Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

22.
Návrh poslanců Patrika Nachera, Jaroslava Faltýnka, Martina Kolovratníka,
Zbyňka Stanjury a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
/sněmovní tisk 200/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za navrhovatele poslanec Patrik Nacher, kterému tímto dávám slovo, a současně předávám řízení schůze.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já jsem tady opět u mikrofonu, tentokrát chtěně. Mám pocit, že v už v prvním čtení k tomu zaznělo všechno. Ten návrh se týká vyjmutí z působnosti stávající právní úpravy pro velkoobchody, a to z toho důvodu, že se tam jaksi neplní ta základní charakteristika toho, aby o svátcích bylo zavřeno, čemuž se říká nákupní turistika nebo podobný termín, kdy rodiny tráví celé svátky nakupováním, což ve velkoobchodech možné není. To je jeden argument.

Druhý argument je, že velkoobchody zásobují naopak ty malé obchody a některé nonstop provozovny, které prostě mají otevřeno po celou dobu, nemají ten zákaz. To znamená, že tam to nemá logiku, aby velkoobchod neměl zavřeno.

V prvním čtení jsem požádal o to, abychom to projednávali v devadesátce, protože jsem předjímal právě tu širokou debatu a diskuzi o tom, že na jedné straně tady někdo bude chtít rozšířit počet svátků na všechny svátky, protože dneska je to takové neuchopitelné, nebo možná tam dodat i neděle třeba nebo víkendy, aby bylo zavřeno. Na druhé straně, že někdo navrhne, což se i stalo, aby celý zákon přestal platit jako celek. Chtěl jsem se tomu vyhnout, protože mně přišlo, že na tom, že by tam velkoobchody neměly být, se shodneme víceméně z logiky věci z hlediska selského rozumu všichni. To se nestalo, prošlo to. Projednávání prošlo v hospodářském výboru, který nejdřív, a to tady asi paní zpravodajka řekne, přerušil, potom doporučil schválit. Teď jsme ve druhém čtení a jsem připraven odpovídat na nějaké otázky a těším se na kultivovanou debatu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Nacherovi. Hezké dopoledne, vážené paní a pánové. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisky 200/2 a 200/3. Požádám zpravodajku hospodářského výboru poslankyni Helenu Langšádlovou, aby nás informovala o jednání výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, krátce k poslaneckému návrhu uvedu, že má za cíl vyjmout z působnosti stávající právní úpravy velkoobchody, jak tady pan předkladatel již říkal.

Hospodářský výbor dne 27. září projednávání tohoto návrhu přerušil. Poté na své 20. schůzi 7. listopadu projednal návrh zákona a přijal následující usnesení: Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí výkladu předkladatele, pana poslance Patrika Nachera, zpravodajské zprávě Heleny Langšádlové a po obecné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 200 ve znění předloženého návrhu zákona. Dále, zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. Dále, pověřuje zpravodajku, aby na schůzi Poslanecké sněmovny přednesla zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, a pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny, jak se již stalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které jsou tři přihlášení v tuto chvíli, a to jako první pan poslanec Jiří Bláha, připraví se pan kolega Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, je mi nepříjemné, že musím zrovna vystupovat proti poslanci z jednoho klubu. Mrzí mě, že nejsme schopni si věci vyříkat nejdříve na klubech, možná že v nějakých skupinkách, a osvětlit si problém.

Problémem prodejní doby a práce -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám Sněmovnu o klid! Pokud diskutujete jiné téma, než je prodejní doba v maloobchodě, tak prosím v předsálí, ať jednotliví poslanci mohou vystupovat v klidu a v důstojném prostředí. Děkuji. Pokračujte.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já děkuji. Problémem prodejní doby, práce o svátcích, práce v neděli, vůbec služeb se zabývám celých 30 let, protože v tom pracuji, a věřte, že jsem byl, a již jsem to tady několikrát říkal, první, nebo jeden z prvních, který zaváděl práci v neděli nebo ve svátek, protože dřív za mnou ti zaměstnanci chodili a sami mi říkali, že by si rádi přivydělali a že není potřeba, aby to šla dělat jenom rodina, ale že i oni rádi přispějí svou rukou k dílu.

Situace dneska na trhu práce se rapidně změnila, změnilo se i chápání lidí. Ono se není moc co divit, protože za posledních 30 let svobody a demokracie jsme se často propracovali i k totální nesvobodě. Dá se říct, že k totální nesvobodě třeba i v tom, co jsme diskutovali před chvilkou. Dřív bylo normální, že se na náměstích hrála muzika, kytara, scházeli se mladí. Dneska to možné moc není. A něco podobného se děje i v rámci práce ve svátek nebo i o nedělích. Zaměstnanec se rozhodnout nemůže, nemůže se rozhodnout ani ten podnikatel, protože je tlačen nadnárodními řetězci k tomu, aby dodával, aby zásoboval. V okamžiku, kdy nezásobuje, má smůlu. Vypadává z kontaktů a přichází o byznys, což hromada samozřejmě podnikatelů není schopna akceptovat. Já mám to štěstí, že pod tímto tlakem nejsem, ale zastupuji velkou skupinu lidí, kteří podnikají v oboru, a mám tu čest představit vám tady společnou petici Svazu pekařů a cukrářů a Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb. Jsou to veskrz dva svazy, které zaměstnávají, nebo shromažďují nejvíc lidí, kteří právě jsou zasaženi prací ve svátek. Je to činnost, která není nezbytná tak, jako třeba práce požárníků, hasičů, sester, lékařů atd. Je to vlastně činnost, kterou můžeme postrádat.

Já bych si vám dovolil přečíst znění Svazu pekařů a cukrářů: V poslední době jsme zaregistrovali v médiích znepokojující informace, že část poslanců ČR hodlá iniciovat návrh na zrušení zákona, který zakazuje prodej v obchodních řetězcích ve vyjmenovaných státních svátcích. Představenstvo Svazu pekařů a cukrářů ČR projednalo tuto skutečnost a ve svém jednání z 29. 11. 2018 projevilo s uvedenou iniciativou zásadní nesouhlas. Mohu vás ujistit, že zaměstnanci pekařského odboru zákaz prodeje o svátcích, který je účinný od 1. 10., jednoznačně přivítali. Zajišťovat výrobu chleba a pečiva o státních svátcích je totiž pro výrobce finančně velmi nákladné a obtížné i po personální stránce.

Skutečnost, že pekárny musí zajišťovat provoz prakticky 365 dní v roce, činí z pekařů a pekařek jakési námezdní dělníky a pekařskou profesi neatraktivní zejména při náboru mladé generace ze základních škol. Na příkladu sousedních zemí, např. Německa či Rakouska, je zřejmé, že uzavření prodejen potravin o svátcích či neděli nečiní zákazníkům žádné potíže, nakoupí si pekařské výrobky v předstihu.

Svaz pekařů a cukrářů v ČR si provedl průzkum mezi členskou základnou s dotazem, zda pekárny podporují platnost stávajícího zákona o zákazu prodeje. Výstup byl jednoznačný. Členská základna, která reprezentuje 120 členů, cca 8tisíc zaměstnanců, jednomyslně se staví za podporu zachování zákona. Navíc z řady pekáren zazněl požadavek směřující k rozšíření zákazu prodeje na všechny státní svátky.

Já bych to teď dále chtěl rozvést. To znamená, že my dneska jednáme o povolení prodeje v obchodních... ne v obchodních řetězcích, ale ve velkoobchodech. Mně se zdá, že tento návrh je velice populistický, protože navrhovatel nezná podstatu věci. Většina malých obchodů, kterými je v návrhu argumentováno, totiž nemá v dnešní době absolutně čas jít nakupovat v těchto dnech do těchto velkoobchodů. Je to tak, že většina má vůbec problém, aby zajistila o státních svátcích chod svých prodejen, takže se často stává, že v těch prodejnách je sám majitel nebo jeho nejbližší rodina, protože opravdu málo lidí dneska chce pracovat ve svátek. Většina lidí se chce bavit. A já vám jenom sdělím ještě pár argumentů, které jsou velice důležité.

Dříve ve svátek de facto dalo se říct, že tržby se pohybovaly v rozmezí normálně běžné soboty nebo neděle. Dneska je to na třiceti procentech soboty nebo neděle. Takže dotyčný zaměstnavatel musí zaplatit dvojnásobek mzdy, musí přemluvit ty dotyčné třeba ještě další nějakou finanční pobídkou a de facto plní jenom třicet procent běžné tržby. Tím pádem dochází k tomu, že podnik je absolutně ekonomicky nerentabilní, a právě v tom obsahu služeb, o kterých se bavíme, to znamená, že služby spojené s prodejem potravin, protože jiné velkoobchody nemají otevřeno, jenom velkoobchody s potravinami mají zájem o toto, tak de facto ten stav dneska je, jak jsem popisoval, nechodí nakupovat ti malí, ale chodí nakupovat nebo půjdou nakupovat ti, kteří si běžně tam chodí nakoupit.

A to, že to tak je... Běžte se podívat, nebo já jsem byl čtyřiadvacátého v těch velkoobchodech, zjistil jsem si, kdo tam nakupuje, a z běžných podnikatelů opravdu to nebyl nikdo. Sháněly se na poslední chvíli dárky, sháněly se na poslední chvíli ty věci, které potřebuje rodina nakoupit proto, aby uvařila, aby mohla uspořádat vánoční pohoštění.

Takže to jsou asi argumenty, které jsem vám chtěl sdělit.

Poslední věc, kterou vám chci říct. Petici písemnou podalo přes 11 tisíc lidí pracujících v tomto oboru a dalších 8 tisíc pekařů a cukrářů. Když si představíte, že za nějaké tři měsíce se podařilo nasbírat přes 20 tisíc podpisů, tak je asi jasné, že tito lidé, kteří v tomto oboru pracují, nemají absolutně zájem dále ve svátek pracovat. A tím, co my uděláme a co jsme vyvolali, je vlastně nutíme jít do práce. To, že se toho stavu nejsou schopni zbavit, to už jsem tady říkal, protože ani ten podnikatel není schopen v rámci plnění smlouvy k pronajímatelům, to znamená, že řetězcům, které vlastní domy, nejsou schopni říci ne, dneska budu mít zavřeno. Nejde to.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Bláhovi. A než budeme pokračovat, a to nikoliv vystoupením pana kolegy Miholy, který je řádně přihlášen, ale dvěma faktickými poznámkami, tak budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana poslance Davida Kasala od 12.30 do 16.15, od 10 do 12.30 pana poslance Vlastimila Válka a od 12.30 do konce jednacího dne paní poslankyně Lucie Šafránkové.

Nyní faktická poznámka Patrika Nachera. Připraví se kolega Brázdil. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já jenom na úvod, aby tady nedocházelo, abychom tady nediskutovali o něčem, co tam není. Tak na první signální zkusím. Dneska je to tak, že ty obchody o svátcích, o některých svátcích, a některé obchody - nikdo neřekl, proč tyto svátky, proč tyto obchody - nesmí mít otevřeno. My jim tím zákonem, nebo tou novelou, upravujeme, ne že musí, ale že může. Může. Nemusí. To není povinnost. Může, zatímco dneska je nesmí. Oproti tomu není, že musí. Tak to je jedna věc.

A druhá věc. Ten návrh předkladatelů, teď se nebavím o těch pozměňovacích návrzích, se baví o vyjmutí velkoobchodů, tak jako je to třeba na Slovensku, nikoliv, byť já bych si to třeba osobně přál, ale to je teď vedlejší, o všech obchodech. Takže pojďme se tedy bavit k té věci samotné a nedávejme tam příklady z něčeho, co tam není zase. To znamená, takže za prvé. Dneska podle toho, co my navrhujeme, může mít otevřeno a může mít také zavřeno. Tady nikdo nikoho nenutí, to je ten rozdíl. Nikdo nikoho nenutí. A týká se to velkoobchodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou a poté faktická poznámka pana poslance Bláhy. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Budu velmi krátký. Prostřednictvím pana předsedajícího pane Bláho, nebuďte bláhový! Vy si fakt myslíte, že jedině tady to teď stojí na pekařích? Víte, kolik lidí, odborností v těch svátcích nejsou doma! A nevystupujou tady furt s tím, že jak prostě jsou důležité ty rohlíky péct a jak chudáci musíte je prodávat. Tady je tolik lidí, kteří by rádi čtyřiadvacátého trávili svůj volný čas s rodinou, a prostě to neudělají. Mají určitou zodpovědnost!

Tak já jenom vám chci říct - zopakuji. Už to stačilo na klubu. Vy máte kdykoliv možnost vystoupit a s námi to prodiskutovat! Nedehonestujte vlastní klub! Pane Bláho, už přestaňte být bláhový! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Bláha bude reagovat. (Hluk a neklid v sále.) Ale opět požádám sněmovnu o klid. Prosím, pane poslanče, máte slovo... (Hluk v sále trvá.) No, ještě ne. Já eviduji přihlášku k faktické poznámce kolegy Faltýnka, tak ještě chviličku, před vámi je váš kolega z poslaneckého klubu. Ještě chvilinku, až se uklidní situace. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Možná že kdybych dostal tu příležitost, abych vám to mohl na klubu lépe vysvětlit, tak byste to pochopili už dřív. Ale ta příležitost nebyla, proto se musíme bavit tady, což je škoda. A jsem x-krát vyzýval, že bych rád seznámil klub se stanoviskem lidí, kteří musí pracovat 365 dní v roce.

A jenom bych vám chtěl říct ten rozdíl v tom, co tady zaznělo. Jestliže je nezbytná profese, jako jsou zdravotní sestry, doktoři nebo hasiči, tak tam asi není žádná diskuse. Ale jestli je zbytná profese a ve všech ostatních okolních státech, jako je Rakousko, Švýcarsko, Německo, Francie, Polsko, ale i Slovensko, na to přišli, tak proč chceme něco jinak? Proč se nepřizpůsobíme tomu, co tady bylo zvykem, proč jsme tady zavedli něco, co je nenormální?

Rodina nemůže být doma, musí jít do práce. Vy ostatní spěcháte před svátkem z Poslanecké sněmovny co nejdříve domů. Všichni! Dost často tady rušíme schůze před svátkem. Nikdo nemá zájem tady být déle. Ti zaměstnanci si to rozhodnout nemůžou. Nemůže si to rozhodnout ani ten podnikatel. Bohužel nemůže, protože je pod smlouvou a nic jiného mu nezbývá.

A jelikož ten život nežijete, tak se k tomu nevyjadřujte, protože mluvíte úplně věci, které jsou z cesty. A jestliže tady Patrik Nacher povídá o tom, že ten velkoobchod může otevřít, nebo nemusí. Ano, on může, nebo nemusí. Ale kdo ho vlastní?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vstupuje do řeči. Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vlastní ho zahraniční společnost, která nemá zájem zavřít.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, není možné, abychom nedodržovali jednací řád.

Nyní faktická poznámka pana poslance Faltýnka, připraví se paní kolegyně Vrecionová a Vít Rakušan s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, vážené kolegyně, kolegové. Já bych chtěl poděkovat svým dvěma kolegům, Milanu Brázdilovi a kolegovi Bláhovi, za hezkou kulturní vložku. Jde nám to celkem dobře a já jsem rád, že jsme schválili minulý týden čtvrtek, pátek, tento týden spoustu zákonů a že je za námi vidět zase po nějaké době kus práce.

Ale na druhé straně je potřeba trošku vnímat politickou realitu. A ta se ve společnosti nějak vyvíjí a vyvíjí se i v Poslanecké sněmovně. Když se podíváte, kdo ten zákon vlastně v minulosti prosadil a schválil, tak to byly hlasy sociální demokracie, KSČM a KDU-ČSL. A byly tady nějaké poměry. Dneska jsou ty poměry ve Sněmovně jiné. A ta většina může mít jiný názor. A my jsme s Patrikem, Zbyňkem Stanjurou a dalšími přišli s kompromisním návrhem a v podstatě s návrhem na opravení chyby, protože my jsme přijali zákon o zákazu prodeje o svátcích v maloobchodě a současně jsme umožnili těm malým do 200 m2, aby prodávali a měli možnost si to někde i nakoupit. To samozřejmě nemluvím o restauracích. A tuto chybu jsme chtěli napravit devadesátkou. Bohužel byla zavetována, a jak já vnímám a cítím tu situaci v Poslanecké sněmovně, tak to může dopadnout úplně jinak bez ohledu na kulturní vložky, které tady ještě budeme mít.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní kolegyně Vrecionové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji, pane předsedající. Já si tedy nemohu odpustit, myslím, že už tady 15 minut diskutují poslanci ANO mezi sebou. Já moc děkuji tady panu předsedovi Faltýnkovi prostřednictvím pana předsedajícího za výklad, ale já minimálně za kolegy z ODS mohu ujistit, že my jsme si toho všichni vědomi, a možná byste nám všem ušetřili čas, kdybyste si svolali klub ANO a nějak si to tam zkusili vyříkat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádná přihláška pana poslance Jiřího Miholy. Připraví se Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Otázka tohoto návrhu zákona se vrací do Poslanecké sněmovny opakovaně. Já jsem se také už obával, že se to tady změní na jednání poslaneckého klubu ANO, tak jsem si to dovolil takhle přerušit. Jsem rád, že došlo na to pořadí. Nicméně si vážím názoru kolegy Bláhy a sdílím ho, nebo mám velmi podobný. Vím, že to asi nemá v klubu jednoduché. Je to vždycky tak, když je někdo v menšině, ale třeba se to může i změnit, jak říkal pan předseda klubu hnutí ANO Faltýnek.

Víte, když jsme prohlasovali v minulém volebním období to omezení, tak ono nedošlo na hlasování některých pozměňovacích návrhů, aby tady jasně bylo řečeno, byl to vlastně návrh senátní, který byl v nějaké podobě, a všichni včetně hnutí ANO prostě v tom nebyli ochotni udělat nějaký krok dál, aby odpadla tady ta asi nejčastější protiargumentace, kterou ostatně i kolega Nacher zmínil ve svém příspěvku, totiž že je chaos, proč se to některých státních a ostatních svátků týká a jiných ne.

Tu otázku jsem si kladl od začátku i já a už v tom minulém volebním období, už při projednávání senátního návrhu jsem měl pozměňovací návrh, který načtu i dnes a který - číslo pozměňovacího návrhu je 2127 - je o tom, že by se toto opatření týkalo ne vybraných, ale všech 14 státních a ostatních svátků ve 13 dnech a bylo by prostě jasno, odpadly by debaty, proč ten jo a proč ten ne, a že to nikdo nevysvětlil. Doufám, že to je srozumitelný a navíc kontinuální postoj nejen můj, ale KDU-ČSL.

Já jsem přesvědčen, že je to opatření kultivující. Snad všichni kolegové chodíme napříč Evropou. Nechci tady zdržovat nějakými statistikami. Ano, může se někde něco změnit, ale víceméně změny jsou zanedbatelné, a kdybyste si před sebe dali mapu Evropy, tak zjistíte, že regulace je ve většině zemí Evropy a že v mnoha zemích Evropy a zejména Evropské unie je ta regulace mnohem větší, jednak proto, že my jsme v počtu svátku tak zhruba na evropském průměru, spíše na tom spodním průměru, co se týká počtu svátečních dní, jednak proto, že mnohde skutečně mají regulaci vztaženou na soboty či neděle nebo jiné dny. Tady já dopředu říkám, protože také jsou podsouvány různé věci, já jsem nikdy ani o nedělích ani o sobotách nemluvil a nemluvil nikdo z kolegů poslanců z KDU-ČSL.

Ale dívám se na to i jako učitel a historik tak, že tady často adorujeme první republiku. Teď jsme měli 100 let, tak ty adorace byly velmi časté, a nasazování růžových brýlí. Buďme pravdiví. Za první republiky samozřejmě také respektovali nějaká omezení, za Rakouska-Uherska také. A v těch pozdějších dobách také. Takže ono to má nějakou tradici, to není nějaký výmysl. Nějaké novum by bylo se tvářit, jako že tady žádný - proč by měla vůbec být nějaká regulace. Ale na to já říkám - kdo zavedl ty státní svátky a ostatní svátky? Ty se zavedly samy, nebo nějaké široké všeobecné plénum? Ne, to zavedli zákonodárci a logicky zákonodárci tedy mají možnost do toho vstupovat i s regulací.

Já tady odmítám ta slova typu zákaz a podobně. Já mluvím o regulaci, protože skutečně prosím vás ten počet dnů v rámci celého roku je tak zanedbatelný, že je skoro trapné tady nějak hromovat nebo létat kolem toho s děsem v očích, jako kdyby se to týkalo půlky roku. Jsem prostě přesvědčen, že jsou dny, kdy ekonomika a nakupování nemusí být na prvním místě, jak je to v řadě jiných zemí, které jsou v mnohých oblastech daleko před námi, a naprosto se neuplatňuje argument, kdy někdo měl pocit, že když budeme mít bezbřeze otevřeno o sobotách, nedělích, svátcích, prostě pořád od rána do večera, přes noc, tak že nějak rozhýbeme ekonomiku, doženeme a předeženeme státy. Tak po čtvrt století jsme se nikam nijak zvlášť neposunuli oproti těm zemím, kde je regulace silná. Takže tenhle argument padl, už jsem to říkal v jednom diskusním pořadu a vlastně ten kolega ani žádný další protiargument nevznášel.

Co by bylo k diskusi a co se tady opakovaně také připomínalo - ta hranice, ta plocha metrů čtverečních, která je v tom návrhu, v tom stávajícím zákoně nějaká stanovena, ne nějaká, je to 200 m2. Ale nevšiml jsem si, že by někdo přinesl nějakou odbornou expertizu, kdy by říkal ne, 200 ne, mělo by to být 300 nebo 400. Myslím, že ve Velké Británii je to 350. Tak prostě to je v různých státech různě. A chápal bych ty argumenty, které by byly nějak odborně podloženy, že bychom je teď tady měli a měnili třeba tady tu plochu. Ale opravdu jsem si nevšiml, kdyžtak mě opravte, asi to není tak opravdu důležité.

O co nám jde na prvním místě. Chci, aby i prodavačky hypermarketů a supermarketů, v mnoha případech jsou to matky dětí, mohly sváteční chvíle trávit se svou rodinou a abychom tak lépe přispěli k lepšímu skloubení pracovního a rodinného života. Víte, zase tady narážím na jeden protiargument. O svátcích jsou přece omezeny skoro všechny další služby typu - někomu by se také lépe hodilo chodit o víkendu k lékaři. Můžete akorát na pohotovost. Že je o svátcích v jiném rytmu doprava, také víme. Takže to nejsou fér argumenty říkat, proč by se to mělo týkat jenom prodavačů. A hlavně to, jestli nakoupíme o den dříve, nebo později, to jsou věci skutečně zbytné a řešitelné. Takže není dneska nouze o nic. Čili nakoupit i o jeden den navíc není také určitě pro nikoho žádný problém.

Nejčastější ten protiargument tady zazníval, že se to týká jenom vybraných svátků. Ano, já s tím souhlasím. Proto tedy ten pozměňovací návrh, který předkládám, se vztahuje na všechny státní a ostatní svátky. Nebudu je tady všechny připomínat. Ale jsem přesvědčen, že je právě úkolem politiků, nejen učitelů, ale také politiků, abychom si je více připomínali. Protože možná i my a naši přátelé a příbuzní potom lamentujeme nad tím, když je v televizi anketa, a teď se ukazuje, že student, je jedno, jestli středoškolský, nebo vysokoškolský, vlastně o tom svátku neví vůbec nic nebo si plete úplně zásadní věci a poznatky. To je na učitelích a na nás, aby to takhle tristně nedopadalo. Abychom si toho svátečního dne tak jako v jiných zemích považovali. V Německu mi velmi často kolegové, poslanci Spolkového sněmu, říkali: My si toho vlastně vážíme, víme, že bychom nemuseli mít žádnou regulaci, ale my si toho vážíme, že je to jiný den. Tak jako si váží toho, že vyvěsí vlajky, nebo prostě že ten den probíhá v jiném rytmu než den všední. Tak když tady často narážíme na to a hlásíme se k těm kořenům, identitě, kultuře a historii, tak prosím, spojme i tuhle věc a berme ji jako kultivující opatření.

A také bych chtěl, aby jasně zaznělo - také mi bylo podsouváno, že by snad chtěl Mihola organizovat někomu, co má dělat ve volném čase. Opravdu ne. Já bych si nikdy nenechal od nikoho mluvit, co mám dělat ve volném čase se svou rodinou, a nedělal bych to nikdy nikomu jinému. To ať si tráví čas samozřejmě každý po svém. Ale o ty prodavačky nám opravdu jde. Osobně jsem mluvil opravdu ne se dvěma, třemi prodavačkami, ale prostě s celou řadou, v Brně je těch obchodních řetězců hodně, tak jsem si tu práci dal. A kromě takových těch klišé o tom, jak jsou přepláceni o svátcích - často mají místo toho akorát náhradní volno - tak až na ojedinělé případy vítaly možnost té regulace a toho, že jsou se svou rodinou. Skutečně to byly spíš ojedinělé případy, že do té práce ta dotyčná osoba utíkala z osobních důvodů, které tady nechci rozebírat.

Takže já bych chtěl poprosit o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který ještě jednou pod tím číslem 2127 předkládám, a věřím, že tím ukončíme chaos a nebudou muset noviny psát: tento státní svátek bude zavřeno a v jiný státní svátek tentokrát bude otevřeno. Bude to jednotné. A uvidíte, že to přispěje ke klidu i ve vašich rodinách.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Miholovi. Ještě než budeme pokračovat dvěma faktickými poznámkami pánů kolegů Davida Kasala a Ivana Adamce, konstatuji došlou omluvu. Předsedovi Poslanecké sněmovny se omlouvá Jiří Kobza mezi 10.45 a 12.30 z důvodu jednání ve volebním kraji.

Pan kolega David Kasal má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vaším prostřednictvím bych se chtěl vyjádřit k panu Miholovi. Já bych jenom řekl úplně jednoduše, já si nemyslím, že to je o nějakých profesích. Když jste se bavil tedy v těch prodejnách, já vám zase řeknu, jak to je v jiných profesích, nejenom u lékařů, když jsem lékař. Jsou to řidiči a další. A jde o to, že když ten řidič má dvanáctku a je někde na cestě, tak si chce někde nakoupit. Takže to rozšiřovat o další svátky - nebo když ten lékař je v tom špitále, tak je tam 24 hodin a pak jde domů a o tom svátku by si chtěl nakoupit.

On už to není jeden den. Ony už jsou to dva dny, tři dny. A když máte dva svátky spojené, tak to vyjde i třeba tak, že najednou tři dny si nenakoupíte. Takže ono to není jenom o tomhle. Jsme trošku v modernější společnosti. Část společnosti požaduje služby dopravní, zdravotní a další. A zase tahleta část společnosti, která to zajišťuje, se chce zase třeba i najíst. Tak ono je potřeba vidět ten život v souvislostech.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ivana Adamce a poté pana kolegy Jiřího Miholy. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano děkuji, vážený pane předsedající. Já bych chtěl samozřejmě zareagovat na tu rozpravu, která tady probíhá. Tady se ukazuje, jak je občas nebezpečné přijít s dobrou myšlenkou a otevírat některé zákony. Tady ten návrh se vůbec netýká maloobchodu a my tady mluvíme právě většinou o tom maloobchodu. Je to o velkoobchodu, to je něco jiného. Ale to, jestli mají občané zmatek, které svátky ty obchody mají otevřeno a které ne, a že noviny to musí psát. Já říkám, aspoň mají noviny co konkrétního psát, když vidím dneska tu mediální scénu. Ale to je jenom odbočení.

Já vám řeknu jiný příklad, když už teda říkáme, jak se staráme o ty rodiny, aby trávily čas jinak, spolu. Tak ono to tak vůbec nefunguje. Já si vzpomínám, když jsme tento návrh zákona schválili, prošel legislativním procesem, tak byl státní svátek, na který se to vztahovalo. Nevím, jaký už to byl. A opravdu v Hradci Králové v Carrefouru, dneska už se to asi jmenuje jinak, tam bylo otevřené pouze multikino a bylo tam děsivě prázdno. Vypadalo to, že ten zákon jako takový bude fungovat. No jo, ale teď jsem tam byl na státní svátek, omylem jsem si tam jel něco koupit, nevšiml jsem si, že krámy jsou zavřené. Ale nebylo kde zaparkovat, protože ti lidé chodili do těch kaváren, do toho multikina a stejně trávili čas toho svátku prostě v tom obchodním domě. Tak si nedělejme iluze, že to k něčemu pomohlo.

A další věc. Já vám řeknu, komu to pomohlo, tento návrh zákona. Našim vietnamským obchodníkům. Protože ti mají všichni ty krámy do těch 200 metrů čtverečních. Dneska vlastně fungují na každé obci, na každém městě. A pokud je zavřený ten velkoobchod, ten velký krám, tak oni z toho samozřejmě mají profit. Mimochodem, nakupují ve velkém v těchto velkoobchodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Miholy. Pan Kolega Luzar je pak na řadě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Já jsem rád, že ta debata probíhá kultivovaně, ale prosím vás, nestrašme se. Pokud jste to dobře četli, tak právě víte, že ta regulace je o tom, že se nezavře všechno, nezhasne se, není to žádný blackout. Prostě právě ty malé obchody fungují, na nádraží si taky nakoupíte, na letišti a tak dále. Takže to není nějaký konec světa, jako že nikde nic nebude fungovat. Týká se to prostě obchodů nad 200 metrů čtverečních.

A co se týká toho nářku nad těmi Vietnamci, já se jich zastanu. Já jim děkuji, že tu práci je někdo ochoten dělat. Vždyť nikdo nebrání našim lidem, aby prodávali v těch obchodech. Buďme rádi, že aspoň Vietnamci jsou ochotni prodávat v těch malých obchodech, protože ne všude mají také hypermarkety a supermarkety.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A jsou tady opět dvě faktické poznámky. Kolega Luzar ještě posečká. A to nejdříve Ivan Adamec a poté pan kolega Kasal. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Tady se ukazuje, jak se to vždycky umí otočit, že?, když se to hodí, pane poslanče Miholo prostřednictvím pana předsedajícího. Já nemám nic proti vietnamským obchodníkům. Naopak, většina z nich jsou, třeba v našem městě, mí přátelé. Známe se, jsem rád, že tam fungují, jsem rád, že fungují na vesnicích. Protože Češi by to za těch podmínek dělat nechtěli. Já jsem jenom říkal, že tento zákon jim udělal profit navíc, protože nikdo jiný v té době prodávat nemůže. Dneska jsou ve všech těch krámech, je výjimka, když je tam někde Čech, třeba v těch potravinách nebo v zelenině. Takže prosím, interpretujme to takhle. Já nemám nic proti nim, ale říkám, že jim to tedy profit přineslo. Jestli to bylo záměrem, je to v pořádku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec David Kasal s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já jsem nemluvil, pane poslanče Miholo prostřednictvím pana předsedajícího, o blackoutu. Já jsem hovořil o tom, že jestli budu po dvou nočních, tak určitě nebudu hledat malý obchůdek někde na nádraží, ale budu si chtít dojet do normálního obchodu, kde si vyberu to, co si budu chtít koupit. A tímhle omezujete jaksi část populace. Nic víc, nic míň.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě faktická poznámka pana poslance Mariana Jurečky. Prosím pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já chápu ty doktory po dvou, po třech nočních, jak tady zaznívalo, a myslím si, že v Rakousku, Bavorsku, kde je takovýto zákaz uplatněn třeba i o nedělích, to asi dokážou zvládnout. A bavíme se tady o 14 státních svátcích v roce. Už dneska víme, že jsme schopni zvládnout i ty Vánoce, je to dva dny a dokážeme s tím žít. Já si myslím, že zákonodárce (s důrazem:) rozumný by v případě omezení otevírací doby měl ten problém dělat optikou toho nejslabšího článku v řetězci. To znamená, jestliže my jako spotřebitelé máme možnost si nakoupit předem a ten jeden dva dny maximálně v případě Vánoc se předzásobit, tak jsem v pozici, že mám tu možnost na výběr. Ale ten nejslabší článek je ten, kdo tam za tou pokladnou nebo v tom obchodě musí v ten den sloužit a nemůže například ten státní svátek slavit se svými blízkými. A to je moje optika, jak se na to dívám, a proto si myslím, že jsme schopni jako rozumná společnost být solidární s těmi, kteří tam jsou, a zvládnout jeden či maximálně v případě Vánoc dva dny se předzásobit a dokázat těchto 14 dnů v roce vydržet s tímto zákazem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jurečkovi také za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Bláhy. (Reakce na poznámky v sále:) Uvidíme, jestli budou řádně přihlášení mít šanci. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, jak to dělají tedy v těch ostatních státech! Tam asi ti řidiči nejezdí, nejsou tam ti normální lidé, kteří jinak chodí nakupovat! Mě by to hrozně zajímalo. U nás se nestane, že by byly dva svátky po sobě, kdy by bylo zavřeno. Tak to máme zatím zavedeno. (Projevy nesouhlasu. Hlas: Vánoce.) Ne, nejsou dva po sobě, kdy je zavřeno. Vánoce, ano.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, hovoří jenom ti, kterým bylo uděleno slovo, nepokřikujme po sobě.

 

Poslanec Jiří Bláha: Ano, omlouvám se, Vánoce, ale ty byly vždycky. (Pobavení v sále.) Jiné dny v roce nejsou. Podívejte se, kdo jde pracovat z ostatních živnostníků, jestli je otevřeno nějaké holičství, kadeřnictví, manikúra a jiné soukromé firmy. Nikdo nemá otevřeno! A vy tady bojujete za to, ať mají ti pekaři, cukráři, prodavači atd. - ať jdou do té práce. Tak pro koho jsme ty svátky navrhovali? Jenom pro sebe? Tak otevřme úřady a dovolte těm lidem, aby šli ve svátek na úřad, aby si na to nemuseli brát volno a dovolenou, když chtějí něco vyřídit. Pojďme rokovat v Poslanecké sněmovně ve svátek, bude to výhoda přece, budeme mít na to dostatek času, nebudeme mít jiné zájmy, protože nás nikdo nebude rušit, nikdo nám nebude telefonovat. Proč to neuděláme? Navrhněme si práci ve svátek taky, jako to navrhujeme těm druhým. Uvědomte si a zkuste si žít životy těch lidí. Oni mají volno třeba jenom v pondělí a celý týden jsou v práci. A přijde svátek a musí znovu do práce. Takových lidí je! A proč to vynucovat ve svátek? Z jakého důvodu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času, pana poslanče, k faktické poznámce. Máme ještě jednu faktickou poznámku, a to pana poslance Lukáše Černohorského. Kolega Luzar stále čeká. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji. Tady asi o těch svátcích nelze jakoby - stěžejní je to pro ty lidi, u kterých si můžeme dovolit to, že ten den mají volno. Třeba moje maminka je ošetřovatelka cizokrajných zvířat a ona se nemůže sebrat a zmizet na dva dny. Ta zvířata by se vzájemně požrala nebo by pomřela. Totéž máme u lékařů. Já osobně oceňuji, že někdo tam je, kdyby se mi náhodou něco stalo. Totéž u hasičů, kteří jsou opravdu o Vánocích často potřeba kvůli hořícím stromečkům a podobně. Takže ty svátky jsou dělány pro ty lidi, u kterých si společnost může dovolit to, že oni po tu dobu to volno budou mít. Jsou opravdu profese, u kterých potřebujeme, aby měly nějakou pohotovost. Takže i někteří živnostníci drží pohotovost, kdyby vám třeba praskla voda o Vánocích a podobně, tak aby za vámi mohli dorazit a pomoci vám nějakým způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy pan poslanec Luzar, připraví se kolega Stanislav Grospič. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dostal jsem se po smršti faktických poznámek k řečništi a vrátím možná tu věc zpátky k předkládanému návrhu, který tady je. Ale nejdřív mi dovolte, a zkuste se zamyslet, velkoobchod - velký obchod, definujte v rámci předkladatele. Protože co jiného udělal předkladatel tohoto návrhu? Vykostil původní návrh a ten původní návrh zavádějící svátky je vlastně bezzubý. Protože každému velkému obchodu nad 200 metrů stačí najít si jednoho podnikatele, s kterým sepíše smlouvu, že pro něj dodává zboží, a v ten moment ten zákon pro něj neplatí. Přijde kontrola - jak to, že máte otevřeno ve svátku? Předloží první smlouvu uzavřenou s Pepem Vosáhlou, že si od něho jako velkoobchod koupil nějaké zboží, nebo kupuje. V ten moment jakákoliv sankce je mimo a on čile bude prodávat maloobchodu. Jinými slovy, když to definujete, tak jak to předkladatelé napsali, tak jasně návrh na zrušení toho zákona, kterým by mohli předpokládat, že narazí, udělali vlastně jinými slovy ve svém materiálu. Protože oni to dokonce i přiznávají částečně v důvodové zprávě. Oni tam totiž píší, že zákon o živnostenském podnikání definuje velkoobchod jako činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje a k další podnikatelské činnosti. Tečka.

Zapomínají ale na to, že velkoobchod není určen pro prodej konečnému spotřebiteli. To je ta druhá definice, která ale je z toho vypuštěna. Kdyby ji tam dali, to znamená, že se to vztahuje na velkoobchody, kde není umožněn prodej konečnému spotřebiteli, potom by to bylo logické a všechny argumenty, která tady dávali, by byly plně platné. Ale máte dneska takovýto velkoobchod, který neumožňuje takovýto prodej? Potažmo se vztahuje na něj ten původní zákon? Já ho osobně neznám. I ty obchody typu Makra, které vyžadují registrace podnikatelské, to možná leda tam že by se zpřísnila ta kontrola, ten by mohl ještě do tohoto spadat. Všechny ostatní dělají službu jak konečnému spotřebiteli, tak podnikateli. Popřípadě jestli dneska spadají do režimu tohoto zákona, tak by si akorát nařídily navíc jednoho podnikatele, který by u nich nakupoval, a v ten moment nemají problém s tímto návrhem, nebo s tím zákonem, a mohly by prodávat čile dále.

Považuji tedy ten návrh, který je předložen, jako snahu tento zákon vykostit, obejít a umožnit těm, co jsou nad 200 metrů, volný prodej bez jakýchkoli omezení. Protože není tady přesná definice velkoobchodu a v té definici, jak je určena v tomto zákoně a jak je určena z živnostenského zákona ve zkrácené verzi dle důvodové zprávy, prostě ten zákon přestane platit. To je jedna věc, na kterou chci tady upozornit všechny, kteří by i v tom vysvětlování, že velkoobchod není maloobchod - ano, není, ale také má své podmínky a v praktické realizaci by ten původní zákon, který měl umožnit lidem pracujícím ve službách mít svátky volné, byl prostě zbytečný.

Druhá věc, na kterou jsem upozorňoval již na projednávání hospodářského výboru, je, že otevřeme-li tento zákon, tak ta debata vznikne a bude. Jsem rád, že nejsem jediný, který přišel a do systému vložil návrh, aby se všechny svátky, které máme, staly svátky volnými. Čili budeme potom v rámci třetího čtení o tom rozhodovat a budou dva totožné návrhy. Já se k svému také přihlásím.

Ale znovu upozorňuji na to, že ten návrh, který předkladatelé dali, je realizačně postaven na tom, že každý velký obchod nad 200 metrů, který by dnes byl zavřen a nechce být zavřen, udělá jedinou drobnou věc: Požádá svého kamaráda, požádá někoho, hele, uzavřeme spolu smlouvu, budeš si u mě jakože nakupovat velkoobchodně, dám ti i velkoobchodní slevu. A stačí mi jedna taková smlouva, a když přijde kontrola, podložím ji: A milý kontrolore, já dodávám velkoobchodně podnikatelům. Dle definice jsem velkoobchod, i když z 99,99 % jsem maloobchodem, přesto mám to jedno, není ta definice. Na shledanou, já splňuji podmínky a nemusím mít zavřeno. Dejte mě k soudu!

Čili předkladatelé nemysleli na praktickou realizaci a opravdu plánují pouze vykostit ten původní zákon. Ať se zkusí s tímto argumentem vyrovnat. Myslím, že z úsměvu předkladatele je mi jasné, že jsem trefil hřebíček na hlavičku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Luzarovi. Kolega Grospič ještě posečká, protože máme faktickou poznámku poslance Mariana Jurečky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já děkuji za vystoupení kolegy Leo Luzara. Dovolte mi, abych se na něj a na představitele, poslance za KSČM a za ČSSD obrátil s žádostí, aby využili svého koaličního postavení tak, jako jsme viděli v případě návrhu zdanění církevních restitucí, kdy komunisté řekli, že je to pro ně nutná podmínka podpory této koalice. Tak pokud je pro ně téma, jak jsme teď slyšeli od poslance Luzara, uhájit to, co se v minulém volebním období podařilo prosadit, tak je prosím, aby tedy v rámci koaličních jednání předvedli svou sílu i u tohoto tématu, pokud opravdu principiálně stojí za těmi lidmi, kterých se to týká, tak aby to v rámci koaličních jednání zdvihli. A potom je to téma vyřešené, potom to bude jako u církevních restitucí, bude tady jasná většina, která tady návrh na toto rozmělnění nepodpoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Bohuslav Svoboda také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Chtěl bych říct něco velmi stručného. To, co my tady v poslední době děláme a jaké zákony schvalujeme, tak ten jejich princip je: Nechci, ale musím, chci, ale nesmím. To schvalujeme. A byl bych velmi rád, kdybychom zůstávali pořád u toho: Chci něco, mohu to tedy dělat. Nechci něco, nebudu to dělat. To je vše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupení poslance Stanislava Grospiče, zatím posledního přihlášeného do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážení kolegové a kolegyně, také bych chtěl přispět do diskuse k tomuto zákonu, a obzvlášť proto, protože vím, jak obtížně se tento zákon rodil a jaké množství zaměstnanců a veřejnosti na něj v podstatě čekalo.

Mnohokrát tady zaznělo, že v řadě zemí Evropské unie, ale i jinde ve světě je běžné daleko větší omezení prodejní doby nejen o svátcích, ale například v neděli a nijak to neohrožuje prosperitu těchto zemí, nijak to neohrožuje životní úroveň jejich občanů. Berou to za samozřejmost, protože pokud oni mají třeba z jiných profesí právo čerpat volno ve dny určené jako volno nebo svátek, pracovní volno nebo svátek, tak proč by jej také neměli mít zaměstnanci obchodu, především supermarketů, ale i zmíněného velkoobchodu? Problém spočívá v tom, a ty námitky tady často zaznívají, že jsou samozřejmě jiné profese a jiná povolání, která vyžadují nepřetržitý provoz a musí být vykonávána i v dobách, kdy ostatní čerpají jim zákonem stanovené volno.

Možná ten problém spočívá ale i v jiné oblasti. A možná si i vy vzpomenete na to, jak úporně vedly odbory, a já bych vlastně tady měl ohlásit střet zájmů, protože jsem předsedou jednoho odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, kdy bojovaly za to, aby se zvedaly a narovnávaly mzdy v supermarketech a v obchodních řetězcích a aby se tam také dodržovala pracovní doba. Aby se dodržovala zcela prozaická ustanovení například o tom, že zaměstnanec musí minimálně 14 dní dopředu znát rozvrh své pracovní doby, aby nedocházelo k tomu, že to zná týden, pět dní, tři dny předem a ještě v průběhu toho dne se mu to mění, protože vypadne brigádník, vypadne někdo jiný a on vlastně je vystaven tlaku, nepřijde-li, vznese-li nějakou námitku, že nemůže, protože už počítal s tím volnem, tak mu zaměstnavatel řekne: Příště nemusíš přijít. Ono propagované zvýšení mezd například v některých supermarketech, a konkrétně bych mohl mluvit o některých řetězcích, obchody provozovny Kaufland, například i ze svého města, odkud pocházím, z Mladé Boleslavi, ve svých důsledcích vedlo k tomu, že se rapidně zvýšil počet zaměstnanců, protože jim bylo řečeno: Pokud jste si tedy vyjednali tyto mzdy a my vám je dáváme, tak musíte obsáhnout za tu mzdu mnohem větší časový úsek a dobu.

A určitě, ale to není námět pro Poslaneckou sněmovnu, ale třeba pro inspektorát bezpečnosti práce a pro úřady práce, nakolik je vlastně využívána ta klasická osmihodinová pracovní doba a nakolik jsou ti lidé nuceni dělat jiné práce, než na které byli najmuti, například prodavači musí rovnat zboží do regálu a musí dělat úklid, a nakolik to musí dělat v jiném rozsahu než v tom osmihodinovém, a povětšinou tedy i v dělených směnách. Takže to je velký problém supermarketů. V České republice je jich téměř přes 740, z toho tuším něco přes 50, 60 se to bude blížit velkoobchodům, a v nich je celkem zaměstnáno přes 835 tisíc zaměstnanců. Samozřejmě ne na všechny toto dopadne, protože jsou i obchody s menší plochou než 200 m2 a tam ten režim je trošičku jiný. Ale myslím si, že zaměstnavatelé nebo provozovatelé těch menších obchodů, pokud to není přímo rodinný podnik, to řeší trochu jinak. A je to třeba i pro ty zaměstnance určitý moment, řešitelný problém, dohodnout se a získat určité volno.

Hovořím tady o tom proto, že jsme původně měli představu, že třeba by se to mohlo týkat prodejen o 100 m2, ale pokud tady leží na stole návrh, který říká, že by se tato pracovní doba nebo tato výjimka měla týkat pouze maloobchodů a nikoliv velkoobchodů, tak prosím vás, ty velké excesy, ten velký nápor na zaměstnance, ten se děje primárně také v těch velkoobchodech, kde povětšinou mají také ti zaměstnanci pramalé zastání, protože ti z vás, kteří trošku znají tu problematiku, tak velice dobře vědí, jak je těžké, aby tam působily například odborové organizace a prováděl se dohled nad dodržováním pracovní doby a působila tam inspekce bezpečnosti práce.

Myslím si, že tento zákon má místo v právním řádu České republiky, že by klidně mohl být rozšířen na ostatní svátky, že by klidně v nějaké, třeba alespoň omezené podobě mohl být vztažen i na neděle. Ale v této fázi prosím za to, abychom se nepřikláněli k předložené novele. Výrazně zhorší sociální postavení zaměstnanců. Já tady z toho důvodu navrhuji zamítnutí předloženého návrhu zákona. A do té doby, než dojdeme k třetímu čtení, než se přeruší třeba i to dnešní druhé čtení, dávám tento procedurální návrh. A nechť se sejdou dvě koaliční strany a rokují o tom, zda se dohodnou na nějaké shodě a na nějakém kompromisu, a ten větší z koalice ustoupí tomu menšímu.

Ale za Komunistickou stranu Čech a Moravy říkám, že my to zásadně nepodpoříme, máme jiné představy. Uvědomujeme si, jak těžká práce je v obchodních řetězcích včetně velkoobchodů. A znovu opakuji, dáváme návrh na zamítnutí předložené novely.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Ten byl poslední přihlášený do obecné rozpravy řádně, ale mám k tomu dvě další faktické poznámky, paní kolegyně Gajdůškové a pana poslance Beitla, takže dám slovo k faktickým poznámkám. Paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Ctěná Sněmovno, vážená vládo, jenom velmi rychle. Pan poslanec Svoboda tady hovořil o tom, kdo může, či nemůže, kdo chce, či nechce. Zaměstnanci tuto volbu nemají. Prostě pokud běží provoz, tak oni musí přijít. Nikdo se jich neptá. A sociální demokraté vždycky stáli na straně zaměstnanců. Proto také jsme byli předkladateli toho zákona, o kterém se dnes bavíme a který by se měl novelizovat ve smyslu, jak o tom tady předkladatelé mluvili. Ale jak upozornil pan poslanec Luzar, v podstatě novela vykosťuje tento návrh zákona. A bude obtížné, aby zaměstnanci skutečně to volno těch sedm dnů v roce měli. A věřte tomu, že když s nimi hovoříte, řeknou vám, že alespoň těch sedm dnů v roce, kdy vědí, že budou moct být se svými dětmi, se svými rodinami, jsou pro ně velmi cenné, cennější než ten případný příplatek. A jak o tom mluvil pan poslanec Bláha, netýká se to jenom těch konkrétních zaměstnanců, kteří v těch obchodech musí být, ale týká se to všech navazujících firem, tedy spousty a spousty dalších lidí. Já si myslím, že bychom jim to volno, ten luxus být se svou rodinou, měli přát. A já se přimlouvám za to, abychom zůstali při původním znění zákona o státních svátcích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gajdůškové za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Petra Beitla a poté pana poslance Stanislava Grospiče, který jistě doplní svůj procedurální návrh. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu Grospiče, který tady uvedl řadu argumentů, proč by tento návrh neměl projít. Ale musím ho upozornit, že všechny tyto argumenty, které uvedl, jsou ošetřeny zákoníkem práce. A pokud má pocit, že ten zákoník práce není někde dodržován, tak určitě existují nástroje, lze na to upozornit a dodržování si vynutit.

A ještě bych tady chtěl taky na základě své profese, kterou jsem dělal řadu let, upozornit na to, že o svátcích nepracují jenom hasiči a lékaři, ale - (Bavící se skupina poslanců před lavicemi, hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším, přestože jste ve faktické poznámce, a požádám sněmovnu o klid! Kolega se přihlásil k faktické poznámce, má na to jenom dvě minuty, ale není ho slyšet. Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Petr Beitl: Ale pracují také všichni ve službách, a především v těch službách, které jsou určeny pro to, aby lidé, kteří mají volno, mohli lépe užívat svůj volný čas, ať už jsou to různá zábavní centra, ale především restaurace, hospody, hotely. A tohle jsou části toho systému, které potřebují mít zachovaný ten support, to zásobování, materiální i servisní, tak abychom si my všichni, abych byl úplně konkrétní, mohli ty svátky skutečně užít. A já mám pocit, že tenhle návrh zákona tomu jde naproti, aby to zásobování mohlo být dodrženo, aby ty restaurace mohly skutečně nabízet v plném rozsahu své služby. A pokud to zakážeme, tak jdeme svým způsobem sami proti sobě. A to, o čem tady mluvíte, že ti lidé mají právo si ty svátky užít, tak v tomto případě si je nemají právo užít, protože ty služby, které oni očekávají, nebudou naplněny. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beitlovi za dodržení času k faktické poznámce, přestože jsem ho přerušil při jeho vystoupení. Nyní faktická poznámka pana poslance Stanislava Grospiče a poté kolegy Jiřího Bláhy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já se velice omlouvám, protože když jsem navrhoval to procedurální přerušení projednávání tohoto bodu, tak jsem neřekl dokdy. Navrhoval bych ho do příští schůze Poslanecké sněmovny, aby se vytvořil prostor mezi oběma stranami, které tvoří vládu České republiky, aby se dohodly na přístupech k tomuto zákonu. A věřím, že najdou řešení, které bude ke spokojenosti zaměstnanců v maloobchodě i velkoobchodě.

Jinak replikuji prostřednictvím vaším, pane předsedající, na svého předřečníka. Samozřejmě že existuje zákoník práce a spousta dalších institutů. Problém je, že v obchodních řetězcích a v supermarketech pomálu fungují např. odborové organizace a málokdo si z těch zaměstnanců odváží stěžovat, protože si prostě vyhodnotí tu situaci tak, že je rád, že má tuto práci, a je si vědom toho, že se ho prostě ten zaměstnavatel dříve či později zbaví.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To přerušení bude v rámci otevřené rozpravy, protože to je asi podstatné, aby ta rozprava podrobná neskončila, protože obecnou rozpravu hodlám ukončit, jestli tomu tak mám rozumět. Čili bychom to případně přerušovali v rámci otevřené podrobné rozpravy, pokud projde, abychom si rozuměli, aby i zpravodajka věděla, museli jsme se poradit, jak s tím naložit.

Nyní tedy pan kolega Bláha s faktickou poznámkou, poté kolega Mihola s faktickou poznámkou. Jsme pořád v obecné rozpravě, takže procedurální návrh je směřován po obecné rozpravě, abychom o něm rozhodli. Nyní kolega Bláha s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom zareagovat na zákoník práce, který tady zazněl. Otázka zákoníku práce. Zeptejte se všech, kteří dneska pracují v nemocnicích, jak je dodržován zákoník práce, kolik mají lékaři odpracováno hodin, jak se to vykazuje. A to samé je v obchodech a v jiných organizacích, kde je nedostatek pracovních sil. Obejít zákoník práce je v České republice normální záležitost a všichni to dělají. My o tom všichni víme, mlčíme a máváme. To je jedna záležitost.

A druhá záležitost, která tady zazněla. Pořád mluvíte o tom, že se může někdo svobodně rozhodnout. Nemůže se svobodně rozhodnout. Jestliže dodáváte do velkoobchodu, tak prostě jestliže nedodáte ve svátek, tak jste skončil, protože prostě pekařů, cukrářů, ale i jiných čeká ve frontě řada. Takže máte smůlu. Nedodáte-li, nenaženete-li lidi do práce, aby šli vyrobit to pečivo, tak jste skončil. Ale to samé je v okamžiku, kdy si sjednáváte smlouvu, prodloužení smlouvy v tzv. obchodních domech. Já to teď zažívám, bylo mi odpovězeno, prostě vaše připomínky a vaše nároky na změnu pracovní doby... Já jsem zavřel všechny svoje pobočky kromě těch, kde musím mít otevřené, a chtěl jsem při změně smlouvy změnit i to, že nebudu mít ve svátek otevřeno. Prostě nemůžu. V ten okamžik by mi bylo napsáno: Vykliďte svoji jednotku. V té jednotce mám nainvestováno 10 milionů. Tak přemýšlejte o tom, co pro mě bude asi výhodnější, jestli zrušit, nebo jestli pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Mihola s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mihola: Já jenom krátká reakce na pana kolegu Beitla. My bychom si to mohli říct mezi sebou, je to můj kolega soused, ale abyste to slyšeli taky a nedělali jsme nějaké tajnosti. Když mluvíme o tom supportu atd., tak já bych si položil stejnou otázku jako před chvílí tady kolega Bláha, jak to dělají v tom zahraničí. Pokud netušíme, tak se tam rozjeďme, nějak to určitě dělají a zvládají a nehroutí se z toho. A nějakou dobu už ten zákon běží. Sice jenom pro vybrané svátky, ale já myslím, že bychom tady jinak měli frontu restauratérů, kdyby ten problém zásadně nějak vyvstával. Podle mě nevyvstává.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. To bylo poslední vystoupení v obecné rozpravě. Jinou přihlášku nemám. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím.

Ptám se na závěrečná slova zástupce navrhovatelů. Pan Patrik Nacher - ano, má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, dobrý den. Nehlásil jsem se k těm faktickým, abychom to neprodlužovali a posunuli se dál. Ale aby tady něco nezůstalo ve vzduchu, tak musím na některé věci reagovat.

Pan poslanec Mihola tady nadnesl nějaký argument, nebo vyvracel argument, který tady vůbec nezazněl. Ekonomický aspekt. Ani já, ani nikdo z předkladatelů tady neargumentoval ekonomickým aspektem, že by se nastartoval ekonomický růst. Takže vy jste vyvrátil něco, o čem tady nikdo nemluvil. Neustále od začátku mluvíme o svobodě rozhodnutí, o svobodě volby - kdybyste mě, pane kolego, poslouchal, prostřednictvím pana předsedajícího.

Pokud jde o expertizy na metry čtvereční, tak ty si nechte udělat vy, když navrhujete 200 metrů. Tak navrhněte 300 metrů, 400 metrů. A samozřejmě ten, kdo bude mít 401, tak bude diskriminovaný. Proč má mít ten, kdo má 400 otevřeno, a ten, kdo má 401, zavřeno? Proč mají mít třeba otevřeno restaurace, kavárny? Tam také pracují lidé. Nebo jak bylo řečeno multikina. Dokonce to je někde rozděleno, že vlezete do jednoho velkého obchodní centra a některé mají zavřeno a některé mají otevřeno. Posilovny. Fitness. Tam taky někdo musí přece být. A kdo to určí? Tak přestaňte chodit o víkendech, o nedělích, o svátcích do restaurací. Určitě tam jako poslanci chodíte rádi. Takže jestli chcete argumentovat metry čtverečními, tak sem něco přineste, ale nenuťte nás předkladatele, kteří s tímhle tím ideologickým přístupem nesouhlasíme.

A teď zcela zásadní argument, a víte, že já hodně lpím na konzistentnosti postojů, já se tady vždycky rozčiluji, když už někomu dojdou argumenty, tak začne argumentovat, jak to je v zahraničí, jak to funguje v zahraničí. Tak pane kolego, já vám teď nabídnu argument, který bude zdánlivě proti mně, ale zdánlivě, protože já tím neargumentuji, takže já si to pak odůvodním. Takže jestli vy jako KDU-ČSL říkáte, že všude na západě je tedy takhle zavřeno, tak v tom případě, až se bude probírat manželství stejnopohlavních párů, kde na západ od našich hranic to je, tak vy budete pro. Chápu to tedy správně? Rozumím tomu správně takhle? (Potlesk poslanců Pirátů.) Říkám, zdánlivě proti sobě, protože já s tím nesouhlasím, ale já tímhle argumentem tady nikdy nemávám. To znamená, že prostě pojďme argumentovat, a ne to, co funguje někde v jiných zemích Evropské unie.

Pokud jde o kolegu Luzara - vykostit. No my jsme to vykostit nechtěli. To je jednoduchý argument, proč ne. Teď ho tady nevidím, pana kolegu. No protože kdybychom to chtěli, tak navrhujeme ten zákon normálně zrušit. Nemuseli bychom tady dávat návrh, který z toho vymezí, a víme, jenom ty velkoobchody. A ty velkoobchody vycházejí jasně z definice živnostenského zákona. A tam je to jasně definováno, že tam nakupuje jiný podnikatel za účelem dalšího prodeje. To, že to v důvodové zprávě není přesně, že tam není precizně přepsaný ten text z toho zákona, neznamená, že velkoobchod najednou není velkoobchodem. Velkoobchod je prostě definován zákonem a takhle i do budoucna bude i nadále velkoobchodem, ne že bude velkým obchodem. Takže tady prosím pěkně, já jsem se usmíval spíš, že jsem nevěřil svým uším, nikoli že jste odhalil jádro pudla.

A u těch ostatních věcí, tam mám pocit, že už se točíme v kruhu. Zájmy zaměstnance... Dokonce jsme se dostali na zákoník práce, že se nedodržuje. Nevím, jak souvisí nedodržování zákoníku práce s novelou zákona o prodejní době. Tak jestli někdo o něčem víte, tak dejte podnět. Někdo tady říkal, že nefungují někde tak, jak mají, odbory. Na to už opravdu reagovat neumím.

Já jsem dostal dokonce i některé reakce od lidí. A tady z toho my musíme vycházet. My nechceme lajnovat, jak mají ti lidé žít. Prostě ti lidé nejsou zaškatulkováni. Ano, někdo je s rodinou. A pak máte dneska moderní, žijí tady lidé do 30 let singl. Nebo naopak lidé, kteří jsou v seniorském věku, kteří třeba, a to mi tam psala nějaká paní, nechtějí být sami, tak jsou radši někde, kde jsou mezi lidmi, v obchodě. To prostě nemůžete zaškatulkovat - všichni chtějí a my jim to tedy naplánujeme.

Ale hlavně bych tady znovu podtrhl, my nikomu neříkáme, že musí. My jenom říkáme, že může. A my nechceme, aby se tady zakazovalo úplně bezmyšlenkovitě, tihle musí mít zavřeno, těmhle to tedy jakoby povolíme otevřít, ale když se nějak vyspíme, tak tam tedy zařadíme i kavárny i fitka i multikina, rozšíříme to tedy na 100 metrů čtverečních, na 300 metrů čtverečních. To přece musíte cítit, že to je takové sociální inženýrství. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuju za závěrečné slovo panu zástupci navrhovatelů. Ptám se paní zpravodajky, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Máme před sebou ale před otevřením podrobné rozpravy, kde jsou přihlášeni tři kolegové, hlasování o přerušení projednávání do příští schůze, jak navrhl pan poslanec Stanislav Grospič. Nechám o tom hlasovat. Všechny vás nejdřív odhlásím. Zagonguji, protože když jsem požádal o klid, také jsem požádal, aby se debaty vedly v předsálí, takže dám všem šanci, aby se mohli dostavit na hlasování.

 

O návrhu na přerušení v otevřené podrobné rozpravě budeme hlasovat v hlasování číslo 122, které za okamžik zahájím. Opakuji, že jednáme o procedurálním návrhu na přerušení tohoto bodu v otevřené podrobné rozpravě po skončení rozpravy obecné do příští schůze Poslanecké sněmovny.

Zahájil jsem hlasování číslo 122 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 122 z přítomných 146 pro 49, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat, a to rozpravou podrobnou, kterou zahajuji. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musejí být vždy odůvodněny. Během podrobné rozpravy tedy lze předložit návrhy pozměňovací, případně jiné návrhy, a pokud písemný návrh neobsahuje odůvodnění, musí ho odůvodnit poslanec v podrobné rozpravě.

Ještě než dám paní poslankyni Langšádlové jako první přihlášené do rozpravy slovo, konstatuji omluvu ministra dopravy od 11.15 do 14.30 z pracovních důvodů. Počkám, až se sněmovna uklidní. A paní Helena Langšádlová je první přihlášená do rozpravy. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu kolegy Kalouska, který je evidován pod číslem 1288. Předmětem tohoto návrhu je vlastně zrušení původního zákona, který je touto novelou navržen k úpravě. Odůvodněním je to, že zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě nesystémově a neodůvodněně zakázal prodej ve vybraných prodejnách maloobchodu a velkoobchodu o nahodile určených státních svátcích. Tento zákon je v českém právním řádu zcela nadbytečný, neboť reálně neřeší žádnou palčivou, společenskou či ekonomickou otázku. Zákon naopak vytváří nerovnost mezi různými skupinami podnikatelů i zaměstnanců, přičemž tato nerovnost nemá žádné racionální jádro.

Nejčastějším argumentem pro zachování zákazu prodeje o vybraných svátcích bývá přesvědčení, že zaměstnanci mají svátky trávit doma s rodinou. S tím lze souhlasit. Avšak praxe ukazuje, že mnoho zaměstnavatelů využívá tohoto zákazu například k různým inventurám, takže zaměstnanci i přes zákaz prodeje musí státní svátek trávit často v zaměstnání. Dále existuje značný počet zaměstnanců, například studenti či bezdětní, kteří sami chtějí o státních svátcích pracovat. Nemá být úlohou zákonodárce takto nesystémově způsobem podle našeho názoru úplně zbytečným zasahovat do osobních životů. Proto se navrhuje tento zbytečný zákon zrušit. Regulace je opravdu zbytečná, jak bylo řečeno, nemá vliv na postavení zaměstnanců, kteří velmi často stejně musí do práce, je zmatečná v tom původním znění i v té nově navrhované úpravě.

Ještě bych chtěla zmínit, že mnohé řetězce, a viděli jsme to o letošních vánočních svátcích, zavírají své provozovny ještě nad rámec stávající právní úpravy. A dále jsem přesvědčena, že rozhodující je chování nás zákazníků. Sama nechodím nakupovat ani v neděli, ani o státních svátcích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Langšádlové. Nyní pan poslanec Jiří Mihola v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já věřím, že jsem v obecné rozpravě svůj pozměňovací návrh podrobně odůvodnil, takže už se jen přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému vložen pod číslem 2127. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Miholovi. Nyní pan poslanec Leo Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi dva pozměňovací návrhy. Jeden standardně podaný pod číslem 1575, v systému i odůvodněný, a druhý pozměňovací návrh, který si dovolím nyní přednést na mikrofon a odůvodnit.

Pozměňovací návrh zní: Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, se mění takto: za slova velkoobchodě nebo velkoobchodu se doplňuje, v uvozovkách, citace: ve kterém probíhá prodej konečnému spotřebiteli. Konec citace, uvozovek.

Odůvodnění. Toto doplnění, které navrhuji, jasně specifikuje slovo velkoobchod nerovná se velký obchod a umožňuje dle předkladatelů této změny právě těm, kteří jsou jako velkoobchody pouze fungující jako zásobovací a mezičlánek mezi drobným podnikatelem a výrobcem, aby i v těchto svátečních dnech mohli provozovat svoji činnost. Jinými slovy, pouze upřesňuji slovo velkoobchod a umožňuji v intencích předkladatelů fungování těch, kteří zásobují malé podniky, ale zase naopak umožňuji v intencích původního zákona zachovat zavírací dobu pro velké obchody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. To byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, kdo dál do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. Není zájem ani od navrhovatele, ani od zpravodajky. V tom případě mohu konstatovat, že ve druhém čtení byl podán návrh na zamítnutí zákona, který se projednává až na začátku třetího čtení, a nebyl podán žádný jiný návrh, o kterém bychom mohli hlasovat ve druhém čtení. To znamená, že mohu druhé čtení bodu číslo 22 ukončit.

 

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.