(9.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Jako zodpovědná ministryně financí nemůžu slíbit, že všechny předložené projekty budou podpořeny, a to především s ohledem na možnosti státního rozpočtu, rozpočtů obcí a krajů. Národní investiční plán tak bude sloužit jako zásobník projektů při vyjednávání s Evropskou unií o alokaci finančních prostředků pro příští období na rok 2021 až 2027. Zdroj finančních prostředků budeme hledat zejména v prostředcích přicházejících z Evropské unie.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. Jenom bych chtěl doplnit, že jsem obdržel informaci, že pan premiér je v Senátu a obhajuje tam zákony, takže jeho nepřítomnost je v tuto chvíli omluvitelná. Nicméně budu tlumočit požadavek, aby se dořešily písemné interpelace. Tak, paní poslankyně může vystoupit.
Poslankyně Věra Kovářová: Já jenom, pane předsedo, prostřednictvím předsedajícího bych chtěla podotknout, že paní ministryně si naplánovala své tisky v Senátu na odpoledne, aby tady mohla být. Takže možná i pan premiér by se se Senátem mohl dohodnout tak, jak to udělalo Ministerstvo financí. Aby paní ministryně mohla být přítomná, tak ona má ty tisky až odpoledne. Tak jsem dostala tu informaci ze Senátu.
Paní ministryně, moc děkuji za odpověď. Myslím, že to, co jste na začátku říkala, to jsme skutečně řešili včera. A já si myslím, že je to dobře, že opakování je matka moudrosti, tak já také něco zopakuji ze včerejška. Nám jste nepodpořili priority, které souvisí s těmi prioritami, o kterých jste vy hovořila v souvislosti se státním rozpočtem, jako je navýšení platů pedagogů, mateřské školy, investice do nich, podpora mládeže, obědy do škol, silnice druhých a třetích tříd, místní komunikace, obnova památek a další. Ani tyto priority jste nepodpořili. Musím říci, že mě mrzí, že přesto, že to máte v programovém prohlášení vlády, hovořila jste tady o těch prioritách ve státním rozpočtu, a bohužel priority, které souhlasí s těmi vašimi, tak nám, opozici, neprošly, což mě samozřejmě velmi mrzí.
Poté jste hovořila o tom, jakým způsobem jste jezdili do krajů, byly to takové spanilé jízdy. Myslím si, že je dobře, když politici jezdí do regionů. Na druhou stranu vyjádření pana premiéra, která byla ohledně těch slibů, nejsou vyčíslena, a jak jsem pochopila, v tom národním investičním plánu je 17 tisíc projektů bez ladu a skladu. Je to seznam, což je hezký seznam. Je dlouhý, ale rozhodně nemůžeme hovořit o plánu. To zaprvé.
Zadruhé si myslím, že vybrat 17, nebo dostat seznam 17 tisíc projektů je samozřejmě dlouhá práce. Ale to umí v podstatě každý starosta, každý hejtman zaslat mailem to, co potřebuje postavit. Myslím, že cílem by bylo, nebo správně by bylo, kdyby si, hovoříme-li o národním investičním plánu, kdyby si stát, respektive vláda vybrala skutečně z těch 17 tisíc projektů 20 nejdůležitějších, především dopravních staveb a ty pak podpořila, jak jste hovořila, buď se státního rozpočtu, anebo z evropských fondů. Samozřejmě zásadní budování projektů, kde jsou haly, školky, kulturní centra, plavecké bazény je sice hezké, ale to si myslím, že je možné řešit i prostřednictvím krajů a obcí samotných. Není dobré, aby se centralizovalo. Proč centralizujete 17 tisíc projektů pod jeden orgán, který pak bude rozhodovat o tom, který z těch projektů bude vybrán pro to, aby se mohl postavit? To si myslím, že je skutečně špatně, protože lepší by bylo, kdybyste vytvářeli lepší investiční prostředí. Všichni víme, že ve vyřizování stavebního povolení jsme na 156. místě. To není samozřejmě vaše záležitost jako ministryně financí, to spadá do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj, ale každopádně by to bylo lepší než udělat investiční plán se 17 tisíci projekty.
A já se tedy ptám: Jaký je tedy ten plán? Protože v plánu musí být jasně řečeno, jakým způsobem se bude poskytovat, v jakém roce, podle jakých podmínek budete vybírat ony projekty. To zaprvé.
A zadruhé. Jakým způsobem to budete zohledňovat, ty 3,5 bilionu korun ve státním rozpočtu? Protože se to musí zohlednit přece také ve střednědobém výhledu. Takže to jsou dva dotazy. Jakým způsobem bude vytvořen ten plán, protože zatím je to jenom seznam projektů, a jakým způsobem bude financován? Protože jenom z evropských peněz to pravděpodobně nepůjde.
A zatřetí. Proč není lepší, když mluvíme o národním investičním plánu, vybrat skutečně ty velké projekty, jako je dopravní infrastruktura například, které jsou podmínkou pro konkurenceschopnost České republiky? A o to by potom vláda měla usilovat. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. O slovo se hlásí paní ministryně. Prosím, máte slovo.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedo. Jenom velmi krátká reakce, ať se dostane i na další. My jsme včera nepodpořili, nebo já jsem nepodpořila, a potom Poslanecká sněmovna, celou řadu pozměňovacích návrhů, ale to má svůj důvod. A ten důvod je jasný. Rozpočet se tvořil od dubna tohoto roku. A tvořil se hodiny, týdny, měsíce. Zohledňovaly se tam priority vlády vyplývající z vládního prohlášení, z koaliční smlouvy. Celá řada věcí, o kterých jsem hovořila, je tam zohledněna, ať jsou to školy, školky, ať je to kultura, kde jsme navýšili naprosto historicky rozpočet, ať jsou to investice a další věci, o kterých jste mluvila. Všechno je tam promyšleně nastaveno tak, aby to bylo i z pohledu udržitelnosti veřejných financí. Proto mým zájmem jako ministryně financí bylo maximálně neměnit vnitřní strukturu toho rozpočtu, protože jsme ho měsíce tvořili. Zodpovědně. S obrovsky velkým a zodpovědným přístupem jsme diskutovali s resorty, se sociálními partnery. To znamená, že jestliže jsme dosáhli toho, že vnitřní změna rozpočtu, tak jak ho schválila vláda a poslala do Poslanecké sněmovny, se liší o nějaké 1,2 miliardy, tak je to historicky největší úspěch za posledních x let.
A ještě jsme dosáhli toho, že návrhy, které jsem podpořila, to byly primárně ty, které prošly rozpočtovým výborem jakožto garančním, tak neměnily ani toho adresáta, neměnily dotační programy, směřují na školy, na školky, na byty. Mění pouze kapitolu, která je bude poskytovat. Takže já považuji včerejší projednání rozpočtu za velmi... považuji ho, že prošel velice dobře, hladce, a je to výsledek toho, že byl dobře připraven. To je můj názor na rozpočet.
Říkáte, že udělat takový národní investiční plán není nic složitého, že je to pár mailů. Já si to úplně nemyslím, protože vím, jak to kolegyně Klára Dostálová dávala velice komplikovaně dohromady, kolik na to bylo schůzek, různých debat s kraji a se všemi. Ono to není úplně pár mailů. Ale dobře, to už je otázka nějaké organizace práce, nechci teď vaše slova zpochybňovat. Ale kladu si otázku, proč to tedy nikdo neudělal? Je to prostě první krok.
A to, po čem voláte: Já jsem řekla otevřeně a upřímně, my nemáme 3,5 bilionu. Víte, kolik činí rozpočet, že jsme se tady včera bavili řádově o třetinové částce na to, abychom tyto věci mohli slíbit. Ale víme, že máme zmapované ve spolupráci s kraji a s municipalitami vlastně jejich potřeby. Je to tady zmapované ne jenom pro tuto vládu, je to tady zmapované pro další vlády, které přijdou a mohou s tím pracovat.***