Středa 13. března 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb.,
o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 297/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi stručně, abych uvedla ještě pár slov. Jak již bylo uvedeno při prvním čtení, je vládní návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, zpracován na základě povinnosti transponovat evropskou směrnici o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi. Jedná se o přepracovanou směrnici, která reguluje tyto instituce, rozšiřuje požadavky na jejich činnost. Konkrétně se jedná zejména o úpravu systému správy a řízení instituce, politiku odměňování, rozšířené požadavky na informační povinnosti vůči účastníkům a dále o možnost přeshraničních převodů penzijních plánů.
Také jsem řekla už v prvním čtení, že v České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden, přesto jsme povinni ustanovení této nové směrnice do právního řádu provést. Proto jsou doplněna stávající ustanovení zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, která již byla implementována v předchozí směrnici v této oblasti. Povinnost transponovat všechny ustanovení byla řečena již před Evropským soudním dvorem, který rozhodl, že ačkoliv není systém zaměstnaneckých penzí v České republice zaveden, je Česká republika povinna transponovat všechna ustanovení směrnice.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. V prvém čtení jsme přikázali k projednání tento návrh rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 297/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jan Řehounek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Řehounek: Děkuji, pane předsedající. Mým úkolem je nyní ve druhém čtení vás seznámit, kolegyně a kolegové, s usnesením rozpočtového výboru ze dne 6. února 2019 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdější předpisů. Je to sněmovní tisk 297.
Po úvodním slově náměstkyně ministryně financí Lenky Dupákové, zpravodajské zprávě poslance Jana Řehounka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 297, schválila bez připomínek, a zároveň
II. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.
Už jen v krátkosti bych dodal to, že projednávání v rozpočtovém výboru bylo velmi krátké, nekonfliktní. Pokud se nemýlím, tak podpořili všichni členové rozpočtového výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Jan Bauer. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pan místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představil a následně v podrobné rozpravě se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který byl podán do systému pod číslem 2371. Chtěl bych říci, že jde o návrh, který posouvá účinnost zrušení karenční doby, a to ve třech variantách. Já jsem spolu s několika kolegy poslanci toto předložil v reakci na podle mého názoru totální chaos, který doprovází přijímání systému elektronické neschopenky, a samozřejmě vzápětí osvětlím i důvody, které nás vedly k předložení tohoto návrhu, konkrétně k tomuto projednávanému zákonu.
Přiznám se, že tak jak vidím opravdu nesystematičnost a chaos, který provází zavádění eNeschopenky v praxi, se ani nedivím, že praktičtí lékaři v poslední době vyzývají dokonce i k občanské neposlušnosti.
Podle veřejně učiněného příslibu premiéra Andreje Babiše mělo zavedení eNeschopenky doprovázet zrušení karenční doby v červenci roku 2019, a to takové eNeschopenky, která mimo jiné zlepší a zrychlí přehled zaměstnavatelů o dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců a možnosti kontroly. Tento zásadní vliv vláda však zjevně není schopna standardní legislativní cestou naplnit. Takzvaná elektronická neschopenka již stihla projít v naší legislativní praxi velkou anabází a já se musím přiznat, že by si člověk musel skoro najmout detektivní agenturu, aby se v tom vyznal, ale přesto mi dovolte jenom zkráceně zmínit vývoj této legislativy.
První milník. Byla zavedena zákonem č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to s účinností od 1. ledna 2019. Jednalo se o sněmovní tisk 926 v 7. volebním období. Nebyla však obsažena v původním vládním návrhu, ale do zákona se dostala až na základě rozsáhlého pozměňovacího návrhu poslance Jiřího Běhounka - jednalo se o sněmovní dokument 6036, taktéž v 7. volebním období -, který obsahoval i obsažnou důvodovou zprávu podrobně popisující budoucí proceduru postupného zavádění takzvané elektronické eNeschopenky.
Milník číslo dvě. Protože Ministerstvo práce a sociálních věcí nebylo schopno zavedení elektronické neschopenky technicky realizovat, přišlo s návrhem na její zrušení, spojené s mlhavým příslibem budoucí nové právní úpravy elektronické neschopenky. Tento návrh byl v podobě sněmovního tisku číslo 204 předložen 13. července 2018, tedy v době, kdy na technickou realizaci od 1. ledna 2019 zbývalo ještě půl roku. Dne 18. září 2018 prošel v prvním čtení a 23. listopadu 2018 jej sněmovní výbor pro sociální politiku doporučil neschválit.
Třetí milník. Situaci zachránil pro Ministerstvo práce a sociálních věcí poslanec Roman Sklenák, který navrhl a prosadil pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 582, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a který se posléze stal zákonem č. 335/2018. Tento zákon odložil účinnost těch ustanovení příslušného zákona č. 259 z 1. ledna 2019 na 1. leden 2020.
A konečně předposlední milník. Vláda následně ve formě sněmovního tisku číslo 333 předložila zcela nový návrh elektronické neschopenky, oproti již schválené verzi velmi okleštěný, s tím, že má jít pouze o první etapu. Tento návrh zavádí pouze povinnou elektronickou formu hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Neobsahuje ovšem žádné služby pro zaměstnavatele, jejichž zavedení by bylo především důvodem pro spojení se zrušením karenční doby. Chtěl bych říci, že tento sněmovní tisk významným způsobem pobouřil většinu členů hospodářského výboru hlavně z důvodu nepřipravenosti, a troufám si tvrdit, že významným způsobem pobouřil i mnoho členů výboru pro sociální politiku, kde byl tento sněmovní tisk diskutován.
A poslední milník - takový byl stav ještě do včerejšího odpoledne. Nově tento galimatyáš a chaos spojený s eNeschopenkou obohatila ještě moje ctěná paní kolegyně Radka Maxová, která ke zmiňovanému vyprázdněnému návrhu o zrušení původní eNeschopenky, tisku 204, předložila, a já tedy předpokládám po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí, komplexní pozměňovací návrh. Ten má zřejmě tento zmatek vyřešit, jsem si přečetl. Podle mého soudu ho ale ještě zvětší a hlavně nasvěcuje naprosto amatérskou práci této vlády. Ke stylu práce této vlády se každopádně ještě vyjádřím v pátek, kde předpokládám, že se sněmovní tisk číslo 204, tak jak byl dnes schválen program, objeví.
Jedno je jisté. Ucelený a funkční systém elektronicky hlášené pracovní neschopnosti v červenci v účinnosti určitě nebude. Proto chceme dát paní ministryni práce a sociálních věcí Maláčové, která za tuto materii odpovídá, více času na práci, aby mohla návrh elektronické neschopenky doladit a poslat ho do standardního legislativního procesu. Ten mj. umožní odchytat chyby, kterých je tam velké množství, aby se neopakovala dřívější situace a nemuseli jsme zase za rok něco rušit, tak jak to bývá zvykem. Samozřejmě také platí, že panu premiéru Babišovi chceme dát šanci, aby dostál svému slovu a spojil zrušení karenční doby se zavedením dobře nastaveného systému elektronické neschopenky, jak to již v minulosti mnohokrát mediálně prohlásil.
Chtěl bych také říci, že podaný pozměňovací návrh důsledně vychází z vlastních materiálů vlády a termínů, s nimiž vláda operovala v průběhu celé anabáze, kterou se zaváděním eNeschopenky podstupujeme. Obsahuje proto tři varianty posunutí účinnosti zrušení karenční doby. Chtěl bych vás, milé kolegyně a milí kolegové, požádat, abyste tomuto návrhu a jeho písemné verzi věnovali velkou pozornost.
Úplně na závěr, jak jsem slíbil, si dovolím připomenout, že návrh podáváme k projednávanému tisku záměrně jak z důvodu potřeby rozhodnout o případném posunu účinnosti včas, tak také z důvodu tematické blízkosti k tomuto projednávanému zákonu. Zmíněný zákon navíc upravuje unijní pravidla zaměstnaneckého penzijního pojištění, přesto že, a to musím říci, že tady zaznělo i z úst paní ministryně, u nás systém zaměstnaneckých penzí vůbec neexistuje, takže předložený pozměňovací návrh mu může dát, řečeno v nadsázce, alespoň nějaký prospěšný smysl.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, a do obecné rozpravy se přihlásil pan poslanec Řehounek, který je zpravodajem rozpočtového výboru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Řehounek: Děkuji, pane předsedající. Já bych tady rád okomentoval svůj pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Je to sněmovní dokument 2333. Chtěl bych vlastně tady znovu říci, že opravdu tento sněmovní tisk 297 se týká primárně zaměstnaneckého penzijního pojištění. Samozřejmě pozměňovací návrh může asi podat kdokoliv k čemukoliv. Předpokládám, že s tím pozměňovacím návrhem, který tady avizoval kolega Bauer vaším prostřednictvím, se nějakým způsobem bude zabývat rozpočtový výbor.
Já bych tady jenom v krátkosti okomentoval svůj pozměňovací návrh. Týká se účinnosti, protože tak jak už jsem říkal, rozpočtový výbor tento tisk nevidí jako nijak komplikovaný, takže vlastně se týká účinnosti tak, aby nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení. To je všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Ne, takže obecnou rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Bauer. Prosím.
Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo, abych dostál jednacímu řádu, v rámci podrobné rozpravy se tímto přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 2371. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Řehounek také vystoupí v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Řehounek: Děkuji, pane předsedající. Jak jsem již avizoval, hlásím se k pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 2333, a rád bych tady ještě v rámci podrobné rozpravy podle jednacího řádu § 95 odst. 1 navrhl zkrácení lhůty mezi 2. a 3. čtením na sedm dnů.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Je ještě někdo přihlášen do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není zájem o závěrečná slova. Ale nemůžeme ukončit druhé čtení tohoto návrhu, protože zazněl návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dní, takže o tomto návrhu bychom měli nyní hlasovat. Přivolal jsem poslankyně a poslance, kteří nejsou v jednacím sále, aby se dostavili.
Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dní. Myslím, že jsme připraveni na hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 264 přihlášeno 179 poslanců, pro 79, proti 23. Návrh nebyl přijat a lhůta nebyla zkrácena.
Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni a panu zpravodaji.
Otevírám další bod, kterým je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.