Středa 30. ledna 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony
/sněmovní tisk 337/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Prosím, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh novely několika zákonů v oblasti trestního práva reaguje bezprostředně na nařízení Rady 2017/1939 o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Je to nařízení, které bylo přijato v režimu posílené spolupráce a do kterého se zapojilo celkem 22 členských států Evropské unie včetně České republiky, zatímco mimo zůstávají tyto členské státy: Dánsko, Irsko, Maďarsko, Polsko, Švédsko a také Velká Británie. Česká republika se tedy s většinou ostatních členských států do této spolupráce zapojila.
Cílem toho evropského nařízení, které je samo o sobě přímo použitelným předpisem a je aplikovatelné i bez změny zákona, je posílit nebo změnit roli orgánů činných v trestním řízení při stíhání trestných činů spáchaných proti finančním zájmům Evropské unie. Právě za tímto účelem se zřizuje zvláštní evropský úřad, Úřad evropského veřejného žalobce, který bude plnit roli vrcholného orgánu činného v trestním řízení právě při stíhání těchto trestných činů.
Jakkoli je nařízení přímo použitelným předpisem, tak na základě jeho vyhodnocení se dospělo k závěru, že přece jenom adaptace na toto nařízení vyžaduje změnu některých vnitrostátních předpisů, a právě tu změnu přináší nyní předložený vládní návrh zákona.
Ten systém v zásadě bude fungovat tak, že kromě nejvyššího evropského žalobce bude existovat ještě institut evropských žalobců, kteří budou přiděleni přímo k tomu nově zřízenému úřadu a budou sedět v Lucemburku, a vedle nich budou ještě evropští pověření žalobci, kteří naopak budou činní v České republice a budou vybráni v zásadě z českých státních zástupců. Právě oni budou dozorovat stíhání trestných činů, které budou spáchány proti finančním zájmům Evropské unie. Tím by se měla posílit do jisté míry nezávislost na vnitrostátních orgánech, protože budou v této oblasti vyňaty z té klasické soustavy státního zastupitelství.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: (Vstupuje do řeči:) Pane ministře, já vás přeruším. Já poprosím kolegy, hlavně na levé straně jednacího sálu, o zklidnění. A poprosím pana ministra, aby pokračoval. Děkuji.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Změny, které předkládáme, jsou tedy víceméně organizačního charakteru a promítají zřízení Úřadu evropského žalobce do zákona o státním zastupitelství, do trestního řádu - protože přece jenom je to do jisté míry cizorodý prvek, na který trestní řád nepamatoval - do trestního zákoníku a v neposlední řadě také do předpisů upravujících sociální pojištění, protože i za evropské pověřené žalobce bude v České republice odváděno sociální pojištění.
Zároveň předesílám, že my v tuto chvíli ještě nevíme přesné datum, ke kterému ten Úřad evropského veřejného žalobce vznikne. Nařízení předpokládá, že by měl být zřízen nejpozději na přelomu let 2020 nebo 2021, podle toho, jak bude stanoveno konkrétní datum Evropskou komisí.
Každopádně přijetí té právní úpravy je nezbytné proto, že my již nyní musíme vybírat ty z českých státních zástupců, kteří se stanou ať už těmi státními zástupci evropskými přidělenými přímo do Lucemburku, nebo těmi, kteří posléze budou tedy činní přímo v ČR a budou rozhodovat ty kauzy. Z toho důvodu je navrženo, aby zákon nabyl účinnosti jako celek 1. listopadem 2019, a to s jednou výjimkou - s výjimkou části třetí, kde se navrhuje účinnost již dnem 6. července 2019.
Moc prosím o to, aby tento návrh byl podpořen. Jedná se, jak už jsem říkal, o adaptaci na evropský předpis, který už je nyní pro ČR závazný a je přímo použitelný, a moc tedy prosím o propuštění do dalšího legislativního procesu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je místo pana poslance Pavla Blažka pan poslanec Marek Výborný.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, klíčové informace k zde předkládané novele nejenom zákona o státním zastupitelství, ale i dalších 11 právních předpisů už přednesl za vládu jako předkladatele pan ministr spravedlnosti. Já bych to chtěl jenom shrnout konstatováním, že nařízení Rady EU bylo přijato 12. října 2017, vstoupilo v platnost 20. listopadu roku 2017. Tady bych chtěl ocenit i to, že je to pouhých 14 měsíců, kdy se nám tato adaptační norma dostává na půdu Poslanecké sněmovny. S ohledem na to, že bylo potřeba samozřejmě připravit celou adaptaci do českého právního řádu, tak toto považuji za čas relativně přiměřený a na rozdíl od jiných implementačních předpisů EU zde vláda i přesto, že v té době vlastně byli tři noví ministři spravedlnosti, dokázala dodat tuto normu relativně včas.
Chtěl bych také připomenout to, že se skutečně jedná pouze o věcnou příslušnost toho nově zřizovaného úřadu pouze na trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie. Úkoly úřadu by tak měly spočívat v trestním stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmům EU. Není to nijak dále rozšiřováno. Chtěl bych také ocenit to, že dle všeho předkládaná norma nemá ambici zasahovat do jiných věcí než těch čistě adaptačních, implementačních, což je v pořádku.
Pokud jde o účinnost, resp. o výběr našich zástupců do nově zřizovaného Úřadu evropského veřejného žalobce, tak to tady zaznělo už z úst pana ministra, za což také děkuji. Tolik za zpravodaje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu zpravodaji a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, ve které se přihlásil pan poslanec Dominik Feri, a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem se hlásil docela dávno, takže otázky, které jsem chtěl položit, už byly postaveny po komunikaci s panem ministrem a jeho náměstky najisto, ale nenechám tu přihlášku propadnout, a chtěl jsem se informovat, protože vím, že minulý týden, pokud mám správné informace, uplynula lhůta pro podávání žádostí, resp. kandidatur na post evropského žalobce za nás. Prý se přihlásili čtyři kandidáti a zajímá mě jenom orientačně, kdy bychom mohli znát nějaký výsledek, resp. jména těch tří kandidátů, ze kterých pak bude rada vybírat. Pokud nevíte teď, budu rád, když mi to pak řeknete popřípadě někdy v budoucnu na výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, z důvodu časové naléhavosti a z důvodu včasného přijetí příslušné adaptační legislativy navrhuji dle § 91 odst. 2 jednacího řádu zkrátit lhůtu pro projednávání tohoto tisku ve výborech o 30 dnů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zkrátit o třicet dnů? (Ano.) Dalším v pořadí je pan poslanec Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já řekl pár poznámek za klub Komunistické strany Čech a Moravy k předloženému tisku, který se týká implementace do našeho právního řádu postavení evropského státního zástupce a všech věcí, které s tím souvisí.
My velice pozorně vnímáme, že předkládaný návrh je reakcí na nařízení Rady EU 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílení spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského žalobce, a na základě tohoto nařízení že bude ke konci roku 2020 či na počátku roku následujícího, tedy roku 2021, zřízena nová unijní instituce, a to Úřad evropského veřejného žalobce, a rozumíme i tomu, že předkladatel, tedy vláda, potažmo Ministerstvo spravedlnosti, zdůrazňuje, že možnost zřídit úřad předpokládá již Smlouva o fungování EU, která stanoví ve své hlavě týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva, že věcná příslušnost úřadu je omezena na trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy EU, a úkoly úřadu by tak měly spočívat v trestním stíhání pachatelů trestných činů právě proti finančním zájmům EU.
Je trošku složité diskutovat nad úkoly tohoto úřadu, které by měly spočívat v trestním stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmů unie, jak jsou vymezeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2017/1371 z 5. července 2017, o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie, resp. jak budou provedeny ve vnitrostátním právu, jakož i trestným činům s nimi neoddělitelně spjatým a jejich postavením před soudy.
Je také zřejmé, že úřad bude plnit úlohy především příslušnými vnitrostátními soudy včetně řízení o mimořádných opravných prostředcích, přičemž je stanoven systém sdílení pravomocí mezi úřadem a vnitrostátními orgány. Z našeho pohledu tedy se jedná, a to na základě i evokačního práva úřadu, o převedení právního případu přímo úřadu, a tedy i o určité sdílení pravomocí, které doposud měly národní státy. Tady bude v zásadě platit, že pokud se úřad rozhodne vykonávat svou pravomoc, je tím dána překážka, aby příslušné vnitrostátní orgány, a to podtrhuji, vedly trestní stíhání pro tentýž skutek. A v tom my spatřujeme určitý problém z hlediska suverenity ČR, ale i jakýchkoliv jiných národních států. Vnitrostátní právo se potom v takovémhle případě použije pouze v rozsahu, ve kterém není daná věc upravena příslušným nařízením Rady EU, avšak v případech, že se případ řídí vnitrostátním právem i citovaným nařízením práva Evropské rady, má nařízení přednost, čili se předřazuje zase před právo národního státu.
Předkládaný návrh zahrnuje úpravu, která se týká tedy mechanismů, to už tady bylo několikrát zmiňováno. My máme určité výhrady k tomu, že předkládaný vládní návrh implementuje do našeho právního řádu výše citované předpisy EU s cílem řešit sice postavení státních zástupců, kteří budou jmenováni do funkce evropského žalobce a evropských pověřených žalobců, a umožnit jim řádný výkon jejich činnosti v rámci trestního řízení, avšak v souvislosti s tím se také předpokládá, že jim bude umožněno nahlížení do rejstříků, registrů, evidencí, databází a seznamů za účelem získávání potřebných informací, a to ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako je získává státní zástupce pro účely trestního řízení. Tedy opět, bude to integrita a vstup do suverenity národního státu.
Součástí navrhovaných změn je i požadavek, aby v centrální evidenci stíhaných osob, jejímž správcem je Nejvyšší státní zastupitelství, byly zpracovány určité kategorie osobních údajů ze spisů uvedených úřadem. Jde o to, aby informace v centrální evidenci stíhaných osob byly úplné a poskytly komplexní obraz trestních řízení vedených na území ČR. Zde je třeba mít na zřeteli, aby právě tyto shromažďované údaje a nahlížení do nich byly nejen v souladu s citovanými předpisy EU, ale také řešena i dnes zmíněná problematická oblast GDPR, se kterou se vypořádáváme.
Já bych v této souvislosti chtěl říci za klub Komunistické strany Čech a Moravy, že my se na tuto věc díváme z dvojího pohledu. (Neustálý hluk v sále.) Na jedné straně vnímáme její nezbytnost z hlediska toho, že tento úřad bude zřízen a Česká republika už nemá v současné době dostatek prostoru tomu zabránit, a vnímáme, že je potřeba ji projednat na půdě Poslanecké sněmovny. Ale na druhé straně si myslíme, že jde o výrazný zásah do suverenity České republiky, do integrity orgánů činných v trestním řízení -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já vás budu muset přerušit a požádat Poslaneckou sněmovnu o klid. Já vám děkuji, můžete pokračovat.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. - do integrity České republiky a potažmo se bude dotýkat i celé řadě doprovodných předpisů. V současné době nebudeme bránit tomu, aby tato věc byla projednána příslušně ve výborech, ale kategoricky nesouhlasíme s tím, aby byla zkrácena lhůta k jeho projednání, protože si myslíme, že se jedná o věc velice závažnou, a zvlášť v momentu, kdy sami ještě nemáme vydiskutováno, jakou cestou se bude ubírat naše národní struktura státních zastupitelství.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další do obecné rozpravy mám přihlášku paní poslankyně Levové.
Než vám dám slovo, zapomněl jsem dát odhlasovat změnu zpravodaje z pana poslance Pavla Blažka na pana poslance Marka Výborného, takže bych o tom nechal hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro změnu zpravodaje? Zahájil jsem hlasování. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 145, přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 126. Návrh byl přijat.
Prosím, paní poslankyně Levová, máte slovo v obecné rozpravě.
Poslankyně Jana Levová: Děkuji za slovo. Já dávám návrh na zamítnutí, protože si myslím, že nepotřebujeme další orgán Evropské unie, který by byl nadřazený českému, a myslím si, že si naše věci dokážeme na našich státních zastupitelstvích a našich orgánech vyřešit sami. Takže dávám návrh na zamítnutí. (Potlesk v části sálu zprava.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Návrh na zamítnutí. S faktickou poznámkou pan poslanec Dominik Feri. Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, jdete trošku s křížkem po funuse, to už moc dobře nejde. Co ale jde, tak je, zaměřit se na to v ústavněprávním výboru, vymezit okruh věcí, na které to bude dopadat, a přijít s nějakou vlastní úpravou. Věřím, že na tom tam můžeme společně pracovat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon, já jsem neslyšel - padl nějaký návrh, nebo to byl jen komentář? (Hlas: Faktická.) Nebyl, to byla faktická, pardon.
Já přečtu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Věra Kovářová od 17.45 do 19 hodin z důvodu jednání.
Jelikož není nikdo přihlášen v obecné rozpravě, končím obecnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Není zájem o závěrečná slova. Já zagonguji, pozvu poslance do sálu.
Máme tady návrh na zamítnutí, o kterém budeme hlasovat. Takže je tady návrh na zamítnutí tohoto bodu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 146, přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 30, proti 71. Návrh byl zamítnut.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím.
Budeme hlasovat o přikázání jako garančnímu výboru výboru ústavněprávnímu.
Kdo je pro? Zahajuji hlasování. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 147, přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 142. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhuje přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Nevidím nikoho, takže konstatuji, že tento tisk byl přikázán pouze garančnímu výboru - výboru ústavněprávnímu.
Pardon, ještě budeme hlasovat o zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 30 dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 148, přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 66, proti 63. Návrh byl zamítnut. Děkuji.
Přistoupíme k dalšímu bodu...
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych měl procedurální návrh, protože budeme projednávat tři body, které spolu souvisejí.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, tento návrh - jak otevřu obecnou rozpravu, tak dáte procedurální návrhy. Já o tom nechám hlasovat. (Souhlas.)
Dalším bodem je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.