(17.10 hodin)
(pokračuje Staněk)
Dále, co se týče programu profesionálních divadel a sborů, tady jsem přislíbil navýšení, které by mělo předpokládat 60 mil. korun, to znamená, ten program, který je dneska alokován částkou 160 mil. korun, by se měl navýšit o dalších 60 mil. na 210 mil. korun, což se samozřejmě velmi pozitivně odrazí na těch dotacích, které jsou rozdělovány podle dotačních pravidel.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jsem ráda, že podpora živého umění má ve vás zastánce. Jenom bych se chtěla zeptat a využít té příležitosti, jestli si vzpomínáte na pozměňovací návrh, který si kladl za cíl navýšit a přidat Národnímu muzeu na obnovu Palachova památníku, tak se chci poptat, jestli jste skutečně dodržel ten slib, a pokud si Národní muzeum požádá o tu částku 3 milionů, zda jim vyhovíte. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji. Skutečně živé umění má ve mně podporu a já jsem rád, že mohu ty sliby, které jsem dal, alespoň v mezích možnosti naplňovat. A stejně tak co se týče příslibu na rekonstrukci Palachova památníku, tak platí vše, co bylo řečeno. Tedy v tuto chvíli Národní muzeum připravuje projektovou dokumentaci pro to, abychom mohli zažádat o příslušné finanční krytí této aktivity. Předpokládáme, že by k tomu mělo dojít v průběhu roku 2019 a následně by potom měla proběhnout realizace stavby a opravy památníku tak, že by v roce 2020, v první polovině roku, měl být kompletně zrekonstruován. Částka 3 miliony korun, která byla přislíbena, je v rozpočtu Ministerstva kultury alokována.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další je interpelace pana Stanislava Blahy, který stahuje interpelaci. Paní Helena Langšádlová s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci možnosti získání úvěrů na bydlení pro mladé rodiny ze Státního fondu rozvoje bydlení na modernizaci nebo pořízení obydlí. Podmínky jsou stanoveny nařízením vlády č. 136/2018 Sb. Ráda bych upozornila na několik momentů, kdy se stává tento úvěr pro mladé rodiny velmi těžko využitelný, například tehdy, když mladý pár chce kombinovat výstavbu domu či koupi bytu prostřednictvím hypotéky a výše zmíněného úvěru. Vzhledem k tomu, že nejčastěji za hypotéku se ručí nemovitostí, těžko může ručit i za státní úvěr majetkem v jeho výši. Tímto se pak dostávají mladí do situace, kdy mohou využít jeden z těchto nástrojů - komerční hypotéku, nebo zmíněný státní úvěr. Dalším problémem je stanovení úrokové sazby a její fixace na pět let.
Vážená paní ministryně, ráda bych vás požádala o odpověď na následující otázky. Kolik žádostí o tento typ podpory bydlení bylo přijato a kladně vyřízeno? Nezvažovali jste přetransformovat tento nástroj z poskytování úvěrů na podporu bydlení na poskytnutí finančních prostředků na část nákladů spojených s úhradou úroků? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno na tuto interpelaci písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar, který stahuje svoji interpelaci. Dále pan poslanec Jan Zahradník na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Já už jsem se s podobnou interpelací obracel na pana premiéra. Pan ministr Brabec u toho byl. Tak řeknu jenom stručně, zpráva NKÚ zjistila, že Ministerstvo životního prostředí vynaložilo 10,6 miliardy korun na podporu zlepšování kvality ovzduší v letech 2015 až 2018, a NKÚ ve své zprávě konstatuje, že na základě dat za uvedené roky se ukazuje, že úroveň kvality ovzduší v České republice se nezlepšuje. To je závěr, který by vás, pane ministře, měl významně znepokojit, protože se dá také interpretovat tak, že těch 10,6 miliardy korun bylo vynaloženo nesprávně nebo neoprávněně.
Moje otázky, které vycházejí z jakési preambule té zprávy, jsou tyto: Proč si Česká republika stanovila v národním programu snižování emisí tak přísné nepřekročitelné hodnoty emisí k roku 2020, že budou obtížně splnitelné? Druhá otázka: Proč nejsou dostatečně a včas plněna opatření ke zlepšení kvality ovzduší? Třetí: Proč ČHMÚ nedisponuje aktuální koncepcí státní sítě monitoringu? Za poslední: Proč Státní fond životního prostředí nesleduje a nevyhodnocuje hospodárnost, účelnost a efektivitu peněžních prostředků, které jsou čerpány na podporu zlepšování kvality ovzduší z národního programu životního prostředí? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuju, pane předsedající, za slovo. Já se nemůžu na začátku vyhnout konstatování, že si fakt myslím, že už ty interpelace nikoho nezajímají. A je pro mě trochu zklamání, že je tady nakonec víc koaličních poslanců než opozičních. (V levé části sálu u lavic ANO hlučně debatuje hlouček poslanců hnutí ANO. V pravé části sálu sedí několik jednotlivých poslanců. Celá střední část sálu je prázdná.) Asi se nad tím budeme muset všichni nějak zamyslet, jestli vlastně nechodíme na nějaký film, který už nikoho nebaví. Ale tím jsem si ubral dvacet vteřin, ale já to zvládnu i tak, protože jsem samozřejmě pozorně poslouchal interpelaci na pana premiéra.
Spíš se řečnicky zeptám pana poslance Zahradníka, nečekám úplně odpověď, ale kdyby to bylo tak, jak říkáte, a ty peníze, protože především se jedná o peníze Evropské unie, Evropské komise, nebo Evropské unie, to jsou peníze, které šly do kotlíkových dotací, zatím zhruba asi 6,5 miliardy korun, kdyby byly řekněme hodnoceny tak, že nepřinesly žádný efekt, jak tedy nesprávně, říkám znovu, vyvozuje NKÚ, tak proč si myslíte, že by Evropská komise dala tento program kotlíkových dotací za příklad vzorné nebo dobré praxe v Evropské unii, který doporučuje Polsku a Slovensku, kdybychom tedy jejich 7 miliard vyhodili do vzduchu? To jsou evropské peníze. Oni naopak ten program kotlíkových dotací považují za velmi zdařilý, fandí mu, byť možná na začátku byli skeptičtí. A já vám jenom chci říct, ono to v té zprávě není, že zatím těch zhruba 56 tisíc vyměněných kotlů, nebo 57 tisíc vyměněných kotlů přineslo úsporu 2,5 tisíce tun prachu ročně, to je velké množství, a 10 %, to je 1,5 tuny, ono se zdá to číslo malé, ale 10 % emisí benzo(a)pyrenu. Benzo(a)pyren je ta karcinogenní látka, která se váže na prach a ta je tam také nejnebezpečnější. 10 %! To vůbec není málo.
A samozřejmě mně tam vadí, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ne proto, že NKÚ má na nějaké věci jiný názor, protože zpráv NKÚ jsem samozřejmě zažil celou řadu a s řadou z nich jsem souhlasil, mně prostě vadí, že oni tam zkracují v té tiskové zprávě, věci vytrhávají z kontextu, a pak samozřejmě novináři přeberou tu tiskovou zprávu a už nečtou těch 70 stránek, možná víc, zprávy NKÚ. A mně tam třeba vadí konstatování, že se nezlepšuje kvalita ovzduší. To není pravda. Ona se zlepšuje. To jsou explicitní čísla. Ona se zlepšuje. Nezlepšuje se tak rychle, jak bychom si všichni přáli, to je taky pravda, ale není pravda, že se nezlepšuje.
A už se dostávám k vašim dotazům. Když dovolíte, začnu odzadu. Není pravda, že hydrometeorologický ústav nedisponuje aktuální koncepcí státní sítě imisního monitoringu. ČHMÚ disponuje dokonce více monitorovacími stanicemi, než požaduje česká nebo evropská legislativa. Obavu o splnění indikátorů tedy považujeme za nedůvodnou. A to jsou zase prostě konkrétní fakta. Nebo bylo vyčítáno, že Státní fond životního prostředí nesleduje a nevyhodnocuje přínosy podpořených projektů v národním projektu životní prostředí. Ale my jsme NKÚ na jasných příkladech dokázali, že sledování skutečných přínosů probíhá na úrovni jednotlivých projektů a každý projekt je posuzován prostřednictvím indikátorů například snížením emisí znečišťujících látek. ***