(17.40 hodin)
(pokračuje Kněžínek)
Každopádně přijetí té právní úpravy je nezbytné proto, že my již nyní musíme vybírat ty z českých státních zástupců, kteří se stanou ať už těmi státními zástupci evropskými přidělenými přímo do Lucemburku, nebo těmi, kteří posléze budou tedy činní přímo v ČR a budou rozhodovat ty kauzy. Z toho důvodu je navrženo, aby zákon nabyl účinnosti jako celek 1. listopadem 2019, a to s jednou výjimkou - s výjimkou části třetí, kde se navrhuje účinnost již dnem 6. července 2019.
Moc prosím o to, aby tento návrh byl podpořen. Jedná se, jak už jsem říkal, o adaptaci na evropský předpis, který už je nyní pro ČR závazný a je přímo použitelný, a moc tedy prosím o propuštění do dalšího legislativního procesu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je místo pana poslance Pavla Blažka pan poslanec Marek Výborný.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, klíčové informace k zde předkládané novele nejenom zákona o státním zastupitelství, ale i dalších 11 právních předpisů už přednesl za vládu jako předkladatele pan ministr spravedlnosti. Já bych to chtěl jenom shrnout konstatováním, že nařízení Rady EU bylo přijato 12. října 2017, vstoupilo v platnost 20. listopadu roku 2017. Tady bych chtěl ocenit i to, že je to pouhých 14 měsíců, kdy se nám tato adaptační norma dostává na půdu Poslanecké sněmovny. S ohledem na to, že bylo potřeba samozřejmě připravit celou adaptaci do českého právního řádu, tak toto považuji za čas relativně přiměřený a na rozdíl od jiných implementačních předpisů EU zde vláda i přesto, že v té době vlastně byli tři noví ministři spravedlnosti, dokázala dodat tuto normu relativně včas.
Chtěl bych také připomenout to, že se skutečně jedná pouze o věcnou příslušnost toho nově zřizovaného úřadu pouze na trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie. Úkoly úřadu by tak měly spočívat v trestním stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmům EU. Není to nijak dále rozšiřováno. Chtěl bych také ocenit to, že dle všeho předkládaná norma nemá ambici zasahovat do jiných věcí než těch čistě adaptačních, implementačních, což je v pořádku.
Pokud jde o účinnost, resp. o výběr našich zástupců do nově zřizovaného Úřadu evropského veřejného žalobce, tak to tady zaznělo už z úst pana ministra, za což také děkuji. Tolik za zpravodaje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu zpravodaji a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, ve které se přihlásil pan poslanec Dominik Feri, a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem se hlásil docela dávno, takže otázky, které jsem chtěl položit, už byly postaveny po komunikaci s panem ministrem a jeho náměstky najisto, ale nenechám tu přihlášku propadnout, a chtěl jsem se informovat, protože vím, že minulý týden, pokud mám správné informace, uplynula lhůta pro podávání žádostí, resp. kandidatur na post evropského žalobce za nás. Prý se přihlásili čtyři kandidáti a zajímá mě jenom orientačně, kdy bychom mohli znát nějaký výsledek, resp. jména těch tří kandidátů, ze kterých pak bude rada vybírat. Pokud nevíte teď, budu rád, když mi to pak řeknete popřípadě někdy v budoucnu na výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, z důvodu časové naléhavosti a z důvodu včasného přijetí příslušné adaptační legislativy navrhuji dle § 91 odst. 2 jednacího řádu zkrátit lhůtu pro projednávání tohoto tisku ve výborech o 30 dnů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zkrátit o třicet dnů? (Ano.) Dalším v pořadí je pan poslanec Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já řekl pár poznámek za klub Komunistické strany Čech a Moravy k předloženému tisku, který se týká implementace do našeho právního řádu postavení evropského státního zástupce a všech věcí, které s tím souvisí.
My velice pozorně vnímáme, že předkládaný návrh je reakcí na nařízení Rady EU 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílení spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského žalobce, a na základě tohoto nařízení že bude ke konci roku 2020 či na počátku roku následujícího, tedy roku 2021, zřízena nová unijní instituce, a to Úřad evropského veřejného žalobce, a rozumíme i tomu, že předkladatel, tedy vláda, potažmo Ministerstvo spravedlnosti, zdůrazňuje, že možnost zřídit úřad předpokládá již Smlouva o fungování EU, která stanoví ve své hlavě týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva, že věcná příslušnost úřadu je omezena na trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy EU, a úkoly úřadu by tak měly spočívat v trestním stíhání pachatelů trestných činů právě proti finančním zájmům EU.
Je trošku složité diskutovat nad úkoly tohoto úřadu, které by měly spočívat v trestním stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmů unie, jak jsou vymezeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2017/1371 z 5. července 2017, o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie, resp. jak budou provedeny ve vnitrostátním právu, jakož i trestným činům s nimi neoddělitelně spjatým a jejich postavením před soudy.
Je také zřejmé, že úřad bude plnit úlohy především příslušnými vnitrostátními soudy včetně řízení o mimořádných opravných prostředcích, přičemž je stanoven systém sdílení pravomocí mezi úřadem a vnitrostátními orgány. Z našeho pohledu tedy se jedná, a to na základě i evokačního práva úřadu, o převedení právního případu přímo úřadu, a tedy i o určité sdílení pravomocí, které doposud měly národní státy. Tady bude v zásadě platit, že pokud se úřad rozhodne vykonávat svou pravomoc, je tím dána překážka, aby příslušné vnitrostátní orgány, a to podtrhuji, vedly trestní stíhání pro tentýž skutek. A v tom my spatřujeme určitý problém z hlediska suverenity ČR, ale i jakýchkoliv jiných národních států. Vnitrostátní právo se potom v takovémhle případě použije pouze v rozsahu, ve kterém není daná věc upravena příslušným nařízením Rady EU, avšak v případech, že se případ řídí vnitrostátním právem i citovaným nařízením práva Evropské rady, má nařízení přednost, čili se předřazuje zase před právo národního státu.
Předkládaný návrh zahrnuje úpravu, která se týká tedy mechanismů, to už tady bylo několikrát zmiňováno. My máme určité výhrady k tomu, že předkládaný vládní návrh implementuje do našeho právního řádu výše citované předpisy EU s cílem řešit sice postavení státních zástupců, kteří budou jmenováni do funkce evropského žalobce a evropských pověřených žalobců, a umožnit jim řádný výkon jejich činnosti v rámci trestního řízení, avšak v souvislosti s tím se také předpokládá, že jim bude umožněno nahlížení do rejstříků, registrů, evidencí, databází a seznamů za účelem získávání potřebných informací, a to ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako je získává státní zástupce pro účely trestního řízení. Tedy opět, bude to integrita a vstup do suverenity národního státu.
Součástí navrhovaných změn je i požadavek, aby v centrální evidenci stíhaných osob, jejímž správcem je Nejvyšší státní zastupitelství, byly zpracovány určité kategorie osobních údajů ze spisů uvedených úřadem. Jde o to, aby informace v centrální evidenci stíhaných osob byly úplné a poskytly komplexní obraz trestních řízení vedených na území ČR. Zde je třeba mít na zřeteli, aby právě tyto shromažďované údaje a nahlížení do nich byly nejen v souladu s citovanými předpisy EU, ale také řešena i dnes zmíněná problematická oblast GDPR, se kterou se vypořádáváme. ***