(14.40 hodin)
(pokračuje Okamura)
Takže já tady znovu říkám, je tady návrh na zamítnutí návrhu.
Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 246, přihlášeno 153 poslanců, pro 29, proti 106. Návrh na zamítnutí byl zamítnut.
Takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu a já se ptám, jestli někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Žádný návrh nevidím, proto přistoupíme k hlasování.
Budeme hlasovat o tom, zdali souhlasíte s tím, že bude přikázán tento návrh kontrolnímu výboru jako garančnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 247, přihlášeno 157 poslanců, pro 148, proti 0. Takže návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny navrhl přikázat tento návrh ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru. A já se táži, zdali má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům. Nikdo takový návrh nemá. Proto přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 248, přihlášeno 158 poslanců, pro 144, proti 1. Návrh byl přijat. A já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.
Takže já pro tuto chvíli projednávání tohoto tisku... (Hlásí se posl. Bartoš.) Prosím, tak s přednostním právem, pojďte. Já jsem viděl vaši zdviženou ruku, ale myslel jsem, že chcete navrhnout nějaký další výbor. Dobře.
Poslanec Ivan Bartoš: Ano, bylo tomu tak. Já jsem se hlásil v tom momentě, akorát asi jste mě tam nevzal, když jste se ptal na to, jestli navrhujeme nějaký další výbor, který by se měl tímto tiskem zabývat. Já navrhuji, podobně tomu bylo u předchozích tisků, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Máme tedy... Ještě jednou si zahlasujeme. Návrh pana poslance Ivana Bartoše je, aby byl návrh přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru.
Já tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 249, přihlášeno 160 poslanců, pro 130, proti 3. Návrh byl přijat. Takže já konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro regionální rozvoj také jako dalšímu výboru.
Další návrh tady není. Ještě se pro jistotu rozhlédnu. Není, takže já pro tuto chvíli končím projednávání tohoto tisku.
Přečtu ještě... omluvu tady máme. Omlouvá se paní poslankyně Kateřina Valachová z jednání, a to od 14.30 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.
Jako další tisk máme na programu
139.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy
o filmové koprodukci v revidovaném znění (Rotterdam, 30. 1. 2017)
/sněmovní tisk 294/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr kultury Antonín Staněk, a připraví se zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vám ve stručnosti představil návrh na sjednání Úmluvy Rady Evropy o filmové koprodukci, která reviduje znění původní úmluvy z roku 1992.
úmluva v revidovaném znění byla otevřena k podpisu členským státům 30. ledna 2017 v Rotterdamu a v současnosti ji podepsalo již více než dvacet členských států původní úmluvy. Přijetí revidovaného znění úmluvy nepředstavuje žádné nároky na veřejné rozpočty.
Dokument má povahu metodickou ve vztahu k uzavírání koprodukčních vztahů mezi producenty ze zemí Rady Evropy. Hlavním cílem úmluvy je usnadnit uzavírání mezinárodních filmových koprodukcí, tedy umožnit vznik evropských filmů, na jejichž výrobě se s ohledem na finanční náročnost podílí několik koprodukčních zemí, a zároveň tím nepřicházet o možnost získat podporu z jiných, zejména národních systémů podpor. (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid, aby se pan ministr mohl vyjádřit. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Kromě výhod v oblasti financování mají filmy natočené v koprodukci mnohem větší šanci dostat se do mezinárodní distribuce a přilákat více diváků.
Revidované znění úmluvy reaguje na vývoj nových technologií, které proměnily způsob výroby, distribuce i zpřístupňování filmů a na rozvoj financování z veřejných zdrojů na celostátní i regionální úrovni. Současně se vytváří právní rámec pro plnohodnotnou účast na budoucím filmovém díle i pro menší koproducenty. Revidovaná úmluva přináší pouze změny procesního charakteru a cíle původní úmluvy zásadním způsobem neovlivňuje.
Česká republika je členem původní úmluvy od roku 1997 a sjednáním revidované úmluvy jí nevzniknou žádné další závazky, které by vyžadovaly legislativní změny. Jak už bylo řečeno, nevzniknou ani žádné dodatečné nároky na finanční prostředky ze státního rozpočtu či veřejných prostředků. Prováděním úmluvy je v České republice pověřen Státní fond kinematografie.
Vážené paní poslankyně a páni poslanci, děkuji vám tímto za pozornost a za podporu tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře za úvodní slovo. A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Hezké dobré odpoledne, vážené dámy a pánové. Česká republika je členem Rady Evropy od 30. června 1993 a od svého přistoupení se aktivně podílí na plnění mise a cílů této organizace spočívající ve vytvoření společného demokratického a právního prostoru, který zadržuje dodržování lidských práv, demokracii a respektování zákonů.
Rada Evropy pokrývá všechny důležité otázky, kterými se evropská společnost zabývá, a její pracovní program zahrnuje mimo jiné i aktivity v oblasti kultury. Evropská úmluva o filmové koprodukci tvoří základní právní rámec pro realizaci mezinárodních filmových koprodukcí mezi jejími signatáři. Hlavním cílem této úmluvy je podpořit spolupráci mezi stranami zavedením ustanovení o minimálních standardech za účelem usnadnění financování tvorby a výroby mezinárodních filmových koprodukcí. V revidované úmluvě jsou nově stanoveny podíly koproducentů. Maximálně 80 % a minimálně 5 % u vícestranných koprodukcí a 90 a 10 u dvoustranných. Ke snížení uvedených procent jednotlivých podílů došlo především proto, že u menších členských států byla původně nastaveným procentem prakticky znemožněna participace v mezinárodních koprodukcích, zejména s vyššími a vysokými rozpočty, a nová úmluva tak vytváří právní rámec pro plnohodnotnou účast na budoucím filmovém díle i menším koproducentům.
Při podpisu revidované úmluvy za Českou republiku bude v souladu s článkem 5 odst. 5 úmluvy učiněno prohlášení, že orgánem příslušným ke schvalování žádostí o udělení koprodukčního statutu je i nadále Státní fond kinematografie. S přijetím revidované úmluvy nevzniknou žádné dodatečné nároky na finanční prostředky ze státního rozpočtu, resp. nebude mít žádný dopad na veřejné prostředky. Prostřednictvím úmluvy se jednotným právním rámcem definují postupy a parametry proto, aby díla, která nejsou svým financováním a uměleckou účastí stoprocentně národní, mohla prostřednictvím svých producentů mít k podpoře ze státních zdrojů stejný přístup jako díla národní. Úmluva však nezakládá nárok žadatele na poskytnutí dotace.
Toť z mé strany zpravodajská zpráva, co se týká této úmluvy. A ráda bych doporučila sněmovní tisk 294 zahraničnímu výboru jako garančnímu. ***