Pátek 7. prosince 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb.,
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 173/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, ujměte se slova. A myslím, že ještě chvíli počkáme, až se sněmovna uklidní... Tak snad.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Jak je znám, pane předsedající, oni se hned tak neuklidní. Takže já, když dovolíte, děkuji za slovo a z té čiré radosti, že se na nás dostalo, a aby se dostalo i na ty ostatní, tak budu velmi stručný, protože jsem myslím podrobněji tu novelu zákona představil v rámci prvního čtení.
Takže já jenom připomenu, že novela reaguje na infringementové řízení zahájené Evropskou komisí, která nám vytýká nesprávné provedení článků 12 a 13 směrnice o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. V této souvislosti byla připravena novela zákona s tím, že předmětem této novely je výlučně ustanovení § 8 zákona, které upravuje řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření tak, aby byly napraveny všechny Komisí tvrzené nedostatky v transpozici článků 12 a 13 směrnice. Konkrétně to znamená, že je navrhováno přeformulování ustanovení § 8 odst. 1 zákona tak, aby bylo jednoznačné, že řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření lze zahájit jak na žádost, tak z moci úřední, přičemž oba způsoby jsou rovnocenné.
To asi na úvod a teď už otevírám prostor dalším kolegům. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji, a než dám slovo paní zpravodajce, tak tady mám omluvenku pana ministra Antonína Staňka od 12.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro životní prostředí poslankyně Dana Balcarová a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající, za udělení slova. Vážené dámy, vážení pánové, já budu také stručná. Chtěla bych jenom říct, že jsem ráda, že se ta novela dostala do druhého čtení. Dovoluji si upozornit, že zatím ten zákon, přestože v naší legislativě už nějaký rok je, nebyl nikdy použit. My jsme se snažili tu novelu v rámci výboru životního prostředí projednat, dokonce jsme uspořádali i kulatý stůl a tam jsme se zástupci Ministerstva životního prostředí mluvili o tom, jaké jsou možnosti tuto legislativu nastavit tak, aby byla více využitelná. Nechali jsme i zpracovat ekologickou újmu Parlamentním institutem, který zpracoval analýzu, jak je tento zákon využíván v jiných evropských zemích. Zjistili jsme, že je využíván, takže já jsem pak dávala na výbor životního prostředí dva pozměňovací návrhy, které rozšiřují účinnost nebo předmět ochrany tohoto zákona. Bohužel výbor životního prostředí tyto moje dva pozměňovací návrhy nepodpořil, takže já je potom načtu v podrobné rozpravě.
Přečtu tady tedy usnesení výboru, které bylo projednáno výborem životního prostředí na 13. schůzi, a to 6. 11. 2018. Výbor přijal usnesení číslo 173/1, já ho teď přečtu. Výbor pro životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila v navrženém znění. Pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny. Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání toho návrhu zákona ve schůzi výboru pro životní prostředí. Za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.
Takže toto je za mě všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní otvírám obecnou rozpravu, do které se mi přihlásili poslanci Jan Zahradník a Dana Balcarová. Takže prosím pana poslance Zahradníka, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Také myslím, že můžeme být rádi, že se konečně dostalo na tento zákon, který vždycky utkvíval takhle pod tou čarou, že nyní druhé čtení může proběhnout.
Já především musím říci, že snaha předcházet ekologické újmě a snažit se o její nápravu má samozřejmě smysl. Je jasné, že kdo ničí životní prostředí, tak by toho měl neprodleně zanechat, kdo se k takové činnosti chystá, tak by mu v tom mělo být účinně zabráněno, a konečně když už někdo takovou nějakou ekologickou újmu způsobil, tak by měl na vlastní náklady připravit a zajistit její nápravu. Čili samotný ten substrát, samotná ta podstata věci je jasná.
Paní zpravodajka již zmínila to, že zákon tady máme, zákon existuje, a to již od roku 2008. Je to zákon číslo 167/2008 Sb., který řeší ten proces předcházení ekologické újmě a směřování k její nápravě tak, že hlavní úlohu v tom hrají státní orgány jednající z moci úřední a ty podněty mohou podávat dotčené osoby, což jsou lidé, kteří přímo nějak s tou újmou, ať už stávající, nebo potenciální, souvisejí. Takže tohle by bylo v pořádku. O nápravu všech možných újem, ke kterým může docházet, se má starat stát. Ať už je to újma na ekologických právech, nebo újma na právech občanských, je tady stát, aby se o nápravu takovýchto prohřešků staral. Všechno by tedy bylo v pořádku.
Ještě musím říci, že možná ta - ani pan ministr myslím, ani paní zpravodajka nezmínili to, že vlastně není tomu tak, že ten zákon nebyl použit proto, že by tady žádné takovéto újmy nenastávaly. Ony samozřejmě nastávají, ale k jejich nápravě a k jejich předcházení stačí aplikovat takzvané složkové zákony, což jsou zákony, které se týkají jednotlivých oblastí, ať už je to zákon vodní, zákon o ochraně ovzduší, o ochraně přírody a krajiny nebo zákon o odpadech. Takže ty to zatím všechno zvládaly. Všechno by tady bylo v pořádku. Komise však vydala v roce 2017 odůvodněné stanovisko, podle kterého Česká republika nesprávně aplikuje ty články 12 a 13 směrnice Rady a Evropského parlamentu, a hrozí nám, že pokud bychom tomu nevyhověli, tak na nás bude podána žaloba, a tedy budeme zatíženi poměrně dramatickými sankcemi; jednorázovou sankcí dvou milionů eur a pak tedy deseti tisíci eury každý den do doby zjednání nápravy. Čili poměrně tvrdý, tvrdý tlak je na nás vyvíjen.
Tak se můžeme tedy podívat, co vlastně od nás ta Evropská komise vyžaduje. V článku 12, který se nazývá Žádost o opatření, je stanoveno, jaké fyzické nebo právnické osoby mohou podávat ty žádosti. Musí být jednak dotčené škodami na životním prostředí, nebo mohou být pravděpodobně dotčenými osobami, nebo to mohou být osoby mající dostatečný zájem na rozhodování o životním prostředí v souvislosti se škodami na životním prostředí, anebo za třetí prohlašující, že došlo k porušení práva, je-li to požadováno správním právem procesním toho kterého členského státu jako podmínka.
Pak je tady poměrně nadějná věta v té směrnici, která říká, že členské státy stanoví, co představuje dostatečný zájem a co představuje ono porušení práva. Takže by do této chvíle mohlo být jaksi necháno na nás, co my tímto pojmem budeme rozumět a kterým skupinám obyvatel dáme právo takto jednat a tyto žádosti podávat. Ale Komise jde dále a definitoricky stanovuje, které to mohou být fyzické nebo právnické osoby, a přímo definitoricky stanovuje, že to můžou být jakékoliv nevládní organizace usilující o ochranu životního prostředí a splňující všechny požadavky vnitrostátního práva, u nichž se považuje jejich zájem za dostatečný pro účely onoho pododstavce B z předchozího textu.
Čili tady je jasně řečeno, že musíme prostě do toho nějakým způsobem zapojit nevládní neziskové organizace v oblasti životního prostředí na základě tedy tlaku Evropské komise a její směrnice. No a co to tedy znamená. To znamená, že se nevládní neziskové organizace v oblasti životního prostředí stávají jakýmisi veřejnými žalobci, jakýmisi jakobínskými prokurátory majícími právo pak ze zákona, pokud tento náš návrh projde, majícími právo prostě ve smyslu podávání stížností na případnou ekologickou újmu konat.
Tady vzniká otázka, proč tu žádost o uložení preventivních opatření nemohou podávat nějaké jiné organizace, třeba rybáři, myslivci, já nevím, fotbalisté třeba, šachisté nebo betlémáři, když jsme v době adventu, pokud zjistí, že ekologická újma hrozí. Proč to musí být jenom a jenom ty ekologické organizace. Jako by měly ony jakýsi od pánaboha daný mandát na to vědět, co je a co není pro naši přírodu správné. A že tedy se k tomu patřičně chystají, no to je jasné, že jo. Tady je příručka (ukazuje), kterou vydala organizace Frank Bold, dříve Ekologický právní servis, mimochodem také sponzor nebo zřizovatel nechvalně známé organizace Rekonstrukce státu, která tady už ve Sněmovně mnohokrát byla zmiňovaná a která jaksi už za platnosti starého zákona dávala návod, jak si počínat, aby podle něj bylo možno podání podávat.
No tak ten náš zákon zavádí, a už to tady bylo řečeno tedy, že těmi osobami budou nevládní organizace. Nejenom to tedy, ony mohou žádat celkem vzato velmi volně příslušné orgány činné v životním prostředí, konkrétně tedy Česká inspekce životního prostředí to má na starosti, aby jim dávaly písemné informace o každém zahájeném řízení a uložení preventivních opatření, i když to řízení nevzniklo na základě jejich podnětu. A za druhé dávají těmto organizacím nevládním právo býti účastníky řízení, a to i tehdy, když jejich návrh nebyl shledán jako opodstatněný.
Tak to jsou věci, které samozřejmě podle mého názoru jsou špatně, a dokonce si myslím, že jsou špatně navíc z hlediska té směrnice. Podle mého názoru jdeme opětovně příliš vstříc té Evropské komisi a plníme více, nežli ona od nás skutečně požaduje.
Proto bych vám nyní chtěl představit svoje čtyři návrhy. První návrh je návrh na zamítnutí návrhu zákona ve třetím čtení. To je myslím správně takto řečeno. Budeme tedy ve třetím čtení podle mého návrhu hlasovat o zamítnutí tohoto zákona. A pak předkládám tři pozměňovací návrhy.
První pod číslem 1810 se týká článku 1 § 8 odst. 2 a upřesňuje, jaké vlastnosti musí mít, pokud by tedy zákon vstoupil v platnost, ty nevládní neziskové organizace. Pokud tedy bychom zákon propustili dál do třetího čtení, pak tedy chci aspoň trochu zmírnit tu velikou moc, kterou dává ekologům tento zákon. Tak bych chtěl, aby ty organizace měly jakou historii, aby to byly ty, které vznikly alespoň tři roky před podáním žádosti podle § 8 odst. 1 písm. a), tedy je to úplně podobná citace, jakou máme v zákoně o EIA, posuzování vlivu na životní prostředí, kde také dbáme na to, aby ty organizace měly nějakou historii, nebyly to nějak ad hoc vzniklá, narychlo svolaná sdružení. A za druhé chceme, aby měly ty organizace transparentní příjmy a výdaje, aby to byly ty, které veškeré své bezhotovostní příjmy a výdaje zveřejňují na bankovním účtu, umožňující dálkový bezplatný a nepřetržitý přístup prostřednictvím internetových stránek. Tohle si myslím, že by nemělo nikomu vadit. Kdo to myslí s naším životním prostředím vážně, tak by měl tyto věci být schopný zdokumentovat. To je ten první návrh.
Druhý návrh je pod číslem 1811 a týká se odst. 6, kde upřesňuji, aby těmi, kteří budou moci žádat ty informace, byly pouze ty právnické osoby, ty nevládní organizace, na základě jejichž podání bude ten proces spuštěn, tedy aby to nemohl být kdokoliv. Tam nahrazuji text v § 6 textem: Osoby uvedené v odst. 2 písm. b) mohou požádat příslušný orgán, aby byly po dobu jednoho roku ode dne podání žádosti bez zbytečného odkladu písemně informovány o každém zahájeném řízení o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních uložených na základě žádosti dané osoby. Tato žádost musí být místně specifikovaná a lze ji podávat opakovaně. - A to je myslím i v souladu s dikcí směrnice, která nemá na mysli to, že příslušný orgán má povinnost informovat předkladatele žádosti i o všech dalších šetřeních vztahujících se k případnému původci ekologické újmy, k nějakému podniku, zřejmě to budou nějaké fungující podniky, které ale nejsou předmětem původního podání. Čili aby to nebyl nějaký univerzální glejt, který umožňuje neustále obtěžovat příslušné orgány se žádostmi o poskytování informací.
Konečně třetí návrh se týká § 8 odst. 7, který určuje tyto právnické osoby jako účastníky řízení. Směrnice Komise neříká nic o tom, že by se osoba uvedená v odst. 2 písm. b), jejíž žádost nezpůsobila žádost o zahájení řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření, měla stát účastníkem tohoto řízení. Proto navrhuji odstavec 7 vypustit a přečíslovat následující odstavce.
Děkuji tedy za pozornost. Ještě podotknu, že ten poslední, třetí návrh má číslo 1812, a již avizuji, že se k těm třem návrhům v podrobné rozpravě přihlásím, případně zopakuji návrh na zamítnutí ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Právě jsem chtěl poznamenat, že je potřeba návrhy předkládat i v podrobné rozpravě. Takže nyní prosím paní poslankyni Balcarovou, která je další přihlášenou do rozpravy.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Já jsem předložila dva pozměňovací návrhy, které mají rozšířit předmět ochrany, který tato novela zákona o ekologické újmě pokrývá. Jeden se týká množiny chráněných druhů a jejich biotopů. Podle předložené legislativy se to týká ochrany pouze druhů, které jsou chráněny z hlediska evropského práva. Já jsem ho rozšířila i na ty chráněné druhy, které jsou vyjmenovány v našem zákonu o ochraně přírody a krajiny, protože si myslím, že tak ten zákon bude fungovat šířeji. A vlastně proč by neměl chránit i ty druhy, které chráníme i my tady v České republice podle našich zákonů? Ještě jednou říkám, chrání je pouze v tom případě, že dojde k nějakému jednorázovému poškození životního prostředí. Není to běžná ochrana, kterou chrání zákon o ochraně přírody a krajiny.
Druhý pozměňovací návrh jsem zaměřila naopak na větší ochranu půdy. Tak jak je novela teď navržena, tak pokládá za poškození půdy pouze takové, když dojde v důsledku poškození k velkým rizikům na zdraví občanů. Já si myslím, že tato definice je nedostatečná, protože poškození může být takové, které sice nemá přímo vliv na zdraví občanů, ale má trvalé následky na poškození té půdy. Může to být třeba poškození zasolením, nebo poškozením ztráty humusu, nebo zavlečením nějakých mikroorganismů. Prostě i takovéto poškození je velmi negativní a má potom vliv na produkci, která na půdě je realizovaná. Takže já bych byla ráda, kdyby tento pozměňovací návrh, který se týká kvality půdy, byl přijat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To byl poslední písemně přihlášený řečník. Nemám v tuto chvíli žádných faktických poznámek ani nevidím žádné přihlášky do obecné rozpravy, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se navrhovatele a zpravodajky, jestli mají zájem o závěrečná slova. Paní zpravodajka má zájem o závěrečné slovo v obecné rozpravě? (Ne.) Dobře. V tom případě nezazněly žádné návrhy, které by měly být hlasovány po obecné rozpravě.
Já zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy zdůvodněny, a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zahradník.
Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Jenom ještě krátce ke zdůvodnění podotknu, že směrnice říká, že příslušné nevládní organizace musí splňovat všechny požadavky vnitrostátního práva, aby jejich zájem byl považován za dostatečný. Já se snažím svými návrhy tyto požadavky do našeho vnitrostátního práva prostě vtělit. Ano, tak to je.
Chci tedy zopakovat návrh na zamítnutí ve třetím čtení a přihlašuji se tímto ke třem pozměňovacím návrhům pod sněmovními dokumenty 1810, 1811 a 1812. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Balcarová.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, tímto se chci přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem představila v obecné rozpravě. Jsou to pozměňovací návrhy, které jsou uvedeny pod tiskem 1829 a 1831. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Tím jsme vyčerpali písemné přihlášky do rozpravy a v tuto chvíli nevidím žádných dalších přihlášek, takže končím i podrobnou rozpravu. Ptám se navrhovatele a zpravodajky, jestli mají zájem o závěrečná slova. Paní zpravodajka má zájem o závěrečné slovo, takže prosím. Nebo nemá? Nemá. V tom případě nemáme žádné návrhy, o kterých by se mělo hlasovat v tuto chvíli, takže já končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu navrhovateli, děkuji paní zpravodajce.
Posuneme se v pořadu dál, k bodu
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.