(18.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Průměrná míra inflace by se v roce 2019 mohla pohybovat mírně nad dvouprocentním inflačním cílem České národní banky. Proinflačně by měla působit především silná dynamika jednotkových nákladů práce v prostředí kladné produkční mezery a růst cen ropy. Dynamika spotřebitelských cen by však v letech 2020 a 2021 měla zpomalit a průměrná míra inflace by se mohla pohybovat těsně pod dvouprocentním inflačním cílem. Předpokládáme, že v celém horizontu makroekonomického rámce bude vliv administrativních opatření na inflaci nepatrný.
Situace na trhu práce je napjatá. Vysoká poptávka po pracovní síle je patrná napříč celou ekonomikou. S ohledem na čerpání dostupné pracovní síly by měla po celý horizont makroekonomického rámce míra nezaměstnanosti stagnovat na úrovni 2,3 %. Nerovnováhy na trhu práce se odráží také ve vysokém nárůstu výdělků. Dynamika mezd je však podporována také plošným navyšováním platových tarifů i zvýšením minimální a zaručené mzdy. Průměrná mzda by se v letech 2018 a 2019 mohla zvyšovat přibližně o 8 % ročně. V dalších dvou letech očekáváme její růst kolem 5,5 % ročně.
Nyní bych vás ráda podrobněji seznámila s některými tituly příjmové strany státního rozpočtu na léta 2020 až 2021. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 798,9 miliard koruny v roce 2020 a 831,6 miliardy v roce 2021. Daňové příjmy na rok 2020 oproti návrhu rozpočtu roku 2019 vzrostou o 30 miliard. Nárůst daňových příjmů mezi rokem 2021 a 2020 je odhadován ve výši 32,7 miliardy. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, bude činit 19,8 % v roce 2020 i v roce 2021. Složená daňová kvóta bude činit 35,8 % v roce 2020 a 35,9 % HDP v roce 2021. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 586,3 miliardy koruny v roce 2020 a 617,1 miliardy v roce 2021, čili jsou v porovnání s rokem 2019 vyšší o 29,9 miliardy, to je o 5,4 %. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů nejsou do návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2020 a 2021 zapracovány.
Dále mi dovolte vás podrobněji seznámit s výdaji střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2020 a 2021. Celkové výdaje bez prostředků EU a finančních mechanismů jsou pro rok 2020 navrženy ve výši 1 471,3 miliardy a v porovnání s rokem 2019 rostou o 59,9 miliardy koruny a pro rok 2021 jsou rozpočtovány ve výši 1 535,1 miliardy koruny, tedy o 63,8 miliardy více než v roce 2020. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní sociální výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2020 jsou rozpočtovány ve výši 724 miliard korun a budou tvořit 49,2 % celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů. Pro rok 2021 jsou rozpočtovány ve výši 749,4 miliardy, což bude představovat 48,8 % celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů. (Trvalý hluk v sále.)
Mezi nejdůležitější mandatorní sociální výdaje patří výdaje na důchody, které se rozpočtují ve výši 496,2 miliardy pro rok 2020, to je o 23,7 miliardy korun více než v roce 2019, pro rok 2021 se rozpočtují ve výši 517,3. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti. Pro rok 2020 se navrhují ve výši 76,9, což je o 3,6 miliardy více než pro rok 2019, a na rok 2021 ve výši 78 miliard.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvíli přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud vedete jiné debaty, než je rozpočtový výhled České republiky na léta 2019, 2020 a 2021, prosím mimo sál... Ještě chviličku. Děkuji, můžete pokračovat.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou pro rok 2020 rozpočtovány prostředky v objemu 76,9 miliardy korun, což je o 3,6 miliardy korun více než pro rok 2019, a na rok 2021 jsou navrženy ve výši 78 miliard. Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči se rozpočtují ve výši 43,2 miliardy v roce 2020 i 2021. Pro rok 2019 je rozpočtována stejná částka. Výdaje na příspěvek na péči byly navrženy ve výši 27,5 miliardy, to je o 0,9 miliardy korun více než pro rok 2019. Na rok 2021 jsou navrženy ve výši 28,3 miliardy.
Nyní bych se chtěla zmínit o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu.
V platové oblasti na léta 2020, 2021 není zapracován meziroční růst prostředků na platy a ostatní platby na provedenou práci. O kolik budou navýšeny platy, bude předmětem diskuse na vládě a diskuse se sociálními partnery při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2020 a bude to samozřejmě ovlivněno i vývojem ekonomické situace.
Výdaje na výzkum, vývoj, inovace bez EU prostředků jsou zahrnuty v celkovém objemu 37,5 miliardy korun v roce 2020, to je o 1,5 miliardy korun více než v roce 2019.
Výdaje kapitoly Ministerstva obrany v roce 2020 dosáhnou 76,3 miliardy, to je o 9,6 miliardy korun více než v roce 2019. V roce 2021 budou činit 85,3 miliardy. Podíl výdajů kapitoly Ministerstva obrany na HDP bude v roce 2020 činit 1,3 % a v roce 2021 dosáhne hodnoty 1,4 % HDP.
Kapitálové výdaje státního rozpočtu se bez prostředků EU na rok 2020 plánují ve výši 85 miliard, což představuje nárůst oproti roku 2019 o 5,6 miliardy koruny. Pro rok 2021 jsou navrženy ve výši 90,7 miliardy.
Výdaje kapitoly Státní dluh jsou pro rok 2020 navrženy v objemu 48,4 miliardy, což je o 1,9 miliardy korun více než v roce 2019. Pro rok 2021 jsou celkové výdaje ve výši 51,1 miliardy a podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2020 by měl činit 29,7 %, to je o půl procentního bodu méně než v roce 2019. Ke konci roku 2021 bude činit podíl 29,2 %.
Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí a konstatuji, že tento sněmovní tisk byl projednán rozpočtovým výborem, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 288/1. Žádám zpravodaje rozpočtového výboru poslance Jiřího Dolejše, aby informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Já nemám ambici poměrně zevrubné slovo paní ministryně příliš obšírně komentovat či doplňovat. Jenom bych podtrhl ten fakt, že makroekonomická východiska byla zpracována v souběhu samozřejmě s pracemi na státním rozpočtu a slyšeli jsme zde, že v tu chvíli, kdy vznikly a kdy byly použity, bylo konstatováno, že jsou relativně konzervativní. To, že se některé konjunkturální pohledy na další ekonomický vývoj začínají lišit, to těžko mohlo být zachyceno, a upřímně řečeno by nebylo ani seriózní je teď v tuto chvíli zakalkulovávat.
Druhá otázka, která vás možná napadne v souvislosti s již právě schváleným rozpočtem, je, do jaké míry ty výhledy musí počítat s politickými sliby a úvahami směrem k navyšování peněz do resortu školství a na platy učitelů. Pochopitelně že přesný kalkul a tempo musí být teprve zvoleno. Opět platí to, co jsem říkal před chvilkou, že ta východiska při zpracování onoho výhledu byla v čase Č, a tudíž tyto věci tam ještě zahrnuty nejsou.
Poslední věc, kterou bych snad podtrhl, je, že výhled na ty příští roky je v souladu, tedy v koridoru onoho snižování deficitu a udržování strukturálního deficitu v parametrech, který v podstatě jde souhrnně označit, že veřejné finance jsou v udržitelném stavu a nedosahují žádných parametrů, které by vedly k řekněme když ne zapínání zákonné brzdy, tak ani ne brzdy politické.
Pokud jde o projednání rozpočtovým výborem, tak rozpočtový výbor to projednal. Musím říci, že projednal bez výhrad. Usnesení je jednoduché, to znamená s odvoláním na zákon o rozpočtových pravidlech, který nám nově ukládá to takto projednat, doporučil Sněmovně, aby to vzala na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. Je přihlášený pan poslanec Lukáš Bartoň, ale s přednostním právem pan předseda Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo. ***