(15.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Já si myslím, že mnohem rozumnější je, když návrh zákona zamítneme, nezpůsobíme další nejasnosti pro stovky dalších podnikatelů a budeme nadále hledat jiné řešení, které by mohlo tuto speciální skupinu diskriminovaných daňových poplatníků vyřešit - vyřešit jejich problém s daní z příjmu. Tím, že bychom přijali tento návrh zákona, možná pomůžeme dvěma, třem stovkám lodníků, to je určitě dobře, na druhé straně ten nezamýšlený efekt by mohl být mnohem horší a do roka a do dne tady budeme řešit novelu, která odstraní to, co bychom dneska svým hlasováním pro tento návrh zákona způsobili. (Hluk v sále.)

Myslím, že se shodujeme, a říkal to i pan senátor, v tom, že problém je třeba řešit, jenom nás senátoři upozornili, že navržené řešení vytvoří jiné problémy, mnohem horší. Můžeme nad tím kývnout rukou, nicméně stát a Finanční správa mají mnohem delší období než podnikatel, který se musí nejpozději desátého, když počítá mzdy, nějak rozhodnout. A Finanční správa má pak minimálně tři roky na to, aby řekla, zda to udělal dobře, nebo špatně. Nevím, jestli bychom měli zatěžovat Ministerstvo financí nějakou informační povinností, jak dostat k jednotlivým zaměstnavatelům ty sazby, zda je to povinné, dobrovolné, jaké jsou sazby. Těch problémů je podle mě celá řada. Vystoupení pana senátora bylo poměrně krátké, nicméně si myslím, že řekl to podstatné, ty hlavní důvody. A důvodem není to, že bychom ten problém nechtěli řešit.

Já bych doporučil, abychom se řídili zdravým rozumem, kdybych parafrázoval svého kolegu, pana poslance Kalouska, abychom byli papežštější než papež, nevím, kdo je papež v této chvíli, protože přijmout špatný zákon, který vyrobí nové problémy, aby odstranil nějaké dílčí problémy, mně nepřijde jako správný postup Poslanecké sněmovny jako celku. Takže mnohem rozumnější je, když novelu zamítneme a požádáme paní ministryni, aby se pokusila přijít ne s poslaneckým návrhem, ale vládním s nějakým způsobem řešení, který by pomohl těm konkrétním lidem a nezatížil ty ostatní nějakou nejasností nebo novou byrokracií. Že nebude jednoduché s Nizozemskem vyjednat novou smlouvu o novém zdanění, je jasné, protože když se bavíme o daňových rájích, tak mimo exotických zemí padá velmi často i Nizozemsko. Já myslím, že v té veřejné debatě to tak velmi často je. Mnoho českých firem tam má taky své sídlo, není to nic překvapivého ani nic tajného. Pokud ta smlouva je výhodnější pro Nizozemsko než pro Českou republiku, je velmi těžké toho partnera přesvědčit k tomu, abychom smlouvu změnili. Nicméně si myslím, že i díky tomu, že jsme společně v EU, máme nějaké páky a dá se to zase vyměnit za něco jiného.

Takže doporučení našeho klubu: podpořme stanovisko senátorů, mají pravdu, nechtějí zvýšit nejistotu těch, kteří podnikají a zaměstnávají například i zahraniční pracovníky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. V tuto chvíli nemám další přihlášené do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí z místa v tuto chvíli. Paní ministryně. Prosím. (Trvalý hluk v sále.)

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Víte, často slýchám, co s tím uděláte, že v Holandsku mají tak nízké daně, v Irsku mají nízké daně. Jak chcete donutit národní legislativu k tomu, aby si stanovila nějakým způsobem daně? Nás taky někdo může donutit? Nemůže. Je to výlučně právo jedině tohoto parlamentu.

A pokud by se vyjednávala smlouva s Nizozemím, chci upozornit, že ten problém, a já jsem se mu opravdu velmi věnovala, velmi věnovala, já jsem se žádné skupině poplatníků nikdy tolik nevěnovala jako lodníkům a nelituji toho času, bylo hrozně zajímavé vyslechnout si jejich příběhy. Ale uvědomme si jednu věc - tam je progresivní zdanění. To znamená, že tam je od 8 %, nevím, teď mě nechytejte za slovo, do 35, do 45 podle výše. A lodníci, kteří mají plat kolem 3 tisíc eur, což je na tamější poměry nízký plat, platí daň 8 %. U nás platí 15, samozřejmě je to ze superhrubé, takže je to přes 20 %, takže logicky to je ten problém, že oni by chtěli platit tu daň v Nizozemí, protože by tam měli 8 %. Ale my tam nemáme jenom lodníky, my tam máme například vysokoškolské pedagogy, my tam máme letce, kteří patří do vysokopříjmové skupiny, a zase kdybychom přejednali smlouvu pro lodníky, oni budou platit 35 nebo 40. To nechceme. Takže jenom nechci slibovat těšínská jablíčka, že nám ta smlouva, kdybychom ji přejednali, vyřeší problém lodníků. Je to docela složitý problém. Takže jsme se snažili ty případy spíše řešit, Finanční správa, ad hoc, každý případ svého druhu, dokonce máme lodníka, kde jsme zahájili jako Ministerstvo financí dohadovací řízení, on dodal všechny doklady a vlastně jsme zjistili, že to měl špatně spočítané, je to složité, počítá se to jako součást pojistného, daň by měl platit tady, pojistné tam, a vraceli mu asi 3 tisíce eur. Takže my jsme skutečně, Finanční správa, každý případ posuzovali, tohle už je zase kompetence ministerstva, dohadovací řízení, skutečně, co jsme mohli udělat, jsme udělali. Ale prominout daň jsme nemohli. Tu kompetenci nemá ani ministr financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Takže první pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Abychom si rozuměli, já jsem nechtěl, ať donutíme jiné státy, aby zvýšily daně. Naopak cesta je, abychom snížili daně u nás. My to pravidelně navrhujeme, a v bodě 7 určitě budeme mít možnost, až o tom budeme hlasovat. Jsem rád, že paní ministryně tak barvitě a se životní zkušeností lodníků popsala negativa progresivního zdanění. O tom se budeme taky bavit. Tak se z toho poučme, mějme rovnou daň, mějme nízké a jednoduché daně a problém budou mít jiné členské státy Evropské unie. Je lidskou přirozeností, že daňový poplatník chce platit co nejnižší daň. To není nic překvapivého, neznám nikoho, kdo by sám sobě navrhoval vyšší daně a byl z toho nadšený, když stát zvýší daně.

Já jsem říkal, ať najdete jiné řešení. Já jsem neříkal, že řešení je nová smlouva. Já jsem reagoval na vaše vystoupení, paní ministryně, vy jste říkala, že to s nimi není jednoduché. A pro to já mám pochopení. A nemyslím si, že to je jednoduchá úloha a že za měsíc, za dva jsme schopni mít novou smlouvu s Nizozemskem. To bezesporu. Ale tady jsme před jiným problémem. Tady při snaze někomu pomoci vyrábíme problém někomu jinému. A to podle našeho názoru, ale taky názoru Senátu jako druhé komory Parlamentu není správný postup. O tom dneska debatujeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. A nyní prosím pana poslance Kalouska s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: V první části jsem byl zase druhý. Chtěl jsem odpovědět paní ministryni, že samozřejmě nemůžeme donutit ani Nizozemské království, ani Irsko, aby měly jiné daně, ale nic nám nebrání, abychom je měli nižší my. A v tom bodě 7 k tomu budeme mít výjimečnou příležitost, zejména v případě těch daní, které už měly být od 1. ledna 2015 či od 1. ledna 2016 nižší, ale stávající koalice si je ponechala v té úrovni a v podstatě od té doby zvyšuje daně.

Co se týče té komplikované situace, která by mohla teoreticky nastat, já si myslím, že ne, ale nechci tvrdit, že jsem expert, mohla by ovšem nastat pouze v naší jurisdikci. A vždycky je to tak trochu věcí výkladu. Proto jsem říkal, nebuďme papežštější než papež. Pokud vůči holandské finanční správě pomůžeme těm několika stovkám lodníků a bude otázka našeho vlastního výkladu, jak řešit situaci některých firem, popřípadě jednotlivců, kteří podnikají u nás i v Holandsku, tak při troše dobré vůle k problémům dojít nemůže. Kdyby k nim muselo dojít, nemohlo Ministerstvo financí dát neutrální stanovisko. Ledaže by neutrální stanovisko byl jenom totální alibismus. Ale tomu nevěřím. Já myslím, že bylo promyšleně neutrální.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli nemám faktických poznámek ani přihlášek do rozpravy, takže se znovu zeptám, jestli se ještě někdo do rozpravy hlásí z místa. Není tomu tak, tedy rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane senátore? (Ano.) Pan navrhovatel tu je? Je. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP