(15.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Ministerstvo financí se jako zodpovědný hospodář rozhodlo tuto absurdní situaci řešit jednoduchou a logickou novelou, která usnadní převádění peněz z jedné státní kapsy do druhé, z privatizačních účtů do státního rozpočtu. Stát zároveň už nebude mít důvod kumulovat peníze na privatizačních účtech pro případ, že by jejich zdroje zeslábly, protože novela upravuje i opačnou eventualitu. Pokud by na privatizačních účtech nebyl dostatek prostředků na privatizační závazky, peníze by se naopak převedly ze státního rozpočtu. Stávající úprava to neumožňuje.
Je zjevné, že celá řada argumentů, které zaznívají na odpor proti navrhované novele, je účelová a zavádějící. S těmi nejnesmyslnějšími bych se ráda teď hned vypořádala.
Za prvé. Nikdy nebylo účelem zvláštních účtů privatizace tvořit rezervu na horší časy. Ten, kde si to myslí, se měl ozvat v roce 2002, když byly příjmy téměř 130 miliard, nebo v roce 2005, když to bylo 110 miliard, ani 40 miliard z roku 2008 nebylo málo. Hovořit dnes, kdy jsou tyto příjmy v podstatě omezeny na rok od roku klesající dividendu ČEZu a v součtu tvoří zhruba desetinu příjmů z let 2002 až 2005 a ani ne polovinu roku 2008, o rezervách státu je argument přitažený za vlasy.
Za druhé. Není ohroženo financování ekologických závazků státu. V současném znění zákona není žádná pojistka, která by zabránila situaci, že veškeré dostupné prostředky na zvláštních účtech budou převedeny například na přípravu průmyslových zón, dopravní infrastrukturu či do rozvoje bydlení. To je ryze na rozhodnutí vlády, protože účet stojí mimo návrh zákona o státním rozpočtu. Na ekologii by pak nezbyla ani koruna. Navrhovaná novela ale průmyslové zóny či průmyslovou infrastrukturu jako výdajové tituly škrtá a ponechává v podstatě jen ekologické závazky, rekultivace a to, co přímo souvisí s privatizací. Navíc, usnesením z loňského roku ukládá vláda ministru financí zajistit na ekologii nejméně 4,5 miliardy korun ročně. Jak to ministr zajistí? Nejsnáze tak, že je na těch účtech prostě nechá! A kdyby se stalo něco nepředvídatelného, jako je například prohra v privatizačním v soudním sporu, i takové věci jsme zdědili, je tu nově zavedena možnost doplnění chybějících prostředků ze státního rozpočtu. Proto není sporu, že plnění ekologických závazků je navrhovanou novelou řešeno mnohem lépe než doposud.
Za třetí. Nejde o žádný účetní trik za účelem vylepšení bilance. Hlavním cílem navrhované novely je, aby prostředky, které nebudou využity na krytí privatizačních výdajů, nezůstaly na účtu nečinně ležet, ale aby mohly být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství. Tento proces bude transparentní a kontrolovatelný, neboť bude podléhat standardním procesům uplatňovaným při sestavování státního rozpočtu.
Na závěr mi dovolte krátké shrnutí. Novela má eliminovat všechny účelové vládní výdaje a ponechat pouze výdajové tituly související se závazky z privatizace, které tak opět získají prioritu financování. Zdůrazňuji, že v současné době není možné hradit privatizační výdaje z žádných jiných zdrojů. Současně bude novelou umožněno efektivní a transparentní využití volných finančních prostředků.
Účinnost novely je předpokládána na 1. leden 2019.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí Aleně Schillerové a budeme pokračovat v našem odpoledním jednání. Nyní požádám pana senátora Ladislava Kose, aby se ujal slova. Prosím, pane senátore.
Senátor Ladislav Kos: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já tady nebudu polemizovat s argumenty, které tady uvedla paní ministryně na obhajobu novely tohoto zákona o zrušení Fondu národního majetku, tak, jak jsem to dělal v Senátu, na to si myslím, že tady budou jiní, a jenom bych vás konzervativně seznámil s průběhem projednávání tohoto zákona v Senátu.
Jenom stručně. Vlastně novelou zákona je odstraněna velká část taxativního výčtu možností použití prostředků privatizačního fondu, kromě úhrady spojené s odstraňováním ekologických škod privatizovaných podniků a úhrady nákladů nápravy škod způsobených na životním prostředí těžbou nerostů a na revitalizace dotčených území. Nově je pak zavedena možnost převedení prostředků fondu privatizace do státního rozpočtu a jejich využití v jakékoliv jeho kapitole a naopak nově zavedena možnost převodu prostředků ze státního rozpočtu do tohoto fondu.
Návrh zákona byl projednán na plénu Senátu dne 15. 11. s výsledkem hlasování: návrh zákona zamítnout - při účasti 69 senátorů bylo 51 pro zamítnutí, 10 proti a 8 se hlasování zdrželo.
K hlavním důvodům, které vedly k zamítnutí a které padly jak na projednávání ve výboru, tak na plénu, tak bylo většinou řečníků požadováno, aby fond prioritně sloužil k pokrytí závazků státu na odstraňování ekologických škod, které činí řádově v závazcích ze smluv asi 100 miliard korun, a ne k tomu, aby z tohoto fondu byly vyváděny prostředky do státního rozpočtu. Naopak by mělo Ministerstvo financí zajistit ve fondu dostatečné množství prostředků a hlavně urychlený průběh sanací tak, aby tyto závazky byly urychleně odstraněny, protože ekologické závazky, respektive smlouvy na jejich odstranění, v některých případech jsou již vousaté a trvají 25 let. Senátoři uváděli příklady ze svých regionů, kdy se sanace postižených lokalit táhne velice dlouho a Ministerstvo financí k tomu přistupuje velice laxně.
Padaly rovněž pochybnosti, zda je tato novela motivována snahou... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane senátore. Ještě chviličku počkáme, až ti, kteří diskutují jiné téma, než je zrušení Fondu národního majetku v té poslední novele, aby přesunuli své diskuze do předsálí a pana senátora nechali v klidu a v důstojném prostředí přednést stav nebo výsledek projednávání v Senátu. Děkuji. Můžete pokračovat.
Senátor Ladislav Kos: Děkuji. Padaly rovněž pochybnosti, zda je tato novela motivována skutečně snahou o hospodárné využití prostředků, které jsou ve fondu privatizace uloženy, nebo pouhou snahou o posílení státního rozpočtu, jak tady bylo řečeno. Ve fondu díky tomu, že je důchodový účet v přebytku, se vlastně nashromáždilo 34 miliard a samozřejmě je to velice lákavým soustem tyto prostředky použít do státního rozpočtu a financovat z nich akce, jako jsou slevy na jízdném a podobně. Takže to byla další námitka.
A pak tam padaly takové návrhy, že tento fond privatizace by měl být veden v podobném modu, jako je například atomový fond, kde se střádají peníze na likvidaci jaderných elektráren po jejich dožití, a pokud by měl ten fond být něčemu použit, tak potom na financování základních opatření, jako je například opatření reagující na klimatickou změnu, snížení uhlíkové stopy nebo prostředky na řešení energetické bezpečnosti.
Takže to byl asi takový průřez tím, co se dělo při projednávání v Senátu, a jak jsem říkal, 51 ze 69 přítomných senátorů souhlasilo s návrhem na zamítnutí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Ladislavu Kosovi a nyní požádám, aby se zpravodaj garančního výboru, rozpočtového výboru, Petr Vrána vyjádřil ke zprávě Senátu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Petr Vrána: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi krátkou rekapitulaci. Usnesení Senátu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, bylo doručeno Sněmovně a rozesláno poslancům dne 16. 11. 2018 jako sněmovní tisk 130/5. Senát svým 32. usnesením z druhé schůze konané 15. listopadu 2018 zamítl návrh zákona a důvody k zamítnutí popsal pan senátor Kos.
Z důvodů, které uvedla paní ministryně Schillerová a které bych pouze opakoval v tuto chvíli, doporučuji přehlasovat veto Senátu. Děkuji.***