(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání bodů naší schůze. Nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům - 73, to je sněmovní tisk 267, a bodu 189. Poté bychom projednávali body z bloku smlouvy, tedy druhé a první čtení, a odpoledne bychom se věnovali ústním interpelacím.
Ptám se, zda má někdo z poslanců návrh na změnu schváleného programu 24. schůze? Nikoho takového nevidím. Tak vás ještě seznámím s omluvami, které mezitím přišly. Paní poslankyně Richterová se omlouvá v době od 11 do 13 hodin z důvodu jednání a pan poslanec Martin Baxa se omlouvá z dnešního jednání od 11 hodin do konce jednacího dne.
Zahajuji projednávání bodu
73.
Návrh poslanců Víta Kaňkovského, Radky Maxové, Jana Bartoška,
Markéty Pekarové Adamové, Olgy Richterové, Aleny Gajdůškové,
Marka Výborného, Mariana Jurečky, Stanislava Juránka, Jiřího Miholy,
Ondřeje Benešíka, Víta Rakušana a Hany Aulické Jírovcové na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek
osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 267/ - prvé čtení
Stanovisko vlády nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 267/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vám představil poslaneckou novelu zákona č. 329/2011 Sb., o dávkách osobám se zdravotním postižením, kterou předkládám s dalšími kolegyněmi a kolegy, a děkuji vám za její zařazení na dnešní pořad jednání.
Tato novela navazuje na vloni úspěšně přijatou poslaneckou novelu téhož zákona, kterou jsem, stejně jako je tomu u dnes projednávaného tisku, připravil s Národní radou osob se zdravotním postižením. Vloni přijatá novela valorizovala příspěvek na mobilitu ze 400 korun na 550 korun na měsíc zejména v souvislosti s prudkým nárůstem cen pohonných hmot v posledních deseti letech. Zkrátila také dobu na opětovné pořízení motorového vozidla z deseti na sedm let, odstranila posuzování celkových majetkových a sociálních poměrů žadatele. Novela také snížila hranici ceny pomůcky, do které se pro přiznání příspěvku vyžaduje potvrzení o příjmech žadatele a společně posuzovaných osob, a součástí novely byly ještě některé další dílčí změny.
Už při projednávání loňské novely jsme avizovali, že je zde ještě jeden závažný problém, a tím je fakt, že v působnosti zákona chybí některé skupiny osob postižené chorobami, které závažným způsobem omezují mobilitu dané osoby, ale přitom se nejedná o poruchu nosného nebo pohybového aparátu. Jen pro upřesnění, v současné době se zákon dotýká pouze osob s těžkým zrakovým postižením, těžkým sluchovým postižením, kombinovanými vadami sluchu a zraku, osob s těžkým postižením nosného a pohybového aparátu a osob s hlubokou nebo těžkou mentální retardací. Pouze u příspěvku na mobilitu na něj mohou dosáhnout i některé osoby s jinými diagnózami, pokud mají přiznán průkaz ZTP či ZTP/P.
Zákon o dávkách osobám se zdravotním postižením přiznává dva druhy příspěvku. Tím prvním je už zmíněný příspěvek na mobilitu, který lze považovat za klasickou finanční dávku. Druhý typ příspěvku je tzv. příspěvek na zvláštní, nebo spíše řekněme kompenzační pomůcku. Zde už nejde o klasickou finanční dávku, ale o příspěvek státu na konkrétní kompenzační pomůcku, která má za cíl zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení dané osoby a slouží k podpoře jejího sociální začleňování. (Krátká odmlka.) Omlouvám se vám trošičku za dnešní zdravotní hendikep.
To je rozdíl od zdravotních pomůcek hrazených z veřejného zdravotního pojištění, které má za cíl zlepšit zdravotní stav dané osoby, či pomoci kompenzovat zdravotní hendikep, případně bránit dalšímu zhoršení zdravotního stavu. Chci připomenout, že osoba žádající o ty tzv. kompenzační pomůcky je povinna uhradit deset procent z ceny této kompenzační pomůcky.
To, o čem budeme dnes hovořit v souvislosti s předloženou novelou, je právě ten druhý typ příspěvku, tedy příspěvek na kompenzační pomůcky, kde stát za splnění podmínek daných zákonem poskytuje zdravotně hendikepovanému příspěvek na konkrétní pomůcku, která mu při jeho zdravotním stavu zlepší jeho kvalitu života. Problém, který chceme řešit je fakt, že doposud nejsou zařazeny do působnosti tohoto zákona zdravotně hendikepovaní, kteří sice nemají těžce postižený nosný či pohybový aparát, ale jejich mobilita je výrazně narušena jejich interním stavem.
Konkrétně se jedná o osoby s těžkým postižením srdce, s těžkým plicním onemocněním či s výrazným postižením cév dolních končetin. Všechna tato onemocnění v těžším stadiu nebo v těch nejtěžších stadiích výrazným způsobem limitují mobilitu člověka, a to v některých případech ještě hůře, než je tomu u těžkého postižení pohybového či nosného aparátu. Každý z nás jistě známe ze svého okolí osoby, které vzhledem k těžkému stupni postižení jejich srdce či plicního aparátu nezvládají více než jen pár kroků, protože více prostě neudýchají. U osob s těžkým postižením cév dolních končetin je to podobné, byť příčina jejich zhoršené mobility je z medicínského hlediska jiná. Zde je třeba říci, že i tyto zmíněné skupiny osob mohou dosáhnout na prvý typ příspěvku, tedy na příspěvek na mobilitu, protože většinou jsou držiteli průkazu ZTP či ZTP/P. Bohužel tyto osoby bez pomoci některých kompenzačních pomůcek se prostě mimo svůj domov nedostanou, tedy nechci být cynik, ale lze říci, že jim je příspěvek na mobilitu k ničemu.
Právě proto považujeme se spolupředkladateli zařazení těchto tří skupin pacientů do působnosti zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením za velmi důležité. Jedině tak mohou tito postižení dosáhnout na pomůcky, které jim mohou pomoci dostat se mimo své obydlí, ale v řadě případů se vůbec pohybovat po svém bytě.
Kritéria pro stanovení stupně postižení k zařazení do působnosti zákona byla konzultována s příslušnými odbornými lékařskými společnostmi. Konkrétně s kardiologickou společností, se společností kardiovaskulární chirurgie a s Českou pneumologickou a fyziologickou společností.
Součástí předložené novely je i návrh na novelizaci prováděcí vyhlášky č. 388/2011 Sb., která zahrnuje i výčet kompenzačních pomůcek pro nově zařazené diagnózy. Jde o nájezdové ližiny, svislou zdvihací plošinu nebo šikmou zvedací plošinu, roštovou rampu, schodišťovou sedačku, elektrický skútr jako mnohem levnější alternativu příspěvku na motorové vozidlo, případně dodatečnou úpravu motorového vozidla, zejména při usnadňování nastupování, nakládání vozíku apod. Jistě je možné diskutovat o omezeném množství dalších pomůcek, které by připadaly v úvahu dle doporučení odborných společností, ale to nechávám na diskusi ve výborech. Naopak se nepočítá u této skupiny osob s příspěvkem na pořízení motorového vozidla. ***