(19.50 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Takže podle mého názoru není pravdou, že by majetek byl privatizován. Co bylo ale privatizováno, jsou ty služby. Některé obce přešly k tomu, že si spravují tu soustavu samy, zajišťují dodávky vody a obnovu samy. Je to věc rozhodnutí toho kterého zastupitelstva. To, které se rozhodne, že si najme na to firmu, tak tak učiní. Kdo si to bude chtít převzít do vlastních rukou, jakousi formou nějakého městského nebo obecního socialismu, no tak ať tak učiní. Ale je to vždycky na rozhodnutí toho kterého zastupitelstva.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Pavel Kováčik, poté pan poslanec Petr Beitl. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Pavel Kováčik: Já tedy, pane předsedající, paní a pánové, fakt nechci zdržovat. Ale on pan kolega Stanjura si začal. Tak prostřednictvím předsedajícího, těch třicet let téměř po tom převratu jste ty mosty moc dobře neudržovali, co my jsme postavili, že vám tak jeden za druhým padají. Ostatně zítra v 11 hodin je zařazen bod, který má řešit ještě nezaplacené podniky z dob privatizace právě pod vašimi vládami, vládami ODS. Já vím, vy řeknete, že jste v ODS ještě nebyl, nebo aspoň ne ve funkci. To ale nic nemění na tom, že já jsem také ve funkci nebyl před převratem, v žádné stranické ani hospodářské významné funkci, a přesto jsem dodnes obviňován, co jsem všechno za těch zločinných čtyřicet let napáchal.
Takže aby bylo jasno, historie se nepočítá jenom do roku 1989, ale už je dost dlouho i po roce 1989. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Petr Beitl. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já ještě také doplním stručně ten kaleidoskop o vodárenských společnostech. Naše území spravuje Severočeská vodárenská společnost a spravuje území Libereckého a Ústeckého kraje. Na tomto území si obce majetek té společnosti udržely a jediné, co neměly pod kontrolou, bylo 50 % té koncesionářské provozní společnosti. A protože akcionáři zaveleli a společnost dobře hospodaří, tak těch 50 % bylo vykoupeno a od 1. 1. 2020 jedeme se stoprocentním majetkem a stoprocentní provozní společností. Takže ono to chce jenom počítat, hospodařit a obce a města si umí občas poradit docela samy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a mohu udělit slovo řádně přihlášenému panu poslanci Jaroslavu Holíkovi, připraví se pan poslanec Roman Onderka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážená prořídlá Sněmovno a také prořídlá vládo, já jsem původně chtěl vystoupit se svým pozměňovacím návrhem. Ale protože politické hašteření, které tady probíhalo, bylo hodně dlouhé a sám jsem ze Zlína, kde, řekl bych, distribuci vody řeší Moravská vodárenská, kterou plně vlastní Veolie, a je tam řada aktivistů, kteří by rádi tento podíl vykoupili, tak se nám stalo, že jeden z aktivistů kandidoval a byl zvolen do zlínského zastupitelstva. Rada města Zlína v čele s primátorem odmítli všechny zastupitele SPD zařadit do komisí. Jenom aby bylo malinko jasno.
A teď dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu 1911 a je to podpora boje proti suchu. My tady vyžadujeme, abychom z kapitoly 329 převedli do kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí do oddělení 3.1 ochrany krajiny 200 milionů.
A odůvodním, o co se jedná. Sucho a pokles hladiny spodní vody sužuje celou Evropu. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu nebo respektive je podpora boje se suchem a udržení vody v krajině. Důraz je kladen hlavně na protierozní ochranu. Jedná se tedy o budování malých vodních nádrží, rybníčků, mokřadů, výsadbu remízků, tvorbu meandrů a jednu z těch důležitých věcí, abychom napravili průšvihy, které byly uspořádané u nás v přírodě v 70. a v 60. letech, kdy většina zemědělců zmeliorovala pole, a dnes nám tudy utíká ještě stále více než 50 % vody. Tyto uvedené návrhy snižují úbytek vody v krajině, řeší vodní a větrnou erozi a snižují riziko povodní. Dále také pomáhají v boji s kůrovcem, protože pokud má strom dostatek vláhy, tak toho kůrovce utopí. Kromě výsadby zeleně na zemědělské půdě nebo na stavební půdě doporučujeme, aby se začala vysazovat zeleň na obrovských plochách logistických center, hypermarketů a výrobních hal, které tady jsou. Tyto navržené úpravy nejenom sníží procento skleníkového plynu v atmosféře, ale také navrátí ráz české krajiny a českého venkova.
Dámy a pánové, ta voda chybí a ona ubývá. A my stále sedíme a tváříme se jako ten, který padá z desátého patra, a všichni slyší, když letí kolem pátého patra, jak říká: zatím je to dobré. Dámy a pánové, my neletíme kolem pátého patra, ale kolem druhého.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Holíkovi a nyní pan poslanec Roman Onderka se svým vystoupením v rozpravě ve druhém čtení ke státnímu rozpočtu na rok 2019. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní ministryně, pánové ministři, vážené kolegyně, kolegové, jenom mi dovolte na závěr projednávání druhého čtení ke státnímu rozpočtu na rok 2019 dvě připomenutí pozměňovacích návrhů, které jsou ale už součástí návrhu rozpočtového výboru k tomuto, které budeme hlasovat v rámci třetího čtení.
V jednom z nich se jedná o změnu v textové části týkající se zachování matrik, a to i v těch menších obcích, a to s ohledem na resort Ministerstva vnitra České republiky. Druhý pozměňovací návrh, který se dotýká částky 327 milionů, výdaje vedené v ISPROFIN v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí na financování programu Rozvoj obnovy materiálně technické základny sociálních služeb, to jest navýšení investic do domovů pro důchodce, seniory a další. Neodůvodňuji natolik podrobně, protože bylo projednáno opravdu poměrně podrobně v rámci rozpočtového výboru a usnesení rozpočtového výboru z 16. schůze ze dne 28. listopadu 2018 tyto pozměňovací návrhy, které jsem předložil, doporučilo Poslanecké sněmovně ke schválení.
Měl jsem podáno ještě několik pozměňovacích návrhů týkajících se Velké ceny, Grand Prix Brno neboli v hantýrce Moto GP. Jedná se o záležitost, která dle mého názoru je velice důležitá nejen pro město Brno, pro Jihomoravský kraj, ale i pro celou Českou republiku. Mistrovství světa silničních motocyklů Grand Prix České republiky je významná sportovní akce s dlouhou historií a velkou tradicí. Má kromě obrovské sportovní důležitosti velký celospolečenský dopad v čele s propagací města, regionu i České republiky, a to v celosvětovém měřítku. Dle provedených analýz má navíc i reálné finanční přínosy pro ekonomiku České republiky v řádech stovek milionů korun.***