(17.10 hodin)
(pokračuje Ťok)
Dokonce to jde do tak absurdních situací, že jsem tady řešil interpelace - např. v Luhačovicích, kde jsme spravili celé nádraží, ale protože tam není žádná obsluha a je zkušenost, že když budovu bez obsluhy necháme otevřenou, tak se začíná ničit a vandalové ji prostě poškozují zcela neadekvátním způsobem, tak je prostě problém, že máme spravené nádraží a nikoho tam. Municipalita tam nechce jít a obsluha těch cestujících končí tím, že přijdou stejně k zamčené budově. Aby se nedemolovala. Takže principiálně já chci, abychom nechali u nádraží nebo u trati takové kapacity nádraží, které pro ten provoz budou potřebné, které se budou využívat, a aby tam nestálo něco, co bude zet prázdnotou a nebude rozumným způsobem využito.
To, co jste ukazovala, jsou věci, souhlasím s vámi, které mají takovou tu nostalgii potom provozu, ale tady se prostě prolíná ekonomika a dostatek peněz na udržování té sítě a nádraží v provozuschopném a důstojném stavu s tím, že ty peníze nejsou, a pak to má vliv na provozuschopnost celé tratě, zejména regionálních tratí. U těch Vysočan může být jiná situace, ale tady jsem se snažil ty důvody (upozornění na čas), které vedly centrální komisi a úřad k tomu kroku, kterému ho vedly, vysvětlit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Já bych jenom krátce chtěla říct, že my jsme se zástupci investora i projektanta několikrát jednali a snažili jsme se je přesvědčit, že ta budova má smysl i urbánní vzhledem k tomu, že uzavírá centrální Vysočany směrem k zeleni, k zelenému svahu Jetelka, který je přímo nad tím. A když tam žádná budova nebude, tak tam budou jenom otevřené perony, velmi tam fouká. Prostě podle mě tím klesne komfort pro cestující i z hlediska toho zázemí.
To, že by ta budova byla v demoličním stavu, nevím. Používá se nejenom pro dopravu do Prahy, tzn. obsluhuje Středočeský kraj směrem na metro, ale jezdí se odtamtud i o víkendech, jezdí tam Pražané směrem na sever k Máchovu jezeru a tím směrem, na Bakov nad Jizerou a na jiná místa. Takže nevím, co si úplně představit pod demoličním stavem, pod takovýmhle hodnocením.
Ale ještě jsem chtěla říct (upozornění na čas), tam přímo vedle je pobočka Městské knihovny, jedna malá místnost, kam se lidi vůbec nemůžou vejít. A dokážu si představit, že by místní samospráva dokázala využít ten prostor i k nějaké občanské vybavenosti (předsedající děkuje), která v tom území velmi chybí. Tak jenom to jsem chtěla doplnit.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, jak tady občas zaznívá, protože jsem vstřícnost sama, já tedy vás pozvu na jednání, nebo zvu vás na jednání. Já k tomu přizvu pana generálního ředitele SŽDC. Nevím, v jaké je to fázi, protože jestli se má začít v roce 2019 a měli-li bychom měnit ten projekt, tak to bude asi velká komplikace. Ale pokud říkáte, že by městská část byla připravena tu budovu opravdu využít a zavázala se k tomu, tak by to mohlo tu situaci měnit. Ale pojďme se na to sejít a pojďme si říct, jaké jsou tam důvody. Já nemám důvod nevěřit tomu, že ta budova má své statické problémy nebo vůbec kvalitativní problémy, protože jinak by mi to, věřím, SŽDC do podkladů nenapsala. Ale pojďme to probrat. A jste zvána buď na SŽDC, nebo ke mně, já se toho jednání rád zúčastním.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Jana Kněžínka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, za prvé, zákon o střetu zájmů nutí veřejné funkcionáře na těch nejmenších obcích, kde za svoji práci pro obec pobírají minimální odměnu, odhalit svůj majetek. Ti, kteří nesplní složité administrativní povinnosti, už jsou stíháni pro přestupek.
Za druhé, vláda se 20. listopadu rozhodla, že nebude zveřejňovat výši odměn poradců ministrů, kteří za svoji práci mohou pobírat stotisícové odměny, přičemž mohou výrazně, v krajních případech třeba i cíleně v zájmu třetích osob ovlivnit rozdělování veřejných prostředků v řádech mnoha miliard korun. Zdůvodnění je velmi stručné - GDPR.
Za třetí, probíhá zde spor o zveřejnění výplatních pásek hradního kancléře Mynáře. V tomto sporu rozhodl soud, že je jejich zveřejnění ve veřejném zájmu. Mynář ovšem zveřejnění i nadále odmítá a staví se proti rozhodnutí soudu. Nezaslechla jsem, že by to bylo předmětem kritiky ze strany vlády.
Tyto tři příklady jsou paradoxní. Vidím tendenci, podle které platí, že čím větší je množství prostředků, o kterých rozhodujete nebo spolurozhodujete, tím menší jsou zásahy do vašeho soukromí. Ano, uznávám, že případ hradního kancléře je specifický, když se protiví i soudnímu rozhodnutí. Signál, který to vysílá do veřejnosti, je ale dost hrozný.
Co na tuto tendenci říkáte a co říkáte na její dopady na princip rovnosti před zákonem, který podle mého názoru porušuje jak Mynářovo ignorování soudního rozhodnutí, tak výběrové zahrnování mezi v uvozovkách rovné, jako se to děje v případech vládních poradců? Nestálo by celou tu koncepci transparentnosti promyslet? Těžko v některých úkazech nehledat účelovost. U někoho strašíme GDPR, u někoho ne. Co s tím, pane ministře? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za úplně přesné dodržení času na interpelaci a já poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně Kovářová, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o tuto problematiku, problematiku vůbec střetu zájmů, tak tady je samozřejmě rozdíl proti těm jiným situacím, protože zákon o střetu zájmů poměrně jasně vymezuje, kdo je veřejným funkcionářem, a potom na něj ta právní úprava obsažená v zákoně dopadá, a contrario na toho, kdo v zákoně uveden není, nelze jako na veřejného funkcionáře pohlížet. Zároveň je potřeba říci, že pokud jde o komunální politiky, tak tady v letošním roce na základě poměrně obsáhlé debaty a zvažování jakési vyváženosti mezi transparentností a ochranou soukromí byla přijata novela zákona o střetu zájmů, která omezila rozsah údajů, které jsou veřejně dostupné skrze ten registr oznámení o komunálních politicích. Navíc je ten zákon nyní přezkoumáván Ústavním soudem, ale to je kapitola sama pro sebe a do té nechci zabíhat. Nicméně co je podstatné, je povinnost vyplývající ze zákona, a tím pádem nařízení GDPR nemůže být v tomhle případě použito, případně může být nějakým vodítkem při zvažování nějaké regulace třeba v budoucnu.
Naopak v případě poradců ústředních správních orgánů, členů vlády, podobný zákon, který by výslovně stanovoval povinnost, že jejich příjmy, jejich činnost podléhá obdobnému režimu transparentnosti, jako je tomu v případě veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů, neexistuje. To je taky důvodem, proč právě proto, aby nebylo porušeno to nařízení o ochraně osobních údajů, to nařízení GDPR, bylo nutno zrevidovat metodické dokumenty, dokumenty vlády, které se týkají zveřejňování údajů, a v souladu s tím nařízením konstatovat, že není možné tyto údaje v zásadě automaticky zveřejnit na internetu bez souhlasu osoby, které se týkají.
Na druhou stranu ale i v případě poradců platí a bude platit, že pokud pobírají prostředky vyplácené z nějaké rozpočtové kapitoly státu, jsou ve smyslu judikatury soudu příjemci veřejných prostředků, a proto tedy informace o jejich jménu, příjmení, obci pobytu a částce, která jim byla vyplacena, by podléhaly zveřejňování podle zákona o svobodném přístupu k informacím. To znamená, není smysl opravdu jakýmkoli způsobem utajovat údaje o tom, který poradce, popř. i za co, dostal jakou odměnu, ale jde o to, že se to neděje tím automatizovaným způsobem. Nicméně na žádost takové informace budou poskytnuty. A jakmile budou poskytnuty, tak ten zákon o svobodném přístupu k informacím zároveň ukládá, že teprve pak se mají dostat na internet. ***