(20.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Jsem rád, když pan poslanec Onderka tak k tomu mířil, že jsem neslyšel to oblíbené sousloví žadatelů o veřejné peníze, že dochází k multiplikačnímu efektu. A pak říkají, když tam vrazím korunu, tak dostanu zpátky tři. Takže když mi dáte 70 mil., tak dostaneme zpátky 200. Kdyby to byla pravda, tak navrhuji, abychom tam vrazili 200 mil., a dostaneme zpátky 600, anebo 500 mil. a dostaneme zpátky 1,5 mld. Kdybych věřil tomu, že to přináší státu stovky milionů, a to neříkám, že jsem proti, abychom tu akci podpořili, a kdybych z těch stovek milionů vzal to nejmenší číslo, tak nejmenší stovky jsou dvě stovky. Jedna stovka je jedno sto. Takže kdyby to byly dvě stovky milionů a kdyby to bylo na DPH, a když řeknu, že všechno bude v základní sazbě, tak tržby, které ti návštěvníci udělají, jsou 1 mld. 200 mil. a z toho je zhruba 21 %, zaokrouhleně 200 mil., které skončí ve státní kase. Nevím, kdo napíše analýzu, že účastníci Grand Prix Brno utratí za tři, čtyři, pět dnů 1,2 mld. A teď mluvím o zahraničních návštěvnících, naši návštěvníci to utratí vždycky před Moto GP i po Moto GP.
Myslím si, že není šťastné to neřešit v rozpočtu, ale pokud je tady taková důvěra, já vám věřím, ty mi věříš, do rozpočtu nedáme, uvidíme někdy příště, proč ne. Ale to byla jenom poznámka k zajímavé debatě. Já jsem se naopak těšil, že ten pozměňovací návrh budeme hlasovat, abychom ukázali, kdo tu prestiž podporuje a kdo ne.
Mimochodem, máme dvě akce v České republice, které soupeří o návštěvnický rekord: Moto GP Brno a Dny NATO v Moravskoslezském kraji. První rozdíl je, že Moto GP je třídenní, Dny NATO jsou dvoudenní. Druhý rozdíl je, že někteří účastníci Moto GP platí vstupné, mnozí ne, a Dny NATO jsou pro veřejnost zdarma. Můžeme porovnat, v obou akcích můžeme mluvit zhruba o 200 tis. návštěvníků. U nás to taky záleží na počasí, jestli prší, nebo ne, ale v těch nejlepších letech přijde 200, 210 tis. za dva dny. Když je opravdu mimořádně špatné počasí, tak třeba 110 nebo 120 tis. za dva dny. Na té akci je mimořádně cenné to, že je to skutečně zadarmo.
Já z tohoto místa děkuji všem, kteří tu akci vymysleli a roky provozují. Když jsem s nimi před lety mluvil, tak oni zvolili ten koncept, že jednou už daňový poplatník výdaje na obranu zaplatil ve formě daní a díky tomu, kolik my alokujeme na obranu, tak potom, když chce Armáda České republiky ukázat, co z peněz daňových poplatníků pořídila, není vhodné, aby platili znova. Mně ten princip přijde správný a úspěch této akce potvrzuje, že se jedná o správný princip. A klobouk dolů. Mnozí z nás viděli první ročník na Černé louce, a když to srovnáme s posledním ročníkem letošního roku, tak ten rozdíl je nebetyčný.
Pojďme zpátky k rozpočtu. My jsme v prvním čtení schválili základní parametry. Jenom připomenu, že jsme schválili deficit 40 mld. a z úst občanských demokratů zněla především kritika výše deficitu. A ta zněla poměrně jednoduše. V okamžiku, kdy si vláda naplánovala zhruba o 150 mld. vyšší příjmy, nebyla schopna představit návrh vyrovnaného rozpočtu a z těch 150 mld. jakoby na snížení deficitu použila pouhých 10 a o 140 mld. zvýšila plánované výdaje.
Velmi často slyším z úst vládních politiků, že není důležitý plán, zákon, že je důležitý výsledek. Podle mě je v tom část pravdy. (Reakce ze sálu.) Já jsem říkal, že je to část pravdy, ne že je to úplná pravda.
Pokud chceme brát vážně projednávání státního rozpočtu, tak bychom se měli snažit, aby ten rozpočet byl pokud možno přesný. Když se podíváme na příjmy, tak si myslím, že v oblasti příjmů ten rozpočet je realistický, vychází z realistického odhadu vývoje české ekonomiky v příštím roce. Nemá cenu se tady přít o drobné, jestli je to o desetinku víc, nebo míň, takže to v zásadě sedí. V čem se s vládou lišíme, je výdajová strana.
Já bych řekl, že za celých pět let, kdy funguje koalice ANO a ČSSD, respektive ČSSD a ANO v minulém volebním období, aby to bylo podle velikosti poslaneckých klubů, se tato vládní koalice jednou s lidovci, jednou s komunisty věnuje především příjmové stránce a žádnou snahu o omezení provozních výdajů jsme nezaznamenali. A nevidíme ji ani v návrhu rozpočtu na rok 2019. A myslím si, že pět let je už dostatečná doba, abychom mohli hodnotit trendy a porovnat čísla. (Poslanec se odmlčel kvůli hluku v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozumím, pane předsedo, ale jsou to i vaši straničtí kolegové, kteří jaksi nejsou ochotni přejít do předsálí a diskutovat tam o jiných tématech, než o kterých hovoříte vy.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Ano, poprosím své stranické kolegy, aby nemluvili s vládními politiky, protože mě to ruší. (S úsměvem. Veselost v sále.) Aby s nimi nemluvili na sále během mého projevu, jinak samozřejmě mohou, aby to bylo zcela jasné. (Výbuchy smíchu a potlesk v levé části sálu.)
Když jsme kritizovali výši deficitu, tak jsme slibovali, že uděláme to, co v předchozích letech, že si myslíme, že nestačí pouze kritizovat. A když něco kritizuji, tak musím ukázat, že bych měl lepší řešení. My jsme připravili společně s mými kolegy pozměňovací návrh, který je v systému jako sněmovní dokument číslo... teď se omlouvám, 1930. Děkuji paní zpravodajce. Jsem pod ním sice podepsán já, respektive do systému je zaveden pod mým jménem, ale chápejte ho prosím jako společný pozměňovací návrh celého našeho klubu. Našli jsme, a docela jednoduše, chci říci, 40,5 mld. možných úspor. Kdybychom hledali více, tak bychom možná mohli říkat, že mohl být sestaven přebytkový rozpočet. My jsme říkali, že by nám stačilo a že bychom politicky ocenili, kdyby návrh rozpočtu byl vyrovnaný. Proto jsme hledali 40 mld. a ne třeba 50 nebo 60.
Těch položek, ve kterých jsme to našli, není mnoho, zhruba 11. A já vás zkusím seznámit, pokud mi to umožníte a trošku snížíte hladinu hluku, a přiblížit vám aspoň některé. Přestože vím, že šance na přijetí je malá, tak se pokusím vám a možná divákům a zejména daňovým poplatníkům vysvětlit, kde vidíme zbytečné výdaje. A právě proto, jak jsme řekli, že už můžeme dělat číselné řady třeba pěti let, tak můžeme srovnávat. Děkuji. (Hluk v sále se snížil. Ministryně financí mluví z lavice.) Paní ministryně mi napovídá. My jsme vycházeli z platné legislativy, bohužel náš návrh na snížení daně zaměstnancům zatím nebyl schválen, takže nemůžeme počítat s tím, že těch 55 mld., které představují snížené příjmy pro celé veřejné rozpočty, nejenom pro státní rozpočet, to znamená, pro státní rozpočet by to bylo zhruba nějakých 38, 0,7 krát 55, takhle rychle počítám, nicméně kdyby to bylo, tak vykryjeme, hned jsme vám ukázali těch 40 mld., kde to můžete najít. Až to schválíme, určitě najdeme další desítky miliard. Říkal jsem ve svém vystoupení už dvakrát, že to zdaleka nejsou všechny úspory.
První cifra, první položka, na kterou bych chtěl upřít pozornost daňových poplatníků, jsou objemy prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci v počtu míst a průměrných platů. Podívejme se na tu řadu. A budu to trošku zaokrouhlovat, budu říkat celkové výdaje v miliardách korun:
2014 - 132,5 mld., můžeme vzít argument, že to ještě připravovala vláda Jiřího Rusnoka, což je pravda. Tím, že volby byly v říjnu, nová vláda přišla myslím až v lednu 2014, takže to ještě obhajovala úřednická vláda Miloše Zemana a Jiřího Rusnoka. Nicméně hlasy pro to našla už tehdejší formující se koalice ČSSD, ANO a KDU.
V roce 2015 to byl první rozpočet, který připravoval ministr financí Andrej Babiš, celkové výdaje v této položce byly 139 mld., v roce 2015 149 mld. - pardon, v roce 2016 149 mld., v roce 2017 162 mld., v letošním roce 186 mld. a pro příští rok paní ministryně a celá koalice škrtá úřednická místa, šetří, šetří a celkové výdaje jsou 207 mld., což je plus 21 proti roku 2018 a plus 72 mld. proti roku 2014, což procentuálně je takřka padesátiprocentní nárůst proti roku 2014. ***