(17.00 hodin)
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji za slovo pane předsedající. Vážená paní poslankyně, já vám děkuji za váš dotaz a svou odpověď rozdělím do dvou částí, přičemž v té první krátce jen shrnu dosavadní situaci kolem návrhu zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře a pak vám ještě také samozřejmě odpovím na vaše dotazy.
Já bych chtěl především říci, že téma nové právní formy pro subjekty působící v oblasti kultury se střídavě více či méně stává aktuální v souvislosti s tím, jak se objevuje téma financování v kultuře. První úvahy byly vedeny již ve druhé polovině 90. let. Věcný záměr o veřejnoprávní instituci v kultuře má skutečně vláda obsažen v plánu legislativních prací vlády na rok 2018 s termínem předložení vládě v říjnu. Jak jistě víte, v této vládě, kterážto neměla důvěru, byl pan ministr Ilja Šmíd. On převzal tento úkol po svém předchůdci Danielu Hermanovi, který vlastně tento zákon přinesl do Poslanecké sněmovny coby senátní podklad 28. dubna 2016. Pravděpodobně změny ministrů a otázka složitosti tohoto zákona vedly k tomu, že v okamžiku, kdy jsem přišel na ministerstvo, 27. 6. 2018, resp. po vyslovení důvěry vládě 12. 7. 2018, jsem měl na splnění tohoto legislativního úkolu v podstatě čtyři měsíce, což úplně nebylo reálné. Nicméně po svém příchodu na Ministerstvo kultury jsem zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře pojal za svou hlavní prioritu, a to z jednoho důvodu, neboť zapadá do celkového koncepčního řešení podpory živé kultury.
V současné době pracujeme na bázi verze, která byla přijata Senátem, s tím, že se vypořádáváme s námitkami Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí, dále Úřadu vlády, které byly formulované ještě před posledními volbami do Parlamentu České republiky. Ministerstvo kultury již např. opustilo možnost uzavírat termínované smlouvy a stanovování mezd na bázi vyjednávání, což byl největší problém ze strany odborů. A tady si myslím, že se nám podařilo významným způsobem pokročit a otevřít cestu tomuto zákonu k dalšímu projednávání.
Já osobně předpokládám, že v dubnu tohoto roku předložíme vládě věcný záměr zákona. Kulturní instituce totiž skutečně čekají více než 28 let na potřebné změny. Oddalování vzniku této legislativní možnosti kooperativního zakládání kulturních organizací vedlo, jak ukazuje praxe, jen k dalšímu zakládání nesystémových společností typu s. r. o. nebo obecně prospěšných společností, a tím k prohlubování nejistoty a zmatku.
Návrh zákona vychází z řady zahraničních zkušeností a v podstatě kopíruje dobrou a úspěšnou praxi v Rakousku, Německu apod. Ostatně vznik veřejných vysokých škol nebo vědeckovýzkumných institucí vedl k větší svobodě a odpovědnosti příslušných institucí. Myslím si, že připravovaný věcný návrh zákona, tak jak je v současné době projednáván a debatován, bude mít poměrně velmi velkou šanci projít legislativním procesem.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ne. Takže tímto je tato interpelace vyřízená.
Dalším v pořadí je pan poslanec Jiří Kohoutek na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Kohoutek: Dobrý večer. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, opakovaně se naši zaměstnavatelé setkávají s nedodržením zákonných lhůt pro vydání zaměstnanecké karty, což poškozuje ekonomické zájmy naší země zejména dnes, kdy je nedostatek pracovních sil na trhu. Bohužel nejste schopni dodržet ani lhůty u umělců, kteří vyhráli konkurz do divadel, kteří nemohou dostát svým závazkům a zpívat na našich scénách, nebo u sportovců, kteří tím mají další problém ohledně možností se účastnit hráčské sezóny. Našemu státu hrozí, že zaměstnavatelé budou žalovat stát o náhradu škody pro nesprávný úřední postup, neboť vyčíslit škodu, která jim porušováním zákonů vaším ministerstvem vzniká, není problém.
Proto se vás dovolím zeptat, kolik bylo vydáno zaměstnaneckých karet za rok 2018, kolik z nich po zákonné lhůtě 60 dnů od podání žádosti, jaká konkrétní opatření hodláte urychleně podniknout, aby vaše ministerstvo dále zákonné lhůty dodržovalo. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na interpelaci písemně.
Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Antonína Staňka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulém roce s vámi jednali zástupci sdružení, která zastupují zájmy divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů v otázce navýšení státní podpory živého umění a programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů a dále programu státní podpory festivalů profesionálního umění. Bohužel vyjednávané navýšení státní podpory nebylo promítnuto do státního rozpočtu na rok 2019. Případné navýšení alokace ve zmíněných dotačních programech by bylo použito na podporu mezinárodně uznávaných festivalů, kterými např. jsou Pražské jaro, Český Krumlov, Smetanova Litomyšl nebo Dvořákova Praha a další. Nejen tyto festivaly mají celosvětové renomé a zvyšují prestiž České republiky. Je nutné také zmínit, že konání těchto festivalů podporuje cestovní ruch a s ním spojené služby nejen v místě konání festivalu.
Vážený pane ministře, chystáte změnu financování dotačních titulů a navýšení podpory živého umění, příp. navýšení alokace zmíněných dotačních programů? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji, paní poslankyně, za váš dotaz. Co se týče podpory festivalů v oblasti profesionálního umění, tak to je stále a trvale v gesci odboru umění, literatury a knihoven. Festivaly jsou podporovány jednak v rámci oborových dotačních řízení, tzn. pořádání festivalů a přehlídek je v každém oboru samostatným tematickým okruhem, jednak od roku 2017 prostřednictvím Programu státní podpory festivalů profesionálního umění, o kterém pravděpodobně jste hovořila a na který jste upozorňovala. Ten je tedy určen na podporu nejvýznamnějších akcí v oblasti divadla, tance, klasické hudby, alternativní hudby, výtvarného umění a literatury.
Program, jehož vyhlašovací podmínky a hodnoticí kritéria byly schváleny usnesením vlády ze dne 11. května 2016 č. 415, Ministerstvo kultury poprvé otevřelo v roce 2017, a to s rozpočtem 100 mil. korun. V roce 2018 bylo na podporu festivalu rozděleno 117 mil. korun. Program nemá v rozpočtu kapitoly samostatný účelový znak. Je součástí ukazatele kulturní aktivity a stejně jako v minulých letech i v roce 2019 bude rozpočet programu festivalu dorovnán z nároků nespotřebovaných výdajů za rok 2018 do optimální výše, tedy do úrovně předkládaného materiálu, tedy do 100 tis. korun. Nicméně my už v tuto chvíli víme, že výše prostředků určených na oborová dotační řízení v oblasti profesionálního umění, to je ten ukazatel kulturní aktivity, zohledňuje meziroční nárůst počtu žádostí i celkových požadavků. Do grantových řízení roku 2019 se přihlásilo o 63 projektů více, než vstupovalo do druhého kola výběrových dotačních řízení roku 2018. Požadavky na poskytnutí dotací vzrostly o 65 mil. korun a náklady přihlášených projektů o 170 mil. korun.
Protože je optimální financování Programu státní podpory festivalů profesionálního umění pro Ministerstvo kultury jednoznačnou prioritou a není možné navýšit jeho rozpočet na úkor oborových dotačních řízení, která svým širokým záběrem reprezentují přirozenou rozmanitost uměleckých a kulturních služeb, rozhodl jsem se využít pro navýšení dotačního programu další rezervní prostředky, které máme na účtu Ministerstva kultury. Předpokládám, že požadavky, které v tuto chvíli reprezentují doručené projekty, by mohly být uspokojeny - samozřejmě v žádném případě ze 100 % - částkou cca 122 mil. korun. To znamená, předpokládám - nebo ne předpokládám, ale víceméně jsem rozhodl, že ta částka, která bude v tomto programu, bude 122 mil. korun. ***