(11.00 hodin)
(pokračuje Mihola)
O co nám jde na prvním místě. Chci, aby i prodavačky hypermarketů a supermarketů, v mnoha případech jsou to matky dětí, mohly sváteční chvíle trávit se svou rodinou a abychom tak lépe přispěli k lepšímu skloubení pracovního a rodinného života. Víte, zase tady narážím na jeden protiargument. O svátcích jsou přece omezeny skoro všechny další služby typu - někomu by se také lépe hodilo chodit o víkendu k lékaři. Můžete akorát na pohotovost. Že je o svátcích v jiném rytmu doprava, také víme. Takže to nejsou fér argumenty říkat, proč by se to mělo týkat jenom prodavačů. A hlavně to, jestli nakoupíme o den dříve, nebo později, to jsou věci skutečně zbytné a řešitelné. Takže není dneska nouze o nic. Čili nakoupit i o jeden den navíc není také určitě pro nikoho žádný problém.
Nejčastější ten protiargument tady zazníval, že se to týká jenom vybraných svátků. Ano, já s tím souhlasím. Proto tedy ten pozměňovací návrh, který předkládám, se vztahuje na všechny státní a ostatní svátky. Nebudu je tady všechny připomínat. Ale jsem přesvědčen, že je právě úkolem politiků, nejen učitelů, ale také politiků, abychom si je více připomínali. Protože možná i my a naši přátelé a příbuzní potom lamentujeme nad tím, když je v televizi anketa, a teď se ukazuje, že student, je jedno, jestli středoškolský, nebo vysokoškolský, vlastně o tom svátku neví vůbec nic nebo si plete úplně zásadní věci a poznatky. To je na učitelích a na nás, aby to takhle tristně nedopadalo. Abychom si toho svátečního dne tak jako v jiných zemích považovali. V Německu mi velmi často kolegové, poslanci Spolkového sněmu, říkali: My si toho vlastně vážíme, víme, že bychom nemuseli mít žádnou regulaci, ale my si toho vážíme, že je to jiný den. Tak jako si váží toho, že vyvěsí vlajky, nebo prostě že ten den probíhá v jiném rytmu než den všední. Tak když tady často narážíme na to a hlásíme se k těm kořenům, identitě, kultuře a historii, tak prosím, spojme i tuhle věc a berme ji jako kultivující opatření.
A také bych chtěl, aby jasně zaznělo - také mi bylo podsouváno, že by snad chtěl Mihola organizovat někomu, co má dělat ve volném čase. Opravdu ne. Já bych si nikdy nenechal od nikoho mluvit, co mám dělat ve volném čase se svou rodinou, a nedělal bych to nikdy nikomu jinému. To ať si tráví čas samozřejmě každý po svém. Ale o ty prodavačky nám opravdu jde. Osobně jsem mluvil opravdu ne se dvěma, třemi prodavačkami, ale prostě s celou řadou, v Brně je těch obchodních řetězců hodně, tak jsem si tu práci dal. A kromě takových těch klišé o tom, jak jsou přepláceni o svátcích - často mají místo toho akorát náhradní volno - tak až na ojedinělé případy vítaly možnost té regulace a toho, že jsou se svou rodinou. Skutečně to byly spíš ojedinělé případy, že do té práce ta dotyčná osoba utíkala z osobních důvodů, které tady nechci rozebírat.
Takže já bych chtěl poprosit o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který ještě jednou pod tím číslem 2127 předkládám, a věřím, že tím ukončíme chaos a nebudou muset noviny psát: tento státní svátek bude zavřeno a v jiný státní svátek tentokrát bude otevřeno. Bude to jednotné. A uvidíte, že to přispěje ke klidu i ve vašich rodinách.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Miholovi. Ještě než budeme pokračovat dvěma faktickými poznámkami pánů kolegů Davida Kasala a Ivana Adamce, konstatuji došlou omluvu. Předsedovi Poslanecké sněmovny se omlouvá Jiří Kobza mezi 10.45 a 12.30 z důvodu jednání ve volebním kraji.
Pan kolega David Kasal má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vaším prostřednictvím bych se chtěl vyjádřit k panu Miholovi. Já bych jenom řekl úplně jednoduše, já si nemyslím, že to je o nějakých profesích. Když jste se bavil tedy v těch prodejnách, já vám zase řeknu, jak to je v jiných profesích, nejenom u lékařů, když jsem lékař. Jsou to řidiči a další. A jde o to, že když ten řidič má dvanáctku a je někde na cestě, tak si chce někde nakoupit. Takže to rozšiřovat o další svátky - nebo když ten lékař je v tom špitále, tak je tam 24 hodin a pak jde domů a o tom svátku by si chtěl nakoupit.
On už to není jeden den. Ony už jsou to dva dny, tři dny. A když máte dva svátky spojené, tak to vyjde i třeba tak, že najednou tři dny si nenakoupíte. Takže ono to není jenom o tomhle. Jsme trošku v modernější společnosti. Část společnosti požaduje služby dopravní, zdravotní a další. A zase tahleta část společnosti, která to zajišťuje, se chce zase třeba i najíst. Tak ono je potřeba vidět ten život v souvislostech.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ivana Adamce a poté pana kolegy Jiřího Miholy. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ivan Adamec: Ano děkuji, vážený pane předsedající. Já bych chtěl samozřejmě zareagovat na tu rozpravu, která tady probíhá. Tady se ukazuje, jak je občas nebezpečné přijít s dobrou myšlenkou a otevírat některé zákony. Tady ten návrh se vůbec netýká maloobchodu a my tady mluvíme právě většinou o tom maloobchodu. Je to o velkoobchodu, to je něco jiného. Ale to, jestli mají občané zmatek, které svátky ty obchody mají otevřeno a které ne, a že noviny to musí psát. Já říkám, aspoň mají noviny co konkrétního psát, když vidím dneska tu mediální scénu. Ale to je jenom odbočení.
Já vám řeknu jiný příklad, když už teda říkáme, jak se staráme o ty rodiny, aby trávily čas jinak, spolu. Tak ono to tak vůbec nefunguje. Já si vzpomínám, když jsme tento návrh zákona schválili, prošel legislativním procesem, tak byl státní svátek, na který se to vztahovalo. Nevím, jaký už to byl. A opravdu v Hradci Králové v Carrefouru, dneska už se to asi jmenuje jinak, tam bylo otevřené pouze multikino a bylo tam děsivě prázdno. Vypadalo to, že ten zákon jako takový bude fungovat. No jo, ale teď jsem tam byl na státní svátek, omylem jsem si tam jel něco koupit, nevšiml jsem si, že krámy jsou zavřené. Ale nebylo kde zaparkovat, protože ti lidé chodili do těch kaváren, do toho multikina a stejně trávili čas toho svátku prostě v tom obchodním domě. Tak si nedělejme iluze, že to k něčemu pomohlo.
A další věc. Já vám řeknu, komu to pomohlo, tento návrh zákona. Našim vietnamským obchodníkům. Protože ti mají všichni ty krámy do těch 200 metrů čtverečních. Dneska vlastně fungují na každé obci, na každém městě. A pokud je zavřený ten velkoobchod, ten velký krám, tak oni z toho samozřejmě mají profit. Mimochodem, nakupují ve velkém v těchto velkoobchodech. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Miholy. Pan Kolega Luzar je pak na řadě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Já jsem rád, že ta debata probíhá kultivovaně, ale prosím vás, nestrašme se. Pokud jste to dobře četli, tak právě víte, že ta regulace je o tom, že se nezavře všechno, nezhasne se, není to žádný blackout. Prostě právě ty malé obchody fungují, na nádraží si taky nakoupíte, na letišti a tak dále. Takže to není nějaký konec světa, jako že nikde nic nebude fungovat. Týká se to prostě obchodů nad 200 metrů čtverečních.
A co se týká toho nářku nad těmi Vietnamci, já se jich zastanu. Já jim děkuji, že tu práci je někdo ochoten dělat. Vždyť nikdo nebrání našim lidem, aby prodávali v těch obchodech. Buďme rádi, že aspoň Vietnamci jsou ochotni prodávat v těch malých obchodech, protože ne všude mají také hypermarkety a supermarkety.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A jsou tady opět dvě faktické poznámky. Kolega Luzar ještě posečká. A to nejdříve Ivan Adamec a poté pan kolega Kasal. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Tady se ukazuje, jak se to vždycky umí otočit, že?, když se to hodí, pane poslanče Miholo prostřednictvím pana předsedajícího. Já nemám nic proti vietnamským obchodníkům. Naopak, většina z nich jsou, třeba v našem městě, mí přátelé. Známe se, jsem rád, že tam fungují, jsem rád, že fungují na vesnicích. Protože Češi by to za těch podmínek dělat nechtěli. Já jsem jenom říkal, že tento zákon jim udělal profit navíc, protože nikdo jiný v té době prodávat nemůže. Dneska jsou ve všech těch krámech, je výjimka, když je tam někde Čech, třeba v těch potravinách nebo v zelenině. Takže prosím, interpretujme to takhle. Já nemám nic proti nim, ale říkám, že jim to tedy profit přineslo. Jestli to bylo záměrem, je to v pořádku.
Děkuji za pozornost. ***