(16.00 hodin)
Poslanec Lukáš Kolářík: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já bych tady přednesl zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 333, to je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 187, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento sněmovní tisk byl rozeslán poslancům 19. listopadu 2018. Následně organizační výbor po projednání návrhu zákona doporučil 22. listopadu svým usnesením k projednání a rovněž navrhl výbor pro sociální politiku jako výbor garanční. Projednávání tisku je i navrženo na pořad této schůze Poslanecké sněmovny.
Navržená novela reaguje na zrušení karenční doby, aby bylo vyhověno požadavku zaměstnavatelů k okamžitému ověření, zdali je zaměstnanec nemocný. Tento návrh zavádí povinnost lékařů vydávat části dočasné pracovní neschopnosti v elektronické podobě. Jedná se pouze o civilní sféru. Nejedná se tedy o příslušníky bezpečnostních sborů a podobně. Jde zejména o komunikaci na ose lékař a Česká správa sociálního zabezpečení. Povinnost sdělit zaměstnavateli dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance je ponechána právě na zaměstnanci, a to bez zbytečného odkladu. Zaměstnavatel dostává pouze možnost si ověřit pracovní neschopnost zaměstnance od příslušného orgánu nemocenského pojištění, což se jeví administrativně problematické, zejména u zaměstnavatelů s vysokým počtem zaměstnanců.
Sdružení praktických lékařů dále namítá, že Česká správa sociálního zabezpečení má na odpověď zaměstnavateli až osm dní, což tedy hluboce přesáhne dobu nemoci a dobu i karenční doby. Zaměstnavatel se o nemoci svého zaměstnance nedozví online nic. Do databáze eNeschopenek bude mít totiž přístup pouze Česká správa sociálního zabezpečení. Zároveň návrh zkracuje lhůtu lékaře na oznámení o počátku a konci doby pracovní neschopnosti ze tří pracovních dnů na dva dny, resp. nejpozději v den následující po dni, kdy lékař vydal rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti.
Navržená právní úprava počítá se vznikem nákladů na straně lékařů. Jedná se o pořízení lékařského softwaru nebo i celé výpočetní techniky, například v případě venkovských lékařů.
Návrh obsahuje i změnu režimu volných vycházek, kdy je určuje lékař, a nebude tak zapotřebí opakovaných povolení ze strany posudkové služby OSSZ.
Tento návrh mimo jiné odmítá Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení praktických lékařů i Společnost všeobecného lékařství. Jeví se to jako nějaký mezikrok (nesrozumitelné) eNeschopenky, jejíž plnohodnotná verze je slibována ministerstvem od 1. 1. 2020.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a nyní otevřeme obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Jana Bauera, dále pana kolegy Kaňkovského. Ano. Požádal bych o totéž. Slovo má pan poslanec Jan Bauer. Prosím.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, návrh právní úpravy eNeschopenky byl zpracován urychleně a neprošel řádným legislativním procesem. K navrhované právní úpravě eNeschopenky neproběhlo standardní připomínkové řízení ani procedura hodnocení dopadu regulace RIA. Návrhy právní úpravy eNeschopenky sice Ministerstvo práce a sociálních věcí urychleně konzultovalo se služebními orgány nemocenského pojištění včetně zástupců zpravodajských služeb, tato spolupráce však samozřejmě nemohla řádné připomínkové řízení nahradit. Elektronizace takto komplexního procesu bez důkladné analýzy stávajícího stavu, vyhodnocení všech rizik a kvalitně připravené a řádně připomínkované právní úpravy včetně zahrnutí všech orgánů sociálního zabezpečení je riziková.
Vážené dámy a pánové, to překvapivě nebyla moje slova. Já totiž nemám zapotřebí být ke všemu, co předkládá naše vláda za každou cenu kritický, ale to byla citace samotného Ministerstva práce a sociálních věcí. Našel jsem je v důvodové zprávě k jinému návrhu zákona, který prošel, nebo projde ve druhém čtení, protože momentálně se tady nachází několik sněmovních tisků, které řeší, nebo mají za snahu řešit eNeschopenku, a je to právě k tomu, kterým po nás vláda chce zrušit původní návrh zavádějící eNeschopenku, protože je jaksi nestihla realizovat. Ta slova necituji určitě náhodně, ani není úmyslem útočit nyní na ministerstvo za dřívější chyby, jenže problém je v tom, že ani v případě zákona, který je před námi teď, v tuto chvíli, tento sněmovní tisk, ministerstvo nepostupovalo jinak. Projednávaný zákon o nemocenském pojištění totiž na výjimku prošel zkráceným připomínkovým řízením a nebylo u něj provedeno hodnocení dopadů RIA. Slovy ministerstva, návrh právní úpravy eNeschopenky byl zpracován urychleně a neprošel řádným legislativním procesem.
Když se navíc detailněji podíváte na průběh přípravy tohoto návrhu, zjistíte, že k němu bylo několik velmi zásadních připomínek například ze strany klíčového Ministerstva zdravotnictví nebo Úřadu na ochranu osobních údajů. Pravda je, že ministerstvo jako předkladatel na tyto připomínky zareagovalo, a to prostým vypuštěním sporných paragrafů. Na jednu stranu zřejmě udělalo dobře, na druhou stranu to ukazuje na bídu přípravy legislativních návrhů ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Velmi často se tomu říká legislativní diletantismus nebo neumětelství. Takže nevím. Máme být rádi, že se vláda rozhoupala, konečně do Sněmovny poslala něco, co může přiblížit zavádění eNeschopenky do praxe, byť zatím jen v první etapě a bez vyřešení dalších navazujících záležitostí, anebo máme vládě tento návrh vrátit, aby se nejdříve domluvily rezorty mezi sebou a do Sněmovny doputoval komplexní a provázaný návrh, který bude akceptován ze strany lékařů, poskytovatelů zdravotních služeb, zaměstnanců a pojištěnců a také zaměstnavatelů, tedy všech, kterých se to bude bytostně do budoucna dotýkat? Nesporně platí, že elektronizace procesu rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti je bez diskuse nutná a patří do 21. století. Ale anabáze, kterou tady opakovaně podstupujeme kvůli zavádění eNeschopenky, bohužel ukazuje, že vláda není schopná na požadavky dnešní doby zavčas reagovat a v případě související legislativy vytrvale selhává. Možná by se měla věnovat, a teď slovy ministerstva, řádnému legislativnímu procesu a nevyčerpávat se prosazováním populistických opatření, jako bylo třeba v nedávné minulosti zrušení fungující karenční doby.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Bauerovi. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Pekarová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také já vyjádřil za klub KDU-ČSL k předložené novele zákona o nemocenském pojištění, který za vládu předkládá paní ministryně Maláčová ve sněmovním tisku 333. Navážu na kolegu Bauera.
Podle našeho názoru všichni víme, do jakého tristního stavu se dostal projekt tzv. eNeschopenky. Jak už zde zaznělo, máme v tuto chvíli ve Sněmovně několik sněmovních tisků, které se zabývají elektronizací dočasné pracovní neschopnosti, a již zde bylo zmíněno, že mimo jiné zde máme sněmovní tisk 204, kde už dneska také v citované důvodové zprávě se praví řada věcí, ale mimo jiné se zde praví, že projekt eNeschopenky je velmi složitý legislativně i technicky, a předkladatelé sněmovního tisku 204 v podstatě odůvodňují zrušení projektu eNeschopenky právě jeho složitostí a nedostatkem času k jeho přípravě. Tolik sněmovní tisk 204, který máme ve druhém čtení. Je tam i zajímavé stanovisko garančního výboru. Nebudu ho zde rozebírat.
A teď se dostávám k tomu, co v tuto chvíli vláda předkládá, a to je nový návrh řešení elektronické neschopenky. Já za sebe mohu říci, že nejsem odpůrce elektronizace ve zdravotnictví. Nicméně vždy si myslím a jsem o tom přesvědčen, že je potřeba dbát na to, aby ta elektronizace ve zdravotnictví, ale i ve veřejné správě byla efektivní. A pokud se zamyslíme nad tím, co v tuto chvíli nám Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá ve sněmovním tisku 333, tak to nelze hodnotit nijak jinak než jako polotovar. Je zde navrženo to, že budeme mít dva díly dočasné pracovní neschopnosti řešené elektronickou formou. Je to v rámci zrychlení informací směrem k České správě sociálního zabezpečení a také na možnost dotazů zaměstnavatelů. A zbytek těch dílů dočasné pracovní neschopnosti zůstává ve fakultativní podobě. Vláda to uvádí, že to je vlastně první krok, že to je první etapa řešení elektronické neschopenky, ale já se ptám, proč jdeme cestou zase nějakého polotovaru. Proč nejsme schopni připravit už komplexní normu, která nám zavede kompletní elektronickou neschopenku, která bude projednaná se všemi zainteresovanými subjekty a se kterou bude i v odborné veřejnosti alespoň částečný souhlas. ***