(17.40 hodin)
Poslankyně Věra Kovářová: Já bych ráda zareagovala na pana poslance Raise, který říkal, že vysoké školy jsou kontrolovány ročně jednou až dvakrát. Tak já se tedy ptám, proč do toho zahrnout obce s rozšířenou působností a další obce, to znamená obce prvního a druhého typu, které mohou být kontrolovány až 34krát. To se také stalo. A ty kontroly jsou opakované. Takže říkám, že vysoké školy, které mají kontrolu jednou, maximálně dvakrát za rok, vyjmout je z onoho zákona, z těchto kontrol, a proč tedy nevyjmout ty obce, které jsou zatěžovány tolika kontrolami?
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Adamec v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych řekl, já už jsem k tomu mluvil, ale dobrá kontrola samozřejmě je pomoc. To si řekněme na rovinu, tak to je. Na druhou stranu nikdo nechceme žít každodenními kontrolami. To je potřeba také říct. A chápu tady trošku zájem vysokých škol, tak jak to tady bylo prezentováno, ale my máme ten zájem samý. A pokud já si vzpomínám, tak jsme říkali, že NKÚ, proč ne, ale na druhou stranu je potřeba odstranit další duplicity z kontrol, jako třeba finanční úřad a podobně. Já nevím, kolik těch kontrol na obce chodí, ale zkušenosti s NKÚ mám, protože NKÚ byl úřad, který byl zřízen na kontrolu de facto státních peněz. A oni chodili na dotace. Vzpomínám si na jednu takovou kontrolu, která trvala šest měsíců. Dva úředníci tam byli šest měsíců, měli kancelář, kterou okupovali u nás na úřadě, s naším vědomím samozřejmě, a kontrolovali částku, která ve výsledku byla nižší, než stáli ti dva úředníci státu na platech. Takže to je potřeba si také říct, aby ty kontroly vlastně k něčemu byly a i ten stát trochu se choval efektivně.
Jinak NKÚ na obce, není to nic nového, už se to tady opakuje řadu let. Já musím říct, že už tehdy, vzpomínám si, za vlády Mirka Topolánka to bylo ve vládním prohlášení, a já jsem to tehdy kritizoval s tím, že vlastně NKÚ je úřad, který byl zřízen k jinému účelu. A musím říct, že tehdy mi bylo odpovězeno, že členů NKÚ je tolik, že kontrola vyjde jednou za deset let. Tak trošku nerozumím tomuhle alibismu.
Chápu to, že veřejnost, pokud se to rozehrává jako politický bod, to se tedy rozehrává celou dobu, to si přiznejme, tak ano, chce, aby NKÚ kontroloval i obce. Ale my, kteří na těch obcích pracujeme, víme své. A my se nebojíme toho NKÚ z principu. Ale na druhou stranu si řekněme, co nechceme. My nechceme, aby nám kontrolovali samosprávnou činnost. A to je velmi těžké odlišit od těch kontrol. Protože když se podíváte, jak kontroluje NKÚ státní úřady, ministerstva, tak zjistíte, že ty zprávy někdy působí až děsivě. A co se stalo? Polepšila se ministerstva podle těch zpráv? Vyřešili si to na vládě ministři mezi sebou? Byl někdo poučen, nedej bože potrestán? Nic takového se nestalo. Akorát prostě média zveřejňovala části těch zpráv, jak se to hodilo, a vypadalo to, že žijeme asi v jiném státě, než si všichni myslíme.
Takže já si myslím, že NKÚ není všelék. Je potřeba to tak vnímat. A rozhodně bych tady neříkal, kterou verzi chci podpořit, aby to nevypadalo tak, že to chci hodit jenom na statutární města, na kraje a že my se toho zříkáme a bojíme, takže to po mně nemůže nikdo chtít.
Já si myslím, že důležitější v tuhle chvíli je to, když se rozhodneme a po projednání ve výborech posoudíme, která ta verze bude, aby to bylo tak, aby zmizely duplicity, aby kontroly byly efektivní. A to znamená, aby se využívala dostupná dneska IT technologie, aby kontroly nemusely probíhat fyzicky a hlavně aby se kontroly nedublovaly. Každá obec musí dělat audit každý rok o své činnosti. Větší obce si to zadávají u soukromých auditních společností, které jsou docela dneska drženy tvrdou legislativou. Ony samy mají zájem na tom, aby kontroly byly co nejvíc nezávislé a aby opravdu popisovaly stav té společnosti, toho města a obce tak, jaký ve skutečnosti je. Protože samozřejmě i ony jsou pak kontrolovány svým nadřízeným orgánem, zda tu činnost provádějí dobře.
Já musím také říct, už to tady padlo, že někdy ty kontroly se nelíbí ani vládě, panu premiérovi. Já to chápu, hlavně ty tiskové zprávy někdy vyvolávají různé asociace, a nechtěl bych, aby se to objevilo v obcích, aby se z toho stala součást politického boje opozice proti koalici nebo mediálního světa proti realitě, která na těch obcích je.
Takže když se podívám na minulost NKÚ, tak to taky není žádná sláva. Já si vzpomínám, že největší takovou vážnost měl ten úřad za svého prvního předsedy, nebo prezidenta, pana Voleníka. A když se podívám na další některé jeho šéfy, jako byl pan Dohnal, tak už to zase taková sláva nebyla. Takže nedělejme si iluze, že NKÚ prostě nás spasí, že to bude všechno dobře, že to bude zalité sluncem. Tak to rozhodně nebude.
Takže pokud to myslíme vážně a chceme NKÚ pravomoci předat, tak je potřeba velmi podrobně prodiskutovat v patřičných výborech, jak vlastně kontroly budou vypadat. Jak bude vypadat metodika kontrol. Protože opravdu obce nedělají jenom činnost, která je výnosná. Naopak, ty dělají většinou činnosti, které jsou velmi nevýnosné. A ostatní činnosti, které podléhají zákonům tohoto státu, plnit musíme a na to samozřejmě kontroly chodí a na to máme každoroční audit, který prostě vydává svá stanoviska pro každý rok zvlášť, a podle těch stanovisek také některé obce třeba ztratí i nárok na dotace, protože holt hospodaří tak, jak hospodaří.
Takže metodika, odstranit duplicitu, zjednodušit to. A pokud do toho zahrneme obce s rozšířenou působností, tak je potřeba si říct, že je jich víc jak dvě stě a úředníků na NKÚ je konečný počet. A nemělo by to být tak, že NKÚ bude chodit jenom někam na udání a podobně, ale kontroly by měly mít nějaký plánovaný charakter, měly by se týkat tedy všech subjektů, které v návrhu zákona jsou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, co se týká vládních návrhů, poslaneckých návrhů a vůbec toho, co je cílem těchto návrhů, tak bych jenom chtěla zdůraznit, že cílem má být komplexní systém účinné kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Cíl má odpovídat tomu, jak standardně taková kontrola probíhá v ostatních evropských zemích, a má odpovídat i mezinárodním měřítkům a standardu. Nic víc a nic míň.
Musím říct, že ta rozprava, která tady vlastně probíhá již několik dní, nebo byla přerušena a probíhá dále, mně hodně připomíná všechny rozpravy, které tato Sněmovna zažila i v minulém a v předminulém funkčním období. A asi se dá něco podobného z hlediska varování a obav předpokládat také při projednání v Senátu.
Smyslem změn, které vláda předkládá, by mělo být, řekněme, zabarvit bílá místa, která v tuto chvíli bezpochyby z hlediska Nejvyššího kontrolního úřadu směrem k nakládání s veřejnými prostředky existují. Nikdy nebylo úmyslem a není ani v tomto případě, aby snad Nejvyšší kontrolní úřad nebo jeho prostřednictvím stát měl možnost strkat nos do samosprávných rozhodnutí územně samosprávných korporací. Nic takového tam není.
Stejně tak vládní strategie boje s korupcí počítá s tím, že v případě obcí a krajů se má jednat pouze o některé samosprávné celky z hlediska cíle. Takže předpokládám, že debata ve výborech se povede i v tom směru, zda například takzvané jedničkové obce budou spadat, nebudou spadat do budoucna do této regulace. A stejně tak se bezpochyby povede debata o účinnosti kontroly nakládání s veřejnými prostředky jako takovými, protože tady opakovaně zaznívalo to, čemu opravdu starostové čelí, a to jsou několikačetné kontroly, které by možná ani tak nevadily, možná by to i přežili, kdyby ovšem každý kontrolní závěr nebyl jiný a nešly proti sobě. O to jde.
Věřím, že se nám podaří v Poslanecké sněmovně najít posun v účinném systému kontroly nakládání s veřejnými prostředky.
A chci ještě avizovat za stálou komisi pro Ústavu po konzultaci se svými kolegy, že budu také navrhovat, aby také stálá komise pro Ústavu se věcí zabývala, protože jde také o změnu Ústavy. Každopádně za sebe ten cíl podporuji a věřím, že se nám podaří najít kompromisní řešení. ***