(11.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Ale znovu upozorňuji na to, že ten návrh, který předkladatelé dali, je realizačně postaven na tom, že každý velký obchod nad 200 metrů, který by dnes byl zavřen a nechce být zavřen, udělá jedinou drobnou věc: Požádá svého kamaráda, požádá někoho, hele, uzavřeme spolu smlouvu, budeš si u mě jakože nakupovat velkoobchodně, dám ti i velkoobchodní slevu. A stačí mi jedna taková smlouva, a když přijde kontrola, podložím ji: A milý kontrolore, já dodávám velkoobchodně podnikatelům. Dle definice jsem velkoobchod, i když z 99,99 % jsem maloobchodem, přesto mám to jedno, není ta definice. Na shledanou, já splňuji podmínky a nemusím mít zavřeno. Dejte mě k soudu!
Čili předkladatelé nemysleli na praktickou realizaci a opravdu plánují pouze vykostit ten původní zákon. Ať se zkusí s tímto argumentem vyrovnat. Myslím, že z úsměvu předkladatele je mi jasné, že jsem trefil hřebíček na hlavičku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Luzarovi. Kolega Grospič ještě posečká, protože máme faktickou poznámku poslance Mariana Jurečky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Marian Jurečka: Já děkuji za vystoupení kolegy Leo Luzara. Dovolte mi, abych se na něj a na představitele, poslance za KSČM a za ČSSD obrátil s žádostí, aby využili svého koaličního postavení tak, jako jsme viděli v případě návrhu zdanění církevních restitucí, kdy komunisté řekli, že je to pro ně nutná podmínka podpory této koalice. Tak pokud je pro ně téma, jak jsme teď slyšeli od poslance Luzara, uhájit to, co se v minulém volebním období podařilo prosadit, tak je prosím, aby tedy v rámci koaličních jednání předvedli svou sílu i u tohoto tématu, pokud opravdu principiálně stojí za těmi lidmi, kterých se to týká, tak aby to v rámci koaličních jednání zdvihli. A potom je to téma vyřešené, potom to bude jako u církevních restitucí, bude tady jasná většina, která tady návrh na toto rozmělnění nepodpoří. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Bohuslav Svoboda také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Chtěl bych říct něco velmi stručného. To, co my tady v poslední době děláme a jaké zákony schvalujeme, tak ten jejich princip je: Nechci, ale musím, chci, ale nesmím. To schvalujeme. A byl bych velmi rád, kdybychom zůstávali pořád u toho: Chci něco, mohu to tedy dělat. Nechci něco, nebudu to dělat. To je vše.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupení poslance Stanislava Grospiče, zatím posledního přihlášeného do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážení kolegové a kolegyně, také bych chtěl přispět do diskuse k tomuto zákonu, a obzvlášť proto, protože vím, jak obtížně se tento zákon rodil a jaké množství zaměstnanců a veřejnosti na něj v podstatě čekalo.
Mnohokrát tady zaznělo, že v řadě zemí Evropské unie, ale i jinde ve světě je běžné daleko větší omezení prodejní doby nejen o svátcích, ale například v neděli a nijak to neohrožuje prosperitu těchto zemí, nijak to neohrožuje životní úroveň jejich občanů. Berou to za samozřejmost, protože pokud oni mají třeba z jiných profesí právo čerpat volno ve dny určené jako volno nebo svátek, pracovní volno nebo svátek, tak proč by jej také neměli mít zaměstnanci obchodu, především supermarketů, ale i zmíněného velkoobchodu? Problém spočívá v tom, a ty námitky tady často zaznívají, že jsou samozřejmě jiné profese a jiná povolání, která vyžadují nepřetržitý provoz a musí být vykonávána i v dobách, kdy ostatní čerpají jim zákonem stanovené volno.
Možná ten problém spočívá ale i v jiné oblasti. A možná si i vy vzpomenete na to, jak úporně vedly odbory, a já bych vlastně tady měl ohlásit střet zájmů, protože jsem předsedou jednoho odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, kdy bojovaly za to, aby se zvedaly a narovnávaly mzdy v supermarketech a v obchodních řetězcích a aby se tam také dodržovala pracovní doba. Aby se dodržovala zcela prozaická ustanovení například o tom, že zaměstnanec musí minimálně 14 dní dopředu znát rozvrh své pracovní doby, aby nedocházelo k tomu, že to zná týden, pět dní, tři dny předem a ještě v průběhu toho dne se mu to mění, protože vypadne brigádník, vypadne někdo jiný a on vlastně je vystaven tlaku, nepřijde-li, vznese-li nějakou námitku, že nemůže, protože už počítal s tím volnem, tak mu zaměstnavatel řekne: Příště nemusíš přijít. Ono propagované zvýšení mezd například v některých supermarketech, a konkrétně bych mohl mluvit o některých řetězcích, obchody provozovny Kaufland, například i ze svého města, odkud pocházím, z Mladé Boleslavi, ve svých důsledcích vedlo k tomu, že se rapidně zvýšil počet zaměstnanců, protože jim bylo řečeno: Pokud jste si tedy vyjednali tyto mzdy a my vám je dáváme, tak musíte obsáhnout za tu mzdu mnohem větší časový úsek a dobu.
A určitě, ale to není námět pro Poslaneckou sněmovnu, ale třeba pro inspektorát bezpečnosti práce a pro úřady práce, nakolik je vlastně využívána ta klasická osmihodinová pracovní doba a nakolik jsou ti lidé nuceni dělat jiné práce, než na které byli najmuti, například prodavači musí rovnat zboží do regálu a musí dělat úklid, a nakolik to musí dělat v jiném rozsahu než v tom osmihodinovém, a povětšinou tedy i v dělených směnách. Takže to je velký problém supermarketů. V České republice je jich téměř přes 740, z toho tuším něco přes 50, 60 se to bude blížit velkoobchodům, a v nich je celkem zaměstnáno přes 835 tisíc zaměstnanců. Samozřejmě ne na všechny toto dopadne, protože jsou i obchody s menší plochou než 200 m2 a tam ten režim je trošičku jiný. Ale myslím si, že zaměstnavatelé nebo provozovatelé těch menších obchodů, pokud to není přímo rodinný podnik, to řeší trochu jinak. A je to třeba i pro ty zaměstnance určitý moment, řešitelný problém, dohodnout se a získat určité volno.
Hovořím tady o tom proto, že jsme původně měli představu, že třeba by se to mohlo týkat prodejen o 100 m2, ale pokud tady leží na stole návrh, který říká, že by se tato pracovní doba nebo tato výjimka měla týkat pouze maloobchodů a nikoliv velkoobchodů, tak prosím vás, ty velké excesy, ten velký nápor na zaměstnance, ten se děje primárně také v těch velkoobchodech, kde povětšinou mají také ti zaměstnanci pramalé zastání, protože ti z vás, kteří trošku znají tu problematiku, tak velice dobře vědí, jak je těžké, aby tam působily například odborové organizace a prováděl se dohled nad dodržováním pracovní doby a působila tam inspekce bezpečnosti práce.
Myslím si, že tento zákon má místo v právním řádu České republiky, že by klidně mohl být rozšířen na ostatní svátky, že by klidně v nějaké, třeba alespoň omezené podobě mohl být vztažen i na neděle. Ale v této fázi prosím za to, abychom se nepřikláněli k předložené novele. Výrazně zhorší sociální postavení zaměstnanců. Já tady z toho důvodu navrhuji zamítnutí předloženého návrhu zákona. A do té doby, než dojdeme k třetímu čtení, než se přeruší třeba i to dnešní druhé čtení, dávám tento procedurální návrh. A nechť se sejdou dvě koaliční strany a rokují o tom, zda se dohodnou na nějaké shodě a na nějakém kompromisu, a ten větší z koalice ustoupí tomu menšímu.
Ale za Komunistickou stranu Čech a Moravy říkám, že my to zásadně nepodpoříme, máme jiné představy. Uvědomujeme si, jak těžká práce je v obchodních řetězcích včetně velkoobchodů. A znovu opakuji, dáváme návrh na zamítnutí předložené novely. ***