Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 286/ - prvé čtení

Z pověření vlády původně měla uvést návrh ministryně financí Alena Schillerová, nicméně mám tady od premiéra Andreje Babiše dopis, že paní ministryni zastoupí paní ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. A já ji poprosím, aby se ujala slova. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Důvody předložení: Bylo potřeba pokrýt oblast rychle se rozšiřující tzv. sdílené ekonomiky v oblasti ubytování, což bude učiněno díky novému poplatku z pobytu, který nahradí stávající poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt a z ubytovací kapacity. Nově bude možné zavést poplatek jakoukoliv obcí bez vazby na přítomnost lázní nebo na zvýšený turistický ruch. Poplatek bude možno vybírat za jakýkoliv krátkodobý úplatný pobyt bez ohledu na druh a určení místa, kde je poskytován, tedy vedle hotelů, motelů a penzionů taky v soukromých bytech a ateliérech. Maximální hranice pro výši poplatku se navrhuje na 21 korun, protože dneska to je v podstatě 16 korun a 5 korun, to znamená 21, takže tato hranice zůstala zachována, s tím, že od roku 2020 si budou moci obce navýšit tento poplatek až na 50 korun. Jde o reakci na skutečnost, že výše poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt se neměnila více než 25 let. Přitom platí, že konkrétní výši poplatku do této maximální hranice vždy určí jednotlivá obec v obecně závazné vyhlášce. To znamená, že pokud obec bude chtít samozřejmě na svém území mít čilý cestovní ruch a zatím ho třeba tolik neměla, může samozřejmě svou vyhláškou stanovit i nulu. Je to opravdu na rozhodnutí konkrétní obce.

Provedení nezbytných dílčích změn v reakci na požadavky praxe, odstranění nejasností a tvrdostí, a to prostřednictvím přesnějšího vymezení osvobozených osob a úlev od poplatku ze psů, kdy budou nově osvobozeny všechny osoby provozující útulky pro psy bez ohledu na jejich zřizovatele, a stávající úleva pro osoby, jejichž jediným zdrojem příjmu byl starobní, vdovský a vdovecký nebo invalidní důchod, bude nahrazena úlevou pro všechny osoby starší 65 let a osvobozením osob, které jsou držiteli průkazu ZTP. Dosud byli osvobozeni pouze ZTP/P.

Zavedení protizneužívací klauzule u poplatků za užívání veřejného prostranství a u poplatků ze vstupného. Nově bude podmínkou pro osvobození od poplatku skutečnost, že výtěžek z konané akce byl skutečně odveden na charitativní účely, nikoliv pouhé prohlášení, že je na tyto účely určen.

Toliko k těm změnám, které nás vedly, protože tento pozměňovací návrh jsme připravili ve spolupráci Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj i právě s ohledem na to, že se nám opravdu objevuje fenomén sdílené ekonomiky, a bylo potřeba na to reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Onderka. Tak, pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Roman Onderka: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, paní ministryně nám řekla, proč vlastně dochází k tomuto pozměňovacímu návrhu. Je potřeba si uvědomit, že je to opravdu návrh, který nám upravuje zákon, který je historicky velmi zastaralý. A zastaralý nejen ve struktuře legislativy, ale zastaralý i s ohledem na dnešní dobu. Byla zde zmíněna sdílená ekonomika, Airbnb. Největší dopad má v Praze, v lázeňských městech, turistických destinacích. Těch větších, ale i v menších statutárních městech. Z tohoto pohledu považuji tento zákon za velmi důležitý.

Důležité také je, že nově zřízené poplatky budou moci řešit všechny obce v České republice, a to bez jakékoliv výjimky. Ta výše, která nám v té první fázi bude slučovat částku na 21 korun z těch dvou poplatků stávajících, to znamená 16 a 5 korun, tak do budoucna může být navýšena, nebo se předpokládá, že bude navýšena, na částku 50 korun.

A já již dneska eviduji pozměňovací návrhy od ctěných kolegů z pirátské strany o navýšení v některých destinacích, kde to ubytování je diametrálně dražší oproti ostatním obcím v České republice. Když se budeme bavit o zákonu z roku 1990, tak bezesporu to asi nebude jediná novela, těch pozměňovacích návrhů bude vícero. Eviduji další pozměňovací návrhy, které uvažují o řešení výběru poplatků pomocí jednoho správce, který by mohl být nějakým elektronickým portálem. Ono vše se nějakým způsobem vyvíjí a v 21. století opravdu je nutné hledat řešení. Ale samozřejmě nesmí být nějakým způsobem popřena právní vymahatelnost následně těch poplatků při jejich neplacení, tzn. poplatník a správce musí být jasné a srozumitelné veličiny.

Berme to, že se jedná o fiskální poplatek. To je to nejdůležitější. To znamená, aby bylo jasné a srozumitelné, za jakou službu kolik peněz ta daná obec vybírá. Vše ostatní je až tou podružnou záležitostí.

Další pozměňovací návrh, o kterém uslyšíme v následujících čteních a při projednávání ve výboru, bude pozměňovací návrh, který jsem měl tu drzost předložit já osobně, a to je osvobození (od) těchto poplatků u takových věcí, jako jsou např. akce sokolů, pionýrské tábory a další věci, tzn. příměstské tábory apod., které prodražují dětem, tzn. nezletilým, tuto část vzdělávací aktivity, která se převážně odvíjí v letních měsících a podle mého názoru by byla zbytečná (?). Samozřejmě bude se dotýkat i záležitostí, které se dotýkají sociálních akcí, tzn. akcí, které souvisí se zdravím, zdravotně postiženými apod.

Paní ministryně se dotkla i těch podružných věcí, by se dalo říci, které v zákonu byly upravovány, tzn. např. záležitosti, které se dotýkají psů, tzn. osvobození útulků, následně sjednocení legislativních prvků jako takových.

Jako zpravodaj této novely bych chtěl poděkovat ministerstvu za to, že udělalo novelu, která je čitelná, která je srozumitelná a která, myslím, že má velkou pravděpodobnost s minimem změn projít následně do druhého a třetího čtení, a to včetně projednání ve výboru. Dovolím si hned na začátku navrhnout propuštění do druhého čtení a následně zařazení do garančního výboru jakožto výboru rozpočtového. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já tímto otevírám obecnou rozpravu, do které mám, dobře, dvě přihlášky, ale jednu přednostní, takže pan poslanec Michálek, předseda klubu Pirátů. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, já podporuji návrh jako celek, jak ho předložilo Ministerstvo financí, nicméně v jedné věci mám názor odchylný, a to že tento návrh je reálnou reakcí nebo reálným řešením problematiky sdíleného ubytování. Tento návrh neřeší absolutně nic na sdíleném ubytování. Pouze zavádí možnost, že digitální platforma, pokud se tedy rozhodne sama, dobrovolně, se může rozhodnout, že bude sama vybírat poplatky a dostane se do nějakého daňového režimu. Popravdě, i když to ty platformy slibují a slibují, tak neznám mnoho příkladů, kdy by si dobrovolně na sebe uvrhly tyto povinnosti, že budou muset v tomto přísnějším režimu komunikovat s daňovou správou.

Takže my chceme, aby se v rámci projednávání tohoto návrhu reálně řešilo Airbnb, aby se řešily jednak ty problémy, na které upozorňují obyvatelé center měst, jako je Praha, Praha 1, kde se v podstatě mění domy na hotely a přináší to velký počet turistů, kteří neustále chodí tím barákem a občas tam způsobí nějakou neplechu a ztěžují život obyvatelům toho domu. Tam by bylo namístě, abychom probrali nějaký způsob rychlého řešení, ne administrativních zásahů ze strany státu, ale např. soudního řešení této věci, pokud dochází podnikáním v bytě k opakovanému rušení pořádku v domě. Protože to právo na to, aby se lidi mohli v klidu vyspat a bydlet, zkrátka podle Ústavy mají.

Další věc, která je špatně nebo nedostatečně řešena v tom zákoně, je, že se vůbec nevymezuje rozdíl mezi tím, kdy jde o smlouvu o ubytování, kdy jde o smlouvu o nájmu, to jsou určité soukromoprávní záležitosti, které jsou zneužívány k obcházení standardního daňového režimu. Máme tam nedostatečně vymezeno, od jaké hranice už to není sdílená ekonomika, ale od jaké hranice je to podnikání. To by v zákoně mělo být jednoznačně určeno, protože pak to má samozřejmě i konsekvence z daňového hlediska. Máme tady stížnosti společenství vlastníků jednotek, kteří se podle dnešní právní úpravy ani nedovědí o tom, že někdo pronajímá v jejich domě ten byt k Airbnb. Takže tady si myslím, že bychom měli taky posílit jejich právo, aby se o tom aspoň dozvěděli, že je ten byt využíván k podnikání formou poskytování ubytování. Máme tady nedostatky v rozúčtovacím řádu, kde v té výchozí pozici je to napsáno tak špatně, že pokud rozpočítáváte služby za celý barák, tak když to někdo pronajímá pomocí Airbnb, tak nemusí platit vůbec nic, protože tam nejsou žádné osoby, které by se tam zdržovaly po dobu delší než šedesát dnů. Samozřejmě si to můžou schválit odchylně, ale myslím si, že v tom základním nastavení by to zákon měl adekvátně řešit.

No a ta poslední věc jsou problémy, se kterými se potýkají velká města, zejména Praha, Brno a další, které se setkávají s daňovými úniky na poplatku za pobyt, a to z toho důvodu, že podstatná část těch osob, které poskytují ubytování touto formou, žádný poplatek neodvádí, což je nefér vůči těm, kteří ho samozřejmě odvádějí. Vznikla zde tedy iniciativa, aby ten poplatek vybírala přímo digitální platforma, tak jak je tomu v některých státech v zahraničí. Bylo by dobré, abychom měli efektivní páky na vyjednávání s těmito digitálními platformami. Takže my budeme předkládat pozměňovací návrh, který zavede možnost uzavřít dohodu s tou digitální platformou - jde nám zejména o centra velkých měst, jako je Praha - tak aby ten poplatek odvedla přímo ta digitální platforma. A pokud ta platforma nebude chtít spolupracovat a nadále tam bude podstatný počet těch osob, které neplatí ty poplatky a způsobují tak daňové úniky na tom poplatku ve výši cca 120 milionů korun třeba v případě hlavního města Prahy ročně, tak aby mohlo rozhodnout Ministerstvo financí o tom, že ta digitální platforma zkrátka ten poplatek odvádět bude povinně. Myslím si, že kdyby se nám podařilo přesunout povinnost výběru poplatku na tu digitální platformu, tak bychom tím pomohli i podnikatelům, kteří využijí byt k pronajímání tímto způsobem, protože oni by nemuseli chodit a hlásit třem různým úřadům, ať už je to městská část, cizinecká policie, vedení knihy hostů a x dalších věcí, které se v dnešní době dají zautomatizovat. Takže to jsou všechno věci, které bychom chtěli řešit tak, aby se snížila nakonec ta administrativa i pro podnikatele, kteří Airbnb využívají, aby ten návrh byl i pro ně přijatelný a byl i pro ně cestou lepším směrem.

Návrhy načteme v rámci příslušných výborů a byl bych rád, kdybyste je podpořili, protože přece jenom ta problematika se probírala hodně i v komunální kampani tady na Praze 1, kde sídlí Poslanecká sněmovna. To bylo velké téma, všechny politické strany se k tomu vyjadřovaly, tak teď máme reálnou možnost ukázat, že s tím chceme něco dělat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další v pořadí, pan poslanec Ondřej Veselý, a připraví se pan poslanec Martin Baxa. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já navážu tam, kde skončil můj předřečník. Musím říct, že stejně jako on obecně souhlasím s principem toho zákona. Uznávám, že je třeba změna. Opravdu ta doba už od té poslední úpravy je velmi dlouhá a ten zákon zůstal poněkud archaickým. Nicméně i já zde vidím jeden problém, který jsem se rozhodl upravit pozměňovacím návrhem, který je načten pod číslem 2135. Ten problém se týká dlouhodobého ubytování v ubytovnách.

Podle této současné úpravy by nebylo již nově možné vybírat ubytovací poplatek resp. lázeňský poplatek v dlouhodobých ubytovnách. Chápu, že místům, která jsou rekreačním cílem, to nemusí působit problémy. Na druhou stranu je celá řada měst a obcí, a je jich většina, které ubytovací kapacity řekněme hotelového a penzionového typu nemají, a zásadní část výběru tohoto poplatku právě tvoří ubytovny, nejčastěji dělnické ubytovny. A pokud bychom nevybírali poplatek z ubytoven, tak by nastal problém v tom, že ten poplatek by se vlastně v těch obcích a městech nevyplatil vybírat, protože ten výběr by byl natolik nedostatečný, že by ani nezaplatil úředníka, který se tomu věnuje. Takže načítám pozměňovací návrh, který samozřejmě potom načtu ve druhém čtení řádně, kterým se toto upravuje.

Jinak abych rozptýlil obavu, která tady byla, netýká se to prosím studentských pobytů na kolejích a různých internátech, ty jsou z toho vyjmuty, pokud se do toho pozměňovacího návrhu podíváte. To znamená, že jediná úprava tam je, aby se dalo dál vybírat poplatek z ubytoven s tím, že tento je ze sociálních důvodů výrazně snížen proti tomu návrhu, který je v zákoně. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další do obecné rozpravy a poslední zatím, pan poslanec Martin Baxa. Další přihlášku zatím neregistruji.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Já bych si dovolil také krátce komentovat ten návrh, který tady byl předložen.

Chtěl bych na počátku uvést, že nejen já, ale i klub Občanské demokratické strany podporuje to, aby návrh postoupil do druhého čtení, protože v některých zásadních principech přináší jednoznačně pozitivní změny, ať už je to sjednocení poplatků a zejména jejich výše. Je absurdní, že v legislativě máme výši poplatku, která se nezměnila desítky let, a je samozřejmé, že ve městech, která mají větší cestovní ruch, a teď nemyslím tím jenom Prahu, toto hraje svou roli, protože v každém případě oproti situaci před rokem 1989 samozřejmě cestovní ruch výrazně narostl, a já jako starosta nebo primátor města, které v posledních letech zaznamenalo dramatický nárůst cestovního ruchu, tak toto jednoznačně potvrzuji, a vidíme, že to, jakým způsobem se musejí obce a města vyrovnávat například s dopady zvýšeného cestovního ruchu, vůbec neodpovídá tomu, kolik se dosud vybíralo za tyto poplatky, za tzv. lázeňský a rekreační poplatek. Takže v tomto ohledu je ten návrh určitě správný a princip, který směřuje, naplňuje to, aby měly obce a města příležitost kompenzovat si ve větší míře to, co je způsobeno právě například zvýšeným cestovním ruchem.

Nechci se vyjadřovat nějak detailněji k problematice ubytování prostřednictvím digitálních platforem. To je záležitost, která, si myslím, je především omezena na hlavní město Prahu, případně na Brno a některá další. Není to takový zásadní problém třeba v mém městě, v městě Plzni, ale, a tím navážu na pana poslance Veselého, na příspěvek pana poslance Veselého, k čemu bych rozhodně upřít pozornost chtěl, je stanovení té maximální lhůty 60 dnů, protože to je také velice významná změna oproti stávající legislativě, a ona se na první pohled samozřejmě jeví logicky ve vztahu k tomu, jaká je průměrná doba ubytování v klasickém hotelu, v penzionu za účelem cestovního ruchu, ale myslím si, že v tom návrhu zákona, tak jak je předložen, není vlastně téměř vůbec zdůrazněno to, že se to týká také tzv. ubytoven. To je speciální záležitost. A já jsem si vědom toho, že se to netýká plošně nejen všech obcí, to vůbec, ale ani měst v ČR, ale velice se týká například města Plzně nebo obecně měst v našem kraji, která sousedí se sousedním Bavorskem a kde v souvislosti s dramatickým růstem ekonomiky v posledních letech masivně narostl počet zaměstnanců, které jednotlivé firmy používají prostřednictvím personálních agentur, a tito zaměstnanci bydlí v těchto tzv. ubytovnách.

Přednost toho zákona je ta, že on by umožňoval, pokud by byl přijat v nezměněné podobě, to, abychom my jako zástupci měst a obcí měli příležitost zpoplatnit i ubytování mimo tzv. zkolaudované ubytovny. My můžeme v současné době vybírat poplatek z pobytu nebo stávající poplatek vlastně ze zkolaudovaných ubytoven, v současné době se to rozšiřuje, ale dámy a pánové, v našem městě pracuje - my máme 170 tisíc obyvatel a pracuje tam v současné době asi 17 tisíc agenturních zaměstnanců, kteří někde přebývají. A pokud bychom tedy řekli, že horní hranice, ze které lze ten nový poplatek z pobytu vybírat, nebo to časové omezení, je 60 dnů, tak za této situace vlastně přestáváte mít možnost získávat alespoň nějakou malou kompenzaci za to, co znamená ubytování v ubytovnách pro naše město a další města, ve kterých tento problém existuje. Náklady s tímto související jsou velmi vysoké. Souvisejí s odstraňováním komunálního odpadu, s využíváním městských služeb. Je to velmi široké téma, které nepatří přímo do tohoto bodu, ale já tady speciálně upozorňuji právě na tuto 60denní hranici. Byla-li by tady paní předkladatelka, paní ministryně financí, určitě bych ji požádal, případně, paní ministryně, vás, o vysvětlení, proč se tam těch 60 dní objevilo, jaký byl ten důvod toho. Možná jsem to přeslechl v úvodu, ale z jakého důvodu se tam objevilo těch 60 dnů. A podporuji v tomto smyslu ten základní směr, který tady předložil pan poslanec Veselý a který reaguje na tuto skutečnost. Návrh pana poslance Veselého je vstřícný v tom, že nemýlím-li se, tak v tom čase nad 60 dnů klesá výše poplatku, který může obec z ubytování na ubytovnách vybírat, ale ta možnost existuje, což v tom stávajícím znění není.

Takže bych si závěrem dovolil říct to, že my v principu podporujeme tento zákon. Řeší problém, který zde dlouhodobě řešen nebyl - sloučení poplatků, zvýšení sazby -, ale upozorňuji na tu speciální část, která se týká právě ubytoven, které ve městech, jako je město Plzeň, slouží pro agenturní zaměstnance.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Dobrý podvečer všem. Mám tady jednu omluvenku. Omlouvá se nám pan ministr Antonín Staněk z dnešního jednání od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Já tady v tuto chvíli nemám dalších poznámek, ani přihlášení do rozpravy, stejně tak to nevypadá, že by se někdo hlásil z místa, takže rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně má zájem. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo. Já se pokusím na některé věci odpovědět. Jinak samozřejmě chápu, že všechny podněty, náměty probereme ve výborech. Jenom asi je potřeba si na začátku říct, že skutečně lázeňský poplatek a poplatek z ubytování primárně vždycky sloužily jako turistické taxy. Také je potřeba samozřejmě tento princip tomu zákonu nechat. Pokud bychom se samozřejmě začali zabývat úplně jinými poplatky, tak to opravdu trošičku mění charakter toho zákona, a mělo by to tedy proběhnout nějakou hlubší debatou, protože pokud tady budeme naznačovat, že prostřednictvím tohoto zákona budeme otevírat občanský zákoník atd., tak to si myslím, že skutečně nelze takto pozměňovacími návrhy a že bychom to měli detailněji probrat.

Těch 60 dnů právě hovoří o tom, že se mělo jednat o krátkodobé turistické cíle. To znamená, tam byla velká debata, protože právě to, že se to netýká ubytoven, protože to je maximálně 60 dnů, tak se také respektovalo to, že se to nebude týkat dětí na kolejích, které samozřejmě v průběhu třeba letních prázdnin opouštějí koleje, pak se to nabízí jako turistický cíl, ale pak se tam ty děti zase zpátky vracejí.

Padala tady debata o tom, kdo co vlastně komu kde platí, tak jenom tady bych doporučila Sněmovně opravdu § 3f, kde je jasně napsáno, že plátce poplatku je povinen vybrat poplatek od poplatníka a plátce poplatku z pobytu je poskytovatel úplatného pobytu. To znamená, pokud máme sdílenou ekonomiku, tak samozřejmě ubytovaný host to zaplatí Airbnb nebo jiným platformám, tady skutečně je spousta jiných digitálních platforem, a ta to odvede na tom poplatku. Takže tady je potřeba to ještě v těchto věcech dát do souladu.

O občanském zákoníku už jsem hovořila. A znova říkám, co se týká ubytoven, tam skutečně bylo respektováno to, aby se to nedotklo lidí, kteří jsou v tom daném místě kvůli výkonu povolání, anebo právě dětí na kolejích, ale samozřejmě bude to procházet ještě předmětem dalších debat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Objevily se tady tři faktické poznámky. Bohužel jsme v závěrečných slovech, takže já už nemůžu dát prostor k faktickým poznámkám. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím. Kdyžtak některý z ministrů by mohl znovu otevřít rozpravu. Prosím.

 

Poslanec Roman Onderka: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já doufám, že ne (směje se), a myslím si, že najdu většinovou shodu na plénu.

Ke kolegům. Ctěný kolega Baxa a kolega Veselý, prostřednictvím pana předsedajícího, zde zmiňovali právě ubytovací zařízení, ubytovny jako takové a žádost o jejich rozšíření. Já jsem zaznamenal tento požadavek, určitě se o tom v rozpočtovém výboru budeme bavit při projednávání této novely, ale je potřeba si uvědomit, že opravdu, tak jak tady avizovala paní ministryně, se jedná o poplatek, který je turistického charakteru. Je to fiskální záležitost, čistě fiskální. A že pomocí této fiskální záležitosti řešíme z nějakých 20-30 % problém sdílené ekonomiky, dneska nazývané například Airbnb, to je věc druhá.

Ale je potřeba si uvědomit, že opravdu se bavíme o zákonné normě, která je z roku 1990, která je zastaralá, která nám sdělila nějakým způsobem a reagovala na dobu po roce 1989, a my dneska se snažíme a) sjednotit poplatek, jasně ho definovat, kde je jeho maximální výše, aby obce si mohly formou vyhlášky vydat, jaká ta výše bude, aby si to upravily podle svých potřeb, protože něco jiného je statutární město Plzeň a něco jiného je hlavní město Praha, určitě něco jiného je třeba statutární město Olomouc, o dalších obcích ani nemluvě. Takže z tohoto pohledu určitě ty podmínky, a hlavně turistický ruch, kterého se to převážně dotýká, je bezesporu úplně jiný.

Další z mých předřečníků zde mluvil o kapitole, která se dotýká spíše občanského zákoníku, to znamená ubytování. Tam je potřeba říci, že předmětem poplatku je záměrně úplatné poskytnutí pobytu a nikoli ubytování. Tam se opravdu musíme trošku podívat na občanský zákoník, protože ubytování poskytnuté na základě smlouvy o ubytování podle občanského zákoníku je sice jednou z forem úplatného poskytnutí pobytu, ale předmět poplatku má být širší a má zahrnout i zastřené formy ubytování poskytovaného formálně na základě nájemní nebo jiné smlouvy.

K tomu Airbnb ještě jednu drobnost, to znamená k té sdílené ekonomice, a my jsme se o tom s kolegou Ferjenčíkem prostřednictvím pana předsedajícího již bavili s ohledem na pirátský pozměňovací návrh, který je už dneska v systému, jestli se nepletu. Tak tam je potřeba si říct, že platba jako taková, když by byla prostřednictvím takzvané třetí - v tomto případě právnické - osoby, to znamená, že by například firma typu Booking nebo někdo takový zajišťoval platbu za ty - v uvozovkách, zdůrazňuji - živnostníky, to znamená ty, kteří poskytují ten krátkodobý pobyt, tak je sice krásná myšlenka, ale s ohledem na vymahatelnost práva, kde tyto zahraniční firmy mají většinou sídlo mimo Českou republiku, dokonce mimo Evropskou unii, je velice složitá. I v tom zákoně je potřeba jasně definovat poplatníka, jasně definovat správce poplatku, lépe řečeno daně. Z tohoto pohledu jsem trošku skeptik, ale to není moje role zde jako zpravodaje. Já jenom chci upozornit kolegy, tak jak vystoupili, že všechny tyto pozměňovací návrhy, jejich připomínky bereme v potaz a že bezesporu se jimi budeme zabývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Máme tady omluvenku pana poslance Pávka, který se nám omlouvá z důvodu návštěvy lékaře mezi 16.00 a 16.30. A jelikož to nevypadá, že by někdo dokázal otevřít rozpravu, a nepadly, pokud vím, žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat teď, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Marcela Melková: Protože tento návrh má přímou souvislost s podnikatelským prostředím, navrhuji výbor hospodářský.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Takže navrhujete jako další. Děkuji. Takže to je návrh na hospodářský jako další. To vezmeme v potaz potom. Já se znovu radši zeptám, jestli je nějaký - ano, pane poslanče, na další, tak ještě počkejme prosím. Dobře, takže teď budeme hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Pokud nikdo není proti, já ještě zagonguji, aby si toho případně kolegové venku byli vědomi, že budeme hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přiřazení rozpočtovému výboru jako garančnímu. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování číslo 126 bylo přihlášeno 178 poslanců a poslankyň, pro 139, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Já konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Ptám se, kdo má návrhy na další výbor. Jako první byl pan poslanec Veselý, poté paní poslankyně Mračková. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Protože příjmy z místních poplatků tvoří zásadní příjem místních samospráv, tak navrhuji, aby další z výborů byl výbor pro místní samosprávu a regionální rozvoj, VVVR nebo jak se jmenuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Mračkovou.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já jsem měla úplně tentýž návrh, aby to bylo přikázáno, a řeknu to správně, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Michálek ještě.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. Já jsem to krátce probíral s panem předsedou Bendou. Vzhledem k tomu, že ten návrh se týká Airbnb, a v souvislosti s Airbnb je minimálně podle mého názoru potřeba řešit i některé sousedské vztahy a věci týkající se občanského práva, tak navrhuji, aby dalším výborem byl ústavněprávní výbor.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, zaznamenávám si, to už je třetí návrh. Má ještě někdo jiný návrh na další výbor? Pokud ne, tak já to shrnu. Je zde návrh na hospodářský výbor, výbor pro veřejnou samosprávu a regionální rozvoj a výbor ústavněprávní. Budeme o nich hlasovat v tomto pořadí.

 

Takže nejdříve budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru jako dalšímu výboru

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 127 je přihlášeno 178 poslanců a poslankyň, pro 83, proti 17. Návrh nebyl přijat.

 

Jako další budeme hlasovat o přiřazení výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 128 je přihlášeno 178 poslanců a poslankyň, pro 134, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o přiřazení ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování číslo 129 je přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 68, proti 29. Návrh opět nebyl přijat.

 

Takže já konstatuji, že jsme návrh přiřadili toliko výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru. Tím projednávání v tomto čtení končí, protože další hlasovatelné návrhy nezazněly. Nad návrhem se sejdeme v druhém čtení.

 

Jako další bod zde máme bod 38, což je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.