(13.40 hodin)
(pokračuje Pustějovský)
Usnesení hospodářského výboru číslo 119 z 21. schůze 21. listopadu 2018 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 203, zní:
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí výkladu prvního náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka a mé zpravodajské zprávě a po obecné rozpravě:
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 203 ve znění schválených pozměňovacích návrhů - jejichž shrnutí jsem již uvedl a ohledně jejich přesného znění si dovolím odkázat na sněmovní tisk 203/6, který vám byl elektronicky doručen;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny PČR provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;
III. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru a
IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní tedy mohu otevřít obecnou rozpravu, do které jsou přihlášeni tři poslanci. Je to pan poslanec Bžoch, pan poslanec Kopřiva a paní poslankyně Gajdůšková. Prosím pana poslance Bžocha, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představil své čtyři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 203. Všechny mé pozměňovací návrhy jsou spíše technického charakteru a pevně věřím, že pro ně od vás získám podporu.
První pozměňovací návrh se týká mimořádného pracovního víza a jde pouze o rozšíření původního textu o nový odstavec. Hlavním principem mimořádného pracovního víza je cirkulární migrace, má sloužit k vykrytí pracovních sil v případě jejich nedostatku v určitých konkrétních odvětvích. Záměrně neslouží jako usazovací typ pobytu, proto tento návrh zdůrazňuje vloženými slovy mimořádnost spuštění tohoto institutu. Cizinec, který má zájem pracovat na území ČR, bude mít na výběr, zda požádá o zaměstnaneckou kartu tzv. usazovací, nebo o mimořádné pracovní vízum. Zároveň bude předem znát podmínky pobytu na mimořádné pracovní vízum.
Další pozměňovací návrh se týká adaptačně integračních kurzů. První je, kdy ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele od povinnosti uvedené v odstavci 2 zákona upustit. Jedná se o to, že navrhovaný právní stav nemyslí na situace, kdy pro cizince bude v praxi nemožné adaptačně integrační kurz absolvovat. Tato situace může nastat především v případě, že cizinec z důvodu tělesného postižení, které mu znemožňuje se na kurz dostavit nebo mu porozumět, například hluchota a slepota, nebo nepříznivého zdravotního stavu, například rizikové těhotenství, hospitalizace a podobně, či v případě, že se nepodaří zajistit organizování kurzů v odpovídajícím rozsahu a geografickém pokrytí.
Dalším bodem tohoto pozměňovacího návrhu je vlastně úprava, jak a komu se bude integrační kurz hradit. Tato navrhovaná změna přispěje k efektivitě systému k přihlašování cizinců do adaptačně integračních kurzů. Administrativu spojenou s hrazením nákladů za účast na adaptačně integračním kurzu místo center na podporu integrace cizinců ponese stát. Činnost center na podporu integrace cizinců bude pokryta dotacemi.
Dalším bodem tohoto pozměňovacího návrhu je také odklad účinnosti. Odklad účinnosti povede k prodloužení lhůty na uvedení celého institutu adaptačně integračních kurzů do praxe. Navrhuje se rozdělit okamžik nabytí účinnosti ustanovení o zřízení center na podporu integrace cizinců a začátek provádění povinných adaptačně integračních kurzů. Nově vzniklá centra se tak budou moci na provádění adaptačně integračních kurzů připravit.
Další pozměňovací návrh se týká ujasnění, kdy bude žádost o pracovní vízum a kartu nepřijatelná. U tohoto pozměňovacího návrhu lze jednoduše říci, že se jedná o zefektivnění práce příslušných úřadů při vyřizování přijatých žádostí. Účelem navrhované právní úpravy je při stanovení maximálního počtu podaných žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu zohlednit existenci vládou schválených programů za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku. V současnosti se jedná o vládou schválené programy, které představují jednak režimy Ukrajina, Srbsko, Mongolsko a Filipíny, a jednak projekty Ukrajina, Indie. Jde o režimy a projekty zvláštního zacházení pro určité skupiny zaměstnanců, například vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, které byly vytvořeny za účelem dosažení časových úspor při přijímání a vyřizování žádosti o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké karty.
Posledním pozměňovacím návrhem je návrh, který doplňuje a zpřesňuje, kdo je to zákonný zástupce. Cílem navrhované právní úpravy je usnadnit přístup nezletilých žadatelů ke správnímu orgánu tím, že se explicitně stanoví, že osobní přítomnost nezletilého žadatele za účelem podání pobytové žádosti je splněna rovněž prostřednictvím osoby, která osobně pečuje o nezletilého žadatele na území státu, jehož je nezletilý občanem, jakožto zákonného zástupce, který je nejlépe znalý poměrů dítěte. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Kopřivu, který je jako další přihlášen do obecné rozpravy, aby se ujal slova.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ze začátku svého příspěvku se omluvím za mírnou hlasovou indispozici, takže zkrátím svá odůvodnění ke dvěma pozměňovacím návrhům. Přesto si dovolím je krátce odůvodnit.
První pozměňovací návrh se týká správních poplatků, kde novela v části deváté v článku deset v několika bodech nepřiměřeně a nedůvodně navyšuje některé správní poplatky dopadající na cizince v průběhu pobytových a souvisejících řízení, zavádí poplatky nové či spojuje správní poplatky za podání žádosti a vydání průkazu, čímž zásadně zvyšuje náklady nevratné i v případě zamítnutí žádosti. Předpokládaný pozměňovací návrh proto ruší či mění navýšení nebo zavedení správních poplatků a ruší spojování poplatků za podání žádosti a za její vyřízení. Novelou navrhované změny byly do zákona přidány až po meziresortním připomínkovém řízení, tedy bez řádné diskuse, a v důvodové zprávě není ani řádně zdůvodněna jejich opodstatněnost. (Velký hluk v sále.)
Navrhovaný bod jedna zanechává rozdělení správních poplatků u žádostí o pobytová oprávnění na poplatek za podání žádosti a samotné vydání průkazu. Navrhovaný bod (dva) ruší novelou zaváděný poplatek 60 eur za podání žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza. Navrhovaný bod tři ruší novelou zavedený poplatek ve výši 1 000 Kč za zpracování objednávky ke sjednání termínu osobního podání žádosti o dlouhodobé vízum a dlouhodobý pobyt. Navrhovaný bod čtyři potom položka 162 bod A zachovává rozdělení správního poplatku za přijetí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu a za vydání průkazu a sjednocuje jeho výši se žádostmi podávanými na území v bodě C, snižuje nepřiměřené navýšení za přijetí žádosti o zaměstnaneckou nebo modrou kartu místo pětinásobku dnešní částky, to je namísto 1 000 Kč na 5 000 Kč, a tak dále.
Celé to odůvodnění je součástí mého pozměňovacího návrhu. (Silný hluk v sále, poslanci si už balí věci a hlasitě spolu diskutují.)
Druhý pozměňovací návrh se týká listinných podob, kde se nově stanoví požadavek pro všechny žadatele, kteří přijdou do styku se zastupitelským úřadem v zahraničí, aby byly náležitosti žádostí předkládány pouze v listinné podobě osobně, případně prostřednictvím místní pošty. Takový požadavek je nepřiměřený, výrazně zpomalí všechna správní řízení, zatíží jak zastupitelské úřady, tak i samotné žadatele, a to výrazně zpomalí všechna správní řízení, zatíží jak zastupitelské úřady, tak i samotné žadatele, a to osobně či prostřednictvím místní pošty.
Změny v oblasti správního řízení před zastupitelskými úřady jsou navrhovatelem odůvodňovány zejména reakcí na judikaturu správních soudů včetně posouzení aplikace zákona o pobytu cizinců, jde-li o efektivní a zákonné podávání žádosti o pobytová oprávnění, a dále potřebou nastavit transparentní způsob podávání žádostí na zastupitelských úřadech. Navrhovaná úprava však ve skutečnosti obchází judikaturu Nejvyššího správního soudu a zatěžuje řízení před zastupitelskými úřady požadavky, které jdou zcela proti rozvoji moderních technologií a strategií eGovernmentu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás musím přerušit. Chtěl bych vyzvat kolegy v sále ke klidu, případně aby své hovory nebo zábavu přenesli mimo sál. Děkuji. Můžete pokračovat.
Poslanec František Kopřiva: Návrh je dále v rozporu s programovým prohlášením vlády České republiky ze dne 27. června tohoto roku, resp. s prioritou digitalizace veřejné správy. Dle tohoto prohlášení - cituji: Pro urychlený rozvoj digitálních služeb ve veřejném sektoru je potřeba zmapovat všechny právní předpisy, které v sobě obsahují případné bariéry pro úspěšnou implementaci digitálních technologií, a zároveň trvale sledovat, aby v nově přijímané legislativě se neobjevovaly bariéry další nebo nové atd. Zůstává nejasné, zda vůbec byly posuzovány dopady předloženého návrhu v tomto smyslu. Takže s ohledem na výše uvedené je třeba vrátit v oblasti řízení před zastupitelskými úřady k nulové variantě, tedy vypuštění výše uvedených bodů z vládního návrhu. (Hluk v sále trvá.)
Děkuji za pozornost. ***