Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

114.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019
/sněmovní tisk 287/ - třetí čtení

Poprosím, aby u stolku zpravodajů zaujala své místo paní ministryně financí Alena Schillerová, zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Vostrá. Pozměňovací návrhy vám byly doručeny jako sněmovní tisk 287/4 a návrhy doprovodných usnesení vám byly doručeny jako sněmovní tisk 287/5. Oba materiály vám byly zároveň rozdány na lavice.

Připomínám, že projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se řídí podle § 101 až 106 našeho jednacího řádu, návrh zákona se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání.

Dříve než otevřu rozpravu, poprosím zpravodajku rozpočtového výboru paní poslankyni Miloslavu Vostrou, aby uvedla soubor pozměňovacích návrhů, doprovodná usnesení a přednesla návrh postupu při hlasování. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, jak už tady zaznělo, že nebyl přikázán, nebo není garanční výbor rozpočtový, tak mi dovolte, abych vás úplně v úvodu, než navrhnu postup při hlasování, požádala o to, zda jako zpravodaj nebudu muset říkat svá stanoviska. Vzhledem k tomu, že ta stanoviska by nebyla za rozpočtový výbor, ale pouze moje osobní jako zpravodaje, si myslím, že je férové, aby Poslanecká sněmovna rozhodla, že v tomto případě udělá výjimku, tak jako to bylo i při minulém hlasování o státním rozpočtu, a odhlasuje to, že jako zpravodajka nebudu říkat stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům. To potom, až budeme hlasovat, tak bych prosila odhlasovat Sněmovnu tak, aby to legislativně bylo zachyceno a bylo to čisté, pokud na tom bude shoda.

Co se týká postupu při hlasování ke státnímu rozpočtu 2019, tak ten návrh postupu by byl následující, pokud samozřejmě nebudou k tomu připomínky.

Nejprve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A1 uvedeném v textové části usnesení rozpočtového výboru příloha 1. Tento se týká vzniku nové kapitoly 362 Národní sportovní agentura.

Potom bychom hlasovali o návrhu A2, což je pozměňovací návrh rovněž v textové části rozpočtového výboru, ale jsou to změny v příloze číslo 6 a 8 zákona týkající se matrik.

Dále bychom hlasovali pozměňovací návrhy číselné položky, což je příloha 2A, obsažené v usnesení rozpočtového výboru, a to tak, že A1, A2, A3, A4 po jednotlivých bodech s tím, že bude-li schválen bod A4 rozpočtového výboru, potom bude nehlasovatelný bod B53, protože je identický s pozměňovacím návrhem rozpočtového výboru.

Dále bychom pokračovali pozměňovacími návrhy v číselných položkách, které jsou uvedeny v příloze 2B, přednesené ve druhém čtení, s tím, že bychom se vyjádřili a zaujali postoj nejprve k pozměňovacímu návrhu B82 a dále bychom hlasovali body B1 až B98 jednotlivě s výjimkou bodů B74, B75, B76, B24, protože tyto body, a to je návrh, bude o tom rozhodovat Sněmovna, tyto body jsou nehlasovatelné, protože u nich chybí specifikace položek.

Až se vypořádáme s těmito všemi pozměňovacími návrhy, měli bychom hlasovat o usnesení jako celku, a bude-li schválen zákon o státním rozpočtu jako celek, potom bychom postupovali tak, že bychom hlasovali o doprovodných usneseních, a to je podle tisku 287/5, a to tak, že opět jednotlivě po bodech tak, jak jsou seřazeny. Tisky 287/4 a 280/5 máte na svých lavicích, takže by mělo být jasné, o čem budeme hlasovat.

To je můj návrh hlasovací procedury.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, já vám děkuji, paní zpravodajko, a já tedy k tomuto bodu otevírám rozpravu ve třetím čtení, i k navrženému postupu, a v tuto chvíli jako první s přednostním právem je přihlášen pan předseda Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, jenom stručné stanovisko klubu TOP 09 k hlasování návrhu zákona o státním rozpočtu. Předložili jsme řadu pozměňujících návrhů a řadu pozměňujících návrhů našich kolegů z jiných poslaneckých klubů budeme podporovat. Bez ohledu na to ale, jak dopadne hlasování o pozměňujících návrzích, prosím o pochopení, že nemůžeme hlasovat v závěrečném hlasování ve třetím čtení pro návrh zákona, a to pro parametry, které byly definovány již v prvním čtení. V prvním čtení jsme nabízeli alternativu, méně plýtvavou, méně neodpovědnou, tato alternativa nebyla akceptována, a proto tak jak jsou stanoveny příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu, je to pro nás zcela nepřijatelné. Byl by to dobrý rozpočet, kdyby za rok přišel konec světa. Pak bych ho chápal. Pak by to mělo svůj smysl. Ale předpokládám, že konec světa se nechystá, vláda přesto tak ten rozpočet koncipuje.

Je zajímavé, viděl jsem nedávno v nějakém průzkumu, že vlivem masivní propagandy si polovina obyvatel myslí, že zatímco my jsme v krizi dusili investice a škrtili jsme tak ekonomiku, Babišova vláda a Sobotkova vláda investice nastartovala. On opak je pravdou. Ono ještě v letošním roce se investuje mnohem méně, než se investovalo v posledním krizovém roce 2012, a v příštím roce poprvé se bude investovat o něco více, než se investovalo v roce 2012, ale to prosím pěkně jenom o 8,5 miliardy. Jakkoliv má vláda k dispozici o 353 miliard víc na celkových výdajích oproti tomu roku 2012, tak jenom 8,5 miliardy budou investice. Ale 75 miliard budou platy státních zaměstnanců. Platy státních zaměstnanců a počet státních zaměstnanců, to je ta skutečná vládní priorita, ale tam neleží budoucnost České republiky.

Celková výše investic k výdajům státního rozpočtu klesá. Poměr výdajů na vědu a výzkum, jeden z klíčových ukazatelů, jak myslíme na budoucnost a na modernizaci země, klesá. Zatímco jsme v těch krizových letech dosahovali alespoň na to 1 %, protože věda a výzkum byla jediná kapitola, kterou jsme tehdy odmítali škrtat, tak jsme teď na 0,75. Neustále klesá poměr výdajů na vědu a výzkum. Hledím do lavic vážených kolegů poslanců z hnutí ANO, vidím tam několik tváří rektorů, kteří byli magnificencemi v době, kdy já byl ministr financí, a vzpomínám na jejich kritiku, kritiku vůči poměru výše výdajů na HDP. Byla výrazně vyšší, než plánujete na příští rok, ale příští rok je to asi těch 0,75 % HDP, což je naprosto směšné číslo, dokonce směšné v porovnání s tím, co jsme dávali v době krize. To je vám v tuhle chvíli asi v pořádku, teď už nejste rektoři, teď už jste poslanci ANO, teď už je líp.

Co opravdu roste, jsou platy a výdaje státních zaměstnanců, neinvestiční nákupy, sociální dávky a do toho přichází celá řada naprosto nesmyslných, leč nákladných opatření, jako je sleva na dopravu pro studenty a důchodce, plošná, bez ohledu na jejich majetkové postavení, obědy zdarma bez ohledu na majetkové postavení těch dětí a jejich rodin. A předpokládám, že až proběhne audit Evropské komise na Státním zemědělském a intervenčním fondu, bude nutno přistoupit i k bezplatným snídaním a večeřím. To je rozpočtová politika "po nás potopa" zesílená tím, že vláda naprosto ignoruje ve svém návrhu zvyšující se rizika hospodářské recese. Nechci strašit, nevíme, zda to bude příští rok, ale víme, že to v každém případě přijde, za rok, za dva, možná za tři, ale je naprosto vyloučeno, aby to nepřišlo. Prostě ekonomika má své cykly, ta rizika se zvyšují a vláda se chová tak, jako kdyby to nebyla pravda. Chová se úplně stejně, jako kdybychom měli dům u řeky a věděli, že dříve nebo později přijde povodeň, a nedělali vůbec nic, neudělali žádné protipovodňové opatření, protože bychom říkali: No ona možná ta povodeň nepřijde. No ono nám možná do 16. prosince nezasněží. Ale ono do 16. prosince zasněžilo, ta povodeň přijde a ta recese přijde taky. A tak bude vytvořen takový tlak na veřejný rozpočet, na státní rozpočet s touto konstrukcí, že bude velmi těžko zvládnutelný a dopadne paradoxně na ty nejslabší a nejchudší, protože ti silní si vždycky nějak pomohou.

Je to neodpovědné vůči budoucnosti, je to proto neakceptovatelné a není možné to schválit. TOP 09 proto bude hlasovat proti návrhu státního rozpočtu.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Objevily se zde dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Juránek, poté pan poslanec Vondrák. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Dobrý den. Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně, ministři a ministryně, mám hned teď doplnění k bodům B74, B75 a B76, o kterých tady mluvila zpravodajka. Není možné měnit samozřejmě nic v položce, která je zde uvedena, ale je možno doplnit text a já ve všech třech případech doplňuji text v položce číslo kapitoly 327 Ministerstvo dopravy. Je tam v tuto chvíli napsáno "snížit výdaje kapitoly 327 Ministerstvo dopravy o částku" - v každé té položce jinak - 39 853 440 v B75, 465 746 392 doplňuji opět o ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury. V bodě B76 doplňuji k těm 300 milionům v položce Ministerstva dopravy, je to číslo kapitoly 327, text "ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, krytí deficitů v rozpočtu SFDI".

A současně v rámci procedury navrhuji, aby bod B76 byl z logiky zařazen před bod B14.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Juránek byl tak laskav a ukázal nám, jak by neměla vypadat faktická poznámka, protože sice jste uvedl, že reagujete na zpravodajku, takže jsem vás nechal promluvit, ale poprosím vás, bylo by lepší ty faktické užívat v reakci na předřečníka v obecné rozpravě.

Tak pan poslanec Vondrák.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré ráno, dámy a pánové. Jako nepřímo oslovený rektor vysoké školy musím sdělit, že během jediného roku jsem se musel vyrovnat, a naše univerzita, s propadem rozpočtu 135 milionů korun. To bylo více než 10 %. Nevýhoda současných rektorů je, že se musí vyrovnat s nárůstem rozpočtu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Faktická poznámka, pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Zcela jistě ne na vědu a výzkum. Pokud ano, pak to bylo jenom proto, že to jinak rozepsalo Ministerstvo školství. Je doložitelné, že výdaje na vědu a výzkum neklesaly v dobách krize. To byla jediná položka, která neklesala. Kdy skutečně klesá poměr výdajů na vědu a výzkum k HDP, je současný rozpočet a rozpočet příštího roku, který jednoznačně signalizuje, jak je pro vás tato položka důležitá. Zatímco rostou výdaje na státní zaměstnance, klesá poměr výdajů k HDP na vědu a výzkum. V tom vidíte, bývalé magnificence, budoucnost národa.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Rais. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Já bych se vrátil trochu k té historii. Tady v těch absolutních číslech let 2008 až 2012 samozřejmě jsou do toho započítané taky dotace, nebo prostě peníze z Evropské unie, které tehdy v oblasti operačních programů, těch velkých center excelence, jenom v Brně dělaly miliardy korun. Takže srovnáváme nesrovnatelná čísla.

Druhá věc je, když se bavíme o procentech, tak samozřejmě jestliže mám větší základ, tak mám pak ta procenta menší. Čili tady ta relativní srovnání jsou velice ošemetná. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a s přednostním právem se... Ne, ruší svoji přihlášku pan předseda Farský. Budeme tedy pokračovat podle pořadí, které vidíte na tabuli. Další je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Kovářová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás požádala o podporu pozměňovacích návrhů, které předložil náš klub Starostové a nezávislí. Naše pozměňovací návrhy vycházejí samozřejmě z našich priorit, ale také zároveň jsme nahlédli do programového prohlášení vlády a zjistili jsme, že většina pozměňovacích návrhů, tedy našich priorit, je také prioritami této vlády. Proto doufám, že vás přesvědčím a tyto pozměňovací návrhy podpoříte.

Jedná se o navýšení platů pedagogů, které navyšujeme o částku 5,3 miliardy korun, a to tak, aby došlo k navýšení na téměř 130 % průměrné mzdy oproti roku 2017, což samozřejmě také najdeme v prohlášení vlády, která říká, že prosadí více peněz do školství na platy učitelů a nepedagogů, a to minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017. A my to tak činíme proto, že tento rok, nebo respektive pro příští rok by to mělo být... (Hluk v jednacím sále přetrvává, poslankyně se odmlčela a očekává reakci předsedajícího.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, já poprosím o klid, který právě nastal. Zkusme ho vydržet chvilku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo.

A to tak, aby právě oněch 130 % bylo postupně navyšováno dále na 140 % a na 150 % v letech následujících.

Dalším pozměňovacím návrhem je podpora mateřských škol, respektive navýšení dotačního titulu na výstavbu mateřských škol, a navyšujeme dotační titul na Ministerstvu školství o 300 milionů, a to z toho důvodu, že jsou připraveny projekty na výstavbu mateřských škol téměř za 4 miliardy korun, a to se stavebním povolením. Při posledním dotačním titulu na Ministerstvu pro místní rozvoj byly uspokojeny žádosti pouze za 420 milionů, žádostí přišlo za 2 miliardy, čili je vidět, že ta potřeba je opravdu veliká. A také toto najdeme v programovém prohlášení vlády, které říká, že "zajistíme dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů". Čili doufám, že i toto je dobré ke zvážení. A pokud vláda chce zajistit dostatečné množství finančních prostředků v národních titulech, tak pak můžete tento pozměňovací návrh podpořit.

Další naší prioritou, a tak jak také zaznívala z úst pana premiéra, slib pro kraje na opravu silnic druhých a třetích tříd s tím, že tato částka by měla být 4 miliardy. Pan premiér také však konstatoval, že tato částka v rozpočtu na příští rok není, a proto tedy jsme mu usnadnili práci a připravili jsme pozměňovací návrh, který našel ony 4 miliardy na opravu silnic druhých a třetích tříd, které by byly určeny pro kraje.

V neposlední řadě musíme také myslet na obce a jejich místní komunikace. Z mapování potřeb, které udělalo Sdružení místních samospráv, vyplývá, že v obcích do 250 obyvatel je potřeba zafinancovat místní komunikace ve výši 18 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo dva dotační tituly pro obce menší a pro obce od 3 tisíc do 10 tisíc obyvatel a tam je celková částka v jednom titulu 190 milionů, v druhém 200 milionů, což si myslíme, že je nedostačující, a proto navrhujeme navýšit oba tyto dotační tituly v celkové výši 310 milionů korun. A pokud se podíváme do programového prohlášení vlády, co se týče silnic druhých a třetích tříd, tak zde najdeme odstavec, který říká: "Přijmeme pravidla pro dofinancování krajské dopravní infrastruktury prostřednictvím rozpočtu SFDI s cílem zajistit pro ně finanční prostředky ve výši 4 miliard ročně." Tedy pokud zaznělo z úst pana premiéra, že tyto prostředky v rozpočtu nejsou, tak tedy to odporuje programovému prohlášení vlády, a prosím vás tedy o podporu našeho pozměňovacího návrhu. A co se týče místních komunikací, tak v programovém prohlášení vlády také najdeme, že se bude přispívat na fond investiční, a to i v oblasti místních komunikací.

Co nám také leží na srdci, nám Starostům a nezávislým, je obnova kulturních památek. Víte, že na Ministerstvu kultury jsou památkové programy, které jsou určeny pro více než 40 tisíc kulturních památek. Tyto kulturní památky nejsou financovány z Evropské unie, a proto si myslíme, že částka 737 milionů korun je opravdu velmi nízká, a navyšujeme tyto památkové programy ve dvou variantách, a to o 150 milionů korun a také druhý návrh říká o 263 milionů korun. Jak jsem zaznamenala na školském výboru, pan ministr avizoval, že jeho prioritou je navýšit tyto dotační tituly o 150 milionů korun. A také najdeme toto v programovém prohlášení, že "podle možností státního rozpočtu budeme postupně navyšovat alokaci finančních prostředků v jednotlivých programech". Vzhledem k tomu, že dost často tady zaznívá při projednávání státního rozpočtu, že pokud by se navýšily finanční prostředky na památky - my totiž tento pozměňovací návrh podáváme každý rok - tak pokud by se tyto finanční prostředky navýšily, tak by se zhroutil státní rozpočet. Já si to nemyslím, ale myslím si, že pokud nebudou památky a jejich obnova dostatečně financovány, tak by se mohly zhroutit ony kulturní památky. A to si myslím, že by byla velká škoda.

Samozřejmě myslíme také na hasiče a navyšujeme jejich podporu o 300 milionů právě na výdaje Hasičského záchranného sboru na menší investice, které byly zanedbávány v posledních letech a na které se nedostaly peníze. A samozřejmě podporu hasičů najdete i ve vládním prohlášení.

V neposlední řadě vás prosím o podporu pozměňovacího návrhu, který se týká takzvaných obědů do základních škol. Je to dotační titul, který hovoří a podporuje právě slabší skupiny dětí, jejichž rodiče nemají finanční prostředky na obědy, a tyto děti samozřejmě nechodí na obědy, což má velký vliv na jejich rozvoj. Na Ministerstvu školství v onom dotačním titulu, ten je určen pro neziskové organizace, které ve spolupráci s třídními učiteli a s řediteli škol vybírají právě ony děti, které jsou jaksi hendikepovány v tom, že nemohou chodit na obědy, a zároveň s nimi provádějí, respektive s jejich rodinami sociální práci. Týká se to deseti tisíc dětí, které využívají tento program, a nejenom samozřejmě za pomoci státního rozpočtu, ale i neziskových organizací. Neziskové organizace mapují situaci a říkají, že takto ohrožených dětí je asi 100 tisíc. V tomto dotačním titulu nebylo navyšováno po celou dobu tří let, a proto si myslíme, že vzhledem k té stoupající potřebě je dobré navýšit tento dotační titul o 10 milionů korun. Je to samozřejmě lepší řešení než ono plošné zavedení bezplatných obědů, protože tento dotační titul cílí právě na ty rodiny slabší.

Pak mi dovolte poprosit o podporu dvou menších pozměňovacích návrhů. Jeden se týká památníku Jana Palacha, který je před budovou Národního muzea. Tam je malá částka pouze 3 miliony korun. A pak samozřejmě pozměňovací návrh, který přesouvá finanční prostředky z položky Český svaz bojovníků za svobodu, a přesouváme to na Československou obec legionářskou s tím, že by byla rekonstruována Larischova vila.

Dámy a pánové, dovolte, abych vás poprosila o podporu našich pozměňovacích návrhů, které jsou prioritami Starostů a nezávislých, a zároveň většina z nich je také podle programového prohlášení vlády prioritami této vlády. Doufám, že alespoň některé z nich dokážete podpořit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Okamura. Dovolte mi přečíst několik omluv. Omlouvá se paní poslankyně Andrea Brzobohatá - ne, ta prosí o zrušení omluvy, jako by se stalo. Omlouvá se pan poslanec Dominik Feri mezi 11.30 až 14.00 z pracovních důvodů. Omlouvá se také paní poslankyně Tereza Hyťhová z pracovních důvodů. Omlouvá se v čase od 9.00 do 9.45 z důvodu zpoždění na dálnici pan poslanec Holomčík.

To je vše. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jsme před závěrečným projednáváním státního rozpočtu na rok 2019. Naše země je sama o sobě bohatá. Máme poměrně dost peněz, ale vláda s těmi penězi neuvěřitelně plýtvá. Namísto toho, aby podporovala slušné a pracující lidi nebo také šetřila na horší časy, tak jen víc a víc utahuje šrouby, aby z lidí vytáhla ještě více peněz pod falešnou záminkou služeb občanům.

Schodkový rozpočet je v současné ekonomické situaci velmi špatným krokem. Nemuselo by tomu ale být všeobecně, protože každý z nás si umí představit situaci, kdy je výhodné si půjčit peníze na výhodnou investici, která bude přinášet v budoucnu zisky. To ovšem není případ této vlády.

Vážené dámy a pánové, padají tu nejrůznější procenta a miliony, kam by měly jít, tam či onam. Hodně legrační jsou stesky například na procentuální naplnění rozpočtu obrany a zároveň premiér Babiš mluví o dalším vysílání českých vojáků do bojových misí. Měli bychom vědět, co za tím je. Touha zbrojařských firem mít zajištěný pravidelný kus miliardového koláče. Víc nic.

Zájem státu je naprosto opačný. Stát chce mít zajištěnou obranu, a to s tou nejvyšší efektivitou. Obraně údajně chybí procenta. A právě v těchto dnech nám Nejvyšší kontrolní úřad oznámil, že rezort obrany nevyužívá objekty v hodnotě 6,5 miliardy korun. Pamatujeme přitom zprávy, kdy obrana dávala miliardy soukromníkům na hlídání nejrůznějších objektů. Jinými slovy, platili jsme miliardy soukromým ochrankám, kde ponejvíc pracují invalidní důchodci a lidé s nejnižší kvalifikací, aby nám hlídali naši armádu. To je tak absurdní, že by to nevymyslel žádný scenárista. I když v minulosti jsme již podobné kousky zažili. Vzpomeňme na KDU-ČSL, a co způsobila zakázka s armádními padáky, které šily mámy na mateřské v kuchyních v Bystrém u Poličky pro člena KDU-ČSL pana Andrlíka. Bez následků také armáda prošustrovala na pokyn politiků například 19 miliard za fiktivní modernizaci tanků.

Výše uvedené zmiňuji z jediného důvodu. Až tady bude kdokoliv operovat čísly, kolik je kam třeba, bylo by fajn, aby měl představu na co, proč a jak peníze efektivně vynaloží. To je největší problém každého rozpočtu. Mechanické házení miliardami sem a tam, aniž by bylo jasné, jak se s nimi v praxi naloží. Vláda a ministři, kteří rozpočet sestavují a následně peníze utrácejí, by měli maximálně hlídat, jak se s penězi nakládá. K tomu ale evidentně nedochází. Stačí se podívat na miliardové zakázky, které vyšetřuje Nejvyšší kontrolní úřad.

Evropská komise kdysi v devadesátých letech vydala knihu Faktor čtyři, v níž na stovkách případů popsala, že i za tehdejších technologií se v ekonomice dala ušetřit čtvrtina energie. Prostou výměnou spotřebičů, změnou spotřebitelského chování a podobně. Tato premisa platí ještě více v hospodaření českého státu. Na straně jedné bychom mohli lidem život udělat levnější a pohodlnější a na straně druhé bychom mohli zefektivněním práce a investic ušetřit řádově stovky miliard.

Prezident Miloš Zeman si od šéfa NKÚ Miloslava Kaly vyžádal informace, jak funguje český stát. A prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Kala zaslal panu prezidentovi dopis, v němž ještě informace z poslední výroční zprávy úřadu doplnil o svůj komentář. Dopis pan prezident označil za děsivé čtení.

Šéf nejvyššího kontrolního úřadu varuje, že český stát je ve vleku ekonomických zájmů finančních skupin a byrokracie dusí rozvoj společnosti. Zmínil také řadu příkladů, kde se podle něj ztrácejí peníze. Jako jeden z příkladů uvádí Kala zdravotnictví. Fakultní nemocnice ročně utratí za nákupy 2,5 až 7,7 miliardy korun. Systém je ale podle prezidenta NKÚ absolutně netransparentní.

Během tří let třeba nemocnice nakoupily léky za 5,5 miliardy a zdravotnické prostředky za 5,1 miliardy bez zadávacího řízení. To je skandální a může za to vláda. Systém nákupu v mnoha příkladech představuje netransparentní praxi, která jde proti principům efektivního a hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě.

V cenách léků a zdravotních prostředků jsou obrovské rozdíly. Nemocnice nakupují shodné léky za ceny s rozdílem i 33 tisíc korun za jedno balení. Je zcela běžná praxe, že jeden dodavatel prodává tentýž lék do různých fakultních nemocnic za různé ceny. Tentýž lék byl předražen i o více než 60 procent, říká Nejvyšší kontrolní úřad. A na vině je zavedený systém bonusů, který prezident NKÚ Kala považuje za šedou zónu českého zdravotnictví. Díky tomu se třeba u kardiostimulátoru lišila cena napříč nemocnicemi i o 83 tisíc korun. A u kardioverteru byl rozdíl dokonce 520 tisíc korun za kus.

Drahý a nefunkční máme podle Nejvyššího kontrolního úřadu také systém sociálního bydlení. Za pět let vyplatilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na podpoře bydlení 60 miliard korun. Navíc Ministerstvo pro místní rozvoj a Státní fond rozvoje bydlení daly na podporu sociálního bydlení 1,8 miliardy. Ale teď se podívejme na reálné srovnání těchto čísel a zjistíme ten šílený stav. Podpořili tím pouze 2 647 bytových jednotek.

Naproti tomu Slovensko ve stejném období vyplatilo na dotacích do rozvoje bydlení 3,8 miliardy a podpořilo 27 897 bytových jednotek. Z toho na pořízení nájemních bytů bylo vyplaceno 3,2 miliardy a podpořeno 7 944 bytových jednotek. To znamená, že tady vidíme, jakým způsobem pracuje česká vláda.

Při vědomí těchto faktů bychom se neměli ptát, kolik ještě Ministerstvu pro místní rozvoj přisypat, ale kde vzít bič, aby stát konečně utrácel peníze s rozumem a účelně. Navíc se situace nelepší. V roce 2005 bylo v Česku 310 sociálně vyloučených lokalit a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2016, to znamená po jedenácti letech, bylo takových lokalit 606 a žilo v nich 115 tisíc lidí.

Neúčelné a špatné je také hospodaření s penězi na vědu a výzkum. Česko podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedosahuje ani průměrné inovační výkonnosti. Mezi zeměmi Evropské unie skončila Česká republika v roce 2016 na 13. z 28 míst.

Samostatnou kapitolou je regionální rozvoj. V jeho rámci obce navazovaly různá partnerství. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu šlo ale jen o ukázku dočerpání alokace končícího programového období za každou cenu a na poslední chvíli. A takto bych mohl pokračovat ministerstvo po ministerstvu.

Ano, pane premiére. Kradne sa všade - a vy jste měl historickou příležitost s tím něco dělat. Ale neudělal jste. Navíc navzdory slibům, že rozpočet nebude v deficitu, nám dluh opět povyroste. Takže skutečné výsledky této vlády - a znovu říkám, že jsou to všechno závěry Nejvyššího kontrolního úřadu - jsou skutečně tristní.

Dámy a pánové, někdo může namítnout, že opozici se to lehce kritizuje. Ale faktem je, že když se kohokoliv uchází o vládnutí, o ministerská křesla, musí počítat s tím, že výměnou za dobrý flek bude muset odvádět nějakou dobrou práci. To, co naše země potřebuje dnes, je silná redukční dieta. Ne Kalouskova na úkor důchodců a sociálně slabých, ale na úkor všech pijavic a parazitů přisátých na státní rozpočet.

A nejde přitom jen o ziskové politické neziskovky, jako je Transparency International a další, ale stovky silných lobbistických uskupení, kdy aktuální jsou např. naši téměř monopolní dodavatelé velkých staveb, jako jsou dálnice a železnice. Tragický stav na dálnici D1 je přece ukázkou absolutní neschopnosti státu zadávat zakázky. To, že firmy staví pomalu a nekvalitně, není jen jejich vina. Dělají přeci to, co jim po desítky let stát dovoluje. Pokud máme panu ministrovi dopravy Ťokovi schválit byť jen jedinou korunu, tak přeci to první, co po něm musím žádat, je jistota, že ta koruna se využije účelně. A nikoliv tak jako dnes. Jak se tu, dámy a pánové, chcete dohadovat, kolik miliard dáme na dálnice, když tyhle miliardy si rozebere zase několik doslova známých firem a nám zase zbudou ucpané a polorozpadlé silnice?

Tento rozpočet nemůžeme za SPD podpořit také proto, že vláda navyšuje dávky nepřizpůsobivým. Odmítá skutečně jasnou pomoc pracujícím rodinám s dětmi. Podporuje finančně politické neziskové organizace či financuje vojenské mise české armády v zahraničí. Vláda na naše připomínky nedbala a nedbá.

A nyní bych se krátce na závěr zastavil u pozměňujících návrhů, o kterých budeme hlasovat, a také jsme navrhli jménem SPD. Ty pozměňující návrhy jsou cca ve výši 3,5 mld. korun a v podstatě ty okruhy jsou následující. Navrhujeme navýšení peněz na podporu občanů se zdravotním postižením. Navrhujeme přesunout peníze z inkluze ve školství, se kterou nesouhlasíme, do kapitoly speciální školství. To znamená, abychom podporovali speciální školy. Navrhujeme také zvýšit peníze na boj s kůrovcem. Navrhujeme mj. také přesunout peníze z kapitoly na rozvoj bojových misí, bojových sil v zahraničí, co propaguje tato vláda, tzn. bojové mise české armády v zahraničí, a navrhujeme přesunout peníze naopak na obranu České republiky, aby armáda měla více peněz na obranu České republiky. A máme tady i další pozměňující návrhy, také se to týká invalidních spoluobčanů a osob se zdravotním postižením a další pozměňující návrhy. Krátce řečeno, nechceme podporovat nějaké, řekl bych, politické neziskovky, nějaké nepřizpůsobivé lidi, ale chceme podporovat slušné a řádné občany.

Takže děkuji za pozornost a prosím vás také o podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a nyní s přednostním právem pan předseda Farský. Omlouvám se, jsou tady dvě faktické poznámky. První pan poslanec Jurečka, poté pan poslanec Dolínek. Máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážená vládo, vážení kolegové, kolegyně. Já bych samozřejmě chtěl tady v rámci technické poznámky zareagovat na pana kolegu Okamuru prostřednictvím pana předsedajícího. Samozřejmě, obecně se shodneme, že není dobré takovýto rozpočet stavět v době rekordního ekonomického růstu. Vidíme i na Slovensku, že premiér ze Smeru, socialista, dokáže postavit nakonec vyrovnaný rozpočet. Česká vláda to v této době pro příští rok bohužel nedokáže. Ten rozpočet má zásadní vady, jako např. nereálné financování sociálních služeb, které je výrazným způsobem podseknuté a všechny zřizovatele v České republice a jejich zaměstnance dostává do obtížné situace pro příští rok.

Nicméně vy jste tady hovořil o některých věcech, vy jste tady zpochybňoval některé věci v minulosti a dotýkalo se to i KDU-ČSL. Já jsem vás chtěl tady veřejně vyzvat, pane poslanče Okamuro, prostřednictvím pana předsedajícího, pokud máte nějaké nové skutečnosti, abyste je byl připraven sdělit orgánům činným v trestním řízení. Případně, pokud ony toto sledují, tak aby konaly, protože vy tady upozorňujete na nějaké údajné machinace, které byly prováděny z pohledu KDU-ČSL. Já jsem členem KDU-ČSL 19 let a nejsem si vědom, že by KDU-ČSL tyto věci nějakým způsobem měla ambice ovlivňovat v tom duchu, jak jste mluvil. Takže pokud máte fakta, prosím, řekněte je. Pokud je nemáte, tak nemluvte o věcech, které nemáte podloženy fakty. Pokud tyto věci policie prošetřovala, neprošetřila tam žádná pochybení, tak je dobré respektovat tyto závěry, anebo, jak říkám, podložit tyto věci skutečnými reálnými fakty.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a další faktická poznámka, pan poslanec Dolínek.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré dopoledne. Tím, že chci oslovit autora projevu pana Okamury a ne jeho, tak to nemusím dělat prostřednictvím pana předsedajícího. Já bych chtěl vzkázat tomu pánovi nebo paní, která píše projevy panu Okamurovi, že je potřeba volit slovník podle toho, jaká je historie toho, komu se ty projevy píší. Já bych tady přečetl jedinou věc, když jsme u těch parazitů na státním rozpočtu a na veřejné kase.

Tomio Okamura vyváděl peníze ze strany na svůj účet. Smlouva to dokazuje. Současná strana Tomia Okamury SPD ráda hlásá, že je proti korupci, tunelování, vyvádění státních peněz. Ovšem velký otazník visí nad jeho působením v Úsvitu přímé demokracie. Tyto otazníky zmiňuje Reflex atd., atd. (Řečník čte informace z mobilu.) Peníze měl šéf Úsvitu podle zjištění týdeníku inkasovat za to, že hnutí nabízelo marketingové a mediální poradenství. Okamura připouští, že se to dělo atd. Ovšem i nad těmi věcmi, že to bylo přes někoho, se objevuje otazník. O dvojici PR agentur ATM a 10 minutes se zajímala Česká televize a zjistila jediné: nadstandardní platby, smlouvy bez stanovené ceny, oficiální sídlo ve zchátralém domku využívaném bezdomovci nesvědčí o nějakém dobrém jménu. To vzbuzuje podezření, že firmy skutečně pomáhaly a zda s mediální komunikací, nebo jestli nesloužily pouze k vyvádění milionů ze státních příspěvků. - Jsme u těch parazitů.

Obě firmy jsou při bližším ohledání podivné. I když mají dělat marketingové věci - když to zjednoduším - samy nemají webovou prezentaci.

Takže sečteno a podtrženo, kdyby si pan Okamura vyváděl peníze, jak měl v plánu, vyvedl si ze státního rozpočtu 45,9 mil. korun. Tak prosím, kdo píše projevy panu Okamurovi, pište to podle jeho minulosti a neurážejte slušné lidi. Mimochodem - jsem sluníčkář a vítač a jsem na to hrdý.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za téměř přesné dodržení času a reagovat s faktickou poznámkou bude pan poslanec Holík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, já bych si dovolil prostřednictvím pana předsedy zareagovat na svého předřečníka. Byl jsem členem Úsvitu. Byl jsem jeden z těch, který zůstal při Tomiovi. A mám dostatek podkladů, kam ty peníze šly. Ale Tomiovi nezůstal ani halíř. Naopak jsme se na to všichni skládali a dopláceli. Takže vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, přijďte ke mně, já vám dám kopie, kde se zašantročilo asi 60 milionů. (Poslanec Birke má ironické poznámky v lavici.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami a pan předseda Farský s přednostním právem přišel na řadu. Poprosím ty, kteří mají potřebu něco diskutovat o dění v sálu, aby tak činili v předsálí a nepokřikovali tady na sebe. Děkuju! (Poslanec Birke z lavice: Já se omlouvám, pane předsedo, už to nikdy neudělám. Už sem nepřijedu.)

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátkou poznámku k rozpočtu na rok 2019. Je to stanovisko klubu Starostové a nezávislí. A pokusím se být maximálně stručný.

Zažíváme si už několikátý rok nebývalou pozitivní dobu ve smyslu rozpočtů naplňovaných vysokou zaměstnaností, vysokým hospodářským růstem, ve kterém se vezou i naši základní partneři na Západ, a tím pádem nám toto období prospívá. Dalo by se čekat, že v takovém období se budou vytvářet rezervy na období, kdy už tak dobře ekonomika nejen České republiky, ale třeba i našich zásadních trhů a partnerů v Evropské unii tak dobře šlapat nebude.

Ale je zde předložen rozpočet na rok 2019 se schodkem 40 mld. Kč, k tomu jsme ještě - no, jsme - koalice ještě na poslední schůzi prosadila, že rozpustí rezervy, které byly ve Fondu národního majetku ve výši cca 20 mld. Kč, takže ten reálný zásek je tady někde kolem 60 mld. Kč. Když k tomu ještě připočtete to, že sem přichází víc financí z Evropské unie každoročně, než odchází, tak reálně se dostáváme na částku, která prostě v tom rozpočtu bude chybět, a dostáváme se někde třeba i ke 100 mld. To je situace, která by se dala omluvit. Dala by se vysvětlit tím, že bude investováno do zásadních prorůstových opatření, a investice, které v tuto chvíli by byly dány do ekonomiky, tak se do té ekonomiky budou díky investicím v budoucnu výrazně vracet.

A co jsou nejprorůstovější investice, kde z každé vydané koruny se vrátí nejvíc v násobcích? Je to školství a je to infrastruktura. Hodnota a největší kapitál tohoto národa, této země, je v jejích lidech. Pokud budeme mít vzdělanou pracovní sílu, pokud lidé budou mít lepší vzdělání, tak budou mít také vyšší příjmy, budou vyšší odvody do státního rozpočtu, budou finance na financování důchodů a budeme se prostě mít líp. Když se ale podíváte na tyto zásadní kapitoly státního rozpočtu, které rozhodují o tom, ne jaká bude popularita vládnoucí strany za týden, čtrnáct dní, měsíc nebo maximálně rok, ale o tom, jak se v České republice budeme mít za deset, patnáct, dvacet let, tak když se podíváte na tyto dvě základní kapitoly, vidíte, že ze slibů, které zaznívaly kolem školství o tom, že u učitelů, kteří jsou jednou z nejhůře placených vysokoškolských profesí, konečně pozvedneme jejich průměrný plat ke 130 %, zůstaly jenom sliby na papíře. Přestože jsme to všichni před volbami slibovali a říkali, jak se k tomu co nejrychleji dostaneme, že každého roku, který uteče, je škoda, tak prostě i v tomto rozpočtu tyto finance nejsou. Místo toho vláda řeší, že bude platit obědy zadarmo i dětem bohatých rodičů. Na to finance jsou, ale na dobře zaplacené učitele, a tím i kvalitní vzdělání nejsou? Vůbec nejsme proti tomu, aby se samozřejmě přispívalo, a dokonce dávaly zdarma obědy a stravování ve škole tam, kde rodiče na to mají peníze. Ale proč mají obědy zdarma dostávat třeba i vaše děti? Vnuci? Dává vám to ekonomický smysl? Není to jenom další z úplatků, které jsou dány v rozpočtu, abyste si dobyli další den u moci?

Druhá kapitola - infrastruktura. Dosavadní výsledky? Za letošní rok 3,7 km nových dálnic a současné dálnice jsou spíš parkovištěm, než po čem by se přesouval materiál po republice, aby mohla růst hospodářská síla České republiky. A v infrastruktuře? Řešení vlády, které přináší, že v kodrcavých vlacích a na rozbitých silnicích zlevní jízdné.

Když sečtete tyto dvě kapitoly, obědy zdarma a doplacené jízdné, tak se dostáváte hodně přes 10 mld. Bohatě by to stačilo na to, aby se učitelům konečně už přidalo natolik, aby se stali i skrz svoje ohodnocení prestižním zaměstnáním. A do budoucna - a ano, přiznávám, není to tak, že si za to koupíte svoji popularitu příští rok, ale že Česká republika z toho bude mít příjmy za deset, patnáct, dvacet let a nastavíte prosperitu pro svoje děti. Ale tento rozpočet takový prostě není. Tento rozpočet rozhazuje, kupujete si hlasy tímto rozpočtem, draze si kupujete, draze vykupujete hříchy svého předsedy, abyste je zakryli, aby vám voliči dovolili dalších pár dní ve funkci. Ale prodáváte tím rozpočtem budoucnost České republiky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A s přednostním právem pan ministr dopravy Dan Ťok.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tady padlo pár věcí, na které bych docela rád reagoval v souvislosti s rozpočtem.

Začal bych tím, co tady se svým typicky třeskutým humorem glosoval pan předseda klubu TOP 09, pan Kalousek, kdy si dělal srandu, že jsme nečekali, že 16. prosince bude sněžit. Já zítra na tom mimořádném bodu budu vysvětlovat, jakým způsobem jsme prostě neměli jinou šanci než akceptovat posunutí toho termínu, protože by nastal problém mnohem větší. Ale dovolte mi zacitovat - a tady bych panu Kalouskovi prostřednictvím pana předsedajícího, který tady není, rád odcitoval z tisku z roku 2005, konkrétně 17. června, kdy tady píše pan Šimonovský, že začne s rozšiřováním dálnice D1 v roce 2007 a v roce 2010 bude mít dálnice D1 tři pruhy ve všech úsecích. To znamená, kdyby tenhle ten slib ministři za KDU-ČSL, tehdy tam pan Kalousek byl, tak ten problém vůbec nebyl. Ten problém na dálnici D1 je dlouhodobý.

Ještě bych rád zacitoval to, co se mi tady velmi líbilo. Staví se taky odpočívací místa pro řidiče kamionů, tak aby mohli dodržovat povinné bezpečnostní přestávky. O výstavbu mají podle Ministerstva dopravy velký zájem komerční subjekty. Do dvou let by tak mělo na dálnici D1 a dalších dálnicích přibýt asi tisíc nových parkovacích míst pro kamiony. Já se tedy ptám, kde jsou. Moc se nám nepovedly. My, kteří jsme začali opravdu tu dálnici opravovat, jsme teď terčem kritiky.

A ještě bych rád reagoval i na to, co tady říkal pan předseda Okamura prostřednictvím pana předsedajícího, o tom, jak si to tady rozdávají české firmy. Není to pravda. Za prvé, my soutěžíme za mnohem nižší ceny. A bohužel i ten úsek 12, o kterém se bavíme, tam ta typická česká firma, která si něco rozdala, prostě nebyla. Já se tady musím, i když to není moje úloha, zastat toho, že naši dodavatelé v převážné míře fungují. A to, že se nám jeden rozsype při té stavbě, je velký problém.

A na závěr bych rád reagoval i na ty poznámky ohledně toho, že se nestaví. Já nevím, kde pan Farský prostřednictvím pana předsedajícího na své údaje přišel. Ale o tom, co tady říkal, slovy Saturnina by se dalo velmi s úspěchem pochybovat, že je to pravda. Já bych tady rád ukázal graf, který velmi často ukazuji. To, že dneska říkal, že se postavilo 3,6 km nových dálnic, když odečteme modernizaci D1, je pravda. Ale proč? Protože je nikdo nenachystal, pane předsedo. Když se podíváte na tento graf, co vláda, nebo Ministerstvo dopravy za mého vedení postavilo, já to ukážu tady (ukazuje), tak se prosím podívejte, ten modrý sloupeček je počet dálnic, které jsme zahájili. A u mě je ta situace složitá v tom, že já v podstatě mohu otevřít jenom ten úsek dálnic, který jsem zahájil, protože se předtím vůbec nic nezahajovalo. A když se podíváte na porovnání počtu dálnic, které zahájil pan Šimonovský, nebo já, tak tady vidíte velký rozdíl. Takže když budete používat pravdivé informace, tak to, co říkáte, je jednoznačně lež. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Zaorálek, jestli vidím dobře, on nebyl vidět, chviličku, ale už jde, poté pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dobré ráno. Já jsem se ještě přihlásil k vystoupení předchozího řečníka, asi jsem to nestihl dost rychle. Ale neodpustím si na to zareagovat, protože jsem připraven, že zde bude muset dneska člověk vyslechnout leccos, ale myslím si, že těžko snášet opakování takových těch starých, neustále dokola omílaných nepravd.

Já bych tady chtěl upozornit pana kolegu i Sněmovnu na to, že investice do vzdělání jsou samozřejmě důležité, ale dát je takto do souvislosti s ekonomickým růstem je poměrně naivní. Mohl bych vám říci příklady zemí, které se domnívaly, že investicemi do vzdělání automaticky přispějí k růstu, a to samozřejmě takto jednoduše nefunguje. Něco jiného je zvyšovat kvalitu vzdělání, něco jiného je také zvyšovat kvalitu institucí, třeba organizaci práce ve firmách a podobně, to jsou daleko výraznější nástroje, jak posílit ekonomický růst. Ale představa, že jenom nalijete peníze do vzdělání a vrací se vám to v růstu, to prostě skutečně pravda není. To chce se tím trochu zabývat.

A druhá věc. Představa, že se tady teď rozhazuje, dává se do spotřeby, zatímco by se mělo dávat do vzdělání, to je podle mě také nesmyslná představa. Když to vystoupení začalo chválou ekonomického růstu, tak bych chtěl zdůraznit, že jestli něco bylo tahounem ekonomického růstu v této zemi, tak to byla soukromá spotřeba. To, že vlastně už před několika lety vláda skončila s politikou úspor a začala díky tomu, že se využilo růstu, zvyšovat příjmy, začala zvyšovat penze, to byl ten dneska nejvýraznější stimul toho, proč ekonomika roste. Já bych byl rád, kdyby ti, co vystupují, se drželi aspoň některých základních pravd, aby nebylo možné tady dneska říkat úplně cokoliv.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Benešík, připraví se pan poslanec Farský.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, ministr Šimonovský za KDU-ČSL byl ministrem v roce 2002. To je fakt už trochu dávno, takže srovnávat dnešní situaci s rokem 2002 nebo 2004 mi nepřijde úplně objektivní. Rekonstrukce nebo modernizace, chcete-li, D1 začala v roce 2012. Nezačal to ministr Ťok, ani ministr Prachař, ale začalo to podstatně dříve.

Musím konstatovat bohužel jako uživatel D1, dvakrát týdně k nám vlak nedorazí, musím být flexibilní, takže po D1 si to užívám dvakrát týdně, že ta omezení v zimním období tam bývala naprosto pravidelně. Já jsem skutečně netušil, že neexistuje plán, co s tím dělat, když nasněží. Prostě jedenkrát nasněžilo a zjistili jsme, že na to nikdo nebyl připravený, že je to prostě šlendrián a manažerské selhání. Tak to prostě je. Já taky chci říct, že nejezdím po modrých pruzích, my jezdíme po komunikacích. Kdo co zahajoval, opravdu nevím. Mě zajímá, co se po pěti letech v této zemi vybudovalo, a opravdu toho není moc.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Farský, poté pan poslanec Bartošek. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za vystoupení kolegů pana ministra Ťoka a pana Zaorálka, ale dovolím si nesouhlasit. Co se týká dálnic, hnutí ANO má Ministerstvo dopravy pod svým vedením pět let. Jak dlouho se ještě budete vymlouvat na minulost? Je to pět let, z toho čtyři roky tam sedí pan ministr Ťok a výsledek je, že letos otevře, já jsem říkal 3,7, pan ministr Ťok 3,6 km dálnic, určitě má pravdu, 3,6 km dálnic. Kolik let se na to ještě bude vymlouvat? Já chápu, že máme složité stavební řízení. Ale kdo za něj má odpovědnost? Ministerstvo pro místní rozvoj. Kdo má Ministerstvo pro místní rozvoj? Hnutí ANO. A my jsme se za poslední rok propadli o 29 příček z hlediska rychlosti získání stavebního povolení na 156. místo na světě. My jsme jeden ze 40 nejhorších států z hlediska toho, jak dlouho trvá získat stavební povolení. Jsme na úrovni Nigeru. Tam jste nás dostali.

A co se týká investic do školství? Mluvil jsem o platech primárně. Já souhlasím s tím, že je potřeba pracovat i na kvalitě školství, na efektivitě těchto výdajů, ale české školství zvláště v té personální oblasti je tak podfinancované a je to samozřejmě i otázka minulosti, kdy se tam finance nedávaly a tak trochu jsme jeli v setrvačnosti na dluh. Ale tam je potřeba přidat finance právě učitelům a na to není potřeba vytvářet složité reformy, složité procesy, vymýšlet něco náročného. Prostě tam je potřeba přidat finance, aby se tam hlásili kvalitnější uchazeči o tuto práci, aby postupně odešli ti, kteří tam místo nemají, a byli nahrazeni lepšími učiteli. Takhle jednoduché to je. Takže teď nemluvím o reformě školství, mluvím o tom, že tady hasíme požár, který tady prostě je.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesné dodržení času. Nyní pan předseda Bartošek, připraví se pan předseda Kalousek. Všecko faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Za mě jenom krátce. Chtěl bych poprosit, kolegyně a kolegové, bavíme se o rozpočtu, je to materie poměrně obsáhlá, tak bych poprosil o faktickou diskusi k rozpočtu.

Druhá věc. Škoda, že odešel pan ministr dopravy, protože jsem na něj chtěl reagovat a chtěl jsem ho požádat, aby si tyto filipiky nechal na zítra, kdy otázku řešení dálnic máme pevně zařazenou, tam se může vypovídat a my na to můžeme reagovat a nezatěžovat tím diskusi o státním rozpočtu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. K tomu bych se asi připojil. Další je pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jakkoliv souhlasím s apelem pana předsedy Bartoška na to, abychom se drželi rozpočtu, prosím o pochopení, že nemohu nereagovat na vystoupení pana ministra Ťoka, který mě přímo zmínil, kdy pan ministr je tím ministrem čtyři roky, o rok déle kontroluje rezort Ministerstva dopravy jeho hnutí. Když reagoval na můj bonmot k tomu, že 16. prosince na D1 sněžilo, tak se zahleděl do svého iPadu, ocitoval cosi z roku 2005, to bylo před třinácti lety a řekl: Kdo tedy může za to, že máme ty problémy na D1, může za to Kalousek.

Pane ministře dopravy, kolegiální radu: Zkuste říct panu Prchalovi, ať vám vymyslí už něco jiného. Tohle vám nesežerou už ani kobliháři. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Další faktická poznámka, pan poslanec Ferjenčík, poté pan poslanec Bartoň. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl reagovat na kolegu Zaorálka ohledně toho vlivu spotřeby na vývoj ekonomiky.

Ten problém naší ekonomiky je ten, že jsme velmi výrazně závislí na zahraniční ekonomické situaci. V zásadě podle toho, jestli je v zahraničí růst, tak u nás je taky. Když je v zahraničí pokles, tak u nás je taky. A právě z toho důvodu si myslíme, že je rozumné v období růstu vytvářet nějaký polštář na to, aby v případě krize mohla vláda podpořit domácí ekonomiku. Ostatně v době krize je daleko levnější tu infrastrukturu stavět. A co se děje tady? My jsme na případnou krizi připraveni hůř než v roce 2008, minimálně podle analýzy Národní rozpočtové rady, což je nezávislý orgán, který jsme právě kvůli tomuhle zřídili. Podle nich jsme na tom hůř než v roce 2008, co se týče možností vlády v případě příchodu krize sanovat ten ekonomický propad navýšením vládní spotřeby a především tedy investicemi do infrastruktury. A to je to, co my tomu rozpočtu vyčítáme, že s tímto rizikem absolutně nepracuje a že v době, kdy peníze od vlády do spotřeby budou skutečně potřeba, prostě nebudou.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Bartoň, poté pan poslanec Bělobrádek. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych s dovolením reagoval na pana poslance Zaorálka. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane poslanče, prohlásit, že vzdělání není investice do budoucnosti, nebo pomlouvat, že investice do vzdělání není prioritní, to je mimo. Investice do vzdělání je jedna z nejlepších investic, kterou může stát udělat. Bohužel má ten vliv, že se projeví až za dlouhou dobu.

Jsou to právě investice do vzdělání, investice do kvality vzdělávání. A investice do kvality vzdělávání je základem zvýšení platů učitelů, abychom vůbec měli kvalitní lidi ve vzdělávání, aby nás měl kdo vzdělávat, aby mohl vzdělávat budoucí pracovníky. A právě vzdělaní pracovníci jsou základem toho, že je zde ekonomika, že jsou zde podniky s přidanou hodnotou, kde jsou vyšší platy a které jsou základem toho, že může zákazník nakupovat věci, že má peníze.

Samozřejmě vzdělání je investice do budoucnosti. Je to nejlepší investice, kterou stát může provést. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Bělobrádek, poté pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, chtěl bych napovědět kolegům z hnutí ANO, až budou říkat, kdo za to může, tak já se chci přihlásit k tomu, až tady bude debata, proč ani vlaky mezi Brnem a Prahou nejezdí na čas a není tu ani alternativa k D1, jak to vypadá ve zdravotnictví, v sociální oblasti a podobně. Ano, nese za to vinu KDU-ČSL. Konečně Jan Šrámek byl ministrem zdravotnictví, ministrem sociálních věcí, byl i ministrem železnic a ministrem telegrafů. Takže za to skutečně můžeme my, jak to teď vypadá. Musíme se k tomu přihlásit, Jan Šrámek to prostě udělal tak historicky, že dneska se proti všem předpisům, logice a zdravému rozumu dají bariéry na D1, aby tam nemohly pořádně jezdit ani vozy údržby. Ano, můžeme za to my. Prostě Jan Šrámek jako ministr železnic může za to, že jezdí špatně vlaky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Kaňkovský, poté pan předseda Farský.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, měli bychom se bavit o rozpočtu. Nicméně tu diskusi mimo rozpočet sem vnesl pan ministr Ťok. Mě to mrzí, prostor měl být skutečně zítra. Nicméně pokud ministr této vlády řekne, že za stav D1 může někdo, kdo vládl nebo měl v gesci Ministerstvo dopravy 16 až 12 let nazad, tak mi to připadne opravdu mimo mísu. A myslím si, že je to nehodno osobnosti člena vlády v tomto volebním období.

Já to přirovnám, já jsem zdravotník, tak to přirovnám k tomu, jako kdyby za mnou přišel pacient, který si zlomil nohu na špatně upraveném chodníku, a já jsem mu řekl no, za to může starosta, který starostoval před 15 roky, protože on tenkrát měl ten chodník upravit. To je podobná logika a myslím si, že do Poslanecké sněmovny nepatří. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Farský, poté pan poslanec Zaorálek. Prosím, máte slovo, pane předsedo, k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Bude krátká. Jenom myslím, že jsem přišel na vysvětlení, proč pan ministr Ťok říká, že dostavěli 3,6 km, a já jsem uváděl 3,7 km. Ta zpráva není stará, možná si ji ještě pamatujete. Dostavbu dálnice D3 u Ševětína brzdí chyba úředníka. Státní správce silnic nemůže dostavět zhruba 50 metrů dálnice, protože nezvládl řádně vykoupit všechny pozemky, a to v roce 2017, kdy byly vyvlastněny, a v průběhu 60 dní, kdy měli zaplatit za vyvlastněné pozemky, to prostě nezvládl úředník. A toto není chyba minulých vlád. To je rok 2017. To jsou vaše problémy, kterými zatěžujete Českou republiku.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Doufám, že se dnes ještě dostaneme k diskusi o státním rozpočtu. Další faktická poznámka, pan poslanec Zaorálek, poté pan předseda Kováčik.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Doufám naposled. Ale chtěl jsem ještě reagovat na pana poslance Ferjenčíka. V zásadě s ním souhlasím. To není, že bych to nějak dramaticky odmítal. Ale jenom jednu věc bych k tomu určitě rád dodal. Je pravda, že jde o to připravit se na krizi. Ta dříve nebo později přijde. A je pravda i to, že jsme příliš závislí na tom, co se děje kolem nás, právě proto, že jsme na výsost exportně orientovaná ekonomika, vlastně žijeme z toho, co vyvezeme. A právě proto je podle mě zásadní ten význam soukromé spotřeby. Ona vlastně je... třeba v takovém Rakousku je to nejlepší polštář pro to, jak tu krizi zvládnout, právě proto, že ta ekonomika není pouze exportně orientovaná, ale že má vysokou úroveň spotřeby, tak je schopna poskytnout nejlepší polštář, jak nebýt tak závislý na tom vnějším. Proto jsem byl přesvědčen, že to období do další krize je třeba využít k tomu, aby se v této zemi posílila spotřeba, samozřejmě přiměřeným způsobem, aby se zvyšovaly příjmy, aby se zvyšovaly penze a aby se vytvořilo něco podobného, abych to přirovnal k tomu, co známe právě z toho sousedního Rakouska. Spotřeba je tahounem ekonomiky. A spotřeba je dokonce i ochranou v případě krize.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Kováčik, poté pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, taky bych byl rád, kdybychom se vrátili k tomu, co máme napsáno na tabuli, k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. A učiňme tak co nejdříve. Tahleta přestřelka, co se tady vede, ať už ji začal kdokoli, je sice možná trošku produktivní, ale produktivnější by bylo, kdybychom to, o čem tady vedeme sáhodlouhé řeči, projevili v hlasování. Nicméně nechci nikomu brát jeho právo vystoupit kdykoli a k čemukoli podle jednacího řádu.

Snad jen drobnou poznámku. Když tady slyším, jak se kdeco svádí na minulé vlády nebo předminulé, jak se k tomu ti nositelé toho minulého a předminulého vládnutí brání. Čemu se, prostřednictvím pana předsedajícího vážení lidovci, divíte, když se ten či onen neúspěch nebo průšvih svádí na vládu před deseti či sedmnácti lety? Vždyť i z vašich úst zní obviňování: za tohle či za ono můžou komunisté. Ale ti už tady třicet let přece nevládnou. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: K panu poslanci Farskému a k panu poslanci Zaorálkovi.

Když říkáte, pane poslanče Farský prostřednictvím pana předsedajícího, že ten problém u Ševětína je z roku 2017 a že za to nemohou předchozí vlády, tak podceňujete marketéry hnutí ANO. Ševětín je v jižních Čechách. Já jsem taky Jihočech. Nepochybujte o tom, že za to bude moct Kalousek.

K panu poslanci Zaorálkovi chci podotknout, že jeho věty o fiskálních impulzech jsou vytrženy z kontextu pravdivé, ale neodpovídají fázi ekonomického cyklu, v kterém se nacházíme. Abychom mohli v době krize intervenovat fiskálními impulsy, což je v době krize potřeba, tak musíme mít z čeho. A z čeho budeme mít jenom tehdy, když v době růstu nebudeme sekat neodpustitelné deficity. My jsme teď v cyklu ekonomického růstu, byť pomalu končí, a za těch posledních pět let růstu jste poskytovali fiskální impulzy, které byly naprosto zbytečné. Měli jste šetřit na tu dobu krize, anebo to použít ještě lépe na náklady nezbytných strukturálních reforem, o kterých pouze mluvíte, ale neděláte na nich vůbec nic.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím skončila část faktických poznámek a dočkala se řádně přihlášená paní poslankyně Balcarová. Vítejte zpět do diskuse o státním rozpočtu. Máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, chtěla jsem tady mluvit opravdu o rozpočtu České republiky na rok 2019. Je to úplně zásadní dokument pro to, jakým směrem se bude ubírat Česká republika nejenom v následujícím roce, ale i v dalších letech. Při studiu pozměňovacích návrhů jsem si nemohla nevšimnout, že hodně pozměňovacích návrhů ubírá z kapitoly životního prostředí Ministerstva životního prostředí. Když jsem se podívala lépe, zjistila jsem, že většina těch pozměňovacích návrhů ubírá z výdajového bloku ochrana klimatu a ovzduší.

Chtěla jsem se vážených kolegů zeptat jménem pana předsedajícího: to si opravdu myslíte, že kvalita ovzduší je v ČR tak dobrá, že můžete z této kapitoly ubírat právě v této položce? Myslím, že všichni víme, jak vypadá kvalita ovzduší v ČR, že 86 % obyvatel žije v lokalitách se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ročně umírá v důsledku špatného ovzduší přes šest tisíc obyvatel! Stovky obyvatel, stovky tisíc obyvatel jsou nemocné, děti jsou nemocné, mají různé respirační problémy, v důsledku znečištění ovzduší mají porušenou imunitu, a vy chcete v této kapitole ubírat zrovna v této položce, která se týká kvality ovzduší? Chápu, že školství je důležité, sociální věci jsou důležité, ale zdraví obyvatel, si myslím, že je na prvním místě. To je jedna věc - kvalita ovzduší.

Druhá věc je klima. Myslím, že kolegové, kteří sledují zprávy, si všimli, že v minulých 14 dnech probíhala klimatická konference v Katovicích, kde se přes 200 států celého světa shodlo na tom, že musí rychle řešit reakci na klimatickou změnu. Musí se snažit razantně snížit vypouštění skleníkových plynů, které přímo ovlivňují oteplování planety. V říjnu tohoto roku byla zveřejněna zpráva IPPC, která říká, že pakliže se planeta oteplí o více než 1,5 stupně, tak opravdu dojde ke katastrofálním dopadům nejenom na podmínky na Zemi, to znamená extrémní klimatické výkyvy, extrémní deště a sucha. To, co jsme zažívali minulých pět let celá léta v létě, když byla sucha na celém území ČR. Takže je důležité, aby i ČR začala činit kroky k ochraně klimatu, abychom přestali být energetickým skanzenem, abychom přestali být energetickým dinosaurem, který je orientovaný na spalování fosilních paliv, ale abychom se ubírali směrem moderního státu, který reaguje na současné výzvy, kterou je například klimatická změna.

Já jsem vám chtěla říct nějaký konkrétní smysl toho výdajového bloku ochrana klimatu a ovzduší. Patří sem projekty na snížení emisí z lokálních topenišť. Všichni víme, jak znečištěné je ovzduší v některých obcích právě kvůli tomu, že se tam spaluje v nekvalitních kotlích nekvalitní palivo. Právě tam směřují výdaje z tohoto výdajového bloku ochrana klimatu a ovzduší. Vlastně ani dnes, když je tam něco přes 6 miliard, ty peníze nestačí na to, aby došlo k výměně kotlů a kamen natolik, aby došlo k výraznému zvýšení kvality ovzduší v obcích. Takže to je jedna věc - podpora lokálních topenišť, snížení emisí z lokálních topenišť.

Druhá věc je snížení znečištění ze stacionárních zdrojů. Všichni, kdo žijí v Moravskoslezském kraji, v Brně, v Praze, v Ústeckém kraji, vědí, jak velké stacionární zdroje znečišťují ovzduší a jak špatná kvalita tam je. A hlavně teď v zimě je to vidět - smogové situace ve velkých městech, ale i v obcích trápí skoro všechny obyvatele ČR.

Takže já vás žádám, abyste nebrali prostředky, které jsou v této kapitole Ministerstva životního prostředí ve výdajovém bloku ochrana klimatu a ovzduší. Tím umožníme to, že ČR bude směřovat k modernímu státu, který reaguje na současné výzvy, který chrání zdraví svých obyvatel a kvalitu života svých obyvatel a který se dívá zodpovědně do budoucna a reaguje na výzvu na boj proti klimatické změně. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. S faktickou poznámkou je tady přihlášen pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych zareagoval na slova, která tady zazněla, protože byl zmíněn můj Moravskoslezský kraj, bohužel v konotaci s významnými stacionárními znečišťovateli, velkými zdroji. Já bych chtěl ctěnou kolegyni vaším prostřednictvím poopravit. Moravskoslezský kraj má dlouhodobý projekt a program, jak regulovat a jak opravovat tyto znečišťovatele. Dostali jsme se do stavu, kdy v tom znečištění už jenom jednu třetinu představují tyto velké stacionární zdroje, což je obrovský úspěch, a bohužel se dneska dostáváme do toho, že už větším znečišťovatelem jsou ti malí lokální znečišťovatelé, topeniště a další a doprava. To jsou velké problémy, které v kraji máme. A samozřejmě dlouhodobě apelovaná situace v rámci přeshraničního znečišťování z Polska. To se snad možná podaří zlepšit díky přístupovým dohodám, kdy Polsku končí výjimky a oni budou muset začít trošku ekologičtěji myslet na svou výrobu. Ale byl bych velice nerad, kdyby se toto zaměňovalo, a chápu, kam kolegyně mířila, ale nepoužívat příklad Moravskoslezského kraje, který v tomto právě podporuje, aby ti, kteří jsou velcí, do ekologie investovali. Bohužel tlak na malé znečišťovatele právě proto, že jsou malí a nemají finanční zdroje, je docela problematický. Čili bych to nechtěl zaměňovat, aby tady nevznikl tlak těm velkým - ty začněme jakoby omezovat a na ty malé jaksi zapomeňme, že existují. Byl bych velice nerad, kdyby to tak skončilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám za dodržení času k faktické poznámce a vracíme se zpátky do rozpravy. Paní poslankyně Jana Krutáková, připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás tímto požádat o podporu dalších dvou pozměňovacích návrhů, které předložil klub hnutí Starostové a nezávislí. Pozměňovací návrh vedený jako sněmovní dokument 1866, v hlasovací tabulce pod číslem B59, se týká navýšení finančních prostředků pro zajištění přípravy pozemkových úprav v částce 200 mil. Kč. Druhý pozměňovací návrh, vedený jako sněmovní dokument 1919, v hlasovací tabulce pod číslem B60, se týká financování obnovy a údržby kulturních a venkovských prvků a jde o navýšení rovněž o 200 mil. Kč.

Oba tyto pozměňovací návrhy mají za cíl to, abychom zachovali krajinu v takové podobě, v jaké jsme ji převzali, a předali ji v ještě lepší kondici našim dětem, tak jak uvádí mj. programové prohlášení vlády. Děkuji vám za podporu těchto dvou návrhů a za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v rozpravě je přihlášen pan poslanec Lukáš Bartoň, připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo, pane předsedající. Když vláda pronášela své programové prohlášení, tak jsem byl rád tomu, že konečně máme vládu, pro kterou je vzdělávání jedna z priorit, které chce plnit, a jak vidíme na našem rozpočtu, tak i rozpočet v oblasti školství je značně navýšen. Bohužel není to pro vládu priorita hlavní. Za Piráty mohu říct, že pro nás to hlavní priorita je, takže bych se rád vyjádřil k rozpočtu ohledně Ministerstva školství.

Již dva měsíce se zde bohužel marně snažím zařadit na program jednání usnesení, které jsme jako Poslanecká sněmovna takřka jednotně přijali k minulému rozpočtu. Toto usnesení se týkalo platů učitelů a s dovolením bych vám rád připomněl bod 2a) tohoto usnesení, kdy Poslanecká sněmovna doporučila vládě, aby od 1. září 2018 zvýšila platy učitelů o 15 % a ostatních pracovníků ve školství nejméně o 10 % pro dosažení průměrného platu učitele 130 % průměrné mzdy ve státě nejpozději v roce 2020.

Rád bych toto řešil ve vyhrazeném bodě, který jsme měli, nicméně i pan ministr školství byl velice rád, že by mohl promluvit k tomuto, říkal mi, že se těší na tuto debatu, bohužel vládní poslanci nedovolili zařazení tohoto bodu, tak to musím otevřít zde.

Jak všichni víme, od 1. září se nic nestalo. Nevíme proč, ačkoliv pan premiér ještě v dubnu sliboval, že od 1. září to bude. Včetně i tiskového prohlášení jeho mediálního poradce Marka Hanče, kdy uvedl, že pan premiér toto slibuje i každé návštěvě, co přijde na exkurzi na Úřad vlády, a uvedl to i pro některá média.

Bohužel od 1. září nedošlo k navýšení platů, ale máme příslib, a ve státním rozpočtu to je vidět, že dojde k navýšení od 1. 1. 2019. Slibuje se 15 % pro pedagogy. Jak jsem byl teď na konferenci Školství 2019, tak to bude spíše 10 %. Deset procent půjde totiž do tarifů, to přijde přímo těm pedagogům, a 5 % možná půjde pedagogům, pokud jim to kraje přepošlou. Těch 5 % půjde na kraje a pravděpodobně pak vzhledem k tomu, že tady ani pan premiér, ani pan ministr školství není, tak paní ministryně financí jestli mě doplní, jestli mají zkontrolováno, že kraje pošlou i těch 5 %, aby byla naplněna ta proklamace 15 % do platů učitelů.

Proč platy učitelů? Platy učitelů byly dlouhodobě podfinancovány. Pokud se máme zabývat kvalitou vzdělávání, kvalitou školství, tak tam nejdříve musíme mít kvalitní zaměstnance. Musíme mít kvalitního člověka, který nám bude zprostředkovávat kvalitní vzdělávání. Proto platy učitelů. Asi za podprůměrnou mzdu moc kvalitních učitelů neseženeme. Teď se nechci dotknout učitelů, kteří jsou v současném školství. Musím říci, že někteří tuto profesi berou jako své poslání a byli by tam i za polovinu průměrné mzdy. Ale myslím, že bychom se takto k vlastním učitelům chovat neměli a měli bychom zvýšit jejich platy nad průměrnou mzdu. V současné době je průměrná mzda učitele skoro srovnatelná s průměrnou mzdou ve státě a následným zvýšením v roce 2019 bude tato mzda nadprůměrná. Bohužel mluvím o průměrných platech. Některé platy můžou být jinak.

Co však nevidím, je to, že tento trend bude ve školství pokračovat, že zachováme jejich výši platů. Další bod 115 je rozpočtový výhled, kde vláda de facto přiznává, že v žádném případě v tomto pokračovat nechce. Prostředky jsou stále na stejné úrovni co pro rok 2019 i pro rok 2020, 2021. De facto tím přiznává, že nehodlá naplnit ani požadavek Poslanecké sněmovny, ani vlastní programové prohlášení.

Když jsem tak jezdil po kraji na počátku roku, viděl jsem billboardy - přidáme učitelům. Tyto billboardy byly vládního hnutí ANO. Ale byla to taková klamavá reklama. Přidáme učitelům, ale kterým? Protože o zvýšení v kapitole Ministerstva školství pro rok 2019 je o přidání učitelům pouze státních škol a pouze těch regionálních, tedy základních a středních. Již se více nemluví o platech vysokoškolských učitelů, ačkoliv jsou to učitelé, a kupříkladu na pozici odborný asistent na mnoha školách jsou tarify na průměru 55 % průměrné mzdy v ČR, což považuji za tristní.

Samozřejmě vysoké školy mají vlastní rozpočet. Mají vlastní mzdovou politiku. A určitě mi tady některý z bývalých rektorů to potvrdí, že mají vlastní politiku. Nicméně pokud nepřidáme do kapitoly, ze které vysoké školy mohou zvýšit tyto platy, tak tím říkáme, že se to jich netýká. Takže se to týká pouze regionálních učitelů, a to těch, kteří jsou ve státním školství, protože soukromé a církevní školy, těch se toto zvýšení také netýká. Oni totiž mají to navýšení až s ročním zpožděním.

Proto jsme předložili některé pozměňovací návrhy jednak k tomu, aby byla navýšena kapitola v oblasti vysokých škol právě na platy učitelů na vysokých školách, a zároveň také to, že jsme se připojili k návrhu, aby byla navýšena položka i pro soukromé a církevní školy, aby nemusely čekat rok opožděně, než se jim zvýší prostředky, které mají na mzdy.

Ještě jednou říkám, že to, že mohly být tyto platy zvýšeny již od tohoto 1. září, bylo možné. Bohužel, jak jsem se dozvěděl při interpelacích, vláda o našem usnesení z minulého roku vůbec nejednala. Na vládě toto nebylo předneseno, a tudíž ani vláda nemohla hledat prostředky pro to, aby byly platy zvýšeny od 1. září. Proto budou zvýšeny až od 1. ledna.

A dále bych se i připojil k... Toto usnesení, které jsem četl, bylo usnesení, které předkládal školský výbor. A školský výbor opět předkládá doprovodné usnesení, které plně podporuji a které mluví o tom, jak budou dále navyšovány prostředky do školství. A hlavně je tam nádherná cílová položka a to je 5 % HDP do vzdělávání. Pěti procenty HDP bychom se dostali ve srovnání OECD k okolním zemím, kupříkladu Rakousko. A tyto peníze již nejsou, již by nebyly pouze na platy učitelů, ale hlavně do systému kvality vzdělávání. Řízený systém kvality vzdělávání pedagogů, aby oni mohli poskytovat kvalitní vzdělávání, které nám tady tak trochu stagnuje, tak trochu chybí, tak právě prostředky na to, abychom zvýšili kvalitu vzdělávání, dalšího vzdělávání pedagogů, kvalitu vzdělávání pedagogů v přípravě na pedagogických fakultách. Na to je potřeba mnoho prostředků, které je potřeba najít ve státním rozpočtu.

V současné době jsme jedna z posledních zemí OECD ve srovnání v žebříčkách, která na tyto prostředky do školství, do vzdělávání nedává. To znamená, rád bych podpořil doprovodné usnesení. A rád bych podpořil i kupříkladu pozměňovací návrh své kolegyně ze školského výboru, paní poslankyně Valachové, která se zabývá i příplatky za třídnictví. Upřímně řečeno, vzhledem k tomu, že nedošlo k navýšení platů od září, těm učitelům to dlužíme. Pojďme jim to vrátit alespoň touto formou. Aspoň trochou navíc, že jsme si vědomi toho, že už od září jim mělo být přidáno. Slibovali jsme jim to, nedalo se jim to. Pojďme jim aspoň přidat touto formou nějaké peníze navíc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je paní poslankyně Golasowská. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dobré dopoledne. Já bohužel musím říct, že KDU-ČSL je velmi znepokojena nedostatkem financí v rozpočtu, konkrétně na sociální služby. Schází tam 1 miliarda, a to 800 milionů na sociální služby a 200 milionů na výkon sociální práce na obcích.

Slýcháme také hlasy, že výdaje na sociální služby se stále navyšují, ale já musím říct, že je to také z několika důvodů. Od 1. ledna 2019 se bude zvyšovat minimální mzda. V příštím roce končí některé evropské projekty v sociálních službách. A také si musíme říci, že se zvyšuje počet seniorů i hendikepovaných, kteří využívají sociální služby. Chtěla bych podotknout, že platy sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách ani zdaleka nedosahují na průměrnou mzdu, která je teď kolem 31 tisíc.

Ruku na srdce, kdo z nás by nechtěl pro své rodiče, příbuzné, děti, kvalitní sociální služby. Jednou je možná budeme využívat i my sami. Ale pokud ty finance do sociálních služeb nedáme, tak se kvalita těchto služeb velmi sníží a poznají to zejména klienti, ale také zaměstnanci, kterým organizace nebudou vyplácet mzdy.

Proto KDU-ČSL nepodpoří rozpočet, který nechá ve štychu tisíce zaměstnanců a povede ke snížení kvality sociálních služeb.

Chtěla bych také varovat před tím, aby se tyto finance sociálním službám doplatily v průběhu roku. Musím zdůraznit, že to je cesta do pekel, protože ředitelé a vedoucí sociálních služeb potřebují v lednu vědět, s jakým objemem peněz budou hospodařit. A pokud ty finance budou dorovnány třeba v červnu nebo v červenci, tak to jim opravdu nepomůže.

Proto předkládám několik pozměňovacích návrhů. Jeden návrh s týká navýšení financí na sociální služby o 800 milionů. Druhý pozměňovací návrh se týká navýšení financí na výkon sociální práce na obcích, to už jsem tady říkala. V roce minulém a předminulém tam bylo alokováno 400 milionů na výkon sociální práce na obcích a pro letošní rok je to jenom 200 milionů. Uvědomme si, že si obce nabraly pracovníky, které teď prostě asi budou muset propouštět, protože nebudou mít na jejich mzdy. A další pozměňovací návrh se týká navýšení programu na protidrogovou politiku, protože to je také potřeba. Víme, že Česká republika je zemí, kde je vlastně nejvyšší konzumace měkkých drog, konkrétně marihuany, takže určitě potřebujeme taky finance na osvětu, na prevenci, na semináře, na terapeutické komunity a další.

Ještě bych chtěla říct pár slov k pozměňovacím návrhům, které jsou v rozpočtu také v kapitole Životního prostředí, a musím říct, že KDU-ČSL návrhy, které berou finance z kapitoly Životního prostředí jinam, například na Ministerstvo vnitra a další, tyto návrhy nepodpoříme. Můžu to říct jako obyvatelka Moravskoslezského kraje, kdy Moravskoslezský kraj patří ke krajům s nejvíce znečištěným ovzduším. Podíl má na tom aglomerace, doprava, taky roztroušená zástavba, kde značná část obyvatel topí formou lokálních topenišť. Ke zlepšení vzduchu nepřispívá ani prach a znečištění, které se k nám valí z Polska. Na Ostravsku máme více než 2 100 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho na území města Ostravy je jich více než 400. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. A 6 tisíc českých dětí přitom trpí obtížně léčitelným astmatem. U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku, například zvýšeným výskytem hypertenze nebo kardiovaskulárními onemocněními.

Monitoring znečištění ovzduší na území Moravskoslezského kraje prokázal přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu. Přípustný denní limit pro prach 50 mg/m3 je opakovaně, často i několikanásobně překračován. Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí za každou cenu přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především nemocí dýchacích cest a srdečně cévních. Snižují také odolnost organismu, který pak snadněji podléhá virovým či bakteriálním infekcím.

Proto nesouhlasím s přesunem jakýchkoliv částek z kapitoly Ministerstva životního prostředí do jiných kapitol, protože občané v regionech se silně znečištěným ovzduším si zaslouží žít v prostředí nezatíženém prachem a emisemi. Ráda bych také k těmto pozměňovacím návrhům slyšela stanovisko pana ministra životního prostředí, zda je spokojen s přesuny financí z jeho kapitoly do kapitol jiných.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, paní poslankyně. Dalším přihlášeným v rozpravě je pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych se chtěl ve svém vystoupení vyjádřit k tomu, co tady říkaly dvě mé předřečnice, paní předsedkyně výboru pro životní prostředí Balcarová, a kolegyně, která mluvila přede mnou, a pak tedy bych chtěl vysvětlit ještě jednou a podpořit své pozměňovací návrhy.

To první. Paní Balcarová se významně zastávala kapitoly Životní prostředí a už tady zaznělo od paní kolegyně Golasowské, že by to měl dělat hlavně pan ministr Brabec, který tedy dorazil, je tady a zřejmě také k tomu vystoupí. Ale možná by bylo dobré říci, kam jsou směřovány ty prostředky, které pozměňovací návrhy zmíněné ve vystoupení obou kolegyň z kapitoly Ministerstva životního prostředí mají jít. Ony jsou směřovány do kapitoly Ministerstva zemědělství, aby řešily přímý dopad již stávajících změn, které probíhají, konkrétně tedy řešení důsledků kůrovcové kalamity, případně řešení důsledků sucha, které v posledních letech sužuje naši zemi. Zatímco Ministerstvo životního prostředí samozřejmě řeší některé věci systémově, hlavně mám na mysli otázky životního prostředí, řeší to tedy formou dotací na zlepšení topenišť občanů formou Státního fondu životního prostředí, tak jinak to ministerstvo není schopné realizovat nějaké větší investiční projekty. Ukazuje se, že ta neschopnost je poměrně zásadní, a ty peníze tam proto tedy zůstávají a budou k dispozici i z minulého rozpočtového období. Proto si myslím, že raději než vynakládat prostředky na boj s klimatickou změnou, bojovat s ní pomocí nějakých měkkých projektů, je lepší vynaložit ty prostředky přímo na řešení důsledků. Totiž je často zmiňováno, že jeden z hlavních pachatelů té kůrovcové kalamity je právě klimatická změna, oteplování naší planety, tedy oteplování i území naší republiky. Proto si myslím, že by ty peníze bylo potřeba nyní aktuálně v tuto chvíli vynaložit na právě vysazování, na řešení kůrovcové kalamity, na její zastavení, protože ona v příštím roce bude hrozit samozřejmě opět. To není tak, že by skončil kůrovec s příchodem zimy, ale on bude samozřejmě pokračovat i po příchodu jara a léta, to je naprosto jasné. Proto si myslím, že peníze na toto by byly vynaloženy správně.

Paní předsedkyně výboru pro životní prostředí Balcarová zmínila ve svém vystoupení také konferenci COP24, která v minulém týdnu a v tom předminulém proběhla v Katovicích. Ono to mělo podobný průběh jako ta pařížská konference před třemi lety, také se během toho regulérního času na její konání nedařilo dojít ke shodě, byly tam rozpory, hlavně tedy rozpory mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi méně rozvinutými, které ale zase na druhou stranu to ovzduší znečišťují také. Nakonec se konference protáhla, dramaticky se jednalo do pozdních nočních nebo ranních hodin, až nakonec se k nějakému nezávaznému závěru dospělo.

A já musím zmínit, že jedním z významných momentů té konference v Katovicích byla zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu, která byla jedním z takových sporných momentů té konference. Ten totiž říká, tento mezivládní panel, že na rozdíl od let 2014-2016, kdy došlo ke stagnaci globálních emisí, tak v roce minulém i v roce současném naopak globální emise skleníkových plynů narůstají; že ta opatření, která byla učiněna, od kterých si svět, nebo ekologové celého světa slibovali mnoho, se zatím nedaří naplnit. A těmi největšími znečisťovateli, ten největší nárůst emisí je pozorovatelný právě v zemích, které se k té pařížské konferenci stavějí odmítavě, nebo minimálně neutrálně, jako je třeba Čína, Indie anebo Spojené státy. Evropská unie, jeden z jejích hlavních prosazovatelů, ta snižuje emise, ale pouze asi o 0,7 %. (V sále je hlučno.)

Takže ten závěr, který konference řekla, a to je závěr, který se je třeba neustále opakovat, že totiž chceme-li udržet nárůst teploty do konce století pod 2 °C, při ambicióznějších nárocích pod 1,5 °C, si vyžádá rychlé a zásadní změny v chování lidí. Lidé -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon, pane poslanče, já vás přeruším, protože hluk ve Sněmovně neodpovídá vážnosti a důležitosti projednávaného bodu. Takže já bych poprosil, vážené kolegyně a kolegové...

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Čili lidé, jako jste vy, pane předsedo, jakými jsou mé kolegyně a kolegové poslanci, jako jsou naše rodiny, naši spoluobčané, budou muset podle tohoto mezivládního panelu, velmi respektovaného světového orgánu, převzít tíži toho opatření, které budeme chtít dělat na odvrácení nárůstu teploty. Omezit jezdění autem, omezit topení v topeništích, pěstovat jiné plodiny, změnit své chování. Ale tady je třeba říci, že s těmi lidmi o tom nikdo příliš nemluví, nikdo to s nimi neprojednává. V zemích, které mají poměrně blízko k zažehnutí jakési jiskry revoluce, byť třeba zatím jenom nenásilné, třeba jako je ve Francii, ta opatření, která chtěl pan prezident Macron učinit, to znamená zvýšit daň na fosilní paliva, na naftu jako palivo v automobilech, aby získal peníze na boj s klimatickou změnou, přinesla veliké demonstrace těch tzv. žlutých vest, které významně narušily hospodářství Francie, aspoň jak tedy říkají média. S těmito lidmi o tom nikdo nemluví, o těch důsledcích oni nevědí, myslí si, že to převezme stát, to břemeno boje s klimatickou změnou. Ale to není pravda. Stát, to jsou jednotliví občané. Peníze státu, to jsou peníze, které dávají jednotliví občané ve svých daních. To je věc, kterou je třeba vzít v úvahu, a velmi odpovědně zvažovat, zdali - a to říkám se vší odpovědností a i s vědomím určité velké kontroverze tohoto tvrzení - zdali vynakládat ty obrovské peníze na boj s tou budoucí situací, s tím budoucím vývojem po dobu celého století, anebo s řešením našich stávajících, okamžitých problémů, které máme, ať už je to třeba ten kůrovec, anebo dlouhotrvající sucho. Tak to jsou věci, které samozřejmě stojí za to zmínit i právě v rámci projednávání našeho návrhu státního rozpočtu.

Já bych chtěl ještě zmínit své návrhy a návrhy, které jsme podali s kolegou Munzarem. Já jsem předložil dva návrhy, spolu s kolegou Munzarem návrh třetí, ten má číslo V35. Navrhuje vzít prostředky z dvou příspěvkovek ministerstva a dát je na zlepšování stavu přírody a krajiny. Je to vždycky v částce 10 mil. korun. Já navrhuji, abychom vzali peníze z kapitoly Neinvestiční dotace neziskovým organizacím v rámci životního prostředí, tam abychom vzali 10 mil. a dali to na program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny.

Svůj důvod už jsem tady říkal. Ekologické organizace mají dostatečné finanční prostředky, je tam v tom rozpočtovém bodě 20 mil. korun a ještě v další položce pak mají neziskovky dalších 22 mil. korun. Vesměs se jedná o podporu měkkých projektů, které jsou často zaštiťovány vzděláváním v oblasti ekologie, ekologické výchovy. Já si myslím, že úloha vzdělávání patří školskému rezortu, našim školám, a samozřejmě tady by měla mít podpora našich ekologů určité limity. Navíc si přiznejme, že tyto ekologické neziskovky často brání naplňování veřejného zájmu. Možná by bylo zajímavé se podívat, kolik plánovaných staveb na té tolik dneska skloňované rekonstrukci D1 je zatím ještě blokováno, zatím ještě nezačaly právě proto, že jsou tam podány žaloby nevládních neziskovek. Mají tam 20 mil. Já si myslím, aby byl naplněn ten dotační program, pomocí kterého mají být ty peníze, těch 20 mil. rozdělovány - řekněme, že by tam ty neziskovky byly pilné, že by podaly dva projekty zhruba v rozmezí nebo v objemu 100 tis. korun, a těch neziskovek je řádově, těch aktivních, třeba 50, tak bude stačit 10 mil. Proto navrhuji vzít 10 mil. z této položky a dát je na položku obnova přirozených funkcí krajiny, tak aby bylo možné konkrétně realizovat neinvestiční, ale hlavně investiční projekty právě v rámci boje proti suchu, v rámci obnovy mokřadů, říček, rybníků atd.

A pak mám ještě další návrh. To je návrh, který zase navrhuje snížit rozpočet kapitoly MŽP v položce mezinárodní smlouvy, kde je v tuhle chvíli 250 mil. korun, a dát to zase na jinou kapitolu, na dotace obcí v národních parcích.

Obce v národních parcích jsou nyní poměrně významně diskriminovány. Například na Šumavě probíhá vyjednávání o zonaci. Podle zákona, který jsme přijali, není povinností orgánů ochrany přírody dohadovat se s obcemi, ony se dohadují pouze s radou národního parku. Ty obce jako členové sice jsou účastníky, ale jenom jako členové té rady. S každou tou obcí bude jednat ten orgán, až teprve pokud na něj bude vyvolán určitý tlak. A ty obce prostě ztrácejí. Zmiňoval jsem Modravu, která má sedmitisícový katastr, dostává dotace asi na 300 hektarů. Kašperské Hory mají 5 000 hektarů v první zóně národního parku, odškodnění také poměrně velmi malé, je tam asi 90 korun na hektar.

A ty mezinárodní smlouvy. Já pokaždé, když se tady projednává rozpočet, tak se pokaždé snažím domoci toho, aby byla udělána analýza těchto mezinárodních smluv, které takto platíme, těch 250 mil. není žádná malá částka, a aby bylo řečeno, jaký ty smlouvy mají přínos pro naši republiku, zdali to nejsou jenom nějaká účastenství ve smlouvách, v tom signatářství smluv, které vlastně nám nepřinášejí nic. Vzhledem k tomu, že v jednom z minulých rozpočtů došlo v této položce z ničeho nic ke snížení asi o 100 mil. korun, tak si myslím, že 10 mil. to nezabije, a proto navrhuji změnu, kterou jsem v tuhle chvíli zmínil.

Dámy a pánové, je to kapitola životního prostředí, která patří k těm nejmenším kapitolám, zhruba asi 15 mld. korun, což je ani ne procento toho rozpočtu. Takže malinká kapitola, ale jak je vidět, kapitola, která zajímá poslance, a jsem už asi třetím vystupujícím, který se k této kapitole tady vyjadřuje. Čili bych vás chtěl poprosit o podporu návrhů, které jsem podal pod čísly B33, B34, a návrhu, který jsme podali spolu s kolegou poslancem Vojtěchem Munzarem pod číslem B35.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Dalším přihlášeným v rozpravě je pan poslanec Jiří Mihola, připraví se paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl poprosit o podporu dvou pozměňovacích návrhů, které jsou vedeny jako sněmovní dokumenty 1806 a 1807 a v sešitě ke státnímu rozpočtu je máte mezi pozměňovacími návrhy označené jako B39 a B40.

První pozměňovací návrh se týká církevních a soukromých škol. Já jsem rád, že už podle předchozích vystoupení a diskusí to školství a vzdělávání rozhodně nezapadá. Jsem tomu opravdu rád a pevně věřím, že všechny strany zde působící v Poslanecké sněmovně dostojí svým předvolebním slibům a budou soustředit tu hlavní pozornost právě na oblast vzdělávání a školství. A měli bychom tam usilovat nejenom o plnění slibů ve smyslu, když se řekne dvacet, tak patnáct není dvacet, abychom si ta čísla opravdu nepletli. Myslím teď nárůst platů učitelů a rád podpořím, aby to bylo podle původního příslibu, ale aby nám nevznikaly v České republice skupiny učitelů nějaké druhé nebo třetí kategorie. Jsem přesvědčen, že si to opravdu nezaslouží a že vlastně to tak nemůžeme v žádném případě dopustit.

Já bych proto tímto pozměňovacím návrhem směrem k těm církevním a soukromým školám chtěl dosáhnout toho, aby se mzdy pedagogů na soukromých a církevních školách srovnaly s těmi učiteli na státních školách. Těch důvodů je mnoho. Mě mrzelo, že jeden kolega, kterého si jinak vážím, tady jeden z poslanců, nebudu jmenovat, ale mně říkal jakoby k tomu: vždyť je dost státních škol, dost míst ve státních školách. Tak skoro jako by ty církevní a soukromé nebyly potřeba. Ale takhle se na to v žádném případě nemůžeme dívat. My jsme se po roce 1989 dobrovolně rozhodli, že chceme zde mít alternativu v podobě církevních a soukromých škol, tak jak je to ostatně i v jiných zemích, a je to užitečné nejenom pro lepší výběr, ale především pro tu kvalitu, kterou se tolik všichni zaklínáme. A je to klíčové slovo, ta kvalita. Ano, je to klíčové slovo, tak je to v pořádku. A není náhoda, že podle mnohých ukazatelů právě absolventi z církevních škol patří k různým vítězům celostátních soutěží a ty školy patří k nejžádanějším. Já tu situaci nejlépe znám samozřejmě v městě, kde žiji, v městě Brně. Nejvyšší převis na církevních školách, to není náhoda. Jsou otevřeny všem. To není, abych to jasně zdůraznil, není záležitost církví nebo jenom nějakých určitých společenství. Jsou to školy otevřené všem, využívané všemi. A já v tomto smyslu vkládám naděje i do hnutí ANO, které vlastně jako nejsilnější člen vládní koalice v programovém prohlášení říká, že budou zvláštní pozornost věnovat také církevním a soukromým školám a srovnávat jejich společenskou užitečnost. A já myslím, že především ten zájem společnosti je nejlepším ukazatelem té prospěšnosti a užitečnosti a pak i ta kvalita, kterou nabízejí.

Takže prosím řekněme už v tomto státním rozpočtu, už to probůh opravdu neodkládejme, řekněme jasné ne vytváření nějaké druhé kategorie učitelů. Jenom kvůli tomu, že se člověk přestěhuje do jiného města nebo získá místo na jiné škole, notabene kvalitnější, tak aby si s platem pohoršil, to opravdu si učitelé nezaslouží. A dobře to prostředí znám jako učitel s pětadvacetiletou praxí. Navíc tím demotivujeme budoucí učitele, které jsme také slíbili podporovat, a slibovali jsme podporovat i samozřejmě fakulty, které budoucí učitele připravují. A i tam musí mít jasné poselství, že se nebudou bát, že přestoupí-li ze školy na školu, tak si platově mohou pohoršit, anebo že budou čekat na nějaké roční možná dorovnání nebo přiblížení se tomu dorovnání. Rok je příliš dlouhá doba. Spravme to ihned.

Navíc, není to prosím na úkor státního dluhu ani nějak pochybně ty peníze jinak podložené. Víme, že rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byl navýšen, což je dobře, což vítám, a za to i děkuji, a to zhruba o 30 miliard. Takže nevěřím, že by se ta miliarda a něco, která je potřeba na dorovnání platů pedagogů na církevních a soukromých školách, na to nenašla. Je to konkrétně 225,5 milionu pro učitele na církevních školách a 824 milionů pro učitele na soukromých školách. A prosím prověřujme, ano jsem pro to, prověřujme kvalitu. Ale stejně tak jak někdo dovede přísně říct: nejsou všechny soukromé školy stejně kvalitní, tak na to já říkám ano, a nejsou všechny státní stejně kvalitní a tak dobré, abychom řekli, tak stačí nám tady jenom státní. Ta alternativa je potřebná a hlídejme si tu kvalitu a nedělejme prostě kategorii číslo dvě podle platu pro učitele.

No a ten druhý pozměňovací návrh se týká Akademie věd České republiky. Také se všichni hlásíme k tomu, a je to dobře, podporovat vědu, výzkum a inovace. Já sám jsem přesvědčen a věřím, že většina z vás tady, že je to jedna z mála cest, kde ještě Česká republika opravdu díky chytrým českým hlavám může prorazit na rozdíl od řady průmyslových odvětví, kde jsme ty pozice dávno a možná i nenávratně nebo dlouhodobě ztratili. Tak v oblasti vědy, výzkumu a inovací určitě tu šanci máme a výsledky to dokazují. Tak tady bych chtěl poprosit o navýšení rozpočtu pro akademii věd o 100 milionů korun českých, což v rámci státního rozpočtu není rozhodně žádná závratná částka, ale pro akademii věd je velmi důležitá a především je důležitá pro podporu a zvýšení mezd mladých, perspektivních vědců a vědkyň. I tam musíme motivovat lidi, aby nám neodcházeli do soukromých sektorů a za lepšími platy bůhví kam, ale když už vystudují a když už se té vědě oddali, tak aby byli také náležitě oceněni. A ty nůžky se bohužel rozevírají, protože platy jsou dlouhodobě spíše nízké, anebo ty mzdy stagnují. A ta částka 100 milionů - ta menší část, asi 20 milionů, se týká navýšení prostředků na stavební akce a přístroje pracovišť Akademie věd České republiky a to jsou investice, které byly plánovány už na tento rok 2018. Takže tím naplníme vlastně to, co už jsme přislíbili předtím. Já rozumím té situaci, že když se dofinancovával rozpočet regionálního školství a podporovaly se lékařské fakulty, všechno to bylo potřebné, že se to vlastně vzalo z různých zdrojů a mimo jiné i právě z rozpočtu akademie věd, těch 100 milionů. Ale prosím, vraťme to tam, je to potřeba. A jak jsem říkal už na začátku, všichni vždycky zdůrazňujeme, a je to dobře, že zdůrazňujeme, že vědu, výzkum, inovace je potřeba podporovat. Tak prosím, tady ta slova zrealizujme i podporou těchto pozměňovacích návrhů.

Děkuji za pozornost a prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám za vaše vystoupení. Dalším přihlášeným v rozpravě je paní poslankyně Jana Černochová, připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové. Chtěla jsem vás tímto požádat o podporu v několika pozměňovacích návrzích, které vám kratičce představím. Jedná se o pozměňovací návrhy, které jsou uvedené pod čísly sněmovních dokumentů 1822, 1821, 1739 a 1721. Zároveň je možné je dohledat v příloze 2b. Pozměňovací návrhy číselných položek k návrhu zákona o státním rozpočtu a k návrhu státního rozpočtu na rok 2019 přednesené ve druhém čtení. Je to sněmovní tisk č. 287/4. Pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2019 pod označením B/46, B/45, B/44 a B/77.

Asi není pro nikoho překvapením, že moje pozměňovací návrhy se převážně týkají obrany, a jistě už řada z vás i ode mne slyšela pojem, který se používá v makroekonomii, "máslo versus zbraně". Chtěla bych vám tento pojem připomenout před závěrečným hlasováním o státním rozpočtu na příští rok. Před tímto dilematem máslo versus zbraně stojíme, vážení kolegové, každý rok při schvalování státního rozpočtu. Budeme investovat do obrany, či civilního sektoru a sociálních dávek?

Dobře jsem si vědoma, že nikdy nezvítězí pouze jeden přístup. Vždy musíme najít kompromis, protože každý odpovědný politik chápe, že stát má vždy méně prostředků než potřeb, které musí uspokojovat. Je mi ale velmi cizí přístup všech socialistů a populistů rozházet prostředky, co máme a dokud něco máme, a až mít nebudeme, nějak se to možná vyřeší. Mohu tomuto přístupu některých z vás rozumět, ale nehodlám jej ani na vteřinu podporovat.

Nejedna ekonomická krize nás přesvědčila, že obrana bývá první místo, kde se začne šetřit v případě zpomalení či propadu ekonomiky. V takovou chvíli je dilema zbraně versus máslo nejsilnější zvláště v ekonomikách, jako je ta naše, kde je rozvinutý sociální systém, který nemůže být v okamžiku ekonomických turbulencí odstřihnut od financování.

Rozhodně se mi nelíbí, že je obrana zpravidla první, kde se začne šetřit a škrtat. Bohužel tedy jsme toho byli svědky i v době ekonomické krize, kdy na Ministerstvu obrany participovala ODS. Čísla flagrantně ukazují, že výdaje na obranu a bezpečnost kolísají dle vývoje ekonomiky. Již několik let máme růst, a dokud bude, musíme na obranu vydávat víc. Pokud máme vizi a myslíme na budoucnost, nesmíme nečinně přešlapovat na místě. Měli bychom připustit, že nežijeme v utopickém světě věčného míru a na věčné časy a nikdy jinak. Ale bohužel jsme svědky toho, že to, co se děje kolem nás, hovoří o opaku. Právě dnes, kdy se ekonomice daří, musíme investovat do obrany, ale i bezpečnosti, ne pouze peníze projídat, obrazně i doslova. Nejenom proto, že jsme slíbili vydávat na obranu finanční prostředky vyšší, a to jak našim spojencům, tak i kvůli nám samotným, naší odpovědnosti za budoucnost.

K jednotlivým pozměňovacím návrhům. Navýšení výdajů na obranu o 4 miliardy. Je to B/46, číslo sněmovního dokumentu je 1822. Tady, jak jistě dobře víte, dle doporučení Aliance by Česká republika měla vydávat - ostatně nejenom Česká republika, všechny země by měly vydávat - na obranu nejméně 2 % HDP. Ročně samozřejmě. A bohužel tedy u nás i přes ekonomický růst se v posledních letech blížíme k tomuto cíli velice pomalu, takže je důvodná pochybnost, zda jej dokážeme do roku 2024 či 2025, dosáhnout. Slib, že se tak stane, opakovaně zazníval od zástupců České republiky na půdě Severoatlantické aliance. Vzpomeňte si, kolegové, že předsedové koaličních stran předchozí Sobotkovy vlády, ve které byli zástupci hnutí ANO, ČSSD i KDU-ČSL, podepsali dohodu o tom, že v roce 2020 dosáhne rozpočet Ministerstva obrany úrovně 1,4 % HDP. Tento slib byl také odsunut a nyní jej má být dosaženo až v roce 2021.

Kdybych chtěla být jízlivá, připomněla bych i celou řadu akvizičních procesů, které měly být podle veřejných prohlášení ministrů za hnutí ANO v mašličkách, ale nakonec se znovu a znovu zkoumaly, až se opět nakonec posunuly na další roky. Modernizace naší armády tak stála a její nastartování jde velmi pomalu. Z Armády České republiky zaznívají informace o tom, že růst rozpočtu je pomalejší, než se předpokládalo, že dochází ke kumulaci projektů, a proto již nyní chybí a v příštích letech budou chybět samozřejmě také na žádoucí modernizaci až desítky miliard korun. Modernizace našich ozbrojených sil je kvůli nestabilní mezinárodní bezpečnostní situaci zcela klíčová pro zajištění obrany České republiky a její věrohodnosti v očích spojenců v Severoatlantické alianci. Členství v této organizaci přináší naší zemi nebývalou míru bezpečí i prosperity.

Vy, kteří sledujete i některé mé výroky nebo se mnou pracujete ve výboru pro obranu, víte o tom, že pro mě evropská armáda není alternativou k NATO a nejsem příznivkyní toho, aby se naše země jakýmkoliv způsobem zapojovala do tohoto projektu, o kterém hovoří některé země, zejména Francie či Německo.

Mnou navrhované zvýšení kapitoly Ministerstva obrany by umožnilo přiblížit se původnímu cíli vydávat 1,4 % HDP na obranu v roce 2020 a zároveň by mohla probíhat plánovaná modernizace Armády České republiky, po které voláme a kterou si snad přejeme úplně všichni. Ostatně poslední dvě volební období jsem skutečně zaznamenala i významný posun v této Sněmovně, že se tady shoduje koalice s opozicí na tom, že skutečně je zapotřebí naši armádu modernizovat a akviziční procesy urychleně spustit. Nebývalo to tak vždy a já jsem za to ráda. Jsem ráda, že i já k tomu mohu jako opoziční poslankyně přispět a že rozhodně nejsem z těch, kteří by vyčítali ministrovi, že chce investovat finanční prostředky do naší obrany a bezpečnosti.

Prostředky na zvýšení kapitoly Ministerstva obrany je možné nalézt například ve zbytečně vysokých dotacích státu, jako jsou dotace na podporované zdroje energie, podpora agropotravinářského komplexu, a kompenzacích za jízdné, které v dalších letech může na rok stát až 6 miliard korun. Což je jen tak pro zajímavost téměř 10 % výdajů Ministerstva obrany. Opět zmíněné dilema zbraně versus máslo.

Navrhuji tedy odebrání příspěvku UNESCO a zvýšení výdajů na obranu B/45, sněmovní dokument 1821. Tady to odůvodnění je takové, že podle mého názoru jedním z dalších zdrojů pro posílení rozpočtu Ministerstva obrany by měla být částka ve výši 30 195 000 z rozpočtové rezervy Ministerstva zahraničních věcí. Jedná se o částku, která odpovídá ročnímu příspěvku České republiky Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu, UNESCO. UNESCO se v uplynulých letech stalo opakovaně předmětem politizace a jeho jméno a kredit byly zneužity k šíření protiizraelské propagandy. Výkonná rada UNESCO ve svých rezolucích opakovaně popřela židovské, ale i křesťanské vazby na svatá místa v Jeruzalémě. Obdobné stanovisko následně přijal také Výbor pro světové dědictví UNESCO, a je tedy více než zjevné, že tato organizace prostřednictvím svých orgánů překračuje rámec nestranné a mírotvorné nadnárodní autority, která by neměla zasahovat do politických otázek.

Snížení kapitoly Ministerstva zahraničních věcí o tuto částku je plně v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 23. května 2017, kterým poslanci vyzvali vládu, aby pozastavila platbu členských příspěvků této organizaci, a to z důvodu její politizace a protiizraelské rétoriky. Vzhledem k tomu, že vláda k tomuto kroku do dnešních dnů nepřistoupila, což je pro mě nepochopitelné, protože tehdejší ministr zahraničních věcí Zaorálek seděl v Poslanecké sněmovně, když se tento bod projednával, takže moc dobře věděl, jaké usnesení Poslanecká sněmovna přijala, a bohužel s ohledem na skutečnost, že pozici UNESCO ve vztahu ke Státu Izrael nelze ani nyní a dnes a asi pro budoucno považovat za neutrální, Česká republika by měla tímto gestem více než symbolickým vyjádřit podporu této zemi, s níž ji pojí historicky silné spojenectví.

Navrhované zvýšení kapitoly Ministerstvu obrany by společně s dalšími finančními prostředky umožnilo alespoň částečně přiblížit se původnímu cíli vydávat 1,4 % HDP na obranu v roce 2020 a zároveň by mohla probíhat plánovaná modernizace Armády České republiky, jak jsem již zmínila u prvního pozměňovacího návrhu.

Další pozměňovací návrh je B/44, číslo sněmovního tisku (dokumentu) 1739, a je to odebrání prostředků Českému svazu bojovníků za svobodu. Řadě z vás jistě neunikly aktivity Českého svazu bojovníků za svobodu reprezentovaného předsedou Jaroslavem Vodičkou. Ten v posledních letech významným způsobem svým veřejným vystupováním zpochybňuje původní poslání, ideály a hodnoty tohoto spolku, a tím i důvod podpory z veřejných rozpočtů. Nejsem jediná, která má za to, že existuje řada jiných spolků, které si svou činností zaslouží podporu z veřejných rozpočtů a které se věnují obdobné problematice a období naší historie jako zmíněný Český svazu bojovníků za svobodu. Jedná se zejména o Československou obec legionářskou, Sdružení bývalých politických vězňů České republiky, Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Památník Šoa Praha, Platformu evropské paměti a svědomí. Těmto subjektům by měla připadnout a být rozdělena částka původně navrhovaná Českému svazu bojovníků za svobodu.

Můj poslední pozměňovací návrh resp. náš poslední pozměňovací návrh se týká celkové rekonstrukce Sokolovny na Královských Vinohradech pod číslem B/77, číslo sněmovního dokumentu je 1721. Budova tělocvičné jednoty Sokol Praha Královské Vinohrady se nachází na adrese Polská 2400/1a Praha 2 a je významnou funkcionalistickou památkou. Ačkoli se městská část Praha 2, jejíž jsem hrdou starostkou, snažila několikrát sokolům pomoci, není v našich silách prostředky na celkovou rekonstrukci obstarat a Magistrát hlavního města Prahy byl v minulých letech v této věci také ne vstřícný. Proto jsme se s kolegou panem poslancem Dolínkem rozhodli, že navrhneme tuto změnu, zvolíme tuto formu nalezení prostředků pro celkovou rekonstrukci objektu, který si tuto rekonstrukci už zaslouží.

Celý areál čítá neuvěřitelných 46 000 m3 sálových prostor a 22 000 m3 ostatních prostor a představuje tak největší sportovní zařízení tohoto druhu na světě. Součástí areálu je i plavecký bazén. Na přilehlých pozemcích se nachází letní cvičiště a dvě univerzální hřiště. Tato jedna z nejvýznamnějších sportovních památek na území České republiky se dlouhodobě nachází ve špatném stavebnětechnickém stavu. Provoz budovy je energeticky a finančně náročný a stav vnitřních a vnějších prostor areálu je zcela nedostačující. S ohledem na tíživou finanční situaci tělovýchovných jednot - a i o tom jsme tady několikrát hovořili - a vysokou finanční náročnost investiční akce nedovolující účinnou podporu ani z prostředků obecních a krajských samospráv je namístě investici do této významné sportovní památky realizovat prostřednictvím výše navrhované změny. A chtěla bych tímto poděkovat panu kolegovi Dolínkovi, který s touto myšlenkou přišel.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás tímto požádat o podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. Přečtu omluvu, než dám slovo v řádné rozpravě paní poslankyni Gajdůškové. Pan poslanec Milan Chovanec se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny dnes do 13 hodin z důvodu návštěvy lékaře.

Paní poslankyně, prosím, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážená vládo, ctěná Sněmovno, mohu plynule navázat na svoji předřečnici, paní poslankyni Černochovou. No, víte, já nevím, jestli tedy rozhodovat mezi máslem a zbraněmi. Ale jestli se mám rozhodnout mezi chlebem a zbraněmi, tak já jednoznačně budu volit chleba. A já se k tomu dále dostanu.

Rozpočet samozřejmě jako celek podpořím. Ale viděla bych však i některé jiné priority v něm. Luboš Zaorálek už vysvětlil, že hospodářský růst, a to dlouhodobý, lze zajistit jen v rovnováze investic, ale i vnitřní spotřeby, tedy v tom balanci mezi investicemi a podporou vnitřní spotřeby, tedy kupní síly občanů. To jsou platy i důchody včetně sociálních transferů, chcete-li, sociálních dávek a sociálních podpor.

Pro nás, sociální demokraty, jsou investice do lidí tím nejdůležitějším a efektivita a dostupnost veřejných služeb, jako je školství, zdravotnictví, veřejná doprava, ale i ty bezpečnostní složky, jako hasiči, policie, nejen zárukou kvality života společnosti, ale i svobody a kvality každého jednoho občana. Proto bych si představovala více peněz na platy zaměstnanců ve školství, v sociálních službách, rodičovský příspěvek navýšený už nyní a ne s tím časovým odkladem, masivnější podporu dětí, zejména z neúplných rodin, zvýšení důchodů především tam, kde senior, seniorka zůstávají sami a dostávají se skutečně do velmi tristních finančních situací. Mnohem více peněz by bylo potřeba do oblasti, kterou spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. A přiznávám se, že se mi také nelíbí a nebrala bych z oblasti ochrany životního prostředí. O tom ale mluvila paní poslankyně Balcarová. Připadá mi ale naprosto neodpovídající, že Ministerstvo školství snížilo příspěvek těm, kteří pracují s dětmi a mládeží, tedy skatům, tomíkům, pionýrům a dalším organizacím sdruženým pod Českou radou dětí a mládeže. Prostě nechápu tento postup. Aby tyto organizace takříkajíc zůstaly na svém, aby se jim nesnižovaly finance, které mají v této chvíli a na které mají nastavenou svou činnost, potřebují přidat 20 mil. Dámy a pánové, 20 mil. Stejně tak pouze 10 mil. v této chvíli potřebuje nezisková organizace na zajištění již - a zdůrazňuji - adresného projektu obědy do škol. A nepřijímám argument, že na to není.

Paní poslankyně Černochová zde mluvila o tom, jak je potřeba přidat na obranu. Nemyslím si to, jestliže nám rozpočet obrany roste o 8 mld. a ještě zde jsou návrhy k tomu, aby se tento rozpočet navýšil. Dámy a pánové, na to máme? Nemáme v desítkách milionů pro děti a miliardy máme do obrany? Ano, může to být bráno jako demagogie, ale je to o prioritách, je to o tom, co je pro nás důležitější. A já znovu říkám, pro mě jsou nejdůležitější děti. A chcete-li, ten chleba pro každého jednoho člověka v této zemi.

Slyšela jsem a předvídala jsem ten argument zprava, že musíme plnit mezinárodní závazky. Ty nezpochybňuji. Naše zakotvení v NATO a v Evropské unii je pro budoucnost i našich dětí jedna z nejdůležitějších věcí, kterou musíme bránit. Ale ona 2 % do armády neplní ani mnohem bohatší země, než jsme my. A absurdní podle mého názoru je 1 185 mil. na navýšení pro rozvoj bojových sil. Naší historii České republiky od Jiřího z Poděbrad i pozici České republiky v mezinárodním společenství by mnohem více slušely mírové iniciativy nebo plnění našich závazků vůči mezinárodnímu společenství, vůči NATO i v podobě zapojení našich specialistů tak, jak tomu bylo v nedávné minulosti, chemiků, lékařů, ženistů. A mimochodem, když se bavíme o mezinárodních závazcích, náš také mezinárodní závazek je, že budeme dávat 3 % HDP do vědy a výzkumu. O číslech už zde byla řeč, jak plníme tento mezinárodní závazek. Ale to už bych byla velmi dlouhá.

Takže vážené paní poslankyně, páni poslanci, přimlouvám se o podporu usnesení, které je navrženo jako doprovodné usnesení k financování školství. Dále o to, abychom podpořili pozměňovací návrhy na oběd do škol a podpořili dětské a mládežnické organizace sdružené v České radě dětí a mládeže. A dále, abychom podpořili navýšení financí na sociální služby. Věřím, že rozpočet, který dneska nebo v nejbližších dnech přijmeme, bude skutečně rozpočtem vybalancovaným, který zajistí ty nejdůležitější potřeby lidem v této zemi. A my se jako sociální demokraté určitě budeme snažit, abychom i v průběhu roku a v rozpočtu pro příští rok skutečně jasně řekli, co je prioritou pro budoucnost naší země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou je tady přihlášená paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Ono na to opravdu nejde nereagovat. Protože já mám pocit, že paní kolegyně Gajdůšková vaším prostřednictvím přistála do tohoto sálu úplně z jiného vesmíru.

Vy jste přece byli i v minulém volebním období součástí vládní koalice, která se zavázala k 1,4 % HDP ročně, a to v roce 2020. Prostřednictvím pana místopředsedy paní Gajdůšková, jak to tady stavíte? Chleba, nebo zbraně? Vy jste nebyla členkou ČSSD v minulém volebním období, kdy byl premiérem této vlády pan Sobotka, který společně s ostatními kolegy podepsal tuto koaliční dohodu? Skutečně to je vrcholná přehlídka demagogie, to, co jste tady prostřednictvím pana místopředsedy právě teď předvedla. Vy tady rozdáváte miliardy na jízdné zdarma a na obranu nechcete zvedat finanční prostředky alespoň tak, jak jste se k tomu už před pěti lety zavázali?

Když tady zmiňujete situaci v našem školství, tak skutečně, myslím si, že na ministry školství z vlády pana Sobotky, kteří mají stranickou příslušnost ČSSD, naši ředitelé budou dlouho vzpomínat! A dlouho se z jejich působení vzpamatovávat! Protože skutečně taková situace ve školství po ministrování pana Chládka a paní Valachové, to tady ještě nebylo. Takže si zameťte u vás v ČSSD před vlastním prahem a nepředvádějte tady festival demagogie! (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Toto vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. Prvním je pan poslanec Lubomír Zaorálek, připraví se pan poslanec Ferjenčík a paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já bych, kdyby to bylo možné, tak bych vyzval k tomu, abychom neeskalovali tuto debatu. A vysvětlím proč. Kdybychom se skutečně vrátili k tomu rozpočtu.

Já jsem v podstatě dost ocenil, když paní poslankyně Černochová ve svém vystoupení připustila, že to byla právě vláda ODS, která v rámci toho úsporného programu po krizi začala poměrně radikálně snižovat výdaje na obranu. Já jsem ocenil, že to tady paní poslankyně řekla, že to přiznala. Já jenom připomínám, že to bylo skutečně docela zásadní, protože v té době to vypadalo, že už se zřejmě myslí, že ani obranu nebudeme potřebovat. A chtěl bych tady říct, že to byla právě vláda Bohuslava Sobotky, která tohle začala vracet zpět. A my jsme znovu začali obranu posilovat. A dokonce jsme přijali i ten závazek, o kterém tady byla řeč.

Mám dojem, že nemá cenu se kolem toho složitě točit. Závazek jsme přijali, dokonce bylo řečeno, že je na tom široká shoda, a nemá cenu se v těchto věcech podle mě dneska tady tlouci po hlavě. Připadá mi to jako neproduktivní. To, že někdo dává nějaký důraz na jednu věc, druhý na druhou, to by teď nemělo být předmětem nějakého obrovského dramatického sporu.

Takže pro pořádek, je to asi čtyři pět let zpět, kdy jsme se vrátili k tomu, že jsme začali dávat peníze do obrany. A myslím si, že je shoda na tom, že v současném světě je to dneska důležitá věc, aby Česká republika své závazky plnila, a tady bychom mohli skončit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času faktické poznámky. Pan poslanec Ferjenčík, připraví se paní poslankyně Valachová, dále v pořadí paní poslankyně Černochová a Gajdůšková, všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl jsem jenom v reakci na debatu o výši výdajů na zbrojení konstatovat, že jsou tady i poslanci, třeba já, kterým naopak vadí, že výdaje na zbrojení rostou příliš rychle, a máme vážné obavy o to, jestli se podaří armádní zakázky dělat dostatečně transparentně a efektivně, aby se tam peníze neztrácely, že ten nárůst rozpočtu je tak velký, že si s tím armáda podle nás možná neporadí dostatečně dobře. Takže my naopak jako Piráti bychom podpořili pomalejší nárůst výdajů na zbrojení, protože se obáváme, že to nemusí být dobře vynaložené peníze. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s faktickou poznámkou paní poslankyně Kateřina Valachová. Připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Fakticky. V roce 2015 jsme neměli ani silné školské rozpočty, žádnou profesní podporu učitelů a neměli jsme ani spravedlivé financování škol. Upřímně si myslím, že všichni víme, že do roku 2015 tady řádil politicky kdekdo, ale opravdu to nebyla sociální demokracie, kdo způsobil podfinancování českého školství. Udělala jsem bezpochyby chybu prostřednictvím předsedajícího a Jana Černochová je mi inspirací jako ženě, poslankyni, měla jsem o tom mluvit mnohem hlasitěji, v jakém stavu jsem české školství v roce 2015 nalezla. Neudělala jsem to, nepolitikařila jsem a to se neodpouští.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Jana Černochová, připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Možná si oživme paměť. Přece paní Valachová střídala pana ministra Chládka, který byl snad proboha také sociální demokrat. Takže to, co tady před malou chvílí zaznělo, jsme asi všichni pochopili.

K panu kolegovi poslanci Zaorálkovi prostřednictvím pana místopředsedy. Víte, co je, pane kolego, to nejabsurdnější? Že naše vláda v době krize kromě toho, že už šestým rokem neparticipujeme na vládě, dávala více procent na obranu v rámci HDP než vaše vláda v době konjunktury. Bylo to nad 1 % HDP. Vaše vláda, ta Sobotkova, se v HDP v předešlých letech dostávala bohužel pod 1 %. Ano, já k tomu přistupuji férově a říkám, že i v době naší vlády jsme museli škrtat v tomto rezortu, protože to dilema zbraně versus máslo bylo sociální dávky, zdravotnictví, školství versus zbraně a samozřejmě jsme potřebovali mít nejen sociální smír, ale potřebovali jsme ten rozpočet sestavit tak, aby o něm bylo možné tady hlasovat. Ale přestože byla tato krize, kterou jste sám zmínil, tak jsme v přepočtu na HDP dávali i v době největšího propadu, největší krize, víc než vy. (Neklid v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Alena Gajdůšková. Já bych rád poprosil kolegy po mé levé ruce, jestli by mohli trošku ztišit svůj projev. Paní poslankyně, máte slovo, faktická poznámka.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Jenom velice rychle. Mně ušetřil slova pan kolega od Pirátů. I o tom to totiž je. To za prvé.

Za druhé. Jestli skutečně máme rozhodovat o tom, jestli chleba, jestli tedy podporovat veřejné služby, anebo naopak zbraně, kde skutečně ministerstvo v podstatě ani nestihne ty peníze utratit, tak skutečně říkám jako sociální demokratka, že veřejné služby a podpora veřejných služeb, tedy ten chleba, ne ty zbraně. A mimochodem, jsou to Rusové, kteří mají přísloví "když je někde moc pušek, tak dřív nebo později začnou střílet samy". Já nechci, aby se tady střílelo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Dalším přihlášeným k faktické poznámce je pan poslanec Václav Klaus. Připraví se s faktickou poznámkou pan předseda Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já se k financování školství a podobným věcem vyjádřím v řádné debatě, kam jsem se přihlásil, jestli se na mě dostane. Ale teď bych rád řekl jednu věc, a sice k paní poslankyni Valachové vaším prostřednictvím.

Já bych vás chtěl požádat, abyste tady v rámci genderové neutrality neustále nešermovala tím, že jste žena a říkáte to paní poslankyni "jako žena" a podobně. Já myslím, že jsme všichni slušní lidé, vážíme si jak mužů, tak žen, starších poslanců, mladších poslanců, když říkají názory podobné jako já, tak se mi to líbí, ale neoperujte tady těmito genderovými termíny, že jste žena, a proto něco dalšího. Mě to třeba obtěžuje. Děkuji vám. (Veselost v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan místopředseda Petr Fiala. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, budu reagovat faktickou poznámkou na vystoupení pana poslance Ferjenčíka částečně a hlavně na vystoupení paní poslankyně Gajdůškové.

Možná to myslíte dobře a upřímně, a to myslím bez ironie, ale já považuji ty náznaky toho, že si vybíráme mezi chlebem, nebo jak jste to, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, formulovala, nebo máslem a zbraněmi, za opravdu nebezpečnou, demagogickou a nesprávnou argumentaci. Tak to přece nikdy nikde není. Ty peníze, které investujeme do obrany, nebereme odnikud jinam. Obrana je jedna z klíčových priorit každé země. A nakonec to, abychom tady měli sociálně dobře fungující společnost, společnost, která prosperuje, společnost, která se může rozvíjet, toho základní podmínkou je, abychom žili v bezpečí, a toho bezpečí musíme nějakým způsobem dosahovat. A žijeme v době, která je nebezpečná, kde se mění mezinárodní prostředí, kdy se mění i řekněme cíle a podmínky v rámci obrany a bezpečnostní politiky, kdy se debatuje o tom, jakým směrem se bude rozvíjet Severoatlantická aliance a jak se více mají právě evropské členské státy Severoatlantické aliance podílet na obraně, kdy se debatuje o tom, že je potřeba navyšovat prostředky, které jdou do obrany a prostředky ve vztahu k HDP, a to je to, co má Česká republika dělat. A ta debata je vlastně absurdní v tom, že všechny vlády, i vláda, které jste součástí, se zavázaly, že prostředky na obranu budou zvyšovat, jenom prostě ty závazky neplní. Tak to, prosím pěkně, před veřejností nestavme tak, že buďto budeme mít chléb nebo máslo, anebo budeme mít zbraně. (Předsedající upozorňuje na čas.) To je absurdní, nepřípadná, nesmyslná debata. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vracíme se zpátky do rozpravy. Paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Zdeněk Podal.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, po debatě o obraně teď mám příspěvek, který se pokusí upřít naši společnou pozornost někam trochu jinam. Bylo to takové pravolevé střetávání se. Já bych ráda zdůraznila tři věci, které, myslím, jsou čistě o fungování státu, o něčem, na čem se dá dost dobře shodnout. A něco z toho je i v podstatě velmi levné efektivní opatření, ale k tomu se dostanu.

Na úvod bych ráda po všech těch slovech, která jsme tady oprávněně slyšeli o tom, co nefunguje, připomněla i něco, co funguje. A ráda bych jenom stručně upozornila na pár zpráv z organizace, která předkládá systémové podněty, zvyšuje pocit spravedlnosti lidí, důvěru v to, že jako stát nejsme úplně marní, že máme nějakou dobrou vyhlídku. Ráda bych o této státní instituci mluvila proto, že máme v pozměňovacích návrzích i takové, které jí chtějí sebrat peníze. Mně by to přišlo škoda.

O čem mluvím, je Kancelář veřejného ochránce práv. A chci jenom zdůraznit, že třeba v posledním roce se na tuto instituci obrátily zhruba dva tisíce seniorů s podněty k šetření v různých záležitostech, čili šlo jak o provádění návštěv, dlouhodobých návštěv, hloubkových šetření v domovech pro seniory, v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, tak i o pomoc třeba, když jsou senioři oběťmi podvodů, různých předváděček, v situaci nesplatitelných exekucí, v situaci pomoci s dávkami a podobně. Tak to je jeden příklad velké skupiny obyvatel, jimž tato instituce poskytuje podporu.

Podobně osoby se zdravotním postižením. Tam je dobré si uvědomit, že se v naší zemi může stát třeba to, že se nesprávně stanoví datum vzniku invalidity, a to takovým způsobem, že... Třeba konkrétní příklad: Muž, kterému měl být přiznán invalidní důchod již před sedmi lety místo 3 500 korun, které mu nakonec byly přiznány, měl být ve výšce 12 000 korun, tak právě díky zastání a jaksi nápravě zjednané díky Kanceláři veřejného ochránce práv dostal tento člověk to, na co měl nárok už před mnoha a mnoha lety. Podobně se na ombudsmanku a její úřad obracejí třeba lidé kvůli příspěvku na péči. To jsou desítky a desítky podnětů kvůli nepřiměřené délce řízení o příspěvku na péči nebo kvůli tomu, jakým způsobem odlišně probíhá posuzování zdravotního stavu a závislosti na péči v různých krajích. Už jsme to probírali. Příspěvek na péči byl projednáván nedávno.

Jenom bych ráda připomněla, že si tohohle všeho lidé velmi výrazně všímají, že to v našem státě nefunguje zdaleka ideálně. A potom je důležité, když je nějaká instituce, která jim zdarma může být nápomocná, když jiné státní instituce selžou.

Dám poslední příklad a potom přejdu k dalšímu tématu. Poslední příklad se týká rodinné problematiky a toho, že vlastně nezvládáme úplně metodicky vést vždy naše orgány sociálně-právní ochrany dětí. Jsou to věci velmi citlivé. A konkrétní taková dobrá zpráva z poslední doby byla, že až na základě právě šetření Kanceláře veřejného ochránce práv se podařilo, aby zmíněný OSPOD, Orgán sociálně-právní ochrany dětí, na poslední chvíli, v poslední den možnosti, podal odvolání proti rozhodnutí soudu, který zamítl návrh na svěření dítěte zpět do péče matky. Jsme u té oblasti, které se snažím věnovat dlouhodobě, a sice jako že země odebíráme opravdu značný počet dětí z rodin a potom často neřešíme možnost návratu nebo systémové podpory rodiny. Tady u toho konkrétního případu chci zdůraznit, že o co je důležitější mít takový institut, jako je ombudsman, ombudsmanka, tak že přestože ten konkrétní úřad, ten konkrétní OSPOD věděl, že matka splnila všechny podmínky pro převzetí dítě, že je schopna se o něj starat, tak to odvolání vůči rozhodnutí soudu tenhle ten důležitý orgán podal až na apel právě právníků z Kanceláře veřejného ochránce práv. Důležité je, že ty argumenty uznal, že v poslední možný den to odvolání bylo podané a dítě je nyní zpátky v rodině a vše funguje, jak má.

Já to chci zdůraznit, že to je naprosto normální, že úřady dělají chyby. A proto je důležité mít instituci, která na ty chyby upozorní, pomůže a může se všechno vyřešit vlastně klidně a smírně. To je tedy první bod mého projevu k vám, vážené kolegyně, vážení kolegové. Je to důležitá organizace. Nesnižujme jí rozpočet. I nám se může hodit, až budeme třeba starší, když na nás přijde nějaká nemoc, že budeme mít zastání, které nebude stát tisíce a tisíce na právníky. (Velký hluk v sále.)

Potom si vám dovolím, kolegyně, kolegové, předložit druhé téma, téma, které skutečně může být velice levné a přitom efektivní. Věnuji se tomu, jak se svým rozpočtem nakládá Ministerstvo práce a sociálních věcí, a proto jsem si mohla všimnout stamilionů, které tento úřad dává za poštovné. Tušíte, kolik celkem náš stát dá ročně za poštovné?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať má paní poslankyně možnost přednést svoje argumenty. Děkuji.

 

Poslankyně Olga Richterová: Ráda bych přitáhla vaši pozornost k té částce. Jsou to téměř 2 miliardy korun ročně. Poštovné - velice často papíry přeposílané skutečně z jednoho úřadu na druhý. Je to přesně ten prostor pro úspory, který jenom povede k větší spokojenosti všech. Nic to jaksi nebude znamenat jako zátěž, pokud se nám podaří, a to je ten návrh, který jsme s Piráty předložili jako pozměňovací návrh číslo 1827, nebo v jiném číslování B80, na podporu, na osvětu toho, jak fungují datové schránky, na podporu využívání datových schránek jak mezi úředníky v rámci úřadů, tak aby občané, lidé věděli, že pokud se používá nové rozhraní, nebo novější rozhraní Portál občana, tak to už je uživatelsky docela vstřícné, docela přívětivé, že se tam chystají ještě nové, pozitivní změny a že v podstatě ty situace, kdy lidé mají datovou schránku, a stejně jim přijde doporučený dopis, nejsou v pořádku, že je potřeba se ozvat, že je potřeba postupně naše úřady naučit, že lidé ty datové schránky mají.

Ještě pár čísel pro vás. Pouze 117 000 fyzických osob má dneska datovou schránku ze zhruba 10 milionů obyvatel. A z fyzických osob podnikajících pouze 143 000 datových schránek. Ročně se počty datových schránek zvyšují pouze okolo 20 000 mezi fyzickými osobami a fyzickými osobami podnikajícími. Jedna datová zpráva přitom vyjde zhruba na 4,50 Kč včetně paušálního nákladu, při větším objemu by ty ceny klidně mohly klesnout zhruba ke 2,50 Kč. Takže i obyčejný dopis i doporučený dopis vždy bude řádově dražší, vždycky to budou desítky korun. To je opravdu obrovský prostor pro úspory. Máme tu 1,7 miliardy korun, které stát ročně vynaloží na poštovné. A dobrovolnou podporou využívání datových schránek bychom tuto částku mohli výrazně snížit. Samozřejmě lidé musí mít právo použít takový komunikační kanál s úřadem, jaký chtějí. Nemá to být vůbec nic povinného. Ale i proto, že je těch datových schránek dneska zřízených opravdu relativně málo, tak si právě často i úředníci neuvědomí, že by měli prověřit, resp. že by jejich dobře fungující spisová služba měla prověřit, zda nezasílat příslušnou komunikaci člověku prostě elektronicky a ne papírově.

Takže to je pozměňovací návrh na 3 miliony korun na osvětu, na podporu používání datových schránek a na podporu Portálu občana.

A od této skutečně drobné věci, která by ale mohla vést až k té úspoře v řádu miliardy, se přesouvám ke třetímu tématu. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám takové déja vu, už jsme takto diskutovali rozpočet před rokem a je spousta věcí, v nichž jsme se bohužel opravdu téměř neposunuli.

Je pár věcí, za které jsem ráda. Jsem velice ráda, že jsme projednali a navýšili příspěvek na péči. Jsem ráda, že jsme projednali insolvenční zákon, ovšem tam je velkou otázkou, zda skutečně pomůže, zda skutečně bude reálná šance na nový start u více lidí, nebo jestli nakonec praxe ukáže, že ty změny nejsou dostatečné. A kvituji, že se reálně diskutuje o navyšování tzv. nezabavitelné částky. Ráda bych v tomto závěrečném příspěvku k projednávání státního rozpočtu upozornila, že nejde jenom o to, kam dáme jaké peníze, do jaké rozpočtové kapitoly, ale že jde zejména o to, jak potom reálně ty programy fungují a jak nám funguje podpora takového chování, jaké je žádoucí. Slyšeli jsme tady už číslo 60 miliard korun na podporu udržení bydlení za posledních pět let. To je obrovská částka, akorát otázka, jestli umíme systémově s tímhle něco udělat jako stát, když vlastně padla diskuze o tzv. zákonu o sociálním bydlení.

Podobně by se dalo hovořit o miliardách investovaných v minulých letech do tzv. aktivní politiky zaměstnanosti. A zase je otázka - mají tyhle miliardy výsledek? Vyhodnocujeme, jak se lidé skutečně vrátili do práce, jak tzv. aktivní politika zaměstnanosti přispěla třeba ke snížení počtu lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a podobně? Jak vyhodnocujeme, jak náš systém sociální podpory funguje u lidí, kteří jsou v exekucích nebo kteří mají velmi nízké mzdy? A to je něco, čeho jste si možná, vážené kolegyně, vážení kolegové, v poslední době povšimli, v médiích o tom bylo poměrně podrobně referováno.

Já bych jenom závěrem tohoto svého připomenutí, co je opravdu důležité pro státní rozpočet, upozornila, že dokud se nevyplatí rozumně pracovat i lidem, kteří jsou v exekucích, a lidem, kteří mají nízké mzdy, tak se nemůžeme divit tomu, jak nám kvete zaměstnávání načerno a jak nám nefunguje systém pobídek a motivací. Možná jste četli analýzy upozorňující, že při příjmu 30 000 Kč hrubého v rodině, a pokud je zatížena exekučními srážkami, rodině s dvěma dětmi, zůstane zhruba 9 400 Kč. Paradox je ten, že to je úplně stejná částka, jako kdyby ta rodina se nepokoušela ani do práce chodit. Podobně když je v rodině součet hrubé mzdy třeba 19 000 Kč a zvýší se ať už kvůli odměnám, nebo kvůli navýšení platu na 20 000 Kč, tak zase jsou-li v rodině dvě děti a zároveň exekuční srážky, tak finální příjem při zvýšení platu z 19 000 na 20 000 poklesne o 1 200 Kč. Takhle přece nemůžeme jako stát motivovat lidi, aby se pokoušeli legálně pracovat jinak než za minimální mzdu!

Já bych tady ráda poděkovala za zejména organizaci Centrum pro společenské otázky, tzv. SPOT, který v názorné kalkulačce ukázal, že máme takto děsivě nefunkční systém sociální podpory a nastavení dávek, a ráda bych tedy upozornila nás všechny, že není možné, aby třeba lidé v exekucích odmítali předvánoční odměny z toho důvodu, že potom se jim zhorší situace v dalším čtvrtletí, v dalším kvartálu, že není možné, aby u nás byl systém nastaven takovým způsobem, že při opravdu mírné odměně, při překročení té rozhodné částky, ta rodina, ti lidé přijdou o veškerou podporu, kterou nutně potřebují třeba k udržení bydlení.

Shrnuto a podtrženo, tím, jak je to nastaveno, tím, jak jsou dnes nastaveny nezabavitelné částky, jak je dneska nastaveno životní minimum, tak náš stát trestá za aktivitu. Klienti úřadu práce to takto jednoznačně vnímají. A my vedle toho, že budeme jako Sněmovna hlasovat důležité pozměňovací návrhy k rozpočtu, budeme hlasovat celkový státní rozpočet, tak bychom měli vedle dílčích zlepšení typu podpory datových schránek, vedle alokování adekvátních peněz na sociální služby, to je také pozměňovací návrh, který předkládám za Piráty, jsou tam další pozměňovací návrhy směřující k sociálním službám, ty také podporujeme, vedle tohoto všeho pro fungování naší společnosti, pro pocit spravedlnosti je naprosto nezbytné, abychom v příštím roce si tady mohli říci, že pokud člověk pracuje, tak si může dovolit třeba dostat předvánoční odměnu, což dnes bohužel v případě těch 860 (tisíc) osob, které jsou v exekucích, tak většinou není, a to je úplně postavené na hlavu!

Děkuji vám za pozornost, kolegyně a kolegové.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Dále vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Podal, připraví se pan poslanec Výborný. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážená vládo, poslankyně, poslanci, já bych se chtěl přihlásit znovu, už poněkolikáté, ke kůrovcové kalamitě, a to pozměňovacím návrhem 1889. Předem mi ale dovolte, abych uvedl na pravou míru jednu nepřesnost, protože jsem omylem uvedl jako podporovatele prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Holomčíka, za to se mu omlouvám, došlo k chybě na mé straně.

A nyní bych pokračoval. Víte, já bych hrozně nerad, aby berušky sedmitečné nahradil kůrovec. Viděl jsem to na jižní a severní Moravě, kde už tomu tak je. Tam je to ve statisících. Odborníci, kteří podporují tento můj návrh, ať už to je pan ředitel Zerzáň, ať už to je pan Ing. Fojt, Mendelova univerzita Brno, ti všichni říkají: teď je to u nás na Moravě, ale čekejte to příští rok v českých krajích. Toho já se bojím, protože jsem tam ty lesy viděl, a hrozně nerad bych, aby se taková hrůza objevila i u nás. Oni to zdůvodňují: V důsledku sucha hynou veškeré dřeviny. Oslabené porosty nejsou schopny přirozeně čelit hmyzím škůdcům a české lesy jsou vystaveny největší katastrofě v historii. V současné době je napadeno lýkožroutem smrkovým až 20 milionů metrů krychlových stojících smrkových porostů. Jediným efektivním a účinným opatřením je včasná a rychlá asanace napadených stromů.

Tento pozměňovací návrh posiluje rozpočtovou kapitolu 329. Já to nebudu číst celé, to jsem četl už jednou, jenom znovu apeluji na to, aby když ne v celé částce, aby se alespoň pomohlo zabránit této kůrovcové kalamitě, aby se zase našly nějaké peníze - protože řeknu to takhle, vždyť by se ani ti naši vojáci pak, když jim dáme zbraně a zaplatíme, neměli kde schovat! Pak už jim zbude jenom ta tráva. Takže já vám děkuji všem.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Výborný vystoupí v rozpravě, připraví se pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, jsem v poměrně složité situaci udržet vaši pozornost v době těsně před obědem. Jako pedagog, kantor, vím, že ty hodiny právě před polední pauzou byly vždycky nejméně efektivní a pro učitele nejvíce složité, ale přesto se pokusím vás poprosit o chvíli pozornosti.

Nejprve bych rád upozornil, ač to tady už zaznívalo, ale považujeme to i my jako poslanci klubu KDU-ČSL za klíčové a důležité při projednávání tohoto státního rozpočtu, a to je nebezpečí kolapsu sociálních služeb v příštím roce v České republice. Ve vládou předkládaném návrhu státního rozpočtu na sociální služby v roce 2019 je navrhována částka pouze ve výši 15,52 miliardy korun. Tento objem financí je ale nedostačující, neboť nezohledňuje výpadek financování z evropských zdrojů v rámci tzv. individuálních projektů. Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto částku na pokrytí deficitu nárokovalo, avšak v návrhu státního rozpočtu není zohledněna. Proti roku 2018 je částka na sociální služby navýšena pouze o 630 milionů korun, což nepokrývá ani to sedmiprocentní navýšení platů od 1. ledna 2019.

Šestého prosince 2018 se tímto závažným tématem zabývala i komise Rady Asociace krajů České republiky pro sociální záležitosti, která ve svých usneseních konstatovala, že vládní návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019 ve výdajích na sociální služby nezohledňuje, nezohledňuje navýšení platových tarifů u pracovníků v sociálních službách a u sociálních pracovníků o 7 % dle aktuálního znění nařízení vlády. Dále nezohledňuje ukončení financování některých služeb sociální prevence z evropských zdrojů v rámci tzv. individuálních projektů.

Znovu tedy zdůrazňuji, že to je stanovisko Asociace krajů ČR. Podívejte se, ke kterému hnutí patří nejvíce hejtmanů.

Dámy a pánové, je potřeba toto skutečně zohlednit při dnešním hlasování o pozměňovacích návrzích. Současný návrh státního rozpočtu na sociální služby kromě výše uvedeného nezohledňuje ani demografické změny společnosti, především rostoucí potřebu služeb pro seniory, ale také tolik diskutované potřebné služby pro autisty. Navýšením důchodů nedojde k zásadní změně v podílu financování poskytovaných služeb vzhledem k růstu nákladů na stravu, energii apod., neboť v současné době více než 50 % seniorů nedosahuje svými příjmy právě na úhradu stravy a ubytování v pobytových službách.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vás tedy požádat o podporu některého z pozměňovacích návrhů, které předkládali poslanci KDU-ČSL, ať už to je poslankyně Pavla Golasowská, či poslanec Vít Kaňkovský, a to těch návrhů, které navýší prostředky na sociální služby o 800 milionů korun. Bohužel musím konstatovat, že nebudou-li prostředky navýšeny, hrozí, že v krajích dojde k nestabilitě sociálních služeb nejen po stránce finanční, ale také bohužel i personální. Podporu tohoto návrhu vnímám jako zásadní, neboť předejde možným kritickým situacím, které by při nedostatku financí v sociálních službách vznikly v souvislosti s odlivem pracovníků do odvětví lépe ohodnocené práce. Myslím si, že to je věc tak zásadní, že si zaslouží nejenom naši pozornost, ale také naši podporu napříč politickým spektrem.

A druhé téma, které bych rád připomněl, dámy a pánové, to je podpora školství a vzdělávání, aby to nezůstalo jenom na těch předvolebních billboardech a v rámci našich programů, a zase, vlastně musím rád konstatovat, napříč politickým spektrem. Ale pojďme skutečně tuto věc vzít vážně. Průměr zemí OECD je 5,2 % rozpočtu v rámci hrubého domácího produktu, která dávají, a tím pádem investují do své budoucnosti, dávají do vzdělávání. Česká republika se bohužel dlouhodobě v této oblasti pohybuje na samém chvostu, samém chvostu zemí OECD. A je naší zodpovědností, abychom skutečně to, co jsme deklarovali ve svých předvolebních slibech, také dokázali přetavit. Přetavit do konkrétních kroků, a to i v rámci financování, tedy i v rámci státního rozpočtu.

Já samozřejmě kvituji to, že vláda - přestože s půlročním zpožděním, a už to tady zaznělo, protože původní usnesení Sněmovny bylo vyzývající k tomu, aby platy učitelů byly navýšeny již od 1. 9. Ono to má totiž logiku. Státní rozpočet je na rok standardní, školy fungují v rámci roku školního od 1. 9. do 31. 8. Toto jsme nezohlednili. Já kvituji to, že vláda v rozpočtu počítá s navýšením 10 % do tarifů, 5 % do těch nadtarifních složek. Já věřím, že i prostřednictvím krajů se tyto prostředky dostanou k ředitelům. Jsem rád, že je tady alespoň to pětiprocentní navýšení v nadtarifech, protože jsou to právě ředitelé, to jsou ti manažeři v čele škol, kteří nejlépe vědí, kde mají ve školách ty tažné koně, to znamená ty kantory, kteří se výrazně věnují žákům, škole nad rámec svých povinností a kteří si skutečně tu odměnu zaslouží.

To je dobře. Ale je potřeba také pamatovat na to, že školství není jenom o platech, ale také o vybavenosti těch škol. Proto hovořím o těch 5,2 % průměru v zemích OECD, za kterými Česká republika bohužel výrazně pokulhává.

Co chci připomenout. Ono se nejedná pouze o financování regionálního školství. Máme tady také segment vysokých škol. Máme tady ale také segment škol soukromých a církevních. Patří k elitám českého školství. A bohužel my jako Česká republika, vláda, potažmo my, kteří hlasujeme o státním rozpočtu, se k nim chováme macešsky, macešsky, kdy tady učitelé z naprosto nepochopitelných důvodů na církevních a soukromých školách jsou výrazně méně ohodnoceni právě proto, že tam je to roční zpoždění. A přestože na to opakovaně upozorňujeme, tak na to vláda nechce slyšet.

Já bych chtěl velmi poprosit o podporu těch pozměňovacích návrhů, které zde jsou, ať už to je kolega Jiří Mihola, nebo je to návrh, který jsme předkládali společně napříč poslaneckými kluby a je pod ním pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Toto jsou věci, které skutečně nejsou vyhozenými prostředky, ale jsou to prostředky, které investují do kvality. Kvality školství a kvality vzdělávání.

A stejně tak se to týká pozměňovacího návrhu Kateřiny Valachové, která správně cílí na to, na co tady půl roku se snažím upozorňovat a z mě nepochopitelného důvodu poslanci hnutí ANO a bohužel i ČSSD na to nechtějí slyšet, a to je to výrazné podfinancování učitelů, kteří vykonávají práci třídních učitelů. Ona to skutečně není formalita. Běžte si to někdo zkusit. Běžte si zkusit mít zodpovědnost za třídní kolektiv, kde musíte komunikovat dneska stále častěji s OSPODem, kde musíte komunikovat s rodiči, kde musíte komunikovat s dalšími organizacemi napříč, a to všechno nad rámec vašich povinností. To bohužel v žádné jiné profesi není a možná si to nedokážete uvědomit, vy, kteří jste za tou katedrou nestáli, kdo jste neměli tu zodpovědnost třídního učitele. Já jsem ji měl, vím, o čem hovořím.

Prosím, zohledněme i toto, ať už by to bylo v rámci exekutivního opatření, tak jak o tom hovoří Kateřina Valachová, nebo to bude v rámci toho, že konečně projednáme a schválíme novelu zákoníku práce, ale třídní učitelé si tuto podporu skutečně zaslouží. To, co dneska vláda schválila, to je nárůst spodní hranice ze 400 na 500 korun. Nezlobte se na mě, to je skutečně směšná záležitost. A já věřím, že i ministr školství si toho je vědom a tu podporu, kterou v tomto smyslu vyslovuji i já zde, jen uvítá.

Věřím, že podporou těchto pozměňovacích návrhů budeme mít na vědomí a mít na pozornosti nejenom sociální služby, ale také školství. Dámy a pánové, je to investice do naší budoucnosti. Děkuji za podporu, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat paní ministryně Maláčová. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, mě popravdě řečeno překvapuje, když se tady dovídám, že nám hrozí kolaps v oblasti sociálních služeb, protože v návrhu na rozpočet na příští rok, který dneska projednáváme, je navržena historicky nejvyšší suma na oblast sociálních služeb. Tak to je jedna, první věc.

Druhá věc, a já už jsem tady avizovala několikrát, tak my jsme před šesti týdny navrhli relokace v operačním programu Zaměstnanost ve prospěch individuálních projektů krajů právě na sociální služby ve výši 1,5 mld. korun. To znamená 1,5 mld. dodatečných finančních prostředků. Tuto změnu posvětil monitorovací výbor a čekáme na kladné stanovisko Evropské komise. Takže zde budou také další finanční prostředky. Opravdu historicky rekordní.

A třetí věc, už jsme tady také o tom hovořili. Je zde pozměňovací návrh KSČM také ve prospěch sociálních služeb ve výši 200 mil. korun. Já jsem s tímto pozměňovacím návrhem vyjádřila souhlas, protože je to právě ten dvouprocentní rozdíl ve prospěch platů sociálních pracovníků, který se nám podařilo oproti původnímu předpokladu vyjednat. To znamená, že sociální pracovníci místo avizovaných 5 % dostanou 7 % od ledna příštího roku.

Takže děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. A faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Kaňkovský. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové. Já musím reagovat na paní ministryni Maláčovou.

Už jsme tady hovořili o tom ve druhém čtení a pořád se nějak nechápeme. My nerozporujeme to, že návrh státního rozpočtu na rok 2019 přináší rekordní částku do sociálních služeb. 15,5 mld. korun tam ještě nikdy nebylo. Ale také je potřeba vidět ty důvody, proč ani těch 15,5 mld. korun není dostatečných.

Paní ministryně mluvila o tom, že dá souhlasné stanovisko k navýšení o 200 mil. korun z dílny KSČM. To je samozřejmě v pořádku. To pokryje ten dvouprocentní rozdíl v navýšení tarifů.

Paní ministryně hovoří o tom, že dofinancuje individuální projekty ze svého rozpočtu nebo z přesunutí z operačního programu Zaměstnanost, to je také v pořádku. Ale tam jsou pořád ještě další problémy, které nejsou dofinancované. Máme tady reformu psychiatrické péče, která přináší nové formy sociálních služeb. Je to prioritou vlády a je to i prioritou samozřejmě Ministerstva zdravotnictví, ono mu ani moc nic jiného nezbývá, protože to čerpací období je už v plném proudu, a tam jsou nové formy sociálních služeb, které nejsou zafinancovány, nejsou pokryty provozně. Měl jsem návštěvu dvou ředitelů velkých psychiatrických nemocnic toto pondělí. Oni nevědí, z čeho to bude financováno, a přitom jsou tlačeni do té reformy. Takže to je potřeba, aby si Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí ujasnilo. A pak jsou to ty odlivy pracovníků ze sociálních služeb, kteří, pokud nedostanou nadtarifní složky platu, budou dále odcházet. I o tom je potřeba hovořit.

To znamená, jestliže sociální komise rady krajů vidí problém, tak je potřeba na něj slyšet. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu).

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V tuto chvíli v souladu s rozhodnutím Poslanecké sněmovny přerušuji projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu a přistoupíme k projednávání volebních bodů, tak jak jsme je zařadili na 12.30 hodin.

 

Otevírám první bod. Je to

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.