(15.20 hodin)
Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Navážu na pana ministra, který to už velice dobře uvedl. Jenom zrekapituluji: 29. listopadu 2012 přijala Evropská rada rozhodnutí, kterým byla Evropská komise pověřena vyjednáním rámcové dohody s Japonskem. Tato jednání byla zahájena v dubnu 2013 a úspěšně dokončena v dubnu 2018. Jedná se o smlouvu smíšenou, kterou sjednává Evropská unie společně se svými členskými státy. Unie v tom nemá výlučnou pravomoc ke sjednání celého obsahu dohody, neboť jsou předmětem spolupráce i oblasti, které zcela nebo zčásti spadají do pravomoci členských států.
Z pohledu České republiky jde o takzvanou prezidentskou smlouvu, to znamená, že k její ratifikaci je zapotřebí souhlasu obou komor Parlamentu České republiky. Pro pořádek dodávám, že Senát tuto smlouvu právě projednává a byla zařazena na 6. schůzi Senátu, to znamená od 27. února 2019. Za mě asi vše.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jenom přečtu jedno zrušení omluvy neúčasti místopředsedy Poslanecké sněmovny pana Tomáše Hanzela na dnešním jednání Poslanecké sněmovny v 15 až 16 hodin z pracovních důvodů, takže zrušení.
Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou elektronickou přihlášku. Rozhlédnu se, žádnou přihlášku nemám ani z místa, takže obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Pan ministr Staněk? Pan poslanec Mikuláš Peksa jako zpravodaj? Nemáte zájem.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a já se táži, zdali má někdo jiný návrh. Nevidím.
Takže přistoupíme k hlasování. Já se tedy táži, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 255 přihlášeni 172 poslanci, pro 146, proti 0. Návrh byl přijat. Já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Projednávání tohoto tisku pro tuto chvíli tedy končím.
Mám tady jednu omluvu. Ze schůze se dnes od 14.30 do 15.30 z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Běhounek.
Přistoupíme k dalšímu bodu programu dnešní schůze. Jedná se o bod
143.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Opční protokol k Úmluvě
Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením
/sněmovní tisk 356/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr kultury Antonín Staněk. Prosím.
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, před deseti lety ratifikovala Česká republika Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Jejím účelem je zajistit osobám se zdravotním postižením možnost aktivního zapojení do života společnosti a plné uplatnění jejich základních práv a svobod ve všech oblastech života. (V sále je hluk!)
Opční protokol, který je předmětem tohoto materiálu, je v podstatě procesní normou k této lidskoprávní úmluvě a jeho ratifikace umožní jednotlivcům i skupinám předkládat příslušnému výboru OSN stížnosti na porušení práv vyplývajících z úmluvy. K těmto oznámením mají vlády půlroční lhůtu pro vyjádření a poté výbor přijme určité návrhy k řešení situace, jež následně sdělí státu i stěžovateli. Výboru také protokol dává právo v závažných případech porušování úmluvy konat šetření i formou návštěvy daného státu. Jedná se o významný prostředek mezinárodní kontroly dodržování lidských práv v České republice a ratifikace tohoto protokolu postaví ochranu práv a svobod osob se zdravotním postižením na stejnou úroveň s dalšími mezinárodními přezkumy lidských práv. Obdobný systém byl totiž již dříve Českou republikou přijat například u Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Úmluvy proti mučení nebo Úmluvy o právech dítěte.
Je třeba zdůraznit, že stanoviska výboru k těmto stížnostem nejsou formálními soudními rozsudky, půjde tedy jen o určitá politická doporučení. Jejich plnění však samozřejmě budou mít na mezinárodní úrovni dopad na kredit České republiky v oblasti lidských práv. V případě schválení tohoto návrhu na ratifikaci se Česká republika zařadí k 94 zemím, které jsou smluvními stranami protokolu již nyní, včetně 22 členských států Evropské unie.
Děkuji za podporu a vaši pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Michal Ratiborský. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaným Opčním protokolem smluvní státy Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením uznávají pravomoc Výboru pro práva osob se zdravotním postižením zabývat se stížnostmi jednotlivců nebo skupin jednotlivců na porušení práv vyplývajících z jednotlivých ustanovení úmluvy.
Krátký historický exkurz. Úmluvu samotnou přijalo Valné shromáždění OSN 13. prosince 2006. Je významnou smlouvou o lidských právech a základních svobodách. Je založena na principu rovnoprávnosti a zaručuje osobám se zdravotním postižením plné uplatnění všech lidských práv a podporuje jejich aktivní zapojení do života společnosti. Zároveň s textem úmluvy byl přijat i text opčního protokolu k úmluvě, který je nám dnes předkládán. Česká republika podepsala oba dokumenty mezi prvními signatáři. Úmluva byla Českou republikou následně ratifikována v roce 2009 a vstoupila v platnost dne 28. října 2009. K ratifikaci protokolu ale nebylo v té době přistoupeno vzhledem k novosti úmluvy a s ohledem na absenci zkušeností s činností výboru. Obdobně postupovalo například Irsko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko nebo Bulharsko.
Je nutné na tomto místě zdůraznit, že výbor upozornil Českou republiku na některé aspekty vnitrostátní legislativy a praxe, jež by se v případě ratifikace protokolu mohly stát předmětem podání jednotlivců a skupin proti České republice. Jde zejména o následující jevy: omezení svéprávnosti a svěření zdravotně postižené osoby do částečného opatrovnictví, nedostatečné provádění požadavků na bezbariérovost staveb, nedostatečná úprava postupů v krizových situacích zejména pro neslyšící, chirurgická kastrace coby trestní opatření, používání omezovacích prostředků ve zdravotnických zařízeních, používání mechanických a chemických omezujících prostředků v psychiatrických zařízeních, sterilizace na základě souhlasu opatrovníka a nepřístupnost volebních materiálů nevidomým osobám.
Domnívám se, že je vhodné vzít tato upozornění jako podněty k možné legislativní úpravě v rámci jednotlivých resortů, a doporučuji propustit tento tisk do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Marek Benda, předseda ústavněprávního výboru. Další přihlášku zatím neregistruji. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, nevím, jestli jsme poslouchali pana zpravodaje. Já už jsem se s tím setkal jednou při nějakém monitoringu, který zase někdo dělá a sděluje nám z těchto mezinárodních organizací, že máme blbě volební právo, protože nemají právo volit nesvéprávné osoby, a že to musíme nutně upravit, protože musíme připustit, aby i nesvéprávná osoba měla právo volit.
Ta doporučení, která tady zmiňoval pan zpravodaj, jsou některá poměrně zásadního charakteru. Já bych moc prosil, a teď to snad není ani na ústavněprávní výbor, jestli by se na to podíval minimálně zdravotní výbor, protože si myslím, že to tady tak plyne, oni se na tom dohodli, podepsalo to 192 států, už 140 to ratifikovalo, závazné to úplně není, ale pak se budeme hrozně divit, až nám sem budou jezdit nějaké monitorovací výbory a budou nám říkat, co všechno děláme blbě. Takže bych moc poprosil, jestli bychom to, zejména proto, že se to týká v řadě případů i zdravotnictví, i omezování ve zdravotnických zařízeních a takhle, mohli přikázat i zdravotnímu výboru, případně jestli by i nějaké další výbory měly náladu, třeba petiční, pro lidská práva a národnosti paní profesorky Válkové, kdyby měly náladu se na to podívat, protože si myslím, že to není zase nic tak úplně bezzubého a neškodného.
Děkuji za pozornost. ***