Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Petr Fiala)

21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb.,
o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - prvé čtení

Projednáváním tohoto bodu jsme se opětovně zabývali v úterý 18. prosince a bod byl přerušen v obecné rozpravě. Já prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali paní ministryně Schillerová, která tam už je, a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Volný.

Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Munzar, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, vážená paní ministryně, vážený pane premiére, vážená vládo. Já jsem tu už vystupoval několikrát v obecné rozpravě v prvním čtení k tomuto bodu a nechci opakovat všechny argumenty, které jsem zde vznesl. Pouze chci upozornit pro mě na to nejdůležitější.

To, co mi na EET vadí asi nejvíce, a nejen mně, je to, že se EET stala symbolem nedůvěry k podnikatelům. Aby vznikla společenská poptávka po opatření typu EET neboli po online kontrole podnikatelů, tak se tato nedůvěra záměrně a uměle podněcovala. To vedlo k umělému rozdělení společnosti na podnikatele a zaměstnance. Lidé, kteří pracují sami na sebe, byli společensky za tuto samostatnost vyčleněni a automaticky negativně nálepkováni. Přitom jejich každodenní úsilí a aktivita je základním předpokladem ekonomické prosperity našeho státu. A za tuto svoji aktivitu jsou v uvozovkách odměněni permanentní nedůvěrou a ta té masivní většině poctivých podnikatelů jednoznačně vadí, protože dolehla i na ně. A to je ta největší jizva na tváři společnosti a bude velmi těžké tuto jizvu zahojit. A to všechno ve jménu čeho vlastně?

Byly nám slibovány ohromné peníze, které EET přinese - 18 mld., 10 mld. za první a druhou vlnu, prý za ně postavíme školy, školky, dálnice. A jaká je skutečnost? Podle státního závěrečného účtu na rok 2017 to bylo 4,1 mld. na DPH. To nestačí ani na obědy zdarma nebo slevy na jízdném. (V sále je hlučno.)

Teď se sice zase v médiích objevují jiné částky za rok 2018, ale všechny tyto údajné výnosy stojí vlastně na vodě. Paní ministryně mi tady potvrdila, že nikdo nemůže se stoprocentní jistotou určit, zda evidovaná tržba je tržba získaná díky EET, tedy taková tržba, která předtím byla zatajená, nebo je zaevidovaná proto, že přišel za podnikatelem nový zákazník.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážená Sněmovno, prosím o ztišení, ať má pan poslanec možnost mluvit ke všem, kteří ho chtějí poslouchat. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Pane předsedající, děkuji velice.

To znamená, že skutečně nikdo se stoprocentní jistotou nemůže určit, zda evidovaná tržba je evidovaná, protože dříve byla zatajená, nebo je evidovaná, protože za podnikatelem přišel nový zákazník, případně stávající více nakoupil.

Metodika výpočtu je založena pouze na hypotézách, nikoliv na faktech. A já jsem přesvědčen, že je dosahováno větších tržeb právě díky tomu, že jsme v ekonomickém růstu, díky tomu, že lidé více vydělávají, díky tomu, že více vydělávají, tak také více utrácejí. A proto je vliv EET na příjmech státu přeceňován a čísla týkající se výnosů, to znamená fiskální přínos pro státní rozpočet, jsou diskutabilní. Přitom jsou veřejnosti tato data předkládána jako fakta.

Faktem, který se příliš nezdůrazňuje, jsou ovšem miliardové náklady, které museli podnikatelé vynaložit a v případě přijetí třetí a čtvrté vlny budou muset vynaložit, aby si fakticky zaplatili svoji vlastní kontrolu. Je to vlastně absurdní přístup, že náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný. Navíc k absurditě systému přispívají absolutně neadekvátní pokuty, třeba za to, že si někdo nepřenastavil čas z letního na zimní, nebo se podnikatelé trestají za chyby svých zaměstnanců. To opravdu nepřispívá k příznivému podnikatelskému prostředí. A vy tímto vším chcete zatížit další stovky tisíc podnikatelů třetí a čtvrtou vlnou.

Dámy a pánové, podnikatelé nejsou jen oslíčkem, kterým stát může donekonečna třást, aby mu z něj padaly peníze. Pravou hodnotou podnikatelů pro společnost je totiž něco jiného. To, že nám nabízejí své služby, tvoří hodnoty ve společnosti a přispívají k národnímu hospodářství.

Z těchto důvodů chci jenom připomenout náš návrh na zamítnutí této novely již v prvním čtení, ať se ukáže, kdo skutečně v dobrém myslí na živnostníky a podnikatele a přátelské podnikatelské prostředí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Před těmi poslanci, kteří jsou přihlášeni do obecné rozpravy, nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, zákon o EET je od počátku špatné řešení problému, který zůstává. Proto SPD od počátku navrhuje zavedení paušální daně pro malé živnostníky, tak jako je tomu v Německu. Stát má své jisté, živnostníci nejsou zbytečně zatěžováni a na obou stranách nestoupá byrokracie. Vláda hnutí ANO, ČSSD, KSČM a v minulosti ještě KDU-ČSL však toto odmítá a naopak živnostníky a malé podnikatele dusí, jak jen to jde. Nenaplnila se ani slibovaná pozitivní očekávání pro státní rozpočet. EET tedy v podstatě zvýšilo náklady na provoz podnikání a zároveň ubralo i část příjmů, které živnostníci měli.

Předkládaný návrh zákona řeší současně výhrady Ústavního soudu ke stávajícímu zákonu o EET a současně přináší dost nesystémově daňovou úlevu na DPH vybraným živnostem. Tak se prý má napravit újma živnostníkům, které je si vláda moc dobře vědoma. Pochopitelně, vláda přichází jako obvykle se špatným a hodně nesystémovým řešením. Ti nejmenší přece nejsou plátci DPH, takže jim navrhované snížení sazby DPH nijak nepomůže.

U sazeb DPH ještě chvíli zůstanu. Zaráží mě DPH na vodu. Voda je podle mého soudu majetek nás všech, občanů České republiky, a parazitovat na životní potřebě, jako je voda, mi připadá ze strany státu prostě sprosté. Co vláda zprivatizuje a zdaní příště? Vzduch? To, že není zdaněný vzduch, je dané pouze tím, že Ministerstvo financí a premiér Babiš nevymysleli způsob, jak spotřebu změřit. Vláda se tváří, jako by chtěla zlepšovat život občanům, ale současně dělá pravý opak. Život občanům ztěžuje, komplikuje a prodražuje.

Není třeba vybírat DPH na vodu pod záminkou, abychom měli na vyšší důchody. Stačí přece důchodcům život zlevnit a takové DPH u takových položek zrušit. Nejsou třeba dotace podnikatelům ani investiční pobídky, stačí jim nekomplikovat a neprodražovat jejich práci.

Mám ještě jeden nápad, byť za současné politické situace u nás a v Evropě bohužel těžko realizovatelný. Chtělo by to prostě zrušit DPH a místo toho zavést jednoduchou daň z obratu. Nebyly by nekonečné daňové úniky v souvislosti s DPH a nebyla by práce pro byrokraty a ušetřily by firmy i stát. Je to dobře známý model ve vyspělých zemích mimo Evropskou unii.

Čeká nás v blízké době ekonomická recese a zřejmě i krize. V takový čas ekonomiku nestabilizuje přebujelá státní byrokracie a komplikovaný daňový systém, ale statisíce drobných živnostníků, kteří se umí živit sami. My bychom měli být rádi a vděční za každého, kdo se živí sám, a maximálně mu pomáhat, nikoliv jako dnes, kdy vláda živnostníky a malé podnikatele trestá a odírá, ať už je to formou EET, vysokými daněmi, nebo byrokracií.

Z výše uvedených důvodů budou poslanci SPD hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu zákona.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. Paní poslankyně Valachová se omlouvá z dnešního jednání od 11.30 do 14 hodin.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Na řadě je pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Polanský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady před chvílí navrhoval, abychom ten bod vyřadili z pořadu této schůze, protože mi skutečně nepřijde fér, že přeskakujeme jiné zákony, které byly podány dříve.

Příplatky pedagogů za třídnictví - podle mě to je užitečnější věc než třetí a čtvrtá vlna EET.

Stejně tak Metro D je stavba, která je potřebná, a aby mohla být zprovozněna, tak je k ní potřeba změnit legislativu. Dneska metro nemůže jezdit bez strojvedoucího, pražská rada už za minulého období odhlasovala, že chce postavit metro D bez strojvedoucího, protože je to levnější a úspornější. Z toho důvodu logicky Petr Dolínek navrhl, aby zákon umožnil provoz speciální dráhy bez strojvedoucího, ale bohužel tato Sněmovna ten jeho návrh, přestože má číslo 191, tedy byl podán dřív než tento návrh, neprojednává.

Manželství pro všechny, zrovnoprávnění statisíců občanů, zákon, který nikomu neškodí a spoustě lidí pomáhá. Opět - předložen výrazně dříve než další vlny EET, a tato Sněmovna se mu nevěnuje.

Myslím si, že to je chyba, že to není správný postup od této Sněmovny, aby se tlačily některé věci na sílu a jiné zákony se neprojednávaly, a nemohu s tím souhlasit.

Zkusím uvést celou řadu dalších věcí, proč mně vadí, že vláda tímto silovým způsobem prosazuje zavedení třetí a čtvrté vlny EET, u které je zcela evidentní, že tam bude oprávněný odpor opozice. Nám vadí především to, že ten zákon zhoršuje podmínky k podnikání celé řady lidí a v praxi nebude fungovat. Kdyby to byla jen nějaká parametrická úprava, kde se neshodneme o nějaké výši dávek nebo daní, kde se ale nikomu nezasahuje do života a do podnikání. Ale protože tento zákon negativně ovlivní statisíce lidí, myslím si, že je namístě velmi podrobně uvádět argumenty proti tomuto zákonu a upozorňovat na daleko důležitější problémy této země, na které kvůli tomu, že vláda se na sílu snaží třetí a čtvrtou vlnu EET zavést, nemáme čas a kapacitu.

Principiální problém třetí a čtvrté vlny EET je, že je nefunkční. Přestože já nesouhlasím ani s tou první a druhou vlnou, tak musím uznat, že je možné kontrolovat, jestli zaměstnanci a provozovatelé restaurací účtenky vydávají nebo nevydávají, zatímco u těch svobodných povolání to jednoduše v praxi možné není. Zbyněk Stanjura tady uváděl příklad malíře pokojů. Asi těžko si daňová správa nechá fiktivně vymalovat pokoj. A myslím, že ten malíř by musel být úplně střelený, kdyby nepoznal, že ten člověk ve skutečnosti nechce vymalovat pokoj, ale že je to kontrolor. Vůbec ta myšlenka, že se zavedou kontroloři, kteří kontrolují, jestli malíři pokojů vydávají účtenky, je prostě úplně ulítlá.

A to, jestli ten řemeslník bude poctivý a účtenku vydá, nebo nebude poctivý a účtenku nevydá, žádným způsobem neovlivní to, jestli má EET mašinku, nebo nemá. Prostě když má EET mašinku a nevydá účtenku, tak holt stát daně nevybere, když má EET mašinku a vydá účtenku, tak je vybere, stejně jako by je vybral, kdyby žádnou EET mašinku neměl. A moje podezření je, že ve skutečnosti celý ten zákon se vydává jenom kvůli výrobcům těch EET mašinek, kteří jediní na tom vydělají velké peníze. Prostě ta lobby firem, které budou provozovat ty systémy, které si všichni živnostníci v naší zemi budou muset pořídit, přestože je absolutně nepotřebují, absolutně je nepotřebují, v jejich podnikání jim to žádným způsobem nepomůže, a budou si je muset koupit, budou muset platit jejich provoz ze svých peněz úplně nesmyslně, a ani to reálně nezvýší výběr.

Co je navíc, ti živnostníci, kteří třeba kvůli tomu skončí, nebudou dělat ty služby. Dneska někteří živnostníci třeba přesluhují, je jich málo. V Praze je velký problém sehnat řemeslníky, ale i v republice, tam je zase vyšší procento řemeslníků ve vyšším věku, kteří zajišťují fungování obcí. A vláda je teď vyhání z trhu a fakticky může i snížit daňový příjem, když třeba odejdou dříve do důchodu. To opatření je zcela absurdní.

Čekal bych, že ve chvíli, kdy na sílu prošla první a druhá vlna, a na rozdíl od té třetí a čtvrté obstála u Ústavního soudu, a zdůrazňuji, že třetí a čtvrtá vlna neobstála u Ústavního soudu, tak že v této situaci vláda tedy udělá aspoň něco pro ty podniky, které jsou teď tou první a druhou vlnou zatíženy. Očekával bych, že Ministerstvo financí bude vytvářet software, který zjednoduší účetnictví firmám, které mají EET, že například bude možné napojit si daňovou evidenci na EET nebo účetnictví na EET, že vláda k tomu nechá dodat software a těm provozovatelům, kteří EET mají, nějakým způsobem zjednoduší život. Tady se šlo cestou represe, prostě všichni musí plošně zavést EET zařízení, ale není v tom absolutně žádný benefit pro ty provozovatele ze strany ministerstva. Ministerstvo žádným způsobem nepomohlo těm podnikům, které EET zatížila. Byrokracie razantně narostla, ale přitom vůbec neproběhly žádné kroky, které by zase dávaly něco na oplátku, nějakou pomoc, zjednodušení daní, zjednodušení placení daní.

Typický příklad je, že vláda zrušila projekt společného inkasního místa pro sociální pojištění a daně. Dneska se dělá za stovky milionů klíčový projekt vlády Moje daně, kde ale jsme v první fázi, a ta první fáze má být spuštěna někdy v roce 2021. Vůbec nepočítá s integrací sociálního pojištění. Takže tady máme několik tisíc úředníků, kteří vybírají daně z příjmu, několik tisíc úředníků, kteří vybírají sociální pojištění. Místo toho, aby se ta agenda sjednotila a ušetřily se peníze, tak to vláda není schopná za tři roky vůbec realizovat, přestože už v roce 2016 měl ten zákon vstoupit v účinnost. Místo toho tady zavádí opatření, které stovkám tisíc lidí znepříjemní život.

Stručně teď projdu několik okruhů, oblastí, kde podle mě by vláda měla vyvinout daleko větší úsilí, než vyvíjí, a až poté, co to udělá, má podle mě smysl se bavit o EET, které, přiznejme si to, je v celkovém objemu státního rozpočtu zcela marginální. (V sále je velmi hlučno.)

Okruh číslo jedna: zveřejňování smluv. V dubnu Piráti předložili zákon o zveřejňování smluv. Stále je zaseknutý ve druhém čtení. Koalice ho opakovaně obstruuje. A tady se bavíme o miliardách a stamiliardách veřejných peněz, které jsou bez kontroly. ČEZ v Bulharsku provařil několik miliard za to, že koupil nejdříve elektrárnu, tu elektrárnu několik let provozoval, následně ji prodal jako šrot, aby ta elektrárna poté, co ji ČEZ prodal za zbytkovou cenu, prodělal na tom několik miliard, tak aby ji následně soukromý provozovatel znovu spustil a začal na ní znovu vydělávat. Tohle se děje v České republice. Andrej Babiš to má na odpovědnost. A koalice přitom absolutně blokuje zákon o zveřejňování smluv ČEZem, který my jsme předložili před mnoha a mnoha měsíci. Sněmovní tisk 50 stále visí ve výborech, ve Sněmovně proti němu probíhají obstrukce a místo toho se tady tlačí sněmovní tisk 205, o 155 míst dále než naše zveřejňování smluv.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já vás přeruším na chvíli, pane poslanče. Dámy a pánové, prosím o klid. Je tu příliš velký hluk na to, abychom mohli pokračovat. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji, pane předsedající, za pomoc, aby se tady dalo trochu poslouchat.

Další oblast, která je zaseklá ve Sněmovně: nominační zákon. My jsme předložili novelu nominačního zákona proti trafikám ve státních firmách, aby státní firmy měly vlastnickou politiku. Dneska se naprosto běžně děje to, že vláda vyhazuje klíčové ředitele státních firem, třeba České pošty. Neříkám, že pošta pracuje dobře. Myslím si, že nepracuje. Minimálně na úrovni managementu. Myslím si, že často ti přetížení zaměstnanci dělají, co mohou, aby ty dopisy doručili, ale management tam prostě není úplně dobrý. Ale místo toho, aby vláda řekla, co má ta firma dělat, která kritéria má plnit, a podle toho ten management hodnotila, tak místo toho prostě vymění ředitele, řekne, že to bylo pro ztrátu důvěry. Nebo si udělá nějaký audit. Prostě každý to ví, v této zemi to funguje tak, že když chcete někoho vyhodit, tak si uděláte audit tak, aby byl vyhozen, když chcete někoho podržet, tak si uděláte audit tak, abyste ho podrželi. A je to taková berlička těch rozhodujících funkcionářů k tomu jejich rozhodnutí, ale ve skutečnosti to rozhodnutí padlo dávno před tím auditem.

Místo toho, aby byla transparentní vlastnická politika státních firem, kdy stát řekne: České dráhy mají za ten objem peněz, co mají, přepravit co nejvíce cestujících; nebo České dráhy mají poskytovat co nejkvalitnější služby a v rámci toho zkvalitňování služeb mají udržet rozsah přepravy; nebo České dráhy mají mít co největší provozní zisk - to jsou prostě rozhodnutí, která má udělat vláda, jak ta státní firma, která poskytuje nějakou veřejnou službu, má fungovat, a podle plnění té veřejné služby má odměňovat manažery - tak místo toho, aby se vláda zabývala tímhle problémem, který se týká stovek miliard, kde třeba v Praze - já bohužel mluvím o Praze, protože mám zkušenost z pražské komunální politiky, tak tam zastupitelé ANO brali za funkce v těch dozorčích radách víc než pan premiér - tak místo toho, aby se řešila problematika trafik, která skutečně stojí naše hospodářství miliardy a miliardy, uváděl jsem ten příklad z ČEZu v Bulharsku, mohli bychom se bavit o ČEZu v Albánii, mohli bychom se bavit o některých transakcích ČEZu u nás, můžeme se bavit o nákupech solárních elektráren, můžeme se bavit o celé řadě dalších státních firem, České dráhy taky mají máslo na hlavě - tak místo toho, aby vláda zajistila zveřejňování smluv těchto podniků, tak tady na sílu tlačí EET.

Další problém: zcela klíčový zákon o digitální službě. Dneska státní správa se absolutně nevěnuje digitalizaci. Spousta formulářů, které by mělo stačit načíst z občanky, se vyplňuje desetkrát. Na mě se obracejí zaměstnanci úřadů práce, to je neuvěřitelné, že za nimi přijde občan, vyplní formulář a oni ho pak pošlou k dalšímu okénku, tam vyplní úplně stejné informace do dalšího formuláře. A tímhle způsobem dělá ten občan úředníkům pošťáka, místo toho, aby obíhaly dokumenty.

My jsme spolu s ICT unií a s ODS a s dalšími poslanci připravili návrh zákona o digitální službě, který nařizuje státním institucím, aby s občany komunikovaly elektronicky. Myslím, že je to zcela klíčový zákon pro pokrok v té oblasti vstřícnosti státu vůči občanům. Dnes je absolutně běžné, že člověk, který si chce zajít na úřad, si kvůli tomu bere dovolenou. Prostě to, že dneska si lidé musí brát dovolenou, aby se dostali na úřad, je nepřijatelné ve chvíli, kdy 90 % té agendy by bylo možné vyřešit přes internet. Proto jsme spolu s dalšími poslanci, spolu s ICT unií připravili zákon o digitální službě, který vyřeší ten problém, že spousta detailů je napsaná v zákonech, což vede k tomu, že ta digitalizace po jednotlivých zákonech je velmi obtížná. Tak místo toho chceme plošně nařídit státním institucím, aby umožnily ten elektronický přístup.

Bohužel Ministerstvo vnitra začalo ten zákon obstruovat. Já jsem to chápal v době, kdy pan Hamáček ještě měl k tomu Ministerstvo zahraničí, tak logicky neměl čas se tomu vnitru nějak moc věnovat, ale teď bych teda doufal ve větší vstřícnost. Pan ministr nesouhlasně kroutí hlavou, tak já doufám, že to tady uvede na pravou míru. Ale velmi bych se přimlouval za to, abychom se tomuto zákonu věnovali na rozdíl od EET, která je fakticky ze strany státu marginálie, která bohužel stovkám tisíc lidí znepříjemní život.

Velmi související věc s tou digitalizací státní správy, vstřícností k občanům, je elektronizace stavebních řízení. V České republice, včera se to tady zmiňovalo při projednávání rozpočtu, já nevím, jestli jsme 155. země v délce stavebního řízení. Myslím si, že si z nás dělají legraci, že Papua Nová Guinea je před námi, nebo nějaké takové státy.

Tady v minulém volebním období proběhl ambiciózní projekt, že se novelizuje stavební řízení, že se všechno elektronizuje, že se všechno zjednoduší. Neudělalo se vůbec nic. Jediný výsledek celé té novely byl, že se přidalo jedno povinné razítko k těm 40, co už tam bylo předtím. A všech těch 40 institucí musejí lidé obíhat sami, protože úřady nemají ten elektronický spis, nemají ty dokumenty v elektronické podobě. A občan zase dělá úředníkům pošťáka jenom proto, že státní správa nefunguje. A to je problém, kterému se máme věnovat.

Nárůst cen nemovitostí v Praze, ale i ve zbytku republiky je skokový. Vedla se obrovská debata o opatření, které dělá ČNB ve věci hypoték a dostupnosti bydlení. Ale závěr, na kterém se shodli všichni ekonomové, byl, že primární příčina toho obrovského nárůstu cen bydlení v České republice v posledních letech je právě to neuvěřitelně dlouhé stavební řízení.

Založit banku v České republice trvá zhruba jeden rok. Potřebujete zhruba jeden rok na to, abyste si zařídili banku. Ještě jsou tam takové detaily, jako že potřebujete asi půl miliardy korun nebo něco takového, ale povolovací proces na založení banky je jeden rok. Jak je možné, že povolovací proces na stavbu bytového domu v České republice je sedm let? To je zcela klíčový problém, který pálí daleko více lidí než EET, který má daleko větší rozpočtové dopady než EET a který vláda absolutně ignoruje. Místo toho nám tady předkládá předpis, který akorát několika stům tisíců lidí znepříjemní život, ale nikomu nějak výrazně nepomůže. Vlastně jedné skupině výrazně pomůže, to už jsem zmiňoval, to jsou ti výrobci EET pokladen. Tak to jsou ti jediní, kdo to ocení. Přitom ten problém digitalizace stavebního řízení je nesrovnatelně významnější. A já se obávám, že vláda místo toho svůj politický kapitál utratí na tuto nesmyslnou bitku o EET.

Můžu navázat velmi souvisejícím problémem: zákon o liniových stavbách. Tahle Sněmovna se občas tváří, ostatně my to říkáme taky, když se říká, co se provedlo prosadit, že jsme udělali zákon o urychlení výstavby. Jenže ve skutečnosti, přestože ten zákon sám o sobě přinesl nějaké pozitivní pokroky, tak absolutně neřeší ten problém jako celek.

Řešení problému výkupu pozemků ve chvíli, kdy už máme územní rozhodnutí, je marginálie ve srovnání s procesem získání toho územního rozhodnutí. A právě proto měla vláda připravit zákon o liniových stavbách, měla to v programovém prohlášení uplynulé čtyři roky. Opakuji, že tady je úplně stejná koalice, jako tu byla před čtyřmi roky. A místo toho, aby vláda představila ten zákon o liniových stavbách, který skutečně řeší liniové stavby od začátku, to znamená od rozhodnutí, kudy povede trasa dálnice, vysokorychlostní železnice, železničního koridoru nebo důležité silnice I. třídy, a abychom řešili ten proces od začátku, tak jsme přijali takový hot-fix, takové jednoduché řešení, které se ale týká jen velmi malé části těch staveb. Protože většina klíčových staveb není zdaleka tak daleko, jak zákon o zrychlení výstavby předpokládá, a my přitom potřebujeme ten zákon o liniových stavbách.

Jak je možné, že v Denveru, hlavním městu Colorada, dokážou za jedno volební období postavit 50 zastávek železniční dopravy? 50 zastávek železniční dopravy za čtyři roky - tohle mají být ambice České republiky, že během jednoho volebního období, aby tady pan ministr Ťok nebrečel, že potřebuje pět let na přípravu staveb, dalších pět let to bude stavět a dalších pět let budou otevírat dálnice, ve chvíli, kdy v Americe zvládají 50 zastávek železnic v jednom města za čtyři roky, tak jak je možné, že tady slibuje vláda, že rozumné železniční spojení mezi Prahou a Brnem bude nejdřív v roce 2035, a to je ještě optimistický termín. (V sále je obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost!)

Já jsem v roce 2012 upozorňoval na problém, že chybí podchod mezi hlavním nádražím a VŠE na Žižkov, který by stovkám tisíc lidí zjednodušil přístup na hlavní vlakové nádraží v Praze. Ten problém tady byl x desítek let, a když všechno půjde dobře, příští rok se snad začne stavět, je to jednoduchá stavba, byla u SŽDC s prioritou č. 2 a trvalo sedm let, aby se ta jednoduchá stavba vůbec začala stavět, a doufám, že se za toto volební období vůbec dokončí. Je to zhruba deset let na to, abychom postavili jeden podchod. A v tomhle státě chceme stavět vysokorychlostní železnice, v tomhle státě chceme stavět síť dálnic. Máme tady vládní rozpočtový, nevím, jak se jmenuje ten plán výstavby, to asi vymyslel Marek Prchal, jak se to bude jmenovat, špatně to vymyslel, já jsem si to nezapamatoval. (Veselost v řadách poslanců ANO.)

Tady se slibuje proinvestovat 3 biliony korun, to jsou asi dva státní rozpočty, za deset let. A je to v zemi, kde deset let běžně trvá příprava stavby. Já vůbec nechápu, jak si myslíte, že proinvestujete ty peníze bez toho, abyste provedli příslušné legislativní změny a zjednodušili stavební řízení, digitalizovali ho, zkrátili tam lhůty pro úřady, zaplatili důstojně kvalifikované úředníky, co dělají na stavebních úřadech, aby věděli, která bije, abychom tam dokázali dostat kvalifikované lidi ze soukromého sektoru. Nechci se dotknout těch nadšenců, co to dělají za ty peníze, co za to dostávají, to bych velmi nerad. Ale prostě je potřeba celá řada opatření, aby byla vůbec naděje na to, že se dálnice a vysokorychlostní železnice postaví. A vy tady zasekáváte Sněmovnu EET, která vůbec žádné strukturální problémy České republiky neřeší. (Hluk v sále je neustále obrovský!)

Další problém: kůrovcová kalamita, kterou způsobuje neprofesionální správa státních lesů. (Veselost v řadách poslanců ANO.) Nám se tady prostě státní majetek v hodnotě miliard rozkládá před očima a vláda se tomu nevěnuje. Včera neprošly žádné úpravy rozpočtu ve prospěch životního prostředí. Je to obrovský problém téhle země a místo toho vláda zase tlačí úplně absurdně EET.

Co je ještě závažnější problém než kůrovcová kalamita, je tragická situace sucha v České republice, zvlášť na jižní Moravě. Jediná věc, kterou v téhle oblasti vláda dělá, že absurdně tlačí dál ten projekt Vltava-Odra-Labe, ten plavební kanál, který tu vodu bude odvádět pryč z republiky rychleji, takže se ten problém sucha zakceleruje a bude o něco horší. Je tady obrovský problém se suchem, kterému se vláda nevěnuje, kde je potřeba řešit problémy jak zemědělství, tak životního prostředí.

Včera se hlasoval státní rozpočet, peníze na pozemkové úpravy neprošly, neřešíme absolutně strukturální problémy českého zemědělství, kde velkolány právě vedou k tomu odvádění vody z krajiny a zhoršují to sucho. Vláda bojuje proti zastropování dotací, které by mohlo dlouhodobě měnit strukturu českého zemědělství tak, aby to byl větší podíl menších vlastníků, kteří mají menší pole, která jsou vhodnější ve vztahu právě k odvodu vody z krajiny.

Ten problém sucha je opět nesrovnatelně závažnější než EET. Tady si prostě PR tým Andreje Babiše vymyslel zcela virtuální téma, protože, jak jsem říkal v úvodu svého projevu, to, jestli někdo má EET pokladnu, nebo nemá, a to jestli vydá účtenku, nebo nevydá, jsou věci, které spolu absolutně nesouvisejí. Takže Andrej Babiš si tady vymyslel to téma, jako že bude dělat toho nejlepšího výběrčího daní na světě, protože nevymyslel nic, jak vybírat dobře daně, ale měl štěstí, protože přišel hospodářský růst, tak je dobře vybírá a tak přijal EET. Ministerstvo financí dělá analýzy, jak to strašně vynáší a všichni se tváří, jak to všechno skvěle funguje, ale přitom ve skutečnosti je to zcela virtuální problém, který nás odvádí od nesrovnatelně důležitějších problémů.

Mluvil jsem teď o struktuře českého zemědělství, samozřejmě tam asi logicky není vůle k tomu to řešit, protože pan premiér profituje ze systému dotací velkopodnikatelů v zemědělství, tak asi ani nemá důvod to řešit, stejně tak nemá důvod na vlastní náklady snižovat odvod vody ze svých polí. Proto jsme aspoň podporovali návrh na pozemkové úpravy. Bohužel vládní koalice to zablokovala jako všechny návrhy opozice s výjimkou KSČM ve včerejším hlasování o státním rozpočtu.

Co je ovšem ještě závažnější problém naší ekonomiky, než je kůrovcová kalamita, sucho nebo strukturální problémy zemědělství, je odliv kapitálu z této země. (Poslanec se odmlčel kvůli velkému hluku v sále.) Odliv kapitálu z České republiky je suverénně největší ekonomický problém, který dneska máme. Každý rok z České republiky odplyne zhruba 400 miliard korun, 400 miliard korun se přesune z České republiky do zahraničí. My v životě nemůžeme dohnat tu Evropskou unii za situace, kdy výnosy růstu české ekonomiky odplynou do zahraničí. To je 400 miliard korun, které v naší ekonomice logicky chybí. My už jsme předstihli snad i Lucembursko v této oblasti. Myslím, že poslední stát v Evropské unii, který má větší odliv kapitálu, je Irsko, které si to ovšem kompenzuje tím, že ono má daně z Facebooku, Googlu a dalších zahraničních firem, které ale podnikají v celé Evropské unii. Irsko díky tomu samozřejmě má možnost odliv kapitálu kompenzovat daňovými výnosy, které vybírá za 500 milionů obyvatel Evropské unie. A díky tomu, že pětimilionové Irsko vybírá daně za 500 milionů lidí, tak samozřejmě se jim vyplatí dát jim velmi nízké daně. Přestože mají velký odliv kapitálu, tak jsou na tom ekonomicky dobře.

Česká republika ale nic takového neprovozuje. My nejsme daňový ráj uvnitř Evropské unie. V našem zájmu nejsou daňové ráje uvnitř Evropské unie, natož mimo Evropskou unii. Je absolutně nepřijatelné, že firmy, které podnikají v některých oblastech, tak u nás ty, co tady mají sídlo, platí miliardové daně, a ty, co tu nemají sídlo, platí milionové daně. A to se běžně děje třeba v agendě digitálních služeb. A reálně ten odliv kapitálu je obrovský problém české ekonomiky. Nezachytil jsem žádný relevantní návrh v této oblasti.

Teď v rámci sněmovního tisku 206, daňového balíčku přijímáme nějaké drobné úpravy, implementují se evropské směrnice ohledně praní špinavých peněz, ale to jsou naprosto drobné. Hlavní věc, co v tom má vláda dělat, je zřídit specializovanou část daňové správy, která se bude věnovat těm největším korporacím u nás, aby ve chvíli, kdy státní úředníci dělají daňovou kontrolu v nejlepších firmách, tak aby to byli lidé na špičkové úrovni, rozumně zaplacení a skutečně kvalifikovaní, ideálně přetáhnutí z těch firem, které ty daňové úniky dělají, kteří budou mít skutečně povědomí o tom, jak ty úniky probíhají. Protože když se podíváme na těch 400 miliard, které z České republiky plynou, každý rok 400 miliard, které plynou z České republiky, tak jen velmi nízké procento z této částky jsou miliardy, které se týkají dividend. Jen zlomek té částky jsou výnosy dividend, které jsou normálně daněné daní z příjmu právnických osob.

Většina výnosů jde například skrz úroky matkám, mateřským firmám, nebo jiným způsobem. My máme podezření, že obrovské peníze unikají přes to, že mateřské firmy fiktivně dodávají služby nebo platí poplatky za známky a podobné věci, které si můžou libovolně navýšit. A skrz to v České republice vznikají náklady v řádech desítek miliard korun, skrz které ty mateřské firmy, a bavíme se o bankovním sektoru, bavíme se o sektoru telekomunikací, bavíme se o sektoru internetového podnikání ze strany obřích technologických gigantů, bavíme se o těchto firmách, takže skrz ty vnitřní převody v rámci koncernu oni optimalizují daně v rámci celé Evropské unie, nebo to dokonce vyvádějí do daňových rájů mimo Evropskou unii. Takže přestože je odliv kapitálu 400 miliard korun, tak jen nízký podíl z toho odlivu je skrze dividendy a je řádně zdaněný. Skutečně Ministerstvo financí nepředvedlo vůbec nic z této oblasti.

To, že tady se dělá daňový kombajn - vracím se zpátky k jádru dnešního tisku, tady se dělá daňový kombajn na malé živnostníky. Malí živnostníci jsou pod obrovským tlakem ze strany státu, jsou zavaleni byrokracií. Bizarní příklad toho, co se děje: vláda odmítla zvýšit výdajové paušály na dva miliony, aby je o čtyři měsíce později hlasovala obráceně, a zase je chtěla tentokrát zvýšit, což my tedy vítáme, že se ty paušály zachovají na úrovni dvou milionů, akorát s tou strašnou nevýhodou, že jeden rok budou jenom milion. Takže nastala úplně absurdní situace, kdy výdajové paušály byly dva miliony, na jeden rok se sníží na milion a další rok jsou zase dva miliony. A v takovém prostředí tady mají ti podnikatelé fungovat. Tady se dějí takovéto naprosto nepromyšlené věci.

Není žádný systematický přístup k daňovým únikům velkých firem. Není žádná vládní strategie na to, abychom dlouhodobě snižovali odliv kapitálu z České republiky, což je náš největší ekonomický problém současnosti. To je ten důvod. Pokud by se nám podařilo vyřešit tento problém, tak nemusíme řešit důchodovou reformu. Pokud by se nám podařilo těch 400 miliard dostat do naší ekonomiky, tak z toho máme 150 miliard na důchody a stárnutí populace by zdaleka nebyl tak palčivý problém, což je tedy. A místo toho se tady dělá EET, které šikanuje jenom naše občany. Místo toho, abychom řešili daňové úniky do daňových rájů v řádech desítek miliard, odliv kapitálu v řádu stovek miliard, tak se tady snažíme zoufale vybrat nějaké jednotky miliard, kde ještě o té metodice máme velmi vážné pochybnosti. Necháváme si na to zpracovat analýzu, abychom ověřili ta čísla z Ministerstva financí.

Ale to jsou slovy prezidenta Zemana naprosté čučky. Vláda se chová jako absolutní čučkaři ve vztahu k tomu, co je reálný problém, to je ten obří odliv kapitálu, a ve vztahu, co je problém virtuální, a to je prostě, jestli budeme šikanovat malé řemeslníky na vesnicích a nutit je, aby si pořizovali prolobbované EET pokladny od nějakých dodavatelů napojených na Hospodářskou komoru. To prostě přijde úplně nešťastně nastavené priority té vlády. (V sále je stále silný hluk!)

Dostal jsem se k důchodové reformě. Ve vládním programovém prohlášení je mezi prvními šesti prioritami důchodová reforma. My jsme do této doby nezaznamenali vůbec žádnou legislativní iniciativu v této oblasti. Jediná legislativa v oblasti důchodů, co byla přijata, bylo navýšení důchodů především nízkopříjmovým důchodcům, což Piráti samozřejmě podpořili, protože ve chvíli, kdy je ekonomická konjunktura, mají z toho profitovat všichni, včetně našich důchodců. Nicméně současně potřebujeme řešit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Buď ji můžeme řešit na té příjmové stránce, to znamená ten problém odlivu kapitálu, o kterém jsem poměrně podrobně hovořil, nebo musíme tedy řešit to, že v době, kdy je důchodový systém v přebytku, a doufejme, že ještě pár let v tom přebytku vydrží, tak si máme dělat rezervy na horší časy.

Je celá řada ekonomických modelů, jak se s tím vypořádat. Například Norsko skupuje nemovitosti po celém světě a z jejich výnosů se chystá platit penze norským důchodcům, až jim dojde ropa a plyn. My samozřejmě nemáme ropu a plyn, ale máme v tuhle chvíli důchodový systém v přebytku. A vláda místo toho, aby ten přebytek spořila pro budoucí důchodce v době, kdy dnešní silné ročníky půjdou do důchodu - zatímco dnešních pětačtyřicátníků je 200 tisíc v ročníku, tak dnešních třicátníků je mezi 100 a 150 tisíci. Takže prostě ta demografická křivka je absolutně neúprosná. A myslet si, že se ten problém vyřeší tak nějak sám, jak občas slýchám z levé části spektra, je prostě totální iluze. Za patnáct let půjde do důchodu 200 tisíc lidí v každém ročníku a těch 200 tisíc lidí bude chtít dostávat důstojný důchod. A pokud to těch patnáct let nebudeme řešit, tak nebudeme schopni jim ho dát. Takže za patnáct let nás čeká obrovský průšvih, ale bohužel vláda to neřeší. Asi už nepředpokládá, že by vládla i za těch patnáct let, až bude potřeba tenhle problém řešit. Ale přitom jenom v tomto období, než tyhle silné ročníky do důchodu odejdou, vůbec máme nějaký prostor na strukturální řešení, kdy se třeba změní struktura příjmů státu, můžeme se třeba bavit o důslednějším zdanění těžby, kde bychom získali nějaké peníze, nebo právě ten odliv kapitálu, nebo že ty přebytky ze současnosti investujeme třeba do nemovitostí.

Místo toho se tady řeší naprostá marginálie ve vztahu ke státnímu rozpočtu a udržitelnosti důchodového systému. A přestože důchodová reforma je mezi šesti prioritami vládního programového prohlášení, tak se v té oblasti vůbec nic neděje. Podle mých informací MPSV vůbec nic nezpracovává a ostatně ani tak banální záležitost, jako je integrace platby důchodového pojištění a daní z příjmů, neprobíhá, rozhodně ne v tomto volebním období, což mimochodem je jeden ze způsobů, jak by právě stát mohl ušetřit několik miliard korun ročně na úřednících, které zaměstnává na dvě totožné agendy na dvou různých ministerstvech.

Další závažný problém naší ekonomiky je extrémní zdanění práce. My tady máme mezní daňovou sazbu tuším 48,6 %. Ta je, pokud nepočítáme slevy. Lidé řekněme ve vyšší střední třídě, v platech třeba nad 70 tisíc, platí daně okolo 45 %, když započítáme sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně z příjmů fyzických osob. Když vezmeme daňové zatížení práce u lidí, co vydělávají do 100 tisíc korun, protože pak milionáři si vylobbovali lepší podmínky, tak když vezmeme ty lidi, co vydělávají okolo třeba 80 tisíc, tak platí daně 45 %, resp. náklady jejich zaměstnavatele na jejich práci jsou skoro dvojnásobek proti tomu, co ti lidé dostávají na výplatní pásce. Tato struktura daní je prostě extrémně nevhodná. Vede k tomu, že lidem se nevyplatí pracovat. Dokonce i nejchudší zaměstnanci platí daně 35 %. Mně přijde úplně absurdní, že lidem, kteří jsou na minimální mzdě, bereme 30 % jejich výdělku, abychom jim pak dávali dávky. To je prostě zcela absurdní systém. Ještě absurdnější je to v případě, že lidé, kteří si vydělají nějaké peníze navíc, o ty dávky přijdou a sníží se jim celkový příjem. My máme takovéhle obrovské problémy v našem daňovém systému. Lidi v exekucích vůbec nejsme schopni dostat na trh práce, k tomu problému se ještě dostanu, také je závažnější než EET, máme takovéhle strukturální problémy v daňovém systému, a zase...

Pane Faltýnku, prosím, já se vás tady snažím přesvědčit (smích a potlesk v řadách ANO 2011), že EET nemá být prioritní zákon, který se má přijímat pro Českou republiku, a myslím si, že témata, která tady otevírám, jsou daleko podstatnější, všechna z nich, tak prosím nevyrušujte! Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

Takže my máme strukturální problémy se způsobem, jakým se v ČR daní práce. Prostě daně z práce jsou v České republice extrémně vysoké, skutečně extrémně vysoké, a místo toho, abychom se zabývali touhle problematikou, problematikou lidí s nízkými příjmy, kterým se nevyplatí pracovat, tak tady čučkaříme s jednotkami miliard, kdo ví jestli.

Digitalizace státní správy. My jsme si všimli té významné rozpočtové položky téměř 2 miliardy korun, kterou naše státní správa utratí za dopisy, a skutečně prostě v 21. století utrácet 2 miliardy ročně za dopisy mi nepřijde jako dobrá vizitka České republiky. Já jsem to zažil na komunální úrovni. Prostě zcela běžný stav dnešní státní správy je ten, že zastupitel dá podnět na zastupitelstvo jako digitálně podepsané PDF, strojově čitelné, pošle návrh svého bodu, aby v rámci programu jednání toho samého zastupitelstva, té samé obce se to vrátilo jako naskenované vytištěné PDF. Státní správa si sama absurdně přidělává práci tím, že neustále tiskne a skenuje dokumenty, které si různě z ručky do ručky předává. Znemožňuje to například to, aby ten dokument podepisovalo víc lidí najednou, takže ty dokumenty kolují od člověka k člověku, kdy se tam sbírají podpisy víc lidí. Celý ten proces se zdržuje, znepřehledňuje a zase jedna z těch šesti priorit vlády byla digitalizace. Chceme digitalizovať, chceme modernizovať (smích v řadách Pirátů) a místo toho se tady řeší zase EET, což je prostě šikana nějakých lidí, ale tyhle zásadní problémy České republiky to vůbec neřeší.

Další oblast, ve které absolutně zaostáváme, ostatně když se podíváme na konkurenceschopnost České republiky, tak tam jsme na tom celkově poměrně dobře, že jsme někde v první padesátce zemí světa, ale v tom stavu státní správy jsme hluboko ve druhé stovce. A je to jeden z důvodů, proč nerosteme tak rychle, jako bychom mohli, a je to jeden z důvodů, co nám brání dohnat západní Evropu, kromě tedy toho problému odlivu kapitálu, ale digitalizace státní správy je snáze řešitelný problém. Vláda předstírá, že je to její priorita, a nic se v této oblasti neděje.

Další vládní priorita, kterou najdeme v programovém prohlášení: vyrovnání státního rozpočtu. Ve vládním prohlášení je vyrovnaný rozpočet tohoto státu. Takže podle vládního prohlášení nemáme vyrábět schodky, ale v naprostém rozporu s programovým prohlášením vlády vláda včera protlačila spolu s KSČM rozpočet s deficitem 40 miliard a stejné deficity 40 miliard jsou v rozpočtovém výhledu. Takže není žádný plán na to rozpočty vyrovnat, navíc už podle odhadů Ministerstva financí a dalších organizací, které odhadují příjmy na příští rok, tak to možná nebude tak slavné, jak vláda v srpnu předpokládala, a vlastně ztrácíme tu možnost dostat státní rozpočet do nějaké rozumné kondice.

Když se podíváme do zprávy Národní rozpočtové rady v oblasti udržitelnosti veřejných financí, tak Česká republika je na ekonomickou krizi připravena hůře než v roce 2008. Pokud by přišla teď v západní Evropě ekonomická krize, tak české rozpočty se ve velmi krátkém horizontu jednotek let propadnou do deficitů na úrovni 300 miliard korun ročně. A my absolutně neřešíme žádnou rezervu na to, aby až přijde ta krize, třeba stát stavěl vysokorychlostní tratě, které nebudou připravené, protože nemáme zákon o liniových stavbách, aby mohl tou vnitřní poptávkou bojovat s dopady krize, aby stavební firmy, které najednou nebudou mít zakázky v soukromém sektoru, mohly pracovat pro stát. Místo toho, abychom vyrobili rezervy na tyhle horší časy, tak neustále rostou výdaje státu, neustále rostou provozní výdaje státu. Vláda rezignovala absolutně na hledání úspor. Ono se prostě plošně přidalo všem, pak se nějak selektivně přidalo jednotlivým kapitolám. My třeba jsme souhlasili a byli jsme rádi, že vláda přidala učitelům, protože deficit v oblasti vzdělávání je extrémní, ale jinak obecně to byl prostě rozpočet, který by mohla připravit úřednická vláda. A přestože má vláda vyrovnání státního rozpočtu ve svém programovém prohlášení, tak nepodniká kroky k tomu, aby ho reálně vyrovnala.

Už jsem zmiňoval problém exekucí, ke kterému se nyní dostanu o fous podrobněji. Máme 900 tisíc lidí v dluhové pasti. Devět set tisíc lidí, které nejsme schopni rozumně integrovat do pracovního trhu. Kteří jsou v důsledku špatně nastaveného exekučního systému v České republice ve velmi složité situaci. To je podle nás zcela zásadní problém této země, těchto 900 tisíc lidí, kteří nemají moc dobrou životní perspektivu, na kterém by se skutečně měla hledat shoda vlády, opozice, všech stran ve Sněmovně, abychom skutečně tu situaci razantně zlepšili. Protože to je prostě časovaná bomba. Nejsmutnější je, už jsem to tady krátce nakousl, že těm lidem se absolutně nevyplatí pracovat. Protože kdyby pracovali, tak se jim sníží příjem. Prostě takhle jsou u nás nastavené zákony v oblasti exekucí, kde lidé dodnes splácejí třeba exekuce z dluhů, které vznikly účelovým rozdělováním těch dluhů nebo účelovým rozdělováním nějakých pokut u soudu. Splácené částky násobně přesahují původní dluhy.

Samozřejmě, dluhy se mají splácet, ale když někdo platí desetinásobek nebo stonásobek dluhu, tak přece to není přijatelné. Za mnou byla ve volebním obvodu v Pardubicích paní, které se stalo, že její syn přišel kvůli desetitisícovému dluhu o dům, a stejně mu ještě nějaké dluhy zbyly, takže stejně se z toho exekučního kolotoče nevymotal. Takový je stav v České republice v roce 2018: 900 tisíc lidí v neřešitelné situaci, a my tady řešíme zcela absurdní zákon, který akorát šikanuje několik set tisíc živnostníků a nepřináší téměř nic.

Další zásadní problém České republiky, který vláda neřeší, je fungování soudní soustavy, vůbec justice, kdy soudy v České republice jsou extrémně pomalé. Máme tady celou řadu soudních líčení, která se táhnou desítky let. Bylo to vidět na kauze H-System. Tam už jsou pachatelé z vězení venku a soudy to stále ještě řeší. To je úplně neuvěřitelný stav právního státu v České republice, ta rychlost soudnictví u nás. A místo toho, abychom skutečně řešili problémy, tak místo toho se tady zabýváme EET, které skutečně české společnosti nepomůže.

Abych uzavřel svůj projev tím, že znovu upozorním na extrémní problém s výstavbou infrastruktury v České republice. Prostě je potřeba najít legislativní shodu na tom, jak rychleji stavět dálnice, vysokorychlostní železnice, jak budovat páteřní infrastrukturu, která je v České republice velmi zaostalá. To je věc, do které by podle mě měla vláda investovat energii. To je skutečně věc, na které je potřeba najít politickou shodu napříč touto Sněmovnou. A ostatně i ten PR investiční plán vlády zcela závisí na tom, jestli se tuhle shodu povede najít. A mě mrzí, že místo toho, aby vláda investovala svoji energii do tohoto zákona, do zlepšení možností stavění klíčových infrastrukturních projektů, tak místo toho jde tady na sílu s EET, které je zcela marginální, jak jsem tady ukázal na celé řadě příkladů, oblastí, kterým bychom se podle mě měli věnovat daleko prioritněji.

Mohl bych ještě dlouze pokračovat, ale v tuto chvíli myslím, že jsem přednesl těch argumentů poměrně dost. Naposledy zopakuji, že jsou tady tři návrhy zákonů, které byly podány dřív než tento sněmovní tisk. Jsou to příplatky pedagogům za třídnictví, je to umožnění, aby metro mohlo jezdit bez strojvedoucího, je to manželství pro všechny. Myslím, že by bylo spravedlivé, abychom vypořádali nejdřív tyto a až pak se zabývali tímto návrhem, ideálně až za velmi dlouhou dobu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní než dám prostor na faktické poznámky, které tady mám tři, tak tady trošku zúřadujeme tu agendu.

Pan ministr vnitra Jan Hamáček - náhradní karta číslo 5.

Andrej Babiš, premiér, se omlouvá od 11.45 z dopoledního jednání, to zdůrazňuji, z dopoledního jednání. Dále se omlouvá pan poslanec Marian Jurečka do dnešních 14.30 z pracovních důvodů. Dále se omlouvá pan poslanec Jan Řehounek od 13 hodin do konce jednacího dne. Dále se omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová mezi 12.15 až 13.00 z pracovních důvodů. A dále se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová mezi 11.15 a 13.00.

Teď tady mám tři faktické poznámky, takže vyzývám k vystoupení pana poslance Pavla Plzáka. Následně se připraví pan poslanec Mikuláš Peksa a následně místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Já jsem vydržel poslouchat projev pana kolegy Ferjenčíka a nabyl jsem stejně jako asi mí kolegové dojmu, že on byl naprosto mimo téma. Rozumím tomu, že není schopen si to uvědomit, ale v tom případě bych žádal pana předsedajícího, jestli v souladu s jednacím řádem byste jej upozornil, že je mimo téma.

A další věc, krátká a naposled - ten newspeak, jako že někdo něco uvařil. Já jsem stará generace a mám klasické vzdělání, byl bych rád, buď abyste používal spisovné výrazy prostřednictvím pana předsedajícího, anebo abyste mi to potom vysvětlil, ty výrazy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dalšího v pořadí tady máme pana poslance Mikuláše Peksu s faktickou. Dále předseda Vojtěch Filip. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré odpoledne. Já bych tady chtěl poděkovat prostřednictvím pana předsedajícího svému předřečníku a jmenovci Mikuláši Ferjenčíkovi, že tady konečně našel odvahu a trpělivost pojmenovat řadu daleko důležitějších problémů, než je nějaké EET, které by tato Sněmovna měla řešit. Mám jenom jedno drobné faktické upozornění. Komunistická strana v žádném případě není opoziční strana. Komunistická strana je strana koaliční. Koalice je spojenectví, které prosazuje společně nějaké agendy. My jsme tady jasně viděli, že komunisté jeden jako druhý hlasovali pro důvěru vládě. Takže prosím neříkejme, že komunisté jsou opozice. Komunisté jsou součástí koalice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktickou předseda KSČM Vojtěch Filip. Dále Petr Fiala, předseda ODS. Zdeněk Ondráček z KSČM a pan poslanec Chvojka. Prosím, pane předsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, paní a pánové, já budu stručný. Tady jsme viděli rozpor slov a činů. Poslanci za pirátskou stranu mají plná ústa transparence, ale budou namítat cokoliv proti zákonu, který transparenci přináší, protože jim EET nevyhovuje. Pravděpodobně je pro ně mnohem důležitější, aby těžili elektronickou měnu za státní peníze a podobně. Takže přesně tak, nechtějí to, pokusili se o trochu trapnou, nebo možná ještě více trapný pokus o napadání zákona, který má být projednán. A jejich priority nemusí být priority nikoho z nás. A my máme stejně silný mandát od občanů jako oni. Každý z nás dvou set poslanců. (Potlesk několika poslanců vlevo.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dále předseda ODS a místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Prosím, vaše dvě minuty, pane předsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobrý den, pane předsedající. Reaguji na vystoupení pana poslance Plzáka. Nevystupuji teď jako předseda ODS, ale jako místopředseda Sněmovny, který řídil předcházející jednání.

Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ohrazuji se proti vaší námitce, protože pan poslanec Ferjenčík mluvil k věci a nebyla žádná možnost ani důvod, aby předsedající jakýmkoli způsobem zasahoval. A prosím, já chápu, že se vám nemusí líbit to, co pan poslanec Ferjenčík říkal, ale má plné právo na to to říkat. A ten projev nevybočoval z projevů, které označujeme za takové, že mluví k věci.

Pokud bych uplatňoval, nebo někdo z předsedajících uplatňoval váš přísný pohled na věc a na to, co považujete, že se mluví k věci a nemluví se k věci, tak vás musím upozornit, že by předsedající této schůzi pravděpodobně téměř při každém vystoupení předsedy vašeho hnutí musel odnímat slovo. A to je věc, kterou prostě nikdo z nás nechce. (Potlesk především z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já tedy za sebe taky dodám, protože v tu chvíli jsem byl předsedající, že já si také myslím, že v té obecné rozpravě pan poslanec Ferjenčík nějak nevybočoval z těch souvislostí. A já jako předsedající opravdu nehodlám hodnotit, do jakých souvislostí si zasazuje vystupující své vystoupení, a myslím, že to bylo také v normě z mého pohledu.

Takže další faktickou poznámku pan poslanec Zdeněk Ondráček, po něm pan poslanec Chvojka a poté ještě pan poslanec Kopřiva. Tak vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím k panu poslanci Peksovi. Dohledejte si, kdo z poslanců KSČM dal důvěru této vládě. Nebylo to 15 poslanců. Vás to sice nezajímá, protože to chcete říct pouze na mikrofon, ale na mikrofon se také můžete omluvit. Já jsem této vládě důvěru nedal.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Ondráček. Nyní tedy pan poslanec Chvojka. Vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Hezké dopoledne, dámy pánové. Už je poledne! Ježíšmarjá, to byla dlouhá řeč od pana kolegy Ferjenčíka. No, já jsem chtěl reagovat na pana kolegu Ferjenčíka prostřednictvím pana místopředsedy. Ta řeč byla dlouhá. Mně to připadá, jako kdybychom diskutovali o důvěře vládě, což jsme měli už před měsícem, resp. nedůvěře, protože to pan kolega pojal jako trošku od Šumavy k Tatrám, od kůrovce po další problémy, takže já si myslím, že to úplně nebylo v souladu s tím, co projednáváme, ale nikomu neubírám právo říkat si, co chce.

Na druhou stranu my jako ČSSD, byť jsme koaliční strana, čekáme na ten další bod, to je situace na D1. Jestli jste si všimli, když jsem šel ráno z Břevnova do Sněmovny, zase začal padat sníh! Mě by zajímalo, jaký je stav na Ministerstvu dopravy, jaká je situace. Rád bych se k tomu bodu dostal. A já věřím, že nejenom ČSSD, ale i ostatní strany. Takže prosím piráty, a neberu jim právo na to si tady říkat k jakémukoli bodu cokoli, abychom se třeba posunuli dál k tomu dalšímu, podle našeho názoru taky velmi důležitému bodu. Myslím, že i pro vás je ten bod velmi důležitý. Koneckonců v úterý jsem zaregistroval vaše reakce a je to věc, která trápí i vás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Chvojka. Nyní tedy na faktickou mám tři přihlášky. Jako prvního vyzývám pana poslance Kopřivu, připraví se pan poslanec Peksa a jako třetího tady mám pana poslance Válka. Tak vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré - dobrý - dobré poledne. (Poznámky v plénu.) Už je odpoledne, pravda. Já bych chtěl zareagovat jen krátce na jednoho z předřečníků, pana kolegu Filipa, abychom si trošku vyjasnili ty pojmy, jaký je rozdíl mezi transparencí a šmírováním.

Tak já chápu, že bývala praxe, že za transparenci se možná v jistých časech považovalo nebo ještě i považuje mít na někoho třeba složku, na nějaké občany, a vysbírávat ty informace, vyzobávat si je třeba i od sousedů apod. Tak toto, prosím pěkně, není transparence v pojetí Pirátů. My si tu transparenci představujeme tak, že transparentní má být stát. Protože stát tvoříme my všichni a všichni se na něj skládáme. On nám za to poskytuje nějaké služby. Tudíž by stát měl být transparentní. Naopak jednotlivci, občané by měli mít právo na soukromí a právě EET jde proti tomu. EET jde tím směrem, že stát vysbírává informace ve velkém a sbírá data o občanech a nějak s nimi nakládá. Takže bych byl rád, abychom si ujasnili ten pojem transparence a soukromí v pojetí KSČM a Pirátů. Takže za mě EET rozhodně není o transparenci, ale o sběru dat od občanů a přijde mi to zbytečné. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vyzývám pana poslance Peksu, připraví se pan poslanec Válek. Naskočila mi tady ještě jedna faktická - pan poslanec Juránek. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Já bych se vaším prostřednictvím, pane předsedající, chtěl omluvit panu poslanci Ondráčkovi. Oceňuji, že v rámci poslaneckého klubu KSČM se najde jeden komunista, který nehlasuje pro vládu, pro důvěru vládě s nejbohatším nebo nejmocnějším kapitalistou v této zemi. Myslím si, že v tomto smyslu je ještě aspoň trochu svět v pořádku. Nicméně pokud je mi známo, pane kolego Ondráčku prostřednictvím pana předsedajícího, hlasoval jste proti nedůvěře vládě, když se tohle hlasování opakovalo. Takže možná se obávám, že mě tato drobnost zmátla. Děkuji. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy pan poslanec Válek, připraví se pan poslanec Juránek a ještě mi naskočila faktická pan poslanec Ondráček. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já bych prostřednictvím pana předsedajícího chtěl navázat na kolegu poslance Chvojku a podpořit ten jeho návrh stran D1. Teď mně volali děti: Tatínku, přijedeš? D1 stojí. (Šum v sále.) Už máme jenom půl hodiny. Proto bych navrhoval do jedné procedurální přerušení projednávání stávajícího bodu a aktuálně zařazení situace z D1 s tím, že bychom pokračovali zítra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Juránek. Pardon. Procedurální návrh. Já vás tedy všechny odhlásím. Přistoupíme k hlasování. (Z pléna se ozývá: Zagongovat!) Už jsem zagongoval.

Tak jestli správně chápu procedurální návrh, tak procedurální návrh zní, že chceme přerušit tento bod a zahájit projednávání bodu dálnice D1. Takže to je návrh, o kterém budeme hlasovat. A poté co projednáme návrh D1, tak bychom se vrátili k tomuto bodu. Ale to už tedy nebude součástí toho návrhu. Takže pouze přerušit a zahájit bod D1. Takže všichni víme, o čem hlasujeme. Já se podívám, jestli máme ustáleno kvorum. Já myslím, že trošku ještě naskakuje, ale myslím, že můžeme už přistoupit k hlasování. (Přihlášeno 139.)

 

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení tohoto bodu, stiskněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti přerušení tohoto bodu, stiskněte tlačítko, zvedněte ruku.

Hlasování číslo 262, přihlášeno 152 poslanců, pro 66, proti 78. Návrh na přerušení byl zamítnut. Takže budeme pokračovat v tomto bodě.

 

A nyní s faktickou poznámkou tady mám pana poslance Juránka a to je zatím poslední faktická poznámka. Tak prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já si dovolím zastat se kolegy Ferjenčíka ve věci, která se týká kůrovce. Víte, mně vytanula taková jedna životní záležitost, jestli to má, nebo nemá vazbu na EET, zvažte sami. Ale já jsem kdysi v lese zažil nádhernou věc. Že se kdysi za minulého režimu rozhodli, že dřevorubci budou mít na stromě, kde pracují, na tom pracovišti, štípačky. Víte, bylo to takové velmi zajímavé opatření. A toto opatření vedlo k tomu ovšem, že zcela nečekaně hned v prvním týdnu na ty štípačky spadl strom. Víte, to se stává tak někdy v lese, že se ti dřevorubci, kteří se normálně trefí na kolík, že se prostě netrefí, že se to smekne. Když se to tak stalo potřetí, tak se rozhodlo, že ty štípačky pro dřevorubce zruší. A já jenom při této příležitosti se domnívám, že to souvisí s tím EET. Protože sice to nejsou štípačky, ale že bychom si měli také někdy rozmyslet, jestli to EET nemá zhruba stejný význam, jako měly ty štípačky pro dřevorubce.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Následně s faktickou poznámkou mám dvě přihlášky. Pan poslanec Petr Gazdík a připraví se pan poslanec Marek Benda. Tak vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Gazdík: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mě velmi mrzí, že neprošel ten procedurální návrh, abychom se dozvěděli, jaká je skutečně situace na D1, když sněží. Proto si tedy dovoluji navrhnout nové přerušení tohoto bodu, a to do doby, než přestane sněžit a na D1 nebude žádná kolona. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak máme tady opět procedurální návrh, takže já zagonguji, ale myslím, že jsme ještě všichni v sále. Já jenom zopakuji to, o čem se bude hlasovat - přerušení bodu novela zákona o evidenci tržeb do doby, než přestane sněžit. (Smích v sále.) Do doby, než přestane sněžit a na D1 nebude žádná kolona. Takže já to ještě zopakuji. (Rozruch v sále, potlesk.) Budeme hlasovat o tom, jestli souhlasíte s tím, že přerušíme projednávání bodu a zákona o evidenci tržeb do doby, než na dálnici D1 přestane sněžit a nebude tam žádná kolona.

Takže žádost o odhlášení nevidím, myslím, že můžeme přistoupit k hlasování.

Já zahajuji hlasování, kdo je... Je tam žádost. Takže ukončím hlasování. Já vás všechny odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami... Myslím, že všichni víme, o čem hlasujeme.

 

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 264, přihlášeno 156 poslanců, pro 69, proti 81. Návrh na to, abychom přerušili bod do té doby, než nebudou na dálnici D1 kolony a přestane sněžit, neprošel.

 

Takže se vrátíme zpátky k zákonu o EET a s faktickou poznámkou vyzývám tedy pana poslance a předsedu ústavněprávního výboru Marka Bendu. Tak, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já jsem se přihlásil jenom po vystoupení pana poslance Juránka, protože se snažím studovat tady i ty jazykové rozdíly. A to, co on popisoval, tomu se tedy na území hlavního města, kde celý život žiji, říká píchačky, nikoliv štípačky. Tak jsem chtěl zjistit, jestli je to překlep pana poslance Juránka, nebo jestli v Brně se to, co se v Čechách používá na přeštípávání drátů, používá jako štípačky ve smyslu píchaček. Ale to byl jenom takový můj dotaz na pana kolegu Juránka.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. A je tady zájem o reakci. Takže pan poslanec Juránek. Vy budete reagovat, upřesníte svoje vyjádření. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Já si dovolím v této věci zareagovat. To ani tak nesouvisí od toho, jestli jsem z Moravy, nebo jestli jsem z Prahy. Ale je to z toho prostředí, víte. Ono mezi těmi dřevorubci se neříká píchačky, ale štípačky. Takže je to spíš taková ta záležitost, která se týká toho příslušného oboru. (Směje se.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Juránek. Zatím nemám další faktickou, takže se vrátíme do obecné rozpravy. Vyzývám tedy pana poslance Polanského a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, mě už předešel kolega Válek, stejně tak pan kolega Gazdík. Mým cílem bylo navrhnout přerušení projednávání toho bodu, abychom se dostali k bodu 197 a probrali situaci na dálnici D1 vzhledem vlastně k akutnosti, k naléhavosti dané situace. Nicméně hlasování už proběhlo, já myslím, že nemá cenu to zkoušet potřetí. Takže děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. A nyní poslední přihláška do obecné rozpravy. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl stručně zareagovat na připomínky z rozpravy, z těch faktických poznámek. Ono jich bylo víc, tak jsem to chtěl pojmout dohromady.

První věc byly ty... Pan poslanec Plzák, tuším, k hovorovým výrazům. Já se přiznám, že mi přijde trochu nešťastné ve chvíli, kdy někdo nemá argumenty, tak odkazovat na formu, že prostě já občas mluvím hovorově, jednou jsem se tady musel za to omlouvat, když jsem mluvil vulgárně, přestože jsem to neplánoval a prostě jsem se nechal trochu unést. Nicméně si myslím, že ten můj projev byl dostatečně věcný na to, aby se na něj dalo reagovat věcně. Že si někdo upekl - ostatně tuším, že byla připomínka ke slovu uvařil. Nevím, co je na slovu uvařil hovorového. Tak prosím aspoň, když uvádíte příklady toho, že mluvím hovorově, tak aspoň uveďte příklady těch hovorových výrazů, protože tohle zrovna nebyl ten správný příklad. Skutečně bych kolegové poprosil, abychom se tomu návrhu věnovali věcně a řešili ty moje námitky.

Dále musím naprosto odmítnout to tvrzení, že jsem byl mimo téma. Já jsem tady - (Z pléna se ozývá: Byl.) To není vůbec pravda. Já jsem rozhodně nebyl mimo téma.

Tady vláda chce na sílu prosadit proti vůli celé opozice a svědomí části koaličních poslanců - to je potřeba zdůraznit, že část současných koaličních poslanců podporovala naopak revizi EET i na úrovni té první a druhé vlny. A myslím, že kdybychom se zeptali jako poslanců ANO, jestli třeba Patrik Nacher je podporovatel třetí a čtvrté vlny EET, jestli mu přijde rozumné rozšiřovat dále EET, nebo další poslance, já nechci dál trýznit některé poslance z klubu ČSSD, kteří už dneska jsou v té vládě proti svému svědomí, tak je tady nebudu jmenovat, ale vláda na sílu tlačí zákon, proti kterému je úplně celá opozice a podstatná část koaličních poslanců proti němu má výrazné výhrady, akorát se bojí.

A co bych zdůraznil. Jsou tady tři zákony, které - a bavíme se jenom o zákonech v prvním čtení. Nezmiňuji registr smluv, který obstruujete, ale není to tenhle případ. Ale jsou tady tři zákony, a ono jich je víc, ale jenom tři, které já osobně výrazně podporuji, můžou dávat další kolegové. Třeba možná zákon o poštách je také důležitý, ale já se tou problematikou podrobněji nezabývám, tak tady nebudu plédovat za zákon o poštách, který má také nižší pořadové číslo než EET, a možná by to bylo důležitější se tím zabývat, ale nerozumím tomu tak. Ale máme tady tři zákony. Jeden s číslem dokonce 159 - příplatky pedagogům za třídnictví. To je prostě věc... Jestli vláda nechce zvyšovat ty příplatky pedagogům za třídnictví, tak ať to zamítne, ale mně přijde prostě nefér, když před to tlačí EET. To prostě není správné, aby vláda válcovala opozici a nezařazovala jí body na jednání. Z toho důvodu já jsem se logicky ohradil.

Stejně tak prostě pro mě metro D je nesrovnatelně důležitější, a dokonce si myslím, že i pro Českou republiku. Sice se to týká Prahy, ale do té Prahy čas od času jede téměř každý a zlepšení té situace v Praze je závažný problém. A to je klíčová investice za 80 miliard korun. A to, že Sněmovna blokuje to, aby se mohla realizovat efektivněji, mně prostě nepřijde vhodné. Takže to je sněmovní tisk 191. A pak je tady sněmovní tisk 201. To je manželství pro všechny, které je předloženo poslanci napříč kluby v této Sněmovně, napříč koalice a opozice. A opět je to tady zdržováno. Takže mně přijde nespravedlivé, že vláda tady tlačí zákon, který byl podán později, a místo toho, aby se šlo popořádku.

Dále tedy ta námitka, že to nebylo k věci. To prostě není pravda. Za prvé jsou tady ty zákony, které je potřeba projednat, které byly podány dříve. A za druhé, já jsem uváděl seznam problémů, které jsou pro českou společnost nesrovnatelně závažnější než EET. A je zcela evidentní, že zvláště ve třetím čtení EET vyvolá obrovskou kontroverzi v této Sněmovně.

Já si nemyslím, že bychom vůbec v rámci té podrobnosti té rozpravy nějak výrazněji přesahovali běžnou rozpravu. Ostatně když si vezmeme debatu třeba o fiskálním paktu, tak byla podle mého názoru delší. Minimálně řada kolegů k ní vystupovala nesrovnatelně déle než já. Já jsem si připravil velmi podrobný seznam problémů, které považuji za výrazně důležitější, které má vláda řešit, které Poslanecká sněmovna řešit, a přijde mi velmi nešťastné, že se říká, že to je mimo téma. To přece není mimo téma zabývat se tím, které zákony máme schvalovat prioritně a které máme nechávat nakonec. Tak až to dáte za manželství pro všechny, až projdou tyhle tři návrhy, co byly podány dříve, tak pojďme hlasovat o prvním čtení.

My jsme předložili návrh na zamítnutí, může se to vypořádat. Ale pojďme se vyrovnat s tou nespravedlností, že tady kolegové z KDU-ČSL dali sněmovní tisk s číslem 159 a vy jste je převálcovali místo toho, aby se o tom hlasovalo a zvedli jsme třídním učitelům peníze, tak místo toho tady na sílu valíte EET a blokujete projednávání těchto zákonů. To není fér.

Argumenty, co já jsem přinášel, byly naprosto věcné. EET, i kdyby náhodou zafungovalo, podle odhadů vlády přinese jednotky miliard korun. Ten přínos třetí a čtvrté vlny bude do 10 miliard korun ročně. Teď je to, tuším, 4,7 miliardy podle čísel vlády, která já podrobuji pečlivé analýze. Pět miliard ročně, to jsou 0,3 % státního rozpočtu. To je něco na úrovni, jako když se přidají 2 % státním zaměstnancům, nebo taková politická dohoda, co se tady dělala. To jsou prostě relativně malé peníze z celkového objemu hospodaření státu.

Já jsem tady zmiňoval problémy, které považuji za daleko závažnější než EET pro Českou republiku, které Sněmovna má řešit prioritně. Je to rozhodnutí vlády a koalice, jestli se rozhodne prioritně místo toho řešit EET a způsobit logický konflikt s opozicí, která se prostě chce zastat těch stovek tisíc lidí, na které to dopadne, a která chce zabránit tomu, že lobbistická skupina, která dodává ten software, na tom extrémně vydělá.

Další věc, na kterou mě upozorňoval kolega Filip, když mluvil o tom, že to jsou naše priority a že vláda má svoje priority a že to je přece koaliční rozhodnutí, jaké priority bude řešit. Ale to mě pan Filip špatně poslouchal. Já jsem v podstatné části svého projevu hovořil o prioritách vlády z programového prohlášení vlády. Já mu to ještě zopakuji, aby příště měl představu o tom, že si nevymýšlím nějaké svoje priority.

Ve vládním programovém prohlášení v prvních šesti prioritních bodech je důchodová reforma, kde jste neudělali za celé volební období vůbec nic. Vůbec nic jste neudělali. A co je ještě horší, vůbec nic se nechystáte udělat. (Smích a různé výkřiky v sále.)

Já poprosím, abyste reagovali faktickými poznámkami, pokud nesouhlasíte, nepokřikovali na mě ze sálu. Myslím, že to není úplně korektní způsob vedení debaty.

Proč si myslím, že se to nechystáte udělat? Protože paní ministryně Maláčová byla u nás na poslaneckém klubu a řekla, že se to nechystá dělat. Já se omlouvám, jestli to bude jinak, jestli tu reformu předloží, ale tohle nám sdělila. To je ten důvod. Je na to 22 svědků našeho poslaneckého klubu. To je důvod, proč si myslím, že se důchodovou reformu nechystáte předložit. Proto jsem o ní mluvil jako o věci, kterou vláda by měla dělat a nedělá.

Dále jsem mluvil o vyrovnání státního rozpočtu, což je opět napsáno v programovém prohlášení vlády. Pane předsedo Filipe prostřednictvím pana předsedajícího, to je napsáno v programovém prohlášení vlády, a přestože to tam máte napsané, tak v rozpočtovém výhledu schvalujete schodky a ve státním rozpočtu schvalujete schodky. Čtyřicet miliard sekera každý rok. Jak říká Andrej Babiš, kdyby mi někdo předložil byznys plán se schodkem, tak ho vyrazím. Tak že vás všechny ještě nevyrazil? To prostě je v programovém prohlášení vlády. To není věc, kterou bych si já vymyslel.

Stejně tak digitalizace státní správy je podle prohlášení vlády prioritou vlády. To jsou podle mě věci, kterými by se Sněmovna měla zabývat dříve.

Poslední poznámka, on to za mě řekl do značné míry dříve kolega Kopřiva, to bylo to soukromí a transparentnost. EET rozhodně nezvyšuje transparentnost, protože to, že nějaká úzká skupina na Ministerstvu financí získá přístup k datům statisíců občanů, není žádná transparentnost, ale narušení soukromí. Transparentnost je, když stát zveřejňuje podrobně informace o tom, za co vynakládá veřejné prostředky, které my jsme společně vybrali. A veřejné prostředky mají být rozdělovány tak, aby si občané mohli ověřit, kam peníze jdou. Ostatně proto my jsme včera navrhli usnesení o rozklikávacím rozpočtu státu, že mají být jednotlivé výdaje státu zveřejňovány. A bylo to ANO, ČSSD a KSČM, co to zablokovaly, co nechtějí transparentnost. Ale EET není žádná transparentnost. To, že Ministerstvo financí bude vědět, kde je byznys příležitost pro Kostelecké uzeniny, to není žádná transparentnost. Já s tímto pojetím absolutně nesouhlasím, sbírat plošně data od občanů je plošné šmírování a není to žádná transparentnost.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Jako prvního vyzývám poslance Václava Klause a připraví se poslanec Jakub Michálek. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já jsem se hlásil v reakci na pana Gazdíka, ale nějak mi nefungovalo to přihlašovací zařízení, čímž to ovšem nijak nezpochybňuji. Kladu si otázku, jestli přerušování jednání Sněmovny na základě nějakých klimatických jevů, jestli to vlastně vůbec lze podle jednacího řádu. Ale protože je před Vánoci a jsem pro vstřícnost, já jsem absolventem přírodovědecké fakulty, mám zkoušku z meteorologie, jestli bych případně nemohl být ověřovatelem, kdyby ta situace nastala. (Smích v sále.)

Druhá věc se týkala - dnes je ve vynikající formě pan Ferjenčík, bez urážky, v řečnické formě. Myslím to upřímně. Připomněl mi, jak tady tenkrát tak sprostě mluvil, dokonce řekl, že by se cítil kvůli zvýšení platů v hospodě před kamarády jako ..., já to slovo bych nikdy neřekl, maximálně někdy v rozrušení, ale víte, o co jde. Tak já jsem zase řekl, že v životě nebudu hlasovat sám o své mzdě, tak když je před Vánocemi, chtěl bych panu Ferjenčíkovi poděkovat, že na základě jeho návrhu mi zvýšili plat o 9 procent od ledna. Tak se jenom chci zeptat, jak se bude cítit před kamarády, že pan Ferjenčík zvýšil Klausovi mzdu. (Smích a potlesk.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S další faktickou pan poslanec Jakub Michálek. Na faktickou se připraví pan poslanec Ferjenčík. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vypadá to, že pan poslanec Klaus vyvolá celou metodologickou diskusi, abychom si znovu interpretovali, o čem jsme hlasovali, když jsme hlasovali o zvýšení platů, které mělo být na základě návrhu, který byl schválen v minulém volebním období na návrh pana Hamáčka, a my jsme udělali jenom tu drobnou korekci, že jsme snížili jeden koeficient, tak aby nedošlo k jeho růstu a zůstalo tam to, co tam bylo už předtím, ten automatismus, že to roste podle růstu mezd ve státním sektoru. My jsme to navrhovali trošku jinak, ale bylo tam úplně to samé, pokračovalo to úplně stejně, jak to schválila předchozí politická reprezentace. Takže přijít s tím, že Mikuláš Ferjenčík tady někomu zvýšil, vám zvýšil, mzdu, tak to je asi příklad demagogie. Možná byste to asi měl rozebrat se svými studenty, že takhle by se informace prezentovat neměly.

Já jsem chtěl nicméně reagovat na jinou záležitost. Nevím, jestli mi na to vyjde časový limit, případně budu reagovat ještě jednou. Když už to tady zaznělo v projevu Mikuláše Ferjenčíka k té důchodové reformě, interpretaci toho, proč jsou tyto věci podstatně důležitější než EET, což je největší projekt digitalizace této vlády a předchozí vlády, tak si musíme vzpomenout, že vláda ve svém programovém prohlášení se důchodové reformě věnuje na straně jedna, a to v jednom odstavci. Pod nadpisem Důchodová reforma ve druhém odstavci si důchodovou reformu představuje takto: Vláda zavede nejpozději do roku 2018 slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let, žáky a studenty do dovršení věku 26 let. Tak jestli je tohleto důchodová reforma, tak já už k tomu nemám co dodat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji i za dodržení času. A nyní poslanec Mikuláš Ferjenčík na faktickou, to je zatím poslední přihláška. Ještě znova poslanec Jakub Michálek se přihlásil na faktickou. Takže pan poslanec Ferjenčík, prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat vaším prostřednictvím, pane předsedající, na kolegu Klause. Nemluvil jsem o kamarádech. Mluvil jsem o štamgastech v té hospodě, o běžných občanech, kteří sledují politiku v televizi, a vadí jim to, když si papaláši tady schvalují nějaká privilegia. Ale myslím, že bude velmi snadné jim vysvětlit to, jak se to ve skutečnosti stalo, že jsem vám od ledna snížil plat o 11 %. Jsem na to poměrně hrdý.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy již další faktickou poznámku nemám, takže se vrátíme do obecné rozpravy, a mám tady jednu přihlášku. Takže poslanec Ondřej Profant. A to je zatím poslední přihláška do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré poledne, vážení poslanci, vážená vládo, milá veřejnosti, už trošku prořídlá. Asi jsme ji unavili těmi faktickými poznámkami. Já si vezmu hlášku od poslance Nachra. (Poslanec Nacher protestuje hlasitě z pléna.) Nachera, promiň, prostřednictvím předsedajícího. Já jsem nechtěl reagovat, ale když pan Plzák nám to tak vysvětlil, tak já mu to musím vysvětlit.

Pan kolega Mikuláš Ferjenčík samozřejmě mluvil k věci. On mluvil o prioritách vaší vlády. Vy stále děláte jenom nějaké technikálie, přesuny, dotace, ty vám jdou dobře, ale ty reálné změny, ty společenské změny, ty věci, na které je potřeba v dnešní době reagovat, ty se tady nedějí. Musíme se umět vypořádat s moderními digitálními službami, s evropských digitálním trhem, s ochranou soukromí. Jediné změny, které se tu v této oblasti dějí, jsou změny, které k nám chodí z Evropské unie. Jsem velmi rád za Evropskou unii, protože bez ní bychom tady tyto problémy vůbec neřešili. Řešili bychom stále jenom nějaké porcování medvěda a podobné věci.

Rád bych někdy od vás slyšel, na jaké vládní návrhy jste opravdu hrdí. A teď nemyslím ty vládní návrhy, které jste jenom převzali od opozice, ale vládní návrhy, které opravdu připravili ministři vaší vlády, a dokázali byste je prezentovat jako vlajkovou loď, která přednáší něco nového. Něco, co náš stát posouvá dál. Já jsem tam tedy žádný takový neviděl. EET prostě nemůže být prioritou. Je to velký zásah do života mnoha lidí a opravdu nepřináší vůbec nic tato vlna. Jenom šikanuje lidi, povede k další šikaně, obdobné, jako jsou ty příkazy a podobně. To nám opravdu nepomůže.

Takže pro kolegy z hnutí ANO prostřednictvím pana předsedajícího. Já vám doporučuji, abyste si projev pana kolegy Ferjenčíka ještě jednou podrobně ze stenozáznamu přečetli. Já vám ho když tak tady přečtu, kdybyste měli problém si to přečíst. (Pobavení v sále.) Ale doufám, že to zvládnete sami.

A teď se vrátím k oblíbeným slovům pana předsedy vlády a paní ministryně financí, že EET je úspěšný projekt eGovernmentu. To jsme tu slyšeli několikrát při důvěře vládě, a tak dále. Je to opravdu šikanózní projekt, nikoliv úspěšný projekt eGovernmentu. Úspěšný projekt eGovernmentu je totiž takový projekt, který ulehčí našim občanům běžný život v tomto státě. A to se tady opravdu neděje. Jenom je šikanujeme, perzekvujeme a podobně, což není dobře. eGovernment je totiž o tom, jak vládnout v digitální době. A vládnout v pozitivním slova smyslu, to znamená i pomáhat lidem s jejich každodenními problémy a životními situacemi. Jenomže my tu vždycky máme nějaký velmi osekaný projekt rádoby digitalizace, která pouze papír převede do digitálního papíru. Ale to není digitalizace. Obecně vzato, forma PDF nikdy nebude digitalizací. Je to prasárna.

Konkrétní projekt jsme viděli u rozklikávacího rozpočtu včera, což už tu moji kolegové velmi podrobně zmiňovali. Včera se to rozebíralo, citovali jsme si z knihy pan premiéra, to je další oblast. Pojďme si přečíst tu knihu a pojďme si projít, co z toho je splněno a co není. Nebo ne splněno, na čem se reálně pracuje.

A teď k podstatě toho, proč tady vystupuji. (Hlasité poznámky z pléna. Řečník se chvilku odmlčuje.) Jsem rád, že vás to tak baví. Paní kolegyně, nepokřikujte na mě. Vy tu vždycky hlasujete pro vyřazování bodů z programu jednání a podobně. My jsme tady připraveni k diskusi, váš kolega tady přišel s tím, že náš příspěvek nebyl k diskusi. Ta diskuse už mohla být dávno ukončená, kdybyste takto nevystupovali.

Systém EET byl původně vysoutěžen v otevřeném výběrovém řízení. To však bylo zrušeno a namísto toho bylo jednací řízení bez uveřejnění, takže přímé zadání jednomu konkrétnímu dodavateli. Nikoho asi nepřekvapí, že tento dodavatel je firma IBM...

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid, prosím vás. Máme ještě tři minuty, tak umožněme panu poslanci, aby se vyjádřil.

 

Poslanec Ondřej Profant: A tak byl znovu prohlouben ten vendor lock-in, na který si stěžuje paní ministryně Schillerová. Proto navrhuji přerušit tento bod do doby, než bude EET vysoutěženo v otevřeném výběrovém řízení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Máme tady procedurální návrh. Poslanec Profant navrhuje přerušit projednávání tohoto bodu do doby, než bude EET vysoutěženo ve veřejném výběrovém řízení. Takže svolám poslance do sálu. Odhlásím vás na žádost, přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami.

Znovu zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu poslance Profanta přerušit projednávání tohoto bodu do doby, než bude EET vysoutěženo ve veřejném výběrovém řízení. Řekl jsem to tak spr­ávně...? Prosím, jestli vy to vysvětlíte?

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedající, jestli jsem správně zaznamenal ten návrh, tak tam zaznělo slovo otevřené výběrové řízení. (Předsedající: Otevřené, ano.) To je přesnější termín podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Aby to nebylo zavádějící ve smyslu jiných řízení, která jsou samozřejmě veřejná, ale nejsou otevřená. Děkuji za doplnění.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji za upřesnění. Takže já ještě jednou řeknu, o čem budeme hlasovat. Je tady návrh na přerušení tohoto bodu do doby, než bude vysoutěženo otevřené výběrové řízení na EET. Takže všichni víme, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 265. Přihlášeno 151 poslanců, pro 62, proti 85. Návrh na přerušení byl zamítnut.

Nyní tady mám ještě faktickou poznámku. Pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo. Vaše dvě minuty, nicméně upozorňuji, že...

 

Poslanec Patrik Nacher: Já jsem trpělivost sama, ale to už se nedalo vydržet. Já bych chtěl divákům a voličům říci, že my jsme tady dneska D1 neprojednávali proto, že vy jste obstruovali. Vaše nejčastější slovo dneska v projevu bylo obstrukce. To jste dneska vy tady předvedli tím, že jste se chovali jako Jára Cimrman, že jste se vyjadřovali úplně ke všemu jenom ne k EET. Takže diváci a naši a vaši voliči by měli vědět, že dneska jsme se o D1 nebavili proto, protože zejména poslanci z pirátské strany obstruovali a měli dvouhodinový projev. Dvouhodinový projev. Pan Ferjenčík ho měl asi 80 minut, jestli jsem to dobře stopoval. Takže to je taková poznámka. A to jsem fakt byl hodně trpělivý. (Potlesk v levé polovině sněmovny.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a toto bylo poslední vystoupení dnešního dopoledne. Já přerušuji jednání, přeji dobrou chuť. A ve 14.30 začínají interpelace.

 

(Jednání přerušeno ve 13.30 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne. Dalším bodem našeho pořadu jsou ústní interpelace, které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Než se posuneme dál, tak přečtu omluvenky.

Omlouvá se nám paní poslankyně Helena Válková mezi 14.30 a 18.00 z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Zlesák mezi 14.00 a 19.00 z pracovních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Vildumetzová od 14.30 do konce pracovního dne z pracovních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Melková od 14.30 z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Ferjenčík od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Jarošová od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Brzobohatá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Kott od 14.30 z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Holomčík od 14.30 do 18.00 z pracovních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Pastuchová od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Třešňák od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Bartoš od 14.30 do 18.00 z důvodu jednání, omlouvá se nám pan poslanec Vyzula dnes od 14.30 do konce jednacího dne a celý jednací den zítřejší z osobních důvodů a omlouvá se nám pan poslanec Kubík mezi 14.30 a 18.00 z pracovních důvodů. To byly omluvenky.

Nyní se posuneme dále.

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.