daň, kterou my jsme iniciovali na podvýboru pro digitalizaci, a v jaké fázi to je, pak reforma zdanění práce, novináři tomu často říkají zrušení superhrubé mzdy, ale jedná se i o další otázky, třeba různé daňové výjimky a takové problémy, a dále paušální daň pro živnostníky. A pak samozřejmě klíčová věc z volebního programu hnutí ANO je zdanění lithia, kde pan premiér Babiš sliboval dva tisíce miliard korun pro naše lidi, což myslím, že by byla výrazná pomoc pro financování důchodového systému.

Tak mě zajímá, jakým způsobem hnutí ANO na těchto návrzích pracuje. Takže zajímá mě především, v jaké fázi legislativního procesu jsou ty návrhy nyní, kdy je můžeme očekávat ve Sněmovně a jakým způsobem se můžeme zapojit do připomínkování těch návrhů, případně zda máme počkat na to, až tedy budou předloženy do vlády, případně do Sněmovny. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já jsem přesně nevěděla, protože ta interpelace zněla daňové reformy z dílny ANO, takže budu mluvit z hlavy. To, co jsem si připravila, je mi k ničemu.

Co se týče daňových reforem, tak průběžně pokud některé návrhy v pracovní verzi, na kterých není vůbec žádná shoda, neuniknou do médií, což se stalo zhruba před týdnem, tak průběžně o nich mluvím a představeny budou samozřejmě včas. Půjdu tak, jak jste se ptal.

První věc: digitální daň. Je to fenomén, který samozřejmě zahýbal světem, je to něco nového, někdo to nazývá vyrovnávací daň, vedou se spory, jestli je to forma nepřímé, přímé daně, o tom se bavíme na Ecofinu, na poradě ministrů financí, teď se o tom budeme bavit příští týden.

Já jsem podepsala memorandum, které podporuje zdanění na platformě OECD. Považuji to dlouhodobě za nejlepší koncept, protože to by nemělo zůstat jenom v hranicích Evropské unie, ale mělo by to překročit dál. Nicméně to je běh na dlouhou trať. Takže to bych vám tady mohla chodit říkat až do konce volebního období a pak by vám to třeba říkal někdo další atd. Takže podpořila jsem to, aktivně se účastním všech jednání, ale to je opravdu běh na dlouhou trať.

Další návrh, a ten bude předmětem jednání opět příští týden na Ecofinu v Bruselu, předložila Francie. Ta už šla na koncept evropský, tzn. že by se zdaňovalo v rámci Evropy. Oni to nazývají krátkodobé řešení. A velice to tlačili, mělo to podporu i Evropské komise a celé řady států, ale naopak to mělo velký odpor řady států, především severských atd. Já jsem i tento koncept podpořila na úrovni Evropské unie na Ecofinu a podpořím ho opět. Jenomže, a to je dobře, pro schválení daňových návrhů potřebujete jednomyslnost, to znamená, že vlastně ani návrh Francie nebude mít asi vůbec lehkou cestu. Takže i to zřejmě nebude otázka úplně, jak oni tomu říkají krátkodobé řešení, tak asi ani to nebude krátkodobé. Uvidím příští týden.

Já čekám, a vlastně od toho se odvine to, na čem pracujeme, a to je řešení po vzoru Rakouska jenom pro Českou republiku. Samozřejmě, my zatím sbíráme rozumy v tom směru, že jsme se podívali na koncept francouzský, podívali jsme se na ten rakouský a vlastně modelujeme si jednak legislativu, ale jednak hlavně to počítáme pro RIA, co bychom tam dali, především to budou příjmy z reklamy, tzn. Facebooku, YouTube, Googlu a těchto firem. Bavíme se o sazbě, Rakousko dalo 3 %, Francouzi nemají to rozhodnuto, navrhují 3 až 5, takže prostě to jsou všechno věci, o kterých uvažujeme, ale rozhodně to uděláme. Buď se prosadí ten evropský, buď získám pocit, že ten evropský koncept má nějakou šanci na rychlé řešení, a jestli ne, tak my to předložíme. A chtěli bychom to předložit velmi rychle. Takže tolik k digitální dani.

Pak jste se mě ptal na paušální daň pro živnostníky, tak na té pracujeme. To je skutečně záměr, který chceme zrealizovat. Tam to nebude ani tak problém legislativy, jako... už jsme udělali pracovní skupinu, která je Ministerstvo financí, které je hegemonem toho návrhu. Samozřejmě spolupráci to vyžaduje ministerstev zdravotnictví a sociálních věcí. Bude se to počítal podle... musí se počítat nějaká částka, ta částka se bude lišit pro každý rok, protože vlastně se odvíjí výpočet sociálního a zdravotního podle průměrné mzdy. Ale skutečně ten koncept je takový, že chceme, aby poplatník živnostník s příjmy do jednoho milionu korun, zatím malý, aby zaplatil jednou částkou na Finanční správu, a ta si rozúčtuje tu částku. Bude to volba. Protože je potřeba mít na paměti to, že ten živnostník velice často s těmito nízkými příjmy do jednoho milionu korun velmi často žádné daně neplatí, pokud má děti a manželku. Jinak dneska nám mzda v ekonomice vzrostla natolik, že dneska pokud on nemá manželku a děti, tak platí každý nějakou daň. Ale pokud má manželku a děti, případně další odpočty, tak se mu díky těm slevám a odpočtům... on se třeba kolikrát překlopí do daňového bonusu, to znamená, že vlastně nejen že neplatí, ale ještě třeba dobírá. Takže bude to volba. Takže on si zvolí to, jestli chce dostat přeplatek, anebo jestli zaplatí nějakou daň, protože tam bude vždycky nějaká minimální daň v té paušální dani, a tím nebude muset podat daňové přiznání, nebude na něj dopadat žádná daňová kontrola. Proto mu necháme tu volbu. (Upozornění na čas.)

Zrušení superhrubé mzdy je velmi ohroženo v tuto chvíli. My jsme pracovali na konceptu -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já se omlouvám, čas vypršel, musím měřit všem stejně. Pan poslanec podá doplňující dotaz a umožní vám pravděpodobně dokončit vaše vystoupení. Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom poprosit o ty termíny. Co to znamená velmi rychle u digitální daně a kdy tedy můžeme očekávat paušální daň ve Sněmovně? A to samé mě zajímá, když slyším, že reforma zdanění práce je ohrožena, že se superhrubou mzdou se nic dělat nebude. Mě mrzí, že jste slibovali už v roce 2017, že uděláte výrazné změny do daňového systému, a zatím nic nepřišlo. A pak to zdanění u lithia. Já to považuji za zcela zásadní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Jenom rychle. Co se týče digitální daně, tak moje představa by byla v daňovém balíčku 2020. Co se týče paušální daně, tak mám stejnou představu, ale tam to bude odvislé od IT řešení. Takže tam si myslím, že k 1. 1. 2020 se nám to nepodaří. Ale ráda bych, aby to bylo v průběhu roku 2020.

A pak jste se ptal, zrušení superhrubé mzdy, to je skutečně definitivní rozhodnutí ještě nepadlo, ale vzhledem k tomu, co se nestandardně dostal ten projekt, což byla jedna z pracovních verzí, a tím se pohřbil dřív, než se mohl narodit, ten, který minulý týden tady hýbal médii, bohužel velmi neseriózně a ve fragmentech, které se mnohdy nezakládaly na pravdě. Takže to bylo pro mě docela řešení, které mi dávalo smysl, i když vím, že to byla jedna z variant.

Co se týče řešení, které jsme navrhovali, že by se snížila daň na 19 %, to jsem zkusila už v balíčku 2019, nakonec jsem to nechala vyjmout po meziresortu, to víte. To jste tam viděli, tu úpravu. Protože jsme neměli vládu s důvěrou a nedostalo by to politickou podporu. Ale samozřejmě i tam byly problémy. Tam byly problémy, protože neřešíme ten problém skutečně narovnání daně 15 % pro všechny. Takže je to problém a já v tuto chvíli říkám, že to vidím jako ohroženo.

A co se týče zdanění lithia, abych se vám přiznala, tak nevím, o čem, jak mám vnímat zdanění lithia. Nejsem úplně v obraze, co by to mělo být. Dívám se na svého kolegu ministra životního prostředí. Jestli máte na mysli poplatky - ale jako daň z lithia, nic takového prostě v tuto chvíli nevím, co by to mělo být. Poplatky by šly asi za MPO, to je otázka MPO. Takže interpelujte když tak nebo se obraťte na paní ministryni Novákovou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní bude interpelovat paní poslankyně Vrecionová paní ministryni ve věci zdanění nevyužitelných pozemků ostatních ploch. Prosím.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Dobrý den, vážená paní ministryně, vážené poslankyně, vážení poslanci. Interpeluji vás ve věci postupu výběru daně z nemovitosti, a to v případě daně za tzv. pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využít. Velmi často mezi tyto ostatní plochy patří pozemky v rámci zemědělských ploch, tzn. skály, příkopy, mokřady atd. Vím, že před chvilkou tady zazněla od kolegy podobná interpelace, nicméně já se vás budu spíše ptát na něco trošku jiného, ne na tu legislativu, o které mluvíte, že ji připravujete.

Když jste byla ve funkci náměstkyně ministra financí, tak jste v roce 2017 prosadila nový metodický pokyn pro Finanční správu, jak rozlišovat plochu, která není žádným způsobem využitelná. Já si dovolím citovat jednu větu z tohoto pokynu: "Naproti tomu za možné způsoby využití pozemku ostatní plochy lze považovat i možné budoucí využití pozemku po úpravě jeho povrchu, odstranění náletových dřevin, zastavění pozemku budovou, vybudování komunikace, rekreační či sportovní využití pozemku, využití pozemku pro honitbu, pro chov hospodářských zvířat apod." Tato vaše definice vlastně každému pozemku v ČR přisuzuje nějaké využití. Může se jednat o honitbu, o skálu, o možnosti rozvoje sportovního lezectví nebo prostor pro vybudování parkoviště, byť v tomto případě mluvíme o pozemku, který je uprostřed pole. Je to dle mého názoru jeden z příkladů toho, jak daňové poplatníky považujete za sprosté podezřelé. Každý z několika milionů vlastníků půdy tak musí nyní dokládat, že jeho pozemky jsou opravdu nevyužitelné a nelze na nich provozovat žádnou činnost. Mluvíme ale o tom, že různé tyto prvky v rámci zemědělské (upozornění na čas) půdy jsou velice důležité.

Dotaz. Jak chcete tuto praxi změnit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, já jsem přesně nevěděla, kam bude směřovat vaše interpelace. Nebudu už opakovat to, co jsem tady řekla panu poslanci Holomčíkovi. To je jasné. Jenom to ještě doplním. Nevím, jestli pan poslanec tady je.

Teď mně mí kolegové jenom rychle doplnili, že v podstatě teď čekáme na dohodu ministra zemědělství a ministra životního prostředí, zda evidence bude v katastru nebo v takzvaném LPIS, a to jednání, kde se definitivně dohodnou, by se mělo posunout příští týden.

Vy se tady ptáte na metodický pokyn. Určitě to nebyl metodický pokyn náměstkyně ministra financí, protože Ministerstvo financí už od 1. ledna 2013 nevydává metodické pokyny. Vydává je vždycky jenom Generální finanční ředitelství. Čili Ministerstvo financí. Jestli máte v ruce, já skutečně nevím. Kdyžtak mně to pošlete a já vám velice ráda na to odpovím, protože ono se to těžko podle toho označení interpelace úplně dovozuje. Pokud jsem odpověděla někomu na nějaký dotaz, tak to samozřejmě není metodický pokyn. To já nevím. Já bych potřebovala vědět, co máte v ruce, ale metodické pokyny vydává striktně od 1. ledna 2013 jenom GFŘ. MF odpovídá za legislativu. I když netvrdím, že někdy to není konzultováno. To samozřejmě ani není nic proti ničemu, protože my děláme legislativu a GFŘ dělá pokyny. Ale odpovídá a vydává je za metodické řízení Generální finanční ředitelství. A podle mých informací nebyl to žádný nový metodický pokyn, ale protože se množily dotazy ze strany poplatníků, GFŘ, tak, jak já jsem dostala informaci, prostě vydalo informaci a informovalo, jak to vykládá. Čili určitě vždycky musíte ty věci, a to je běžná praxe, když se množí dotazy, tak je musíte nějak vyložit. Protože jedna věc je legislativa - a tady skutečně, co se ptal pan poslanec Holomčík, to je problém, a to vy se neptáte - a druhá věc je metodický pokyn anebo nějaká odpověď.

Byla bych velice ráda, kdybyste byla tak hodná a poslala mi třeba na mail alena.schillerova@mfcr.cz, co vlastně máte v ruce, a já hrozně ráda vám určitě vyčerpávajícím způsobem odpovím nebo vám to vysvětlím. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Tady jde totiž o to, co jsem nedokončila, že my tady v rámci boje se suchem vydáváme ze státního rozpočtu spoustu finančních prostředků. Zajímalo by mě, kolik se vůbec vybere od vlastníků těchto ploch. Jestli se to vůbec vyplatí, protože podle mého názoru to je naprosto nezajímavá částka ve srovnání s tím, kolik musíme vydávat na boj se suchem. Shodly jsme se i spolu na tom, že to je potřeba - legislativu, o tom mluvíte. Teď jste kolegovi říkala, že někdy v roce 2022 možná v balíčku, nebo 2021, nevím, se to dostane. A ten metodický pokyn pošlu. Byl přijat v době, kdy vy jste byla náměstkyně. A možná by stačilo alespoň do té doby alespoň zmírnit tento výklad, který si prostě někteří úředníci velmi vykládají tak, že velmi negativně zasahuje zemědělce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Velice ráda. Prostě to vysvětlím tak, jak jsem řekla, ale jenom chci, abyste si neodnesla mylnou představu. Abychom úplně osvobodili ty ostatní plochy, to už souvisí s (nesroz.), to fakt nejde. Ostatní plochy, to máte různá nádvoří u nějakých komplexů, u průmyslových staveb, to bychom skutečně státní rozpočet poškodili. Musíme najít smysluplné řešení. A to opravdu hledáme pro legislativu. A k tomu pokynu a problémům s tím spojeným se vám ráda vyjádřím. (Poslankyně Vrecionová mimo mikrofon: Kolik se vybralo?) Myslím si, že to Finanční správa bude schopna doložit. Specifikujte mně v tom dotazu, co chcete, a já to nechám zpracovat. Velice ráda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Peksu, který bude interpelovat pana ministra Staňka ve věci pozice České republiky ke směrnici o copyrightu na společném digitálním trhu. Připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Vážený pane ministře, 20. února vaše ministerstvo na jednání Rady podpořilo kontroverzní návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Osobně vnímám, a rozhodně nejsem sám, že tato legislativa může významně poškodit svobodu projevu a férovou hospodářskou soutěž na digitálním trhu ve prospěch zahraničních technologických gigantů a značně poškodit zájmy jak Česka, tak omezit služby pro naše občany. Nejsem první český zákonodárce, který vyjádřil tyto obavy. V posledních letech se k směrnici negativně vyjádřil senátní výbor pro záležitosti Evropské unie, poslanecký výbor pro evropské záležitosti, a dokonce i rámcová pozice Ministerstva kultury uvádí celou řadu výtek. Nakolik je mi známo, současný text směrnice nereaguje na žádnou z těchto výhrad.

Dvacátého prvního února jsem se obrátil na zaměstnance vašeho ministerstva se žádostí o text instrukce, která byla do Bruselu odeslána. Mému požadavku nebylo vyhověno. Proto vás tímto oficiálně žádám o zveřejnění instrukce, vysvětlení, proč zveřejněna nebyla a jakým způsobem byly jednotlivé výtky jak ministerstva, tak demokraticky volených orgánů vypořádány. A moc prosím, jestli by bylo možné se k tomu vyjádřit ještě předtím, než se tahle věc stane realitou v Evropském parlamentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr je nepřítomen a řádně omluven. Na vaši interpelaci odpoví písemně do třiceti dnů.

Nyní prosím pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat pana ministra Hamáčka ve věci hospodaření České pošty. Připraví se pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Připravil jsem si interpelaci na pana ministra Hamáčka ve věci České pošty, zejména ve věci toho, jak fatálně nekvalitně Česká pošta doručuje zásilky na jihu Čech. A za druhé, na hospodaření České pošty, zejména na to, jakým způsobem se Česká pošta chystá pokrýt ztrátu, která vzniká při její činnosti. Ale vzhledem k tomu, že pan ministra tady není, chápu to, tak interpelaci nebudu načítat. Stahuji ji a obrátím se na pana ministra někdy v příštím interpelačním dnu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře. Děkuji. Chápu to tak, že interpelaci stahujete, a prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci úspor a investic. Připraví se pan poslanec Rakušan. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, chci vás interpelovat ve věci plánů úspor ve státním rozpočtu. Podle plánu, který byl aspoň mediálně představen, se mají hledat úspory ve státním rozpočtu, ale zatímco například enormní dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 25 miliard nebo slevy na jízdném ve výši 6 miliardy či vysoká podpora neziskových organizací zůstává beze změny, aspoň podle mediálních vyjádření, podle toho plánu, má se škrtat na investicích. Podle plánu se má významně škrtat také na Ministerstvu dopravy - 9,5 ze 49 miliard. Ministr dopravy se již sám nechal slyšet, že pokud by u něj vypadaly škrty takto, nejen že by Ministerstvo dopravy nemělo peníze na nové investice, ale chyběly by mu finance i na rozestavěné projekty.

Paní ministryně, skutečně chcete šetřit právě na investicích, které jsou předpokladem budoucího ekonomického rozvoje? Chceme se dostat zpět na čísla roku 2017, kdy investice byly nejmenší za posledních dvanáct let? Dokonce menší než za ekonomické krize? Nebylo by lepší se v prvé řadě zamyslit nad enormně narostlými provozními výdaji a nad dotační politikou, nad její efektivností? Zároveň uznávám, přišla jste s návrhem, aby jednotlivá ministerstva přišla alespoň s desetiprocentními úsporami. Přitom dle schváleného rozpočtu na rok 2019 se stále plánuje nabrat další státní zaměstnance a na mzdách má být vydáno více o 23 miliard, podle změny roku 2018-2019. Nestálo by za to přijít i s úsporami během tohoto roku? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Kolik mám času, pane místopředsedo? (Pět minut.) Tak to nevím, jestli stihnu. To nemám šanci. Budete mně muset dát doplňující otázku.

Vážený pane poslanče, dámy a pánové, děkuji za slovo. Víte, to je přesně další příklad mediálních zkratek. Já jsem v lednu roku 2019 přišla... Jsem kontinuální v těch svých vyjádřeních už od roku 2018. Byla jsem první ministr financí, který navrhl úsporu třeba v takzvaných mrtvých duších. A v lednu 2019 jsem přišla se svými vládními kolegy, pojďme se bavit o rozpočtu 2020, protože prostě jsme vydali aktuální makroekonomickou predikci, snížili jsme - není to žádná tragédie, vracíme se na dlouhodobý průměr ČR, navíc způsobený nikoliv vnitřními ekonomickými vlivy, ale vnějšími, tak pojďme se bavit o hospodaření. A víte, že jsem kontinuální, že jsem to říkala celý rok 2018, budeme se o tom bavit. A říct to v lednu 2019, když se chci bavit o rozpočtu 2020, je prostě fér.

Položila jsem na stůl nějakou tabulku, která byla pracovní. To není vůbec žádný rozpočet. Já první návrh rozpočtu dávám devatenáct. A že bohužel někdo z mých vládních kolegů je natolik neseriózní, že ji pošle do médií, je pro mě poučení, a prostě už nikdy žádnou tabulku na stůl nepoložím jinou než tu, kterou budu ochotna zveřejnit před kýmkoliv. To jsou prostě holá fakta.

A já právě nechci šetřit na investicích, naopak. Já tady mám tabulku (ukazuje), kde ty investice jsou. Já jsem ji ukazovala, už když byl rozpočet, a ukazuji ji znova. Není to pravda, co říkáte. Ta červená barva značí investice z EU. Ta modrá značí národní zdroje. Tak se podívejte, kdy se dalo nejvíc z národních zdrojů. A to, že tady bylo 170 mld. a z toho tedy většina, asi 138,7 mld., je z EU, je proto, že se překrývala dvě programovací období. Říkala jsem to tu na rozpočtu, říkám to znova.

A já jsem svým kolegům řekla: Vidím zhruba několik oblastí, jak ušetřit. Za prvé, pojďme se bavit o provozních výdajích. Jednoduše - všude jsou rezervy. Všude. Já už po tom roce a čtvrt ministrování je prostě vidím. Pojďme se bavit o snižování úředníků a pojďme se bavit o revizi sociálních dávek. A řekla jsem jasně dvě věci. Buď budeme maximalizovat sociální výdaje, nebo budeme investovat. Na obojí prostě nebudeme mít. Takže pojďme se o tom bavit. A to byl můj takový apel a to byl podklad té pracovní tabulky, která měla být spíš nějakým alarmem, a chtěla jsem prostě vyvolat debatu a ta vlastně probíhá a bude probíhat, protože já do konce dubna, jak správně víte, musím předložit první návrh rozpočtu. A já ani teď vám neřeknu třeba odhad příjmů, protože dokud nebudu mít kompletní údaje z Českého statistického úřadu, které budu mít nejdřív na přelomu března/dubna, tak prostě ani odhad příjmů přesně neuděláme. My jsme udělali tu makroekonomickou predikci. A právě proto, že jsme využili tu dobu konjunktury, která byla, k tomu, abychom splatili staré dluhy, abychom dorovnali platy, když ve státním sektoru máme přes 60 % vysokoškoláků a musíme je zaplatit. Důchody - nemám tady tabulku důchodů, vy ji znáte, ukazovala jsem ji naposledy v Otázkách Václava Moravce v neděli, kdy prostě doby, kdy se - já nechci vzpomínat na ty doby roku 2008, 2009, kdy se prostě braly platy veřejnému sektoru, kdy dokonce se vstoupilo do valorizačního vzorce. Takže tyto staré dluhy pořád prostě jsme museli nějakým způsobem dorovnat, to se nám podařilo a říkám, pojďme hospodařit, protože ekonomika prostě se vrací na dlouhodobý průměr. A my jsme na to dobře připraveni, což já považuji za obrovské plus. Máme přebytkové veřejné finance, máme stabilizovaný státní dluh, máme nejnižší nezaměstnanost v EU. To znamená, že máme vytvořen polštář. A já to říkám zavčas a říkám, pojďme se o tom bavit a chovejme se s péčí řádného hospodáře. To bylo celé. A to je moje povinnost a to je moje práce. Takže já si prostě myslím, že tu práci se snažím dělat, jak nejlépe umím podle svého vědomí a svědomí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní ministryně. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Je zájem o doplňující otázku? Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, je. Paní ministryně mě dokonce o ni požádala, ač nevyčerpala svůj čas.

Já nechci polemizovat teď s tím, protože na to není čas. Jenom jsem citoval stanovisko NKÚ ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2017, a podívejte se, paní ministryně, nejenom na absolutní čísla, ale zejména na poměry kapitálových výdajů k celkovým výdajům státního rozpočtu a zjistíte, že když roste celkový objem státního rozpočtu, tak ty poměry kapitálových výdajů trpí. Ale ono stojí za to šetřit i v tomto státním rozpočtu už schváleném, protože je schválen se 40miliardovým schodkem. Měli bychom se na konci podle mého nejlépe dostat k nule. Takže na to jsem se ptal.

A k tomu, co jste říkala k tomu vývoji, tak ono je to samozřejmě těžké. Vy říkáte, že se vracíme k průměru, ale mezitím za poslední čtyři roky například počet státních zaměstnanců narostl o více než 40 tisíc, a tím narostly ty provozní výdaje státu a stát stojí více daňové poplatníky, než stál před několika lety. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Už jenom krátce. Já jsem to tady také vysvětlovala v souvislosti, když bylo řízení o státním rozpočtu. Ten nárůst úředníků tam skutečně je. Z velké části jsou to učitelé. Tam samozřejmě škrtat nebudeme. A ještě jsem zapomněla říct, že jsem navrhla samozřejmě redukci pro rok 2020, že chci, aby hledali všichni moji rezortní kolegové, a očekávám teď aktivní návrhy, aby hledali cesty k redukci úředníků, a samozřejmě těch cest je několik.

Já chci striktně pokračovat v rušení mrtvých duší, chci, aby pokračovali, prostě aby se zamysleli kolegové. To já nevymyslím za ně. Já nevím, jaká má být struktura Ministerstva spravedlnosti a jeho rezortních organizací nebo jiného mého vládního kolegy, ale určitě se nad tím zamýšlím na Ministerstvu financí. Já jsem k 1. lednu 2019 snížila počet úředníků o 250, takže já jsem do toho šla docela aktivně, už to srovnání roku 2018 a 2019, a hodlám v tom pokračovat. Samozřejmě že je potřeba se také podívat na to, ty důvody nárůstu, já jsem si to třeba dělala - a teď mně to ještě analyzují na Ministerstvu financí - za svůj rezort. Třeba Finanční správa. Jestliže jsme chtěli rozjet kontrolní hlášení, evidenci tržeb, Celní správu. Prostě ta byla... Vždyť ty výsledky v kontrolní činnosti byly nula, nula, nic. A teď prostě jsou úplně někde jinde.

Takže samozřejmě že... ale můžeme se zamyslet, proč máme takový počet představených. Můžeme se zamyslet nad tím, jestli skutečně musíme mít třeba tolik organizačních jednotek. Já jsem třeba teď zjistila, když jsem debatovala se svými kolegy, že máme neuvěřitelné množství různých pracovních skupin. Prostě když se nad tím zamyslíte a podíváte se na to poctivě, tak i v této oblasti najdeme rezervy.

K poměru kapitálových výdajů a HDP. Já samozřejmě ty poměry znám. My to teď máme na rok 2019 tuším 8,7, možná 8,5 a byla období třeba roku, já nevím, 2008, 2009, teď to nemám tady s sebou (Mpř. Hanzel: Váš čas, paní ministryně!), ale pořád si otiskuji do hlavy, že to bylo třeba 11 %, ale za cenu jakých schodků? Tam byl schodek 150 miliard (Mpř. Hanzel: Děkuji.) a HDP 4,7. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Vít Rakušan s interpelací na pana ministra Roberta Plagu, připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Hezké odpoledne. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené členky, členové vlády. Pane ministře, obracím se na vás s dotazem, který mě i jako regionálního starostu velmi zajímá a v loňských, předchozích letech mě i dost trápil, a to, jak to vypadá s dotacemi pro sport v letošním roce. My víme, že především malé tělovýchovné jednoty a lokální kluby mimo vrcholový sport se prostě a jednoduše bez státní finanční pomoci neobejdou. Vím o zklamání, objektivně přiznávám mimo vaši ministerskou periodu, těchto klubů, když se z nejrůznějších důvodů dotačních kauz zastavil přísun peněz do regionů, jaké komplikace to všem těmto klubům působilo a vlastně dodnes působí.

Ptám se tedy, zda jsou už definitivně překonány veškeré problémy, které ve svých nálezech kritizoval několikrát i Nejvyšší kontrolní úřad, to znamená netransparentní rozdělování dotačních prostředků do regionálního sportu, kdy mnohokrát místo na sportovní činnost byly ty peníze čerpány na drahé automobily a řekněme trošku neslušně veškeré výdobytky sportovních papalášů v tom pravém slova smyslu. Kluby se také potýkaly s pozdními platbami a mnohokrát nestíhaly vyúčtovat své různé dotační programy v patřičné době, což pro některé bylo problematické, v mnoha ohledech i fatální.

Já vlastně, pane ministře, od vás nechci teď slyšet nic jiného než osobní ujištění, že podobné problémy letos nenastanou, že sportovní kluby dostanou finanční prostředky včas, tak aby je stačily vyúčtovat, a že už si Ministerstvo školství, sportu a tělovýchovy jednoduše ohlídá, že peníze skutečně dojdou k těm, kteří je potřebují, ke sportovním klubům, které se zabývají mládežnickým sportem, a nikoliv k těm sportovním bafuňářům, kteří dlouhodobě kazí pověst sportu v ČR. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, financování sportu, a s tím musím souhlasit, dostalo velkou ránu v roce 2017 po zásahu policie. Já mohu říct, že cesta, kterou jsme se vydali v přímé podpoře financování klubů, a tedy to je program Můj klub, přináší ovoce, protože když si vezmete, že v roce 2016, kdy ten nástroj byl zaveden, žádaly necelé tři tisíce tělovýchovných jednot a sportovních klubů na sportování dětí, tak pro rok 2019 je jich šest tisíc a dostali jsme se na částku, která, musím říct, dosáhne 1,4 mld. korun, tímto kanálem přímo do jednot a klubů, kde sportují děti, se dostane, tak je to 1,4 mld. v roce 2019 z 310 mil. v roce 2016. Myslím si, že toto je správný směr, kterým jdeme, a to, co bylo kritizováno v minulém roce, že ty peníze do jednot docházejí pozdě, ano, samozřejmě, pokud vám vzroste z set žádostí, které máte, když financujete pouze svazy, počet žádostí na několik tisíc, tak to přináší administrativní zdržení. Ale meziročně jsme o více než dva měsíce rychlejší, a to díky tomu, že jsme při zachování platných legislativních norem a transparentnosti celého dotačního procesu pro žadatele udělali jednoduché kalkulačky, kde zjistí výši dotace, a žádají, pokud to správně vyplní, jako že se to v tuto chvíli docela daří, žádají o přesnou částku. V rámci správního řízení se zkracuje lhůta na dohadování, jakým způsobem to opravit.

Hlavní nástroj, který směřuje, a já si myslím, že je správný, do sportování mládeže, a jak říkám, jsme tam na téměř pětinásobku částky roku 2016 a na jedenapůlnásobku částky z roku 2018. Ale to není všechno. My jsme zrychlili výplatu ostatních dotačních titulů, ať se to týká repre, anebo, a na to jsem opravdu hrdý, se to týká programu Talent, to je talentovaná mládež od šesti do třiadvaceti let, a tam je dramatický nárůst. Dlouhodobě se bavíme o tom, že nejsou prostředky na trenéry. A já musím říct, že 750 mil. korun směřuje právě na podporu trenérů přes tento dotační program, který jde přes svazy, ale je cílený na ty talentované od šesti do třiadvaceti let.

Na to plošné máme Můj klub a ještě Sportuj ve škole. A když to vezmu, že dopad těchto dvou nástrojů bude v tomto roce 750 tis. sportujících dětí, tak si myslím, že se daří dostávat prostředky tam, kam mají směřovat. A pokud ta sportovní kauza byla o investicích, tak skutečně daří se nám obnovit i tu důležitou podporu tělovýchovného spolku, ale i měst v investiční výstavbě. V roce 2017 se vyplatilo jenom 86 mil. korun, všichni víme proč, v minulém roce už jsme se dostali přes miliardu korun a v letošním roce to bude 1,9. Doufám, že to nejhorší stran financování českého sportu má Česká republika a český sport za sebou. A co se týká transparentnosti, tak v tuto chvíli je naplňován rejstřík sportovců a myslím si, že to je další systémový krok k tomu, aby ty dotace byly cílené a transparentní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Chci především panu ministrovi poděkovat za velmi konkrétní odpověď, kterou mi na moji otázku dal, a já skutečně doufám, že situace bude tak uspokojivá, jak on nyní slibuje. Koneckonců na konci roku se o tom přesvědčíme. Doufám, že pravidla ministerstvo nastavilo dobře. Jenom velmi doufám, že při té strukturální změně, která teď přichází, přijde agentura, která bude rozdělovat peníze do sportu, že ta situace prostě bude pro sportovce stejně přehledná a finanční prostředky dostupné i ve chvíli, kdy tady bude fungovat agentura.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Lukáš Bartoň, opět na pana ministra Roberta Plagu, a připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Vážený pane ministře, na základě informací, které si od Cermatu vyžádala Pedagogická komora dle zákona 106, vyplývá, že celkové náklady na zajištění státní maturity již pravděpodobně přesahují 1,5 mld. Můžete to potvrdit?

Zároveň bych se vás rád zeptal na vaše stanovisko k účelnosti zakázky na povinnou obnovu počítačové techniky pro zajištění a technické zabezpečení státní maturity na další čtyři roky za 236 mil. korun. Techniku školy využívají jen několik dní v roce a po zbytek roku se na ni doslova práší. Zakoupené vybavení navíc nabízí funkce, které školy v reálu mnohdy vůbec nevyužijí, například dotykové displeje. Považujete takový postup za skutečně efektivní? Nemyslíte, že by tyto peníze se daly využít lépe a tam, kde jsou skutečně potřeba?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Co se týká stanic, na které směřuje vaše otázka, resp. na základě informace Pedagogické komory, která dle zákona 106 od Cermatu získala číslo a operuje částkou 1,5 mld., tak ano, za období 2011 až 2018 bylo na administraci a realizaci maturitních zkoušek, tedy za celé období, bylo vynaloženo 1,264 mil. korun, je to jeden a čtvrt miliardy. Ale tady musím říct, tyto prostředky jsou na zajištění maturit a není to, že by celá tato částka směřovala do té infrastruktury, kam směřovala otázka, do těch základnových stanic, resp. digitálních pracovišť na jednotlivé školy.

V rámci dodávky těchto digitálních pracovišť je potřeba si uvědomit, že se bavíme o čtrnácti stech těchto stanic, které jsou umístěny na školách. Cena, když si vezmete, co je součástí té stanice, není nijak přemrštěná. Bavme se o tom, jak tato zařízení, jsme někde u té zakázky, jak tato zařízení zastarávají a mají-li být v případě digitálních technologií po osmi letech obnovena.

Co se týká vlastního využití, tam je možná kámen úrazu. Ano, chápu, že váš dotaz směřuje k tomu, pokud tu stanici máte a použijete ji jenom na maturitní termíny, tak se to zdá jako určitý luxus. Zas na druhou stranu když to vezmete, máte tady státní maturity, které musí být zajištěny v nějakém standardu, v nějaké kvalitě, a nemůže se stát, když si uvědomíte, že se jedná o 500 tisíc žákozkoušek v cca 60 tisících dávkách, které mají být v nějakém standardu odeslány, tak kdyby to bylo ponecháno, ať má každý zařízení, které chce, tak by to možná nefungovalo.

Ale to hlavní, co vám k tomu chci říct, co se týká využití této techniky školami, tak nevím, jestli tady nedošlo k nějakému omylu. Ten digitální systém má dva nezávislé režimy. Pracovní a maturitní. Ano, v maturitním režimu je z důvodu bezpečnosti přenosu dat, a pokud to je státní maturita, která má nějaká bezpečnostní pravidla, tak to PC je dostupné výhradně v uzavřené síti přes VPN. Tento režim je pro uživatele vyjma ověřených oprávněných osob nedostupný, ale v době mimo maturity a jednotné přijímací zkoušky školy mohou ty digitální stanice využívat pro své vlastní potřeby. To si myslím, že by jako důležitá informace mělo vstoupit i do odpovědi na tuto interpelaci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano, prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za odpověď. Rozumím-li tomu, tuto stanici třeba může ředitel používat jako běžnou svoji pracovní stanici běžně v průběhu roku.

Jinak taková otázka na váš osobní názor. Kdybyste nebyl svázán zákonem a mohl jste tu částku na státní maturity využít jinak, využil byste ji stále na státní maturity, nebo byste tu částku použil na něco jiného, co by mělo pozitivní efekt na kvalitu výuk?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Takhle sugestivní otázka, na to se strašně špatně odpovídá. Ale já vám odpovím. Samozřejmě bych byl rád, aby bylo oboje. Samozřejmě prioritní musí být zvýšení kvality výuky v ČR. Na druhou stranu koncept státních maturit, pokud bude dobře uchopený, a já myslím, že v tuto chvíli jdeme správným směrem, k tomu, že se nesnažíme trefovat státní maturitou příliš mnoho cílů, které jsou vzájemně nedosažitelné, resp. není možné, aby to zároveň byla nějaká nejnižší laťka a zároveň vstupenka na vysokou školu, tak mám za to, že státní maturity jdou nastavit levněji, efektivněji, přesto při zachování systému státních maturit. Je to to, co zmiňuji, že bych byl rád, abychom přistoupili k didaktickým testům, které by byly státní rovinou, a vrátili bychom tu část, která se dle mého názoru může vrátit na školy, tedy písemná část, sloh v češtině apod., vrátili zpátky do škol, což by mělo přinést dílčí úspory, a především si myslím, že to je ke zlepšení systému jako takového.

Debata, která nás bezpochyby čeká ve všech oblastech včetně matematiky, je o obsahu maturitní zkoušky, aby byl užitečný a zároveň nám pomáhal k té kvalitě, na kterou jste se ptal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Marek Výborný s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, rád bych se vás zeptal, jak se s prorodinnou politikou vaší vlády pojí výrazné snížení financování rodinných center. Konkrétně vycházím ze situace Oblastní charity Pardubice, jejíž tři fungující a společností, rodinami využívaná rodinná centra nezískala od Ministerstva práce a sociálních věcí finanční prostředky na provoz v roce 2019. Podotýkám, že tato rodinná a vzdělávací centra, například konkrétně Holoubek v Holicích nebo DaR v Luži, byla doposud pravidelným a bezproblémovým příjemcem finanční podpory od vašeho ministerstva. V roce 2018 dále rostl počet jejich klientů i akcí, které centra uspořádala, a nabídka pro klienty se dále zkvalitňovala, a to včetně například vzdělávacích programů v rámci celoživotního vzdělávání.

Nepřidělení dotace pro rok 2019 znamená pro tato centra velké finanční problémy, neboť právě dotace od MPSV pomáhá centru zajistit odborné a kvalifikované pracovníky pro programy, které jsou již v programu od roku 2018. Situace bez příspěvku Ministerstva práce a sociálních věcí může být pro tato zařízení až likvidační.

Vzhledem ke zde uvedeným skutečnostem se vás dovoluji dotázat, zda nedošlo náhodou k pochybení při bodovém hodnocení podaných projektů a zda je případně možné ze strany vás jako ministryně učinit nápravné kroky, které by vedly k podpoře rodinných center i pro rok 2019. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych nejdříve uvedla, že jsem si problému vědoma.

V rámci koncepce rodinné politiky, která byla schválena vládou 18. září 2017, bylo schváleno několik zásadních opatření k podpoře rodinné problematiky. Za zásadní v této souvislosti a v rámci koncepce rodinné politiky k přímé podpoře rodinných center zmiňuji za prvé legislativní ukotvení služeb primární prevence a zajištění jejich systémového financování, za druhé navýšení dotací na prorodinné aktivity na dotační titul Rodina o dalších 50 milionů korun, to znamená o dalších 50 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí realizuje od roku 2005 tento národní dotační titul Rodina. Cílem tohoto programu je podpora služeb pro rodinu, především pomocí preventivního a podpůrného charakteru. Tyto služby by měly poskytovat a posilovat rodičovské kompetence, zkvalitňovat rodinné vztahy, podporovat rodiny v péči o děti, jejich výchově a při harmonizaci práce a rodiny. Cílem je poskytnout komplexní pomoc rodině jako celku. Celková alokace uvedeného dotačního titulu již několik let po sobě činí 96,5 milionu korun českých.

Národní dotační titul je rozdělen do dvou dotačních oblastí. V první dotační oblasti Preventivní aktivity na podporu rodiny, partnerství a rodičovství je hlavním cílem posílit rodičovské kompetence, zkvalitnit již ty zmiňované rodinné vztahy, poskytnout komplexní pomoc rodinám s dětmi, které se mohou ocitnout nebo ocitají v ohrožení, a předcházet jeho případného prohlubování, které má pak za důsledek rozpad rodiny. V druhé dotační oblasti Podpora práce s dětmi a rodinami v oblasti SPOD je hlavním cílem podporovat přímou práci s ohroženými dětmi a rodinami. Aktivity jsou zaměřené zejména na rozvoj metod přímé práce s dětmi při řešení případů dětí a rodin, které jsou právě v agendě SPOD. V roce 2018 žádalo o podporu 275 organizací, celkově se jednalo o 342 projektů. Z toho bylo podpořeno 273 projektů. V letošním roce, to znamená na rok 2019, žádá o dotace celkem 276 organizací v rámci 343 projektů. To znamená, že lze vidět, že ten počet je stabilní víceméně. Podpořeno bude 249 projektů. MPSV také realizuje každoročně celonárodní soutěž, která je od roku 2018 spojená jako Obec přátelská rodině a seniorům. O tuto je také velmi vysoký zájem a jedná se o celkovou finanční alokaci 10 milionů korun.

Ráda bych v této souvislosti uvedla, že za poslední tři roky MPSV, protože sledujeme kvalitativní nárůst hodnoty těch jednotlivých projektů, tak pořádáme minimálně dva semináře pro žadatele. Poskytujeme všem žadatelům konzultace za účelem zlepšení kvality těch projektů, protože i když jednotlivé organizace předkládají ty projekty každoročně, to znamená, že se jedná o standardní záležitost, tak dochází řekněme ke kvalitativnímu nárůstu těch jednotlivých projektů. To znamená, když projekty uspěly jeden rok, tak vzhledem k tomu, že dochází k nárůstu kvality obecně, tak to neznamená, že pak ty projekty uspějí. Nicméně jak už jsem uvedla, tak jsem si velmi vědoma toho negativního dopadu, pokud projekt neuspěje, a snažíme se toto řešit právě v rámci těch zmiňovaných seminářů a konzultací a právě také chceme navyšovat ten dotační titul jako takový, protože se jedná o jedinou podporu státu, která vede k primární prevenci, to znamená k tomu, aby se předcházelo rozpadu rodin.

Co se týká toho ročníku na tento rok, tak já jsem zadala po nástupu do funkce pokyn, aby MPSV na rozdíl od roku minulého vyplatilo ty dotace do konce března, tak aby to bylo plně v souladu s metodikou Úřadu vlády k poskytování dotací pro nestátní neziskové organizace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Já, paní ministryně, určitě nezpochybňuji vaše slova. Nakonec jste byla, jestli se nepletu vedoucí odboru prorodinné politiky na MPSV také. (Ministryně Maláčová mimo mikrofon: Ředitelka.) Nebo ředitelka, omlouvám se. Nicméně ta otázka zněla nějak jinak. Charita, Oblastní charita Pardubice podala tři projekty. Ty projekty podává dlouhodobě, nikoliv poprvé. Standardně tam nedošlo ani k úbytku klientů, ani k úbytku obsahu toho projektu, to znamená, ty aktivity se nijak nezměnily. A já se ptám, jak je možné, že v předchozích letech tato centra byla podpořena a teď nebylo podpořeno ani jedno. Čili, a nezlobte se na mě, odpověď, že pořádáte semináře, jak se mají projekty psát, je určitě dobře, ale to není odpověď na tu otázku, kterou jsem položil. Mě by zajímalo, zda je možné ještě například zkontrolovat to, zda nedošlo k nějakému pochybení při hodnocení těch projektů, protože ta situace mně přijde opravdu nestandardní, anebo případně řešit tu podporu i nějakým dalším krokem vás jako Ministerstva práce a vás jako ministryně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já si dovolím přeformulovat tu odpověď, protože se domnívám, že jsem vám odpověděla. V podstatě se jedná o to, že ta finanční alokace na národní dotační titul Rodina je nedostatečná. My musíme buď odmítnout, nebo významným způsobem pokrátit žádosti u dvou třetin projektů a vzhledem k tomu, že dochází k neustálému nárůstu kvality všech ostatních projektů, tak se může stát, že projekty, které uspěly v minulých letech a vůbec se nemění, tak se pak v tom - protože se ale zlepšují kvalitativně ostatní projekty, tak se může stát, že skončí pod tou bodovou hranicí. A proto říkáme to, že ty projekty uspěly v minulých letech, a protože konkurence nespí, tak doporučujeme chodit na ty semináře a využívat těch konzultací, které všem žadatelům nabízíme. Protože to je jediná cesta, jak uspět. Ale zároveň si uvědomuji, že ta situace, kdy odmítáme nebo významně krátíme dvě třetiny projektů, tak jediné systémové řešení je navýšení alokace.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský, opět s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou, a připraví se pan poslanec Vlastimil Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, jak už je známo, tak kraje v tuto chvíli mají za sebou první kolo schvalování dotací na sociální služby pro letošní rok, anebo to v tuto chvíli probíhá. Je už v tuto chvíli jasné, že dotace, která je určena na sociální služby v tomto roce, bude nedostatečná. Máme avíza z řady krajů. Například Královéhradecký kraj uvádí v těch prvních propočtech, že mu bude scházet asi 71 milionů korun. Podobnou alokaci k dofinancování bude požadovat asi Pardubický kraj. V našem kraji to ještě nemáme vyčíslené, ale předpokládám, že to bude podobná částka.

Jako alarmující hodnotí tuto situaci i sami poskytovatelé sociálních služeb včetně asociace a musím říci, že se to týká jak těch velkých poskytovatelů, tak poskytovatelů menších. Podle mého názoru hrozí reálně, že dojde v průběhu roku k omezení poskytovatelů nebo poskytování některých typů sociálních služeb. Ten důvod je zřejmý, poskytovatelé sociálních služeb nejsou za současné alokace schopni ocenit pracovníky sociálních služeb takovým způsobem, aby je nepřetahovala jiná odvětví. A oba víme, že jsme společně prosazovali navýšení příspěvku na péči ve třetím a čtvrtém stupni, já jsem tomu velmi rád. Nicméně to bude znamenat velmi pravděpodobně, je to logické, další nárůst nebo navýšení poptávky po sociálních službách, hlavně toho terénního typu.

Proto se vás chci zeptat, paní ministryně, jak vy vnímáte tuto situaci, protože ta avíza od poskytovatelů sociálních služeb, ale i od Asociace krajů, jistě máte, a zda chystáte nějaká urychlená řešení, protože by bylo velmi nezodpovědné, abychom nechali situaci dojít k tomu (upozornění na čas), že skutečně v průběhu roku dojde k omezení činnosti sociálních služeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Než zrekapituluji situaci s financováním sociálních služeb v letošním roce, tak bych ráda podotkla, že se nám podařilo pro letošní rok vyjednat historicky nejvyšší rozpočet na sociální služby téměř ve výši 16 mld. korun. Jenom pro vaši představu, tak ještě před nástupem tzv. Sobotkovy vlády ten rozpočet činil necelých 6 mld., to znamená, na letošní rok máme o 10 mld. více než před pěti lety.

Jinak co se týká finančního rámce na tento a příští rok, tak MPSV požadovalo v rámci přípravy podkladů pro tvorbu zákona o státním rozpočtu na rok 2019 po Ministerstvu financí transfery pro kraje na celkovou sumu 16,5 mld. korun. V této částce bylo nad rámec směrného čísla zahrnuto: odhad dopadů navýšení platů zhruba o 10 %, a to od 1. ledna příštího roku pro pracovníky přímé péče, 800 mil. korun, které by měly pokrýt výpadek financování sociálních služeb, které byly dosud financovány z končících individuálních projektů krajů z Evropského sociálního fondu. Dále navýšení výdajů na sociální služby v důsledku schválení reformy psychiatrické péče o téměř 190 mil. korun v důsledku nutného navýšení úvazků pro sociální část Centra duševního zdraví a dále o navýšení úvazků pro sociální služby, podpora samostatného bydlení, chráněné bydlení a domovy se zvláštním režimem.

Celkový požadavek však nebyl ze strany Ministerstva financí akceptován. Máme akceptovánu jenom dílčí část požadavků, a sice navýšení v důsledku růstu platů o 5 % místo těch 10 %. Od 1. ledna 2019 došlo k navýšení platových tarifů o 7 %, nikoli o 5 %. Objektivně vzato tady v tuto chvíli chybí prostředky na pokrytí nárůstu platů o 2 %, tedy částka bezmála 253 mil. korun. Nutno však upozornit, že výpadek prostředků v důsledku končících individuálních projektů v důsledku není tak vysoký, jak se předpokládalo při tvorbě podkladů pro státní rozpočet 2019. Dle našich informací se jedná o výpadek maximálně 200 mil. namísto těch uvažovaných 800. Velká část nyní chybějících prostředků jde na vrub zavedení rizikového příplatku. Dle kalkulace MPSV se jedná v tuto chvíli u toho rizikového příplatku o výpadek 400 mil., a to na dofinancování sociálních služeb.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si tedy uvědomuje, že zde je pro tento rok deficit bezmála 1 mld. korun, je však nutné podotknout, že financování sociálních služeb je vícezdrojové, a ačkoli Ministerstvo práce a sociálních věcí bude o tomto dofinancování jednat s Ministerstvem financí, svou roli v optimalizaci financování musí sehrát i rozpočty samospráv. Není myslitelné, aby veškeré dokrytí deficitu bylo požadováno po státním rozpočtu.

Jak už jsem zmiňovala, tak od roku 2014 do roku 2019 celková alokace státního rozpočtu na sociální služby narostla o 104 %. Kdybychom to měli brát od roku 2013, tak je to dokonce o 140 %. U ostatních zdrojů, především u municipálních rozpočtů, se o takovém nárůstu bohužel hovořit nedá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Poprosím pana poslance.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já děkuji paní ministryni za, myslím si, že reálné hodnocení. Jenom krátkou glosu. Já si samozřejmě vážím toho, že alokace na rok 2019 je historicky nejvyšší, ale také víme, že za těch pět let výrazně vzrostla poptávka a potřebnost sociálních služeb. To je prostě neoddiskutovatelné.

A potom jednu otázku, kterou jsem dával i našemu panu hejtmanovi, když jsme si vyčíslovali na krajském zastupitelstvu, kolik nám těch peněz bude scházet. Proč vládní poslanci nezvedli ruku pro pozměňovací návrh, který navyšoval alokaci pro sociální služby o 800 mil. korun? Vy hovoříte o 1 mld., která schází. V podstatě, kdyby byl ten pozměňovací návrh schválen, v tuto chvíli jsme tady nestáli nad tímto problémem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já s vámi souhlasím, že díky demografickému vývoji, to znamená trendu stárnutí populace, nároky na státní rozpočet a obecně na rozpočty veřejné budou stoupat. Nicméně jak jsem uvedla, my o tomto financování budeme jednat s Ministerstvem financí, ale znovu připomínám, že je zde potřeba to vidět souhrnně, to znamená, o možnostech vícezdrojového financování do oblasti sociálních služeb. To znamená nejenom státní rozpočet, ale i rozpočty krajů a obcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vlastimil Válek s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha a připraví se pan poslanec Petr Beitl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já mám poměrně jednoduchý a stručný dotaz. Fakultní nemocnice Brno provozuje jednu z největších, možná největší gynekologickou kliniku a gynekologické pracoviště, samostatnou nemocnici, na Obilném trhu a tato fakultní nemocnice, tato část této fakultní nemocnice je v naprosto havarijním stavu, neopravitelná. Dlouhodobě se plánuje přesun a výstavba nové porodnice v areálu Fakultní nemocnice Brno. Zdálo se v loňském roce, že snad by v letošním roce mohla být zahájena realizace, nicméně některé signály, které se objevily v poslední době, vypadají, že se tato realizace dále odsunuje. Chápu, že peněz není nikdy nadbytek, nicméně tato porodnice zajišťuje péči pro obrovské množství pacientek nejenom z Jihomoravského kraje, ale z širšího, daleko širšího regionu.

A proto můj dotaz směřuje v té první části k tomu, zda opravdu v letošním roce je nějaká šance, aby stavba této nemocnice nebo realizace této stavby byla zahájena. A já samozřejmě nabízím všechny svoje síly na podporu tohoto projektu.

Ta druhá část je, že došlo k havarijní situaci s lékárnou, kde pukla stěna, a statik odmítá dále povolit fungování této lékárny a bude zřejmě nutné tento projekt, který je havarijní, nějak realizovat. Projekt je tuším ve výši 150 mil. korun. A můj dotaz zní, jestli je vůbec nějaká šance na realizaci tohoto druhého projektu v letošním roce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, skutečně je pravdou, že tato investice, pokud se bavíme o té první, to je nová gynekologicko-porodnická klinika, se řeší poměrně dlouho. Je to skutečně největší gynekologicko-porodnická klinika v republice, šest tisíc porodů ročně, pokud sečteme ty dva objekty, takže pro nás je to priorita. Je to projekt, který je zařazen do programu strategických investic, a aktuálně probíhá příprava k registraci dané investice, protože samozřejmě je třeba ji registrovat, aby mohly být započaty další projektové práce a podobně.

Podmínkou té registraci je mimo jiné třicetiprocentní spoluúčast zdravotnického zařízení, tak je vlastně nastaven ten investiční program. Státní rozpočet se podílí ze 70 %, celkové investiční náklady, tak jak byly indikovány dle té studie z roku 2015, jsou 1 mld. 950 mil. Právě vzhledem k tomu, že Fakultní nemocnice Brno nebyla schopna zajistit vlastně spolufinancování akce z vlastních zdrojů, tak žádá využití dodavatelského úvěru, o čemž tedy jednáme s kolegy z Ministerstva financí, protože toto je podmíněno právě souhlasem Ministerstva financí, a ta jednání, doufám, že budou brzy uzavřena. Takže to byl vlastně ten důvod, proč se to odložilo. Já vlastně, když jsem byl v Brně v minulém roce, tak jsem říkal, že to skutečně pro nás je priorita, ale narazili jsme tady na ten problém spoluúčasti, kterou nemocnice sama nedokázala zajistit, takže teď řešíme tu otázku dodavatelského úvěru. To věřím, že zvládneme.

My jsme vyzvali dále Fakultní nemocnici Brno, aby aktualizovala náklady, protože znovu opakuji, že vlastně ta studie na 1 mld. 950 mil. byla vyhotovena v roce 2015. Všichni víme, že od té doby samozřejmě na stavebním trhu došlo k posunu, že dnes - vidíme to i na dalších investičních akcích - se prostě vysoutěžené ceny výrazně liší od těch původních předpokladů, a proto jsme vyzvali Fakultní nemocnici Brno, aby toto v rámci nějaké objemové aktualizované studie znovu vyhodnotila, jestli tedy tam dojde k nějakému navýšení, případně dojde třeba k nějaké redukci té investice, aby se dostala na tu částku 1 mld. 950 mil.

Stejně tak jsme požádali o aktualizaci termínu realizace a také ještě doplnění nějakého expertního posouzení, takže z našeho pohledu teď ten míček je právě na Fakultní nemocnici v Brně. Já mám jednání s kolegy, s panem ředitelem 13. března, kde to budeme taktéž řešit. Takže já věřím tomu, že se posuneme a že v tomto roce dojdeme v konsenzu i s kolegy z Ministerstva financí k tomu, že bude možné tu akci zaregistrovat, tak aby nemocnice mohla začít projektovat a řešit další práce.

Samozřejmě není to jenom jediná strategická investice. Máme tady investici do IKEMu, do Hradce Králové. Ale věřím tomu, že se nám to podaří. A i díky tomu, že Ministerstvo financí nám poskytlo vlastně v tomto roce prostředky na ty strategické investice, o 500 mil. navíc jsme dostali do státního rozpočtu, za což jsme samozřejmě rádi, tak jsme schopni tu akci registrovat. Takže teď je to skutečně o nějakém procesu. Pracujeme na tom my s kolegy a doufám, že se nám to podaří.

Pokud jde o tu lékárnu, to je trošku složitější případ, protože to je samozřejmě investice, která nebyla nikterak plánována. Tu nemáme v žádném aktuálním rozpočtu ani v tom střednědobém výhledu. Mám tu informaci od pana ředitele, že zkrátka je to havarijní stav. Sto padesát milionů není úplně malá částka. Řešíme to taktéž. Předpokládám, že v tomto roce to nebude možné, ale doufám, že v příštím roce se nám zkrátka podaří ty zdroje najít, případně budeme muset upozadit nějaké jiné investice. Peníze jsou samozřejmě na ty investice omezeny, ale chápu, že pokud je tam havarijní situace a hrozí, že by ta lékárna nemusela fungovat, a chápu to tak aspoň, nebyl jsem se tam podívat, že to je ústavní lékárna, kde jsou sklady, kde jsou všechny léčivé přípravky uskladněny i pro tu ústavní péči, tak s tím asi budeme muset něco udělat. Ale s těmi penězi jsme zkrátka nepočítali v tomto směru, protože je to nepředvídatelná akce. Ale budeme se snažit najít řešení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já mnohokrát děkuji za vstřícnou odpověď. Samozřejmě to budu sledovat. Nabízím, znovu opakuji, veškerou pomoc, která je v mých slabých silách. A rozumím tomu. Sto padesát milionů pro mě osobně je nepředstavitelná částka. A jelikož předpokládám, že paní ministryně financí by na mou interpelaci, která by byla č. 29, odpovídala stejně pozitivně, protože by se týkala téhož... (Obrací se k ministryni financí. Ta odpovídá mimo mikrofon.) No, já vím. Tak boje se toho, že by to bylo příliš věcné, tak se strašně moc omlouvám, byť by mně bylo milo s dámou povykládat, a tuto druhou interpelaci stahuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já přečtu omluvy. Paní poslankyně Lenka Kozlová se omlouvá dnes od 15 do 18 hodin z důvodu jednání, omluva pana ministra Jana Kněžínka dnes od 16.30 do konce jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Lucie Šafránková se omlouvá dnes od 17.00 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Ondřej Profant z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Miloslava Rutová dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Richter z dnešního jednání v čase od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Tomáš Kohoutek dnes mezi 15.40 a 18 hodin z pracovních důvodů. Tak.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Petr Beitl na paní ministryni Janu Maláčovou. Připraví se pan poslanec Martin Kupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, já bych chtěl dnes apelovat jménem provozovatelů pobytových a sociálních služeb na zvýšení úhradových limitů u pobytových sociálních služeb za ubytování a stravu.

Pobytová zařízení využívají zejména senioři a limity, jejichž valorizace by měla být vázána na příjem seniorů, resp. starobní důchody, nebyly na rozdíl od těchto důchodu valorizovány od roku 2014. Argumentace vašeho ministerstva, že navýšení limitů za stravovací a ubytovací služby by ekonomicky zatížila a ohrozila chudobou seniorské domácnosti, je zcela lichá a dokazuje nepochopení a nekompetentnost ze strany úředníků. Jedná se totiž o seniory, kteří již žijí v pobytových zařízeních a nejsou chudobou ohroženi díky zákonným regulacím. Každému klientovi takového zařízení totiž musí po úhradě služeb zůstat minimálně 15 % jeho příjmu. Maximální sazba stravného na den je aktuálně 170 korun a maximální sazba za ubytování je 210 korun. Jak už jsem řekl, pocházejí tyto sazby z roku 2014, a při rostoucích cenách mezd, energií, služeb, potravin a dalších komodit neodpovídají tyto částky realitě. Nepřímo tak dochází k diskriminaci seniorů, kteří žijí v domácnostech a nejsou žádnou regulací chráněni. Stále rostoucí tržní ceny totiž musí hradit ze svých valorizovaných důchodů. Seniorům v pobytových zařízeních díky valorizaci důchodů a stagnací úhrad zůstává z důchodu vyšší částka. Proti tomu musí ovšem poskytovatelé sociálních služeb hledat prostředky na úhradu rozdílů mezi úhradovým limitem a skutečností, a to pod stále větším tlakem ve svých již tak napnutých rozpočtech. (Upozornění na čas.)

Ptám se tedy, zda a kdy bude ministerstvo reagovat na opakující se oprávněné požadavky poskytovatelů a navýší úhradové limity u pobytových sociálních služeb za ubytování a stravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já bych poprosil o dodržování času k interpelacím. K položení otázky i k odpovědi. Takže poprosím paní ministryni. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, s požadavkem na navýšení úhradových limitů pro pobytové sociální služby se na Ministerstvo práce a sociálních věcí obracejí postupně téměř všichni aktéři v systému sociálních služeb. Stanovisko MPSV v této věci je nesouhlasné, jelikož ti, kterých by se takové navýšení úhrad dotklo, především tedy klienti sociálních služeb, nemají s ohledem na neexistující silnou zastřešující organizaci tak silné vyjednávací postavení. Stejně tak nelze paušálně říci, že všichni klienti pobytových služeb, kteří mají starobní důchod vyšší než 14 823 korun, nepotřebují žádnou ochranu svého příjmu.

MPSV v současné chvíli intenzivně vyjednává jak s Asociací poskytovatelů sociálních služeb, tak i s územně samosprávnými celky v této věci. Nicméně z dotazníkového šetření, které provedl věcný útvar ministerstva, vyplynulo, že podstatná část pobytových zařízení sociálních služeb v současné době neúčtuje uživatelům maximální úhrady právě s ohledem na jejich ekonomickou situaci. Pokud by v budoucnosti mělo dojít k nárůstu úhradových limitů, nesmí to vést ke zhoršení ekonomické situace klientů.

Jen mi dovolte podotknout ještě v této věci dvě poznámky. Ano, jedná se o dvacet až třicet korun, nicméně denně. Takže pokud to vynásobíme průměrným počtem dnů v měsíci, tak je to navýšení o téměř tisíc korun měsíčně, což je vzhledem k těm částkám, ve kterých se pohybují průměrné starobní důchody, poměrně razantní navýšení. Jak jsem uvedla, my o těchto věcech, o úhradové vyhlášce jednáme. V tuto chvíli probíhá vyčíslení a analýza dopadů.

A také bych chtěla podotknout, že tu situaci ohledně růstů a nákladů si velmi dobře uvědomuji. Já sama jsem navrhovala např. navýšení částek životního a existenčního minima o 11 %, s čímž jsem neuspěla. Například částka životního minima nebyla navýšena sedm let. Co se týká navýšení úhradové vyhlášky, tak tam nebylo navýšeno čtyři roky. Takže si tu problematiku velmi dobře uvědomuji. Jednáme o tom. Ale důležité bude, aby nedošlo ke zhoršení ekonomické situace klientů sociálních služeb.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ne. Takže se posuneme k další interpelaci a tou bude pan poslanec Martin Kupka s interpelací na paní ministryni Martu Novákovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážená paní ministryně, já bych se rád vrátil k tématu mobilních dat v České republice. Z úst pana premiéra jsme zaznamenali celou řadu významných slibů o tom, jak on sám se zapojí do jednání se současnými mobilními operátory. Rád bych se tedy zeptal, jaká jednání proběhla, zda jste se jich měla možnost účastnit, jaké další kroky chystá samotné Ministerstvo průmyslu a obchodu ve věci snižování cen mobilních dat v České republice.

Osobně hledím s nadějí k tomu, že bude vybrán čtvrtý operátor, který by mohl přijít na český trh. Chtěl jsem se zeptat, protože to je významný příslib, že konkurence může přinést pro české občany lacinější data, jak vypadá příprava toho licenčního řízení, jaké by mělo mít podmínky a kdy by mohlo být vyhlášeno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně a páni poslanci, já bych v rámci těch pěti minut se pokusila odpovědět na vaše otázky, byť je toho poměrně hodně.

Jednak otázka, jak probíhají jednání s mobilními operátory. Jednání s mobilními operátory probíhají ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu od chvíle, kdy my jsme na ministerstvo nastoupili, to znamená už od loňského léta. Můžu vám říci, že moje první schůzka, kterou jsem vůbec s kým měla, byla se zástupci ČTÚ a zástupci Asociace poskytovatelů mobilních služeb. Od té doby se scházíme relativně pravidelně a vedeme s nimi jednání, která jsou v tom duchu, co máme v našem vládním prohlášení, to znamená v tom duchu, abychom se dopracovali ke snížení cen za mobilní data pro koncového uživatele a hlavně kromě faktického snížení cen, které bude v ceníkových cenách, abychom se dostali do srovnatelné situace minimálně s okolními zeměmi kolem nás, s okolními zeměmi Evropské unie.

Kroků, které vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu ve věci snižování cen, je celá řada. Jsou legislativní a nelegislativní povahy. O těch legislativních se zmíním samostatně. Nelegislativní jsou takové, že vytváříme podmínky pro vznik konkurence nejen v oblasti mobilních dat, ale i v oblasti pevných dat, protože jsme přesvědčeni o tom, že konkurence musí být ve všech oblastech. V souvislosti s tím jsme například umožnili prostřednictvím Ministerstva životního prostředí využití dotací na budování kanalizací, aby mohlo být využito pokládání optických sítí.

Další věci, které děláme - vypsali jsme výzvu na pokrytí těch takzvaných bílých míst, což je necelých 90 tisíc koncových domácností, které nejsou pokryty. Víme dobře, že od roku 2014 jsme řešili otázku 14 miliard na vysokorychlostní internet, která za předminulé vlády vyřešena nebyla, a my jsme vypsali výzvu na to, aby byla bílá místa pokryta vysokorychlostním internetem. Dali jsme tam poměrně tvrdou podmínku přístupové rychlosti 100 Mbit/s. To byla také diskuse u předchozí výzvy.

Pokud se týká, abych stihla využít času, vypsání aukce na 700 megahertzů, které budou uvolněny díky přechodu na DVB-T2, a ta frekvence by měla být dána k dispozici do aukce a měla by přivést další konkurenci na náš trh, ta situace je taková, že vlastně máme ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem připraven pro vládu návrh postupu a podmínek pro tuto aukci. V souvislosti s varováním Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, které bylo před Vánocemi, jsme ještě zapojili do toho procesu i NÚKIB, abychom měli jistotu, že podmínky budou takové, aby nemusely být potom upravovány nebo měněny.

Nicméně obecně platí, že provozovatel sítě elektronických komunikací má již dnes povinnost i podle platného zákona dodržovat bezpečnostní podmínky. Myslím, že dnes dokonce probíhalo jednání mezi všemi zainteresovanými členy, to znamená NÚKIB, ČTÚ a naším ministerstvem, o tom, abychom měli jistotu, že ty podmínky jsou. Půjde to do vlády a po vládě to půjde k veřejné konzultaci, abychom se mohli dopracovat k samotnému procesu aukce. Předpokládáme, že aukce by měla být vyhlášena někdy v říjnu letošního roku, tak abychom byli připraveni na vstup nového operátora v době, kdy bude uvolněna frekvence, to znamená v polovině roku 2020.

Podmínky aukce budou nastaveny tak, aby byl možný vstup nového operátora (upozornění na čas), který by mohl prohloubit konkurenci, a především samozřejmě aby se snížily ceny za datové služby, a musí tam být podmínka technologií 5G.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, takže prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Já bych si dovolil ještě rozšířit dotaz o konkrétní podmínky, které se chystají pro licenční řízení, alespoň v základních konturách, co to bude znamenat, jakým způsobem ty podmínky budou řešit i přístup pro roaming se stávajícími operátory, protože to je jedna z klíčových podmínek, jakým způsobem ministerstvo pracuje také na tom, aby ten, kdo sem přijde s technologií 5G, měl přístup na základní sítě optických vláken, vysokorychlostní sítě, protože bez nich se jeho přenosové stanice neobejdou. Jak se Ministerstvo průmyslu a obchodu a ČTÚ vypořádává právě s těmi konkrétně nastavenými podmínkami, co v nich všechno bude.

Předpokládám, že potom kolega Blaha se v další interpelaci vrátí k oněm podmínkám a výsledkům jednání s mobilními operátory stávajícími. Já bych se chtěl ještě zeptat na to, co konkrétně může už obsahovat celý ten soubor podmínek licenčního řízení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně. Prosím.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Já bych ještě upřesnila. Aukce zatím v těch rámcích, ve kterých je připravována, nebo podmínky aukce, ve kterých jsou připravovány, jsou připravovány dvoukolově, přičemž v prvním kole by měl být zvýhodněn právě případný nový operátor proti stávajícím, a to prostřednictvím vyhrazení části pásma pro nového operátora spolu se závazkem národního roamingu pro stávající operátory, to znamená, měl by tam být jasný závazek ke sdílení frekvencí. Zatím je úvaha, že to období bude dvouleté, kdy budou nastaveny podmínky pro dobudování sítí pro toho nového operátora.

Tady je skutečně velmi důležité se o těch podmínkách otevřeně bavit, protože potřebujeme ty podmínky připravit tak, aby vůbec potenciální nový čtvrtý operátor měl zájem na náš trh vstoupit. My ne vždycky zcela vnímáme, že náš trh je relativně malý, že je saturovaný, a pokud chceme přivést jakoukoliv novou konkurenci, tak musíme pro tu konkurenci připravit vhodné podmínky.

S tím souvisí také záležitosti, které řešíme už dnes, a to je vlastně transpozice evropské směrnice, toho kodexu pro elektronické komunikace, kdy vlastně jsme z evropského kodexu teď připravili rychlou novelu. Do té rychlé novely chceme dát některá ustanovení, která by pomohla koncovému uživateli udělat některé konkrétní operace, které by také vytvořily lepší konkurenční prostředí. Jedná se tam o to, že vlastně by mělo dojít k omezení možnosti požadovat úhradu v případě ukončování smluv, snížení sankce (upozornění na čas), kde je ukončování na nula procent. Chceme také povinnost operátorů (prosím, čas!) převést nevyčerpaný limit z jednoho měsíce minimálně na období dalších dvou nebo tří měsíců.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já jsem tolerance sama, ale musíme dodržovat jednací řád a ten přesně stanoví čas na otázku i odpověď, takže bych doporučoval, abychom se toho drželi.

Dalším v pořadí je pan poslanec Stanislav Blaha s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, pane ministře. Tento týden neprošel návrh mého kolegy poslance Václava Klause na vyšší podporu pro sportovní trenéry mládeže. Místo toho se tady obhajuje zřízení nového úřadu, Národní sportovní agentury. Mně to přijde trochu absurdní, protože jsem ještě neslyšel o tom, že by vyšší počet úředníků pomohl k tomu, aby se u nás více a lépe sportovalo.

Chci se vás proto zeptat za všechny profesionální a poloprofesionální trenéry, kteří často zdarma nebo opravdu za směšné peníze pomáhají vychovávat třeba i budoucí české olympioniky, co v této oblasti připravujete a zda se něco změnilo. Prosím, buďte ve své odpovědi konkrétní. Nejasností a nekonkrétních informací už máme ve spojení s Národní sportovní agenturou víc než dost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já častokrát slýchám, že podpora trenérů není dostatečná. A je to dost podobné, jako že není dostatečná podpora trénování dětí a mládeže. Ano, není. Přesto mohu být konkrétní v těch krocích, které se udělaly. Zase se bavíme o tom, že je tady systematická podpora sportování. A ti trenéři jsou skutečně tou hybnou silou, těmi, kdo ty děti opravdu učí sportovat. A řadu let to bylo podceňováno.

Musím říct, a částečně navážu na to, co jsem tady už říkal v předchozí interpelaci, po čtyřech letech, tedy od roku 2015 do roku 2019, vzrostly prostředky na program Talent, který je primárně zacílen na trenéry, respektive na podporu talentované mládeže, ale tam jsou to rezortní sportovní centra, sportovní gymnázia a tak dále. Tam všude jsou trenéři. A já musím říct, že my v tomto roce vynaložíme 800 milionů korun, což je o půl miliardy korun více, na tento program. Jsou tam odměny trenérů v osmdesáti sportech. Spadá tam přes tisíc placených trenérů, ať už je to v rezortních sportovních centrech, na sportovních gymnáziích, nebo dalších sportovních centrech.

Dále musím říct, že velká část prostředků v programu Můj klub, který směřuje napřed tomu konkrétnímu klubu, kde jsou děti, tak může a také je využita ve prospěch trenérské činnosti. To znamená, z té 1,4 miliardy další prostředky směřují do této oblasti. Takže když to sečtu, tak ta zanedbaná oblast trenéřiny a dalších záležitostí s tím spojených, tedy podpory mládeže a talentované mládeže a sportování dětí obecně, se zvedla během posledních pár let z 300 milionů na 2,2 miliardy. V tuto chvíli můžu říct, že 70 % dětské populace je začleněno v rámci klubů do toho sportování. A tady je ale potřeba říct jednu skutečnost. Bez zásahu státu - a to je možná obhájení toho, proč takhle dynamicky navyšujeme, v podstatě celé navýšení šlo na sportování mládeže. Je to proto, že až polovina z nich není součástí svazů a České unie sportu. To znamená, nebýt tohoto zásahu státu, tak nám zůstane podstatná část těch dětí mimo tento systém.

To znamená, není všechno soutěžní sport a my potřebujeme rozhýbat tu populaci. O tom se tedy bavíme. A konkrétní číslo na závěr tohoto prvního vstupu. Výdaje na mládež před čtyřmi lety byly 15 % státního sportovního rozpočtu, dnes jsou 45 %. To jsou konkrétní čísla, konkrétní kroky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Já bych možná nedoplňoval, ale pan ministr si o to sám řekl tím, že končí svůj první vstup, tak mu musím dát šanci k druhému. Jasně. Já jsem rád za to, co slyším. Protože věřte tomu, že jako starosta okresního města jsem dnes a denně konfrontován s tím, že ty kluby prostě mají problémy. My samozřejmě také tu svou podporu zaměřujeme především na výchovu a sportování mládeže, protože když se začne v raném věku, je to určitě nejlepší. Na druhou stranu po tom, co se stalo za vaší předchůdkyně, kdy dotace do sportu byly totálně rozbity a financování sportu se vlastně na určitou dobu úplně zastavilo, ty kluby nejsou v dobré situaci.

Takže pokud má být tedy druhý vstup, tak možná ještě otázka. Myslíte si, že je stoprocentně zajištěno poté, co přejde financování sportu z Ministerstva školství na Národní sportovní agenturu, že nedojde v podstatě k přerušení tady tohoto trendu?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Já pevně věřím, že ty programy, které jsem tady prezentoval, a konkrétní výsledky toho navýšení prostředků do sportu a zacílení nikoliv na organizační zabezpečení a činnosti svazů - i když i ty jsou potřeba - ale přímo na sportování mládeže, že tyto programy, tak jak jsou nastavené, tak můžou životaschopně žít. Ale samozřejmě za dostatečného objemu prostředků, které na sport budou směřovat ze státního rozpočtu, tak mohou žít pod - ať už to bude v budoucnosti Ministerstvo sportu, nebo v přechodné sportovní agentuře. Nebo v přechodné - tak předpokládám, že naším společným cílem by mělo být, aby sport byl skutečně jednou pod ministerstvem a byl institucionalizován. Protože dle mého názoru, když se díváte na ta čísla a na význam sportu i v předcházení nemocí a dalších věcí, tak si to zaslouží.

Takže já můžu říct, že tyto programy - a jsme připraveni je předat Národní agentuře pro sport. Já jsem velmi rád, opravdu jsem rád, že to můžu říct, že po tom krizovém roce 2017 se podařilo v roce 2018 nejenom stabilizovat, ale těmito nástroji i rozvinout tu dlouhodobě zanedbanou oblast sportování dětí a mládeže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Holomčík s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já se vracím k našemu oblíbenému tématu, které spolu řešíme od té doby, co jsem ve Sněmovně, a to je potenciální ohrožení zdroje pitné vody pro 140 tisíc lidí u nás na Hodonínsku.

Dneska bych se chtěl zeptat na nějaké potenciální vaše možné kroky v souvislosti s usnesením Senátu ze 17. schůze minulého období, která se konala 15. srpna v roce 2018, kde Senát projednával petici neohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí. Vydal k tomu usnesení a jedna z té části toho usnesení doporučuje ověřit veřejnou oponenturou při následném posuzování záměru těžby dotčenými orgány státní správy relevantnost veškerých dosud zpracovaných podkladů z pohledu ochrany podzemních vod a s tím spojeného rizika znehodnocení významného vodního zdroje a současně s uplatněním principu předběžné opatrnosti.

Já vím, že Ministerstvo životního prostředí s velkou pravděpodobností nemusí být tím dotčeným orgánem. Nicméně tím, jak se tady o tom problému bavím i s občany, kterých se to týká, tak vlastně strašně často řešíme to, že úplně přesně nevědí, co se vlastně děje. A chtěl bych vás vyzvat, nebo vás požádat, nebo se zeptat, zda by tady tato oponentura přece jenom mohla někde na Hodonínsku - klidně vás pozvu do mojí rodné Strážnice - proběhnout. Třeba i za vaší účasti, abychom vlastně těm lidem, kterých se to přímo v místě týká, mohli vysvětlit, nebo vy byste mohli vysvětlit, že skutečně platí to, co říkáte, tedy že žádné nebezpečí nehrozí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Tak takhle tichej sál by si člověk vždycky přál na dopoledním jednání. Ale teď je to zase vykoupeno malým počtem diváků. (Reaguje na téměř prázdný sál.) Ale člověk nikdy nemá všechno.

Děkuji za ten dotaz, vážený pane kolego. Máte pravdu, je to evergreen. Víte, že jsem se k této věci vyjadřoval i na interpelaci paní kolegyně Krutákové asi před měsícem. Dovolte mi jenom, než se vrátím k tomu, co jste říkal, tak jenom opravdu velmi krátce zhodnotit ty možnosti.

To uvedené usnesení Senátu, které já beru jako politickou deklaraci. Protože ona je velmi tenká hranice mezi jakousi politickou výzvou k nějaké veřejné oponentuře, což já bych spíš považoval za veřejnou debatu. Protože ten proces, a to vy velmi dobře víte, proces EIA, kterým to probíhá - pak ty další procesy jsou samozřejmě ryze odborné procesy, kde prostor pro tu politiku nebo to politické ovlivňování je velmi stísněný. A oba se určitě shodneme, že bych si vůbec ani na vteřinu nepřipustil, a mohu odpřisáhnout, že jsem to taky nikdy neudělal, že bych jako politik zasahoval do těch procesů, protože ty procesy jsou pak soudně přezkoumatelné.

Já se domnívám, a nechci k tomu nikoho nabádat, ale jsem si téměř jistý, že stejně i v tomto případě jako v některých jiných případech, které jsou kontroverzní, skončí ten záměr u soudu. A dá ho tam buď jedna, či druhá strana podle toho, jak to dopadne. Na tom se asi shodujeme. A tak je to i správné, protože skutečně asi jenom soud může rozhodnout, který posudek má pravdu. A je nepochybné, že si asi soud vyžádá další posudek, dalšího odborníka. O tom jsem hovořil.

Já to říkám spíš z toho důvodu, že je nepochybné, že pokud vzniknou po vydání stanoviska EIA další podklady, musejí být zohledněny v navazujících řízeních. Po vydání stanoviska EIA v roce 2015 bylo tedy v tomto záměru vedeno prozatím jenom jedno navazující řízení, a to řízení o stanovení dobývacího prostoru, a obvodní báňský úřad, který toto řízení vedl, vydal v lednu letošního roku rozhodnutí, kterým dobývací prostor stanovil. Báňský úřad měl k dispozici všechny informace, i od nás, včetně těch, které vznikly vlastně po vydaném stanovisku EIA, a měl dle své správní úvahy je v tomto řízení zohlednit. Tady chci říct, že zda ty studie a posudky byly zohledněny dostatečně, či nikoli, je v této chvíli dle mého názoru předčasné, protože účastníci řízení se proti rozhodnutí odvolali, jak určitě taky víte, a v odvolacím řízení budou jistě - podívám se, kolik mám času, ještě dvě minuty, to zvládneme - budou jistě všechny tyto otázky prověřovány.

Pokud se vrátím k usnesení Senátu, tak ze zákona o posuzování vlivu na životní prostředí má veřejnost právo uplatňovat v navazujícím řízení k záměru připomínky a správní orgán má povinnost tyto připomínky vypořádat. Dotčená veřejnost se může stát i účastníkem řízení a může uplatňovat k záměru námitky a následně i opravné prostředky, například to odvolání, o kterém už jsem hovořil.

Chci tedy říct, že určitá forma veřejné oponentury probíhá v každém navazujícím řízení a úlohou správního orgánu je potom zjištění stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Hlavní povolující rozhodnutí v tomto případě bude vydávat báňský úřad, a to je povolení hornické činnosti. Další dílčí povolení bude v kompetenci krajského úřadu. V navazujícím řízení tak musí být projednána i aktuální zjištění týkající se proveditelnosti záměru samozřejmě i z pohledu ochrany podzemních vod. V tuto chvíli nicméně záměr není povolen a nemůže být samozřejmě realizován. A ze strany Ministerstva životního prostředí budou i nadále veškeré kroky sledovány. Pokud bude k záměru vedeno řízení o povolení hornické činnosti, budou aktuální zjištění o proveditelnosti záměru znovu prověřována a bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu nebude moci být záměr povolen.

Jenom bych znovu zdůraznil, že jsme nabízeli příslušné vodárenské společnosti, aby ochránila to území rozšířením ochranného pásma, což by samozřejmě šlo řešit a v tu chvíli by nebylo o čem diskutovat. To bylo odmítnuto. Opakovaně jsme se ptali obce, proč prodávala příslušné pozemky, když tam nechce těžbu. Myslím, že všichni, nebo jestli se tam pohybujete, víte, že tam je celá řada nejasností. A já jsem i zvědav, pod jakým tlakem veřejnosti bude probíhat případně to řízení té druhé společnosti, která chce rozšiřovat těžbu. Podle mých informací, když zjistila, že by musela zpracovávat velkou EIA, tak teď uvažuje o nějakých další úpravách. (Upozornění na čas.)

Pardon. Tak když mi položíte ještě otázku, tak se k tomu vrátím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana poslance.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já budu rád, když to pan ministr dokončí. A jenom v rychlosti, asi se shodneme na tom, co jste říkal, že s velkou pravděpodobností věc skončí u soudu, už je pro to řada indicií. A beru vlastně ty věci, které jste říkal, z hlediska potenciálního ovlivňování řízení a vlastně jako ne úplné relevantnosti požadavků na to třeba dělat veřejnou oponenturu. Ale těch nejasností je tam celá řada: ty, co jste zmiňoval, ty, co zmiňuje i protistrana. Určitě si myslím, že by bylo minimálně výborné gesto vůči dotčené části veřejnosti, lidem, kterých se to týká, zda by mohla proběhnout nějaká veřejná, vy jste to sám říkal, veřejná diskuse někde u nás na Hodonínsku. Tak se chci zeptat, jestli pokud něco takového uděláme, jestli se připojíte. Můžeme pozvat i další lidi z dotčených institucí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Tak v tu chvíli se spíš nebavíme o veřejné oponentuře, ale jakési debatě. Je to určitě, a v této chvíli říkám já s principem předběžné opatrnosti, že samozřejmě debatě se nikdo nebrání, nicméně, a to určitě chápete, naše pozice je složitější jako účastníka toho řízení. A já bych byl velmi nerad, kdyby jakákoli vyjádření, v tomto případě pokud bych se toho třeba účastnil já jako politik, tak jakákoli vyjádření ministra by pak někdo mohl naopak řekněme zneužít, a já vím, že to slovo zní divně, ale zneužít právě potom v nějakém potenciálním soudním sporu nebo v nějakých navazujících řízeních. Musím říct, že právě proto, že to navazující řízení ještě neskončilo, nebo že tam jsou odvolání, tak je docela složité do toho vstupovat a k tomu se nějak vyjadřovat. Mám tu zkušenost, ono pak cokoli vypadá, že ovlivňujete ty orgány, které se tím v tomto případě zabývají, což je báňský úřad. A také by záleželo na tom, jací účastníci by tam byli, to znamená, jestli by tam byli všichni, ale potom se trošku bojím, že by se to možná zvrhlo na řekněme bitvu argumentů pro a proti, to znamená, že autorů všech těch posudků, kteří by si tam prostě dokazovali, že mají a nemají pravdu. Já si nejsem úplně jistý, jestli by to bylo ku prospěchu věci. Ale samozřejmě já i v té lokalitě, resp. v té části pobývám, jako někdy tam máme projekty i jiné.

Myslím si, že bychom se spíš ad hoc domluvili, jak něco podobného zorganizovat a přitom se nevlamovat do těch navazujících řízení. Jestli vám to takhle stačí. (Ano.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvy. Pan poslanec Ondřej Profant se omlouvá od 15 hodin do konce zasedání z pracovních důvodů, pan poslanec Aleš Juchelka dnes mezi 15. a 18. hodinou z důvodů pracovních, pan poslanec Milan Hnilička dnes mezi 16.45 a 18.00 z důvodů pracovních a pan poslanec Lubomír Volný dnes od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Dominik Feri s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka a připraví se paní poslankyně Veronika Vrecionová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi za něj děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás s interpelací, která vznikla na základě debat s mým kamarádem spolužákem z právnické fakulty a zastupitelem z jedné malé moravské obce. Vidím tady Standu Blahu, takže on ví, kde jsou Nedakonice, kousek od Hradiště. Řešili jsme kroniky obcí. Obce mají ze zákona č. 132/2006 Sb. povinnost vést kroniky. Vedou je v samostatné působnosti. Ale určitá část obcí ty kroniky nevede a porušuje tuto zákonnou povinnost. Někde to může být řekněme tím, že to zkrátka nepovažuje vedení dané obce za nutnost, někde to může být zkrátka cíleně.

A mě by v této věci zajímalo, jestli si Ministerstvo vnitra vede statistiku, kolik obcí ty obecní kroniky nevede, a případně, jaký je postup Ministerstva vnitra v této věci. Jak říkám, je to vedeno v samostatné působnosti, to znamená, to pole možností se velmi zužuje. Zákon vlastně nehovoří ani o žádné sankci. On má pouze šest paragrafů, dvě stránky. Kéž bychom takhle dělali všechny zákony. A byl to návrh poslanecký. To znamená, jaké kroky v tomto ministerstvo činí, jestli například urguje ty obce a zdali si vůbec vede nějakou statistiku.

A poprosím vás o odpověď jak písemnou, tak i do mé datové schránky v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny do 30 dnů. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přesně tak. V souladu s jednacím řádem vám bude odpovězeno na vaši interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Veronika Vrecionová. (Jmenovaná vbíhá do sálu.) Stihla to přesně. S interpelací na pana ministra Miroslava Tomana. Připraví se pan poslanec Stanislav Blaha. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Dobrý den, budu mít interpelaci na pana ministra Tomana, který je dnes omluven, a požádám o písemnou odpověď. V podstatě je to stejná interpelace, kterou jsem měla na paní ministryni financí ve věci postupu výběru daně z nemovitosti, a to v případě daně za tzv. pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat. Velmi často mezi tuto ostatní plochu patří pozemky v rámci zemědělských ploch, skály, příkopy, mokřady, to znamená prvky, které potřebujeme v rámci zemědělské půdy mít.

Když byla paní ministryně ve funkci náměstkyně ministra financí, v roce 2017 prosadila nový metodický pokyn pro Finanční správu, jak rozlišovat plochu, která není žádným způsobem využitelná. Já cituji jednu větu z tohoto pokynu: "Naproti tomu za možné způsoby využití pozemku ostatní plochy lze považovat i možné budoucí využití pozemku po úpravě jeho povrchu, odstranění náletových dřevin, zastavění pozemku budovou, vybudování komunikace, rekreační či sportovní využití pozemku, využití pozemku pro honitbu, pro chov hospodářských zvířat apod." Tato definice bohužel každému pozemku v ČR přisuzuje nějaké využití. Může se jednat o honitbu, o skálu s možností rozvoje sportovního lezectví nebo prostor pro vybudování parkoviště.

Vážený pane ministře, my se o tomto tématu bavíme již půl roku. Paní ministryně slibuje změnu legislativy. Dnes bohužel řekla, že to bude trvat pravděpodobně nejméně dva roky. Prosím pěkně, bylo by potřeba alespoň změnit metodiku, která se v současné době využívá. Co pro to uděláte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V souladu s jednacím řádem vám bude odpovězeno na vaši interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Stanislav Blaha s interpelací na paní ministryni Martu Novákovou. Připraví se pan poslanec Vlastimil Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážená paní ministryně, všichni už bohužel známe vaši ekonomickou teorii o tom, že si za drahá data mohou Češi sami kvůli tomu, že je málo používají. Já bych se ale i tak chtěl zeptat a připomenout se se slibem, který dala vaše vláda, konkrétně i pan premiér, lidem, a to je právě boj proti drahým mobilním datům.

Navážu na interpelaci svého kolegy Martina Kupky a chtěl bych se vás zeptat na to, co v té předchozí interpelaci zaznělo. Vy jste řekla, že se věnujete tomuto tématu od nástupu do funkce. A já bych se chtěl zeptat na skutečně konkrétní - ale zdůrazňuji slovo konkrétní - výsledky vašeho boje s drahými daty a případně, že už je známe, kdy budou aplikovány do praxe tak, aby se jich dočkali obyvatelé České republiky.

A další dotaz zní, jaká je role pana premiéra. Zúčastňuje se těchto jednání s vámi, nebo jedná samostatně? Protože osobně on slíbil lidem v České republice, že zařídí, aby měli levnější mobilní data.

Děkuji za opravdu konkrétní odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času a poprosím paní ministryni. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, přejdu moji ekonomickou teorii, protože myslím, že máme všichni zkušenosti se sdělovacími prostředky. Pusťte si celý ten záznam.

Jaké jsou konkrétní výsledky našeho boje? Já bych chtěla říci, že tento boj je tady od roku 2013 a doposud se ho nikomu nepodařilo vybojovat. Nepodařilo se nikomu dosáhnout toho, abychom skutečně měli srovnatelnou cenu dat. A já jsem tady říkala kroky, které konkrétně děláme, ale řekněme si taky otevřeně, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá v rukou žádný konkrétní nástroj, kterým by mohlo přinutit privátní subjekty na tomto trhu, aby zregulovalo jejich ceny.

Na to, abychom tady regulovali trh, který není dostatečně konkurenceschopný, na to tady máme adekvátní instituty. Jedním z nich je Český telekomunikační úřad, druhým institutem je Úřad pro hospodářskou soutěž. Český telekomunikační úřad, a musím říci, že i na náš nátlak, provedl, ještě jsem nebyla já ve funkci, ale pan ministr Hüner, provedl tzv. test tří kritérií, kdy vlastně identifikoval bariéry vstupu na trh a shledal, že na maloobchodním i velkoobchodním trhu neprobíhá efektivní hospodářská soutěž, zejména v segmentu rezidentních zákazníků, a že právo hospodářské soutěže není dostatečné pro odstranění nalezených problémů. Proto dospěl k závěru, že velkoobchodní trh k mobilním službám je trhem vhodným pro ex ante regulaci. Proto navrhuje tento trh zařadit do seznamu relevantních trhů, na kterém může uplatnit regulaci. Uvedenou skutečnost ovšem musí potvrdit Evropská komise a vlastně s Evropskou komisí probíhá konzultační dialog tak, abychom tomu vyhověli, a Český telekomunikační úřad má již hotovu analýzu, kterou znovu posílá teď do Evropské komise. Pokud budu uvažovat nad termíny, které jsou k vyjadřování, tak očekávám, že Evropská komise by se k tomu měla vyjádřit naprosto jednoznačně zhruba do měsíce.

Rozhýbat trh s cenami mobilních služeb by pochopitelně mohl pomoci také vstup dalšího operátora v souvislosti s aukcí kmitočtů 700 megahertzů, o čemž jsem tady již mluvila, protože je zapotřebí, aby skutečně tady ta konkurence přišla. Ta konkurence může přijít tímto, anebo může přijít tím, že skutečně bude ten trh označen jako relevantní a mohou být podobně jako třeba v Rakousku zregulovány ceny především na velkoobchodním trhu, které by umožnily relativně rychle nákup virtuálním operátorům, kteří by mohli alespoň částečně vytvořit konkurenci na tomto trhu.

Takže to jsou konkrétní kroky, které jsou teď kromě toho, o čem jsem tady už také hovořila, a to je ta rychlá novela, kterou už máte ve Sněmovně. V té rychlé novele by měly být některé kroky, které umožní především vyšší ochranu spotřebitele a flexibilnější pohyb mezi jednotlivými operátory.

Pokud bych měla ještě odpovědět na váš dotaz, který se týká role pana premiéra. Pan premiér je předsedou hnutí ANO a hnutí ANO má vládní prohlášení a ve vládním prohlášení je tedy jasná formulace, že budeme usilovat o to, abychom zlevnili mobilní data na našem trhu v České republice. My s panem premiérem ty záležitosti koordinujeme a účastníme se těch jednání společně. Já jsem říkala, že máme pravidelná jednání, pravidelnou platformu jednání s mobilními operátory, primárně tedy ale prostřednictvím jejich asociace, protože vlastně asociace by měla být mluvčím toho trhu jako takového. A chceme i po ČTÚ, aby vykonával svoji roli v tom slova smyslu, aby tam, kde ty regulace jsou možné, aby udělal i formou nějakých konkrétních legislativních opatření, tak aby ji dělal.

Doufám, že jsem v rámci času odpověděla vaše dotazy. Když tak ještě můžeme pokračovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za úplně přesné dodržení času. Pan poslanec Blaha má zájem o doplňující otázku?

 

Poslanec Stanislav Blaha: Ano, samozřejmě, budeme pokračovat. Já samozřejmě rozumím té novinářské zkratce, ale chtěl bych trošku upozornit, že za výroky podobné tomu vašemu jeden z vašich předchůdců ze své funkce odstoupil. Taky se to týkalo mobilních operátorů.

Ale teď k vaší odpovědi. Já jsem chtěl skutečně prostě vyjmenovat konkrétní věci, které se podařily s operátory dohodnout. Dozvěděl jsem se v podstatě, že ten boj je náročný, že v podstatě není možné jakkoli do toho zasáhnout. Moje doplňující otázka proto zní: Proč takové velkolepé sliby?

Za další. Já jsem si dodneška myslel, že vláda má vládní prohlášení a že v té vládě je minimálně jeden, já si myslím, že dva další partneři. Teď jsem se dozvěděl, že hnutí ANO má vládní prohlášení a že hnutí ANO bojuje s drahými datovými tarify. To si musíte vyříkat se svými kolegy ve vládě, do toho já určitě zasahovat nebudu.

Takže asi potvrdíte to, že ten boj byl doposud marný, že nic konkrétního na stole není. (Upozornění na čas.) Pan premiér prohlásil, že se do těch jednání teprve zapojí, vy mi říkáte, že se jich aktivně zúčastňuje už nyní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně. Prosím.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Já bych tedy chtěla doplnit, že skutečně máme něco konkrétního. Máte ve Sněmovně novelu zákona o elektronických komunikacích, která v každém případě zvýší ochranu spotřebitele a flexibilitu při výměně operátora. Do téhle novely, kterou máte ve Sněmovně, chceme přidat ještě některé další prvky, a to je především to, že operátor bude povinen převádět nevyčerpaná data do dalšího období.

Chtěla bych říci, že situace na telekomunikačním trhu není důsledkem této vlády, ale je důsledkem rozhodování v devadesátých letech, kdy jsme vlastně připustili to, že takzvané veřejné statky vlastně veřejnými statky nejsou, dostaly se do soukromých rukou a teď nám nezbývá nic jiného, než hledat cesty, jak je regulovat. Předpokládám, že dalším krokem, který bude, bude stanovisko Evropské komise, které by mělo být relativně rychlé a které by mělo vést k tomu, že tedy budeme hledat cesty k cenovým regulacím, které dneska telekomunikační regulátor k dispozici nemá, protože on je primárně regulátorem technologickým, když to takhle nazvu. To jsou některé konkrétní kroky.

Dále máme výzvu na vysokorychlostní internet. To je také konkrétní krok. Ta výzva končí v květnu a umožní dobudování té poslední míle pro pevné sítě a pokrytí těch zhruba devadesáti tisíc takzvaných bílých míst. Kromě toho tedy pracujeme na novele zákona, který umožní takzvané přípoložky nebo příložky při jakémkoliv budování jakýchkoliv sítí, aby bylo možno zároveň pokládat optické kabely. Já si myslím (upozornění na čas), že konkrétních kroků bylo uděláno dost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelací je interpelace pana poslance Vlastimila Válka na paní ministryni Alenu Schillerovou, ale pan poslanec tady není, takže posuneme se dál k interpelaci pana poslance Marka Výborného na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, jsem si vědom toho, že jste na podobný dotaz už dnes odpovídala. Nicméně přesto, protože je to předmětem řady dotazů i občanů, si vás dovoluji interpelovat ve věci nově zaváděné praxe Finanční správy při výběru daně z nemovitostí.

Rád bych se vás zeptal: Proč se Finanční správa rozhodla od ledna tohoto roku kontaktovat vlastníky pozemků, které nelze žádným způsobem využívat, jako jsou například remízky, háje, větrolamy a podobně, a požadovat po nich doložení skutečnosti, že se opravdu jedná o takovýto nevyužitelný pozemek a nejedná se například o úrodné podle či plochy vhodné k výstavbě? Z jakého důvodu a na základě čeho požaduje Finanční správa toto doložení, když se žádným způsobem nezměnila příslušná legislativa, která by například nějakým způsobem pozměňovala zákon o dani z nemovitých věcí? Podotýkám, že se často jedná o občany v pokročilém věku, kteří nejsou schopni mnohdy velké množství drobných pozemků a parcel Finanční správě doložit. Nejedná se tak ze strany Finanční správy pouze o nepřiměřenou šikanu nebo hledání důvodu, proč vyměřit vyšší daň, jak se v několika případech také stalo? Není za tím snaha ministerstva, potažmo vlády, i tyto pozemky, které jsou od daně z nemovitostí osvobozeny, zdanit a zvýšit tak přísun peněz do státního rozpočtu, tak aby bylo možné tento příjem použít na sliby, které vaše vláda dala?

Děkuji pěkně za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, kteří jste tu zbyli. S dovolením bych už neopakovala. Já jsem to poměrně podrobně řekla v reakci na pana poslance Radka Holomčíka. Jenom se ubezpečuji, že jste to slyšel. A co se týče interpelace paní poslankyně Vrecionové, už jsem to jenom shrnula.

Vůbec vlastně se nic od 1. ledna 1993 nezměnilo. Pouze se v katastru, v evidenci nemovitostí a hlavně ve spolupráci toho, že katastrální úřad tady provádí digitalizaci operátu, tak se vlastně ten druh pozemku tam specifikuje. To jenom na úvod, že není to žádná... De facto vlastně Finanční správa nešikanuje nikoho, ale kontroluje podmínky pro uplatnění osvobození a má pro to prostě lepší podklad, než měla více. Osvobodit tady ty ostatní plochy en bloc nejde. To bylo předmětem jednání na zemědělském výboru, kde se sešly tři resorty, finance, MŽP a zemědělství, kde jsme právě dohodli legislativu, a teď je to ve fázi, že se musí Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství domluvit, jestli ta evidence bude v katastru, anebo v LPIS. Mělo by padnout rozhodnutí, jak mě kolegové doplnili během interpelací, příští týden, a pak není problém tu legislativu nachystat. Já si nemyslím, možná, že paní poslankyně mně nerozuměla. Ona tady říkala, že bude za dva roky. Ona bude podstatně dříve, ale bude záležet samozřejmě na tom, aby se... legislativu máte hned. Ale musíte vědět, z jakého zdroje budete čerpat, a ten zdroj na to musí být připraven. To je podstatné.

A jenom pro vaši informaci. Určitě to není žádná honba za příjmy státního rozpočtu, protože vy určitě víte, pane poslanče, že podle rozpočtového určení daní tohle je příjmem obce. Když Finanční správa dělá dobře svoji práci, tak vlastně naplňuje příjmy obce, protože to je daň, která jediná jde přímo do rozpočtu obcí. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ne. Přesuneme se k další interpelaci. Je to interpelace pana poslance Petra Gazdíka, který není přítomen, tudíž jeho interpelace propadá. A je tady další v pořadí. Pan poslanec Petr Třešňák. (Poslanec Mikuláš Ferjenčík mimo mikrofon: Je na cestě do sálu.) Není přítomen. Jeho interpelace propadá. Paní poslankyně Věra Kovářová. Není přítomna.

Pan poslanec Martin Kupka vystoupí s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Ještě jednou dobrý den. Děkuji za slovo. Bohužel pan ministr tu také není, tak budu mluvit trochu do prázdna. Chtěl jsem se ptát na situaci v České poště, protože to vypadá, jako by sociální demokracie odpovědnost za Českou poštu a tento resort měla právě první nebo druhý měsíc, ale ona ji fakticky má už několik let. A teď přichází Jan Hamáček, aby to všechno spasil, napravil všechny problémy, které se v České poště odehrály. Konečně zvýšil platy pošťákům a pošťačkám.

Nicméně bych se ho rád zeptal, a poprosím tedy o písemnou odpověď na svoji ústní interpelaci, jaké jsou další kroky právě v oblasti České pošty. Jak zajistí, aby se služby k českým občanům dostávaly? Jakým způsobem tedy konkrétně - nejenom zvýšení platů, ale další kroky - zlepší služby? Protože aktuální stav v České poště je opravdu takový, že často pošťáci a pošťačky na tom nejnižším stupni kroutí hlavami nad nejrůznějšími organizačními změnami, ke kterým docházelo, nad nejrůznějším slučováním poboček, které často nemělo hlavu a patu, zásadní organizační změny, které jim také nikdo nevysvětlil. Tak bych se rád zeptal, jaké konkrétní kroky v tomto směru podnikl, jak bude organizovat i služby České pošty, co se v této oblasti změní, jakým způsobem zjednodušení toho manažerského aparátu bude směřovat nejenom k úsporám, ale bude směřovat zejména k lepší organizace práce České pošty.

A rád bych se také zeptal na to, jakým způsobem chce doplnit chybějící finanční prostředky i teď v situaci, kdy víme, že hospodaření České pošty je v červených číslech a je jasné, že úsporou na straně části těch manažerských pracovníků nebo organizačních pracovníků nemůže dosáhnout na to, aby sanoval tu hlubokou ztrátu České pošty. Na tyto otázky se ho tedy dovoluji zeptat (upozornění na čas) cestou písemné odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno písemně. Dalším v pořadí je pan poslanec Lukáš Bartoň s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Není přítomen. Takže dál. Dál pan poslanec Marián Jurečka. Není přítomen.

Pan poslanec Vít Kaňkovský, ten tady je, s interpelací na pana ministra Vojtěcha Adama. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, obrátili se na mě s podnětem zástupci stomatologů z Kraje Vysočina, ale vím, že se problém týká i dalších krajů, a nejen stomatologů. S tím jak v řadě regionů vzrůstá počet zahraničních pracovníků ze zemí bývalého východního bloku, se objevují také častější případy onemocnění tuberkulózou. Jen připomenu, že v posledních dvou letech se tento problém týkal několika krajů. Je nasnadě, že zdravotníci v prvé linii, tedy zejména lékaři a zdravotní sestry primární péče, což jsou v prvé řadě praktičtí lékaři a stomatologové, jsou vystaveni zvýšenému riziku infekce tuberkulózou. Stejně tak i pracovníci urgentních příjmů, nemocnic či pracovníci zdravotní záchranné služby. Je tedy logické, že se tito zdravotníci ptají, jaká opatření chystá Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, aby se minimalizovalo ohrožení zdraví nejen zdravotníků, ale i dalších osob.

Současná metodika vstupních zdravotních prohlídek zahraničních pracovníků se jeví z tohoto pohledu jako velmi liberální a rozsah vstupního vyšetření je nejen dle mého názoru nedostatečný, a to nejen s ohledem na riziko nákazy tuberkulózou. Proto můj dotaz směřuje k tomu, jaká opatření Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra v tomto ohledu chystá.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, k této vaší interpelaci mohu říci, že Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s Ministerstvem vnitra a příslušnými odbornými společnostmi vydalo dne 10. dubna 2017 ono metodické doporučení, o kterém jste asi hovořil, které se týká postupu poskytovatelů pracovnělékařských služeb a taktéž registrujících poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství při pracovnělékařských prohlídkách s dílčím zaměřením právě na onemocnění tuberkulózou. Ministerstvo doporučilo všem poskytovatelům pracovnělékařských služeb a poskytovatelům v oblasti všeobecného praktického lékařství, aby při vstupní lékařské prohlídce uchazečů o zaměstnání ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy, než je 40 případů na 100 000 obyvatel - seznam těchto zemí pravidelně aktualizujeme na základě WHO informací, a je dostupný na našich stránkách, z tohoto mohou poskytovatelé vycházet - postupovali v souladu s onou vyhláškou o pracovnělékařských službách a využili všechny možnosti indikovat potřebná odborná vyšetření. V souladu s ustanovením § 7 odst. 2 písm. d) zmiňované vyhlášky lze základní vyšetření rozšířit o další odborná vyšetření, která jsou indikována posuzujícím lékařem a jsou nutná k vyloučení daného onemocnění.

Pokud jde o specifické onemocnění tuberkulózy, tak se metodickým doporučením dává na zvážení, aby poskytovatel zdravotních služeb uchazečů o zaměstnání ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy, než je 40 případů na 100 000 obyvatel, což jsou právě země, o kterých jsem hovořil, které jsou pravidelně aktualizovány na stránkách ministerstva, aby tedy byla provedena vyšetření, která směřují k zamezení vzniku a šíření tuberkulózy. Jde například o skiagram hrudníku, tuberkulinový test nebo IGRA test. Jsou tam jasná doporučení, která mohou poskytovatelé pracovnělékařských služeb aplikovat.

Pokud se metodický postup zdá nedostatečný, tak se určitě nebráníme jeho aktualizaci, ale musím říci, že byl vytvářen ve spolupráci s vnitrem, s odbornými společnostmi, takže v tomto směru jsme asi udělali maximum možného, ale určitě nějakým konkrétním podnětům na jeho zlepšení se nebráníme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji vám, pane ministře, za shrnutí. Podle mého názoru by asi stálo za to vyhodnotit účinnost tohoto metodického pokynu, protože jenom v loňském roce, pokud vím, minimálně ve dvou krajích se u zahraničních pracovníků objevil výskyt otevřené formy tuberkulózy, to znamená, že to nebezpečí tady skutečně je. Pokud tady máme metodický pokyn, bylo by dobře, aby orgány ochrany veřejného zdraví, podle mého názoru přímo odbor hlavního hygienika vyhodnotil, jakým způsobem to je v praxi naplňováno, a pokud dojdeme k tomu, že to v praxi nefunguje, tak jak bychom si představovali, tak pak si myslím, že je namístě uvažovat o nějaké revizi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tuto interpelaci máme vyřízenou. Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka s interpelací na pana ministra Dana Ťoka ve věci SŽDC, problém starých nádražních budov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovoluji si se svou interpelací obrátit na nepřítomného pana ministra dopravy Ťoka. Zaznamenal jsem v praxi v regionech, že tam, kde probíhají modernizace tratí, koridorů apod., jsou v blízkosti těchto tratí, v blízkosti drážních těles už staré opuštěné drážní objekty, o které případně mají zájem i občanská sdružení, která by je chtěla dále nekomerčně využívat, ale potýkají se s tím, že není úplně příliš vstřícný přístup jednotlivých regionálních pracovišť SŽDC.

Já jsem vás chtěl, pane ministře, požádat, kdyby v této věci ten přístup mohl být vstřícnější, abychom mohli podporovat to, že by tyto památky, nebo tyto budovy nejsou památkami, nebo kulturními památkami, tak aby mohly ale zachovat a přispět k našemu tradičnímu rázu krajiny a mohly být v budoucnu třeba i smysluplně využívány pro pozitivní společenské záležitosti .

Zároveň bych tady tedy využil toho, že bych se chtěl také, pane ministře, doptat na jednu záležitost, která se týká také modernizace tratí a následně toho, když se trať vede jinou trasou v krajině a zůstává to staré opuštěné drážní těleso, tak od starostů mám připomínky na to, aby při těch projektech bylo plánováno také s tím, jakým způsobem revitalizovat tyto staré tratě, kde se nejenom snesou koleje a pražce a zůstává tady stále určitý dopad, zářez v krajině apod., aby i tyto části krajiny byly revitalizovány, aby se na to pamatovalo hned při tom prvním projektu, aby to nebylo potom převedeno na obce, obce, starejte se, a potom starostové nemají finanční prostředky a hledají komplikovaně, jakým způsobem tuto záležitost řešit. Prosím i na to odpovědět. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně na tuto interpelaci.

Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou pěkné odpoledne, či spíše podvečer. Vážený pane ministře, v druhém pololetí minulého roku jste se opakovaně v médiích vyjádřil k platům zdravotních sester s tím, že od 1. ledna tohoto roku budou navýšeny o 7 % na tarifech a o 5 tisíc za příplatek na směnnost. Bohužel jak ukázaly prvé měsíce tohoto roku, tak naplnění v praxi není, a to z více důvodů. Jednak s tím evidentně nepočítala úhradová vyhláška, ta vyšla už koncem října, zatímco nařízení o platech vyšlo až v listopadu, ale celkově je potřeba říci, že už ten prvotní plán nemohl počítat s navýšením příplatku na směnnost u všech sester u lůžka, resp. ve směnném provozu o 5 tisíc korun.

Situace je teď taková, že zdravotnická zařízení nemají dostatek finančních prostředků na to, aby dala všem sestřičkám, které by na to měly mít nárok, příplatek ve výši 5 tisíc korun, nebo navýšila ho o 5 tisíc korun, a pokud se k tomu některé příspěvkové organizace nebo některé nemocnice ve formě příspěvkových organizací odvážily, tak už teď propočty jejich ekonomického výsledku pro tento rok hovoří o desetimilionových ztrátách. My jsme o tom hovořili i na úrovni našeho kraje, ale týká se to samozřejmě i krajů jiných.

Chci se vás zeptat, pane ministře, jak chcete tuto situaci řešit, protože hrozí to, že nemocnice se dostanou objektivně do ztrát v tomto roce, a zda jste ochoten něco s tím dělat ještě v průběhu tohoto roku. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Toto je určitě samozřejmě velmi, velmi citlivá a závažná otázka. My ji určitě nepodceňujeme. Ty indikace o tom, že zkrátka některé nemocnice nemají v úhradách na ono navýšení, jsme dostali. Proto jsme začali vyjednávat s kraji. Pravdou je, že to navýšení platů a mezd sester celkově pokryto být mělo. Tak to bylo propočítáno. To znamená, není to tak, že by se dělala nějaká navýšení, aniž by s tím počítaly úhrady. Tam jednoznačně byly určeny peníze na základě dohodovacího řízení, kde si poskytovatelé tedy toto dohodli s pojišťovnami na příplatky za směnnost ve výši 4,6 miliardy korun a zbytek do těch celkových asi 13,5 miliardy pro poskytovatele lůžkové péče pak samozřejmě z těchto úhrad navýšení bylo možno a je možno hradit navýšení zbytku platů. Přesto samozřejmě jsme měli ty indikace od krajů zejména.

My jsme proto nabídli krajům, že propočteme vlastně úhrady v roce 2019 na základě jejich dat a uděláme analýzu toho, jestli nemocnice mají na navýšení, nebo nemají. Na Ministerstvo zdravotnictví se kraje obrátily a musím říci, že ne všechny. Řada krajů neindikovala žádné problémy. To znamená, není to systémový problém. Většina krajů, většina nemocnic na to navýšení peníze má. Některé kraje se na nás obrátily s tím, abychom tyto propočty udělali. My jsme samozřejmě vyhověli, vyžádali jsme si data z jednotlivých nemocnic a provedli jsme onen propočet. A ten skutečně, ta analýza jednoznačně potvrdila na základě dat, která jsme dostali od těch příslušných krajů, že drtivá většina nemocnic má dostatek úhrad na navýšení mezd dle nařízení vlády. To je třeba říci, byť samozřejmě na nemocnice, které odměňují podle zákoníku práce, se nařízení vlády přímo nevztahuje. Ale i tak by měly mít dostatek úhrad na navýšení mezd.

Potenciální problém u jednotlivých nemocnic jsme nalezli v Kraji Vysočina a v Moravskoslezském kraji, to znamená pouze ve dvou krajích. Tyto kraje teď analyzujeme hlouběji, jsme dohodnuti s Asociací krajů, s jednotlivými představiteli těchto krajů, že uděláme i separátní schůzky s kraji a s jednotlivými nemocnicemi a podíváme se na to, kde je zkrátka problém, protože tam byla i nějaká data, která úplně neodpovídala. Zrovna v jedné nemocnici na Vysočině nám byla dodána data, že meziročně došlo k navýšení o 400 sester v té nemocnici. Takže tam asi byla i nějaká chyba na úrovni těch dat. Takže my toto musíme vyčistit, musíme se podívat zkrátka, kde ty problémy jsou způsobeny, jestli je to třeba růstem personálu právě, se kterým se nepočítalo v té úhradové vyhlášce, nebo se jedná o chybu v datech, nebo je tam nárůst nějakých jiných mandatorních výdajů.

Ale znovu opakuji, i na základě té analýzy, kterou jsme provedli, tak to není tak, že by šlo o systémový problém. Problém indikují některé kraje, některé nemocnice, z našeho pohledu na základě těch detailních propočtů a dat, která jsme dostali od těch nemocnic, dva kraje mají reálně problém, nebo mohou mít. A teď s nimi budeme jednat, jsme na tom domluveni, máme domluvena separátní jednání a věřím tomu, že řešení najdeme. Je tam řešení možné i například ve smyslu navýšení záloh, protože je pravdou, že možná ty nemocnice také si nevyjednaly s pojišťovnami vyšší zálohy odpovídající vlastně nárůstu, takže tam také je třeba ještě nějaký prostor. Takže budeme jednat s nemocnicemi individuálně, budeme jednat pak s pojišťovnami a věřím tomu, že řešení najdeme. Ale znovu opakuji, většina nemocnic na navýšení mezd a platů sester má.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem ještě o doplňující otázku.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já děkuji panu ministrovi za odpověď i za to, že jedná s těmi kraji. To je samozřejmě v pořádku a vážím si toho. Nicméně je potřeba říci, že kraje nebo některé kraje, které ty problémy teď neudávají, mají nemocnice ve formě obchodních společností a tam k tomu navýšení nedošlo. Takže já bych v tomhle ohledu s tím hodnocením počkal, až budeme mít třeba hodnocení alespoň prvního půlroku vývoje mezd v těch jednotlivých nemocnicích, a pak si myslím, že to hodnocení můžeme provést. A potom je potřeba říci, že nemocnice mají letos ještě další neočekávané náklady, a to jsou například výrazně zvýšené ceny energií. To znamená, že ono potom, když to dáme všechno do jednoho balíku, tak skutečně nemocnice mít problém budou. Pevně doufám, že ne tak velký, jak to možná v tuto chvíli vypadá. Ale já bych s tím hodnocením mezd počkal alespoň po prvním pololetí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem, takže ještě odpoví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Bezesporu ano, bezesporu ano. My jsme domluveni i s ÚZIS, že provedeme mimořádný sběr dat někdy v průběhu prvního pololetí, kdy budu chtít tedy vědět, jak došlo k navýšení platů a mezd v jednotlivých nemocnicích. A také je třeba připomenout, že v řadě nemocnic došlo třeba k dohodě na úrovni vedení nemocnice a zástupců odborů o jiném rozdělení, než bylo nastaveno v nařízení vlády, právě v těch nemocnicích třeba, které jsou ve formě obchodních společností, akciové společnosti, a je tam tedy odměňováno na základě mzdy. Tak v řadě nemocnic se odbory dohodly jinak, to znamená, že třeba ty peníze se rozprostřely mezi více skupin zaměstnanců, nikoliv pouze cíleně na ten směnný personál. Pro nás samozřejmě taková dohoda je prioritní. Ta má přednost, dohoda mezi vedením nemocnice a zástupci odborů má vždy přednost před nařízením vlády, které samozřejmě ani není aplikovatelné u těch obchodních společností. Takže situace v každé nemocnici je také trošku individuální.

Co je ale důležité, a to si samozřejmě musíme vyhodnotit, za prvé tedy jaké bylo to navýšení reálné, to máte pravdu, to si musíme vyhodnotit na základě sběru dat, a také jaký efekt to mělo na reálnou personální politiku. Protože my jsme to opatření dělali s nějakým účelem, s účelem navýšení personálu ve směnném provozu. A musíme si vyhodnotit, a to je také to, co mě samozřejmě bude zajímat, jestli ten reálný efekt to mělo, protože pak se podle toho budeme muset zařídit třeba i pro další rok, jestli má smysl jít touto cestou, anebo třeba hledat nějaké cesty jiné. Ale teď je to velmi předčasné hodnotit, jsme v zásadě na začátku roku. (Předsedající: Čas.) A souhlasím s tím, že uděláme ten mimořádný sběr dat a o tom vás budeme pak informovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož v souladu s jednacím řádem poslední interpelace může být položena nejpozději v 17.55 hodin a jelikož máme 17.57 hodin, ukončuji dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno bodem číslo 103 o svobodném přístupu k informacím.

Děkuji vám a přeji vám pěkný zbytek dne.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.