Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Pikal)

39.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů
/sněmovní tisk 300/ - prvé čtení

Z pověření vlády uvede návrh ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, protože paní ministryně Schillerová je omluvena. Prosím, pane ministře.

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento návrh zákona, předložený 10. října minulého roku, představuje transpozici směrnice o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kotovanými akciemi. Navrhuje se novelizovat některé zákony, které se týkají zejména oblasti kapitálového trhu, to znamená, že jde především o zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu, dále o zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o nabídkách převzetí. Cílem všech těchto návrhů je tedy, jak už jsem uváděl, reagovat na uvedenou směrnici -

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych požádal pány poslance, aby zachovávali klid v sále, případně svá jednání přesunuli do předsálí. Prosím, pane ministře, pokračujte.

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek - která má za cíl zejména větší zapojení vlastníků, akcionářů, zapojení valných hromad do procesu odměňování vedoucích osob a schvalování některých obchodních transakcí.

V oblasti fungování kapitálového trhu se dále umožňuje získat prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře informace o akcionářích například pro účely svolání valné hromady. Systém má fungovat tak, že bude fungovat vedle současného výpisu z evidence emisí. Dále se mají stanovit pravidla pro komunikaci emitenta s akcionáři prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře. Každý investor tak bude dostávat informace o svých investicích na jedno místo, konkrétně k jednomu subjektu, který pro něj vede účet cenných papírů. Do českého právního řádu se tedy zavádějí prvky tržních standardů pro korporátní akce. V neposlední řadě potom návrh dopadá na institucionální investory, jako jsou pojišťovny a zajišťovny, a na správu jejich investic do kotovaných společností.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že se jedná o transpoziční úpravu, tak i účinnost tohoto zákona musí respektovat to, co je stanoveno ve směrnici. V tomto případě je tedy navržena účinnost této zákonné úpravy dnem 10. června 2019.

Okruh adresátů této právní úpravy je relativně omezený co do počtu a právě posílení práv informovanosti akcionářů by mělo přispět k transparentnějšímu fungování oněch obchodních společností a k lepšímu výkonu jejich akcionářských práv. Proto moc prosím o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Skopeček.

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já zopakuji, že vláda předložila návrh zákona Sněmovně 9. října 2018. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk číslo 300 a organizační výbor určil mě jako zpravodaje a navrhl rozpočtový výbor jako garanční.

Co se týče samotné novely zákona, dochází k ní z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu. Cílem směrnice je zajištění dlouhodobého působení akcionářů ve společnostech, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Společnost má mít podle směrnice právo znát svého akcionáře. Zavádějí se postupy, které mají vést k vyšší transparentnosti institucionálních investorů.

Co považuji za klíčové z toho zákona, že ta novela bude nutit akciové společnosti k zveřejňování politiky odměňování v zájmu větší transparentnosti na internetových stránkách emitenta, což je podle mě věc poměrně revoluční a myslím si, že o tom se tady asi povede největší debata. Protože, jak už jsem zaznamenal, je tam i kritika, že by to mohlo být takto v tom zákoně až nad rámec evropské směrnice. Je to něco, s čím se skutečně zatím akciové společnosti u nás nesetkávaly, aby zveřejňovaly i vlastně pro konkurenci svoji politiku odměňování.

Tak to jsou asi v zásadě hlavní body toho návrhu a myslím si, že takhle na úvod tento popis stačí. Děkuji pěkně za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní se mi hlásil pan předseda Chvojka. Předpokládám, že je to do rozpravy? (Ano.) Ano, tak já otevírám rozpravu a prosím.

Poslanec Jan Chvojka: Ano, je to do rozpravy k tomuto bodu dokonce. Děkuji za to představení tohoto tisku panem ministrem i panem zpravodajem. To, co říkali oba dva, je pravda. Jde spíše o technicistní novelu. A vzhledem k tomu, že nás relativně tlačí čas, tak bych navrhl zkrátit lhůtu na projednání ve výborech na třicet dnů. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, ten návrh jsem si zaznamenal. Pan poslanec Skopeček se hlásí do rozpravy. A než dorazí k mikrofonu, tak zde mám omluvenku. Omlouvá se nám z pracovních důvodů od 16.30 hodin do konce jednání pan poslanec Pawlas. Prosím.

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Já tu nechci vyvolávat nějaký zbytečný konflikt, nicméně si nemyslím, že je to příliš technicistní norma. Vzhledem k tomu, že má akciovým společnostem ukládat povinnost zveřejňovat svoji politiku odměňování a zpřístupnit tak platy svého managementu i konkurenčním subjektům, což doposud tak nebylo, tak to nepovažuji za technicistní záležitost, ale za poměrně revoluční záležitost. A pojďme se o ní bavit v nadcházejících čteních na výborech. Jestli je to věc zdravá, potřebná, jestli ta povinnost přejmout tuto věc skutečně z evropské legislativy vychází, nebo bychom v tom byli papežštější než papež, jak někdy při přijímání evropských pravidel bývá.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli neregistruji ani faktických poznámek, ani přihlášek do rozpravy. Nevypadá to, že by se někdo hlásil z místa. Já tedy rozpravu končím. Návrhy na vrácení či zamítnutí nezazněly, takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevypadá to. Svolám kolegy do sálu, když jsem je vyzýval k tomu, aby odešli. (Gong.) A pokud zde není žádost o odhlášení, tak zahájím hlasování o přikázání garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 137 bylo přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 122, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Skopeček. Prosím.

Poslanec Jan Skopeček: Týká se to fungování akciových společností. Čili já bych navrhl jednak hospodářský výbor. A protože se jedná skutečně o velmi významnou právní změnu ve fungování akciových společností, tak bych chtěl navrhnout i ústavněprávní výbor k projednání.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. To jsou dva návrhy. Budeme o nich hlasovat postupně. Ptám se, jestli má ještě někdo další návrh na další výbory.

Pokud tomu tak není, tak nejdříve budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru.

 Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 138 bylo přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 6. Návrh nebyl přijat.

Nyní budeme hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 139 bylo přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 3. Návrh také nebyl přijat.

A nyní se vyrovnáme s návrhy na zkrácení lhůty. Bylo zde navrženo zkrácení lhůty na projednávání ve výborech o třicet dní.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 140 bylo přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 66, proti 33. Návrh nebyl přijat. Takže budeme projednávat ve standardní době.

Já vám děkuji. To bylo poslední hlasování v rámci tohoto bodu. Děkuji navrhovateli a zpravodaji a posuneme se dál. Předchozí bod jsem ukončil a další je bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.