(12.20 hodin)
Poslanec Martin Kolovratník: Dobré teď již odpoledne, kolegyně, kolegové. Já jsem původně zvažoval, že už ani nevystoupím k tomuto návrhu, ale udělám to a budu velmi stručný. Rád bych k vám krátce promluvil z pozice předsedy podvýboru pro dopravu. Jsem i jedním z předkladatelů tohoto návrhu a pravdou je, že mezi svými kolegy v rámci klubu hnutí ANO jsem v menšině v tomto názoru, to říkám férově, a jsem si toho vědom, ale přeci jen tady cítím za dobré vám povědět, říci své stanovisko.
Víte, já si pamatuji velmi dobře vzrušené debaty, které tady byly v minulém volebním období, a s vámi kolegy, s panem ministrem jsme je zažili, když se týkaly prolomení nulové hranice na cyklostezkách, na vinařských stezkách atd. A trošku mě mrzely ty zbytečné emoce, které jsme tady slyšeli tento týden ve středu, ale chápu, že k takovýmto bodům zkrátka emoce patří.
Moje stanovisko od minulého období je stále stejné. Jsem pro nulovou toleranci. Pamatuji si statistiky, čísla, která jsme obdrželi jak od kolegů zdravotníků, záchranářů, tak například od dopravní policie, od šéfa dopravní policie Tomáše Lercha. A tam ve mně, aspoň interně, ten liberál v tu chvíli není a opravdu jsem hluboce přesvědčen o tom, že nulovou toleranci, byť kolega Zbyněk Stanjura nás tady ve středu informoval, potěšil tou statistikou z okolních zemí, tak v tomto případě na silnicích, v silničním provozu je to pro mě, a bude to vždy, neměnné stanovisko absolutně nepřekročitelné.
Ten rozdíl ale v mém případě je trošičku u vody a to je asi to mé trochu odlišné stanovisko vůči mým kolegům. Já si zkrátka říkám, že na vodě ohrožujeme v uvozovkách sami sebe, ne tedy ostatní účastníky provozu, a že tedy opravdu v dnešní době, kdy stát všechno svazuje, reguluje, tak že asi tady ten liberální pohled, trochu té volnosti, svobody, bychom lidem, tedy té skupině vodáků, o které tady diskutujeme, měli dát. Proto jsem i byl ochoten se s kolegy, kteří s tou iniciativou přišli, pod ten návrh spolupodepsat. Já snad jenom krátce zmíním i ten kompromisní návrh, na kterém jsme se tehdy shodli na garančním hospodářském výboru, který tedy právě hovořil a navrhoval to, že přísnější pohled by se týkal vůdců plavidla, tzv. zadáků v případě nějaké kánoe, ale u posádky že bychom to skutečně nechali na ní.
Ale cítím z debaty, že je potřeba ještě se k tomu vrátit, najít možná nějaké trochu jiné řešení, možná najít větší kompromis, trochu obrousit hrany, a chci moc poděkovat panu ministrovi Danu Ťokovi za nápad, návrh, se kterým přišel při poslední debatě k tomuto zákonu tady ve středu, že bychom ho vrátili do druhého čtení a že bychom zkusili nějaké rozumné řešení, a teď nepředjímám jaké, ale že bychom ho zkusili najít. Vím a tuším, pan poslanec Bartoň že má obavu, aby se to všechno stihlo, ale přece jenom si říkám, je prosinec, tak do začátku vodácké sezóny máme času poměrně dost. Tak dneska po představení své pozice bych vás moc rád poprosil, abychom pana ministra podpořili, abychom vrátili ten zákon do druhého čtení. Myslím si, že jsme schopni během zimních měsíců, ledna, února, najít pozici, která bude komfortní jak pro Ministerstvo dopravy, tak i pro většinu z nás tady v Poslanecké sněmovně. Za sebe mohu slíbit nebo nabídnout pomoc. Ještě třeba právě podvýbor pro dopravu by mohl být tím konkrétním místem, kde bychom tu přesnou formulaci nalezli, kde bychom se dohodli, jakým směrem se vydáme. Může se ten podvýbor uskutečnit, můžeme ho svolat hned na lednové schůzi.
Takže tolik moje stanovisko. A pokud tedy zvažujete nebo jste na vážkách, určitě si dovolím jménem pana ministra vás poprosit o podporu jeho návrhu, abychom se tedy k tomu zákonu ještě mohli vrátit. Věřím, že v zimních měsících to stihneme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Samozřejmě ten návrh, jak už jsem říkal v úvodu, reflektujeme. Jinak mám tady jednu omluvu. Pan premiér Andrej Babiš se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A nyní naskočily dvě faktické poznámky, takže jako první vyzývám pana poslance Ivana Adamce a připraví se pan poslanec Lukáš Černohorský.
Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, slyšeli jsme tu hezká slova od kolegy Kolovratníka, jak to vrátíme, předěláme to, aby byli všichni spokojení. A já se zeptám, jakou cestou se vydáme? Najednou tady slyším nulovou toleranci, pak slyším, že jedno promile je moc, anebo je to tak, že si myslíte, že ty vodáky z toho vyjmete? To by mě docela zajímalo. Protože vyjmout vodáky z toho návrhu zákona není úplně jednoduchá věc. A jestli si někdo myslí, že tohle uděláme na čtení podvýboru nebo na čtení výboru, tak buď nás lakuje, anebo prostě to nemůže myslet vážně. Já si myslím, že je to natolik složitá věc, že to nejsme schopni zvládnout. Skončí to tak, že budeme licitovat o tom promile, půl promile apod., dostaneme se zase do té diskuze nulové tolerance, která podle mě s těmi vodáky by neměla vůbec být slučována, protože je to lidská činnost zájmová, není to doprava, navíc dopravní cesty, po kterých jezdí, vlastně nejsou dopravní cesty, protože nic jiného kromě těch kení, kajaků a raftů tam nejezdí. Takže nedělejme si iluze, nelakujme se tu, neříkejme si to růžové vidění světa, že to do dalšího čtení opravíme. Neopravíme! Pokud mi řeknete, že jste schopni to udělat, a v tom duchu, že to bude tak, že vyjmeme vodáky na řekách, které nejsou dopravní cesty, z tohoto režimu, tak to podpořím, ale pokud to tak nebude, tak jsem tvrdě proti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Lukáš Černohorský, další faktickou zatím nemám. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Dobrý den všem. Já budu reagovat tady na předřečníka. Kolega poslanec Bartoň tady upozorňoval na to, že je možné, že to nestihneme do příští sezóny. U zákona 416 jsme si také mysleli, že to bude rychlé, že to projde, je tady shoda všech klubů, a jak dlouho nám trvalo, než tenhle zákon vstoupil v platnost. Bojím se, že podobné by to bylo i v případě, že bychom to teď vrátili zpátky do druhého čtení, že by nebyla reálná šance na to, abychom to stihli do případné nejbližší vodácké sezóny. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní se vrátíme do obecné rozpravy, takže pan poslanec Petr Pávek. Je omluven. Vidíte, tady to naskakuje ještě z minulého projednávání. A jako poslední pan poslanec Válek. Ano, vy jste přítomen, takže vám dávám slovo. Prosím.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já už jsem byl na značkách nachystaný v zákleku, abych vystartoval a nezdržoval.
Mně úplně není jasné, proč bychom nemohli udělat to, co navrhuje pan ministr Ťok, což se mně osobně velice líbí, a současně odhlasovat to, co navrhuje Senát, nebo zvýšit to na jedno promile. Obojí je možné, protože pak když to vypadne z toho zákona, proč by to nešlo? Možná je nějaký důvod a nechám si to vysvětlit.
Nicméně to, proč jsem se přihlásil do diskuze, bylo něco jiného. Já se domnívám, že bychom opravdu měli minimalizovat restrikce, které se týkají volnočasových aktivit, a to bezesporu sjíždění vody je. Stejně je to turistika na horách, stejně je to řada dalších činností, kde ten člověk může být sobě nebezpečný, může být nebezpečný i ostatním, a my tam žádné restrikce stran požívání alkoholu nemáme.
Já naprosto souhlasím s panem ministrem zdravotnictví a velmi ho podporuji v tom, že opravdu stoupá konzumace alkoholu, a bezesporu alkohol není jaksi vitamin, alkohol není jaksi léčebný prostředek, s výjimkou řekněme alkoholizace hepatocelulárního karcinomu. Na druhé straně restrikce není cesta, která by cokoliv řešila. Restrikce je vždycky cesta do pekel a restrikce jenom výjimečně má dobrý efekt. Podstatně důležitější je propagace, podstatně důležitější je vzdělávání dětí, mládeže, obyvatelstva, vysvětlování rizik škodlivosti, podstatně důležitější je, aby kdokoliv uměl jednotlivé drogy považovat za nebezpečné a riskantní, a to si myslím, že by měl být i náš přístup k alkoholu. Ano, tam, kde ten člověk po požití alkoholu, pokud vezmu alkohol jako příklad, je nebezpečný svému okolí, páchá trestnou činnost, může se stát, že zaviní těžké zranění nebo smrt mnoha jiným, tak ano, tam je to jasné, tam je role státu vystupovat agresivněji a vystupovat nástroj restrikce, což bezesporu je situace u motorové dopravy, ale určitě to není situace vodáků.
Já jsem jako mladý, vlasatý a štíhlý bývávávávával vodákem, dělal jsem zdravotníka vodáckému oddílu. Na druhé straně já tedy na vodě pil kofolu, protože ujíždím na kofole, a nepil jsem pivo, ale to je můj problém, takže já si úplně nemyslím, že všichni vodáci na každém jezu a na každé přestávce konzumují alkohol, to tak prostě není. Na druhé straně nevidím absolutně problém v tom, pokud si dá jedno pivo a sjíždí vodu a je na lodi a je na raftu nebo kdekoliv jinde. ***