(11.50 hodin)
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Opět tedy budu muset reagovat na pana předřečníka Dolínka vaším prostřednictvím.
Pane poslanče, vy chcete říct, že jakýkoliv návrh, který je tady schválen, byť těsnou většinou, tak tedy nemá tu legitimitu, jestli chápu dobře vaše slova. Asi bychom si tady měli vyhledat, kolik takových zákonů prošlo ať už v minulém volebním období, nebo v tomto volebním období ve chvíli, kdy sociální demokraté tvořili vládu. Chcete mi tím nebo nám všem tady naznačit, že všechny takové zákony, které projdou těsnou většinou, tak jsou tím pádem pak v budoucnu snadno zpochybnitelné právě kvůli tomuto faktu, kvůli té formě?
Bavme se tady o té materii, ale nebavme se prosím pěkně tady v tomto duchu, protože to bychom tady mohli být donekonečna a vracet se ke všem možným návrhům zákonů, které tady takto procházely. A věřte mi, že by se jich tam našla spousta takových, které se také týkaly nemalých částech z rozpočtu, které také měly nemalý dopad do dění v ČR.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Dolínek bude reagovat s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Od dob, co váš představitel zdanil výsluhy lidí, co nasazovali život za Českou republiku, bohužel je to možné v České republice. (Posl. Pekarová Adamová: Prostřednictvím předsedajícího!) Já jsem vás neoslovil. Já jsem řekl, že od dob, co TOP 09 tohle dokáže, tohle zvěrstvo, je to možné.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. S přednostním právem se přihlásil pan předseda Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní a pánové, dovolte mi, proto jsem nevyužil faktickou poznámku, protože vám přečtu jeden dopis, který svědčí o tom, že není respektována ta dohoda, o které jsme tady hovořili a kterou tady prezentoval pan kolega Benda.
Zkrátím to. Pane doktore, k vašemu závěru otevírat věc restituce, což považuji za házení hrachu na zeď, bych vám ráda sdělila náš problém. V roce 1975 jsme koupili starou chalupu a stodolu v pohraničí od dětí původního německého neodsunutého majitele. Od té doby řešíme přepis pozemku zahrady a pozemku pod stodolou na naše jméno. Platili jsme z něj daně a měli smlouvu s místním JZD, až v roce 2010 nám sdělil Pozemkový fond, že pozemky, které nejprve rozdělil na tři díly - teď jsou čísla pozemkových parcel -, nejsou naše a že s nimi nesmíme nakládat. Jedná se o neúrodné písčité svažité pozemky na konci lesa, které jsme převzali plné haraburdí a nepořádku, zasadili jsme 15 stromů, pěstovali jsme plantáže jahod pro naše děti a naše přátele. Obyvatelům, kteří se po válce nastěhovali do majetků odsunutých Němců, bylo vše v pohodě přepsáno. Máme už dva šanony korespondence a mnoho zpráv po internetu i osobních návštěv, ale trpělivě jsme všude odmítáni. Poslední zpráva je, že dvě části zahrady převedli na církev a stavební pozemek pod stodolou zůstal pozemkovému fondu, který nereaguje na žádosti o odkoupení našeho pozemku, a dál se stodolou nemůžeme nakládat. Nová zaměstnankyně tvrdí, že u nich nejsme vedeni jako žadatelé, ani po poslední nové žádosti nereagují.
Církev nám prodej odmítla a nakonec milostivě jednu zahradu pronajala s obsáhlými písemnými podmínkami, co všechno nesmíme, ani zasadit strom například. Jde o cca 200 m2, které potřebujeme k obsluze chalupy a stodoly, pro přivezení dříví a do dílny. Druhou část zahrady jsme odmítli. Jsme důchodci a kromě dřiny na této zahrádce ještě platíme dost velkou cenu za pronájem. Zajímavé je, že místní fara o situaci neměla potuchy, nedávno zde zemřel jediný starý farář a nastoupilo osm nových, a dostala až smlouvu podepsat od nadřízené fary a biskupství v Plzni. Jen v blízkém okolí dostali 16 pozemků včetně pozemků pod panelovými domy, které také odmítají prodat majitelům domů. Přitom obec na akci převzetí kostelů za nevyžadování pozemků v obci převzala kostel do správy. Jsou zde svatby, v kapli se pořádají kulturní pořady, divadlo, koncerty, výstavy, a ... (nesroz.) se stará o okolí a komunikace k němu, organizuje i akci kolem starého kostela v Lukové se sochami duchů všech bývalých obyvatel, nikoliv odsunutých Němců, jak se někteří demokrati snažili vnutit na internetu.
Já jenom podotýkám, že takových dopisů mám mnoho. Já jsem tady citoval v prvním čtení tu situaci 80leté paní a té rodiny z Holandska, kteří byli žalováni, aby vydali státu pozemky, na kterých stojí jejich domy, aby to mohlo být vydáno církvi. Čili se postupuje v rozporu se zákonem, v rozporu se zákonem! o tzv. navrácení majetku církvím. Nezlobte se na mě, vraťme se tedy k tomu původnímu. Já chápu, že se některým zatraceně nelíbil ten majetkový fond, který ovšem reagoval na to, jak to ve skutečnosti s majetky bylo. A jestliže jsme v tomto zákoně, vraťme se alespoň k těm principům, o kterých tady předkladatelé návrhu zákona v roce 2011 a 2012 hovořili. Ty se nerespektují. Tak se nezlobte, že to zdanění je namístě. Je namístě! Je to prostě finanční plnění a my si nemůžeme zvykat na, že někomu se daně odpouštějí a někomu se daně předepisují a ještě se zvyšují. To není možné. To není možné! Proto jsem to četl, abychom si uvědomili, že to má věcný obsah, nikoliv politický. Nikoliv politický! Že to předkládáme my, je to dáno tím, že nebyl takový návrh zákona, který tady předkládal například Jihočeský kraj hned v roce 2014 nebo 2013, nebyl přijat. Nebyl ani projednán náš návrh zákona v minulém volebním období. Ano, mohlo to být učiněno hned po roce 2013, kdy to předkládala i sociální demokracie a také to nebylo projednáno.
Tak prosím, vraťme se k tomu, co je předmětem toho zákona. Je to zdanění finančního plnění vůči těm subjektům. A to nemá žádný jiný obsah. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Se stanoviskem poslaneckého klubu ČSSD vystoupí pan poslanec Lubomír Zaorálek, který má v souladu s jednacím řádem přednostní právo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo. Tak mi, vážení kolegové, také dovolte, abych se vyjádřil k této debatě, kde jsme byli shodou okolností víckrát už osloveni, tak se pokusím říci, jaká je naše pozice. I když musím přiznat, že mi tady dnes někdo chybí ve sněmovně. Chybí mi tady, je to zvláštní tedy, ale chybí mi Miroslav Kalousek, protože to byl hrdina tehdy té noci, jak se pamatuji. To byl hrdina celé řady akcí, které se týkaly tohoto zákona o vyrovnání. Tedy říkalo se tomu zmírnění křivd, ale vlastně to byl zákon o vyrovnání majetku. K tomu se ještě dostanu. Je tady ale Marek Benda, což je mimochodem také jeden z důležitých mužů toho, co se tehdy přijalo pozdě v noci a co se potom podepisovalo těmi smlouvami s církvemi velmi pokoutně pod pláštíkem noci, takže to vůbec nevypadalo jako čestné smlouvy, které se tehdy podepsaly.
Přátelé, v čem je vlastně problém a proč je třeba znovu připomenout, co se tady tehdy odehrálo a proč se tady dnes vracíme v té debatě. Tady bylo řečeno, že je to trapné, ale říkají to ti, kteří tu trapnost způsobili, právě ti, kteří tehdy rozhodli proti obecné spravedlnosti v této zemi. A to byl argument, který jsem používal jako hlavní u Ústavního soudu, kde jsem žádal zrušení toho zákona. A já vím, že Ústavní soud tehdy ten zákon nezrušil, protože byly dobré důvody pro to, aby nešel proti těm nárokům, ale dovolte mi, abych připomenul, že Ústavní soud zrušil to slovo spravedlivý, což mi připadalo docela podstatné. Takže to, co se tady někteří snaží hájit, že je to celé v pořádku, tak to prosím pravda není a nikdy nebyla. A já vám vysvětlím proč. Protože v případě, kdy se jedná o restituci majetku, kdy se jedná, že začínáme zacházet s dějinami a s tím, co se tady odehrálo, tak se na mě nezlobte, ať jste jakéhokoliv vyznání, ale skutečnou spravedlnost nelze zjednat. Vůči minulosti, vůči historii nejste schopni nastolit spravedlnost, nejste schopni provést vyrovnání. To ve skutečnosti vůbec nejde.
A já vím, že tady už dneska kdekdo připomínal papeže Františka, tak mi to skoro roste v puse, ale v roce 2016 měl vystoupení, ve kterém zrovna tento papež, který je i mně sympatický, říkám, mluvil proti retribuční spravedlnosti shodou okolnosti. Proti retribuční spravedlnosti. Papež tam řekl, že taková ta představa, že někomu bylo něco odňato a teď to dostane zpátky, není žádné zjednávání spravedlnosti. Říká tam: takhle se spravedlnost vůbec nastolit nedá. A já vám řeknu, proč se vám ji nepodařilo nastolit tehdy. ***