Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

14.
Návrh poslanců Milana Hniličky, Patrika Nachera, Věry Procházkové,
Jaroslava Bžocha a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony
/sněmovní tisk 241/ - druhé čtení

Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Milan Hnilička. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Hnilička: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, když jsem zde 31. října loňského roku představoval novelu zákona o podpoře sportu, kterou jsme připravili, a podepsalo ji dalších 51 kolegyň a kolegů z Poslanecké sněmovny, bylo fajn vidět, že při debatě na úrovni Poslanecké sněmovny existuje opravdu široký zájem o celé téma sportu. Ačkoliv existovali odpůrci a kritici námi předloženého záměru, novela zákona prvním čtením prošla.

Když jsem vyjmenovával důvody, které mě společně s dalšími vedly k předložení novely zákona o podpoře sportu, zmiňoval jsem především potřebu větší přehlednosti, transparentnosti, jasného zacílení podpory sportu a s tím související efektivity vynaložených peněz, které sportovní prostředí očekává a potřebuje od centrální autority, která se bude lépe a systematičtěji věnovat podpoře sportu.

Hovořil jsem také o tom, že po prvním čtení budeme vést dále diskusi o návrhu novely zákona a že všechny podněty, které budou znamenat vylepšení novely zákona, akceptujeme a zapracujeme. Zapracovali jsme důležitá doporučení, která vzešla z vlády. Zrušili jsme navrhovaný dozorový orgán, vyměnili jej za národní sportovní radu a upravili jsme role předsedy a místopředsedů agentury a specifikovali jsme přechodná ustanovení potřebná pro optimální přechod jak činností z rezortu školství, tak i funkčních míst spojených s jejich postupnou delimitací. Po dalších konzultacích s odbornou sportovní veřejností a zástupci ministerstev, která mají v gesci oblast sportu, jsme se společně rozhodli připravit komplexní pozměňovací návrh k novele zákona o podpoře sportu, který tato doporučení reflektuje. Zlepšuje tak původní návrh novely, přičemž konkretizuje některé důležité kroky včetně přechodných ustanovení.

Současně s přípravou komplexní novely zákona docházelo na Ministerstvu školství k zásadním zjištěním, která vyplývala z půlroční praktické zkušenosti zavedení rejstříku, který v sobě schraňuje informace o sportovním prostředí. Klíčové změny nutné ke zlepšení fungování rejstříku se rovněž promítly do úprav související s komplexní novelou, která tak bezprostředně reaguje na potřeby Ministerstva školství a praktické zkušenosti s rejstříkem a jeho nastavování. Tady vidím jako důležité zmínit, že rejstřík je stále předmětem potřebných úprav a doplnění.

Plně v souladu s legislativním procesem tak byl tento komplexní pozměňovací návrh předložen, projednán a schválen na podvýboru pro sport, rovněž také na školském výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a také na výboru pro veřejnou správu. I při těchto jednáních bylo možné zapracovat některá stanoviska a doporučení, která při projednávání vzešla od různých poslanců napříč celým politickým spektrem.

Jako klíčové vnímám výraznou shodu s jistými dílčími návrhy, které byly předloženy ze strany poslance Jakuba Jandy z ODS, také některé návrhy, konkrétně dva návrhy od kolegy Bartoně od Pirátů jsme do komplexního návrhu novely rovněž zapracovali. Do druhého čtení je tak předkládán materiál, který v podobě komplexního pozměňovacího návrhu novely zákona v původní novele zákona o podpoře sportu zásadním způsobem reaguje na požadavky, které vyplývají z celého osloveného odborného spektra, které se věnuje podpoře sportu a které rovněž tuto podporu sportu realizuje.

Komplexní návrh novely zákona osobně považuji za velmi zdařilý a spolu se svými kolegy a kolegyněmi jsme připraveni jej diskutovat jak v obecné, tak i podrobné rozpravě. Bude skvělé, pokud se dnes podaří komplexní návrh novely zákona podpořit i ve druhém čtení, za což vám předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu poslanci Hniličkovi. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru a dále výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výboru máme k dispozici jako sněmovní tisky 241/2 a 4.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Stanislav Juránek a informoval nás o projednání návrhu ve výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, projednávání bylo na mnoha úrovních a základem se stal potom pozměňovací návrh, ke kterému se vztahují a budou vztahovat už také všechny ostatní pozměňovací návrhy, které ještě dnes, jak jsem zjistil, budou na pořadu. Pozměňovací návrh, ten komplexní pozměňovací návrh poslance Milana Hniličky byl brán jako základ.

Já bych tady jenom ještě řekl, že nebývale mnoho pozměňovacích návrhů přišlo ještě v průběhu posledních minut, kdy bylo dohodnuto, že se pozměňovací návrhy k tomuto budou dávat. To znamená, já vystoupím potom ještě v diskusi k pozměňovacím návrhům, které přišly na poslední chvíli. Nicméně znovu říkám, základem, který je schválen a doporučen, ke kterému se všechno vztahuje, je komplexní pozměňovací návrh poslance Milana Hniličky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji garančního výboru. Jak již jsem říkal, tak dalším výborem, který se návrhem zabýval, byl výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Václava Klause, aby nás informoval o projednání ve výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já jsem se přihlásil do obecné rozpravy, abych o tom pohovořil, čili teď to řeknu jenom stručně. Našemu výboru to bylo z nějakých mocenských důvodů odebráno, přestože jsme výbor pro školství, kulturu a sport, a bylo to přiděleno výboru, kterému to z logiky věci nepřísluší. Takže naše pozice byla, že se do toho nebudeme moc montovat, ať si to udělá ten ctihodný druhý výbor sám. U nás se to také nějak projednávalo a jsem velice rád, že se tou změtí pozměňovacích návrhů nebudu zaobírat já jako zpravodaj, ale ctihodný kolega pan Juránek, který to ale díky své zkušenosti a inteligenci bezpochyby zvládne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Prvním přihlášeným je pan poslanec Bartoň, připraví se pan poslanec Janda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo, pane předsedající. Rád bych zde obhájil některé pozměňovací návrhy, které jsem podával k tomuto návrhu, k této novele o podpoře sportu. Většinu těchto návrhů jsem podal již do podvýboru a výboru, jsem rád, že dva mé pozměňovací návrhy výbor vzal za své. Dva jsem na základě rozpravy ve výboru stáhl, takže je podávat nebudu. Nicméně zbývá ještě dalších sedm, které výbor nepřijal za své, a další dva, které jsem ještě doplnil.

Mé pozměňovací návrhy, které jsou v systému pod čísly 2100, 2101 a 2102, se týkají zejména transparence v oblasti sportu. V oblasti sportu, kde vnímám, že je jedno z nejvíce klientelistických prostředí, tak zde je potřeba trošku zapracovat alespoň na té transparenci, a proto v pozměňovacím návrhu, který jde již nyní ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pana předkladatele poslance Hniličky, tak se zabývám transparentností organizace coby konečného příjemce, kde, ačkoliv jsou to ty nejmenší, tak nějaká forma transparence by mohla být. A proto zde navrhuji alespoň zřízení transparentního účtu, které není administrativně náročné a které pak nevyžaduje od těch malých klubů žádnou administrativu v dalších letech, jakmile se účty převedou na transparentní, nadále tak fungují.

Co se týče transparence potom nekonečných příjemců, to znamená zprostředkovatelů, asociací atd., tak tady se tím zabývá můj pozměňovací návrh pod číslem 2101 a zde vzhledem k tomu, že už nejde o ty malé organizace v oblasti sportu, tak navrhuji trošku větší pravidla transparence, minimálně bych tam zmínil, že je dobré, abychom měli třeba výroční zprávu o hospodaření, jak daná organizace v oblasti sportu nakládá s penězi. Dosud toto nemáme a v momentě, kdy se bavíme o transparentnosti v oblasti sportu, tak je dobré mít i nějaké základy té transparentnosti v zákoně. V současném předkládaném zákonu není bohužel nic.

Třetí pozměňovací návrh, který se týká transparentnosti je, že bychom rádi, i Piráti obecně, měli údaje v rejstříku, který je nyní zřízen, tak bychom je chtěli veřejné. To znamená, jenom ty údaje, které nepodléhají ochraně osobních údajů, bychom chtěli veřejné. V současném zákonu i v současném platném znění je rejstřík definován, že je neveřejný. Nevidíme v tom smysl. Některé věci jsou naopak velice dobré, pokud budou veřejné a ještě pokud budou v tom rejstříku jako otevřená data, aby si jednotlivé systémy pro ně mohly, pro tyto informace, sahat a nemusely se zbytečně překlápět lidmi a nemusel by se nad tím strávit čas. Přitom systém a informatika by si to mohly vzít samy.

Další pozměňovací návrh pod číslem 2103 je zacílený na konečného příjemce. Zde bych rád vyzdvihl to, že bychom si přáli, aby struktura přidělování dotací byla co nejplošší. Aby byl zdroj dotace a co nejblíž tomuto zdroji konečný příjemce. Aby bylo co nejméně prostředníků po cestě k dotaci tomu sportovnímu klubu, který trénuje ty děti. Proto podávám i pozměňovací návrh - není to právně závazné v tom zákonu, je to doporučující - aby programy, které bude agentura vytvářet, byly zacíleny tak, aby co nejvíce umožňovaly právě konečným příjemcům si přímo požádat o dotaci, aby nemuseli využívat prostředníky.

Pozměňovací návrh číslo 2104 se zabývá předsedou, který v současném znění i ve znění komplexního pozměňovacího návrhu je vyjmut ze zákona o střetu zájmů. Toto vidím jako problematické, proč zrovna u agentury vyjímat někoho ze střetu zájmů, proč zrovna zde musí být - můžeme umožňovat zákonodárci být v moci výkonné. To znamená, týká se to pouze poslanců nebo senátorů. Nedává to smysl, z hlediska zákona o střetu zájmů navrhujeme vypuštění té výjimky, která je v současném návrhu.

Dále pozměňovací návrh 2105 se zabývá požadavky na výběr předsedy agentury, kdy zákon v současném znění, tedy ten návrh stanoví, že předseda musí mít pět let v oblasti sportu, v oblasti řízení sportu. Opět nevidíme důvod, proč omezovat množství lidí, kteří mohou být předsedy této agentury, pouze na činovníky v oblasti sportu, činovníky asociací atd., vzhledem k tomu, že agentura, její hlavní náplň je přerozdělování dotací. Manažer, který má pět let zkušeností v čerpání dotací, v udělování dotací atd. by byl opět vhodný adept na předsedu této agentury, proto jsme navrhli uvolnění požadavku na předsedu.

V pozměňovacím návrhu 2106 se zabýváme tím, že nový komplexní návrh pana předkladatele nyní hovoří o zřízení Národní rady pro sport a dává zákonem povinnost zřídit tuto radu. Navrhujeme tam změnit, aby byla možnost zřídit radu, aby ta agentura po svém uvážení se buď rozhodla zřídit radu, ne aby to měla zákonem povinné.

Můj předposlední pozměňovací návrh 2107 se týká - já bych tomu nerad říkal taky opět komplexní pozměňovací návrh, ale je to razantnější pozměňovací návrh. Ono těch komplexních pozměňovacích návrhů, jak jsem koukal, v systému jsou hned tři nahrány. Tak tady to je razantnější. A to je, že po těch debatách, co jsme měli na výboru, stále nejsem přesvědčen o tom, že by agentura měla být ústředním orgánem státní správy. Tím se právě vyjme z dohledu ministerstva, z možného veřejného dohledu. Dávám tedy pozměňovací návrh, kterým by se tato agentura, pokud vznikne, opět vrátila pod Ministerstvo školství. A obdobně jako je třeba Národní ústav vzdělávání, který je pod Ministerstvem školství, a ministr je za něj odpovědný, je za něj odpovědný i vůči nám, by tak byl ministr odpovědný opět i za nově vzniklou agenturu sportu.

A poslední pozměňovací návrh pod číslem 2108 bude velice zajímavý z mediálního hlediska - už jsem viděl, že jsou další dva obdobné návrhy v systému - a to je sídlo agentury. Zde navrhuji, aby sídlo agentury nebylo v Praze. Není nutnost míti agenturu se sídlem v Praze. Vzhledem k tomu, že jádrem této agentury bude digitální rejstřík, budou podávány žádosti elektronicky, tato agentura může být de facto kdekoliv po republice. Proto jsem podal pozměňovací návrh, aby se agentura, její sídlo, přesunula do Bruntálu. A musím říci, abych všechny informoval, osobně nemám vůbec žádný zájem na Bruntálu, ani jsem tam nikdy nebyl. Vzal jsem statisticky nejchudší okres České republiky. A pokud zřizujeme novou agenturu, nové pracoviště, které může být kdekoliv, proč nepodpořit nejchudší okres České republiky místo Prahy?

Děkuji za pozornost. Čísla načtu v podrobné rozpravě. (Potlesk z řad poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě vás seznámím s omluvami. Pan poslanec Vojtěch Munzar od 18.20 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík v době od 17.30 do 19 hodin se dnes omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny.

Pan zpravodaj s přednostním právem v rozpravě. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Využívám svého přednostního práva, protože jsme tyto záležitosti projednávali už na mnoha grémiích a podle tabulky, kterou tady mám od kolegy, jsme se vlastně ke všem těm záležitostem, které zde zazněly, už vyjadřovali. Proto bych chtěl postupně říci, jakým způsobem probíhalo projednávání v jednotlivých bodech, o kterých tady mluvil kolega Bartoň. A také abychom se na to podívali zároveň i z té druhé strany.

To znamená, když budeme mluvit o doplnění působnosti agentury a definice transparentní sportovní organizace ve dvou rovinách, v té jedné, které se týkalo, té nejmenší, tak tam jsme zvažovali, jestli skutečně ten návrh, který je, neohrozí některé malé organizace, aby je odradil od toho, že budou podávat svoje žádosti o dotace. A většina lidí dospěla k tomu, že ano. Proto jsme tento návrh nepřijali.

Co se týká definice transparentní sportovní organizace. Ona ta transparentnost je uvedena i v tom komplexním návrhu a ten komplexní návrh je dostatečný a také tak usoudila většina při projednávání. Požadavky žadatele o... teď se dívám dále.

Je tady velmi důležitá věc a to je rejstřík. O tom jsme mluvili, že je to jedna z nejdůležitějších věcí, která vůbec existuje. A tam se hledala cesta, jakým způsobem ten rejstřík bude zpracováván. A tady bych velmi zdůraznil, že o rejstříku se jedná v téhle republice od roku 1995 a že každá cesta k vylepšení toho, jak má vypadat ten rejstřík, je cestou správným směrem. Nicméně bude tady ještě přednesen jiný pozměňovací návrh a bude důležité posoudit, kde je ten rejstřík lépe zpracován. Já se domnívám, že tady bude ještě jiný pozměňovací návrh, který bude lepší než ten, který navrhl zde kolega Bartoň. Ale zdůrazňuji, že rejstřík je skutečně velmi důležitá záležitost. Jenom je tam třeba brát ohled i na různé utajené informace a na to, co tam můžeme a co tam nemůžeme dát. Tam se k tomu vyjadřovali odborníci z hlediska právního. A znovu říkám, že tady budeme muset u rejstříku zcela určitě vybrat to nejlepší řešení.

Když budeme mluvit o dotaci, že bychom tam měli přímo napsáno, že dotační programy budou všechny upřednostněny takovým způsobem, aby tam byla podpora přímo konečným příjemcům, tak tady z té debaty vyplynulo, že jsou také věci, kterými se musí zabývat větší celky. A to, že musí být tedy vypsány dotační programy jak pro ty konečné příjemce, tak pro ty, kteří to zprostředkují v případě například svazů, sokolských žup, a podobně. To znamená, že my jsme se tímto skutečně zabývali a jenom jsme přemýšleli o tom, jestli je tohle lepší řešení, říct, že všechno půjde přes konečné příjemce, nebo jestli někde dáme také přednost tomu, že se budou moci finanční prostředky dávat dohromady takovým způsobem, aby třeba ta župa nebo ten svaz mohly tyto prostředky využít na nějaké větší akce.

K dalšímu, co zaznělo. Je tady otázka toho, jestli může být poslanec nebo senátor představitelem agentury. A já to řeknu rovnou. Já tam v tom nevidím problém, a to z jednoho důvodu. Že tady ve skutečnosti máme ministry, kteří jsou poslanci nebo senátory, a já se domnívám, a tady jsem přesvědčen, že si to myslela většina těch, se kterými jsme to projednávali, že tahle pozice je podobná jako pozice ministra, a tedy nikoliv jako pozice, která by měla být vyloučena z možnosti, že by to bylo například tedy ve střetu zájmů. To znamená, znovu říkám, že jsme se tam dokonce bavili o ministrech, kde jsme mluvili o klouzavém mandátu. Ale to patří do jiného druhu zákona. To znamená, že proto chci tady znovu otevřít tuto diskuzi. Jenom tady otvírám tyto věci, o kterých jsme mluvili, z toho důvodu, aby tady mohla zaznít znovu a nahlas vždycky ta kontroverzní část.

Uvedu to i v té další záležitosti. Jestli má mít ten dotyčný člověk pět let praxe obecně, to znamená, jestli ho skutečně bereme jenom jako manažera, nebo jestli ho bereme, že musí mít praxi zároveň propojenou i s tím sportovním prostředím. Dospěli jsme k tomu, nebo většina při tom projednávání dala přednost tomu, aby to byla praxe ve sportovním prostředí. Proto ta stanoviska z komisí takto zazněla. Ale znovu říkám, pro mě jako pro zpravodaje je důležité, aby tady zaznělo, že na jedné straně je zde tato záležitost, to znamená, řekneme ano, musí mít vazbu na sportovní prostředí, ta druhá je, že nemusí mít vazbu na sportovní prostředí. Tak jenom většinově se rozhodlo obráceně. Kolega má plné právo prostřednictvím předsedajícího, má plné právo předložit ten pozměňovací návrh znovu, i když při projednáváních neprošel.

Když budeme mluvit o poradním orgánu. Tady bych zašel i do minulé historie. Já považuji z hlediska sportovního prostředí za důležité, aby tam ten poradní orgán byl, aby to nebylo jenom na dobrovůli toho předsedy agentury nebo kohokoliv jiného. Aby to bylo dáno v tomto zákonu. Protože tady už máme tradici, že tady bylo nějaké všesportovní kolegium, které kdysi spolupracovalo s Ministerstvem školství, a toto všesportovní kolegium bylo také nadefinováno a existovalo do té doby, než zanikla Sazka. A já to tady cítím, že my při tomto zákonu musíme také trošku reflektovat, a to se týká více těch pozměňovacích návrhů, to sportovní prostředí, které vnímá jak tu záležitost, že v čele agentury bude někdo, kdo má praxi ve sportu, tak že bude i v té další věci poradní orgán ze sportovního prostředí. To znamená, abychom tady reflektovali to, že sportovní prostředí chce dát nějakým způsobem najevo, že se na té věci a na té záležitosti chce podílet.

Ještě k některým věcem se mohu vyjádřit, ale ta poslední, možná trošku úsměvná, je, že jsem očekával, že bude víc návrhů na sídlo mimo Prahu. A tady musím říci, že co se toho týká, tak zůstala tři města. Abychom tedy ten Bruntál tak nevyvyšovali, tak jenom shrnu, že zůstala tři města, to je Bruntál, Žďár nad Sázavou a Ostrava. S ohledem na to, že všechna tři jsou na Moravě, tak čekám, že ještě bude nějaký pozměňovací návrh, o kterém nevím, a že bude v Čechách.

To je z mého pohledu v tuto chvíli ten pohled. Já jsem si dovolil vystoupit proto, protože jsme tyto body, o kterých zde byla řeč, projednávali, a abychom se dostali zrovna do obrazu z obou dvou pohledů na tu jednotlivou věc.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Václav Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Já myslím, že s těmi třemi destinacemi, všechno jsou to krásná města, není žádný problém, protože náš velký vzor Evropská unie také přejíždí z Bruselu do Štrasburku každých čtrnáct dní, takže to by se pak dalo vyřešit, že by ten úřad přejížděl, takže by týden byli v Bruntále, týden v Ostravě a takhle by to fungovalo dle vzoru Evropské unie velice zdárně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě vystoupí pan poslanec Janda. Připraví se pan poslanec Birke. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vám tímto představit několik pozměňovacích návrhů, ke kterým se potom přihlásím v podrobné rozpravě a které jsem avizoval již v prvním čtení této novely, a dovolte mi proto představit vám jejich obsah a důvody, které mě vedly k jejich podání.

Protože se jedná o několik desítek úprav paragrafového znění vycházejících z věcí, které jsem novele v prvním čtení vytýkal, předložil jsem tyto návrhy formou komplexního pozměňovacího návrhu. Dle mého názoru existují de facto čtyři základní předpoklady, na které bychom jako zákonodárci měli brát ohled a které jsou klíčové pro to, aby zde vznikl kvalitní zákon.

1. Podrobit národní agenturu parlamentnímu dohledu a vládní kontrole.

2. Nastavit v maximální možné míře systém řízení ve sportu.

3. Strukturovat řízení Národní sportovní agentury tak, aby bylo transparentní.

4. Zpřesnit sportovní terminologii a některé technické názvosloví tak, aby odpovídalo dnešním moderním standardům ve světě.

Tyto čtyři předpoklady pokládám za naprosto zásadní pro to, aby tato novela přinášela českému sportu potřebnou míru autonomie a zároveň došlo k první větší transformaci sportovního prostředí v České republice.

Konkrétně se jedná o tyto praktické body:

Zaprvé je to vznik předsednictva agentury. Stávající znění novely předpokládá, že národní sportovní agenturu bude řídit v plné kompetenci její předseda a tzv. k ruce mu budou dva místopředsedové, které bude sám jmenovat. Dle mého názoru to není úplně šťastné řešení v případě, že se jedná o nově vzniklý ústřední orgán státní správy s takto specifickou agendou, která nemá ve své kompetenci čistě výkon státní správy, a naopak proto by měl být alespoň v těch zásadních věcech řízen kolektivně. Navrhuji proto, aby tím vrcholným orgánem agentury nebyl předseda, ale nově předsednictvo - předsednictvo složené z předsedy a jeho dvou místopředsedů. Toto předsednictvo by schvalovalo ty nejzásadnější dokumenty pro sportovní politiku a prostřednictvím předsedy by je předkládalo vládě ke schválení. Týká se to návrhu strategie státní politiky ve sportu, akčního plánu k této strategii a návrhu pravidel činnosti, financování a vzájemné spolupráce resortních sportovních center. Zároveň jsou tyto tři dokumenty společně s návrhem rozpočtu, závěrečným účtem a návrhem organizační struktury agentury v pozměňovacím návrhu explicitně vyjmenovány a zakotveny jako povinnost předsedy předkládat tyto dokumenty ke schválení vládě a jejich nepředložení v případě sportovní strategie a akčního plánu může být důvodem pro jeho odvolání. Dále by předsednictvo mělo také schvalovat výroční zprávu agentury, statut národní rady pro sport jako svého poradního orgánu a memoranda či smlouvy o dlouhodobé spolupráci, případně dlouhodobé smlouvy, ke kterým se váže víceleté financování sportovních projektů. Předsednictvo by tedy bylo tím vrcholným orgánem agentury, v jehož gesci jsou ty opravdu strategické záležitosti sportovní politiky, ale zároveň by bylo ponecháno operativní řízení sportu v gesci předsedy.

Zadruhé je to upřesnění kompetencí, pravomocí a odpovědnosti předsedy agentury. V pozměňovacím návrhu je zcela jasně určeno, že předseda jedná jménem agentury navenek, stojí v jejím čele a řídí činnost předsednictva. V této funkci je také považován za služební orgán, který jmenuje a odvolává vláda, a to na návrh předsedy vlády. Jenom je přesně specifikováno, jakým způsobem se ujímá funkce a jaké náležitosti musí osoba, která se o tuto funkci uchází, splňovat. Co je v návrhu zásadní, je přesné vyjmenování, kdy vláda odvolá/vá předsedu, kdy ho může odvolat a kdy funkce předsedy agentury zaniká. Tady bych zdůraznil nový bod, který navazuje na zmiňovanou parlamentní kontrolu, a to stanovení povinnosti předsedy agentury předkládat vládě, Poslanecké sněmovně i Senátu výroční zprávu agentury, a pakliže toto neučiní a výroční zpráva je předsednictvem schválena, je to důvod pro jeho odvolání z funkce. V rámci ústředních orgánů státní správy to není nic neobvyklého a navazuje tak na dobrou praxi předkládání takových dokumentů. (Hluk v sále, hlavně v levé části sálu se houfují postávající a diskutující poslanci.)

Zatřetí, a to je velká změna, je to postavení místopředsedů agentury. Zatímco stávající znění předpokládá, že oba místopředsedové budou jmenováni předsedou, komplexní pozměňovací návrh stanovuje, aby jeden z místopředsedů agentury byl volen Sněmovnou a taktéž odvoláván Sněmovnou a druhý z místopředsedů byl jmenován vládou na návrh předsedy agentury. Do funkce místopředsedy agentury voleného Sněmovnou by pak Sněmovně mohli navrhovat předseda vlády i předseda agentury nebo skupina alespoň deseti poslanců. Stejné podmínky by pak platily i pro jeho případné odvolání, pokud pro to existují přesně stanovené důvody. (Řečník se pro hluk odmlčel.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane poslanče, máte pravdu. Je tady příliš velký hluk na to, abyste mohl pokračovat. Prosím paní poslankyně a pány poslance, aby umožnili další vystoupení pana poslance Jandy, kterému opět dávám slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Stejně jako v případě předsedy agentury se proto specifikují podmínky a kritéria pro jmenování a také jasně stanovují postupy v případě, pro které mohou být místopředsedové ze svých funkcí odvoláni. Takto navržený způsob jmenování, odvolání členů předsednictva dle mého názoru umožní dostatečnou kontrolu činnosti agentury ze strany vlády a Poslanecké sněmovny, ale zároveň také zajistí potřebnou míru nezávislosti agentury, protože místopředsedové mohou být odvoláni jen z přesně daných důvodů, jako je například pravomocné odsouzení za trestný čin nebo neslučitelnost funkcí s řízením sportovní organizace. Pro některé poslance by mohlo být velmi diskutabilní, že jsou přesně vymezeny důvody pro odvolání orgánů agentury. Já si naopak myslím, že nezávislost agentury to naopak posiluje, protože předseda a místopředsedové agentury mohou být odvoláni jen z taxativně stanovených zákonných důvodů. Nově je také návrhem stanoveno, že předsedu agentury v době jeho nepřítomnosti zastupují jeho místopředsedové v plném rozsahu, avšak v pořadí stanoveném předsedou agentury. V době, kdy není funkce předsedy agentury obsazena, by pak předsedu agentury v plném rozsahu zastupoval ten místopředseda, který je volen Poslaneckou sněmovnou.

Začtvrté, a to považuji taky za velmi důležité, jsou to prvky parlamentní kontroly, které prostupují celým návrhem a patří mezi ně: ustanovení, že předsednictvo agentury se musí zabývat podněty Sněmovny nebo Senátu; ustanovení, že jakýkoli orgán Parlamentu si může předvolat členy předsednictva k jednání; a ustanovení, že Parlament, tedy jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát, bude projednávat výroční zprávu agentury. Zabezpečení nezávislého a nestranného řízení agentury zároveň odpovídá neslučitelnost s výkony funkce předsedy a místopředsedů s funkcí ve sportovní organizaci a podnikatelskou, poradenskou nebo zprostředkovatelskou činností v oblasti sportu. Je pravda, že návrh umožňuje činnost vědeckou, publicistickou nebo pedagogickou. Já jsem však pro případné rozpory do návrhu zakomponoval ještě ustanovení, že tyto činnosti mohou být vykonávány pouze za předpokladu, že nenarušují a neohrožují důvěru nezávislosti agentury. Ona nezávislost agentury je ve vztahu ke kontrole Parlamentu a vlády podpořena také tím, že funkční období předsedy a místopředsedů agentury je delší než volební období Poslanecké sněmovny, tedy šest let, a proto by vedení agentury nemělo být bezprostředně závislé na krátkodobých politických změnách.

Za páté, nastavování systému řízení ve sportu. Naprosto klíčová věc je aktivní vytváření sportovní politiky, takzvané strategie, a navazujícího akčního plánu k této strategii. Tyto strategické dokumenty musí být zároveň prostřednictvím předsedy předkládány vládě. Zdůrazňuje se tím potřebnost a důležitost koncepce, s jakou ke sportu přistupujeme. Návrh předpokládá, že sportovní strategie pak bude platná po dobu šesti let a k ní bude adekvátně každý rok tvořen konkrétní akční plán. Šest let stanovuji v návrhu proto, aby se krylo s funkčním obdobím předsedy agentury, potažmo vedením agentury. Nově se definuje rozsah pravomocí, působnost a odpovědnost samotné agentury a zpřesňuje se také rozsah podpory sportu ve formě dotací a rozšiřuje se jejich působnost.

A za šesté, zpřesnění sportovní terminologie ku prospěchu sportovců a klubů a některé technické změny. Pozměňovací návrh specifikuje priority v oblasti sportu hned v úvodu zákona, a to, v uvozovkách, obohacuje je také o turistiku. Tady bych chtěl říct, že jde o narovnání dosud existujícího stavu, kdy turistika a aktivity i činnosti v oblasti turistiky jsou dnes chápány jako součást cestovního ruchu, byť samy o sobě jsou pohybovou aktivitou. Ta je jednoznačně spojena s fyzickým pohybem, jejímž cílem je zlepšování kondičních schopností člověka, zatímco cestovní ruch je aktivitou výsostně obchodní a samotné aktivity cestovního ruchu vznikají a vycházejí teprve až na základě aktivit turistiky. Z důvodu daňové výtěžnosti turistiky pro cestovní ruch zároveň navrhuji, aby podmínky pro rozvoj turistiky logicky vytvářelo Ministerstvo pro místní rozvoj, čímž se mění paragraf o úkolech ostatních orgánů státní správy.

Nově navrhuji také definovat národní sportovní organizaci. Dosavadní právní úprava totiž definovala pouze sportovní organizaci, a to jako právnickou osobu založenou za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět její činnosti oblast sportu. Nově by tak vznikl pojem národní sportovní organizace, to je organizace, která je členem mezinárodní sportovní federace v daném sportovním odvětví. Tím cílem je především zpřehlednění operativního plánování systému ve sportu a umožnění zpřehlednit systém financování ve sportu, např. zpřesněním podmínek pro čerpání dotací, zpřesněním při tvorbě kritérií financování sportovních organizací, některá kritéria pro mezinárodní soutěže, které náš právní řád nezná, apod.

Za velmi důležitou považuji specifikaci při poskytování dotací osobám, které nejsou sportovními organizacemi. Poskytování dotací těmto osobám, typicky obcím, vesměs určené na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného dlouhodobého majetku, je praxe v moderním způsobu řízení financování sportu výjimečná a spíše opuštěná. Tím důvodem je fakt, že osoby, které nejsou sportovními organizacemi, mají i jiné dotační nebo finanční nástroje. Přesto dle mého názoru má tento institut v odůvodněných a specifických případech své místo i v přímém financování z kapitol rozpočtu, které jsou určeny pro rozvoj sportu a sportovního prostředí, protože právě tyto osoby jsou v mnohých případech vlastníci sportovní infrastruktury. Reálná praxe však ukazuje, že mnohdy v těchto případech dochází k neúčelnému nakládání s majetkem v podobě udržitelnosti projektu, a právě proto, že tento institut má být v budoucnu využíván opravdu výjimečně, navrhuji, aby pokud už takovou dotaci veřejný rozpočet poskytne, byla udržitelnost financovaného projektu trvalá.

To byly zásadní body.

Další změnou, kterou k této novele navrhuji, je změna sídla agentury. Pan kolega Bartoň navrhuje Bruntál a já navrhuji, aby Národní sportovní agentura sídlila v Ostravě. Samozřejmě že si řada z vás teď řekne, že jde o alibistický krok jednoho severomoravského patriota. Přesto se domnívám, že tento krok by významně přispěl k decentralizaci státní správy a měl významný dopad na snižování ekonomických rozdílů mezi regiony České republiky. Já bych na tomto místě chtěl říct snad za všechny poslance z Moravskoslezského regionu, kteří touto Sněmovnou za třicet let prošli, že snad opravdu každý si bytostně přál přesunout alespoň jeden jediný úřad na severní Moravu. Snad nejdále v tomto zašel svého času bývalý ministr dopravy Martin Říman s nápadem přesunout do Ostravy i Ministerstvo dopravy. Tyto návrhy však vždy ztroskotaly na tom, že všechny úřady už jsou zavedené a nemůžeme jejich sídlo měnit, a pokud ano, bylo by to velmi problematické.

V daném případě Národní sportovní agentury se však bavíme o úplně novém úřadu, a neexistují tedy žádné historické, ani geografické a ani administrativní důvody, na základě kterých by bylo nezbytné, aby tento ústřední orgán státní správy sídlil v Praze. Ostrava se přitom z řady důvodů jeví být vhodnou lokalitou, protože patří k významným sportovním centrům České republiky. Mimo jiné to bylo potvrzeno tím, že získala pro rok 2014 titul Evropského města sportu. V Ostravě se konají významné mezinárodní soutěže a turnaje, např. atletický mítink Zlatá tretra, Mistrovství světa v ledním hokeji 2015 nebo Mistrovství Evropy v krasobruslení 2017. Působí zde celá řada sportovního klubů účastnících se největších českých sportovních soutěží, jmenujme třeba Baník Ostrava, HC Vítkovice Ridera, basketbalový klub NH Ostrava a mnohé jiné. Ostrava je zároveň důležitým centrem sportovního vzdělávání, neboť zde působí Katedra studií lidského pohybu na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity a Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových. Na řadě našich základních škol jsou zřízeny sportovní třídy s velmi propracovanou metodikou vzdělávání. Zkrátka a dobře, Ostrava má veškeré předpoklady k tomu, aby zde sídlil nový úřad.

Novela zákona o podpoře sportu mimo jiné předpokládá, že v letech 2019 a 2020 má agentura přijmout až padesát nových zaměstnanců, a pokud se podíváme na aktuální situaci trhu práce, můžeme očekávat, že nalezení tohoto počtu zaměstnanců v Praze může být značně problematické, ne-li nemožné. Ostrava by naproti tomu disponovala velmi kvalitním počtem uchazečů a právě v Ostravě může být nalezení zaměstnanců pro tuto agenturu mnohem snadnější. Navíc můžeme zcela jistě předpokládat, že míra fluktuace těchto zaměstnanců by v Ostravě byla řádově nižší než v Praze, což by výrazně přispělo k tomu, aby agentura fungovala stabilně, zejména v době svého vzniku. Pozitivní dopad na region Ostravska by však byl oboustranný, protože ceny nemovitostí a jejich pronájmu jsou v Ostravě obecně nižší než v Praze a totéž platí také pro řadu služeb i životní náklady zaměstnanců agentury.

Dívám se teď na své kolegy z klubu ANO, hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka, paní starostku Moravské Ostravy Zuzanu Ožanovou tady nevidím, ale to jsou taky podporovatelé toho pozměňovacího návrhu. Nepochybuji o tom, že při hledání vhodné budovy jsou jak Moravskoslezský kraj, tak městský obvod Moravská Ostrava připraveni pomoci, a já jsem pyšný na to, že se v této Sněmovně sešli opravdoví patrioti regionu, kteří jsou připraveni přiložit společně ruku k dílu.

Vážené dámy, vážení pánové, právě tento návrh týkající se přesunu sídla agentury jsem podal zvlášť a nezakomponoval jsem ho do komplexního pozměňovacího návrhu. Je to právě z toho důvodu, aby každý z vás mohl zvážit pomoc postiženému regionu, který to nikdy neměl lehké a který se se svým osudem vždy odvážně pral. Je to krok, kterým každý z vás ukáže, že je připraven pomoci. Já osobně jsem přesvědčen, že Moravskoslezský kraj si to zaslouží. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. V rozpravě dále vystoupí pan poslanec Birke. Připraví se pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, je nabíledni, abych hovořil o dalším městě, které samozřejmě může být součástí nového pozměňovacího návrhu. Nicméně dovolte mi, abych neshazoval vážnost debaty, protože chci ocenit tým Milana Hniličky, ale zároveň i pana zpravodaje, že vlastně vůbec se zahájila debata po x letech na půdě Poslanecké sněmovny. A myslím, že tady je celospolečenský zájem, a myslím, že i politický zájem na tom posunout sport a dostat ho do úplně jiné kategorie, než ve které je dnes.

O mně je obecně známo, že jsem nejenom podporovatel sportu. Je pravda, že v té době, kdy končila druhá světová válka, tak jsem ho dokonce hrál i stejně profesionálně aktivně jako Milan Hnilička, ovšem nedokázal jsem takových velikánů, jako je Milan Hnilička, což byl lední hokej. Ale dneska se na to koukám z pozice starosty a musím říci, že pokud podporujeme, a těch starostů je v České republice přes 6 000 a myslím, že celá řada kolegů tady dneska sedí se mnou v poslaneckých lavicích, tak celá řada z nich, musím říci, že dneska bez finanční podpory by se neobešly jednotlivé kluby, sportovní kluby, sokoly a další a další, které máme ve svých obcích, městech, které samozřejmě provozují sport.

Z mého pohledu si dovolím odůvodnit vlastně dva, resp. jeden soubor pozměňovacích návrhů, které si dovolím předložit i za kolegu Romana Kubíčka z koaliční lavice z hnutí ANO, kdy jsme společně připravili právě s předkladatelem, a dovolím si tvrdit, s předkladatelem Milanem Hniličkou, který reaguje na komplexní pozměňovací návrh, správně jak pan zpravodaj hovořil o tom, že vlastně on je tím východiskem, že všechny ty pozměňovací návrhy jsou přilepovány k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu, to možná k té proceduře, která vypadá na první pohled složitá, ale rozumíme si. Tak mi dovolte, že my jsme připravili soubor těchto pozměňovacích návrhů, a je jich zhruba devět. Dovolte mi tedy, abych společně i za kolegu Romana Kubíčka je odůvodnil.

K bodu číslo 1 k § 1 se doplňuje text, který definuje sport jako veřejně prospěšnou činnost v celospolečenském zájmu. Toto doplnění navazuje na obdobnou definici sport v usnesení Evropského parlamentu v Bílé knize sportu z roku 2008.

K bodu 2 k § 1a se doplňuje zejména v odstavci 1 definice hlavního významu podpory sportu a turistiky, a to opět v souladu s usnesením Evropského parlamentu v Bílé knize sportu z roku 2008.

K bodu 3 - pořád hovořím ke srovnání komplexního pozměňovacího návrhu Milana Hniličky. Vypouští se text bod číslo 1 komplexního pozměňovacího návrhu, který se doplňuje zněním § 2 odstavce 8, který zavádí pojem národní sportovní organizace. Tato definice byla nejednoznačná a navíc v textu zákona nedůvodná a nadbytečná. Původní text zákona definuje pojem sportovní organizace, se kterým je též v zákoně i v komplexním pozměňovacím návrhu dále pracováno.

K bodu číslo 4, návrh nově a lépe a přehledněji definuje v § 3e definici rejstříku sportovních organizací. Tady se chci zastavit právě k tomu rejstříku, o kterém hovořil pan zpravodaj, což si myslím, že je tuším 20 let disciplína, která je velmi komplikovaná na půdě Poslanecké sněmovny, to znamená sportovních organizací, to znamená sportovců a sportovišť, přičemž dává Národní sportovní agentuře kompetenci definovat rozsah údajů a způsob jejich vedení vlastní vyhláškou.

K bodům 5 až 7 návrh doplňuje do textu komplexního pozměňovacího návrhu v § 3f, který definuje rozsah využívání údajů z informačních systémů veřejné správy Národní sportovní agenturou ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a z informačního systému cizinců v případě nutnosti též údaj o rodném čísle sportovce jakožto údaje jednoznačně definujícího danou fyzickou osobu, a to v souladu s právním pořádkem České republiky a legislativou Evropské unie.

Bod číslo 8, návrh doplňuje v § 4 odst. 4 text, který definuje, že v rámci svých kompetencí se na vytváření podmínek pro rozvoj sportu a sportovní infrastruktury podílejí ostatní odst. 1 až 3 § 4 nejmenovaná ministerstva, neboť se na podpoře a rozvoji sportu i sportovní infrastruktury v současnosti v rámci svých kompetencí podílí většina ministerstev vlády České republiky. Předpokládá se, že v rámci svých kompetencí bude tuto jejich činnost koordinovat Národní sportovní agentura.

K bodu číslo 9, a tím je poslední komplexní pozměňovací návrh, tento návrh vychází z faktu, že každoročně se opakující cyklická činnost sportovních organizací je aktivita, u které není jasně definován její konec, a to z pohledu času, kdy činnosti končí, a tak z pohledu výstupu, čeho bude činností dosaženo, zatímco projektem je časově ohraničené úsilí směřující k vytvoření unikátního produktu nebo služby. Projektem, který není činnost, která je realizována opakovaně nebo podle již dříve provedeného ověřeného postupu, a žádost o dotaci na tu činnost nemůže mít formální náležitostí projektu. V takovém případě může Národní sportovní agentura poskytnout dotaci pro zajištění činnosti sportovní organizace dle předem stanovených kritérií.

Omlouvám se, že to možná vypadá velmi složitě, ale na druhou stranu je to velmi kompetenčně vypracovaný soubor pozměňovacích návrhů, a to především hlavně pod dohledem, jak už jsem řekl, předkladatele, ale i se sportovním prostředím. Toto skutečně není situace, že by se dva pánové, ať už já, anebo Roman Kubíček, podívali ráno z okna a napsali bychom tento soubor pozměňovacích návrhů.

Jenom chci říci, že cílem tohoto předloženého souboru pozměňovacích návrhů je tedy upřesnit a lépe definovat či doplnit ustanovení komplexního pozměňovacího návrhu už zmiňovaného poslance Milana Hniličky a dalších původního poslaneckého návrhu Milana Hniličky a dalších ve sněmovním tisku 241, který doplňuje zákon 115.

Toto je první sněmovní dokument a soubor pozměňovacích návrhů.

Dovolte mi, pane místopředsedo, abych ještě využil této příležitosti a seznámil ctěnou Sněmovnu s druhým pozměňovacím návrhem, který opět je z dílny mé, to znamená Jana Birke a Romana Kubíčka, kdy bychom právě zmiňovaný rejstřík, a to je ten zmiňovaný pozměňovací návrh, o kterém hovořil pan zpravodaj, kdy v § 3e včetně nadpisu je ta změna, kdy si dovolím ocitovat, a to je ten řekněme opoziční, nebo ne, promiňte, ten druhý pozměňovací návrh proti kolegovi, který byl načítán mým předřečníkem, kdy v § 3e se doplňuje přesný výčet osobních údajů, které může nově zřizovaný správní řád pro účely své činnosti požadovat a zpracovávat. Nepředpokládá se nadále využívání osobních údajů, datum narození a bydliště fyzické osoby a namísto nich se předpokládá využívání rodných čísel. Jejich prostřednictvím s využitím informačních systémů veřejné správy bude možné pravdivost v rejstříku zapsaných osobních údajů tedy ověřit.

Toto je soubor dvou pozměňovacích, resp. jednoho souboru pozměňovacích návrhů a jeden pozměňovací návrh. A dovolte mi, pane místopředsedo, děkuji samozřejmě ctěné sněmovně za pozornost, abych se v podrobné rozpravě přihlásil k jednotlivým sněmovním dokumentům. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane poslanče, děkuji. Seznámím vás ještě s omluvou. Pan poslanec Ondřej Veselý se omlouvá od 18.20 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Na řadě je v obecné rozpravě pan poslanec Václav Klaus, přihlásí se pan poslanec Zlesák. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Já si nechám většinu energie na třetí čtení, ale asi víte, že patřím ke kritikům tohoto zákona, takže bych se sportovní terminologií zeptal vládní koalice: "Ivánku, kamaráde, vám se ten zákon jako fakt líbí? Doopravdy?"

Protože jako bývalý zpravodaj bych se skutečně pozastavil nad způsobem přípravy tohoto zákona. Teď ve druhém čtení jsme dostali kompletní přepracovaný návrh předkladatele. Čili my se tady minule hádáme sedm hodin o něčem, nakonec to, já to respektuji, většinou poslanců prošlo, a pak dostaneme na výbory úplně nový dokument úplně nového zákona, zcela přepracovaného. Do toho přichází 65 pozměňovacích návrhů - legračních, myšlených ironicky, vážných, technicistních, a takhle to stylem pejsek a kočička vaří dort děláme.

Promiňte, já si myslím, že vážné zákony má předkládat vláda, má na to mít politickou dohodu. Když chce něco změnit ve sportu, já bych byl velice pro to, aby třeba trenéři mládeže si ukrojili daleko větší díl peněz z toho systému. Pak to tady má skutečně projít rezorty, sem to přijít a vládní koalice to prosadí, nebo neprosadí. Ale tento způsob považuji skutečně za neuvěřitelně nešťastný, a promiňte, asi to sami cítíte, že to je trošku ztráta času, co zde vytváříme, že tímto stylem dolepíme nakonec nějaký hybridní tvar zákona a vejde to v platnost. Takže jsem rád, že už nejsem zpravodajem, to jsem říkal.

Takže to je asi všechno pro dnešek a přeji vám hezký zbytek úterý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobrý večer. Další v rozpravě je pan poslanec Radek Zlesák. Prosím, máte slovo. - Přednostní právo, pardon. Já se omlouvám. Já jsem si teď tady sedl, tak jsem ještě nepodchytil pořadí. Takže pan poslanec Stanjura s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Abych tu debatu trochu vyvážil. Nejdřív byli příznivci a teď budou mluvit odpůrci toho zákona.

Já myslím, že na to Andrej Babiš jde chytře. Kdyby ten vládní návrh zákona podepsala vláda, tak by měl mnohem menší šanci, než když ho předkládá Milan Hnilička, který má respekt mnoha z nás ze své profesní kariéry. Myslím, že to je pravda, a mluvme zcela otevřeně. Kdyby tam seděl na místě předkladatele někdo mnohem kontroverznější, politicky teď myslím, tak ta debata je mnohem vášnivější. A ani mně není příjemné tady kazit dílo, které chystá Milan Hnilička. Říkám to zcela otevřeně.

Můj předřečník pan poslanec Klaus naprosto přesně popsal legislativní proces, který doposud probíhal. My jsme vlastně v prvém čtení, i když si říkáme, že jsme v druhém čtení, protože projednáváme jiný návrh zákona, než který jsme měli v prvním čtení. Já myslím, že to je legitimní si přiznat. Takže jedno čtení vlastně vynecháváme. Teď pominu, že vlastně členové ostatních výborů, protože pozměňovací návrhy chystají všichni, vlastně si připravovali případné pozměňovací návrhy k tomu původnímu a ne k tomu novému. To za prvé.

Za druhé. Nesdílím názor, že když něco špatně funguje, a na tom se asi shodujeme, tak že to vyřeším tím, že zřídím novou instituci. Pokud tu instituci zřídíte, a já říkám naschvál zřídíte, protože já pro nebudu, tak už ji nikdy nezrušíme. To je třeba si říct. Místo abychom vyzkoušeli kroky, abychom zlepšili systém rozdělování peněz, tak prostě vytvoříme instituci. To je opravdu kocourkovské řešení. Neřeší to problém. Máme víru v to, že když zřídíme novou instituci, že to bude fungovat lépe. A protože to přece jenom už máme několik měsíců, a velmi často mnozí z nás mluví o tom, jak sport podporují obce, města, kraje, a to je pravda, máme nějaká čísla? Máme relevantní čísla, kolik je to v republice, když to dáme k těm státním? Vím, že každý za to své město to ví. A bavíme se jenom o tom státním koláči. Vůbec se nebavíme o tom, co přidávají města a obce. Je to záslužná činnost a je to dobrovolné a vědomé rozhodnutí konkrétního zastupitelstva. To samé na úrovni krajů. Tam by to mělo být mnohem jednodušší získat data z 13 krajů a hlavního města Prahy, to přece není tak složité, abychom věděli, kolik do oblasti sportu šlo z krajských rozpočtů v roce 2018, 2017, 2016, 2015. Klidně to můžeme porovnat s dobou, kdy ještě fungovala Sazka, než si sportovci sami to zlaté vejce zničili. To tak prostě je.

Ta čísla nemáme k dispozici. A já mám hypotézu, kterou nemám ale potvrzenu, že když to sečteme, tak ta čísla budou vysoká, že to budou opět miliardy, když do toho dáme i investiční peníze, které jednotlivé obce investují ze svých rozpočtů - tu nové sportoviště, tu oprava školních tělocvičen, tu veřejné sportoviště, tu fotbalový stadion, hokejový stadion, tu bazén jeden, druhý atd. Nic k tomu nemáme k dispozici a jako lék na řešení problémů je návrh na zřízení nové instituce.

Já jsem také strávil debatu s Milanem Hniličkou a musím říct, že příjemnou a konstruktivní. Já patřím k těm, že klíčový problém je odměňování trenérů. Opravdu si myslím, že to je klíčový problém, že to je věc, která se velmi často dělá buď za žádné, nebo malé peníze. Ale pokud chceme mít výsledky, tak to nemůžeme tolerovat a sázet na dobrovolnost a ochotu těchto trenérů. Pokud chceme mít výsledky v profesionálním sportu, tak musíme mít odborníky už u mládeže. To je prostě neúprosný trend, to nezměníme v ČR. Kdo začíná pozdě se sportem, málokdo pronikne na tu špičkovou úroveň. Máme na to podmínky? Vytváříme na to podmínky, aby se talenty neztratily? Máme ty nejlepší u mládeže? Jako je to heslo: Nejlepší trenéři k mládeži. Za tři tisíce měsíčně? Nebo za dva tisíce měsíčně? Opravdu pak ti nejlepší trenéři jdou? Já myslím, že ne.

Tento návrh to neřeší a ani to řešit nemůže. Buďme spravedliví. Nemůžeme mít v zákoně napsáno, kolik procent peněz půjde na kterou činnost, ale co už je debata například pro školský výbor, neboli výbor pro školství, mládež a tělovýchovu, když se vypisují dotační tituly, kolik v těch dotačních titulech má vláda alokovat například na odměnu trenérům mládeže. To je legitimní debata v rámci státního rozpočtu. Ale této debatě se nevěnujeme. My se věnujeme vytváření institucí. Už máme organizační strukturu, odhad počtu zaměstnanců, odhad mzdových nákladů, ale to tomu sportu nepřinese nic kladného, ale ani záporného, abych jenom nekritizoval. A to mi na tom návrhu vadí. Prostě se chlácholíme, že tím, že vytvoříme novou instituci, ten problém vyřešíme. Já vám garantuji, že nevyřešíme.

Pamatuji si debatu o zákoně o podpoře sportu v minulém volebním období, kdy jsme marně upozorňovali na absurdity tohoto návrhu - a paní bývalá ministryně mě poslouchá, byla to ona, která prosadila, že bychom měli mít 6 243 plánů měst a obcí, koncepcí rozvoje sportu na území. Proč to vlastně máme? Co se zlepšilo za tu dobu? To už je aspoň dva roky. Co se zlepšilo? V čem je to lepší, než to bylo? V ničem. Vůbec v ničem! Ale máme zákon, který tuto nesmyslnou povinnost ukládá všem, i těm nejmenším obcím.

Bavme se například o rozpočtovém určení daní. Ale k tomu potřebujeme ta čísla, abychom věděli, kolik investují města a obce do nových sportovišť, ale také do údržby stávajících sportovišť. To je stejný problém. Mnohá sportoviště, a i legendární, bych řekl, která všichni fanoušci sportu, mezi které já se počítám, znají roky, a stav mnohých z nich je tristní. Vidíme tam našeho kolegu Jakuba Jandu. Zeptejte se ho, v jakém stavu jsou skokanské můstky. Ale už máme dva roky platnou novelu a máme transparentní všechna supervýběrová řízení, až na to, že následovníci Jakuba Jandy nemají kde skákat v ČR. Ale zřídíme agenturu a příští rok určitě budeme mít plno můstků. Fakt tomu věříte? Já tomu prostě nevěřím!

Takže místo toho, abychom energii těch z nás, kteří se tomu chtějí opravdu podrobně věnovat, věnovali na úpravu a zlepšení stávajícího systému, abychom využili nesporné zkušenosti těch kolegů, kteří je mají z komunální a krajské úrovně, tak svoji pozornost a energii dáváme do toho, že děláme pozměňovací návrhy, píšeme paragrafy, přepisujeme, vylepšujeme je, přidáváme, ubíráme. Ale přece základní otázka by měla být, než se pustíme do nějakého návrhu zákona, komu to přinese prospěch, když ten zákon přijmeme. A já odpověď na tu otázku bohužel neznám. Plno dobrých úmyslů, to nijak nezpochybňuji, plno víry v to, že to bude lepší, to také nijak nezpochybňuji, ale není tam nic, co by mě opravňovalo, abych těmto dobrým myšlenkám, dobrým nápadům, dobrým úmyslům věřil. To je největší problém tohoto návrhu zákona.

A už ten legislativní proces. Teď pominu, že nebylo standardní připomínkové řízení, já nevím proč, když je to taková priorita vlády! Proč to není vládní návrh zákona, při vší úctě k panu kolegovi Hniličkovi? Ten návrh se nedá napsat z poslaneckých lavic. Tak si řekněme otevřeně: kdo ve skutečnosti psal původní návrh zákona a komplexní pozměňovací návrh? Přece nemůžeme chtít po panu poslanci Hniličkovi, aby to psal on! To je přece jasné. To není kritika jeho osoby. Takže to stejně píšou úředníci, ale politickou odpovědnost nese Milan Hnilička, ne Ministerstvo školství, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo někdo další. Politickou odpovědnost nese Milan Hnilička a spolupředkladatelé. Ano, když to bude fungovat, zaslouženou slávu sklidí Milan Hnilička a jeho kolegové. Ale když to nebude fungovat, když se ukáže, že ty paragrafy nejsou napsané dobře, tak zase, politické náklady neponesou ti úředníci, kteří to psali, ale my jako Poslanecká sněmovna.

Kolikrát jste se setkali s tím "ježiš, vy jste v té Sněmovně něco schválili"? Velmi těžko se vysvětluje, že pro to byla nějaká konkrétní většina. A já mám často obhajovat návrh zákona, když jsem hlasovat proti, ale to už je velmi, velmi složité.

Tak prosba pro třetí čtení: Ještě jednou zvažte, jestli do toho neuvěřitelného množství institucí, které máme, potřebujeme ještě jednu novou. Já jsem přesvědčený, že ne. Že se nejdřív máme snažit vylepšit stávající systém. A shoduji se s tím, že to nefunguje dobře, až když selžou všechny možné nápravy v tom stávajícím systému, pak je teprve možné uvažovat o vzniku nové instituce. Takhle je to opravdu řešení, které sice formálně něco má přinést, ale obávám se, že reálně nic nepřinese.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan poslanec Stanjura. A nyní tady mám jednu faktickou poznámku, ale to je pan poslanec Milan Hnilička. A potom s přednostním právem chtěl vystoupit také zpravodaj pan poslanec Juránek. Prosím.

 

Poslanec Milan Hnilička: Děkuji. Já jenom v rychlosti navážu na pana kolegu, prostřednictvím pana předsedajícího, Stanjuru. Ano, i spolu jsme diskutovali a ve velmi v pozitivním duchu. No právě proto potřebujeme ústřední správní orgán, protože nemáme ten přehled, nevěnoval se dostatečně někdo tomu sbírání přehledů, kolik peněz do toho sportu jde. A nereagujeme na současnou aktuální situaci. Reagujeme na vývoj sportu v ČR, který není závislý na jednom nebo dvou letech, ale je to v podstatě dlouholetý proces, kdy ten sport a sportování v Česku obecně upadá.

Proto my navrhujeme ústřední správní orgán, který se bude věnovat systematicky rozvoji nejenom sportu jako takového, ale obecně sportování všech našich dětí, a tím pádem to je generace, která přichází. Protože v současné době v jakém stavu jsou naše děti, tak to je opravdu nelichotivá situace. Proto reagujeme ústředním správním orgánem, abychom se tomu věnovali systematicky. A je to možná trošku nedorozumění i vzhledem k mým předřečníkům, když se bavíme o tom, že se snažíme jenom rozdělovat peníze do sportu. Ne, to není ta myšlenka. My nechceme jenom rozdělovat peníze do sportu, my to chceme uchopit, protože tam, kde je sport v současné době na rezortu školství, je to velmi důležité téma pro Českou republiku a je to velmi složité téma, kterému se také velmi věnujeme. Ale sport má pro nás zrovna takový význam, i když trošku v jiné rovině.

Ještě v rychlosti možná k tomu návrhu kolegy Kuby Jandy prostřednictvím pana předsedajícího. Není to, jak bylo řečeno, financování skrze města nebo právě s městy kofinance. To je právě ta cesta, kterou chceme jít. A není to, že by to bylo upadající. Naopak, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jde touto cestou, kdy se snažíme sdružit peníze, tak aby vznikaly nové kapacity, co se týká sportovišť. Takže je to právě naopak. A je to i součástí toho plánu.

Pardon, já jsem nedodržel čas.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Děkuji také za dodržení času. A nyní s faktickou poznámkou místopředseda Sněmovny ještě Petr Fiala. Prosím, pane poslanče. A připraví se pan poslanec Stanjura, také s faktickou.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já děkuji panu poslanci Hniličkovi, že reagoval na slova pana předsedy Stanjury. Nicméně mě ani v této chvíli nepřesvědčil. Já jsem zcela naopak jednoznačně přesvědčen, že orgán, ústřední orgán státní správy, který je pověřen řízením sportu, a to je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, by tuto úlohu dostatečným způsobem mohl vykonávat a stačí na to. A nepotřebujeme další instituci, další úřad, další orgán. Nic se tím nespraví. A ty problémy, které ve sportu a ve financování sportu jsou, ty já žádným způsobem netajím. Bavili jsme se tady o nich opakovaně.

Připomenu všem, že vznikly především v době, kdy současně zkrachovala Sazka a způsob financování sportu, který byl na tomto založen, a souběžně došlo k ekonomickým problémům v souvislosti s finanční krizí. A pak už se ty problémy táhly dál. Ano, bylo zde nesystematické financování, kdy místo toho, aby rozpočet na sport byl stanoven už v návrhu rozpočtu, tak se dodatečně přidávaly peníze při jednání Poslanecké sněmovny. To vedlo k vytváření dotačních titulů, které ne vždy odpovídaly třeba očekávání sportovní veřejnosti a ne vždy plnily ty politické cíle, které jsme si od nich slibovali. Ale to se všechno dá spravit systematickou prací. Bylo by dobré, kdybychom se na tom, jak má být sport organizován, jak má být sport financován, jaká mají být pravidla, domluvili napříč politickým spektrem. Tohle všechno lze udělat, ale to úplně klidně může zůstat nadále pod Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

To, co my tu děláme, že tu věcnou debatu, důležitou debatu, debatu o konkrétním způsobu financování, o cílech toho financování, jak má být sport podporován, k čemu to má směřovat, co má jít mládeži, co má jít jinam, tu debatu nahrazujeme tím, že tu zřizujeme orgán a budeme se bavit dlouze o tom, kdo ho povede, jaké bude financování, kolik tam bude jakých úředníků a kde to bude sídlit. Ale tím, dámy a pánové, sportu prostě nepomůžeme. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy mám dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Stanjura a připraví se paní poslankyně Hyťhová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Zkusme si modelovat případ, že ta agentura vznikne. Sami víme, když projednáme rozpočet, jakou váhu v tom rozpočtu bude mít rozpočtová kapitola, jejíž celkové výdaje budou v jednotkách miliard, když máme 1 500 miliard výdajů. Já tomu prostě nerozumím. Opravdu ne.

Já se shoduji s panem poslancem Hniličkou v tom, že je třeba zlepšit vztah ke sportu. Ale to je klíčová úloha na školách. Na školách! Bavme se o tom, jak funguje tělesná výchova, zda dobře, nebo špatně. Zda to povzbuzuje děti k sportování. I neorganizovanému, nejenom organizovanému. A shodujeme se na tom, že ta úloha, tělesná výchova, zůstane na Ministerstvu školství. To tak přece je. Ale teď vedle bude mít nějakou agenturu. Jak to bude koordinované? Kdo bude přicházet s nápady na vylepšení toho předmětu tělesná výchova? Agentura? Ministerstvo školství? Nikdo podle mě nakonec. Ale bude mít svoji rozpočtovou kapitolu, kde budou jednotky miliard. To je podle mě špatně.

A na tom se shodujeme s Milanem Hniličkou prostřednictvím pana místopředsedy. Je to problém, ta tělesná výchova. Jak napomůže k zlepšení tělesné výchovy vznik agentury? Jednoduchá otázka. Poprosil bych o jednoduchou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Tereza Hyťhová na faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Tak já bych chtěla za SPD říct náš postoj k tomuto návrhu. Já se domnívám, a už to tady mnohokrát padlo, že to opravdu není dobrý a systematický návrh, a to z důvodu, že zastávám stejný názor jako mí předřečníci, a to ten, že Ministerstvo školství má možnost to zvládnout jako ministerstvo. A není potřeba zakládat nějakou soukromou agenturu. To je jedna věc.

Další věc je, že to, že ve sportu to neprobíhá tak, jak by to probíhat mělo, to prostě je pravda. Já jsem říkala i loni panu ministrovi, např. dotační titul Můj klub 2018 byl vypisován pozdě, bylo požadováno po sportovcích nadměrné množství dokumentů atd. A věřím, že ten sport by si zasloužil zlepšení. Ale nemyslím si, že agentura pana Hniličky s tolika zaměstnanci bude tou budoucností sportu. Já si myslím, že se musíme zaměřit na zlepšení, ale rozhodně ne další institucí nebo soukromou agenturou. Toť můj názor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A nyní dvě faktické poznámky mi naskočily. První je paní poslankyně Procházková a připraví se pan poslanec Klaus. Prosím.

 

Poslankyně Věra Procházková: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Já jenom ke své předřečnici prostřednictvím vás, pane předsedající. No, ten zákon neříká něco o soukromé agentuře. To je pravděpodobně nějaký omyl ze strany mé kolegyně. Takže prosím, zamyslete se nad tím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pan poslanec Klaus - zatím poslední faktická. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Už se blíží konec poslaneckého dne. Když poslouchám tu debatu, tak často třeba úplně nesouhlasím s panem Stanjurou v některých věcech a lišíme se v zákonu o Facebooku a podobně. Teď, když jsem to poslouchal, tak promiňte, na to, co přesně řekl, vy na to absolutně nemáte co říci. Vy jedině vždycky vytáhněte nějaké problémy, které ve sportu jsou, to nikdo nepopírá, ale meritum je, jak to vyřeší nový státní orgán s novými úředníky. Nijak! Takže když se posloucháte, prostě tady nezazněla odpověď na ty přesně cílené otázky. Můžete to tady vysedět, můžete to příště prohlasovat, ale nezazněla. A každý, kdo to sleduje, to vidí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s faktickou, zatím poslední, pan poslanec Milan Hnilička. Pakliže nebude další, tak s přednostním právem se připraví zpravodaj pan poslanec Juránek.

 

Poslanec Milan Hnilička: Já jen krátce, protože slušnost je odpovědět, když jsem byl dotázán. Již dnes metodika tělesné výchovy řeší s trenéry právě ze sportovního prostředí i v rámci hodiny pohybu navíc, což je projekt, který má budoucnost, velmi se diskutuje i na školském výboru a ve školském prostředí. Tak to je právě zapojování trenérů do metodiky. Dnes se bavíme o tom především na prvním stupni. Takže není to tak, že by se nevyužívalo sportovní prostředí.

Když se bavíme o ústředním správním orgánu, to není jen o úřednících, to je o metodice. O tom jsme se už bavili, ale nechci to dál rozporovat. Samozřejmě když půjdeme do logiky věci, tak ano, nemuseli bychom zřizovat ústřední správní orgán, kdyby se tomu tak doteď nedělo, kdyby ten sport byl uchopen lépe, dlouhodobě, a to bohužel není, a proto takhle reagujeme. A proto hlavně reagujeme z podnětu sportovního prostředí, protože sport je apolitický a to, kam se dostáváme se sportem a sportováním, znovu se opakuji, tak toto je reakce právě na to.

Takže možná by bylo i dobré, abychom se i v rámci školní legislativy zajímali o to, aby učitelé nebo tělocvikáři měli lepší podmínky pro práci s dětmi, s těmi nejmenšími, aby jim mohli dávat záchranu tak jak dříve. Souhlasím, začíná to všechno tělocvikem a v mateřských školkách. To rozhodně. Ministerstvo školství vždycky bude velikou součástí pro sportování dětí. Tam to všechno začíná, na tom se jednoznačně shodneme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Máme tu další dvě faktické, takže pan poslanec Stanjura a připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za odpověď, ale pan poslanec Hnilička mi neodpověděl na otázku, tak já ji zopakuji. Ta otázka byla, jak vznik agentury pomůže zlepšení předmětu tělesná výchova zejména na základních školách. To byla otázka.

A druhá otázka, která mě napadla. Když vznikne ta agentura, sáhne do kompetenčního zákona a přejmenuje ministerstvo? Máme ministerstvo MŠMT, to všichni vědí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. A pak nám vznikne agentura. Bude to ještě ministerstvo tělovýchovy, nebo nebude? A to není tak jakoby vtipná otázka, nebo jednoduchá otázka. To je přece vážná věc. Vůbec autoři tohoto návrhu zákona nepočítají, nebo neberou v úvahu kompetenční zákon. A ten mluví jasně: za tělovýchovu má zodpovědnost MŠMT. Jestli z toho chcete udělat jenom MŠM, prosím, ale má to být v tomto návrhu zákona nebo vedle něj. Tak si to zase řekněme. Tak ta agentura vznikne a kdo bude mít zodpovědnost za tělovýchovu? Ministerstvo školství, nebo agentura? Tady bych opět poprosil o jednoduchou odpověď na tuto jednoduchou otázku. Nemůžeme říci, že oba a že budou spolupracovat. Co to je? Nic takového prostě není.

Já se omlouvám panu poslanci Hniličkovi. To je přece absurdní úřední jazyk. Jak chceme pomoci sportu? zní otázka. A odpověď: Zřídíme ústřední orgán státní správy. To stačí. Nic víc k tomu návrhu zákona nemusíme říci, kdo chce, slyšel otázku a slyšel tuto z mého pohledu absurdní odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já ještě rychle přečtu omluvu, protože čas se chýlí, abych se k tomu vůbec dostal. Mezi 18.30 a 19.00 se z důvodu jednání omlouvá pan poslanec Ondřej Profant.

Nyní paní poslankyně Jana Černochová, připraví se s faktickou pan poslanec zpravodaj Juránek, už byste se asi jinak nedostal ke slovu. Potom ještě pan poslanec Marek Novák. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já se samozřejmě přikláním k tomu názoru, co tu říkali moji kolegové z Občanské demokratické strany. Vede mě k tomu několik důvodů.

Jako starostka na městské části Praha 2 mám na starosti školství. Já bych se chtěla zeptat vaším prostřednictvím pana poslance Hniličky, kdy se byl naposledy podívat na nějakou hodinu tělocviku řekněme na základní škole. Já skutečně nemám informace o tom, že by v našich školách na prvním stupni, jak tady bylo řečeno, působili trenéři, kteří by diskutovali o tom, jakým způsobem do osnov tělesné výchovy vsunout více pohybu, možná se i vrátit třeba k té Tyršově sokolské všestrannosti. To, co absolvovala většina z nás, té naší generace Husákových dětí, kdy jsme museli umět šplhat na tyči, na provaze, skákat přes kozu, přes švédskou bednu, měřili nám to na čas a museli jsme splnit normy, to bych viděla jako vhodnou formu působení lidí kolem sportu v našich školách, aby motivovali pedagogy prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k tomu, aby se toto do našich osnov vrátilo.

Ony to jsou opravdu spojené nádoby, protože bohužel z hodin tělocviku se velká řada dětí omlouvá. Omlouvá se z různých důvodů. Někdy je ten problém zdravotní, někdy ne. Takže i to je věc, kterou by mělo řešit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ne nějaký ústřední orgán.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji i za dodržení času. Pan poslanec zpravodaj Juránek. Prosím, vaše dvě minuty. Připraví se pan poslanec Marek Novák.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Vážení kolegové, já si dovolím zareagovat na to, co tady teď zaznělo prostřednictvím předsedajícího na prvním místě od kolegy Stanjury, kterého tady už ovšem nevidím. Je tady, jen jsem ho neviděl.

Takže teď říkám zcela jednoznačně dvě věci. Ta první je, že komplexní návrh byl odsouhlasen prvním usnesením a k němu budou dány připomínky. Všechny jsou dodrženy. To říkám proto, aby bylo jasné, že byl dodržen jasný právní postup v této věci a že tyto připomínky zcela jasně zazněly. To je první věc.

Druhá věc, kterou v průběhu stále vysvětlujeme, je, že tady nejde o zákon o sportu, který následně bude řešit věci, prostřednictvím předsedajícího, o kterých mluvila například předřečnice Černochová, kolegyně, ale ten zákon o sportu zde není. Je zde pouze zákon o podpoře sportu. A zákon o podpoře sportu má svůj vymezený prostor a v rámci tohoto prostoru se zcela jednoznačně ubírá tím směrem, že místo toho, aby sportovní peníze rozdělovalo Ministerstvo školství, je bude rozdělovat agentura. Není to žádný kompetenční spor, je to v tuto chvíli prostě takovýmto způsobem navržený návrh technického řešení.

To znamená, nejsme zde o toho, abychom řešili, jestli zdravotní stav naší mládeže bude řešit Ministerstvo školství, nebo Ministerstvo zdravotnictví. Nejsme tady ani od toho, abychom zasahovali do kompetenčních sporů, ale abychom ve prospěch organizací, které pracují ve sportu, našli cestu, jak k nim dostat finanční prostředky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S další faktickou pan poslanec Marek Novák. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já tedy nevím, co máme teď zrovna za diskusi, nicméně tělovýchova versus podpora sportu, já beru tělovýchovu jako součást podpory sportu. Podpora sportu je jakýsi komplex a v rámci toho komplexu já vnímám tělovýchovu jako součást. Nemám problém, aby se tělovýchovou rozhodně zabývalo Ministerstvo školství a podporou sportu národní agentura. Je to naprosto normální. A vy tady úplně zapomínáte na to, že v první řadě je potřeba v rámci sportu podpořit rodiny. To je ten základ.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Ještě je čas, tak ještě tedy pan poslanec Bělica. Dám vám ještě prostor, myslel jsem, že už to vyjde, ale já vás ty dvě minuty samozřejmě nechám domluvit. Prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych velmi rád vystoupil na podporu tohoto připravovaného zákona, poněvadž kromě toho, že je na něm odpracováno hodně, tak souvisí to s celou problematikou podpory tohoto sportu a přípravy mládeže potom do budoucího života. Ten sport je obrovskou součástí života dětí, a tak jak tady řekl můj předřečník, i rodin. Není to jenom o tom, že se budou podporovat ty nejúspěšnější a vrcholový sport, ale je to o tom propojení. O tom propojení náplně výuky ve školách a o propojení sportu organizovaného. Myslím, že je to velmi důležité. A národní sportovní agentura k tomu může pomoct. Tady několikrát zaznělo, že máme prostě problém s podporou sportu. Máme prostě problém s investováním do sportovní infrastruktury a my ten problém dlouhodobě potřebujeme uchopit. A já si myslím, že národní sportovní agentura nám k tomu pomůže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A jelikož máme 19 hodin, tak přerušuji jednání do zítřejší deváté hodiny. Přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.