Středa 13. února 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
123.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu návrh na odvolání výhrady České republiky
podle článku 29 odst. 4 Úmluvy o počítačové kriminalitě
/sněmovní tisk 151/ - prvé čtení
Z pověření vlády přednese úvodní slovo pan ministr Jan Kněžínek. Kolega Peksa jako zpravodaj už je u stolku zpravodajů. Pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Česká republika k úmluvě o počítačové kriminalitě přistoupila v roce 2013 a tehdy současně učinila výhradu k článku 29 odstavec 4, která se mění. Na základě vyhodnocení praktického fungování a praktické aplikace této úmluvy ji navrhuje odvolat, to znamená tak, aby ta výhrada do budoucna neplatila. Výhrada se konkrétně vztahuje na právo České republiky odmítnout žádost dožadujícího státu o urychlené uchování uložených počítačových dat v případě, kdy lze předpokládat, že by nebyl naplněn požadavek takzvané oboustranné trestnosti
Na první pohled se to tedy jeví jako logické. Nicméně dosavadní zkušenosti ukazují, že to zajištění dat, kdy ještě nedochází k prolomení obsahu samotných dat, ale jde jenom o to, aby zůstala zachována nezměněna, nezlikvidována, je potřeba udělat velmi rychle. A podmiňovat to zkoumáním oboustranné trestnosti jde právě proti požadavku na to, aby data byla zajištěna rychle, protože jakmile zmizí, už se k nim nikdo nedostane.
Na druhou stranu i po odvolání této výhrady bude nadále platit, že podmínka oboustranné trestnosti bude zkoumána následně, v okamžiku, kdy by ta data měla být druhé smluvní straně zpřístupněna. To znamená, teprve v okamžiku, kdy se vlastně budeme dostávat k obsahu samotných dat, budeme zkoumat i nadále oboustrannou trestnost a ta bude i nadále podmínkou toho, aby ta data mohla být do budoucna předána. Ale k samotnému zajištění proti zničení, smazání, změně těch dat by oboustranná trestnost zkoumána nebyla.
Jedná se, jak říkám, o reakci na praktické zkušeností s aplikací úmluvy, a prosím tedy o podporu tohoto návrhu na odvolání výhrady České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi spravedlnosti Janu Kněžínkovi a požádám zpravodaje pro prvé čtení Mikuláše Peksu, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Máte slovo, pane zpravodaji.
Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Dámy a pánové, musím podotknout, že tato smlouva už byla projednána Senátem, který ji 19. 7. 2018 na své 16. schůzi doporučil k ratifikaci.
S dovolením bych tedy přečetl konkrétně tu výhradu České republiky k této úmluvě. Konkrétně tedy: "V souladu s článkem 29 odst. 4 a článkem 42 Úmluvy o počítačové kriminalitě Česká republika prohlašuje, že si vyhrazuje právo odmítnout žádost o uchování podle článku 29 Úmluvy v případech, kdy lze předpokládat, že by nebylo možné ve vztahu k trestným činům jiným, než jsou ty stanovené podle článků 2 až 11 Úmluvy, naplnit podmínku oboustranné trestnosti pro vyřízení žádosti o vzájemnou pomoc týkající se prohlídky nebo obdobného přístupu, zajištění nebo obdobného zabezpečení, nebo zpřístupnění uložených dat."
Tuto výhradu Česká republika učinila 22. srpna 2013. Nyní se navrhuje, aby tato výhrada byla odvolána.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Hlásí se pan kolega Peksa do obecné rozpravy. Pane poslanče, máte slovo v obecné rozpravě.
Poslanec Mikuláš Peksa: Já bych chtěl vystoupit jménem klubu Pirátů. Podotýkám, že tato výhrada byla učiněna Českou republikou z oprávněných důvodů. A vzhledem k tomu, v jakém stavu se v současném světě nachází svoboda na internetu, která je neustále pod tlakem ze strany různých režimů, a vzhledem k tomu, že nemůžeme předjímat, jaké všechny trestné činy mohou být uzákoněny v jiných státech, považuji zachování této výhrady omezující platnost příslušných článků na oboustranně trestné činy za nezbytné. Česká republika by neměla vydávat data svých občanů a data o svých občanech třetím zemím, pokud k tomu nebude mít pádný důvod. Myslím si, že bychom tento princip v tomto hlasování neměli prolamovat, a proto jménem klubu Pirátů doporučuji hlasovat proti.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Kdo dál v rozpravě? (O slovo se hlásí poslanec Profant.) Ano prosím. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Dobré dopoledne. Já jsem se pana ministra chtěl ještě k tomuhle zeptat, jestli to chápu správně, že se jedná o všechna data, to znamená i data uživatelů. To znamená například, když Spojené státy napíší žádost, že nějaký občan České republiky podle nich drží nelegální obsah a tak dále, tak k němu naběhne policie, vyrve mu z počítače disk a ten zabaví, jako se to stalo v několika případech v České republice? Protože toto je třeba velmi nepříjemná věc, protože dost často znehodnocují zařízení, znemožňují s ním pracovat a tak dále. Nebo jestli se česká policie naučí toto dělat nějak kvalitně? Nebo jak, když tedy vláda předkládá zrušení této úmluvy?
Já chápu samozřejmě v těch oprávněných případech, proto tam ten přezkum máme. To je zcela jasné, že když tedy policie vyšetřuje a tak dále... A když přijde vlastně echo z nějakého třetího státu, o kterém vůbec nevíme, do jaké míry je ten proces zpolitizovaný, do jaké míry to souhlasí s naším právním řádem, a tak dále. Ale ten občan ani nikdy nemusel opustit Českou republiku. Tak jestli bude takhle šikanován českou policií.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Profantovi a ještě jedna přihláška pana zpravodaje. Pan kolega Peksa ještě jedno vystoupení.
Poslanec Mikuláš Peksa: Já bych opět vystoupil pouze jménem svým, nikoliv jako zpravodaj. Podávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě že můžeme i tak, protože se v této věci analogicky použije jednací řád.
Máme před sebou, pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, závěrečná slova. Pane ministře, máte zájem? (Ano.) Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Já už jsem to vlastně zmiňoval v tom úvodním slově, ale ještě jednou zopakuji, v čem vlastně spočívá výhrada a co se změní tím, že bude odvolána.
To zajištění a zpřístupnění dat je vícefázový proces. V první fázi jde o to, aby data nezmizela jako taková, to znamená, pokud by náhodou vyšlo najevo, že nějaká žádost o ta data byla vůbec podána, tak je v zásadě velmi jednoduché je zlikvidovat, a tím pádem se stanou pro případné pozdější trestní řízení nepoužitelná. Pokud v téhle fázi začneme zkoumat oboustrannou trestnost, tak to znamená, že musíme nejprve vyhodnotit české právo, vyhodnotit zahraniční právní úpravu a vyhodnotit vůbec skutkový obsah samotné žádosti, což samo o sobě není věc, která se vyřeší během hodiny, už jenom proto, že se bude zkoumat zahraniční právo. A ten prostor pro to, co tady v zásadě má mít povahu bezprostředního zásahu, se časově velmi odsouvá a riziko, že data budou pro pozdější trestní řízení znehodnocena, výrazně roste. Na druhou stranu ale vždycky, i po odvolání té výhrady, bude následovat další krok, a to je, aby se s těmi daty mohlo ze strany orgánů činných v trestním řízení dále pracovat, případně aby mohly být předány druhé smluvní straně. V takovém případě, kdy už se nejedná v časové tísni, protože ta data jsou bezpečně zajištěna proti zničení, bude zkoumána oboustranná trestnost. A jestliže se ukáže, že není dána, data nebudou předána a budou vrácena tomu, u koho byla zajištěna. Zcela zjednodušeně.
Samozřejmě se může jednat o jakákoliv počítačová data. To bezesporu tak je, koneckonců povaha té internetové počítačové kriminality je velmi široká, takže říkat teď nějaký konkrétní případ, kdy se co stane nebo kdy se co nestane, to je asi poměrně obtížné. Ale důležité je, že k obsahu těch dat se ta druhá strana, ten zlý režim, jak vy říkáte, nedostane do doby, než bude prokázáno, že takové jednání je trestné i podle českého práva. To zůstává zachováno, na tom se nic nemění. A jde jenom o to, aby ta data v mezidobí, kdy my budeme bádat, jestli je tady dána oboustranná trestnost, navždy nezmizela.
Takže moc prosím o to, aby ten návrh byl přikázán. Nejedná se o nepřiměřený zásah do integrity samotných dat. Samozřejmě pokud se ukáže, že takový postup neměl být volen, máme tady zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. A pokud by byla způsobena škoda, bude podle tohoto zákona nahrazena.
Děkuji za pozornost a prosím o podporu tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Tedy mimo rozpravu s přednostním právem předseda politické strany Pirátů Ivan Bartoš.
Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji. Jenom jsem chtěl reagovat, respektive zopakovat tu věc, která zde zazněla od Ondry Profanta, prostřednictvím pana předsedajícího, ta situace je taková, a my jsme to zažívali i v rámci třeba našich členů, kdy prostě přišlo na nějaké IP adresy udání, že se tam někde nakládá s nějakými daty nelegálního obsahu. Panu Blažejovi od nás, který je právník, byl prostě zabaven počítač, kde měl uložené právní věci, které souvisely s kauzami, do kterých nikomu nic není ani v rámci zkoumání dat té policie. Počítač mu byl následně vrácen, protože samozřejmě to byla nějaká adresa celého komplexu kolejí a nebyl to jeho konkrétní počítač. Skutečně dojde-li už teď k zadržení toho prostředku, a může o tom mluvit třeba paní ministryně Dostálová, které také odnášeli počítače, anebo před chvílí jsme schvalovali EET, tak teď prostě přijde policie a vezme vám ten počítač a vy nemůžete dělat ani to EET, nebo to účetnictví, na kterém vám to běží.
Když se teď bavíme o té mezinárodní smlouvě, tak samozřejmě výklad v rámci copyrightu je daleko extenzivnější ve Spojených státech. My jsme viděli v předchozích letech, jak vlastně Amerika vymáhala své právo, že jeli někam zatknout občana jiné země na území ještě jiné země. Já se tedy obávám, abychom nebyli v nějakém modelu, když by se tedy potom uplatňovala i náhrada škody, že nám tady třeba na základě vymáhání copyrightu, kde v Čechách si můžete udělat kopii díla pro svoji potřebu, zatímco v Americe nemůžete, nepřišla série oznámení: desetitisíce, přeháním, ale de facto desetitisíce lidí má na disku nějaké filmy, nějakou hudbu a na základě toho by nám vznikala povinnost skutečně těmto lidem zabavit to zařízení a pak zkoumat v ten moment, jestli to je v souladu, nebo není v souladu s naším, popřípadě americkým právem. Vy doma prostě nemáte dva počítače, jeden na hudbu a jeden na práci, takže může dojít skutečně k zabavování. A mě by pak zajímalo, kdo to tedy vyčíslí, uhradí a co budou ti lidé dělat, když by třeba skončili tři měsíce bez počítače, protože takhle reálně dlouho ta doba trvá. V našem případě pana Blažeje se tedy zjistilo, že on s tím neměl nic společného, ale de facto mu odnesli na dva měsíce práci. (Potlesk z řad Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, teď je tedy závěrečné slovo zpravodaje, pokud chce vystoupit. Já potom odůvodním, proč musím nechat hlasovat o tom návrhu, ač je to nezvyklé. Řeknu proč. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Peksa: Jenom zopakuji, že tento návrh usnesení navrhuje odvolat výhradu České republiky, která byla vznesena v roce 2013, byla doposud v platnosti, a umožnit tak orgánům třetích zemí požadovat po České republice, aby zadržovala data a zařízení českých uživatelů v případech, kdy provedou něco, co není oficiálně trestné podle českého práva, ale je to trestné v zemích, které jsou dalšími signatáři této úmluvy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji za závěrečné slovo. Přistoupíme k hlasování, teď nikoliv o přikázání, ale nejdříve k návrhu na zamítnutí. Vysvětlím proč.
Projednávání smluv se dělá podle speciálních ustanovení, která říkají, že se tam, kde v prvém čtení je per analogiam, to znamená analogicky jako návrhy zákonů, ale druhé čtení je čtením pro smlouvy konečné, vylučují pouze § 92 až 96 podle zákona o jednacím řádu, ale nevylučuje se tedy § 91, který říká, v prvním čtení že se může hlasovat o návrhu na zamítnutí. Je to nezvyklé, protože většinou v mezinárodním právu platí, že smlouva je ratifikovaná, nebo není ratifikovaná, to znamená, že ji potom Sněmovna nepřijme tím závěrečným hlasováním, nebo prostě hlasování neproběhne.
Takže musím nechat o tom návrhu hlasovat, ale každý se vyjádřete podle svého pocitu, jak se chováme v mezinárodním právu. To je tedy, proč o tom dám hlasovat.
Samozřejmě vás všechny odhlásím, abychom zjistili přesnou přítomnost na jednání. Požádám vás o nové přihlášení. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, a jakmile se ustálí počet přihlášených, spustím hlasování pořadové číslo 221, kterým budeme hlasovat nejdříve o návrhu na zamítnutí projednání ratifikace. Jsme v prvém čtení smlouvy, tedy před přikázáním výborům.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 221 a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu mezinárodní smlouvy. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 221 z přítomných 153 pro 45, proti 69. Návrh nebyl přijat.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru.
Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 222, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 222 z přítomných 159 pro 158, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.
Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod č. 123.
Dalším bodem našeho jednání - a požádám kolegu Kněžínka, aby zůstal u stolku zpravodajů - je bod
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.