(9.30 hodin)
(pokračuje Munzar)
Paní ministryně mi vlastně tady odpovídala na něco jiného, než jsem se ptal. Paní ministryně se věnovala ve svém vystoupení i tomu, že ona nemůže vstupovat do živých kauz. Ale to já jsem po ní absolutně nechtěl. Já jsem se neptal na konkrétní údaje jednoho případu, jaké se to týká restaurace, jakého se to týká podezření a podobně. Já jsem se paní ministryně ptal, zda jí přijde věcně i zákonně v pořádku, že Finanční správa vyzývá svatebčany pod hrozbou pokuty, aby sdělovali informace osobního charakteru, to znamená, zda opravdu Finanční správa má nárok vědět to, kolik měli na svatební hostině svatebčanů, kde se ta svatební hostina konala. A bohužel se stalo, že i Finanční správa oslovila svatebčany, kteří měli hostinu doma. Navíc jsou to informace, které nemají s výběrem daní vůbec nic společného. Co má s výběrem daní společného, abych sdělil, kolik jsem měl na své svatbě osob? Je to skutečně relevantní?
Také jsem se ptal paní ministryně, jestli se skutečně domnívá, že svatebčané jsou povinnými osobami podle § 57 daňového řádu, a dokonce jsem zde citoval uznávaný komentář Baxa a spolek autorů, kde je paní ministryně spoluautorkou, z kterého vyplývá, že povinnými osobami nejsou, a zda paní ministryně považuje postup za přiměřený. Já jsem čekal jasnou odpověď. Místo toho se mi dostalo poučení, že Finanční správa musí mít vyhledávací činnost. Já nepopírám, že se musí proti daňovým únikům bojovat, ale je otázkou, jestli účel, byť bohulibý, světí prostředky. Písemná i ústní odpověď paní ministryně ve mně zanechala dojem, že opět obhajuje postup Finanční správy, že nekriticky přistupuje k tomu, co se stalo. A mě tím překvapila dokonce dvakrát.
Já jsem opravdu myslel, že v první písemné odpovědi, případně zde, řekne, že to byl exces, který se nebude opakovat, a že učiní takové kroky, aby se to skutečně neopakovalo. Místo toho jsem se dočkal pouze nekritických slov ohledně postupu Finanční správy, bagatelizace celého postupu Finanční správy. A bohužel tento nekritický přístup a tato bagatelizace de facto legitimuje postup celé Finanční správy a to mě velmi mrzí a děsí. Místo toho paní ministryně řekla, že se nejednalo o kobercový nálet na svatebčany. A co je zaslat výzvu 95 novomanželským párům, dokonce i těm, co měli hostinu doma? To je co? Prosba, jak to nazvala ve své tiskové zprávě Finanční správa? Prosba pod hrozbou pokuty pod krycím názvem výzva?
Tato bagatelizace je do nebe volající. Je to nechutný příklad zneužívání postavení státní moci a pravomocí. Je to symbol agresivního přístupu Finanční správy posledních let k našim občanům, kdy si své nástroje a pravomoci vykládá velmi extenzivně a v neprospěch daňových subjektů. Státní správa by se měla chovat přiměřeně a přiměřenost v tomto případě je opravdu na míle daleko. A nekritický přístup ministryně financí, vedení Ministerstva financí, ředitele Finanční správy přispívá k legitimizaci celého postupu. Dnes dokonce vyšel článek na iRozhlasu, kde finanční ředitel Janeček obhajuje celý postup Finanční správy a považuje ho za správný a zákonný. A možná za to probíhají zprávy, že pan generální ředitel Janeček odchází na vlastní žádost a za odměnu, za splnění rozkazu, který zněl jasně, získá místo ředitele Finančního úřadu v Českých Budějovicích. Já jsem se chtěl na to paní ministryně zeptat, zda je to pravdivá informace.
Já tady zopakuji to, co jsem říkal 1. listopadu na začátku projednávání své interpelace, že přirozeností státní moci je její roztahovačnost a úkolem všech demokratických politiků je tuto státní moc brzdit, brzdit její roztahovačnost, krotit ji a držet na uzdě, aby se necítila všemocná a nedotknutelná. A právě nekritický přístup, snaha obhájit neobhajitelné, bagatelizace, to je živná půda pro roztahovačnost a jsme toho svědky v přímém přenosu od stávajícího i minulého vedení Ministerstva financí, které přistupuje nekriticky a nedrží právě Finanční správu na uzdě. Nejen že mě to mrzí, mě děsí, že se zde podporuje zvyšování státní moci a nadužívání pravomocí na úkor práv občanů. A to pro naši demokracii považuji za velmi, ale velmi alarmující.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Chápu to, že nenavrhujete žádné usnesení? Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Chci navrhnout usnesení, ani tak ne kvůli odpovědi paní ministryně, i když podle jednacího řádu je to takto napsáno, ale navrhuji usnesení, abychom nesouhlasili s odpovědí podle § 112 odst. 5 jednacího řádu, a navrhuji to z toho důvodu, abychom aspoň my v naší slovutné Sněmovně dali signál Finanční správě tímto nesouhlasným usnesením, že toto už bylo přes čáru. Já věřím, že mě v tom napříč politickým spektrem podpoříte, pokud se také domníváte, že tento postup byl přes čáru. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Takže budeme hlasovat. Je zde žádost o odhlášení, takže jsem vás všechny odhlásil. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami. Svolám kolegy do sálu. (Předsedající gonguje.)
Pro ty, co přicházejí, zopakuji, že budeme hlasovat o nesouhlasném stanovisku Sněmovny s odpovědí na interpelaci paní ministryně. Jelikož se nám počet ustálil a je nás dost, zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro nesouhlas. Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování pořadové číslo 76 bylo přihlášeno 74 poslanci a poslankyně, pro 42, proti 22, stanovisko bylo přijato. (Potlesk z lavic Pirátů.)
Tím jsme projednávání této interpelace nyní ukončili. Posuneme se k další, kterou je interpelace poslance Leo Luzara ve věci návrhu změny zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům. Je to sněmovní tisk 315. Je to interpelace na ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou. Mám avizováno, že pan poslanec tu není, v takovém případě se o interpelaci dále nejedná, takže se posuneme dál, a to k interpelaci pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci neutěšeného stavebně technického stavu nemovité kulturní památky v Opavě ve správě Slezského zemského muzea v Opavě, Blücherův palác. Je to sněmovní tisk 323. Je to interpelace na ministra kultury Antonína Staňka. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Než půjdu podrobněji k té interpelaci a zejména k odpovědi, pro ty, kteří neznají krásnou Opavu. Máme tam v centru městskou památkovou zónu, mnoho krásných staveb. Kolem městské památkové zóny je prstenec parků, které zřídili naši předchůdci už v 18. století na místě původních hradeb. A v tom centru jsou zcela bezkonkurenčně dvě budovy v nejhorším stavu. Obě patří státu. Jedna patří České poště, ta se snaží toho objektu neúspěšně už nějakou dobu zbavit. A druhá, a to je ještě horší, jedná se o kulturní nemovitou památku, kterou má ve správě Slezské zemské muzeum, které patří pod Ministerstvo kultury.
Myslím, že je do nebe volající, když nemovitá kulturní památka v samotném centru městské památkové zóny, která patří do resortu Ministerstva kultury, je v takovém stavu. Proto jsem interpeloval pana ministra, který je samozřejmě ve funkci velmi krátce a nenese odpovědnost za ten stav, ve kterém se památka nachází. Nicméně z těch odpovědí je klíčová odpověď na poslední otázku. Neexistuje žádný časový harmonogram opravy této nemovité památky. A to je věc, která by se měla změnit, a k tomu už kompetenci pan ministr kultury bezesporu má.
V tom Blücherově paláci je dneska depozitář. Musím říct, že veškeré přípravné práce na rekonstrukci Blücherova paláce probíhaly za minulého vedení Slezského zemského muzea. Nechci zatěžovat vás všechny, že bych tu odpověď četl podrobně, koho to zajímá, je tam v odpovědi pana ministra i konkrétní sled kroků, které byly učiněny ze strany Slezského zemského muzea. Je evidentní, že ty rozhodující kroky se děly do roku 2015. Od té doby ta otázka vlastně stagnuje. Klíčové je postavit nový depozitář, a to za palácem Razumovských, také v městské památkové zóně, resp. na samém kraji městské památkové zóny, protože nejprve se musí sbírkové předměty přestěhovat, a pak se může Blücherův palác opravit. ***