(9.50 hodin)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Poprosím všechny diskutující, aby se drželi už tématu, kterým je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Nicméně faktické poznámky se nám mírně namnožily. Pan poslanec Kováčik, poté pan poslanec Feri. A opravdu vyzývám k tomu, držet se tématu majetkové vyrovnání. Nerad bych se dostal do fáze, že bych někomu odnímal slovo. Pokusme se respektovat téma.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já podpořím váš požadavek a poprosím všechny, aby se drželi toho, proč byla ta schůze svolána, a tím je proběhnutí druhého čtení onoho návrhu zákona. Co se týká věcí okolo dopravy, které sem vnesl pan kolega Benešík a na které jsme všichni, co jsme vystupovali, k tématu pozitivně reagovali, tak to si necháme skutečně na ten příští nebo další týden. Avízo, které jsem k tomu dal, platí. A jsem rád, že ze strany ODS už začínají přicházet první konkrétní nabídky nebo návrhy diskutovat o tom, jak těžká je práce řidiče kamionu. Jsem samozřejmě připraven a mám mezi řidiči kamionů řadu přátel a tento podnět je od nich. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Faktická poznámka - pan poslanec Feri.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, s ohledem na to, že byl pořad schůze schválen, tak si dovoluji načíst jménem poslaneckého klubu TOP 09 návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona ve třetím čtení. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami. Jako první je do diskuse přihlášen pan poslanec Jiří Mašek, kterému tímto dávám slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, milé dámy, vážení pánové, jak jednoduchá úprava se nám nabízí škrtnutím několika slov v zákoně, výsledek minus 400 milionů z vyplácených 2 miliard českým státem ročně církvím po dobu 30 let, vše pod dohledem převážně ateistické veřejnosti, ve které se mísí sympatie s církvemi, které byly poškozeny komunistickým režimem po roce 1948, s pocity neoprávněně nadhodnocených požadavků církví na restituce na úkor českého státu a potažmo všech daňových poplatníků. A kde je pravda? Jako vždy někde uprostřed.

Dovolte mi malou rekapitulaci. Co se stalo po sametové revoluci? V letech 1991 až 2011 poklesl počet věřících o 1,2 milionu absolutně na 32 % obyvatel, z toho 11 % obyvatel hlásících se k římskokatolické církvi, u ostatních církví to je pod 1 %. V této souvislosti se nabízí otázka, jaký je vývoj služeb, které církve poskytují společnosti v České republice.

Úplně jinak to bylo v roce 1928, kdy vrcholila první pozemková reforma se záborem majetku církvím nad 150 ha orné, resp. 250 ha veškeré zemědělské půdy, a to s podporou prezidenta Masaryka, na kterého se dneska všichni odkazujeme. Vše proběhlo na základě demokraticky přijatého záborového zákona č. 215/1919. Ve zmíněném roce 1928 se k římskokatolické církvi hlásilo 80 % obyvatel, k evangelíkům 7 % atd. Bez vyznání bylo tehdy pouze 5 % obyvatel. Přesto byla reforma přijata.

Reforma probíhala intenzivně v letech 1923 až 1927. Pozemky byly přerozděleny drobným zemědělcům s využitím přídělového zákona č. 81/1919 a náhradového zákona č. 329/1919. Vše podle práva. Církvím zůstaly statky nad (pod?) 150 ha orné, resp. pod 250 veškeré půdy. Celkový úhrn církví vlastněných pozemků tehdy klesl z 234 000 ha v roce 1919 na 68 000 ha v roce 1927. Tak tomu bylo až do roku 1947, kdy došlo zákonem č. 142/1947 k revizi první pozemkové reformy z roku 1919 a bylo odsouhlaseno ponechat velkostatkům maximálně 50 ha a výměru nad tuto hranici rozdělit drobným zemědělcům. Byla tehdy stanovena i cena pro vyrovnání s konstrukcí průměrné ceny za předešlých 10 let ponížené o 20 %. Na naplnění tohoto zákona se začalo bezprostředně pracovat v roce 1947. A pokud by vše bylo řádně zaknihováno, poklesla by rozloha církevních statků z tehdejších 68 000 ha na 5 203 ha. To však bylo přerušeno Vítězným únorem a znárodněním půdy s výměrou nad jeden hektar a církve tak přišly o dalších 5 000 ha půdy.

Přesto z výše uvedených údajů vyplývá, že rozsah restitučních nároků církví z roku 2012 je jemně řečeno neadekvátní a jistě i protiprávně stanovený, a to se týká rozlohy pozemků uplatňovaných při restituci i výše náhrady za nevydané pozemky. Mělo jít o náhradu cca 63 000 ha ze zákonné pozemkové reformy z roku 1947 s tehdy navrženou průměrnou cenou poníženou o 20 % a náhrady za 5 000 ha znárodněných komunisty po únoru 1948. Ale vztahovat nároky církve na 225 000 ha, tedy stavu k roku 1919 a první pozemkové reformě, je opravdu majstrštyk, pánové Kalousku, Bělobrádku a další, prostřednictvím pana předsedajícího.

Při výpočtu náhrad dle platných právních úprav z roku 1947 by náhrada za 63 000 ha v odhadních cenách za metr čtvereční půdy pro rok 2012 činila 4 miliardy korun, a i v případě nadhodnocených 44,50 Kč za metr po výpočtu dle zákona z roku 1947 by to bylo maximálně 24 miliard, to vše za předpokladu, že by se žádná půda církvi nevracela a vše se řešilo proplacením. My jsme však vrátili podstatně více půdy, než na jaký měla církev nárok, a ještě doplácíme 59 miliard. Je třeba uvést, že tato částka obsahuje i náhradu za budovy a jiný majetek, který nebylo možné vrátit. Krom čtyřnásobného nadhodnocení požadavku na výměru půdy pro navrácení a finanční vypořádání došlo ještě k nadhodnocení její ceny: 44,50 za metr oproti 7,50 za metr v době platné.

A jak je to u našich sousedů? Polsko řešilo vyrovnání s církvemi ve výši 1 000 Kč na občana, Maďarsko ve výši 1 500 Kč na občana a v České republice vyrovnání s církvemi přesahuje částku 10 000 Kč na občana. Občané nejvíce ateistického státu v Evropě byli po zásluze potrestáni. V listopadu 2012 se vám to v Poslanecké sněmovně povedlo. Komentovat jakým způsobem, je dnes asi zbytečná ztráta času. Jistě to však nebylo ve prospěch občanů České republiky, ale naopak na jejich úkor.

Nyní přichází návrh zákona s možností toto podivné narovnání státu a církví, které bylo pro církve extrémně výhodné, mírně narovnat ve prospěch státu. Diskutujeme možnost zrušit úlevu církvím na nedanění přijímané finanční náhrady od státu. Tuto úpravu, která alespoň částečně zmírní škody způsobené státu přijetím restitučního zákona, z pochopitelných důvodů podpořím a věřím, že nás bude ve Sněmovně většina. (Potlesk poslanců ANO a KSČM.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Výborného. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, kolegové, kolegyně. Vaším prostřednictvím k panu kolegovi Maškovi. Ono by si to zasloužilo daleko, daleko hlubší komentář, ale dvě věci.

Vy jste tady zmínil jméno Pavla Bělobrádka, předsedy KDU-ČSL. Bylo by dobré se také podívat na historii vzniku zákona o vyrovnání. V té době skutečně KDU-ČSL nebyla v Poslanecké sněmovně. Ale mohu vám garantovat, že kdybychom tady byli, tak bychom skutečně tento zákon podpořili, protože to je zákon, který napravuje křivdy, které byly způsobeny komunistickým režimem. A když tady šermujete čísly o tom, jak byly nebo nebyly předraženy, a všichni dobře víme, že to vycházelo z výpočtu, na kterém se podílely nezávislé instituce, bylo to také podrobeno práci sněmovní komise, která zadala nezávislý audit od společnosti Ernst & Young, který konstatoval, že ten výpočet byl správný a spravedlivý, tak ono to spravedlivé nebylo. A víte, proč to nebylo spravedlivé? Protože ten majetek, který komunisté po roce 1948, po 25. únoru, a ta hranice je naprosto jasná, ukradli, tak výnosy z toho majetku, které 70 let šly za státem, tak ty vůbec nejsou předmětem toho zákona. A já se ptám: není toto nespravedlnost, že majetek, lesy, půda atd., přinášel výnosy a přínos státu a to nikdo neřeší?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Luzar. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP