(14.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít doplňující dotaz? Bude, prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Už jenom velice krátce. Samozřejmě pravdu máte. Leccos se dá omluvit. Ale gros vaší práce je tady ve sněmovně, a to i podle Ústavy. A vezměte si, když třeba konkrétně vaše účast ve Sněmovně je 33 %, tak např. u pana Nečase byla 55 %, u pana Sobotky 48 %. Tak ale aspoň to trošku dorovnejte, protože program máte určitě lepší než oni.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane kolego, to jste mě fakt pobavil, ale nechtěl bych se porovnávat s panem Nečasem, ani s panem Sobotkou. Ale pokud čtete můj přehled týdne, v neděli je na šesti stranách, tak jsem jediný premiér v historii této země, který vykazuje občanům, tady vidím mladé lidi, každou neděli večer, co jsem udělal za ten týden. A dělám to pravidelně. A pracuji tak v průměru 18-20 hodin denně. Když jsem byl ve Velké Británii, dělal jsem 24. A dělám i soboty, neděle.
Já jsem v minulosti jasně řekl, že bychom měli mít klouzavý mandát, protože já nevidím moji práci jako premiéra ve Sněmovně. Já ji vidím, např. jsem byl dva dny v Maroku a neletěli jsme odpoledne, letěli jsme 6.30 ráno a přistáli jsme včera v jedenáct večer. Dneska jsem začínal v 6.30, byla bezpečnost. Nekopu se do zadku, pracuji od rána do večera a každý se o tom může přesvědčit. Nejenom v týdenním přehledu, ale ve výkazu práce, které jsem měl jako ministr financí, nebo za první vlády, jak říkala opozice, která měla jenom svítit a topit. Věřte mi, že každý se o tom může přesvědčit, že pracuji. Pracuji velice intenzivně. A já vidím moji práci jako předsedy vlády a ne jako poslance. To se omlouvám a tam asi na to máme jiný názor.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Postoupíme k další interpelaci, kdy bude interpelovat pan poslanec Rakušan ve věci informací tajných služeb. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vít Rakušan: Hezký den. Děkuj za slovo, vážený pane místopředsedo. V začátku své interpelace bych se vrátil k té předchozí, kdy jsem se tady na minulé schůzi Sněmovny pana premiéra Babiše ptal, zda vnímá Rusko jako bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Té odpovědi jsem se dočkal takové polovičaté. V mezidobí se přece jenom v našem bezpečnostním prostoru událo leccos. Ta zásadní věc, která se udála, je, že se objevila veřejná část zprávy Bezpečnostní informační služby, která nezvykle otevřeně a nezvykle jednoznačně pojmenovává rizika, která České republice v současné době hrozí. A právě riziko nejrůznějších zásahů ze strany Ruské federace do fungování politického života, ale i toho ekonomického v České republice považuje Bezpečnostní informační služba, tedy ten orgán, který dbá na bezpečnost našeho státu, za hrozbu, která je na prvních příčkách toho, na co bychom i jako politici měli být velmi citliví.
Měl bych několik konkrétních otázek k danému tématu.
Podle veřejně dostupných informací, a omlouvám se panu premiérovi, pokud jsou špatné, ale vycházel jsem ze zpráv, které do prostoru vypustil pan ministr Ťok, nebylo toto téma zařazeno na dnešní zasedání Bezpečností rady státu. Chtěl bych se zeptat proč. Například naši sousedé ze Slovenska zprávu své informační služby zařadili neprodleně, a dokonce v rámci potenciální špionáže vyhostili jednoho ruského diplomata.
Chtěl bych se pana premiéra zeptat, jakým způsobem bude vláda ČR reagovat na zprávu Bezpečnostní informační služby, a chtěl bych se ho rovněž zeptat, kdy i třeba v souvislosti s pokračující krymskou krizí se bude nějakým způsobem komplexně zabývat naším postojem k Ruské federaci, k našim případně dalším politickým krokům na tom mezinárodním poli.
Ale první otázka, prosím o konkrétní odpověď - proč dnes nejednala Bezpečnostní rada státu o zprávě BIS, která jistě alarmující je. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Než pan premiér dorazí k mikrofonu, přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Okleštěk mezi 15.00 a 18.00 z důvodu jednání. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My jsme o tom jednali. My jsme o tom jednali v sedm hodin, a to je výbor pro zpravodajské služby, kde je přítomen první místopředseda vlády pan ministr vnitra Hamáček, pan ministr obrany a všichni ředitelé zpravodajských služeb, takže jsme o tom samozřejmě jednali. A až následně byla Bezpečnostní rada státu, kde je přítomen pan Ťok, takže té první části nebyl přítomen, proto o tom ani nemůže vědět.
Já k těm zprávám, zpravodajské služby to vydávají každý rok, veřejnou verzi utajované výroční zprávy, a samozřejmě vždycky když je zpráva publikována, tak se zvedne velká vlna zájmu a emocí. Ani letošní zpráva nepřinesla žádné zásadní nové informace. Informace, které tam jsou, víceméně jsme znali už z minulosti.
Výroční zpráva BIS je určena veřejnosti, která nemá přístup ke stovkám tajných informačních zpráv, které dostáváme my zákonní adresáti, a je dobře, že lidé vidí, jakým problémům naše země čelí, čím se BIS obecně zabývá, jakým hrozbám věnuje svoji pozornost apod. Otevřenost, s jakou je letošní výroční zpráva napsána, nebývala v minulosti zvykem, a proto mohla u veřejnosti vyvolat jisté překvapení.
Nerozumím ovšem tomu, proč jsou překvapení politici. Stejná podobná varování, o jakých se v nich píše, dostávaly všechny vlády před námi. Já se můžu jenom ptát, jak s těmito varovnými zprávami nakládaly. Za moji vládu můžu ujistit, že každé informační zprávě, tedy i od BIS, kterou obdržíme, věnujeme maximální pozornost.
BIS popsala, jak výrazně se mění bezpečnostní situace a na co bychom se měli připravit. Já samozřejmě budu rád, když kolegové poslanci přispějí k tomu, aby naše zpravodajské služby byly dostatečně vybavené, dostatečně personálně posílené a díky tomu schopné všem popsaným hrozbám čelit.
Já jsem už v minulé vládě, když jsem seděl, tak jsem navrhoval předsedovi vlády, abychom se jednou za rok zabývali zprávami, které nám napíšou zpravodajské služby. To neprošlo. Teď jsem informoval kolegy, že to chci udělat, někdy v průběhu ledna, února si sednout s řediteli služeb a probrat za celý rok, co nám napsali a co jsme s tím udělali. Protože z vlastní zkušenosti vím, když jsem byl ministr financí, tak jsem dal nějakou instrukci, kterou nějaký výš postavený státní úředník nerespektoval, a následně za dva roky vznikl nějaký problém a zjistilo se, že příslušný ředitel to ignoroval.
Myslím si, že služby máme na to, aby nás upozornily na bezpečnostní rizika. My to samozřejmě vnímáme, a proto samozřejmě vnímáme kybernetickou hrozbu. Máme NÚKIB, který si stále hledá místo. Pan ředitel má jasné úkoly, aby měl působit v nějaké pozici NKÚ vůči jednotlivým ministerstvům, aby posuzoval, jak bojují proti kybernetickým útokům, jak naše IT systémy jsou bezpečné nebo nezajištěné atd., takže v tomto směru si myslím, že čekáme od NÚKIB nějaký zásadní posun v jejich náplni práce, o tom debatujeme. Samozřejmě zprávy, protože NÚKIB je nový, klasických služeb budeme řešit, analyzujeme to a děláme samozřejmě opatření z hlediska zabezpečení bezpečnosti našeho státu.
Mimochodem jedna z věcí, kde jsem už několikrát požádal paní ministryni Novákovou, aby konečně dala do oběhu návrh zákona o tom, jak to mají v Spojených státech, ve Francii nebo Německu, že pokud by tady byla strategická soukromá firma a de facto by přišel zahraniční investor, kde by mohl být problém z hlediska bezpečnosti naší země, našeho státu, tak aby stát do toho mohl zasáhnout, tak jak je to standardní v krajinách (upozornění na čas), o kterých jsem mluvil.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz? Prosím. ***