(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než budeme pokračovat v dnešním programu, prosím předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb. Jedná se o bod 145 - Návrh na volbu člena dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury, bod 146 - Návrh na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a bod 147 - Návrh na jmenování člena Kontrolní rady Grantové agentury České republiky. Také se jedná o bod 148 - Návrh Poslanecké sněmovny na volbu kandidátů na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Takže pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Já vás seznámím s výsledky volebních bodů. Mohu v úvodu svého vystoupení konstatovat en bloc, že Sněmovna v uvozovkách nebyla v těch volbách úspěšná, a to v tom smyslu, že ani v jedné volbě jsme nakonec nikoho nezvolili, a vždy tedy kandidáti budou postupovat do druhých kol.
A teď konkrétně k jednotlivým volbám. První je tedy
145.
Návrh na volbu člena Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury
U této volby bylo vydáno 183 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 182, jeden lístek byl neodevzdán. Kvorum nutné pro zvolení bylo 92 hlasů. Libor Joukl získal 78 hlasů a Miloslava Pošvářová 41. Jak jsem avizoval, volba v tomto smyslu tedy nebyla úspěšná, zvolen nebyl nikdo. Do druhého kola je to jedno místo, takže postupují oba dva kandidáti.
Další bod je
146.
Návrh na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Tady jsou ta čísla stejná. To znamená, 183 hlasovacích lístků vydáno a 182 odevzdáno. Kvorum opět 92. Jan Kravka získal 18 hlasů, Vadim Petrov 76 hlasů, Milada Richterová 29 hlasů a Olga Ulrichová 25 hlasů. Je to volba tajná, dvoukolová. To znamená, v souladu s volebním řádem do druhého kola postupuje dvojnásobek počtu neobsazených míst, to znamená dva kandidáti s nejvyšších počtem hlasů z toho kola prvního. V tomto případě tedy do druhého kola do volby Rady pro rozhlasové a televizní vysílání postupuje Vadim Petrov se 76 hlasy a Milada Richterová s 29 hlasy.
Třetí volba.
147.
Návrh na jmenování člena Kontrolní rady Grantové agentury České republiky
Opět 183 lístků vydáno, 182 odevzdáno, jeden neodevzdaný. Kvorum nutné pro zvolení 92. Pavel Boštík získal 25 hlasů, Robert Čep 77 hlasů, František Hrdlička 2 hlasy a Hana Vykopalová 31 hlasů. Ani v této volbě jsme tedy nebyli úspěšní, nebyl nikdo zvolen. Do druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem. Robert Čep se 77 hlasy a Hana Vykopalová s 31 hlasem.
A konečně
148.
Návrh Poslanecké sněmovny na volbu kandidátů
na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů
To je ta poslední volba, kde jsme se dohodli na trošku jiném způsobu, že bude tajná dvoukolová. Tady bylo vydáno i odevzdáno 183 hlasovacích lístků a výsledky jsou následující. Zdeněk Bárta získal 15 hlasů, Lukáš Jelínek 87, Pavel Kugler 35, Jiří Padevět 59 hlasů a Mikuláš Pešta 29 hlasů. V tom návrhu, o kterém se hlasovalo, zaznělo, že do druhého kola zde postupují všichni kandidáti, kteří nebyli zvoleni v prvním. Takže v souladu s naším rozhodnutím volební komise postupují do druhého kola všichni kandidáti, de facto celý seznam, a budeme o něm hlasovat v tom druhém kole ještě jednou.
To je ode mě vše k výsledkům. Co se týká termínu konání druhého kola voleb, tak zatím nemám informaci, nemohu ho oznámit a nechám asi toto rozhodnutí na dohodě předsedů poslaneckých klubů, jestli máte zájem ho uskutečnit ještě v tomto týdnu, případně až na lednové schůzi Poslanecké sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě k bodu
114.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019
/sněmovní tisk 287/ - třetí čtení
Takže nyní tedy budeme pokračovat v pořadí. O slovo je v obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, takže já vás požádám o vystoupení, a připraví se pan poslanec Ivan Bartoš. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi za poslanecký klub Pirátů přednést stanovisko ke státnímu rozpočtu. My máme za to, že vláda rezignovala na snahu hledat úspory v provozních výdajích státu. To je ta naše základní výhrada vůči tomu státnímu rozpočtu. Myslíme si, že v době tak obrovského nárůstu příjmů by měla být vláda schopna udržet ty výdaje pod kontrolou. Z toho důvodu jsme navrhli nějaký soubor úsporných opatření v rámci pozměňovacího návrhu B58, které uspoří zhruba 11 miliard korun, a navrhujeme je přesunout do vládní rozpočtové rezervy. Bez toho, aby vládní poslanci schválili tento náš pozměňovací návrh, rozhodně nepodpoříme ten rozpočet jako celek.
Další věcí, se kterou máme v tom rozpočtu problém, je především způsob, jakým ten rozpočet vzniká. On vzniká fakticky setrvačností, kdy se vezme rozpočet za předchozí rok, plošně se navýší výdaje a pak se v několika málo kapitolách přidá nějaký větší balík peněz. My samozřejmě vítáme to navýšení platů učitelů. Je to třeba kapitola, kde jsme samozřejmě ochotni vládu pochválit, přestože je to méně, než kolik Sněmovna původně chtěla. Respektive my jsme chtěli zvýšení již od září. Ale s výjimkou této pozitivním směrem se vyvíjející kapitoly je ten rozpočet skutečně postaven na setrvačnosti. Troufám si říct, že podobný rozpočet by předkládala úřednická vláda, a ve chvíli, kdy se Andrej Babiš chlubí, že chce posunout Česko dopředu, tak ten rozpočet tomu absolutně neodpovídá. Tam nejsou žádné prostředky na modernizaci státu.
Dokonce tam nejsou ani pokryté ty kapitoly, které jsou mezi těmi šesti vládními prioritami. Rozpočet vůbec nepočítá s důchodovou reformou, přestože v programovém prohlášení vlády je uvedena mezi prioritami. Stejně tak rozpočet není vyrovnaný, přesto že vyrovnaný rozpočet je ve vládním programovém prohlášení. Opět ten rozpočet vůbec neřeší digitalizaci, přestože je to uváděno jako priorita vlády.
Dále ten rozpočet vůbec nepřipravuje Českou republiku na možnosti zhoršení ekonomické situace. V případě ekonomické krize jsou na tom naše veřejné finance hůře než v roce 2008. Na tu krizi, která během příštích let může přijít - ostatně německá ekonomika zpomaluje, i naši ekonomiku už netáhnou firmy, ale spotřeba domácností. Ty signály o tom, že zpomalení nadchází, jsou zcela evidentní. A navzdory této situaci vláda místo toho, aby si chystala polštář na horší časy, zvyšuje výdaje, chová se procyklicky, teď v tom období růstu ještě přisypáváme peníze nad rámec toho, co zvládá stát vybrat na daních do ekonomiky, a potom, až ta krize přijde, nebudou prostředky na to mírnit dopady té krize, například prostřednictvím veřejných investic do infrastruktury. Ostatně upozorňuje na to Národní rozpočtová rada, podle které se v případě zpomalení ekonomiky velmi rychle deficity dostanou do stamiliardových částek za rok. ***