Středa 6. března 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony
/sněmovní tisk 207/ - prvé čtení
Já vás poprosím, jestli vás nezajímá to, co se tady projednává, běžte do předsálí, abychom opravdu v tomto jednacím sále měli tichou atmosféru. (Hluk v sále trvá, předsedající chvíli čeká.) Já mám obavu, abychom dnes ještě projednali nějaký bod. Děkuji.
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Prosím, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás s vládním návrhem novely zákona o obchodních korporacích a některých dalších souvisejících zákonů, které přímo souvisí s problematikou regulovanou zákonem o obchodních korporacích.
Zákon o obchodních korporacích byl v rámci rekodifikace civilního práva spolu s občanským zákoníkem přijat v roce 2012 a od té doby na základě jeho aplikace v praxi byly odhaleny některé nedostatky, které tato platná a účinná právní úprava obsahuje, přičemž na přípravě nyní předloženého návrhu zákona, který se snaží na tyto nedostatky reagovat, se podílela odborná komise při Ministerstvu spravedlnosti, která byla zřízena z předních českých akademiků, specialistů na obchodní právo, ze zástupců právní praxe, zejména tedy advokátů a notářů, jakož i ze zástupců justice, zejména tedy soudců Nejvyššího soudu České republiky.
Ten návrh se na první pohled i na druhý může jevit jako poměrně obsáhlý. Obsahuje stovky novelizačních bodů, nicméně kdybychom se na něj podívali podrobněji, tak zjistíme, že v zásadě změny, které jsou v něm obsaženy, lze rozčlenit do několika tematických skupin. Ten velký počet bodů je dán tím, že ty změny se promítají do celé řady ustanovení tohoto zákona, který sám o sobě je poměrně obsáhlý.
Jednou z věcí, která na základě vyhodnocení aplikace zákona v praxi byla zahrnuta do této novely, je snaha o snížení regulatorní zátěže pro podnikatele a posílení autonomie vůle. Z věcí, které směřují ke snížení právě té administrativní zátěže pro podnikatele, mohu uvést třeba zjednodušení zakládání právnických osob, které už samo o sobě dneska v České republice probíhá velmi rychle formou notářského zápisu, respektive prostřednictvím notáře. Jsou to zhruba čtyři hodiny. Nicméně jedna z věcí, která je s tím spojena, je provedení splacení peněžitých vkladů na bankovní účet. To se navrhuje zrušit, aby tedy bylo možné ten peněžitý vklad udělat i jinak než složením na bankovní účet, a to právě u toho notáře. Upravuje se hlasování per rollam, upravuje se zákaz konkurence, zjednodušuje se založení družstev.
Druhý tematický okruh potom představuje zajištění větší transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností a družstev, zejména v situacích, kdy členem jejich voleného orgánu je nikoliv fyzická, ale jiná právnická osoba. Protože jenom informace o tom, že máme právnickou osobu A a v jejím orgánu sedí právnická osoba B, tak taková informace není příliš vypovídající o tom, kdo skutečně se na činnosti té právnické osoby podílí. Proto se navrhuje, aby u takové právnické osoby, která je členem orgánu, bylo vždy dohledatelné i to, která konkrétní fyzická osoba, která za takovou právnickou osobu jedná, je tedy tou osobou vykonávající fakticky tu činnost, za kterou lze případně volat k odpovědnosti.
Dalším okruhem je potom otázka úpravy monistického systému vnitřní správy akciové společnosti, a to tedy v zájmu posílení transparentnosti, kde se povinně zřizuje pouze jeden orgán, a to správní rada.
Řešení problematiky takzvaných neaktivních společností, to je další věc, na kterou se reaguje. Jedná se o společnosti, které formálně jsou stále zapsány v obchodním rejstříku, ale fakticky nevyvíjejí žádnou činnost. Ono to souvisí s tím, že zpravidla tyto společnosti nezakládají příslušné dokumenty do Sbírky listin obchodního rejstříku, ale velmi často mohou být tyto společnosti zneužity i k různým protiprávním jednáním. Jsou různě účelově přeprodávány a v zásadě fungují jenom jako určitá skořápka. My tady navrhujeme, aby takovou společnost, která skutečně nevyvíjí žádnou činnost, je neaktivní a nebude reagovat ani na výzvy ze strany soudu, bylo možné zrušit, a tím jednak vyčistit obchodní rejstřík, ale zejména zabránit tomu, aby tato obchodní společnost byla případně v budoucnu zneužita.
Odstraňují se dále některé nedostatky v transpozici směrnic Evropské unie. Realizuje se propojení obchodního rejstříku s ostatními obdobnými registry jiných členských států.
Cílem návrhu je také zajištění větší ochrany práv společníků, zvláště menšinových, a posílení jejich právní jistoty, například pokud se budou dovolávat neplatnosti usnesení nejvyšších orgánů společnosti. Zakotvuje se problematika předkupního práva společníků, a tak podobně.
Odstraňují se některé nepřesnosti a nejednoznačnosti při formulaci toho tak rozsáhlého zákona, kterým se samozřejmě nikdy nedá předejít, a dále se odstraňují některé legislativně technické a terminologické nedostatky, nejednoznačnosti, duplicity.
Návrh je už poměrně delší dobu v Poslanecké sněmovně. To, že k prvnímu čtení dochází teprve dnes, je v podstatě důsledkem toho, že já poté, co jsem se ujal funkce ministra spravedlnosti, jsem nechal ten návrh zákona znova velmi podrobně posoudit expertům na obchodní právo, zejména z toho hlediska, zda skutečně je potřebný ten rozsah, tak jak ten návrh je předložen. Předesílám, že bude-li propuštěn do dalšího projednávání, a v to já pevně věřím, že jsme připraveni případně i s těmi akademiky na výboru vysvětlit jednotlivé změny, zároveň případně identifikovat i ty, které možná by součástí toho návrhu být nemusely. Nicméně troufám si tvrdit, že nic, co by bylo zbytečné, v tom návrhu zákona v zásadě není. Některé věci už možná vyřešila v mezidobí praxe, takže se s nimi přichází možná pozdě z hlediska toho, aby se usnadnila aplikační praxe, ale není tam v zásadě nic, co by nebylo úplně potřebné. Což neznamená, že se ten návrh zákona nemůže změnit. My jsme k tomu připraveni. Koneckonců jsme již komunikovali se členy ústavněprávního výboru v minulosti právě i o tomto návrhu zákona a už jsme možná naznačili možné budoucí směřování.
Účinnost návrhu zákona navrhujeme 1. lednem 2020 s výjimkou některých ustanovení, která se týkají základních registrů, kde jsme počítali s 1. červencem 2020, aby bylo možné nastavit odpovídající procesy pro zpracování referenčních údajů. Na druhou stranu tím, že od předložení návrhu zákona Poslanecké sněmovně - a to nevytýkám Poslanecké sněmovně, říkám, to byla moje iniciativa - uplynula již nějaká relativně delší doba, dá se předpokládat, že v dalším projednávání by mělo dojít i k posunu účinnosti navržené právní úpravy.
Moc prosím - jedná se o návrh zákona, který je důležitý zejména pro podnikatele, pro právnické osoby, ale dotýká se i problematiky třeba bytových družstev a tak dále - aby ten návrh byl propuštěn na projednávání do výborů, následně do dalších čtení a aby zejména odbřemenil od administrativní zátěže tam, kde je to skutečně potřebné.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím zpravodaje poslance Jakuba Michálka, aby se ujal slova. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já doplním stručně pana ministra. Opravdu se jedná o návrh zákona, který je poměrně objemný, v tom úplném znění má asi 180 stránek legislativního textu. Na každé stránce téměř je nějaká změna. Rád bych vás aspoň orientačně seznámil s okruhy změn tak, abych navázal na pana ministra.
Navržená novela zákona o obchodních korporacích si klade za cíl především odstranit nepřesnosti či nejednoznačnosti textu zákona, snížit regulatorní zátěž pro podnikatele a posílit autonomii vůle stran, kde omezení nejsou nezbytná, zajistit větší transparentnost organizačních struktur kapitálových společností a družstev, upravit monistický systém vnitřní správy akciové společnosti, upravit některá ustanovení, aby lépe vystihovala smysl a účel právní úpravy, propojit obchodní rejstřík s ostatními obdobnými evropskými registry prostřednictvím systému propojení rejstříků, účinně postihovat obchodní korporace, které opakovaně neplní povinnosti zakládat účetní závěrky do Sbírky listin, odstranit nedostatky v zapracování některých ustanovení směrnic Evropské unie, posílit ochranu práv společníků, zvlášť menšinových, a třetích osob a odstranit legislativně technické či terminologické chyby a duplicitní či nadbytečná ustanovení.
Mohl bych to tady samozřejmě probrat mnohem podrobněji, ale přece jenom myslím, že lze odkázat na důvodovou zprávu. Jenom tedy vypíchnu jeden okruh problémů, který zde nebyl explicitně zmíněn, který - přesto si myslím - bude předmětem zájmu i uvnitř vládní koalice, a to jsou navrhované změny, které se týkají takzvané kodeterminace, tedy způsobu zapojení zaměstnanců do orgánů obchodní korporace. Jde o tu zmíněnou třetinu zaměstnanců v dozorčích radách podniků, které mají nad 500 zaměstnanců, které mají nějakou veřejnou účast. Vztahuje se to samozřejmě i na obchodní společnosti, které jsou ovládány samosprávou. Víme, že to má nějaké dopady i z toho hlediska, když existuje například koaliční vláda v některém městě, tak potom ta jedna třetina zaměstnanců a rozdělení míst v dozorčí radě může působit určité komplikace při ovládání té společnosti. Takže to je věc, která by určitě měla být podrobena důkladné diskuzi.
Vzhledem k tomu, že jde o materiál, který je velmi objemný, navrhnu, aby se prodloužila doba pro projednávání ve výborech. Navrhuji o 30 dnů, protože ten materiál si opravdu zaslouží podrobnou diskuzi. Přece jenom si uvědomme, že po nějakých pěti sedmi letech jde o změnu kodexu, který tady byl schválen, a určitě je na čase, abychom revidovali to, co se povedlo, respektive to, co se nepovedlo, upravili. A ten čas je pravděpodobně nejvhodnější právě v souvislosti s projednáním této velmi obsáhlé novely.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Dominik Feri. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vážení přítomní členové vlády, dovolte mi dotknout se ještě dalších okruhů, na které dopadá předmětná novela zákona o obchodních korporacích. Dovolím si to rozdělit na tři oblasti, a to za prvé na témata, která se domnívám, že jsou poněkud nejasná, otázná. Je otázkou, jestli ta zvolená úprava je úplně nejvhodnější. Dále na otázky, které nějakým způsobem tam jsou, i když by tam být neměly. A za třetí na témata, která tam zase chybí.
Tak tou první věcí, a to už tady zmiňoval pan ministr, je otázka, řekněme, očisty rejstříků, to znamená rušení společností velmi často bez likvidace. U toho postrádám, jak v rámci vypořádání připomínek, tak v rámci RIA vůbec nějakou zevrubnou analýzu toho, jestli používáme nástroje, které v současné době k tomuto máme. To znamená, když společnost nezakládá do Sbírky listin účetní závěrky, je možnost už podle účinné úpravy jí ukládat pořádkové pokuty. Vím, že zástupci Hospodářské komory se po tom nějakým způsobem pídili, ale nedostali úplně uspokojivou odpověď. To znamená, že toto by mělo být vypořádáno.
Stejně tak otázka toho, jestli ty procesní lhůty nejsou až příliš krátké. Protože tady se hovoří o jednou měsíci. Česká národní banka uplatnila připomínky a navrhuje tři měsíce. Nebylo jí bohužel v připomínkovém řízení v tomto vyhověno, což si myslím, že je věc, která by mohla být nějakým způsobem k debatě. Takže tolik jeden okruh.
Druhý okruh se týká věcí, které jsou tam nadbytečné. A je to možná dané i předchůdcem pana ministra. Tou věcí, která je taková marginální, ale může mít reálný dopad zejména na drobné a střední podnikatele, je otázka obligatorně kolektivní správní rady. Když se podíváte do toho návrhu, tak se vlastně významným způsobem zasahuje do monistické struktury akciovek. Zatímco dneska máte statutárního ředitele jako statutární orgán a správní radu, tak teď se ten statutární ředitel ruší, pravomoce statutárního orgánu se přesouvají na správní radu, jenže ta je nyní - nebo podle té navržené úpravy by měla být povinně nejméně tříčlenná, za předpokladu, že se nejedná o jednočlennou akciovou společnost. To je nutné zmínit.
Možná vyjděme z reálné praxe, z reálného života, proč vlastně akcionáři volí monistickou strukturu v Česku i v zahraničí. No proto, aby ušetřili náklady, aby nemuseli zřizovat představenstvo, byť to může být jednočlenné. Aby nemuseli zřizovat dozorčí radu. Zkrátka aby ta společnost jako taková byla, řekněme, akceschopnější.
Poměrně účinná liberální úprava byla ještě, řekněme, podepřena výkladovým stanoviskem Nejvyššího soudu. To najdete v zelené sbírce pod číslem 31/2016. A ta právě tady to stanovisko postavila najisto, že správní rada může být toliko jednočlenná a předseda správní rady může být zároveň i statutárním ředitelem. To znamená, že vlastně všechno se to dá zkoncentrovat pouze do jedné osoby. Bylo namítáno doktrinálně samozřejmě, nevím, jestli politicky, jestli tím jsou zajištěny nějaké základní kontrolní mechanismy, které v té dané kapitálové společnosti by měly fungovat. Na druhou stranu s tím se vypořádává Nejvyšší soud s tím, že zkrátka když někdo vstupuje do nějakého obchodního vztahu s tou danou akciovou společností, tak se má podívat do veřejného rejstříku, jakou má strukturu a jestli tam opravdu je nějaká jedna ruka, která kontroluje tu ruku druhou. To znamená, v tomhle byl Nejvyšší soud velmi liberální a v této dikci vlastně pokračuje.
V rámci připomínkového řízení namítají předsedové Senátu JUDr. Cileček a JUDr. Šuk, že není potřeba do té účinné úpravy nějakým způsobem zasahovat. A ono to bude mít i praktické dopady. Představte si, že - a ono je to dokonce napsané i v RIA - těch společností, které mají pouze jednočlennou správní radu právě z těch důvodů úspor, nějaké větší akceschopnosti, je více než tři tisíce. No a těm společnostem - ponechme stranou, kolik z nich je jednočlenných - ale těm společnostem bychom řekli: no tak s nějakým časovým odstupem musíte sehnat další dva lidi, kterým důvěřujete, a zároveň je musíte samozřejmě také zaplatit a bude to pro vás mít nějaké důsledky. Bez jakéhokoliv uvedení toho, proč by to tak vlastně mělo být.
Byl jsem s tímto za příslušným odborem, nebo za zástupci příslušného odboru na Ministerstvu spravedlnosti. Bylo argumentováno i například tím, že je zkrátka nutné přísně odlišovat jednotlivé formy společností, aby se nesbližovaly. Na druhou stranu praxe i v zahraničí je taková, že zkrátka kapitálové i osobní společnosti se nějakým způsobem sbližují čím dál tím více. A jestli reálný život říká "chceme mít malé provozní náklady, chceme mít prostě ty pravomoce zkoncentrovány", tak není nejmenší důvod, proč vlastně říkat "musíte zaplatit tři lidí, musí tam být za všech okolností v té správní radě tři lidi", když bohatě stačí člověk jeden. Bylo by to velmi vstřícné. A právě vypuštění toho novelizačního bodu podporuje i vedle Nejvyššího soudu rovněž Hospodářská komora. Takže věřím, že to bude věc, která bude k diskuzi.
Dalším tématem, kterého bych se rád dotkl, a je to úprava, která by mohla být ještě nějakým způsobem pozměněna, je otázka protestu, protestování, to znamená určitého úkonu v kapitálové společnosti, kdy společník nebo akcionář musí vznést protest proto, aby se mohl poté dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady pro rozpor se zákonem nebo se stanovami. Dlužno podotknout, že institut protestu byl zaveden - když jsem to hledal v důvodových zprávách a tak podobně - právě z důvodu, řekněme, dosažení vyšší právní jistoty té dané společnosti. Když někdo namítá neplatnost toho usnesení, tak si ta společnost nemůže být vůbec jista, co vlastně, v jakém rozsahu, jaký to na ni bude mít dopad. Může to nějakým způsobem vyvolávat i neblahé obchodní dopady, kupříkladu. Proto se zavedl protest. To znamená, že ten akcionář musí říkat "ne, ne, tady v tom zkrátka nesouhlasím", a pak se samozřejmě dovolávat u soudu.
Ministerstvo jde u tady té novely ještě dál. Ono říká, že ten protest nemusí být jenom formální, ale že musí být i odůvodněný. Bez toho ale, aby snášelo nějaké jasnější legislativní kontury toho, jak by ta odůvodněnost měla vypadat. Je otázkou, co to je odůvodněnost. Stačí vystoupit na valné hromadě s tím, že tady to ustanovení, tady to rozhodnutí je v rozporu se zákonem? Stačí to říct si takhle obecně? Nebo je potřeba to přesně odůvodňovat? Zvládne nějaký minoritní společník ve společnosti s ručením omezením na valné hromadě namítat detailní rozpor s nějakými právními předpisy? Nemám o tom úplně jistotu. To znamená, že toto je nutné buď specifikovat, anebo úplně vypustit a zachovat ten protest v současné podobě. I ze samotné RIA se podává, že zkrátka klesá počet věcí, kdy se dovolávají členové kapitálových společností svých společenstevních práv v podobě toho - dovolávají se neplatnosti toho daného usnesení. To znamená, není důvod to nějakým způsobem výrazně měnit a věřím, že to bude ještě nějakým způsobem vyrovnáno a upraveno.
A poslední věc, zase trochu drobná, věc, která tam chybí, je otázka možnosti souběžné účasti společníka, respektive akcionáře, na valné hromadě se svým zástupcem. Je to takový trochu evergreen, byť je to velmi drobné ustanovení. O co v praxi jde? Představte si, že jste ten minoritní společník a de facto máte třeba nějakým způsobem napjaté vztahy a ten většinový společník vás vláčí a předkládá nějaké překvapivé usnesení a tak podobně. Samozřejmě pozvánka na valnou hromadu a tak dále. Dá se to tahle pojistit. Jenže je otázkou, s čím může přijít na té valné hromadě. A také závisí na vašem právním vědomí, jestli dokážete pohotově reagovat. A přiznejme si, že významná část společníků a nedokáže reagovat, protože zkrátka nejsou právníci, nejsou odborníci na společenstevní právo. To se nedá nic dělat. Myslím si, že v tomto bychom měli být vstřícní a umožnit společníkům a akcionářům, aby si mohli toho svého zejména právního zástupce na valnou hromadu vzít. Z jakého důvodu? (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, máte pravdu.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji. Ono už je pozdě, já to chápu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon, ještě chvilku počkáme. Poprosil bych váženou Sněmovnu, vážené paní poslankyně, vážené pány poslance, aby v případě, že něco důležitého projednávají, ať to prosím projednávají prosím v předsálí a neruší přednes těch, kteří vystupují... Děkuji vám. Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji. To znamená, pojďme v té novele upravit a zcela explicitně říci ano, ten společník si může s sebou vzít svého advokáta, protože může nastat nějaká nenadálá situace, ve které by se on sám nemohl náležitým způsobem právně na té valné hromadě bránit. Jde to ruku v ruce s tím, co jsem zmiňoval předtím, tzn. s tím protestem. Zpřísňujeme protest, ale vlastně nepředkládáme těm společníkům nějaký nástroj, jak toho dosáhnout, jak to odůvodnit. Protože s sebou nemůže mít toho advokáta, který řekne ano, je to v rozporu s ustanovením paragrafu tolik a tolik toho daného zákona. No a absence tohoto ustanovení, tzn. možnosti souběžné účasti, je zase úplně v rozporu s reálným životem a myslím, že bychom neměli tvořit zákony, které jsou v rozporu s reálným životem. Žijeme v době výpočetních technologií, ten společník si může zavolat kdykoliv svému zástupci. A ten hlavní argument ministerstva, proč toto nemá být zakotveno, je to, že valná hromada není nějaké veřejné fórum, ale v současné době to zkrátka jde, může tam mít skype, může telefonovat. V praxi se uplatňuje například to, že akcionáři převádějí třeba jeden kus své akcie na svého právního zástupce proto, aby tam mohl být. Protože i na valné hromadě by měla platit aspoň nějaká určitá rovnost zbraní. A zatímco to představenstvo tam má svůj právní tým, tak já tam nemůžu mít, kdybych byl akcionář, tak tam nemohu mít svého právního zástupce, když mi ho jako hosta nepřipustí. Takže tam bychom mohli vnést určitou nějakou rovnováhu.
Tolik k tomu. Jsou to drobné věci, které, myslím, nejsou důvodem, proč tento návrh zamítat v prvním čtení. Propusťme to dál. Prodloužíme-li lhůty, dokážeme se s tím velmi obratně na ústavněprávním výboru vypořádat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan Tomáš Kohoutek. Prosím.
Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, já budu reagovat vaším prostřednictvím na Dominika Feriho, pokud jde o tu monistickou strukturu. Je skutečně pravdou, že existují společnosti, tzv. jednočlenné akciové společnosti, kde je jediný člen správní rady a statutární ředitel v podobě jedné osoby. Já jsem toho názoru, že to ale postrádá smysl a vůbec filozofii toho zákona, pokud jde o monistické společnosti. Já vidím monistickou společnost takovou, kde je více akcionářů, kteří si zvolí tříčlennou správní radu, která následně v rámci způsobu řízení odvolává či jmenuje statutárního ředitele. Pokud je společnost akciovka, jsou to většinou ty klasické základní dvoumilionové akciovky, která má jediného akcionáře, tak jsem toho názoru, že daleko výhodnější z hlediska řízení je klasický dualistický systém, kdy jediný akcionář udělá prostou formou, rozhodnutím jediného akcionáře s úředně ověřeným podpisem, kde není potřeba ani notářský zápis, to, že odvolá jednoho člena představenstva, a tudíž myslím si, že je správné to, že správní rada by měla být vždycky minimálně tříčlenná. Protože pokud je jednočlenná správní rada a ta samá osoba je zároveň statutárním ředitelem, tak to postrádá logiku a základní smysl, proč se ty monistické společnosti dělaly. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Do obecné rozpravy je přihlášen pan místopředseda Filip. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já budu poměrně stručný. Ano, je pravda to, co tady říkal pan zpravodaj, že poté, kdy máme určitou zkušenost s fungováním zákona o korporacích, kdy byl přijat nový občanský zákoník, zrušený zákoník obchodní, tak je potřeba se na to podrobně podívat. A je jistě dobré, že po vyhodnocení, dokonce i po některých judikátech, které jsou z právní praxe, se tím budeme zabývat. Ale připomínám, že pro KSČM je zcela zásadní pro přijetí této normy, ať je tam cokoliv dobrého pro budoucnost, to, že nebude vyřazena možnost zaměstnanců, aby byli členy dozorčí rady. To je prostě věc, která pro nás je limitní pro konečné hlasování ve třetím čtení. Říkám to tady na začátku v prvním čtení, abychom tu diskusi také formulovali tak, že budeme opravdu sledovat zájem na tom, aby pracující v konkrétních akciových společnostech, ať už jsou ve vlastnictví fyzických osob, nebo obcí, krajů či státu, aby tam mohli být zastoupeni. Protože pokud by tomu tak nebylo, tak samozřejmě bychom to museli považovat za krok, který je v rozporu s naším ústavním pořádkem a omezuje práva pracujících podílet se na správě toho, co vytvářejí. To na úvod.
Pokud jde o jednotlivá ustanovení návrhu zákona o obchodních korporacích, klub KSČM bude na výborech samozřejmě aktivně prosazovat ty změny, které vedou k efektivnějšímu řízení podniků, k jejich možnému řízení tak, aby přispívaly k rozšiřování možností naší ekonomiky. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já bych tady chtěl pana zpravodaje upozornit na to, že tady jsem slyšel nějaký návrh o prodloužení lhůty, jenže to musí padnout v rozpravě. Poslanecká sněmovna může prodloužit lhůtu o 20 dnů, může prodloužit lhůtu o více než 20 dnů pouze se souhlasem navrhovatele.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Já za navrhovatele souhlasím s tím, aby došlo k prodloužení o 30 dnů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Formálně ještě poprosím pana zpravodaje, by tento návrh řekl, protože to musíme říct v obecné rozpravě.
Poslanec Jakub Michálek: Takže navrhuji, aby byla prodloužena doba pro projednávání ve výborech o 30 dnů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Nevidím nikoho dalšího přihlášeného. Pardon, tak už vidím. Prosím, pan poslanec Benda Marek.
Poslanec Marek Benda: Pane místopředsedo, já se s dovolením přihlásím. Původně jsem pro svůj klub připravoval stanovisko vrátit navrhovateli k přepracování, ale musím ocenit pana ministra - dneska už je to snad podruhé, co ho oceňuji, tak abych to zase nepřehnal - že opravdu po svém předchůdci, který stále něco psal a většinou nikdo nevěděl, proč to píše, a nikdo nevěděl, k čemu to má být, tak pan ministr je ochoten komunikovat. A to, co tady bylo řečeno v úvodním slově, že se opravdu pokusíme tu novelu zúžit na to, co je nezbytně nutné, že nebudeme dělat exhibice jenom proto, aby někdo mohl říct "já jsem opravil zákon o obchodních korporacích v tolika a tolika paragrafech", to oceňuji, že pan ministr přistoupil na tuhle tezi. Myslím, že si na ústavněprávním výboru s tím dostatečně můžeme vyhrát. Myslím si, že máme vyndat i tu část, která se týká bytových družstev, resp. SVJ, a řešit ji až nad tím návrhem, který by snad měla přinést paní ministryně Dostálová, a vzít komplex bytové problematiky. Takže pokud bude prodlouženo o 30 dní, myslím, že jsme schopni to nějakým způsobem v tom prvním pololetí dokončit.
Jenom bych možná právě proto, co tady zaznělo teď z úst pana místopředsedy Filipa, ten zásadní boj o zastoupení odborářů v dozorčích radách, doporučil, aby návrh zákona kromě ústavněprávního výboru, který nepochybně by měl hlídat ty právní otázky, byl přikázán ještě hospodářskému výboru. Protože si myslím, že speciálně na tuhle otázku by bylo důležitější, aby nám dali odpověď naši kolegové z té sféry hospodářství, nakolik to pokládají za výhodné nebo nevýhodné, nebo nakolik to pokládají za věc, která je nebo není užitečná pro fungování společností, než abychom to posuzovali my čistě jenom jako právní problém. Takže potom bych poprosil, jestli by mohlo být jako druhému výboru navrženo ještě přikázání hospodářskému výboru. Pokládal bych to za užitečné.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jako garančnímu výboru? (Hlasy ze sálu: Ne.) Normálně, ok. Nikdo není do rozpravy dále přihlášen, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova?
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Ano, děkuji, pane místopředsedo. Jen opravdu velmi stručně poděkuji za to, že to vypadá, že to směřuje k propuštění do projednávání ve výborech. Za ministerstvo můžu přislíbit maximální součinnost při projednávání tohoto návrhu. Jak pevně věřím, návrh se nakonec podaří prosadit, protože je tam celá řada věcí, které snižují administrativní zátěž, a to je pro nás důležité. Takže zatím díky. (Gong.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zpravodaj nemá zájem o závěrečné slovo. Vypořádám se s návrhem na prodloužení lhůty u projednávání o 30 dnů, která je se souhlasem navrhovatele.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 111 přihlášeni 164 poslanci a poslankyně, pro 137. Návrh byl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Pan poslanec Pávek.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Domnívám se, že obchodní korporace jednoznačně spadají do kompetence hospodářského výboru, takže navrhuji jako garanční výbor hospodářský výbor. A pokud neprojde jako garanční, navrhuji hospodářský výbor jako další výbor. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je nějaký další návrh? Pokud ne, budeme hlasovat o přikázání jako výboru garančnímu ústavněprávnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 112 přihlášeni 164 poslanci a poslankyně, pro 121. Návrh byl přijat. (Nesouhlasné hlasy ze sálu.) Prosím.
Poslanec Petr Pávek: Omlouvám se, ale nejsem si jistý, jestli nemělo být nejdříve hlasováno o protinávrhu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, mělo být. Pochybil jsem, omlouvám se. Hlasování považuji za zmatečné.
Budeme hlasovat o protinávrhu a to je přikázání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Hlasy ze sálu.) Je to nové hlasování. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 113 přihlášeni 164 poslanci a poslankyně, pro 29, proti 68. Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme hlasovat o přikázání jako výboru garančnímu ústavněprávnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 114 přihlášeni 164 poslanci a poslankyně, pro 137. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ale mám tady návrh na přikázání hospodářskému výboru. Je nějaký další návrh? Není.
Nechám hlasovat o přikázání jako dalšímu výboru hospodářskému výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 115 přihlášeni 164 poslanci a poslankyně, pro 137. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému jako dalšímu výboru.
Tím jsme se vypořádali s tímto tiskem. Přečtu omluvy. Pan poslanec Petr Třešňák od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Klaus od 18.15 do 19 hodin z osobních důvodů a pan poslanec Milan Chovanec od 18 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.
Další bod je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.