Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

5.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019
/sněmovní tisk 287/ - druhé čtení

Přečtu jednu omluvu. Paní poslankyně Olga Richterová se omlouvá mezi 14.30 až 14.50 z důvodu jednání.

Předložený návrh uvede z pověření vlády ministryně financí Alena Schillerová, kterou prosím, aby se ujala slova. Tak, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu velmi stručná. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu v prvním čtení. Návrh státního rozpočtu byl projednáván v příslušných výborech Poslanecké sněmovny. Dovolte mi poděkovat všem gesčním výborům za projednání jednotlivých kapitol státního rozpočtu a zejména pak rozpočtovému výboru za souhrnné projednání a zpracování podkladů pro druhé čtení.

Předpokládám, že na dnešním jednání budou předneseny pozměňovací návrhy k návrhu státního rozpočtu. V této souvislosti bych chtěla poznamenat, že kapitola Všeobecná pokladní správa má rozpočet výdajů ve výši více než 156 mld. korun obsažených v desítkách položek. Předem upozorňuji, že jakýkoli pozměňovací návrh, který by se týkal právě kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí bezpodmínečně obsahovat i konkrétní specifikaci dotčených položek, jinak je takový návrh nehlasovatelný. Dále bych chtěla poznamenat, že zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje zákon o minimální výši vládní rozpočtové rezervy. Ta činí 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Svoje stanovisko k navrženým pozměňovacím návrhům pak sdělím až při hlasování ve třetím čtení.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla paní ministryně. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím tento návrh přikázal k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení byla doručena jako sněmovní tisky 287/2 a 3. Zároveň byl k tomuto bodu doručen sněmovní dokument číslo 1784, který obsahuje informaci o tom, který z předložených pozměňovacích návrhů rozpočtový výbor nepřijal. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miroslava Vostrá.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, přípravou na druhé čtení státního rozpočtu pro rok 2019 se zabýval rozpočtový výbor na své schůzi dne 28. listopadu 2018 a přijal k němu dvě usnesení, se kterými bych vás nyní seznámila.

Takže číslo usnesení 190 rozpočtového výboru ze 16. schůze ze dne 28. listopadu 2018 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019, sněmovní tisk 287, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2019, druhé čtení: Po úvodním slově ministryně financí a zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor

I. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy státního rozpočtu včetně dotací neziskovým a obdobným organizacím v působnosti kapitol podle usnesení číslo 365 ze dne 24. října tohoto roku a přijaly k nim svá usnesení s výjimkou výboru petičního, který projednal kapitolu 304 Úřad vlády a usnesení ke kapitole nepřijal; výboru kontrolního, který projednal kapitolu 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a usnesení ke kapitole nepřijal; výboru hospodářského... (Odmlka pro velký hluk.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid, aby se paní předsedkyně výboru mohla vyjádřit.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Ano, děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já vás teď seznamuji s výbory, které neprojednaly nebo nepřijaly žádné usnesení k projednávaným kapitolám a myslím si, že je docela záhodno, abyste o tom byli informováni. A promiňte, nejsem dost hlasově disponována, abych překřikovala tady to hemžení. Takže se vám omlouvám, že jsem přestala a budu pokračovat.

Takže výboru hospodářského, který projednal kapitolu 349 Energetický regulační úřad a usnesení ke kapitole nepřijal; výboru pro bezpečnost, který přerušil projednávání dotací neziskovým a obdobným organizacím v působnosti kapitol 314 Ministerstvo vnitra a 336 Ministerstvo spravedlnosti; výboru pro zdravotnictví, který dotace neziskovým a obdobným organizacím v působnosti kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví neprojednal.

II. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019, sněmovní tisk 287, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2019 přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2019 podle sněmovního tisku 287, ve znění schválených pozměňovacích návrhů, podle příloh 1 a 2 tohoto usnesení.

III. Zmocňuje předsedkyni výboru - zpravodajku, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Pokud nebudete nic namítat, součástí tohoto usnesení, které máte všichni písemně, jsou i přílohy číslo 1 a příloha číslo 2, tak jak byly schváleny v rozpočtovém výboru a tak jak doporučujeme Poslanecké sněmovně, aby byly přijaty. Pokud nebudou námitky, já bych si dovolila tyto přílohy zde nenačítat.

A potom ještě rozpočtový výbor přijal další usnesení, a to usnesení číslo 191, které rovněž máte písemně a v kterém -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás poprosím opět o klid. Myslím, že je to opravdu férové, když tady mluví žena, protože paní poslankyně řekla, že je indisponovaná, tak prosím vás, buďme v klidu, ať se může vyjádřit. Paní předsedkyně Vostrá, prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji, pane místopředsedo. Takže usnesení 191:

I. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující doprovodná usnesení:

Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby

a) zohlednila specifické postavení zaměstnanců Národního bezpečnostního úřadu na trhu práce a udržela nárůst platů u tohoto zaměstnavatele i v budoucím období;

b) zohlednila specifické postavení příslušníků Bezpečnostní informační služby na trhu práce a udržovala odpovídající růst platů v této službě i pro další období po roce 2019;

c) zohlednila specifické postavení příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů na trhu práce a udržovala odpovídající růst platů v této inspekci i pro další období po roce 2019;

d) zohlednila specifika povolání zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí a jím zřizovaných složek na trhu práce a zajistila jim odpovídající nárůst platů.

II. Zmocňuje předsedkyni výboru - zpravodajku, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Toto jsou dvě usnesení, která přijal rozpočtový výbor a která jsem měla tu čest vám tady přednést. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní předsedkyni rozpočtového výboru a zpravodajce Miroslavě Vostré a k předloženému návrhu otevírám podrobnou rozpravu. Do rozpravy mám přihlášeno v tuto chvíli 22 poslanců, takže začneme. Nyní vyzývám k vystoupení paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Tak, paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila návrhy pozměňovacích návrhů, které předkládáme jako klub Starostové a nezávislí. Na prvním místě je navýšení platů pedagogů o částku 5 mld. 350 mil. korun, a to z následujících důvodů.

My považujeme vzdělání za velmi důležitý sektor, který může zajistit konkurenceschopnost naší republiky. Jak říká s oblibou kolega Farský, vzdělání je dálnice k prosperitě a je to investice do budoucnosti. Vláda ČR se v červnu 2018 ve svém programovém prohlášení zavázala k růstu platů, aby se v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro 2017. Tedy výpočetní základnou pro minimální výši platů pedagogů v roce 2021 má být průměrný plat pedagogů v roce 2017 ve výši 31 632 korun. Průměrný plat pedagogů by měl v roce 2021 činit cca 47 tis. Pro rok 2019 počítá Ministerstvo školství s navýšením platů o 15 %, tedy na necelých 39 tis. korun. K navýšení platů pedagogů byla vláda vyzvána i usnesením schváleným při schvalování státního rozpočtu na rok 2018, na jehož základě mělo dojít k navýšení platů o 15 % již od 1. 9. 2018.

Je nutné také poznamenat, že průměrná hrubá mzda v ČR byla v roce 2017 ve výši 29 504 korun, k 30 6. 2018 vzrostla na 31 851 korun. Průměrný plat pedagogů byl 33 368 korun. Dle predikce růstu průměrné hrubé mzdy její výše v roce 2021 dosáhne 37 210 korun. Z výše uvedeného vyplývá, že pedagogové dosáhnou v roce 2021 pouze 126 % průměrné hrubé mzdy.

Na základě výše uvedených důvodů se navrhuje zvýšit výdaje rozpočtové kapitoly Ministerstva školství v oblasti regionálního školství o 5,35 mld. korun. Tato částka bude určena výhradně na růst platů pedagogů. Na základě tohoto pozměňovacího návrhu by se průměrný plat pedagoga v roce 2019 měl zvýšit přibližně na 40 700 korun, tedy na necelých 129 % výše jejich průměrného platu v roce 2017. Navrhovaná částka včetně odvodů dorovnává průměrný plat pedagogů v roce 2019 na úroveň necelých 130 % jejich průměrného platu v roce 2017. Touto změnou se zajistí kontinuita růstu platů pedagogů v následujících letech tak, aby jejich výše v roce 2021 byla na úrovni 150 % jejich platu v roce 2017.

Důvodem tedy předložení našeho návrhu je, abychom zajistili, že řada pedagogů zůstane na školách, že zajistíme kvalitní výuku na školách.

Dovolte, abych vám představila další pozměňovací návrh, který se týká navýšení finančních prostředků na zvýšení kapacit mateřských škol. My jsme již vloni podávali tento pozměňovací návrh, který navýšil dotační titul na mateřské školy o 300 mil. korun. Důvody, proč tak činíme i letos, jsou následující. Víme, že stavební projekty na výstavbu mateřských škol jsou připraveny se stavebním povolením a ve výši asi 4 mld. korun. Víme také, že při poslední výzvě, která se týkala mateřských škol, byly uspokojeny žádosti za 420 mil. korun, avšak žádosti činily, byly ve výši 2 mld. korun. Z toho důvodu opět navyšujeme kapitolu Ministerstva školství v ukazateli výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací v položce výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem o částku 300 mil. korun, která se použije výhradně k posílení programu 133310 s názvem Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky.

Pokud se chcete podívat, nebudu zde číst podrobně, odkud čerpáme, tak je možné jak u toho prvního pozměňovacího návrhu, tak u těch dalších se podívat do systému. Tam je přesně rozpoložkováno, jakým způsobem přesouváme z jednotlivých kapitol do této kapitoly v případě Ministerstva školství.

Další naší prioritou je obnova kulturních památek. Podali jsme dva pozměňovací návrhy. První přidává na ukazatel záchrana a obnova kulturních památek veřejné služby muzeí, a v tom programy na záchranu a obnovu kulturních památek. V dotačních programech na záchranu a obnovu kulturních památek částku 263 mil., tedy celkově na částku 1 mld.

Ráda bych upozornila, že v těchto programech mohou žádat ti, kteří jsou vlastníci kulturních památek, mimo státu, kterých je 40 tisíc. Připomínám také, že na tyto památky není možné čerpat z evropských fondů. Proto si myslíme, že je třeba navýšit tento dotační titul minimálně právě na 1 mld. korun, tak aby bylo, pokud by tento pozměňovací návrh prošel, aby bylo možné zpracovat žádosti na Ministerstvu kultury. Já jsem tento pozměňovací návrh podávala ve školském výboru, bohužel tam neprošel. Nicméně pan ministr zmínil, při dotazu, jaké jsou jeho priority, tak zmínil čtyři priority, které přidal ministryni financí. A tam také zaznělo, že jeho prioritou je přidat na tyto programy 150 mil. korun, a z toho důvodu jsme připravili pozměňovací návrh, který do oněch památkových programů přidává částku 150 mil. korun, tak aby to bylo pro ministra kultury přijatelné.

Nesmíme také zapomínat na místní komunikace, což je další pozměňovací návrh, který navrhuje zvýšit výdaje kapitoly 317 Ministerstva pro místní rozvoj v ukazateli Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu v programu Podpora rozvoje regionu 2019 plus v dotačním titulu Podpora obnovy a rozvoje venkova v subtitulu a Podpora obnovy místních komunikací o částku 160 mil. korun, což se týká obcí do tří tisíc obyvatel. A v tom samém, resp. druhém titulu, který se týká podpory obcí od tří tisíc do deseti tisíc obyvatel právě na obnovu místních komunikací, zvyšujeme částku o 150 mil. korun. Celkem tedy o 310 mil. korun, tak aby v každém programu byla částka 350 mil. korun.

Důvod, proč podáváme tento pozměňovací návrh je následující. Na základě mapování bylo zjištěno, že v obcích do 250 obyvatel je potřeba na místní komunikace částka 18 mld. korun. Proto se domníváme, že je potřeba navýšit právě tyto dotační tituly, protože obce nemají tolik finančních prostředků, aby skutečně mohly opravovat komunikace. Jestliže tedy v obcích do 250 obyvatel je potřeba 18 mld. korun, tak se ptám, kolik je tedy potřeba v dalších obcích, a myslím si, že by to obcím určitě pomohlo. V případě, že se dotazujete starostů, tak říkají, že dotační tituly na místní komunikace jsou správnou cestou, protože opravdu oprava místních komunikací zatíží velmi rozpočty obcí jakékoli velikosti.

Dalším pozměňovacím návrhem, o kterém bych ráda hovořila, jsou tzv. obědy do škol, což je kapitola 333 Ministerstvo školství. Navrhujeme zde zvýšit výzvu pro NNO k podpoře školního stravování žáků základních škol, to jsou tzv. obědy do škol. Navrhujeme, aby se částka 30 mil. zvýšila o částku 10 mil., a to z toho důvodu, že v minulých letech částka navyšována nebyla. V současné době se podařilo zapojit do projektu takřka 10 000 dětí, ovšem odhady hovoří o tom, že takový počet dětí, které se nemohou zúčastnit školního stravování, je mnohem vyšší a mohl by se týkat až 100 000 dětí. Proto si myslím, že je dobré tuto částku navýšit minimálně podle našeho návrhu o 10 mil. korun.

Samozřejmě jsme nezapomněli ani na hasiče a navrhujeme zvýšit v kapitole 314 Ministerstvo vnitra v ukazateli výdaje Hasičského záchranného sboru ČR o částku 300 mil. korun na investiční výdaje, a to z toho důvodu, že se to týká investičních záležitostí, jako je rekonstrukce střech, vrat, garáží, podlah atd., resp. jsou to menší investiční výdaje, na které se zapomínalo, a týká se to budov a zařízení, které slouží pro výcvik a vzdělávání jednotek sdružení dobrovolných hasičů obcí, a samozřejmě také mohou sloužit v případě nějaké živelní katastrofy tyto prostory právě pro krizové štáby měst a obcí.

Pak tady máme dva menší pozměňovací návrhy. Jeden se týká kapitoly Ministerstva kultury a navrhujeme zvýšit výdaje této kapitoly o částku 3 mil. korun, která bude využita na účelovou dotaci na rehabilitaci památníku Jana Palacha před novou budovou Národního muzea. Myslím, že by bylo dobré podpořit tento pozměňovací návrh právě na rehabilitaci památníku Jana Palacha před novou budovu Národního muzea, tedy před někdejším Federálním shromážděním. Památník byl v roce 1969 navržen architektem Karlem Pragerem a měl se sestávat z ocelového pylonu, vysokého téměř 30 metrů, a žulové plastiky Plamen sochaře Miloslava Chlupáče. A právě na onen pylon a umístění kamenné desky by měly být určeny tyto finanční prostředky. Podrobnosti také najdete v systému v pozměňovacím návrhu.

Dále mi dovolte, abych představila svůj pozměňovací návrh a návrh, ke kterému se také připojil pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, a ten se týká výdajů, které bychom rádi snížili, a to v kapitole Všeobecná pokladní správa ve specifickém ukazateli sociální výdaje, náhrady, neziskové a podobné organizace a v položce Český svaz bojovníků za svobodu, a to ve dvou variantách. Snížit výdaje buď o částku 6 mil. 300 korun, popř. varianta druhá říká, že by se částka snižovala o 3 150 tisíc korun, a zároveň bychom tyto prostředky přesunuli do položky Československá obec legionářská, a to na opravu a projekt Larischovy vily, která je spjata s tragickým osudem obyvatel nedaleké obce Ležáky. V podzemních prostorách vily byly v souvislosti s atentátem na Heydricha vězněni čeští vlastenci z okolí. Nedaleko vily bylo zřízeno provizorní popraviště, na kterém rukou okupantů vyhaslo 194 životů nevinných lidí a vlastenců. Proto si myslíme, že by to byl dobrý symbol, právě přesunout tyto finanční prostředky organizaci, která se skutečně stará o to, aby byly prosazovány ideály a hodnoty této organizace, týkající se našich dějin.

Na závěr mi dovolte představit pozměňovací návrh, který se týká kapitoly Ministerstva dopravy, a navrhuje se zvýšit specifický ukazatel dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury za účelem zvýšení finančních prostředků v dotačním titulu na financování silnic druhých a třetích tříd ve vlastnictví krajů o částku 4 mld. Kč.

Důvod, proč jsme tento pozměňovací návrh připravili, je následující. Zaznamenali jsme, že pan premiér slíbil krajům tuto částku na opravu silnic druhých a třetích tříd, avšak také jedním dechem dodal, že tyto peníze nejsou v rozpočtu. Vzhledem k tomu, že se domníváme, že podle posledního usnesení vlády, kdy ona rozhodla o přidělení částky 2,8 mld. korun právě na silnice druhé a třetí třídy, kdy toto rozhodnutí padlo v dubnu a kdy je potom těžké soutěžit projekty na opravu těchto komunikací, a vzhledem k tomu, v jakém stavu se tyto komunikace nacházejí, tak si myslím, že by bylo dobré tuto částku zahrnout již do státního rozpočtu na rok 2019, a my jsme se snažili najít v jednotlivých kapitolách tyto finanční prostředky tak, aby je Ministerstvo dopravy, resp. Státní fond dopravní infrastruktury měl k dispozici.

Vážené dámy, vážení pánové, tolik ve stručnosti naše pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní poslankyně Kovářová. A nyní vyzývám pana poslance Zdeňka Ondráčka, aby se vyjádřil, a připraví se paní poslankyně Golasowská. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, věřím, že budu proti kolegyni velmi úsporný a nezdržím vás více než tři, maximálně pět minut.

Jako zpravodaj kapitoly rozpočtu na rok 2019 kapitoly 314 Ministerstva vnitra jsem si tento materiál velmi pečlivě prostudoval a musím konstatovat, že jsem v něm prostou komparací s položkami z roku 2018 zjistil, že v rozpočtu chybí cca 1 mld. Kč na provoz a investice. Ostatní položky jsou jakžtakž v pořádku. Není to problém.

Samozřejmě můžeme říct, že děkujeme, že došlo k naplnění zákona ve vztahu k tomu, že byly dodány finanční prostředky v objemu 6 % na tzv. rizikové, zákon říká zvláštní příplatky příslušníkům bezpečnostních sborů, což v té kapitole došlo k navýšení o více než 1,5 mld. Kč, takže to určitě velmi dobře kvitujeme včetně toho, že došlo, byť k malému, ale aspoň 2% navýšení, nebo dojde k navýšení základních tarifů příslušníků bezpečnostních sborů.

Jak jsem zmínil, chybí v kapitole rozpočtu cca miliarda korun právě na provoz a investice, a já to vidím jako problém, který by mohl ohrožovat některé specifické činnosti policie a ostatních bezpečnostních sborů, konkrétně Hasičského záchranného sboru.

A řeknu vám jednu věc u hasičů a jednu věc u Policie České republiky, kde bych chtěl, abychom našli prostředky a navýšili tento rozpočet. Hasiči staví po celé republice nebo modernizují své výjezdové stanice. Většina těch stanic nebo většina těch investic se plánovala v roce 2014 a 2015, kdy byla ještě hospodářská krize, a tak i výpočty pro objemy peněz, které bude potřeba dodat do výstavby těchto hasičských zbrojnic, odpovídaly tomu roku 2014, respektive 2015. Teď jsme ve stadiu, kdy soutěžíme, a nejsme schopni vysoutěžit dodavatele, protože ceny se podstatně zvýšily. Ale tady je pro nás podstatné to, že v tom roce 2016, popřípadě 2017 došlo k tomu, že tyto projekty jsou spolufinancovány z peněz evropských, Evropské unie, a to v objemu 85 %.

Zkusím to říct základním příměrem, jak by to mohlo vypadat. Představte si výstavbu nové hasičské zbrojnice, která by stála 100 milionů korun, 85 milionů korun by na ni dodala Evropská unie a 15 milionů by na ni dodal rozpočet Ministerstva vnitra. Jenže došlo k tomu navýšení a je potřeba říct, že tu zbrojnici už nepostavíme za 100, ale třeba 115 nebo 120. A teď my musíme najít ty prostředky, těch 15 nebo 20 milionů, abychom tu hasičskou zbrojnici, kterou nutně potřebujeme a která je rozestavěná, dostavěli v tom roce 2019, popřípadě pak budou i některé zbrojnice v roce 2020, ale na to peníze už najdeme někde jinde, anebo přijdeme o těch 85 % té dotace, kterou máme z Evropské unie, to znamená, o těch 85 milionů bychom přišli, kdybychom to nerealizovali. Takže samozřejmě prostou logikou a selským rozumem asi pochopíme, že se nám vyplatí doplatit 10, 12, 15 milionů, samozřejmě, že každá stanice je o něčem jiném, než přijít o těch 85 %, které už máme schválené z Evropské unie.

Takže já si dovolím navrhnout, aby v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický údaj, ukazatel výdaje hasičského záchranného sboru navýšil o 70 milionů korun, a to v položce 612, to je právě pořízení dlouhodobého hmotného majetku, a to právě konkrétně na výstavbu či dostavbu nových hasičských zbrojnic.

Druhou oblastí, kterou bych chtěl vyřešit, je věc, kterou se zabývám, a zabýval jsem se jí s některými vašimi kolegy, kteří zde už tedy nejsou, od roku 2015, a to je balistická ochrana policistů. Máme několik policistů, kteří prokazatelně, byť si to nepřiznáme, zemřeli díky tomu, že nebyli balisticky chráněni, a pokud by měli balistickou ochranu, tak prostě mohli přežít. Já považuji balistickou ochranu v současné bezpečnostní situaci v Čechách, ale i vývojem v Evropě jako základní pracovní pomůcku. Tak jako nechodí zedník po stavbě bez ochranné přilby, popřípadě pracovních bot, protože by to bylo porušení pracovní kázně, tak by neměl policista chodit bez balistické ochrany třídy III A, která by ho ochránila před krátkými střelnými zbraněmi, popřípadě bodným zraněním. Dokonce ta situace je ve světě už taková, že - a vidím tady kolegu ze záchranné služby - kde v Holandsku už fasují balistickou ochranu i lidé, kteří pracují na zdravotnické záchranné službě. Ale tam ta situace bezpečnostní je ještě podstatně horší než u nás. A já bych byl rád, abychom pokračovali v tom trendu, který jsme započali v tom roce 2015 a který vedl k tomu, že jsme dotlačili Policejní prezidium k vydání rozkazu policejního prezidenta číslo 172/2017, kterým se zpracovává koncepce balistické ochrany policistů do roku 2020, respektive 2022.

Takže já si dovolím navrhnout, aby v kapitole 314 Ministerstvo vnitra, specifický ukazatel výdaje Policie ČR se zvýšil o 30 milionů korun v položce 513 nákup materiálu, a to zase plánovaně na nákup balistické ochrany policistů. Chtěl bych říci, že tato položka je oproti roku 2018, to znamená ta plánovaná na rok 2019, ponížena, abych neřekl podseknuta, ponížena o 137 milionů korun, 137 milionů korun na nákup materiálu. Já dokážu pochopit, že policie nebude jezdit úplně novými auty a tak dále, ale balistická ochrana je ta priorita, kterou bychom měli mít všichni, protože životy a zdraví je to nejdůležitější, co potřebujeme ochránit.

A vzhledem k tomu, že jsem řekl, že budu mluvit pouze pět minut, a kolega mi ukazuje, že už je to víc než šest minut, tak to zrychlím. Kompletně všechno najdete ve sněmovním dokumentu 1787 a děkuji vám za vaši podporu. Sedmdesát milionů na hasiče, třicet milionů na balistickou ochranu policistů a chtěl bych to přesunout z kapitoly Ministerstva životního prostředí, specifický ukazatel ochrana klimatu a ovzduší.

Děkuji za pozornost a za podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan poslanec Ondráček a nyní tedy požádám o vystoupení paní poslankyni Golasowskou a připraví se pan poslanec Martin Baxa. Paní poslankyně, máte slovo. Já přečtu ještě jednu omluvu, tedy rychle, on je to váš stranický kolega ostatně. Takže pan poslanec Marek Výborný se omlouvá od 15 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Tak prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vám představila některé pozměňovací návrhy, které se týkají rozpočtu v kapitole 313, což je kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí.

Rok se s rokem sešel, stojíme opět před schvalováním rozpočtu a já jsem velmi znepokojena tím, že opět se nedostává financí na sociální služby. Je tam nedostatek ve výši kolem jedné miliardy korun, což je opravdu velmi tristní. Přitom si musíme říct, že platy sociálních pracovníků nedosahují ani průměrné mzdy, a jsou to lidé, kteří se starají o klienty v pobytových zařízeních, o klienty s Alzheimerem, s demencí, o děti ve stacionářích, o klienty v azylových domech a podobně. Slyšíme někdy také hlasy, že nedostatek financí můžeme dofinancovat v průběhu roku, ale to je opravdu nešťastné řešení. To řešení už jsme zažili v roce 2012, kdy vlastně byli na začátku roku zaměstnanci propouštěni a služby opravdu jely ve velmi úsporném režimu. Takže tuhletu variantu velmi nedoporučuji.

To znamená, že v návrhu státního rozpočtu je na sociální služby pro rok 2019 navržena částka pouze ve výši 15,5 miliardy, což, jak říkám, je velmi nedostatečné. Musíme říct, že k 1. 1. 2019 dojde k navýšení platů, protože se bude zvedat minimální mzda, ale také zaznamenáme výpadek z financování některých služeb sociální prevence z evropských zdrojů. Takže služby, které nyní čerpají finance z evropských zdrojů, v příštím roce nebudou mít finanční pokrytí. Proto hrozí také odchod personálu ze sociálních služeb. A my víme, že toho personálu se nám nedostává už i teď, protože například některé velké obchody nabízejí mzdu o několik tisíc vyšší, než je mzda v sociálních službách.

Takže navrhuji zvýšení rozpočtu specifického ukazatele kapitoly 313 Neinvestiční nedávkové transfery navýšit o částku 800 milionů a snížit výdaje kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí ve specifickém ukazateli podpory v nezaměstnanosti o částku 400 milionů a dále ještě snížit výdaje kapitoly 313 ve specifickém ukazateli aktivní politika zaměstnanosti o částku 400 milionů. Tento pozměňovací návrh naleznete v systému pod číslem sněmovního dokumentu 1880.

Můj druhý pozměňovací návrh se týká navýšení rozpočtu o částku 200 milionů na výkon sociální práce na obcích. Jen pro ilustraci, v roce 2017 a 2018 byla alokovaná částka pro výkon sociálních prací na obcích ve výši 400 milionů a pro rok 2019 byla tato částka ponížena o 50 %, to znamená o 200 milionů. Takže obce si opět nabraly na výkon sociální práce pracovníky, které teď asi budou muset propouštět, protože snížení financí o 50 % je opravdu velký zářez.

Takže já opět navrhuji, aby se zvýšily výdaje kapitoly 313 ve specifickém ukazateli neinvestiční nedávkové transfery o částku 200 milionů, a to pro výkon sociální práce na obcích. Zároveň navrhuji snížení výdajů kapitoly ve specifickém ukazateli podpory v nezaměstnanosti o částku 200 milionů.

A ještě tady mám dva pozměňovací návrhy, které se týkají navýšení financí na program protidrogové politiky, a to o částku 64 milionů, a snížení výdajů kapitoly z dávek nemocenského pojištění o částku 64 milionů. My víme, že mnoho okresů se potýká s tím, že nemáme nízkoprahové programy typu kontaktní centra, nemáme terapeutické komunity. A schází nám také finance na oblast prevence, co se týká prevence protidrogové politiky ve školách. Tento pozměňovací návrh můžete najít v systému pod číslem sněmovního dokumentu 1843.

Můj poslední pozměňovací návrh se týká taktéž programu protidrogové politiky, navýšení o částku 64 milionů, ale s tím, že by byla vzata z aktivní politiky zaměstnanosti, čímž by se snížily výdaje této kapitoly v aktivní politice zaměstnanosti o částku 64 milionů. Tento pozměňovací návrh můžete najít pod číslem sněmovního dokumentu 1845.

Děkuji vám za pozornost a za podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla paní poslankyně Golasowská a nyní dvě faktické poznámky. Takže pan poslanec Milan Brázdil. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Nemám žádný pozměňovací návrh. Nicméně bych chtěl zareagovat na kolegyni Kovářovou a kolegu Ondráčka. Celkem logicky cítí, že integrovaný záchranný systém je pro lidi a bude je zachraňovat, a peníze, proč ne? Ale pak je tu ještě ta jedna složka, ta třetí, ta hlavní složka. A dle mého ta nejdůležitější. O život jde napřed. Potom jde o ty majetky. A tato složka, jí nikdo nemůže přidat, protože ona není státní. Ono je to nejmenší množství lidí, 8 500, s největším množstvím výjezdů, s největší činností a těmto lidem my prostě přidat nemůžeme, protože oni nejsou státní. Záchranku nemáme státní, ona je krajská. Takže je mi to líto. Hrozně rád bych také pomohl té nejdůležitější složce, a to si vážím hasičů a policajtů, ale prostě záchranka je někde v ústraní. Mrzí mě to. Chtěl jsem technicky na to upozornit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní paní poslankyně Kovářová chtěla ještě doplnit faktickou poznámkou své předešlé vystoupení. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Omlouvám se, že rozptyluji vaši pozornost faktickými poznámkami. Nicméně jsem zapomněla ve své přihlášce přečíst čísla pozměňovacích návrhů a přihlásit se k nim. Čili dovolte, abych takto učinila. Dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1920 - týká se platů učitelů. Dále k pozměňovacímu návrhu 1790 místní komunikace. Dále k pozměňovacímu návrhu 1747 kapacita mateřských a základních škol, 1748 kulturní památky varianta 1, 1749 kulturní památky 2. Dále potom 1752 obědy pro základní školy, respektive pro děti, 1751 - týká se památníků Jana Palacha, 1578 - týká se Larischovy vily - týká se silnic II. a III. tříd. Dále 1750 - týká se platů hasičů a pod číslem 1920 - týká se platů učitelů.

Takže děkuji za shovívavost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se vrátíme do obecné rozpravy. Takže nyní požádám o vystoupení pana poslance Martina Baxu a připraví se pan poslanec Zdeněk Podal.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych zde prezentoval svůj pozměňovací návrh, který jsem podal k návrhu státního rozpočtu na rok 2019. Chtěl bych se tedy tímto hned v úvodu přihlásit ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 1799. Jedná se o pozměňovací návrh, který se týká rozpočtu Ministerstva kultury České republiky.

Obsahem tohoto pozměňovacího návrhu je navýšení výdajového bloku kulturní služby podpora živého umění celkově o 300 mil. korun, a to tak, že tato suma by měla být rozdělena na dvě částky. Sto šedesát milionů z této sumy tří set milionů korun by mělo směřovat do programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů, který je v současné době v rozpočtu Ministerstva kultury, respektive v návrhu rozpočtu, navržen opět pouze na sumu 160 mil. korun. A dále suma 140 mil. korun by měla směřovat do výdajového okruhu kulturní aktivity, tedy to, čemu se říká zjednodušeně podpora živé kultury. Celkově by tedy nová výše výdajového bloku kulturní služby podpora živého umění měla být ve výši 1 042 862 430 korun.

Tolik tedy formality na úvod a nyní mi dovolte provést odůvodnění tohoto návrhu možná poněkud v širším kontextu.

Dámy a pánové, kdybyste se chtěli, řekněme, v určité koncentrované podobě seznámit s tím, co se týče té první části mého pozměňovacího návrhu, který směřuje k navýšení programu na profesionální divadla a stálé profesionální orchestry, tak bych vám určitě doporučil rozhovor s ředitelem Národního divadla v Brně panem Martinem Glaserem, který se vcelku příznačně jmenuje V plné rychlosti jsme narazili na strop. Popisuje tam celou řadu souvislostí financování veřejných kulturních institucí nezřizovaných státem za situace nízké podpory v oblasti kultury ze státního rozpočtu.

Budeme-li hovořit o navýšení dotačního programu na profesionální divadla a stálé profesionální symfonické orchestry, musím říct bohužel, že už několik let vlastně zpíváme stále stejnou písničku, kdybych to takto řekl. V tomto dotačním programu je v posledních letech stále stejná suma 160 mil. korun. Bylo avizováno poněkud neurčitě již bývalým ministrem kultury Danielem Hermanem, že dojde k navýšení této částky. Nakonec, nemýlím-li se, tento návrh nebyl dokonce ani předložen. Navýšení tohoto programu bylo slibováno ministrem kultury v první vládě Andreje Babiše, doktorem Iljou Šmídem. Nevím, jaký byl osud tohoto jeho návrhu. A bohužel se navýšení toho dotačního programu neobjevilo v návrhu rozpočtu Ministerstva kultury, který připravoval pan ministr Staněk.

Sice jsem říkal o tom, že ty argumenty jsou stále stejné, ale považuji za důležité je znovu zopakovat. Finanční ohodnocení pracovníků v kultuře je stále velmi nízké, byť se v posledních letech zlepšuje a já to vítám. Protože to, že stát prostřednictvím novel nařízení vlády o platech zvyšuje též platy zaměstnanců v kultuře, je důležité. Jsou to velmi často lidé vysoce kvalifikovaní, lidé, kteří pokrývají pestrou škálu odborných zaměstnání, a není dlouhodobě únosné, aby tito lidé brali platy, které nedosahují ani výše průměrné mzdy v České republice.

K čemu ale došlo prostřednictvím těch několika navýšení platových nařízení, je to, že stát si nařízení pokryl ze svých finančních prostředků. To je mimochodem ten často veřejně prezentovaný nárůst prostředků v rozpočtu Ministerstva kultury, nebo významná část oněch 1,4 mld. Ale co se týká příspěvkových organizací zřizovaných v oblasti kultury kraji, městy, obcemi, tak tam to zůstalo zcela na nich. Stát prostě vzkázal, prostřednictvím Ministerstva kultury a prostřednictvím výše 160 mil. Korun, obcím a městům: my po vás chceme, abyste zvýšily platy svých zaměstnanců, ale najděte si na to peníze, kde chcete. Obvykle se to otočí na argumentu o tom, že přibývají daně a že obce dostaly více prostřednictvím takzvaného RUD. Já ten argument považuji za neférový. A znovu zdůrazňuji to, co už jsem bohužel říkal před rokem, i teď v prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Může postupně dojít k situaci, kdy někteří zřizovatelé nadále odmítnou financovat tyto navýšené prostředky, tyto nové platové povinnosti, které na ně klade stát. Jenom připomenu, že v rozpočtu našeho města během dvou let toto navýšení platů znamenalo nových 50 mil. korun do oblasti kultury, které jsou ale směřovány výhradně na navýšení platů zaměstnanců těchto institucí. A to podotýkám ještě to, že tato navýšení vlastně směřují jenom do platů. Ve vzduchu zůstávají viset provozní výdaje těchto dalších organizací a také, což považuji za důležité, jsou znevýhodňovány kulturní instituce, které nemají ani jistotu toho stálého příspěvku od svých zřizovatelů.

Dotační program státní podpory profesionálních divadel, stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů nebyl na samém počátku zřízen proto, aby kompenzoval krajům, městům a obcím nějaké výdaje, které jsou spojené s oblastí kultury. Já chci, aby tady tento argument zazněl. V současné době tento dotační program vlastně neplní už skoro nic. Je to jenom nějaký takový jakoby symbolický příspěvek státu na tyto kulturní instituce, který vzhledem k tomu, že se jeho výše nijak nemění, nekompenzuje ani mzdové nároky, ani nové provozní výdaje, a stát vlastně říká regionální kultuře: financujte si sami, jak chcete, a je nám lhostejný jejich osud.

Mezi jakési, řekněme, evergreeny veřejné diskuse v oblasti kultury léta letoucí patří vícezdrojové financování, zákon o veřejných institucích v kultuře. Nic takového se zatím nestalo. To znamená, že ten dlouhodobě podle mého názoru neudržitelný stav trvá a návrh státního rozpočtu v této podobě, to znamená to, že zůstává oněch 160 mil. korun, je stále stejný.

Chtěl bych v této souvislosti podotknout jednu věc, říci ještě jeden argument, který ne vždy v těchto diskusích zaznívá. To, že by měly být zřizovány a provozovány kulturní instituce nejenom v kulturní obci, ale předpokládám, ve všech těch městech a obcích, kde na kultuře záleží, je samo o sobě zřejmé. Kultura má klíčovou roli v kultivaci, klíčovou roli v oblasti rozvoje osobnosti, koneckonců to samotné sloveso cultivare, rozvíjet, je v tom obsaženo, ve vzdělání, v pěstování hodnot, které jsou pro naši společnost důležité. Vedle toho je role kultury významná také v oblasti vzdělávání, v tom, aby mladá generace získávala příležitost k tomu, aby si prostřednictvím umění a kultury osvojovala hodnoty, které jsou pro naši společnost důležité.

Ale chci také podotknout, koneckonců je tady po mé pravici paní ministryně financí, že v západní Evropě se už dávno nehledí na kulturu jako na nějakou oblast, která spotřebovává veřejné peníze, ale jako na zcela funkční a legitimní součást ekonomiky. Čísla, která zveřejnil statistický úřad, jasně ukazují, že oproti veřejným výdajům do kultury je podíl na hrubém domácím produktu kultury v České republice zhruba 1,3 % a na hrubé přidané hodnotě více než 2 %. Kultura, dámy a pánové, reálně představuje také důležitou součást ekonomiky. A není to jenom v oblasti turismu, ale také v oblastech, jako jsou kreativní průmysly, jako jsou služby navázané na oblast kultury a další. Koneckonců mohu uvést jeden konkrétní příklad z mého města, města Plzně, které v roce 2015 bylo evropským hlavním městem kultury. Stát na tento projekt přispěl částkou 100 mil. korun, což byla mimochodem historicky nejnižší suma, kterou kdy který stát přispěl městu na svém území, které neslo tento prestižní titul. My jsme si na základě evaluace tohoto projektu, hodnocení, nechali spočítat to, že minimálně na daních v souvislosti s tímto projektem bylo odvedeno více než 160 mil. korun. Neboli řeknu-li to takto čistě pragmaticky, ekonomicky v číslech, prostě to, co stát vložil do konkrétního projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, se nejenom vrátilo, ale i zúročilo.

Dlouhodobé podfinancování veřejné správy v oblasti kultury se tedy nevyplácí jenom tím, že se nechává břímě na zřizovatelích, tím, že jsou kulturní aktéři vystaveni permanentní finanční nouzi, že lidé pracují za podprůměrné platy, ale nevyplácí se prostě také v tom, že nevyužíváme ekonomického potenciálu, který se v oblasti kultury skrývá a který podle mého názoru Česko stále nedokáže dobře zúročit. A když to, dámy a pánové, řeknu úplně čistě pragmaticky, chtěl jsem říct brutálně - kolega Skopeček tady ve svém včerejším vystoupení, které se týkalo jednoho z ekonomických bodů, uvedl sumu, že meziroční nárůst příjmů do státního rozpočtu je 150 mld. korun. Doufám, že jsem si tuto sumu správně zapamatoval. Já už si chci vlastně jenom povzdechnout, že vůbec nerozumím tomu, a je mi to nepochopitelné, pokud vláda Andreje Babiše říká, že kultura, a tak je to v programovém prohlášení vlády, patří mezi významné priority, že v této době, v době bezprecedentního ekonomického růstu, nenajde téměř žádnou korunu na to, aby podpořila výdaje Ministerstva kultury v oblasti směřující mimo organizace Ministerstva kultury.

Já už jsem to ve svém vystoupení v prvním čtení zdůraznil, řeknu to před paní ministryní financí a před panem ministrem kultury znovu, ano, ten nárůst rozpočtu Ministerstva kultury v absolutním čísle existuje poměrně veliký, je to více než 1 mld. korun, ale směřuje do státních příspěvkových organizací, provozně i investičně. V těch sumách, které se týkají výdajů Ministerstva kultury navenek, ať už se to týká živé kultury, podpory profesionálního umění v regionech nebo památkové péče, je minimální. Jsou to sumy, které jsou opravdu velmi nízké na to, jak obrovské příjmy vláda má. A v kontextu, už jsem to říkal, velice kvituji to, že se podařilo alespoň částečně splnit sliby, které se týkají platů učitelů a kde se prostě desítky miliard korun na tento účel našly.

Nechci tady hovořit jenom jako politik nebo člověk, který je dlouhodobě profesně s kulturou spjatý ať už na úrovni obecní, krajské, nebo nyní ve funkci předsedy podvýboru pro kulturu ve Sněmovně. Chci zde mluvit jako člověk, kterému záleží na české kultuře, na tom, jakou roli česká kultura hrála, hraje a měla by hrát, v kontextu toho, že česká kultura je také důležitým vývozním artiklem České republiky, že od tohoto návrhu rozpočtu vidím macešské chování státu vůči resortu kultury nebo oblasti veřejné podpory kulturních aktivit.

Pokud jsem tady zatím hovořil jenom o části, která se týkala toho zmiňovaného dotačního programu na podporu profesionální kultury v regionech, stejně tak chci s nemenší naléhavostí zdůraznit druhou část svého pozměňovacího návrhu, která se týká výdajového okruhu takzvaných kulturních aktivit, kde je všehovšudy suma přesahující půl miliardy korun na veškerou podporu živého umění nebo umění mimo kulturní dědictví na území našeho státu, což se tady většinou uplatňuje prostřednictvím grantových programů. Myslím si, že je to velmi nízká suma, že tím vystavujeme kulturní aktéry, pořadatele kulturních akcí, lidi, kteří chtějí v kultuře být sami o sobě aktivní a jejichž díla my v uvozovkách, zdůrazňuji v uvozovkách, konzumujeme stále takovému tomu permanentnímu, dlouhodobému přežívání, které je často vyjádřeno těmi nešťastnými hesly o tom, že na kulturu zbývá až někde na konec a že by si vlastně kultura na sebe měla vydělat a tak podobně. Prostě podle mého názoru se tímto permanentně ochuzujeme.

Dámy a pánové, já jsem považoval předložení tohoto pozměňovacího návrhu za důležité právě v tom kontextu toho, abychom vnímali hodnoty kultury v naší společnosti trošku jinak, než se tomu děje v současné době. Nejenom pro kulturu samotnou, ale jakoby takové podhoubí, které je důležité pro další existenci naší země, jejího nějakého duchovního rozměru i v souvislosti se zaměstnaností, vzděláváním a tak dále.

Závěrem bych chtěl podotknout, že nemůžeme stále dokola říkat, že nám na kultuře záleží, že jsme na kulturu hrdí, když v reálných číslech prostě pro to nebudeme nic dělat. A já tento pozměňovací návrh podávám proto, že jsem přesvědčen, že návrh rozpočtu na rok 2019, tato volání zobrazená v programovém prohlášení vlády se nenaplňují, a pokouším se alespoň touto cestou alespoň částečně tyto vady návrhu státního rozpočtu v oblasti kultury zhojit.

Děkuji za vaši pozornost. Věřím v podporu svého pozměňovacího návrhu, který je zanesen do sněmovního dokumentu pod číslem 1799. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Baxa. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Zdeňka Podala a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, poslankyně, poslanci, hlásím se k poslaneckému návrhu, který je načten do systému jako sněmovní dokument 1889. Je to moje oblíbená záležitost. Už jsem vystupoval několikrát. Jedná se opět o kůrovce. Obávám se, aby radost z budoucnosti neměli akorát herpetologové, kteří místo našich lesů najdou dostatek brouků, proto bych chtěl pokračovat. V důsledku sucha hynou veškeré dřeviny, oslabené porosty nejsou schopny přirozeně čelit hmyzím škůdcům a české lesy jsou vystaveny největší katastrofě v historii. V současné době je napadeno lýkožroutem smrkovým až 20 milionů metrů krychlových stojících smrkových porostů. Jediným efektivním a účinným opatřením je včasná a rychlá asanace napadených stromů.

Tento pozměňovací návrh posiluje rozpočtovou kapitolu 329 Ministerstva zemědělství v ukazateli podpora lesního hospodářství, a to o 2 miliardy korun z kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí, a to 1 miliardou ze specifického ukazatele ochrana klimatu a ovzduší. Ukazatel zahrnuje výdaje na program Nová zelená úspora, který je financován z prodeje emisních povolenek. Vzhledem k tomu, že lesy významně pomáhají snižování skleníkových plynů, navrhuji přesunout část prostředků na podporu lesnímu hospodářství, a to 1 miliardu korun ze specifického ukazatele ostatní činnosti v životním prostředí. Ukazatel zahrnuje výdaje na program Dešťovka, který násobně zvyšuje náklady na řešení akumulace srážkové vody pro zálivku zahrady, pro splachování WC a zbytečně odčerpává veřejné prostředky. Součástí návrhu je přesun prostředků v částce 3 miliony (miliardy?) 800 milionů korun v rámci rozpočtové kapitoly 329 Ministerstva zemědělství ze specifického ukazatele ostatní údaje na státní politiku resortu inspekční, kontrolní, výzkumnou činnost do specifického ukazatele podpora lesního hospodářství. Součástí zmíněného pozměňovacího návrhu je i podrobné odůvodnění.

Všechny vás prosím, podpořte tento návrh, jde o nás o všechny. Děkuji vám mockrát. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Podal. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Víta Kaňkovského a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Během prvního čtení státního rozpočtu pro rok 2019 jsem zde hovořil o připomínkách, které se týkaly makroekonomických parametrů, tedy výše deficitu, ale vyjádřil jsem se i k některým strukturálním připomínkám. Tomu už se chci v tomto čtení vyhnout a rád bych se zaměřil na pozměňovací návrhy, které jsme připravili v rámci druhého čtení.

Začnu tím, který jsem prezentoval už na výboru pro sociální politiku, a byla tam o něm poměrně široká diskuse. Nakonec hlasování dopadlo neutrálně, to znamená, nebyl schválen. Navazuji už na vystoupení paní kolegyně Pavly Golasowské, se kterou jsme ty zmíněné pozměňovací návrhy prezentovali právě na výboru pro sociální politiku a týkají se kapitoly 313 MPSV a tím problémem, který v něm chceme řešit, je nedofinancování sociálních služeb pro rok 2019.

Jak jsem zde zmínil již v prvním čtení, tak při zpracování návrhu státního rozpočtu pro rok 2019 byla požadována ze strany krajů i ze strany poskytovatelů částka 17,2 miliardy korun. Poté po diskusích s MPSV a s Ministerstvem financí vznikl nějaký kompromis. Nicméně ta částka, která je v návrhu státního rozpočtu ve výši 15,52 miliardy korun, je nedostatečná. A skutečně pokud si rozebereme jednotlivé požadavky, které tam jsou, tak nám chybí částka 800 milionů korun. Já bych krátce shrnul, kde jsme přišli k těm 800 milionů korun, což ale není výmysl ani můj ani kolegyně Golasowské či některých dalších poslanců, kteří tady dneska na toto téma budou vystupovat, ale je to skutečně z propočtů jednak krajů a jednak asociace poskytovatelů.

Tím zásadním problémem je jednak otázka personálu. Víme, že se v oblasti sociálních služeb, ale podobně i ve zdravotnictví potýkáme s nedostatkem kvalifikovaného personálu a zejména v sociálních službách jedním z těch hlavních důvodů jsou nízké mzdy pracovníků v sociálních službách, a to i přes ta navýšení, ke kterým došlo v uplynulých letech. Já oceňuji to, že vláda po poměrně složitých jednáních nakonec z původně navržených 5 % tarifního navýšení přistoupila na navýšení 7 %. Nicméně státní rozpočet už s tímto navýšením nepočítá. Ten počítal pouze s těmi 5 %. Takže to je jedna část chybějících finančních prostředků na sociální služby.

Druhým problémem je, že nám končí podpora do některých oblastí z evropských strukturálních fondů a v sociální oblasti se to týká zejména projektů a programů sociální prevence. Tam chybí zhruba 137 milionů korun, které pokud nebudou dofinancovány z národních zdrojů, tak hrozí, že budeme muset omezit některé významné projekty v rámci sociální prevence. Myslím si, že tady nemusím zdůrazňovat, že sociální prevence je velmi důležitou součástí sociálních služeb a ty negativní důsledky bychom pocítili nakonec všichni.

Pak je tady problém, který se také moc nediskutuje, ale se kterým se budeme muset nejenom v roce 2019, ale i v těch následujících letech vyrovnat, a to je reforma psychiatrické péče. Ta nám zasahuje jak do rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, tak i do rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí a okrajově i do některých dalších částí rozpočtů. I zde nám končí podpora některých individuálních projektů, nebo některých projektů, které byly financované z evropských strukturálních fondů, a také zde musíme najít národní zdroje na to, aby tolik očekávaná a potřebná reforma psychiatrické péče mohla dále probíhat a dále pokračovat.

Takže suma sumárum, všechny tyhle důvody, o kterých jsem hovořil, dávají tu minimální částku k dofinancování ve výši 800 milionů korun.

Na výboru pro sociální politiku jsme hovořili o tom, kde na to vzít. To je vždycky ten zásadní problém. Předložili jsme do výboru tři varianty, které se pohybovaly pouze v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ty samé předkládám i dnes tady ve druhém čtení. Ale protože jsem diskutoval v rámci ostatních politických klubů a skutečně hledáme cestu k tomu, abychom těch 800 milionů do rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí na sociální služby našli, tak jsem připravil ještě další dvě varianty, které částečně hledají v rozpočtu kapitoly 313 MPSV a částečně jsou hrazeny z jiných zdrojů v rámci státního rozpočtu. Pevně věřím, že se i v rámci potom jednání rozpočtového výboru a následně v hlasování ve třetím čtení dokážeme postavit problému nedofinancování sociálních služeb skutečně čelem.

Možná bych se zmínil ještě o jedné věci, která tady chodí v kuloárech: zkusme to teď nechat, a když bude skutečně problém v průběhu roku, tak to nějakým způsobem dofinancujeme. Chci velmi požádat o to, abychom tento krok nedělali, abychom nespoléhali na dofinancovávání speciálně sociálních služeb v průběhu roku. Už to tady také zaznělo, zažili jsme to v roce 2012, ale zažívali jsme to i v některých jiných letech. Je to postup, který přináší velkou nejistotu pro poskytovatele, zvláště ty menší poskytovatele sociálních služeb. A pokud oni nedokážou svým zaměstnancům garantovat, že pro ně budou mít uplatnění po celý rok, tak je nasnadě, že tito zaměstnanci budou odcházet. Dnes na trhu práce mají možnosti, kam odejít, a kvalifikovaný sociální pracovník se uplatní na trhu práce velmi dobře.

Takže tolik k prvnímu pozměňovacímu návrhu, nebo k souboru pozměňovacích návrhů. Tímto se k němu ještě znovu přihlašuji. Je to číslo sněmovního dokumentu 1091.

Dále bych se chtěl přihlásit k dalšímu pozměňovacímu návrhu, který se týká kapitoly Ministerstva zdravotnictví. Je to sněmovní dokument pod číslem 1092 a věcně se týká velmi důležité problematiky a tou je financování primární prevence nemocí. Nechci tady dlouho o tom hovořit, ale primární prevence nemocí je jedním z bolavých míst české zdravotnické politiky. My se hodně soustřeďujeme na financování akutní a chronické péče, což je samozřejmě v pořádku a také je to od obyvatel České republiky očekáváno. Ale co tím dosáhneme? Dosáhneme tím to, že se naši občané cítí, pokud se týká péče o jejich zdravotní stav, bezpečně, a to je samozřejmě naprosto v pořádku. Bohužel ale nejsme schopni tímto postupem zlepšit kvalitativní parametry zdraví české populace.

My jsme od roku 1990 dokázali prodloužit střední délku života o více než osm let v průměru pro obě pohlaví. Ale pokud se týká kvalitativního parametru, který ukazuje, jak jsme na tom se zdravím v české populaci, a tím je tzv. délka života ve zdraví, tak tam jsme od roku 1990 postoupili pouze asi o rok půl. Takže my oproti např. severským státům, které se primární prevenci nemocí věnují už více než 25 let, tak jsme v tomto směru nedokázali skoro nic. To znamená, pokud rezignujeme na primární prevenci, a v posledních věcech jsme se skutečně této oblasti ani z hlediska finanční alokace, ani ze strany aktivity Ministerstva zdravotnictví i dalších institucí, pokud se k tomu nevrátíme a nepostavíme se tomu čelem, tak skutečně s kvalitativní stránkou zdraví české populace nic neuděláme. Já chápu, že investovat do primární prevence je běh na dlouhou trať, nicméně pokud k tomu jednou nepřistoupíme opravdu s velkým zaujetím, tak svým dětem nikdy nepřipravíme lepší zdraví, lepší kvalitu jejich zdraví ve středním a vyšším věku.

Takže zde jsem připravil pozměňovací návrh, který navyšuje program primární prevence o 20 mil. korun a je tam zase navrženo, z jakých zdrojů to bude financováno.

A třetí pozměňovací návrh, ke kterému bych se rád přihlásil, je číslo sněmovního dokumentu 1094... (domluva s poslankyní Vostrou) Děkuji za korekci paní zpravodajce, já pak ještě uvedu ta čísla sněmovních dokumentů na pravou míru. Moc děkuji.

Takže tímto se chci přihlásit ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 1904, jak mě správně upozornila paní zpravodajka, který se týká dofinancování paliativní a hospicové péče. Ministerstvo zdravotnictví má zřízen program reprodukce majetku, který se zabývá právě podporou paliativní a hospicové péče. Je to program 13510, nicméně alokace v tomto programu je v tuto chvíli navržena pro rok 2019 pouze ve výši 12,5 mil. korun. Tato částka je jednoznačně velmi nedostatečná. Já si nedělám ambice, že jsme schopni v tuto chvíli najít nějakou vysokou částku na podporu paliativní a hospicové péče, tzn. na investiční výdaje, ale už jenom proto, abychom si uvědomili, jak důležitá je tato oblast, navrhuji navýšení tohoto programu o 10 mil. korun. Opět je tam variantně navrženo financování z různých typů zdrojů.

Takže abych to na závěr shrnul, a děkuji paní zpravodajce ještě jednou za upozornění, přihlašuji se ke třem pozměňovacím návrhům. Ten první, který se týká dofinancování sociálních služeb, je číslo sněmovního dokumentu 1901, to je to správné číslo. Ten druhý, který se týká kapitoly Ministerstva zdravotnictví a je k dofinancování primární prevence, je pod číslem 1902. A ten třetí, týkající se dofinancování hospicové a paliativní péče, je pod číslem sněmovního dokumentu 1904.

Děkuji vám za pozornost a věřím, že i za podporu ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Kobzu a připraví se pan poslanec Radovan Vích. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Rád bych přednesl pozměňovací návrhy SPD ke kapitole 306 Zahraniční věci. Jedná se konkrétně o kapitolu rozvojové pomoci a transformační spolupráce.

Kapitola rozvojové pomoci jednak podle našeho názoru neodpovídá stávající situaci ve světě, protože se soustředí na projekty, které podle našeho názoru nejsou ani v oblastech, které jsou postiženy nějakými katastrofami, válkou. A navíc ještě to naráží na druhou věc a tou je potřeba našich vlastních lidí, kteří taky musí bojovat s poměrně velkým finančním nedostatkem. Takže o nutnosti zásobovat desítkami milionů korun projekty, jako třeba rozvoj systému šlechtění masného skotu v Bosně a Hercegovině nebo zvýšení kvality a množství mléka v regionu Brčko, udržitelný rozvoj včelařství v Gruzii, máme pochybnosti.

Proto je součástí mého návrhu i přesun částky 150 mil. korun z výdajového ukazatele zahraniční rozvojová pomoc a její rozdělení do výdajových ukazatelů dávky osobám se zdravotním postižením a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, a to primárně na opakované podněty sdružení zastupujících tyto osoby, ale také neziskových organizací, které těmto osobám dlouhodobě pomáhají a znají jejich akutní potřeby, zvláště v souvislosti s nutností navýšit příspěvky na péči o zdravotně postižené osoby v nejtěžším stupni závislosti.

Také dále do nově zřízeného výdajového ukazatele rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí prostředky určené na zajištění návratu syrských válečných uprchlíků do vlasti, protože právě tato položka tam podle našeho názoru velmi chybí, protože všestranná podpora válečným konfliktem těžce zkoušené Sýrie by měla být prioritou české rozvojové pomoci.

A konečně do výdajové položky Český svaz bojovníků za svobodu ve výdajovém ukazateli sociální výdaje, náhrady neziskové a podobné organizace, která je součástí rozpočtové kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa. Tento svaz se stává v poslední době terčem nevybíravé útočné mediální kampaně, která má za cíl podlomení jeho činnosti, a přitom je jedinou funkční a relevantní organizací, která sdružuje přímé účastníky válečných bojů za osvobození naší republiky, hájí jejich oprávněné nároky, včetně nároků pozůstalých po obětech bojů za naše národní osvobození, a různými způsoby uchovává národní paměť. Posiluje vlastenecké tradice a národní uvědomění. Zřizuje, obnovuje a udržuje památníky a pomníky obětí národního boje za svobodu Československa. Jen v letošním roce svaz pořádal po celé České republice stovky pietních aktů jako připomínku obětí těchto bojů. Jeho role v české společnosti je nezastupitelná.

Další pozměňovací návrh se týká transformační spolupráce. Na vysvětlení uvádím, že transformační spolupráce spočívá v tom, že jsou financovány neziskové organizace, které zavádějí "občanskou společnost" v zahraničí, což podle našeho názoru hraničí s poměrně přímým vměšováním se do vnitřních záležitostí cizích zemí. Pro nás je to na jednu stranu nepřijatelné a na druhou stranu zase poukazujeme na chybějící položky, které jsou v kapitole jednak rozvojové pomoci, protože do Jordánska, které nese hlavní tíhu migrační a uprchlické krize, nejde z této položky ani koruna. Tak proto jsme chtěli přesunout, navrhujeme přesunout 40 mil. korun na rozvojovou pomoc Jordánsku. A druhých 40 mil. navrhujeme přesunout do nově zřízené výdajové položky humanitární pomoc Jemenu, kde probíhá genocida jemenského obyvatelstva, je tam hladomor a svět se dívá jinam, a zrovna tak v rozpočtu kapitoly 306 na tuto humanitární katastrofu naprosto neslýchaného a nebývalého rozsahu je zapomenuto.

Takže já se tímto přihlašuji k pozměňovacím návrhům, které jsou registrovány pod číslem dokumentu 1836. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Takže nyní požádám o vystoupení pana poslance Radovana Vícha a připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl přednést svůj pozměňovací návrh, který se týká rozpočtové kapitoly 307 Ministerstva obrany. Celkově se jedná o přesun v rámci této kapitoly o částku 1 185 mil. Obecně se jedná o položky, které se týkají našich zahraničních operací, a sice o částku 400 mil. Kč, dále nákup výzbroje, techniky a materiálu pro tyto zahraniční operace ve výši 100 mil. a rekonstrukci, opravy nemovité infrastruktury na Univerzitě obrany o částku 150 mil. a pořízení taktického soubojového simulátoru a různých vozidel pro Vojenskou policii ve výši 100 mil. Kč. Dále navrhuji snížit částku 35 mil. na rekonstrukci objektu v Těchoníně, pokud není známa budoucnost tohoto objektu. A samozřejmě nemůžu podpořit výdajovou položku ve výši 400 mil. na opravu a rekonstrukci nemovité infrastruktury v osmi lokalitách Vojenského zpravodajství, pokud není jejich rozsah z důvodu utajení znám. A tyto položky v podstatě v celkovém součtu 1 185 mil. Kč navrhuji zvýšit pro zajištění obrany České republiky silami Armády České republiky.

Tato opatření v podstatě mají za cíl udržení a rozvoj schopností pozemních sil Armády České republiky. Domnívám se, že i nadále je přeceňována úloha vysílání vojenského personálu do zahraničních operací, které již samo o sobě zvyšují nároky na vojenský rozpočet, a přizpůsobování jednotek a zejména jejich vybavení potřebám těchto misí tyto nároky na vojenský rozpočet jen dále umocňují, ačkoliv jejich efektivita je diskutabilní, a to zejména v Afghánistánu.

Přihlašuji se tedy k tomuto pozměňovacímu návrhu, který byl vložen do systému pod číslem 1801, a žádám vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní dvě faktické poznámky, pan poslanec Karel Rais, prosím, a připraví se pan poslanec Marian Jurečka.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Já se vrátím ještě k té rozvojové pomoci. Na jednu stranu s řadou věcí samozřejmě souhlasím. Chtěl bych upozornit na to, že mezinárodní závazky státu jsou, že máme dávat do rozvojové pomoci asi 0,33 HDP, a dáváme stěží 0,13, čili to je podfinancované. Těžce. Na druhou stranu si myslím, že je velmi dobře, že je filozofie, že se má pomáhat v místě toho konfliktu, a to je samozřejmě pravda.

Co se týká té zahraniční rozvojové spolupráce, aspoň co jsem viděl ty projekty, tak tam relativně ta režie byla minimální a finance, které se posílaly třeba do Kambodže, šly fakticky s minimální režií. A druhá věc je, že za touto pomocí víceméně musíme vidět podnikatele, tam konkrétně to byly bioplynové stanice apod. Takže ono je to samozřejmě o těch režiích, je to o černém tunelu pro řadu vybraných neziskovek taky, ale jenom jsem to víceméně chtěl doplnit, že máme tady jakési omezení, které bychom měli respektovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Nyní pan poslanec Marian Jurečka s faktickou. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, pěkné odpoledne. Já si dovolím ve faktické poznámce reagovat na vystoupení pana poslance Kobzy, protože bych tady chtěl některé věci zpřesnit, možná uvést na pravou míru.

Prosím pěkně, za prvé rozlišujme dva pojmy. Jeden pojem je humanitární pomoc a druhý pojem je rozvojová spolupráce. A Česká rozvojová agentura už má ve svém názvu to, že je agenturou, která především řeší otázku té rozvojové spolupráce. A jestliže mluvíme o zemích, jako je Sýrie apod., tak jsou to země, kde primárně dneska řešíme humanitární pomoc, a ta je zajišťovaná z rozpočtu jak Ministerstva zahraničních věcí, tak i třeba Ministerstva vnitra, příp. některých dalších resortů, ad hoc i na základě rozhodnutí vlády v průběhu daného roku, když to ta situace vyžaduje. Takže argumentovat tím, že Česká rozvojová agentura nedělá humanitární pomoc Sýrii, je prostě těžce nefér, protože je tady nějaká strategická dlouhodobá koncepce zahraniční politiky, která definuje šest států, které jsme si určili jako prioritní země pro rozvojovou spolupráci. Tam Česká rozvojová agentura dělá velice dobrou práci.

Navíc své portfolio v loňském roce výrazným způsobem ČRA rozšířila také o projekty tzv. B2B, které dávají prostor pro to, aby na tu původní humanitární, následně rozvojovou pomoc a spolupráci byla také navázána ta byznysová spolupráce, která přináší efekt také českým firmám. Takže v okamžiku, kdy máme návrhy na krácení rozpočtu České rozvojové agentury, tak nejenom že snižujeme pomoc v místech, kde je potřeba, v místech konfliktu nebo postkonfliktu, kde se jedná i např. o pomoc vysídleným uprchlíkům z okolních států, ale snižujeme do budoucna pro Českou republiku a pro český byznys i proexportní potenciál. To si prosím pěkně také musíme uvědomit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy vyzývám k vystoupení pana poslance Dominika Feriho, připraví se pan poslanec Kopřiva. A mezitím, než pan poslanec dorazí, tak tady mám omluvu. Pan poslanec David Pražák se omlouvá dnes od 17 do 19 hodin z důvodu jednání ve volebním kraji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Ano, já vám za něj děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, ze solidarity s později přihlášenými kolegy do rozpravy jen velmi krátce. Přihlašuji se tímto k pozměňovacím návrhům, které naleznete v systému jako sněmovní dokument číslo 1895, 1896 a 1897. Tyto pozměňovací návrhy jsou tam dostatečně odůvodněny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Kobza.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych rád vaším prostřednictvím reagoval na vystoupení pana kolegy Jurečky s tím, že v případě Sýrie jsem nemluvil ani o humanitární, ani o rozvojové pomoci, ale o vyčlenění peněz na návratovou politiku uprchlíků do Sýrie, což je něco úplně jiného. A o humanitární pomoci jsem mluvil v případě Jemenu, který vůbec není zmiňován v těchto kapitolách, ani České rozvojové agentury, ani dalších. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní další faktická pan poslanec Dominik Feri.

 

Poslanec Dominik Feri: Ještě bych rád poděkoval paní předsedkyni, že mě opravila a doplnila. Ještě bych se rád přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 1535. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy pan poslanec Kopřiva v obecné rozpravě a připraví se pan poslanec Jakub Janda. Tak prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je nahraný jako dokument pod číslem 1891. A dovolím si co nejstručněji odůvodnění.

Jedná se vlastně o posílení humanitární pomoci o 3 % a transformační spolupráce o 5 %. Česká republika se zavázala do roku 2030 dosáhnout podílu 0,33 % zahraniční rozvojové spolupráce na hrubém národním důchodu. Tento příspěvek však nyní činí pouhých 0,13 % hrubého národního důchodu.

Prostředky na zahraniční rozvojovou spolupráci nelze vnímat jen jako výdaj, který se někam rozplyne. Je to ve své podstatě investice do bezpečnější a důstojné budoucnosti na celém světě včetně naší země. Česká republika má dobře nastavený systém humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráce. Je aktivní v řadě míst, kde dochází k náhlým humanitárním katastrofám či dlouhodobým krizím. Dlouhodobě podporujeme rozvojové projekty, které zlepšují podmínky pro důstojný život v daném místě, tak aby z něho nebylo nutno odcházet, tzn., že se zaměřujeme na příčiny nucené migrace, nikoliv až na v uvozovkách hašení požárů. Nestačí jenom posilovat bezpečnostní opatření na vnějších hranicích a přenášet břemeno na tranzitní země, je potřeba se orientovat také na prevenci.

Rozvojová spolupráce má stále podporu většiny české veřejnosti. Tři ze čtyř obyvatel ČR si myslí, že je potřeba pomáhat lidem v rozvojových zemích. Více než 90 % dotázaných již někdy přispělo na dobročinné účely. Polovina české populace již někdy darovala peníze na humanitární pomoc a více než třetina na rozvojovou spolupráci. Prostředky zahraniční rozvojové spolupráce přispívají k mezinárodní snaze o zlepšení životních podmínek obyvatel v rozvojovém světě. Aktivity financované z těchto prostředků přispívají k zlepšování bezpečnostní situace ve světě včetně zemí EU. Zároveň pomáhají budovat dobré jméno ČR v řadě partnerských zemí, zlepšují zde podnikatelské prostředí, a tím umožňují rozmnožovat obchodní příležitosti pro české firmy a následně umožnit bezpečné obchodní případy.

V současné době, kdy je ve světě trendem minimalizovat dotace a zvyšovat podíl investičního kapitálu v rozvojových zemích, potřebujeme prostředky na rozvojovou spolupráci pro co nejlepší zajištění konkurenceschopnosti ČR mezi ostatními dárci, zejména pro mobilizaci investičního kapitálu tak, abychom byli schopni účastnit se rozvojových investic svými dodávkami a službami.

Rozvojová pomoc funguje. Rozvojové cíle tisíciletí OSN ukázaly, že je možné bojovat proti chudobě, zlepšovat životní podmínky lidí a dát jim šanci na důstojný život. Od roku 1990 se počet lidí žijících s méně než 1,25 USD na den snížil o jednu miliardu. Počet podvyživených dětí klesl o polovinu stejně jako dětská úmrtnost. Devadesát procent dětí na světě chodí do školy. Zároveň však téměř 800 milionů lidí žije v extrémní chudobě a prakticky stejný počet lidí je podvyživených. Přes 250 milionů dětí nechodí do školy, 2 miliardy lidí trpí nedostatkem vody, přes 60 milionů lidí po celém světě bylo nuceno opustit své domovy.

Zahraniční rozvojová pomoc by se měla zaměřovat na dlouhodobá řešení problémů v rozvojových zemích. Česká pomoc by měla být předvídatelná a transparentní, poskytovaná bez postranních úmyslů a tak, aby bylo zřejmé, že je poskytována Českou republikou.

Rozvojová spolupráce pomáhá lidem zvládat problémy, které je jinak často nutí opouštět místa, kde žijí. Díky ní se lidé dokážou lépe připravit na klimatické změny - příchod stále častějšího sucha či povodní - nebo získají vzdělání, které jim pomůže najít si práci či začít podnikat, a tím si zajistit obživu pro sebe a svoji rodinu. Je výhodnější investovat do řešení problémů lidí na místě než se potýkat s následky.

Transformační spolupráce odráží dlouhodobou zahraniční prioritu ČR, kterou je podpora svobody, demokracie a lidských práv. Tato priorita je součástí programového prohlášení vlády i dlouhodobých koncepčních dokumentů, jako je koncepce zahraniční politiky ČR a koncepce podpory lidských práv a transformační spolupráce.

A ze solidarity k později přihlášeným kolegům stejně jako můj předřečník bych to už v tomto okamžiku utnul. Celá důvodová zpráva je k nalezení v systému o pozměňovacího návrhu, takže já poprosím potom o podporu tohoto návrhu, neboť si myslím, že je v souladu se zahraničními zájmy ČR. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí v rozpravě je přihlášen pan poslanec Jakub Janda, připraví se pan poslanec Blaha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům. První je v systému zaveden pod číslem 1519 a přihlašuji se i ke svému druhému pozměňovacímu návrhu zavedenému v systému pod číslem 1521. Následně pozměňovací návrhy představím.

První pozměňovací návrh zavedený v systému pod číslem 1519, a to ve znění: Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 se mění takto:

1. Výdaje kapitoly 309 - Kancelář veřejného ochránce práv se snižují o částku 10 mil.

2. (Výdaje) kapitoly 333 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se navyšují, a to ve specifickém ukazateli "Všeobecná sportovní činnost" v položce "Všeobecná sportovní činnost - dotace (vč. programového financování)" na program 133 530 - Podprogram mobility o částku 10 mil. Kč.

K odůvodnění. V návrhu rozpočtu Kanceláře veřejného ochránce práv na rok 2019 je navrhováno opětovné zvýšení zaměstnanců o sedm míst, které návrh rozpočtu zdůvodňuje novou působností ombudsmana. Chtěl bych jen říct, že už v minulém roce jsme schvalovali navýšení o 16 nových zaměstnanců, které kromě programového financování z EU bylo taktéž zdůvodňováno nárůstem nových povinností ombudsmana. V současnosti má Kancelář veřejného ochránce práv 155 zaměstnanců a ještě několik dalších externích spolupracovníků s výdaji za 7 mil. Kč. Kmenových zaměstnanců je tolik, že jim musíme přistavovat další prostory, s čímž tento návrh počítá, a to ve výši oněch 10 mil. Kč. S tímto přístupem nepochybuji o tom, že i další rok nám na stůl přistane další návrh na zvýšení počtu zaměstnanců, další návrh na zvýšení výdajů pro externisty a možná další návrh na novou přístavbu nových kanceláří.

Myslím, že bychom se opravdu měli zamyslet, zda chceme z veřejného ochránce práv dělat takový robustní a masivní úřad čítající pomalu dvě stoky zaměstnanců. Vždyť tolik zaměstnanců mají ty nejmenší krajské úřady a tímto tempem nám tady pomalu vzniká druhé Ministerstvo spravedlnosti. Za další rok totiž přijde požadavek na dalších deset míst a to už by si zasloužilo v podstatě svého náměstka, který bude řídit jenom ten úřad sám pro sebe. Pak druhého náměstka samozřejmě s dalším platem, služebním autem a já nevím, jakými dalšími výhodami. Tento nárůst státního aparátu a úředníků je prostě šílený a z tohoto důvodu jsem podal k této věci pozměňovací návrh.

Můj druhý pozměňovací návrh je v systému zaveden pod číslem 1521, a to ve znění: Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 se mění takto:

Výdaje kapitoly 304 - Úřad vlády České republiky se snižují, a to v § 614 500 - Výdaje na dotační program "Podpora veřejně prospěšných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů" o částku 7 mil.

Výdaje kapitoly 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to ve specifickém ukazateli "Dávky osobám se zdravotním postižením" se navyšují o částku 7 mil. Kč na příspěvek na zvláštní pomůcku.

Podobný pozměňovací návrh jsem podával již v loňském návrhu rozpočtu s tím rozdílem, že ušetřené prostředky by šly do sportu. Vzal jsem si však k srdci argumenty svých rozhořčených kolegyň, které byly pobouřeny, že chci tyto peníze vynaložit do sportu, který na rozdíl od genderových aktivit považuji svým přínosem a dopadem za mnohem efektivnější a mnohem lépe vynaložené. Nicméně ke kroku přesunout tyto peníze na potřeby zdravotně postižených mě spíše než pobouření zastánců agresivního feminismu z řad neziskových organizací přiměl e-mail jedné dámy ze severní Moravy, která již několik let bojuje s tím, že jí stát nechce přispět na nové invalidní berle. Do sportu proto přidávám peníze v rámci svého jiného pozměňovacího návrhu a 7 mil., za které se tisknou brožury a vydávají letáky, navrhuji přesunout právě na výdaje pro nákup kompenzačních pomůcek lidem se zdravotním postižením. Stále však říkám, a to platí, že aktivity v oblasti rovných příležitostí žen a mužů podporované dotačním titulem Úřadu vlády rozhodně nejsou nutnými výdaji státu.

Vzhledem také ke kvalitě projektů z minulých období lze pochybovat o společenské prospěšnosti, přínosu i jejich validitě. Je potřeba zcela otevřeně říct, že v současnosti je dotační program pro rovné příležitosti žen a mužů zneužíván pro ideologické a politické zázemí organizací nebo obnovu jejich materiálně technické základny, a to opakovaně. Tyto dotace jsou poskytovány neziskovým organizacím s velmi úzkými vazbami na krajní nebo extrémní levici, zastávají ideologii kulturního marxismu a velmi často spolupracují s organizacemi sledovanými Bezpečnostní informační službou, a výrazným způsobem tak přispívají ke ztrátě důvěry společnosti v práci neziskových organizací.

Položka státního rozpočtu České republiky ve specifickém ukazateli dávky osobám se zdravotním postižením, které jsou používány pro příspěvky na kompenzační pomůcky, svou alokací naopak dostatečně nereflektuje nárůst nákladovosti systému sociálních služeb, zejména s ohledem na tržní ceny kompenzačních pomůcek, a navýšená částka bude použita na příspěvky na zvláštní pomůcky. Omezení výdajů, které by jinak byly použity pro aktivity v oblasti rovných příležitostí, povede alespoň k částečnému a minimálnímu narovnání podfinancovaného stavu péče o zdravotně postižené občany.

Dovolte mi však ještě ve velké krátkosti zhodnotit onen dotační genderový titul a přednést vám argumenty, proč jsou tyto aktivity vynakládány zcela bezúčelově.

V loňském roce na můj pozměňovací návrh padala řada kritiky, že problematika se netýká jenom rovných příležitostí, ale často ochrany lidí ve velmi nepříjemné situaci. Například žen, které si prošly domácím násilím nebo které byly znásilněny. Není to pravda. V roce 2017 bylo dotačním programem podpořeno 15 z celkem 28 přijatých žádostí o dotaci. V roce 2018 to pak bylo 13 z celkem 18 přijatých žádostí a ani jeden, ani jeden z těchto projektů se nevěnoval domácímu násilí páchanému na ženách nebo o jejich následnou péči. Naopak projekty zaměřené proti domácímu násilí podpořeny nebyly. Průměrná výše dotace činila 465 000 korun na jeden projekt. A velice zajímavá informace o sídle jednotlivých podpořených organizací: pouze jeden příjemce sídlí v Brně, zbývající mají sídlo své organizace uvedenou Prahu.

Jak je tedy vidět, problémy s rovností jsou tedy skoro výhradně záležitostí hlavního města a regionů se kromě výjimek nedotýkají takřka vůbec. Ovšem dovolte mi citovat závěrečnou zprávu vyhodnocení Úřadu vlády. Cituji: "Struktura dopadů aktivit podpořených projektů se změnila. Zatímco dříve příjemci mnohem více cílili na celou Českou republiku, tentokrát své aktivity více soustředili zejména na hlavní město Praha." Konec citace. Dále Úřad vlády uvádí, že opakovaně byly dotačním programem podpořeny dvě třetiny organizací, tedy pořád jedny a ty samé organizace. V roce 2018 je situace obdobná a celkem osm organizací bylo totožných s rokem 2016. Jsou to především organizace Česká ženské lobby, Fórum 50 % a Gender studies. Počínaje rokem 2015 patří tyto organizace dokonce mezi pravidelné příjemce.

Nejvíce pak projekty řešily problémy v oblasti důstojnosti a integrity žen a mužů, podobně tomu bylo i v uplynulých letech. Téměř polovina podpořených projektů se také věnovala podpoře spolupráce s partnery a odstraňování genderových stereotypů ve společnosti. Oblasti rovnosti na trhu práce a podnikání a ve vnějších vztazích nebyly v roce 2017 přímo pokryty. Ptám se vás tedy mezi řečí - kde je řešení domácího násilí?

Nicméně podívejme se trochu detailně na projekty, které z peněz daňových poplatníků podporujeme. Jako příklad dobré praxe závěrečná zpráva Úřadu vlády uvádí projekt spolku proFem s názvem Nová koncepce znásilnění ve světle Istanbulské úmluvy. Tento projekt spočívá v tom, že právníci spolku vymysleli novou podstatu trestného činu znásilnění s principy uvedenými v Istanbulské úmluvě, a pozor, to je teď důležité, také nový způsob strukturované penalizace, a s tímto rezultátem vedla diskusi se soudci a státními zástupci. Projekt obecně prospěšné společnosti Gender studies pak jako příklad dobré praxe vymyslel vzdělávací kurz Práce s genderovými aspekty, s nímž měl seznamovat pracovnice dětských domovů. Tak nevím, zda se v domovech odehrává tolik domácího násilí, ale alespoň proškolíme vychovatelky o genderových aspektech, nejspíše proto, aby nikomu nemohlo být divné, že malý Pepíček si hraje s vojáčky, zatímco malá Anička si hraje s panenkami.

Úřad vlády také uvádí jako příklad dobré praxe populární soutěž o nejuvědomělejšího muže s názvem Genderman, která jako svou aktivitu kromě osvěty v tom, že muži nemají otevírat ženám dveře, zvolila vydání příručky Muži a rovnost žen a mužů v České republice, která se obrací k mužům s apelem na vztahy mužství a moci. Dobrým příkladem je dle Úřadu vlády také projekt Unie porodních asistentek, která založila facebookovou skupinu pro studentky porodní asistence, která podněcuje členky ve výměně informací. Zajímavou informací, kterou je nutné zmínit, je silné posilování partnerství s organizací Liga lidských práv. Členkou této organizace je právnička Zuzana Candigliota - já se omlouvám, nevím, jestli to jméno čtu správně - tedy advokátka, která se soudí s Českou advokátní komorou kvůli kárnému provinění, když nazvala břeclavského starostu pohlavním orgánem.

Ještě jednou se tedy ptám - kde jsou oběti domácího násilí? Ženy, kterým spolky pomáhají z osidel prostituce? Kde je ta terénní práce? Je snad ve spolku La Strada, kterou tady minulý rok uváděla paní poslankyně Richterová? Ona obecně prospěšná společnost La Strada obdržela dotaci ve výši 412 000 korun. Z vyúčtování projektu vyčteme, že osobní náklady činily 303 000 korun, zbytek peněz byl vynaložen na provozní náklady, mezi něž patřil např. nákup síťové nabíječky k tabletu, obal na tablet, občerstvení na školení. Co že bylo výstupem projektu? Za prvé informační brožura, za druhé vícejazyčný komiksový leták, za třetí vypracování komplexní analýzy.

Je snad tedy domácí násilí řešeno spolkem Fórum 50 %? Kdepak! Hlavním cílem projektu totiž bylo zvýšení zastoupení žen v rozhodujících pozicích v České republice. Aktivity projektu se primárně zaměřovaly na oblast zastoupení žen a mužů v politice v rozhodovacích pozicích, ale dotýkaly se i jiných oblastí, např. systémového přístupu monitoringu současného stavu, osvěty, iniciace systémových změn a zvyšování kompetencí žen pro rozhodovací pozice. Mezi aktivity tak patřilo např. školení v Americkém centru (nesrozumitelné), kterého se kromě paní poslankyně Richterové účastnilo celých dvacet lidí. Dále to bylo dle závěrečné zprávy projektu šíření sportů na facebooku a šíření tiskových zpráv.

Výsledkem spolupráce s Českou ženskou lobby, taky je podpořenou organizací z tohoto dotačního titulu, pak byla třeba debata v Knihovně Václava Havla s fotokoutkem. Mezi významné publikační aktivity pak patřilo publikování na blogu paní Jany Smiggels Kafkové. Jako velice úspěšnou práci projekt považuje zisk 226 lajků na facebooku a překročení plánu počtu příspěvků na facebooku, protože zatímco si projekt naplánoval 200 příspěvků, dokázal jich udělat dokonce 269. Ne, vážení kolegové, to nejsou domněnky, to jsou citace ze závěrečných zpráv.

Pokračujme dále. V nákladech na projekt máme položku pronájem kanceláří za 72 000 korun a mzdy ve výši 315 000 korun. A tady vás žádám, najděte si rozhovory na toto téma z loňského roku, kdy jsem byl napadán, že v rámci projektů se peníze zcela určitě nepoužívají na pronájmy kanceláří, tím spíše ne na nájmy kanceláří v centru Prahy, jako má spolek Gender studies. V oněch provozních nákladech je však také zahrnut mimo jiné nákup komody, kontejneru pod stůl a jiných užitečných věcí v celkové výši 106 992,99 korun. Abych byl objektivní, dodávám, že nákup komody Soft plus a kontejneru pod stůl Optima Úřad vlády neuznal, a tak ušetřil 5 683 korun. Mezi hlavní výstupy projektu pak patřilo šíření elektronického letáku, rozesílání tiskové zprávy a debata. Znovu se ptám, kde je to domácí násilí. Je to snad v komodách a v pronájmu kanceláří?

Zapsaný Spolek pro dialog, který uspořádal čtyři workshopy pro třicet lidí, pak vykázal rovněž jednoduché náklady - 154 000 na platy, 2 800 na nákup tiskárny a zhruba 6 000 na nákup tonerů a občerstvení. Zajímalo by mě, o čem tady tyto workshopy byly. Tak tedy pro představu, jeden ze zvacích letáčků zněl: Rozhněvané ženy vás srdečně zvou na nenásilnou komunikaci, která vám umožní prožívání všech práv mužů, ženám i dětem.

V provozních nákladech však nezahálel ani projekt České ženské lobby za 140 000 korun vynaložených jen na provoz spolku, tedy na kancelářské potřeby, občerstvení při výkonných výborech a valných hromadách, elektřinu a plyn, údržbu kanceláře, cestovné a ostatní osobní náklady ve výši 50 000 korun. Pomíjím cíleně okolnost, že tomuto spolku, ve kterém je také členka a dokonce jedna ze statutárních zástupkyň spolku Eliška Kodyšová, která zároveň působí jako místopředsedkyně Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Stejným případem je ředitelka Genders studies Helena Skálová, jejíž projekt obdržel 691 736 korun, a drtivá většina peněz byla vynaložena na mzdy a diskusní setkání v knihovně Genders studies.

Loňským velmi oblíbeným argumentem bylo tvrzení, pokud už za tu práci něco bereme, tak to děláme skoro zadarmo, za mrzké odměny prudce padající pod průměrnou mzdu. Slova paní ředitelky Skálové. Proto se podívejme např. na projekt Cats2Cats a jejich projekt stručná historie žen v umění, kde na dohodu o provedení práce pracoval jeden zaměstnanec za 250 korun na hodinu a přišel si na krásných 63 000 korun. To je skutečně velmi podprůměrná mzda. Pro pořádek také uvádím, že právě v tomto projektu našla i kontrola úřadu středně závažné závady ve vyúčtování.

Že to nic neznamená, je to jenom jeden projekt? Kdepak. Podíváme-li se totiž na další projekt s názvem Čas na paritní demokracii obecně prospěšné společnosti Fórum 50 %, zjistíme, že zdejší PR manažerce pracující na třetinový úvazek byla uznána mzda 30 000 korun měsíčně. Abych byl korektní, úřad vlády této podprůměrně ohodnocené dámě vyplatil z peněz daňových poplatníků pouze 45 000 korun. A za co vlastně? A teď poprosím o pozornost dámy poslankyně: za akci Růže pro poslankyně, která měla rozdávat růže nově zvoleným poslankyním na prvním jednání této Sněmovny. Já jsem si provedl takový malý průzkum u deseti poslankyň, a představte si, že šest z deseti dam tu růži nedostalo. Možná že jsem se ptal špatně nebo špatných paní poslankyň.

Spolek Nesehnutí a jeho projekt Vzděláváním proti genderovým stereotypům, jehož hlavním cílem bylo zvýšení citlivosti k genderovým otázkám ve školství u různých aktérů vzdělávacího systému se zvláštním zřetelem k aktérům, se kterými se pracuje málo či vůbec, např. se jedná o skauty a skautky. Nevím sice, co to má přesně znamenat, ale ptám se tedy znovu: Kde je řešeno ono domácí násilí?

Zdaleka nejvíce mě však zaujal projekt Zapojení žen do snižování dopadů klimatické změny od Ekumenické akademie. Ona Ekumenická akademie má totiž bohaté vazby na krajní levici. V týmu Ekumenické akademie tak např. působí Jan Májíček, který se do známosti širší veřejnosti zapsal jako mluvčí iniciativy Ne základnám a sympatizant teroristického hnutí Hizballáh. Ekumenická akademie rovněž dlouhodobě spolupracuje s německou postkomunistickou nadací Rosy Luxemburg, která je propojena s krajní levicovou stranou Die Linke a která má v Česku vazby na uskupení socialistický kruh, krajně levicovou ekonomku Ilonu Švihlíkovou nebo konspiračního teoretika Daniela Solise. Ekumenická akademie se ve svém projektu slibovala zaměřit na problémy jako feminizace chudoby a podporu fairtradových výrobků. Za tímto účelem zaplatila k pořízení tematické výstavy a na nejrůznějších místech Česka, třeba ve Štětí nabízela fairtradové dobroty. A to je prosím citace ze závěrečné zprávy. Fairtradové dobroty.

Dále pak např. Ekumenická akademie promítala studentům Střední školy obchodu, služeb a řemesel a žákům Základní školy Husova v Táboře film Velká banánová loupež. Lobbovala u zástupců samospráv a na konferencích nahlížela na téma udržitelného rozvoje z genderové perspektivy. Sama Ekumenická akademie přitom přiznala, že při realizaci projektu se potýkala s problémy. Oproti původně předpokládané částce 821 541 korun tak vyšel na pouhých 703 077 korun. Daňový poplatník přitom nezaplatil jenom zmíněnou výstavu, ale prakticky po celý rok financoval aktivisty, chody i kanceláře i nejrůznější vybavení. Na platy včetně zákonných odvodů a dohod o provedení práce zamířilo 161 746 korun. Dalších 10 000 získali aktivisté na cestovném a za 21 352 korun jim daňový poplatník koupil notebook, reprobedny, kancelářské křeslo a telefon. Konečně na chod kanceláře padlo 80 760 korun, a to včetně energií a účtů za telefon. V žádosti Ekumenické akademie také činilo financování 31 455 korun z ostatních zdrojů. Jenže - na sponzorských darech dokázala Ekumenická akademie získat celých 213 korun. 213, ne 231 tisíc. 213 korun. 99, 97 % vynaložených prostředků tak putovalo z kapes daňových poplatníků. Z vlastních zdrojů tak bylo hrazeno pouze jen 0,3 promile vynaložených prostředků.

Dámy a pánové, závěrem chci říct, abychom si přestali hrát na pohádky o obětavých neziskovkách, které si pod rouškou agresivního feminismu berou za své rukojmí ženy, které prodělaly domácí násilí. Samotné neziskové organizace se v posledních letech potýkají s obrovskou ztrátou důvěry veřejnosti. Podle posledního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění jim nedůvěřuje 51 % respondentů. Neziskový sektor obrovským způsobem doplácí na to, že z veřejných prostředků stát podporuje právě dotační tituly, jako jsou genderové aktivismy. Přestaňme za veřejné peníze tisknout letáčky, brožury a komiksy. Přestaňme dotovat aktivistům kancelářské židle a komody a dejme tyto peníze zdravotně postiženým občanům na kompenzační pomůcky.

Já vám děkuji za pozornost a věřím v podporu mých pozměňovacích návrhů. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji za vaše vystoupení. Vaše vystoupení vyvolalo celou řadu faktických poznámek. První je pan poslanec Ferjenčík, připraví se paní poslankyně Gajdůšková, pan poslanec Dolínek a pan poslanec Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jen velmi stručně reagovat na svého předřečníka. Za prvé, porodní asistentky jsou velice důležitá profese. Myslím, že je užitečné, aby si vyměňovaly informace, a vůbec nerozumím tomu, co na tom kolegovi vadí. Myslím, že je správně, že to stát podporuje. Tak to je jedna poznámka.

A druhá poznámka, že bych si velmi přál, abychom stejně podrobný přehled o hospodaření měli i o jiných státních institucích, ne jen o tom neziskovém sektoru. Myslím si, že samozřejmě některé ty projekty jsou problematické, to asi tady nebude zpochybňovat nikdo. Nicméně už jenom to, že máme takový detailní přehled o tom financování, je velice dobré. A přál bych si, abychom to měli u těch položek, které čerpají násobně větší prostředky z rozpočtu, kdybychom i tam mohli takto detailně se zabývat efektivitou těch peněz. Ostatně i v tomto duchu podáme i návrh doprovodného usnesení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já jsem žila v domnění, že toto odpoledne patří k projednávání státního rozpočtu, nikoliv ideologickým debatám o tom, co je, či není genderový náhled. To za prvé.

Za druhé by mě skutečně velmi, velmi zajímalo, jak pan kolega předřečník z klubu ODS tedy si myslí, že je potřeba řešit domácí násilí. Mimochodem domácím násilím má podle statistik a podle toho, co je přiznáváno, nebo nějakým sexuálním násilím, má nějakým způsobem zkušenost každá třetí žena i v České republice.

A pokud se týká rovnosti, jenom na trhu práce ženy v České republice vydělávají v průměru o 22 % méně než muži. Vysokoškolsky vzdělané ženy dokonce o 29 % méně než muži, což je rozdíl 15 tisíc hrubého měsíčně. Zdůrazňuji, že tyto statistiky se uvádějí za stejnou práci na stejném místě.

A další věci bychom mohli citovat. V mezinárodním srovnání je Česká republika tedy v oblasti rovnosti žen a mužů např. v žebříčku Světového ekonomického fóra, na což by ODS měla slyšet, hodnotícím genderové nerovnosti se ČR umístila na 88. místě ze 144 hodnocených zemí. A v obdobném žebříčku Evropského institutu pro rovnost žen a mužů se ČR umístila na 25. místě z 28 zemí.

Myslela jsem si, že jsme v 21. století a chceme být civilizovaná země. A skutečně mě docela překvapuje to (Předsedající: Váš čas.), jak zástupce ODS tady věc nahlíží a prezentuje. (Předsedající: Děkuji.) Myslím si, že bychom měli spíš tyto organizace podpořit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za čas. Pan poslanec Dolínek.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré odpoledne. Jsem trošičku, nechci říct zděšen, asi jsem to mohl čekat, ale zaražen, jaký slovník, jaké škatulkování zde můžeme zažít v Poslanecké sněmovně. Aby tady z úst jakéhokoli relevantního politika zaznívalo extrémní levice, neomarxismus a já nevím, co všechno, u lidí, kteří jsou běžnými, normálními představiteli neziskového sektoru, mi přijde trošku zděšující. Také se tady nepouštím do hodnocení některých lidí, protože mi přijde, že to sem nepatří.

Samozřejmě věc druhá je, pakliže někdo nesouhlasí s některými projekty, bavit se o nich jinde než jednou za rok zde na tomto místě a jít aktivně do toho, bavit se, zda směřování a zadání programu je správně, nebo ne. Ostatně paralela je ve sportu, v mládeži, všude jinde, když se narazí na nějaké limity programů, tak se vždycky začíná s tím, že se baví o nastavení těchto programů.

A jedna věc ze všeho, mně to celé přijde poměrně nefér, jak to tady zaznívá, protože víme, že samozřejmě všechny neziskovky fungují na základě vícezdrojového financování, že ti lidé pracují na více projektech, že z těch projektů samozřejmě zabezpečují chod neziskových organizací a samotné projekty také zabezpečují. Bohužel český donátorský systém není na tak vyspělé výši, aby se řada věcí mohla přenést na soukromé donátory. Bohužel pořád ta kultivace zde není tak vysoká. Také bych si to uměl představit, ne v této oblasti, ale obecně u donátorství, v jiné podobě. Ale motivační prvky jsou na nás, abychom je dokázali do legislativy dostat, aby donátorství bylo věcí prestiže a toho, že lidé jsou připraveni to dělat.

Ale jedna věc byla absolutně nefér, a to říkat, kde sídlí organizace, které o něco žádají. Svaz pana kolegy poslance sídlí sportovní na Praze 6 v Cukrovarnické ulici, a aktivity svazu zde neprobíhají pořádně ani z 1 %, když neberu oddíl Lajdáček a pár dalších, které mají suchou přípravu tady. Proto prosím, neberme, kde mají svá sídla, berme, kde realizují projekty. Je to důležitější. Takto si vážím i jiných organizací, které holt někde sídlo musejí mít, a dívejme se (Předsedající: Váš čas.), jak prošla realizace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Faktická poznámka, pan předseda Bartoš. Připraví se paní poslankyně Pekarová, Janda, Kasal, Nacher. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobré odpoledne. Jenom bych v rychlosti chtěl poděkovat svým dvěma předřečníkům prostřednictvím pana předsedajícího a reagovat na třetího předřečníka. Myslím si o sobě, že nejsem extrémní citlivka, ale to, co tady zaznělo, se mi jevilo dost nefér, a podle vašeho vyjádření, pane kolego, mi přijde, že těch peněz na to dáváme ve finále ještě málo.

Primární způsob, kterým se řeší domácí násilí, je otevřenost, zapojování, je to vzdělání. Vy jste tady házel ciframi. Na jednu stranu říkáte, že se tento sektor málo propaguje, a pak hodnotíte, jestli je hodně dát marketingovému specialistovi na PR na zvedání toho tématu ty finance. Hodnotil jste roční mzdy 160 tisíc. Tak to je 10 tisíc měsíčně. Napadat tuto věc v momentě, kdy v Čechách je velké procento domácího násilí a řeší se pouze vzdělaností, informovaností a otevřeností, je podle mě sprosté.

Velmi mě mrzí, já se těch akcí často i účastním, protože mě téma zajímá, myslím si, že rovnoprávnost je pouze deklarativní, není skutečná. A když jste hovořil o tom, že vyšla nějaká brožurka, já se schválně podívám do systému sněmovny, jestli to tam najdu, kolik stála ta naše slavná kartička ke 100 letům zasedání sněmovny v počtu 200 poslanců v krásném obalu a jaký byl její informační přínos pro mě, nebo třeba pro vás, když hovoříme o materiálech a nákladech na informační letáky. Nepřišlo mi to hodně fér. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Pekarová, připraví se pan poslanec Janda s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Od pana Jandy už to nepřekvapí, protože tuto diskusi už jsme si tady zažili i při projednávání rozpočtu v minulém roce. On si v tomto našel své téma. Budiž, každý se samozřejmě může věnovat, čemu uzná za vhodné. Ale mě z celého jeho dlouhého a velmi detailního projevu zaujalo to, že řekl, že se vůbec nediví, že neziskový sektor u nás ztrácí, řekněme, důvěryhodnost veřejnosti právě z těchto jemu možná logicky znějících argumentů, ale v některých případech mě až překvapující jeho nejenom rétorika, ale výrazy, které používá, ale i argumentace.

Chtěla bych se neziskového sektoru zastat, protože neziskový sektor, občanská společnost dělá obrovskou práci. Dneska máme mimochodem Mezinárodní den dobrovolníků, tak tímto vzpomínáme i na ty, kteří svůj čas, energii, věnují zcela bez nároku na honorář právě tomu, aby dělali svět lepším, ať už přímo tady, nebo kdekoli jinde v jiných zemích.

Já si tohoto velice vážím a vážím si všech těch, kteří se za často velmi nízké platy snaží věci posouvat k lepšímu. A vy naopak právě touto argumentací prostřednictvím předsedajícího právě děláte tu medvědí službu a naskakujete na tu vlnu, která se tady vytváří, a nebudeme tady asi v rámci faktické poznámky spekulovat, odkud všude tyto vlivy jsou, které právě neziskový sektor a občanskou společnost obviňují z kdečeho. Myslím si, že kdyby třeba i ostatní příjemci státních peněz byli pod takovým drobnohledem, pod jakým jsou právě neziskové organizace, tak by to bylo jenom ku prospěchu věci, protože oni opravdu nejenom ve výročních zprávách, ale ve všem, co dostanou, musí do posledního haléře dokladovat. (Předsedající: Čas.) Je to nefér vůči nim.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jakub Janda a připraví se pan poslanec David Kasal, s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na paní kolegyni Gajdůškovou a na pana kolegu Bartoše. Domácí násilí, ano, je velké téma. A já nezastírám, že toto téma se musí řešit. Musí se řešit. Je to velké téma. A já jsem tady - pak, až to vyjde ve stenozáznamu, projeďte si, co jsem k tomu řekl. Že tyto neziskové organizace, které jsem jmenoval, se za to jenom schovávají, loni jsem byl napadán, a vůbec se domácímu násilí nevěnují. To je to, co jsem k tomu chtěl říct. Domácí násilí je velké téma, domácí násilí se musí řešit, ale tyto neziskovky se za něj jenom schovávají a žádný projekt, který vytvořily, se domácímu násilí nevěnoval.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec David Kasal, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane předsedající. Rád bych reagoval na paní poslankyni Gajdůškovou vaším prostřednictvím, které si velmi vážím. Jenom k těm číslům. My už jsme to probírali na sociálním výboru. Já nezpochybňuji, že je určitá nerovnost, ale 22 %, která je uváděna, tak když jsem si nechal poslat základní čísla, a tím se i my sami dostáváme na 88. místo, tak nemůžeme porovnávat to, že porovnávám profese horníků a porovnávám profese v sociální oblasti. Protože rozhodně ženy nebudeme chtít, aby pracovaly v hornictví. To je jeden problém.

Druhý problém je, že jsou tam extrémní skupiny dobře placených úředníků, což je v bankovnictví. A když jsme si to potom probírali s dotyčným pánem z vládního výboru, tak si myslím, že by se to mělo trošku narovnat, ta statistika. Hovořím i z toho důvodu, že ve zdravotnictví v sociální oblasti máte tabulkové platy a tam ty rozdíly fakt nejsou takové.

Takže já tvrdím ano, nerovnost je, ale nesouhlasím s tím, že je 22 %.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem nechtěl skutečně mluvit k tomuto bodu. (Smích v levé části jednacího sálu). To se musím přiznat, ale musím. Já se musím kolegy Jandy zastat, protože on je konzistentní. A mimochodem jsou konzistentní i ty reakce. On takhle vystupoval, jestli si vzpomínáte, před rokem, a pokud si vzpomínám, tak ty peníze on navrhoval přesunout do sportu. Já jsem tenkrát pro to hlasoval. Teď je navrhuje přesunout pro podporu osob se zdravotním postižením, jestli jsem správně pochopil. Jinými slovy, on je v tomto konzistentní. To není tak, že by teď tady hrál nějaké divadlo. Ale konzistentní jsou i ty reakce, které se tomu brání. On tady neudělal nic jiného než to, co udělal před rokem. On jenom přečetl výčet těch projektů. To, že jsou některé ty projekty a některé ty organizace jako absurdní, tak to tak prostě je. On tady dal pouze zrcadlo.

A zcela zásadně, když se tady říká slovo demagogie nebo něco takového, manipulace, tak zcela zásadně nesouhlasím s tezí, se kterou se tady asi budeme setkávat dost často u Istanbulské úmluvy - že kdo nesouhlasí s těmito projekty nebo kdo nesouhlasí s ratifikací Istanbulské úmluvy, tak jakoby podporuje domácí násilí? To přece nemůžete myslet vážně. Prostě jenom nesouhlasíme s tímhle způsobem fungování takzvaných neziskových organizací. Protože pak je to medvědí služba. A podívejte se, jak se vyvíjí některý průzkum, jaký mají názor lidé na Istanbulskou úmluvu, ale i třeba na manželství stejnopohlavních párů. Prostě když je něčeho moc, když se to přežene, tak ty lidi to naštve. A to je podle mě to, co tady chtěl říci a podtrhnout kolega Janda.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Jaroslav Holík, připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně a vážení kolegové, my tady schvalujeme asi ten nejdůležitější úkol, který tady ve Sněmovně máme, nebo měli bychom ho schvalovat. Ale místo toho se tady vedou žabomyší války. Já beru, že domácí násilí je zajímavé téma, že je to nutné téma, ale ten rozpočet je z mého hlediska důležitější. Takže doporučuji, udělejme státní rozpočet a pak si tady udělejme program. Třeba kaleidoskop.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Souhlasím s tím, že se máme věnovat státnímu rozpočtu, a také jsem to na začátku prvního vystoupení řekla. V téhle chvíli jenom dvě kratinké poznámky na svého velmi váženého pana kolegu Kasala, statistika. Já jsem použila čísla, která dává Úřad vlády. Já to neumím přepočítat. Jedna věc.

Druhá věc. Otázka na pana poslance Jandu, prostřednictvím pana předsedajícího. Jak chcete skutečně dospět ve společnosti k tomu, aby domácí násilí, sexuální násilí bylo skutečně nepřijatelné v té společnosti, než že budete vychovávat a než že budete dělat osvětu? Jinak to nejde.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času faktické poznámky. Pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já na začátku vaším prostřednictvím chci poděkovat panu kolegovi Nacherovi, který tady spoustu věcí, které jsem chtěl říct já, řekl i za mě. Ono totiž je rozdíl mezi dobrovolnickou aktivitou, kterou musíme podporovat, a klobouk dolů před všemi, kteří pomáhají a jistě tam si zaslouží i státní pomoc. Ale je rozdíl mezi politickým aktivismem, který nepomáhá, pouze se za nějaká témata schovává a snaží se přesvědčit za peníze daňových poplatníků o své pravdě. A podle mě to byl účel vystoupení mého kolegy pana Jandy.

A já jsem chtěl reagovat na pana předsedu Bartoše vaším prostřednictvím, který tady řekl slovo: není fér házet ciframi. No, kdy jindy se bavit o penězích z peněz daňových poplatníků než při projednávání státního rozpočtu. Tohle vyjádření nebylo fér, pane předsedo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem... Pardon, tak ještě pan Bartoš s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já bych to jenom upřesnil. Tady zaznívalo: ježíšmarjá, sto tisíc ročně ve mzdových prostředcích! Tak já jsem uvedl, že ve mzdových prostředcích za rok sto tisíc je deset tisíc měsíčně. Já mám rád, když zaznívají přesné informace, když je jasně řečeno, o jakých sumách se bavíme, kolik můžete pořídit PR manažerů nebo poradců třeba i pro ten Facebook, kolik třeba ODS platí svému správci Facebooku. My to víme, my to zveřejňujeme. Takže úplně normálně, prostě když se bavíme o něčem, jestli je efektivní, tak prosím vás řekněte, je to za deset tisíc měsíčně, abychom pak viděli, jak jsou nabobtnalé ty neziskovky, kolik tam utrácejí v těch personáliích. Já jen doufám, až se budeme bavit třeba o výběru autorského práva pro OSA, tak že se nikdo nebude divit, že tam zahučí tři sta milionů jenom v provozních nákladech prostě. Vždycky musíme dát ten rámec. A prosím vás, v několikasettisícovém rozpočtu jedné organizace na rok v těch mzdových prostředcích je sto tisíc opravdu nic. To ten člověk, když bude chodit po přednáškách po škole, tak to projezdí jenom na jízdném.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan místopředseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tak už tady zazněly pozměňovací návrhy, které předkládá naše hnutí SPD ke státnímu rozpočtu. Já bych snad jenom zrekapituloval, že je předkládáme ve výši přibližně 3,5 miliardy korun. A když to shrnu, jedná se o přesuny peněz směrem ke slušným a řádným občanům, od politických neziskovek směrem ke zdravotně postiženým spoluobčanům; dále navrhujeme snížení výdajů na zahraniční mise české armády a naopak zvýšení peněz na obranu České republiky; navrhujeme také investovat do protiimigračních opatření formou lepšího zacílení rozvojové pomoci, omezení inkluze ve školství a naopak podporu zdravotně postiženým lidem a také například podporu řešení kůrovcové kalamity. Navrhujeme také zvýšit výdaje na podporu boje se suchem a vysycháním vody v krajině.

Výhrady k předkládanému rozpočtu na rok 2019 jsme tady už jménem SPD mnohokrát vyslovili. Jsme na vrcholu konjunktury. Řečeno s klasiky, lepší časy jsou už za námi. Odhady daňových příjmů jsou založeny na dubnové makroekonomické predikci, která počítá s nárůstem HDP ve stálých cenách o 3,3 %, v běžných cenách o 5,2 % HDP. Těmto číslům dnes už nevěří ale ani Ministerstvo financí, které zhruba každý kvartál svůj odhad opravuje. Poslední listopadový už mluví o růstu jen 2,9 %. Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 %. Jde o vůbec první pokles od prvního čtvrtletí roku 2015. Ještě více varující je takzvaný indikátor IFO, který mapuje podnikatelské klima v Německu. Zatímco v říjnu byl na hodnotě 102,9 bodu, o měsíc později klesl na rovných 102 bodů. Indikátor klesl již třetí měsíc v řadě, což je odbornou veřejností považováno za bod zvratu v ekonomice. Špatné odhady jsou jednou z výtek ekonomů na adresu Ministerstva financí, které rozpočty plánuje velmi odlišně, než jaká je realita na konci roku.

V roce 2011 šéf jedné firmy prohlásil - cituji: "Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznys plán se ztrátou, tak ho vyhodím." Tento šéf se následně stal ministrem financí a dnes je premiérem České republiky. Netuším, co se stalo, ale od té doby sestavuje rozpočty zásadně se ztrátou. Ještě v roce 2014 Andrej Babiš tvrdil, že do tří let by chtěl mít vyrovnané státní rozpočty. Píšeme rozpočet na rok 2019 a máme tu zase schodek jako hrom. Výdaje na obsluhu státního dluhu by se měly v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu zvýšit o 1,3 miliardy korun na 46,5 miliardy korun. Počítá se s nárůstem výdajů na úroky také o 1,3 miliardy. Samozřejmě problém je přezaměstnanost ve státní správě, která ubírá na jedné straně lidi soukromému sektoru, a na straně druhé tento soukromý sektor sdírá o peníze, za který stát platí bující byrokratický aparát.

Chtěl bych zdůraznit, že nemáme absolutně nic proti zaměstnancům ve státní správě. Naopak, jsme pro zlepšování jejich podmínek i platů. Aby stát fungoval, potřebuje dobré státní zaměstnance. Ale zároveň nesmí dojít k přezaměstnanosti ve státní správě, protože to pak vyústí v ekonomické problémy pro všechny.

Například EET provázela kampaň, která vytvářela pocit, že živnostníci stát okrádají. Co je to za nesmysl? Živnostníkům přece to, co si svou prací vydělají, po právu patří. Ten, kdo tady okrádá, je stát, který se pokouší ždímat živnostníky, firmy a také občany na maximum.

Za poslední čtyři roky stoupl počet státních zaměstnanců přibližně o 30 tisíc. Jen loni přibylo 10 tisíc nových zaměstnanců státu a náklady na ně stouply o 15 miliard. Celkem ve státní správě pracovalo 432 tisíc lidí. Výdaje na platy v ústředních orgánech státní správy byly meziročně vyšší o 10 miliard. Celkem stát úředníkům a dalším státním zaměstnancům vyplatil loni 166,6 miliardy korun.

Jak říkám, je dobře, že lidem rostou platy. Ale tato čísla jsou ekonomicky děsivá v okamžiku, když si uvědomíme, že jsme ve 21. století, že tu máme rychlou elektronickou komunikaci, počítače a software, který by měl spoustu práce zvládnout za člověka a práci urychlit a zefektivnit. V praxi se však děje za současné vlády přesný opak. Za současné vlády s modernějšími technologiemi je třeba víc a víc lidí než v časech, kdy úředník měl v ruce jen tužku, pero a kalkulačku. Svědčí to o zcela chybné vládní koncepci, na kterou ale ve finále finančně doplácejí všichni občané.

Pochopitelně tu máme naše v uvozovkách slavné politické neziskovky. Celkem získaly vybrané neziskové organizace od státu, od vlády, dotace ve výši 17,889 miliardy korun. A popravdě je extrémně těžké vyselektovat, které peníze šly skutečně na bohulibé projekty. Miliony si rozebírají nejen probruselští aktivisté, ale faktem je, že podle skandálu na Ministerstvu školství je čerpání dotací za současného vládního složení všeobecně velmi pochybné. Což je smutné, protože například sportování, hlavně dětí a mládeže, bychom měli podporovat na maximum.

Jen namátkou jsem se podíval na hospodaření neziskové tlupy pornoherce Jakuba Jandy, který si říká Evropské hodnoty. Bohužel nejaktuálnější výroční zpráva tohoto spolku je z roku 2016. Tyto politické manipulátory tehdy finančně podporovalo Ministerstvo školství, Úřad vlády České republiky, Ministerstvo zahraničí České republiky, státní Česko-německý fond budoucnosti spadající pod Ministerstvo kultury, a Ministerstvo vnitra.

A co za naše - vaše i moje - daně tenhle obskurní spolek vytváří? Obludné nesmysly, které donutily dokonce i české odborníky z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Ústavu mezinárodních vztahů, Metropolitní univerzity Praha a z Asociace pro mezinárodní otázky, aby se veřejně ozvaly a před bláboly takzvaných Evropských hodnot varovaly. V oficiálním vyjádření českých odborníků se píše, že - cituji: "Spolek Evropské hodnoty zaplavuje veřejnou debatu obrovským množstvím expertních studií vyznačujících se interpretací striktně na základě takzvané neokonzervativní ideologie a často nedostávajících základním etickým standardům jako přiznávání cizího autorství analytických závěrů, jejichž kompiláty nezřídka vydávají za vlastní výzkum. Samostatnou kapitolou je stigmatizace části argumentačního prostoru pomocí konceptů jako dezinformace, propaganda a hybridní hrozby. V podání Evropských hodnot se přitom dotýká i pozic, které jsou v západní odborné debatě legitimně a nezřídka dlouhodobě vyjadřovány. Evropské hodnoty jsou jen jedním, byť krajním případem, kam až může stírání hranic ideologie a odbornosti ve veřejné debatě dojít."

Vážené dámy a pánové. Alespoň vidíte, na co všechno stát v tomto vládou navrhovaném rozpočtu vynakládá velké peníze. Netuším, proč bychom měli ze svých daní platit jakékoliv scestné ideologické bláboly nejen pana Jandy. Opravdu se vymyká mojí představě, co vede třeba Ministerstvo školství, aby platili výjezdy pomateného gay pornoherce po středních školách. A nejen jeho, ale také zkrachovalých politiků, kteří si našimi penězi vylepšují rozpočet a nádavkem ideologicky balamutí středoškoláky.

Jedním z nich je třeba exposlanec Evropského parlamentu za ČSSD Libor Rouček. A hned se nám tu objevuje logika, proč ministerstvo vedené sociálními demokraty sype peníze spolku, který sociální demokraty živí. No, drazí kolegové a kolegyně ze sociální demokracie, nestálo by za úvahu začít uvažovat o nějakém poctivějším způsobu obživy, než je parazitování na veřejných financích?

Veřejné peníze jsou třeba na veřejné služby, na důchodce, na nemohoucí. Ne na bezpracné příjmy politiků, kteří mají minimálně zdravé ruce, když už ne rozum. Stát rozdává z veřejných peněz a místo hledání úspor v časech ekonomické hojnosti se dál zadlužuje. I povrchní pohled na výdaje státu ale ukazuje, že rezervy tu jsou. Jen je chtít hledat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Jakub Janda. (Smích v sále.)

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Já bych chtěl jen uvést na pravou míru, že pornoherec Jakub Janda nejsem já. Herecké vlohy jsem nikdy neměl a pornoherecké už vůbec ne. Je to opravdu jen shoda jmen. Tak jsem to chtěl uvést na pravou míru. (Potlesk a smích. Poslanci vykřikují: Kecáš, kecáš!)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vracíme se do rozpravy. Pan poslanec Blaha. Poprosím o klid v Poslanecké sněmovně a slovo má pan poslanec Blaha. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane předsedající. Kolega Janda skutečně není pornoherec. Jak známo, je to skvělý skokan. (Hlasitý smích a potlesk v celém sále.)

Ale teď k věci, vážené dámy, vážení pánové. Můžeme si říci, že se naší ekonomice daří. Nezaměstnanost máme nejnižší v Evropské unii a prakticky už nemá ani kam klesat, HDP roste, příjmy státního rozpočtu nebyly nikdy tak vysoké jako dnes. Jinými slovy, máme se vlastně docela dobře. V takové situaci od vlády očekávám, že bude dělat vše pro to, aby se tato spokojenost podařila udržet v naší zemi co nejdéle. Tedy že bude investovat do vzdělání, výzkumu, vývoje, infrastruktury, výrazně snižovat zadlužení Česka a zjednodušovat cestu všem, kteří chtějí podnikat a pracovat. Zkrátka bych očekával odpovědnou politiku s dlouhodobými cíli.

Jsem starostou 25tisícového města a vím, jaké je to hospodařit s rozpočtem, plánovat příjmy a výdaje a starat se o rozvoj. Ze státního rozpočtu mám ale zcela opačný pocit. Nejlépe ho asi vystihují slova prvorepublikového politika Antonína Švehly: "Sociální demokraté rádi rozdávají koláče, které sami neupekli a upéci ani nemohli, protože snědli těsto, které ještě nestačilo ani vykynout." Nejsilnější vládnoucí strana se sice jmenuje ANO 2011, ve skutečnosti už ale dávno převzala politiku sociální demokracie a tento pořád aktuální citát je tak víc než výstižný.

Mezi lety 2015 až 2019 vzroste počet státních zaměstnanců přesně o 45 775. Je mezi nimi také spousta úředníků, jejichž práci mají lidé bohužel často spojenou s nepříjemným vystupováním, zbytečným papírováním a těžkopádným přístupem. Průměrný plat ve státním sektoru je přitom vyšší než průměrný plat v sektoru soukromém. Asi nemusím dodávat, že to není příliš velká podpora firmám, které dnes bojují o každého zaměstnance.

Šetřivé a odpovědné chování státu se projevuje také na vzrůstajících nákladech na položku nazvanou zdánlivě nevinně nákupy materiálu. Ta je oproti loňskému roku vyšší o 5,6 %, jde o částku 9,5 miliardy korun. A co se pod ní skrývá? No jednoduše řečeno všechno to, co bychom nemuseli kupovat, kdyby státní správa byla elektronizována. Kdybychom nemuseli každý papír tisknout, zakládat, orazítkovávat a pak třeba skenovat a znovu tisknout. Ne, to není špatný vtip. To je realita českých úřadů. Nepatřila právě elektronizace mezi předvolební sliby této vlády?

Další milou položkou jsou ostatní neinvestiční výdaje. Tento záhadný název označuje všechno to, díky čemu se úředníkům na úřadech žije a bydlí lépe. Tyto výdaje samozřejmě také rostou, oproti roku 2018 dokonce o 7,2 %. Naše vláda si na ně vyčlenila 5,8 miliardy korun.

Narůstá i složená daňová kvóta, ale na servisu státu a rychlosti reakcí na kritické situace se to neprojevuje. Čelíme přitom velkým problémům, které se už nedají odkládat, a vláda má povinnost je řešit. Kůrovcová katastrofa devastuje naše suchem oslabené lesy. Bez ohledu na vládní proklamaci je dopravní infrastruktura na hanebné úrovni. Vláda zapomíná i na kulturu, regionální divadla nejsou podporována tak, jak by si zasloužila, a památky chátrají.

Připravil jsem proto pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu v těchto zmíněných záležitostech. Nejdete je pod čísly 1900, 1905 a 1906. Tímto se k nim hlásím a jsem přesvědčený o tom, že jde o důležité body, které je potřeba řešit a které si zaslouží vaši pozornost.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je tady jedna faktická poznámka, pan poslanec Ivan Jáč. Je tady v sále? Není, to znamená, že faktickou poznámku ruším. V rozpravě je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Přečtu omluvu. Omlouvám pana poslance Jáče na dnešní jednání od 18 hodin do konce jednání a paní poslankyni Věru Adámkovou na dnešní jednání mezi 17. a 19. hodinou z důvodu návštěvy lékaře.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych na začátku svého vystoupení chtěl vyjádřit uznání svému kolegovi poslanci Jandovi za ten rozbor, který učinil ohledně některých nevládních neziskových organizací. Píchl do vosího hnízda a mohl čekat, že jeho faktický výčet bude považován za nekorektní, nesprávný a že bude napaden. Nakonec aktivisté jsou nejenom v nevládních neziskových organizacích.

Chtěl bych ale své vystoupení zaměřit na kapitolu 315 Ministerstva životního prostředí, jejíž rozpočet jsem kritizoval již v prvním čtení. Musím říci, že významně v celém rozpočtu postrádám to, co v rozpočtech obcí a krajů patří k naprosto zásadním věcem, rozdělení na běžné a kapitálové výdaje očištěné od výdajů financovaných z Evropské unie, případně z finančních mechanismů, tak aby bylo vidět, jak skutečně jsou vynakládány prostředky vybrané z daní našich občanů.

Ve svém prvním návrhu bych se chtěl zaměřit na problém, který je významně skloňován v médiích a o kterém nakonec mluvil Stanislav Blaha, předřečník. Je to významný problém sucha, problém, ze kterého pak vyplývá i kůrovcová kalamita a další. V našem rozpočtu se boji se suchem věnují dvě položky: program Péče o krajinu a program Obnova přirozených funkcí krajiny. Program Péče o krajinu je dotován poměrně významně. Je tam 150 mil. korun. Otázka je ale ta, že se věnuje spíše neinvestičním aktivitám. Jsou to neinvestiční peníze jednak na udržení funkce chráněných území, sečení, ochranu ohrožených živočichů a další. A pak je zde program Obnovy přirozených funkcí krajiny, kde jsou už možná investiční opatření, a ten je dotován tak, jako tomu bylo v minulém rozpočtu, pouhými 30 mil. korun.

Myslím, že ty podprogramy, které mají obnovovat přirozené funkce krajiny, ať už z hlediska lesního, vodního nebo i dalších aspektů, jsou velmi významné a zaslouží si větší podporu. Proto ve svém prvním návrhu navrhuji navýšit tuto částku o 10 mil. korun. Kde na to vzít? Pan kolega Janda tady zmínil, jak nakládají s veřejnými prostředky nevládní neziskové organizace v oboru, řekněme, lidských práv. Já bych tady mohl podobný výčet udělat v oblasti toho, jak nakládají s veřejnými prostředky nevládní neziskové organizace v oblasti životního prostředí. Ten náš rozpočet pamatuje na nevládní organizace v oblasti životního prostředí 20 mil. korun, konkrétně tam jsou programy, které jsou dotovány od 30 do 200 tis. korun. Každá organizace může podat maximálně tři projekty. A když si to spočítáme, řekněme, že ta organizace dosáhne zhruba na nějakou průměrnou výši, tady zhruba na 100 tis. korun, bude pilná, podá si dvě žádosti, a řekněme, že tady máme 60 až 80 takových pilných organizací, dospějeme k částce zhruba 10 mil. korun. Je možné odsud těch 10 mil. vzít a přesunout je na program Obnova přirozených funkcí krajiny.

Toho se týká tedy můj pozměňovací návrh, který byl zařazen do systému pod číslem 1886. Konkrétně mám na mysli, že by mohl být zejména směřován do podpory systému ekologické stability vázané na vodní režim.

Můj druhý pozměňovací návrh se týká obcí v národních parcích. Náš rozpočet důsledně používá pojem obce ležící na území národních parků, aniž by jaksi korektně uznával, že tomu je naopak, že právě ten národní park se nachází na katastrech zmíněných obcí, že primárně již před mnoha staletími tady byly obce, měly svá území, žili v nich lidé, hospodařili, svým konáním ovlivňovali tuto krajinu po stránce fyzické i duchovní a teprve posléze, jak spatřovali jiné priority nežli zachování holého života, na těchto územích vytvořili národní parky. A tyto obce mají kompenzovány své ztráty v poměrně velmi malé míře. Nevím, uvádím vždycky příklad obce Modrava, která má katastr zhruba 7,5 tis. ha lesních pozemků, přitom kompenzaci dostává pouze asi na 320 ha. Kašperské hory mají 5 tis. ha svého lesního majetku v první zóně národního parku, opětovně je jim kompenzovaná ta ztráta v malé míře. Obce vůbec jsou poměrně ohroženým druhem v systému národních parků.

Tato Sněmovna v minulém období schválila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která v procesu tvorby základních dokumentů zásad péče, zonace, návštěvního řádu dává obcím poměrně malou pravomoc. Orgán ochrany přírody musí dohodnout podmínky těchto materiálů, těchto dokumentů, s radou parku, ve které sice obce mají své zástupce, ale uznejme, že je něco jiného, než když v nějakém grémiu mezi 20 ostatními a dalšími 20 do celkového počtu asi 45, může vystupovat a hájit zájmy, než když orgán ochrany přírody, představitel správy národního parku, musí přijet na obec, musí se starostou přímo jednat, musí mu představit záměry zonace a vysvětlit mu, proč zrovna v okolí obce je třeba příroda chráněna tím nejpřísnějším možným režimem. To se neděje. Tedy myslím, že obce by měly být nějakým jiným způsobem sanovány a jejich funkce výkonu samosprávy podpořena jinak.

Proto navrhuji tuto položku kompenzace ztrát obcí na území národních parků navýšit o 10 mil. korun. Opět je zde otázka, kde na to vzít. Tady opakovaně upozorňuji na položku v našem rozpočtu s názvem transfery mezinárodním organizacím. Tam se již od minulého roku nějak ustálila částka 250 mil. korun. Já jsem vždycky volal, žádal a prosil, aby byla udělána nějaká analýza užitečnosti těchto smluv, které jaksi absorbují 250 mil. korun pro naši republiku. Nikdy se nic takového nestalo. Proto si myslím, že nebude nikterak na újmu našim závazkům vůči různým mezinárodním smlouvám, když tuto částku ponížíme o 10 mil. korun a přesuneme je právě na položku kompenzace ztrát obcí v národních parcích.

To je tedy návrh číslo dvě, který je evidován jako sněmovní dokument 1887.

Konečně je zde třetí pozměňovací návrh, který připravil můj kolega Vojtěch Munzar a jehož čest mám být tedy spolupředkladatelem, který zaměřuje právě prostředky ve výši 10 mil. Kč opět na výdajový blok ochrana přírody a krajiny, výdajový okruh zlepšování stavu přírody a krajiny, na program Péče o krajinu. Tento program dotuje, nebo navyšuje o částku 10 mil. korun, která už tam je, a konkrétně tedy má na mysli podporu výsadby izolační zeleně v intravilánu sídel, tedy obcí. To je program, který byl kdysi součástí rozpočtu, postupně ale z něj vymizel, přitom dobře víme, jak významná je zeleň v intravilánech našich obcí, a proto je dobré ji podporovat. Těch 10 mil. korun navrhujeme společně s kolegou Munzarem vzít z rozpočtu příspěvkových organizací Cenia a Český hydrometeorologický ústav. Tomu prvnímu o 5 mil. korun a tomu druhému rovněž o 5 mil. korun. To je také obsah té příjmové položky našeho pozměňovacího návrhu.

Tento návrh byl evidován jako sněmovní dokument 1935. Jsou tedy všechny vloženy v našem sněmovním systému. A já si na závěr svého vystoupení dovoluji - ještě to jednou zopakuji - se ke sněmovním dokumentům 1886, 1887 a 1935 přihlásit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane poslanče. Než dám slovo paní poslankyni Pekarové v rozpravě, omluvím pana ministra Dana Ťoka do konce jednání jednacího dne. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokusím se velice stručně představit své tři pozměňovací návrhy, které najdete v systému. Nejdříve se budu věnovat dvěma, které jsou si v jedné věci podobné, totiž v tom, že jsou vlastně v oblasti snížení výdajů oba ze stejné kapitoly, akorát účel peněz tedy můžeme využít dle mého názoru lépe. A je i na nás, jak se tedy v tom, kde vnímáme ty priority, co považujeme za důležitější, totiž jestli chceme zachovávat současné slevy na jízdné, které já považuji za naprosto zbytné, a místo toho můžeme, ať už se přikloníme k jednomu, nebo druhému návrhu, pomoci skutečně mnohem lépe, cíleněji a konkrétním skupinám obyvatel. V jednom případě by tyto peníze, které tedy činí víc než 5 mld., skoro 6 mld. Kč, mohly jít na zdravotně hendikepované, na příspěvek na péči, a v druhém případě mého pozměňovacího návrhu se týkají rodičovského příspěvku, tedy rodin s těmi nejmenšími dětmi.

Proč jsem vybrala zrovna takovéto oblasti? Samozřejmě rozpočet je tím nejlepším ukazatelem priorit jednotlivých politických stran a vlád. A já si myslím, že skutečně v České republice místo toho, abychom dotovali podstatné části obyvatel cestování ve vlacích a autobusech, tak bychom se měli zaměřit na skupiny zranitelnější. A ta nejzranitelnější skupina obyvatel jsou podle mého názoru právě lidé s jakýmkoli zdravotním postižením, hendikepem, kteří jsou příjemci příspěvku na péči. Příspěvek na péči máme samozřejmě ve čtyřech stupních a teď je to jedna z dalších materií, kterou tady ve Sněmovně máme v jiném návrhu zákona, který vzešel ze Senátu.

Jedním z častých argumentů, který při jeho projednávání slýcháme zejména z vládních řad, je, že na navýšení příspěvku na péči v těch konkrétních částkách, v jakých se v rámci té změny bavíme, nebudou na příští rok peníze. Proto tedy předkládám tento pozměňovací návrh, abychom měli jasné krytí, abychom mohli tuto změnu učinit a už od příštího roku, od roku 2019, pomoci těm desítkám tisíc lidí, kteří jsou v této situaci a kteří jsou velmi často závislí na pomoci jiných lidí, ať už profesionálů, anebo v rámci vlastní rodiny, či svého nejbližšího okolí.

To je tedy pozměňovací návrh, který najdete jako sněmovní dokument číslo 1660. Jedná se tedy o přesunutí právě do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně ve specifickém ukazateli příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, částky 5,9 mld. Kč. A jak jsem už zmínila, jedná se o přesunutí konkrétně z kapitoly Ministerstva dopravy ze specifického ukazatele ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu. To je první možný účel využití těchto peněz lepším způsobem, než jak jsou využívány dnes.

A druhá možnost, to je ten další pozměňovací návrh, který předkládám, najdete ho pod sněmovním dokumentem číslo 1661, a ten se tedy týká rodičovského příspěvku. Tady se jedná jenom o 100 milionů nižší částku, tedy konkrétně 5,8 mld. Kč, a to do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, tentokrát ve specifickém ukazateli dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. V tomto případě je to spíše reakce na debaty, které tady probíhají mezi vládními stranami, tedy hnutím ANO a ČSSD, kdy nám už i v programovém prohlášení, nebo nám, obyvatelům, občanům, slibuje vláda zvýšení rodičovského příspěvku, který už nebyl valorizován dobrých deset let, tudíž jeho výše v případě, že třeba jej rodič čerpá v té nejobvyklejší lhůtě, což jsou tři roky, už velmi dlouho neodpovídá ani měsíční minimální mzdě, protože to je opravdu něco málo přes 7 000 Kč, a jak víme, tak minimální mzda je o 5 000 vyšší dneska. Takže jsou to opravdu velmi nuzné peníze, za které některé maminky a celé rodiny někdy musí žít. Myslím si, že už je tedy na čase tuto konkrétní dávku zvýšit. A protože to slibuje i vláda, ale ta s tím otálí, tak jí umožníme schválením tohoto pozměňovacího návrhu zvýšení učinit už od příštího roku, konkrétně tedy od poloviny roku 2019, a to na částku, kterou sama vláda slibuje, na 300 000 Kč v tom absolutním čísle, a samozřejmě v případě dvojčat a vícerčat je to adekvátně vyšší částka.

Myslím si, že podpora obou dvou těchto oblastí je mnohem zásadnější, než jak jsou dnes využívané slevy na jízdné, které, jak se ukazuje v prvních měsících jejich provozu, navíc budou stát ještě mnohem víc peněz, než se původně plánovalo, a místo toho, abychom ty peníze využili nějakým smysluplným způsobem, tak jimi takto plýtváme, tak z toho důvodu si myslím, že je na čase tuto změnu udělat.

Poslední pozměňovací návrh, který předkládám, se týká úplně jiné oblasti a také úplně jiných řádů, co se týče peněz, protože se týká jenom 450 tisíc. Najdete ho pod sněmovním dokumentem 1860 a je to vlastně snaha, která je z mé strany opakovaná, týká se totiž rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, a to tedy konkrétně v ukazateli ostatní nákupy v položce cestovné tuzemské i zahraniční. Chtěla bych tyto peníze dát spíše na protidrogovou politiku, na programy prevence, které se z této kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy financují. A řeknu hned proč.

Prezident dlouhodobě nerespektuje vládní stanoviska, resp. vládní zahraniční politiku. Jedná mnohdy i proti ní, je v jejím úplném protikladu. A tedy když nás následně zastupuje na zahraničních cestách, tak jsou to velmi často i takové kontroverzní cesty, jako když jezdí třeba na Jakuninovu konferenci na Rhodos apod. Myslím si, že jakožto poslanci máme málo možností s tím něco udělat, a tady tato je jedna z těch konkrétních, kdy můžeme ovlivnit rozpočet prezidentovy kanceláře právě na tyto cesty a můžeme tímto dát jasně najevo, že s takovýmito jeho cestami nesouhlasíme. Není to tak, že bychom neumožnili panu prezidentovi cestovat vůbec. Na druhou stranu ale ta částka už samozřejmě v tom rozpočtu znát je. Ale je to tedy samozřejmě gesto, které můžeme učinit jako nesouhlas se směřováním zahraniční politiky našeho prezidenta.

Ostatně Kancelář prezidenta na příští rok si žádá o vyšší částku, než jakou měla doposud, a vždycky v předchozích letech ve skutečnosti ale ani nevyčerpala návrh rozpočtu v takové výši, jako měla. Můžete si to najít i v tom pozměňovacím návrhu. Toto všechno uvádím, je tam přehledná tabulka od roku 2014. Uvidíte, jakým způsobem se ten návrh lišil od skutečných výdajů a v jakých rozdílech se pohybujeme.

Myslím si, že pokud chceme dát prezidentovi najevo, že s těmito jeho aktivitami nesouhlasíme, nesouhlasíme s tím, že nectí zahraniční koncepci České republiky a nectí vládní politiku, tak je to gesto, které učinit můžeme, měli bychom, a že tím dáme najevo, že nám to není lhostejné.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Pan poslanec Dominik Feri se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A slovo v rozpravě má pan poslanec Jiří Mihola. Připraví se pan poslanec Vácha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já přicházím načíst a odůvodnit k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 dva pozměňovací návrhy.

Ten první se týká církevních a soukromých škol. Je to: v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se ve specifickém ukazateli výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací /v kapitolním sešitu pod bodem BIII.2/ v rámci přímých výdajů na regionální školství celkem zvyšují výdaje pro soukromé školy o částku 824 mil. Kč a pro církevní školy o částku 225 500 000 Kč na vrub položky běžné výdaje, výdaje regionálního školství, přímé výdaje regionálního školství - zřizované územně správními celky s odpovídajícím průmětem do mzdových prostředků, odvodů a ostatních běžných výdajů. Je to sněmovní dokument 1806.

A teď krátké odůvodnění, protože je ještě dlouhá řada za mnou. Jedná se navýšení mezd pedagogům v soukromých a církevních školách, a to tak, že mzdy těchto učitelů na církevních a soukromých školách budou srovnatelné s platy učitelů na školách zřizovaných státem, kraji a ostatními. Takže bychom odbourali ten problém, který se nám vleče už řadu let, že nám nechtě vznikají učitelé druhé kategorie, což jistě nikdo z nás nechce, a musíme to odmítnout a napravit. K tomu odůvodnění dodávám ještě to, že ony vlastně dostávají sice ty církevní a soukromé školy potom to navýšení, ale s ročním zpožděním. A tak skutečně se cítí upozaďovány.

Víte, že v minulém roce se navyšovaly mzdy pedagogických pracovníků na základních a středních školách, zase ne všeobecně - protože ono je to celé klamné, že se řekne "zvyšovaly se platy učitelům" a všichni mají za to, že se zvyšovaly všem učitelům. A třeba vysokých škol se to netýká. Tak jenom pro veřejnost to dodávám. Ale jde o to, aby byli srovnáni aspoň učitelé na základních a středních školách, když tu otázku řešíme. My jsme se po roce 1989 rozhodli podpořit alternativy, chtěli jsme, aby byly v ČR církevní a soukromé školy. A tak bychom měli opravdu těm učitelům, kteří jednou působí na státní základní škole nebo střední, pak se přestěhuje a působí, že sežene místo na soukromé střední nebo základní škole, tak by se jim neměly nějakým zásadním způsobem měnit podmínky. Což v tuhle chvíli nastává.

Navíc víme, že kvalita těch církevních škol je velmi vysoká, že jsou vyhledávané, že spousta potenciálních studentů, zájemců o studium, na nich zůstává pod čarou. Znám dobře situaci především v Brně, ale i v některých dalších městech. Už sice zmizely různé žebříčky, které o zájmu o ty školy vypovídaly docela dobře, ale tam právě vévodily církevní a některé soukromé školy. Navíc jsou to školy otevřené všem, nejsou určené jenom pro některé, takže zas by bylo dobré, aby ti učitelé byli vnímáni jako učitelé pro všechny, ne pro nějaké vyvolené nebo pro nějaký okruh. A především tedy aby zmizela situace, že opravdu oni sami sebe cítí potom jako nedoceněné, jako by byli učiteli druhé kategorie.

A věřte, je to také velmi špatná motivace pro budoucí pedagogy, protože když oni vědí, že je taková situace, že záleží vlastně, kde zrovna budou bydlet, kde seženou místo, a že ty podmínky můžou být hodně odlišné, tak je to další hřebík do té rakve demotivace. (V málo zaplněném sále je přesto silný hluk.)

Navíc jsem si všiml také, že v programovém prohlášení vlády je vyloženě příslib řešit církevní a soukromé školy. Pravda, je to tam trošku šalamounsky v tom smyslu...

Mohl bych požádat, jestli... Školské téma by si zasloužilo...

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vás poprosím o to, abychom se ztišili, aby pan poslanec mohl přednést v klidu svůj pozměňující návrh.

 

Poslanec Jiří Mihola: Všechny strany před volbami slibují, jak je školství a vzdělávání důležité, tak tomu věnujme, prosím, pozornost. Já už to rychle dokončím.

Takže opravdu v tom programovém prohlášení vlády je příslib, že se tomu vláda bude věnovat. Šalamounské je to, že na základě společenské poptávky, důležitosti a podobně. Ale to bychom mohli zkoumat ještě příštích tisíc let a to už tady nikdo z nás potom by opravdu nedořešil.

Na závěr chci ubezpečit, že tento můj pozměňovací návrh nekoliduje, ale je alternativní k pozměňovacímu návrhu kolegy Mikuláše Ferjenčíka. Já o něm vím, spolu jsme to konzultovali. Oba máme jiné zdroje, takže vlastně dáváme v tomto i možnost tomu, co se bude jevit jako lepší. Já věřím, že oba získají co nejširší podporu a že se tím ukáže důležitost tématu. Víme všichni, co sledujeme pohyby financí ve státním rozpočtu, že rozpočet Ministerstva školství byl navýšen, takže já jsem se opřel právě tady o tu možnost a na rozdíl od kolegy to tedy mám z těchto zdrojů. Ale jak říkám, je to alternativní, nejde to rozhodně proti sobě.

Druhý pozměňovací návrh se týká Akademie věd České republiky. Na školském výboru jsem získal dojem, že Akademie věd má všeobecnou podporu, protože už jsem řadu let garantem těch tisků, které se rozpočtu AV týkají, a problém jsem nezaznamenal. Takže tento pozměňovací návrh je jako sněmovní dokument 1807.

Jedná se tedy o to, že v kapitole 398 - Všeobecná pokladní správa se specifický ukazatel Vládní rozpočtová rezerva v původní výši 4 838 515 790 Kč snižuje o 100 000 000 Kč a v kapitole... (Nejde mikrofon. Předsedající Pikal se omlouvá.) ... v kapitole 361 - Akademie věd ČR se ukazatel výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů navyšuje o 100 000 000 Kč s tím, že 80 000 000 Kč se použije na navýšení mezd na pracovištích Akademie věd ČR a 20 000 000 Kč se použije na navýšení prostředků na stavební akce a přístroje pracovišť Akademie věd ČR. Toto zvýšení se promítne do příslušných ukazatelů kapitol v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019.

A k tomu odůvodnění stručně, nejdříve k tomu navýšení mezd na pracovištích Akademie věd. Jde především o zvýšení mezd mladých perspektivních vědců a vědkyň. Navyšování platů ve státní sféře se totiž netýká navyšování mezd u veřejných výzkumných institucí zřizovaných Akademií věd ČR. Mzdová politika je v kompetenci vedení jednotlivých pracovišť Akademie věd a závisí zejména na výši prostředků určených na podporu vědy na základě dosahovaných výsledků, tzv. ukazatel RVO - Rozvoj výzkumných organizací. Meziroční navýšení prostředků na RVO však pro kapitolu Akademie věd činí ve schváleném návrhu zákona o státním rozpočtu ČR pouhých 1,9 % na rok 2019. Toto meziroční navýšení je velmi nízké ve srovnání s rychle rostoucími příjmy ve veřejné sféře, kde to meziročně stoupá zhruba o 12 %, a s očekávaným růstem inflace dle prognózy České národní banky. Pracoviště Akademie věd ČR se tak potýkají se stagnací ve vývoji mezd, což výrazně oslabuje jejich konkurenceschopnost na trhu práce, a to i přesto, že podíl vysoce kvalifikovaných pracovníků v Akademii věd ČR je výrazně vyšší než v jiných odvětvích. Navíc Akademie věd ČR o vysoce kvalifikované odborníky soutěží na celosvětovém trhu práce, kde je její konkurenceschopnost v oblasti mezd ještě výrazně nižší. Tento vývoj představuje vážné ohrožení konkurenceschopnosti Akademie věd ČR v domácím i mezinárodním měřítku a riziko odlivu vysoce kvalifikovaných odborníků do zahraničí nebo návrat do dob, kdy výdělky vysoce kvalifikovaných vědeckých pracovníků zaostávaly za řadou profesí. Tak tam se snad vracet nechceme.

K té druhé části velmi krátce. Navýšení na stavební akce a přístroje pracovišť využije Akademie věd ČR na dokončení některých stavebních akcí a pořízení potřebného přístrojového vybavení. Jde o investice, které byly již plánovány na rok 2018, ale z důvodu krácení rozpočtu Akademie věd ČR o 100 mil. Kč - proto tady s tou částkou pracuji také - musely být odloženy na rok 2019, a to na základě usnesení vlády ČR ze dne 6. června 2018 č. 352, o dofinancování rozpočtu regionálního školství a podpoře lékařských fakult v roce 2018 a o změně usnesení vlády ze dne 27. března 2018 č. 206, o zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty, byly sníženy výdaje rozpočtu kapitoly Akademie věd ČR o částku 100 mil. Kč ve prospěch rozpočtu kapitoly 333 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Prosím vás o podporu obou pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A omlouvám se předtím za to vypnutí. Než pozvu dalšího řečníka, jímž je pan poslanec Vácha, přečtu omluvenky. Omlouvá se nám paní poslankyně Levová od 17.25 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan ministr Dan Ťok od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já se pokusím být co nejkratší, nicméně ze začátku zneužiju trochu jednací řád. Já mám dnes 31. výročí svatby, tak bych chtěl pozdravit manželku a vyřídit jí, že to ještě bude asi dlouho trvat. (Potlesk zprava.) Děkuji.

Já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům. První je pod číslem 1572. Je to pozměňující návrh, kterým bych chtěl přesunout asi 3 mld. Kč do kapitoly Ministerstva školství, výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací, na platy učitelů v regionálním školství. Vláda totiž slíbila navýšení platů učitelům v regionálním školství o 15 % od září 2018, nicméně k tomu nedošlo. Slibuje to od ledna 2019. Já si myslím, že si to ti učitelé zaslouží. Tak navrhuji tady ty peníze jim dát na výplaty od ledna 2019. Mělo by to stačit na zvýšení o 20 %. Takže to byl ten první pozměňující návrh.

Druhý pozměňující návrh je pod číslem 1882 a je to návrh, který má dvě varianty, A a B. V obou variantách se navyšuje kapitola 307 Ministerstvo obrany, průřezový ukazatel výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS, o necelých 13 mld., to je ta varianta A, a varianta B je přibližně o 6,5 mld.

Rozpočet na obranu České republiky v současné době je zhruba poloviční ve srovnání s tím, co požaduje NATO, tedy 2 %. A vláda v tomto návrhu státního rozpočtu plánuje dát na obranu 1,17 % HDP. Já tím 13 mld. navýšením navrhuji, aby se na obranu dalo 1,4 % HDP. Myslím, že je to odůvodněné. Když se podíváte do včerejších zpráv, tak i Ministerstvo zahraničních věcí varuje v souvislosti s novým ruským raketovým systémem, takže myslím, že je na čase, abychom do obrany dali o něco víc peněz. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Langšádlovou, která je další přihlášenou do rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovoluji předložit pozměňující návrh, který má číslo 1881. Týká se to navýšení výdajů z kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve specifickém ukazateli výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací, a to o 300 mil. Kč, na úkor kapitoly 327 Ministerstvo dopravy ve specifickém ukazateli ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu.

Navrhuji posílit finanční prostředky pro kapitolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 300 mil. Kč, které by měly být určeny na posílení mediálního vzdělávání v rámci rozvojových programů na podporu občanské společnosti. Jsem přesvědčena, že již naše mládež na prvním stupni základní školy by se těmto otázkám a těmto kompetencím měla věnovat tak, aby věděli, jak mají přijímat informace z různých komunikačních zdrojů, aby se dokázali orientovat v informacích, v jejich důležitosti, rozlišovat i pravdivost informací, protože s těmito kompetencemi je potřeba začít velice brzy. Ostatně i zpráva Bezpečnostní informační služby, která hovoří o dezinformačních kampaních, ukazuje, že je to kompetence, kterou v naší společnosti velmi často podceňujeme, a já jsem opravdu přesvědčena, že bychom měli začít především u nejmladší generace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana poslance Žáčka, připraví se pan poslanec Bartoš. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi přihlásit se k dokumentu č. 1739, kterým je pozměňovací návrh kolegyně Jany Černochové, Jakuba Jandy a mé maličkosti. Týká se přesměrování finančních prostředků ve výši 6,3 milionu, které byly v příslušné pasáži přílohy č. 9 návrhu zákona směrovány vůči Českému svazu bojovníků za svobodu, a to v této podobě: Spolek pro zachování odkazu českého odboje s částkou 1 260 000 Kč, Památník Šoa Praha s částkou 1 260 000 Kč, Platforma Evropské paměti a svědomí s částkou 1 260 000 Kč, Sdružení bývalých politických vězňů ČR s částkou 1 260 000 Kč. Pochopitelně uvedené změny se promítnou v kapitole Všeobecná pokladní správa do ukazatele sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace.

Za druhé přesměrování stejné částky 1 260 000 Kč vůči Československé obci legionářské, čímž by se tyto uvedené změny promítly v kapitole Všeobecná pokladní správa do ukazatele sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace.

Dovolte mi zdůvodnit to těmito argumenty: Aktivity Českého svazu bojovníků za svobodu, reprezentované předsedou Jaroslavem Vodičkou, v posledních letech významným způsobem zpochybňují původní poslání, ideály a hodnoty tohoto spolku, a tím i důvod podpory z veřejných rozpočtů. Aktivity spolku a jejího předsedy jsou v příkrém rozporu s jeho posláním. Tato situace popírá samotný důvod a účel veřejné podpory.

Proč Československá obec legionářská? Návrh na navýšení již zmíněných prostředků je z toho důvodu, že ČsOL je důstojnou nositelkou odkazu legionářů, která byla v období komunismu zakázána a prakticky nahrazena Svazem bojovníků za svobodu a její členové perzekvováni. Činnost tohoto spolku si bezesporu zaslouží veřejnou podporu pro svou činnost připomínající válečné veterány. Spolek sdružuje veterány československých zahraničních armád z doby 1. a 2. světové války, příslušníky domácího odboje z období 2. světové války, válečné veterány Armády ČR, nositele osvědčení válečného veterána podle zákona č. 170/2002 Sb., jejich rodinné příslušníky, pozůstalé a všechny příznivce, kteří chtějí být aktivními členy ČsOL a chtějí přispívat k rozvoji a plnění jejího poslání.

Proč Sdružení bývalých politických vězňů České republiky? Protože jde o společenskou organizaci sdružující bývalé politické vězně z období komunistické perzekuce, kterým se za jejich názory totalitní režim mstil vězněním a otrockou prací v komunistických koncentračních táborech. Sdružuje občany pronásledované a vězněné nejen v padesátých letech, ale prakticky až do roku 1989. Činnost sdružení je nepochybně významná pro zachování paměti společnosti o hrůzách a zločinech komunistického režimu, a proto si zaslouží navrhovanou státní podporu.

Třetí institucí je Spolek pro zachování odkazu českého odboje, který vznikl z důvodu výše zmíněného odklonu Českého svazu bojovníků za svobodu od původního poslání a hodnot. Účelem Spolku pro zachování odkazu českého odboje je udržování památky a paměti na hrdinství přeživších, obětí a bojovníků českého odboje, jakož i dalších osob aktivně vystupujících proti všem formám totalit a diktatur. Zachování odkazu boje za samostatnost a svobodu České republiky ve smyslu demokratických a humanitních zásad zakladatelů našeho státu. K založení spolku došlo navázáním na činnost Českého svazu bojovníků za svobodu Kladno, již z roku 1947, po zrušení této organizace z rozhodnutí Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu v čele s již zmíněným předsedou Jaroslavem Vodičkou. Tehdejší kladenský výbor byl zrušen po dlouhodobé kritice, a to je také důležité pro argumentaci, proč řešit tuto situaci, po dlouhodobé kritice vedení pro nehospodárné nakládaní s finančními prostředky - mimochodem, minulé subvence nebyli schopni ani řádně vykázat podle dostupných informací - politickou angažovanost, nedůstojnou reprezentaci vedení instituce. Stojí za připomenutí, že v říjnu 2016 okamžitě opustili řady Českého svazu bojovníků za svobodu nejváženější členové a většina z těchto osobností se následně připojila do nově vzniklého Spolku pro zachování odkazu českého odboje a zájem o členství projevili rovněž zástupci druhé a třetí generace po odbojářích z odboje prvního, druhého i třetího, kteří do této doby zájem o členství v žádných spolcích neprojevovali. Do současné doby stále spolek funguje na bázi dobrovolnické práce bez jakéhokoliv finančního ohodnocení členů, včetně vedení účetnictví, správy webu a sociálních sítí či administrativní síly při evidenci členské základny. Pobočky spolku vedou členové zejména důchodového věku v rámci svého osobního volna opět bez nároku na jakoukoliv odměnu. Činnost sdružení je nepochybně významná pro zachování paměti společnosti o hrůzách a zločinech totalitních režimů, a proto si zaslouží navrhovanou státní podporu.

Třetí nebo další je Památník Šoa Praha, což je obecně prospěšná společnost, která vznikla na konci roku 2012 za účelem přestavby nádraží Bubny v moderní centrum pro novodobou historii nazvané projektově Památník ticha. Nezisková společnost spolupracuje s příslušnými institucemi, kterých se téma šoa dotýká, to znamená s Terezínskou iniciativou, s Nadačním fondem obětem holocaustu, se Židovským muzeem v Praze, s nadací Post Bellum a dalšími odbornými a vzdělávacími centry. Záměrem předkladatelů je to, aby byly prostředky využity na podporu projektů připomínajících oběti holokaustu, jakým je např. Památník ticha na nádraží Praha-Bubny, a aby tato neblaze proslulá dějinná éra nebyla nikdy zapomenuta. Vzhledem k tomu, že šíření antisemitismu je jedním z negativních fenoménů v současné Evropě, je vyšší podpora projektů připomínajících oběti a hrůzy holokaustu a osvěty v této oblasti záležitostí nikoliv symbolickou, ale daleko spíše žádoucí.

Poslední institucí je Platforma Evropské paměti a svědomí, což je nezisková mezinárodní nevládní organizace založená v říjnu 2011 v Praze, kdy ji založilo 20 členů z 12 členských států EU. Platforma v současnosti sdružuje 57 veřejných a soukromých institucí a organizací z 20 zemí, z toho 14 členských států EU - Švédska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Německa, Nizozemska, České republiky pochopitelně, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Rumunska, Bulharska, Francie a některých dalších. Mezi hlavní cíle Platformy evropské paměti a svědomí mj. patří zvýšení povědomí veřejnosti o evropských dějinách a zločinech totalitních režimů a podporuje širokou celoevropskou diskusi o příčinách a důsledcích totalitního vládnutí. Svou činností přispívá ke vzdělávání mladých Evropanů o totalitních režimech prostřednictvím rozvoje vzdělávacích kurzů, učebních osnov, programů a pomůcek.

Dále bych se chtěl přihlásit a osvojit si dokument č. 1821, což je pozměňující návrh paní poslankyně Jany Černochové, která se dneska omluvila z důvodu zahraniční cesty, a ten se dotýká rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí a transferu finančních prostředků pochopitelně na Ministerstvo obrany, kdy navrhuje snížit specifický výdajový ukazatel příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí kapitoly státního rozpočtu č. 306 - Ministerstvo zahraničních věcí z částky 1 546 111 000 Kč na částku 1 515 916 000 Kč, čili snížení o třicet -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vás přeruším, pane poslanče, a chtěl bych požádat sněmovnu, aby zachoval klid, který tu byl. Já vím, že je nás tu teď o něco více, ale prosím o klid. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji. Čili snížení o 30 195 000 Kč.

A za druhé zároveň navrhuje navýšit výdaje kapitoly 307 Ministerstva obrany, výdajový blok "zajištění obrany ČR silami Armády ČR (PVS 501 000 000 0)", výdajový okruh zajistit činnost a rozvoj bojových sil, sil bojové podpory a bojového zabezpečení, nebudu číst ty nuly, o částku 30 195 000 Kč. (V sále je hlučno.)

Zdůvodnění. Jedním ze zdrojů pro posílení rozpočtu Ministerstva obrany by měla být částka ve výši 30 195 000 Kč z rozpočtové kapitoly č. 306 Ministerstvo zahraničních věcí. Jedná se o částku, která odpovídá ročnímu příspěvku České republiky Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu - UNESCO. UNESCO se v uplynulých letech stalo opakovaně předmětem politizace a jeho jméno a kredit byly zneužity k šíření protiizraelské propagandy. Výkonná rada UNESCO ve svých rezolucích opakovaně popřela židovské, ale i křesťanské vazby na svatá místa v Jeruzalémě. Obdobné stanovisko následně -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás znovu přeruším a chtěl bych požádat poslance a poslankyně, aby se usadili ve svých lavicích a nehlučeli, nebo se aspoň bavili tak, aby nerušili mluvčího. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Pavel Žáček: Já vám děkuji. Obdobné stanovisko následně přijal také výbor pro světové dědictví UNESCO, a je tedy více než zjevné, že tato organizace prostřednictvím svých orgánů překračuje rámec nestranné a mírotvorné nadnárodní autority, která by neměla zasahovat do politických otázek.

Snížení kapitoly MZV o tuto částku je plně v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 23. května 2017, kterým poslanci vyzvali vládu, aby pozastavila platbu členských příspěvků této organizaci, a to z důvodu její politizace a protiizraelské rétoriky. Vzhledem k tomu, že vláda k tomuto kroku dosud nepřistoupila, a s ohledem na skutečnost, že pozici UNESCO ve vztahu ke Státu Izrael nelze ani nadále považovat za neutrální, Česká republika by měla tímto gestem více než symbolickým vyjádřit podporu této zemi, s níž ji pojí historicky silné spojenectví. Navrhované zvýšení kapitoly 307 Ministerstvo obrany by společně s dalšími finančními prostředky umožnilo alespoň částečně přiblížit se původnímu cíli vydávat 1,4 % HDP na obranu v roce 2020 a zároveň by mohla probíhat plánovaná modernizace Armády ČR.

Posledním dokumentem, ke kterému se za nepřítomnou poslankyni Janu Černochovou přihlašuji, je dokument číslo 1822, kde navrhuje za prvé snížit položku kompenzace slev z jízdného v kapitole 327 Ministerstvo dopravy o 2 000 000 000 Kč. Za druhé položku dotace na podporované zdroje energie (POZE) v kapitole 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu o 1 000 000 000 Kč. Za třetí položku podpora agropotravinářského komplexu - dotace agrokomplexu - podpůrné programy v kapitole 329 Ministerstvo zemědělství o 1 000 000 000 Kč. V kapitole 307 naopak navrhuje zvýšit výdajový blok zajištění obrany ČR silami Armády České republiky, výdajový okruh zajistit činnost a rozvoj bojových sil, sil bojové podpory a bojového zabezpečení, o 4 000 000 000 Kč.

S tímto odůvodněním: Dle doporučení Severoatlantické aliance by Česká republika měla vydávat na obranu 2 % hrubého domácího produktu ročně, a i přes ekonomický růst se v posledních letech blíží k tomuto cíli velice pomalu, takže je důvodná pochybnost, zda jej dokáže do roku 2024 či 2025 dosáhnout. Slib, že se tak stane, zazněl opakovaně od zástupců České republiky na půdě Severoatlantické aliance. Předsedové koaličních stran předchozí vlády, ve které byly hnutí ANO i ČSSD, podepsali dohodu o tom, že v roce 2020 dosáhne rozpočet Ministerstva obrany ČR úrovně 1,4 % HDP. Tento slib byl také odsunut a nyní jej má být dosaženo v roce 2021.

Dnes ve chvíli, kdy z Armády ČR zaznívají informace o tom, že růst rozpočtu je pomalejší, než se předpokládalo, že dochází ke kumulaci projektů, a proto již nyní chybí a v příštích letech budou chybět na žádoucí modernizaci až desítky miliard korun, modernizace našich ozbrojených sil je kvůli nestabilní mezinárodní bezpečnostní situaci zcela klíčová pro zajištění obrany České republiky a její věrohodnosti v očích spojenců v Severoatlantické alianci. Členství v této organizaci přináší ČR nebývalou míru bezpečí a prosperity. Navrhované zvýšení kapitoly 307 Ministerstvo obrany by umožnilo přiblížit se původnímu cíli vydávat 1,4 % HDP na obranu v roce 2020 a zároveň by mohla probíhat plánovaná modernizace Armády ČR. Prostředky na zvýšení kapitoly Ministerstva obrany je možné nalézt např. ve zbytečně vysokých dotacích státu a kompenzacích za jízdné.

Děkuji za pozornost, resp. za nepozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní mám avizovaného s procedurálním návrhem pana poslance Kubíčka.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovoluji si dát procedurální návrh jménem dvou poslaneckých klubů ANO a ČSSD na jednání a hlasování po 19. a 21. hodině s dodatkem, že pouze do projednání tohoto bodu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za ten návrh, věřím, že byl všem srozumitelný. Svolám kolegy do sálu, všechny vás odhlásím, protože tady byly nějaké omluvenky a poměrně velký pohyb, takže prosím, přihlaste se znovu svými kartami.

 

Pro ty, co přicházejí, zopakuji, že budeme hlasovat o tom, jestli budeme jednat a hlasovat o tomto programovém bodu i po 19. a 21. hodině. Vypadá to, že počet se nám již celkem ustálil.

Takže já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 72 bylo přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 114, proti 2. Návrh byl přijat, budeme tedy jednat o tomto bodu i po 19. a 21. hodině.

 

A já prosím dalšího řečníka, jímž je pan poslanec Ivan Bartoš, po něm s přednostním právem pan poslanec Gazdík. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 1890. Je to pozměňovací návrh, který se dotýká jak rozvoje regionů, tak venkova, tak i školství. Řada měst a obcí, které zajišťují provoz, údržbu a opravy základních a mateřských škol, se potýká s nedostatkem prostředků na investiční akce pro zkvalitnění, případně rozšíření prostor pro výuku a činnosti, které s ní souvisejí. V těch obcích jsou často školy v budovách, které pocházejí někdy z devatenáctého století, vyžadují opravy a finanční nároky často přesahují rozpočty jednotlivých obcí. Ačkoliv skrze vyšší výběr daní a rozdělení RUD ty vyšší příjmy rostou, současně však v dalších oblastech tyto obce mají rostoucí provozní výdaje.

Tento můj návrh nespadl z nějakého čistého nebe. Na výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se obracely jednotlivé obce s tím, že existuje pod Ministerstvem financí titul nebo program, skrze který obce mohou žádat peníze pro rekonstrukci a opravu těchto škol a mateřských škol. V minulém roce však tento program nebyl naplněn penězi, takže oni, i když měli zájem, a máme řadu těch žádostí už na výboru, tak z tohoto programu nemohli čerpat.

Já bych chtěl jenom dodat, zaznělo to jako argumenty ve veřejném prostoru, dotace z evropských fondů nelze pro účely oprav a údržbu škol čerpat, neboť jsou vázány na ukazatele růstu počtu žáků a to v podstatě nemohou venkovské školy dlouhodobě garantovat. Tento pozměňovací návrh tedy počítá s naplněním nevyužívaného dotačního titulu 298220, akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR, a tam je právě ještě ten specifický titul podpora rozvoje a obnovy základny regionálního školství. Já jsem teda při nahrávání tohoto návrhu, který byl probrán a schválen na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, takže nám tam do toho vletěl pravděpodobně nějaký šotek, takže ta aktuální verze obsahuje drobnou chybu, a proto zde načtu konkrétně, jak to znění má být správně, popř. to potom opravíme v systému.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2019 se mění takto: výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa se snižují celkem o 300 mil. korun, a to v následujících specifických ukazatelích: prostředky na pokrytí dopadu zvýšené obsazenosti funkčních míst o částku 200 mil. korun a výdaje na financování programu EU o částku 100 mil. korun. Dohromady to je oněch 300 mil. Na druhou stranu výdaje kapitoly 398 VPS Ministerstva financí se v příslušných ukazatelích navyšuje ten dotační titul 298220 - akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády České republiky o částku 300 mil. Je to tedy vlastně přesun, resp. naplnění v rámci VPS tohoto specifického programu, kde potom mohou žádat ty obce o peníze podle specifických pravidel na ty rekonstrukce, obnovu či údržbu.

Já vám děkuji za váš čas a za případnou podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan poslanec Gazdík. Ještě předtím přečtu omluvenku, omlouvá se pan poslanec Kopřiva od 18 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, přihlašuji se tímto ke svému pozměňovacímu návrhu vloženému do systému pod číslem 1883. Navrhuji zvýšit v kapitole 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy částku na podporu činnosti v oblasti mládeže, konkrétně pro neziskové mládežnické organizace sdružené v České radě dětí a mládeže, o 20 mil. korun. O tuto částku recipročně navrhuji snížit kapitolu 396 Státní dluh.

Zdůvodnění. Mládežnické organizace nejrůznějšího zaměření jsou dlouhodobě velmi málo financované ze strany státu, ač je to bezpochybně investice do budoucnosti země a ač jsou to nejefektivněji vynaložené prostředky v rámci výchovy dítěte, protože se jedná o dobrovolnickou činnost a všichni, kteří v těch organizacích pracují, to dělají bezplatně. Takže těch 20 mil. korun je mnohem lépe využito než mnohé evropské fondy či jiné dotace na práci s mládeží. Podotýkám, že školský výbor tento návrh schválil.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím, pan poslanec Koten, připraví se pan poslanec Bartoň.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládo, dámy a pánové, dovolte mi krátkou poznámku k věci, která letos doprovázela projednávání jednotlivých kapitol státního rozpočtu ve výborech. Bylo jí projednávání dotací nestátním neziskovým organizacím v působnosti jednotlivých rozpočtových kapitol. Pokud jsem byl informován, tak v minulých letech tento model ještě uplatňován nebyl. Výboru pro bezpečnost tak připadlo projednání těchto dotací v oblasti působnosti rezortu spravedlnosti a vnitra. Tuto možnost výbor pro bezpečnost využil a řada našich členů se nyní této záležitosti poměrně detailně věnuje a shání si další podklady, a byť zatím jsme své jednání v této věci neukončili, již jsme stihli učinit několik významných a po většinou znepokojivých zjištění. Aniž bych teď chtěl být jakkoliv adresný, neboť ještě nemáme přijeté usnesení, hlavním poznatkem je skutečnost, že stát vědomě poukazuje překvapivě velké peněžní prostředky organizacím, které za ně státu pak obratem zcela vědomě škodí.

Chci tedy poděkovat rozpočtovému výboru za tento krok. Umožnil nám věnovat se záležitosti, která naší pozornost již zjevně dávno vyžadovala. O výsledku jednání výboru pro bezpečnost pak budu paní předsedkyni rozpočtového výboru informovat. Skutečnost, že jsme tuto věc zatím nedoprojednali, samozřejmě nyní nebrání dalšímu projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Mám zde omluvenku. Omlouvá se nám pan ministr Toman od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní se hlásil s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Často v médiích čtu, že státní rozpočet je zákon roku. Já tomu úplně nevěřím. Ani důležitost tomuto zákonu nepřikládám tak vysokou, že by to byl zákon roku. Podle toho, kolik je tady členů vlády a kolik je tady členů Poslanecké sněmovny a v jakém čase to projednáváme, tak je to spíš nezájem roku než zákon roku. Opravdu mi nepřijde normální, aby tady seděli tři ministři u rozpočtu. Opravdu není normální, abychom debatu ukončili někdy ve 22 nebo 23 hodin. To jsem nezažil. Vládní koalice neumí zorganizovat jednání tak, aby proběhlo např. druhé čtení státního rozpočtu v důstojné atmosféře.

Bývalo dobrým zvykem, že na druhé čtení byl vyčleněn celý jednací den, protože se pravidelně opakuje, že zejména ve druhém čtení jednotliví poslanci logicky obhajují své pozměňující návrhy. Nevím, kolik bude vystupujících. Možná čtyřicet, možná víc. Málokdy k málokterému zákonu vystupuje tolik diskutujících, a vy jste si radostně zvolili projednávání po 19. i 21. hodině. A po, já nevím, dvanácti, třinácti, čtrnácti hodinách jednání máme se úplně vážně tvářit, že tady argumentujeme a pokoušíme se přesvědčit své kolegyně a kolegy o případnou podporu svých pozměňovacích návrhů. Je to opravdu nedůstojné. Je to škoda. Divím se paní ministryni, že si nezařídila, abychom na to měli skutečně celý jednací den, tak jak to bývalo zvykem, protože není to nic překvapivého. Není to žádná obstrukce. Pokud jsem sledoval ta vystoupení dosavadní, tak opravdu byla věcná a logicky se jednotlivé poslankyně a poslanci snaží odůvodnit své pozměňující návrhy, když už máme dány ty základní parametry rozpočtu, se kterými neuděláme vůbec nic.

Já to své hlavní vystoupení, to si počkám, ve kterém vám představím těch 40,5 mld. úspor, které jsme tam našli, a to nejsou zdaleka všechny úspory, my jsme si dali hranici 40 mld., abychom ukázali, že poměrně jednoduše vláda mohla předložit návrh vyrovnaného rozpočtu, tak není to celkový výčet těch 40,5 mld. A určitě bychom našli víc. A ostatní pozměňující návrhy, návrhy z našeho klubu, už směřují k přesunům v kapitolách. To znamená, kromě těch úspor ještě navrhujeme přesuny.

Já jsem využil přednostního práva pouze k jedné věci, abych se přihlásil k sněmovnímu dokumentu 1913. Je to pozměňující návrh mé kolegyně paní poslankyně Němcové, která je služebně s delegací naší Sněmovny v Radě Evropy, tudíž se nemůže osobně účastnit projednávání druhého čtení. Já v jejím zastoupení přednesu její pozměňovací návrh a pokusím se vás přesvědčit, že by bylo dobré, abyste pak ve třetím čtení ten návrh podpořili. Nejedná se o žádnou velkou částku, jedná se o 15 mil. korun.

Členové volebního výboru vědí, že když opakovaně projednáváme problematiku ČTK, tak se setkáváme s otázkou digitalizace obrazového archivu ČTK. Aby to vlastně bylo možné, a já myslím, že to je v zájmu státu, tak na to musíme uvolnit finanční prostředky. Pokud je neuvolníme, tak ta digitalizace postupuje nesmírně pomalu a samozřejmě dochází k znehodnocení toho obrazového materiálu.

My navrhujeme snížit výdaje kapitoly 396 Státní dluh ve výdajovém ukazateli obsluha státního dluhu o 15 mil. Pro paní ministryni mám dobrou zprávu: v tom našem komplexním pozměňovacím návrhu navrhujeme tuto kapitolu posílit o 40,5 mld. korun. Takže tam určitě peníze chybět nebudou. A pak jsme hledali vlastně kapitolu, a já doufám, že jsme našli dobře, paní ministryně, protože dát peníze ČTK není tak jednoduché procedurálně, protože to je vlastně soukromá instituce. Takže jsme navrhli zvýšit výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury, protože tam bezesporu problematika ČTK patří, ve výdajovém bloku kulturní služby, podpora živého umění, okruh 505002 - kulturní aktivity, paragraf ostatní záležitosti kultury. A tento paragraf zvýšit o částku 15 mil. s tím, že tato částka bude účelově vázána na činnosti spojené s digitalizací fotografického archivu České tiskové kanceláře.

Tento návrh má za cíl zrychlit zpřístupnění těchto fotografií z české a československé historie široké veřejnosti. Z debaty na volebním výboru - vidím tady pana předsedu volebního výboru - jsem měl pocit, že tento návrh má podporu členů volebního výboru, tak vás žádám jménem paní poslankyně Němcové, která je také členkou volebního výboru, o podporu tohoto návrhu ve třetím čtení.

To delší vystoupení, ve kterém budu odůvodňovat ty nalezené úspory, k tomu nevyužiji přednostního práva, to si počkám. Nevím, kdy to bude, ale připadá mi to opravdu nedůstojné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji, případně se při tom potkáme. A nyní prosím pana poslance Bartoně, připraví se pan poslanec Hrnčíř.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, je málo témat, nad kterými se shodneme napříč všemi stranami. Jedno z těchto témat je zlepšení stavu školství a zejména zlepšení stavu platového ohodnocení učitelů.

Jak Poslanecká sněmovna, tak vláda si kladly jednu z priorit zvýšit platy učitelů. Bohužel, už se tak extra neshodneme na tom, které platy učitelů, kterých učitelů, a tak se stalo to, že v předloženém návrhu rozpočtu je zvýšení platů učitelů pouze v regionálním školství. Pozapomnělo se na platy učitelů ve vysokém školství. A ačkoliv vysoké školy jsou autonomní, mají vlastní rozpočty, mají vlastní mzdovou politiku, tak na platy učitelů, na položku, ze které univerzity mohou zvýšit platy učitelům na vysokých školách, jde pouze 717 mil. korun, což odpovídá zhruba tak okolo 5 %. Vysoké školy tedy jsou schopny zvýšit platy učitelů zhruba tak na úroveň inflace.

Proto se hlásím ke sněmovnímu tisku 1926, v kterém navrhuji zvýšit příjmy vysokých škol o 773 mil. Kč. Je to kompromisní návrh. Pro to, aby se mohly zvednout platy učitelů ve vysokém školství, musela by být navýšena tato kapitola o 1,3 mld. Kč. Já jsem se zaměřil zejména na to, aby šlo zvýšit platy odborných asistentů. Odborní asistenti na vysokých školách v současné době v tarifní složce mají i 55 % průměrné mzdy. To považuji za velice nízké číslo, a proto navrhuji přesun do této kapitoly ve prospěch vysokých škol.

Zároveň bych se rád přihlásil k dalšímu pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 1928. Zde navrhuji přesun v kapitole sport a peníze zůstanou v kapitole sport. Jde o to, že málokterá položka v našem rozpočtu má tak výrazné procentuální navýšení jako sport. Já jsem se zde zaměřil na zacílení těchto peněz. Když si vezmeme, jak se skládá rozpočet v oblasti sportu, tak větší částka jde na programy REPRE, na programy TALENT než třeba na programy MŮJ KLUB. Upřesním. Z programu MŮJ KLUB může čerpat každý klub, který se zabývá volnočasovým sportem dětí. Jedná se o zhruba 3/4 milionu dětí, tak na tyto činnosti jde menší částka než na TALENT a na REPRE, tedy na honbu za výkonem, na honbu za medailemi, kde sportuje zhruba 30 tisíc sportovců, tak na těchto 30 tisíc sportovců jde daleko větší částka z veřejných peněz než na 3/4 milionu dětí sportujících volnočasově, pro zábavu.

Z toho důvodu navrhuji přesun, a to z položky národní reprezentace, kde jsou právě tyto programy REPRE a TALENT, a tato položka bude v rozpočtu 2019 oproti rozpočtu 2018 navýšena o 547 mil., tak navrhuji, aby tato částka, toto navýšení směřovalo právě do všeobecné sportovní činnosti ve prospěch volnočasového sportování dětí a mládeže. A určitě pokud máte někdo děti v sportovním kroužku, tak víte, že velkou část mnohdy až 100 % jejich nákladů platíte z vlastní kapsy, že z této podpory, tato podpora je ještě tak nízká, že moc neuleví rodičům dětí pro to, aby mohli dávat své děti sportovat na obyčejnou volnočasovou aktivitu. Nemluvím o talentu nebo nemluvím o honbě za výkonem, o honbě za medailemi.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana poslance Hrnčíře. Připraví se pan poslanec Španěl. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 1569. Jedná se o pozměňovací návrh, kdy v ukazateli kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, konkrétně ve výdajích regionálního školství a přímo řízených organizací, přesouvám částku 2 mld. Kč ve prospěch ostatních výdajů na zabezpečení resortu.

Účelem mého pozměňovacího návrhu je přesunout část finančních prostředků, které jsou určené na inkluzi, do kapitoly speciálního školství, kde budou daleko více přínosné pro výchovu a vzdělávání občanů České republiky, neboť jsem přesvědčen o tom, že požadavek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na částku pokrývající inkluzi je předimenzovaný.

Dále bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1725. Jedná se o pozměňovací návrh, kdy v kapitole 304 Úřad vlády v ukazateli výdaje spojené s poradními orgány vlády přesouvám částku 5 mil. Kč do kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí jako příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Účelem tohoto mého pozměňovacího návrhu je přesunout finanční prostředky Úřadu vlády ČR, které jsou určené na podporu rovných příležitostí žen a mužů, do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která je určena na podporu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. Začlenění osob se zdravotním postižením do pracovního procesu umožní jejich lepší integraci do naší společnosti a nabídne jim možnost rozvíjet své schopnosti a dovednosti a zároveň pomůže posílení jejich vnímání, že se mohou aktivně podílet na rozvoji naší společnosti. Podpora zaměstnávání je vhodnější formou než pouhé navyšování dávek, které dostávají.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana poslance Španěla, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl přihlásit k svému pozměňovacímu návrhu pod krásným a doufám, že šťastným číslem 1777. Než vám přečtu krátkou důvodovou zprávu, tak jen svými slovy řeknu, že mě docela zklamalo, že v hrozící, nebo už probíhající kůrovcové krizi byl krácen rozpočet na podporu lesního hospodářství kapitoly 329 Ministerstva zemědělství o 20 mil., a já se tedy zoufale snažím aspoň těch 20 mil. tam vrátit z Všeobecné pokladní správy, z kapitoly 398, což je vládní rozpočtová rezerva.

Vzhledem k rozsahu kalamity, propadu cen dřeva, odbytové krizi, limitovaným těžebním, dopravním i zpracovatelským kapacitám a minimálním možnostem obrany menších vlastníků lesa je podle názoru Ministerstva zemědělství ČR naprosto nezbytné přijmout zcela mimořádná opatření a vyčlenit na boj s kalamitou zvýšené finanční prostředky. Zároveň se připravuje plán krizového řízení pro tlumení kalamity na celostátní i regionální úrovni. Z toho důvodu asi krátíme rozpočet, že?

Při srovnání s předchozími lety, jaký byl objem kůrovcové těžby, např. v roce 2016 to byly pouze 4 mil. m3, v roce 2017 už zhruba 6 mil. m3 a v letošním roce se očekává enormní nárůst těžby ve výši 10-12 mil. m3. Je naprosto zřejmé, že v naší republice je kůrovcová kalamita, s kterou je nutné účinně bojovat. Navýšení rozpočtu ministerstva na ochranu lesního hospodářství přispěje, doufám, k eliminaci kalamity. Děkuji, pokud můj pozměňovací návrh podpoříte a budeme opravdu s kůrovcem bojovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než dám slovo dalšímu řečníkovi, opět zde mám omluvenku. Omlouvá se nám pan poslanec Bartoš z pracovních důvodů od 18.45 do konce dnešní schůze.

Prosím pana poslance Ferjenčíka. Připraví se paní poslankyně Krutáková.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych se přihlásit k řadě svých pozměňovacích návrhů, které jsem nahrál do systému. Konkrétně se tedy přihlašuji k pozměňovacímu návrhu číslo 1921, to je ten návrh, který jsem již podával na rozpočtovém výboru a týká se otázky financování nestátních škol. Předkládám ho spolu s pěti dalšími kolegy, a to s Věrou Kovářovou, Zbyňkem Stanjurou, Radkem Rozvoralem, Markem Výborným a Vlastimilem Válkem. Navrhujeme navýšit výdaje kapitoly 333 Ministerstvo školství o částku 1 049 500 tisíc Kč oproti kapitole Státní dluh.

Důvodem je, že navýšení platů v nestátních školách má výrazné zpoždění za navýšením platů ve školách státních a obáváme se, že pokud nedojde k vyhrazení prostředků na rozvojový program Ministerstva školství, který by narovnal tuto nespravedlnost, tak může dojít k ohrožení fungování těchto škol. Zdůrazňuji, že v celé řadě případů se jedná o školy, které žádné školné nevybírají, a jsou to například školy, které připravují studenty na práci v sociální oblasti nebo ve zdravotnictví, a je skutečně nespravedlivé, že už dnes mají platy výrazně pod úrovní, například tyto konkrétní školy, pod úrovní škol státních. Myslím si, že je namístě se tím problémem zabývat ve chvíli, kdy se ve školství přidává 15 %, tak ty nestátní školy skutečně mají problém udržet personál.

Obsahově stejný pozměňovací návrh s jediným rozdílem, že místo miliardy se přesouvá půl miliardy, načítám a přihlašuji se tedy k němu jako sněmovnímu dokumentu 1922. Opět ho podávám spolu s kolegyní Kovářovou a kolegy Stanjurou, Rozvoralem, Výborným a Válkem. Jde o úplně stejnou věc, jen v poloviční výši. Snažíme se, aby prošlo aspoň něco. Pokud tedy není ve Sněmovně přijatelné, aby se dorovnaly ty platy úplně, tak ať se dorovnají aspoň, to navýšení, o polovinu. Takže to je návrh v oblasti školství.

Dále načítám návrh doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019 ve věci transparentního zveřejňování výdajů státu. To usnesení zní: Poslanecká sněmovna podporuje vládu v rozvoji uživatelsky přívětivého systému, který umožní zveřejňování příjmů a výdajů státního rozpočtu na internetu, a to ve formátu otevřených dat. Cílem rozvoje tohoto takzvaného rozklikávacího rozpočtu by měla kromě vyžadovaného členění dle vyhlášky o rozpočtové skladbě být data zobrazitelná až po úroveň jednotlivých konkrétních výdajů státního rozpočtu včetně identifikace příjemce, a to s výjimkou těch, jejichž zveřejnění zvláštní předpis zakazuje. Jedná se o sněmovní dokument 1938. Takže k tomuto dokumentu se hlásím.

Dále se hlásím k sněmovnímu dokumentu číslo 1941. Zde se jedná o přesun peněz z kapitoly Kancelář prezidenta republiky ve výši 1 910 000 Kč do položky, respektive ukazatele Úřad pro ochranu osobních údajů.

Zdůvodnění je následující. Kancelář prezidenta republika vyčíslila na tu částku náklady, které má na právní služby a poradenskou a konzultační činnost. V minulosti došlo k podezření, že některé tyto výdaje ze strany Kanceláře prezidenta republiky a především ze strany jejích příspěvkových organizací, konkrétně té organizace, která se stará o Lánskou oboru, nebyly v této oblasti vůbec transparentní. Takže navrhuji adekvátně snížit rozpočet Kanceláře prezidenta republiky v této oblasti a navýšit to naopak v oblasti zlepšení přístupu k informacím.

My jsme dnes hlasováním rozhodli o přesunu nových kompetencí na Úřad pro ochranu osobních údajů, který se má nově zabývat i rozhodováním ve sporech o informace. Myslím, že je vhodný start jim přidat nějaké peníze na tuto agendu. Navíc to věcně souvisí s tím Pražským hradem, protože Pražský hrad bohužel je jedna z institucí, která se chová velmi špatně ve vztahu k přístupu k informacím, ve vztahu k informování veřejnosti. Já sám teď jsem dával žádost o informace. Dle mého názoru protizákonně mi Hrad ty informace odmítl poskytnout. Naúčtoval si za naprosto standardní operaci 1 600 korun, což je prostě obstrukční zdržování. Navíc s těmi příjmy, o které si říká za poskytování informací, vůbec nepočítá ve svém rozpočtu. Takže částečně to snížení by bylo kompenzováno těmi neoprávněně vybíranými poplatky. Takže mi přijde logické ve chvíli, kdy ten Hrad informace neposkytuje, tak mu snížit příjmy a dát to naopak na úřad, který má nově přístup k informacím zajišťovat.

A poslední pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je sněmovní dokument pod číslem 1942. Jde o komplexní balíček úsporných opatření. My nesouhlasíme s tím deficitním rozpočtem, kde je deficit ve výši 40 miliard korun, a ukazujeme vládě, že lze tam ty úspory hledat a najít. Identifikovali jsme zhruba 11 miliard úspor, ať už je to v oblasti těch slev na jízdné, které podle nás se dají řešit lépe například skrz snížení DPH, což jsme dnes odhlasovali, nebo skrz přímou dotaci Správě železniční dopravní cesty a snížení poplatku za vozokilometr, aby bylo levnější ty železniční spoje provozovat.

Vidíme tam problémy s kontrolní činností, protože dnes především v oblasti autobusové dopravy si prodejci mohou fiktivně tisknout jízdenky a inkasovat za to peníze, což nám nepřijde jako vhodný systém. Takže tam vidíme prostor pro úspory.

Vidíme prostor pro úspory v té nedotažené systemizaci míst, kdy sice se na jedné straně výdaje škrtly, na druhé straně se vyhradily do rezervy.

Vidíme tam úspory v oblasti Ministerstva obrany, kde ty výdaje rostou extrémně, a podle našeho názoru na toto Ministerstvo není připraveno. Ty zakázky se nevysoutěží, případně pokud se vysoutěží, hrozí tam, že ty ceny budou přemrštěné. Takže tam navrhujeme úsporu 1,8 miliardy celkově.

Další zdroje úspor vidíme v oblasti dotací agrokomplexům.

Celkem je to zhruba za 11 miliard. To je takový návod vládě, kde může šetřit. I si myslíme, že to je asi rozhodnutí vlády, kde se primárně má šetřit, ale ukazujeme, že to jde, a i touto částkou obhajujeme pak některé ty pozměňovací návrhy, které předkládáme. Ukazujeme, že ve chvíli, kdy navrhujeme někde zvýšit výdaje, že to má rozpočtové krytí v těch návrzích úspor, které předkládáme. Takže já se tedy ještě jednou hlásím k sněmovnímu dokumentu 1942.

Děkuji za podporu těchto návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím paní poslankyni... Ne, pardon, pan poslanec Válek se přihlásil s faktickou poznámkou, takže prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já se omlouvám, že s tímto zdržuji, ale chtěl jsem velmi podpořit ten návrh kolegy Ferjenčíka prostřednictvím pana předsedajícího a upozornit na jednu věc. Já si myslím, že máme exkluzivní situaci v České republice na rozdíl od řady západních zemí, a to je ta, že řada vysoce kvalitních nestátních soukromých škol je stále bez školného. A já bych nerad, aby se ta situace změnila. Protože pokud tento návrh nepřijmeme, bude to znamenat, že tyto školy začnou zavádět školné, což v podstatě povede k tomu, že z nich eliminujeme nadané studenty z rodin, které si to školné nemohou dovolit. A to bych považoval za velkou chybu. Proto já ten návrh samozřejmě velmi podporuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času a nyní tedy prosím paní poslankyni Krutákovou, připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Dobrý večer, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila a současně se přihlásila ke dvěma pozměňovacím návrhům.

První pozměňovací návrh je ke sněmovnímu tisku číslo 287, je veden v systému jako sněmovní dokument 1866. Tento návrh navrhuje zvýšit výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa ve specifickém ukazateli ostatní výdaje v položce pozemkové úpravy o částku 200 mil. korun a na druhou stranu snížit právě o tuto částku výdaje kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí.

Pozemkové úpravy řeší komplexně vodní i větrnou erozi v krajině, protipovodňová opatření, vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině, cestní síť, zpřístupnění pozemků a prostupnost krajiny, územní systémy ekologické stability, výsadbu zeleně. Na to navazují realizační projekty v pozemkových úpravách, které jsou bezprostředně vázány na čerpání evropských dotací. Pro pozemkové úpravy je ze státního rozpočtu dlouhodobě přidělován stejný objem finančních prostředků, který tímto chceme navýšit. V případě pozemkových úprav se tedy jedná o prvek, který přispívá k ochraně životního prostředí a k jeho zlepšování, tudíž tedy slouží zájmům přírody, a proto navrhujeme přesun těchto finančních prostředků právě z kapitoly Ministerstva životního prostředí.

Druhý pozměňovací návrh, můj a kolegyně Věry Kovářové, ke sněmovnímu tisku číslo 287 je veden jako sněmovní dokument 1919 a navrhuje zvýšit výdaje kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství ve specifickém ukazateli ostatní výdaje na státní politiku rezortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost za účelem zvýšení alokace v dotačním titulu číslo 129D66 údržba a obnova kulturních a venkovských prvků o 200 mil. Kč. Navrhuje se tuto částku získat snížením výdajů z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, z kapitoly 312 Ministerstvo financí, 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí, 314 Ministerstvo vnitra, 329 Ministerstvo zemědělství, 336 Ministerstvo spravedlnosti a 396 Státní dluh. Blíže jsou tyto částky popsány v systému.

Český venkov obsahuje řadu památkově hodnotných staveb, které nejsou oficiálně prohlášeny kulturními památkami podle zákona o státní památkové péči. Jsou to takzvané neprohlášené památky. Jedná se především o kostelíky, kapličky, či kříže a další drobné historické stavby na venkově, které dokreslují kolorit venkova a k tomuto patří. V minulém programovém období Evropské unie byly vyčleněny finance na opravy těchto staveb prostřednictvím evropské dotace v rámci Programu rozvoje venkova. Pro současné programové období 2014 až 2020 tato podpora z fondů Evropské unie není vyjednána. V současném období Ministerstvo zemědělství zřídilo na podporu obnovy neprohlášených památek vlastní dotační program 129660 údržba a obnova kulturních a venkovských prvků zhruba ve výši 500 mil. Kč ročně. V roce 2018 Ministerstvo zemědělství náhle snížilo množství prostředků pro tento svůj dotační program z dřívějších cca 500 mil. Kč na cca 125 mil. Kč. Toto snížení finančních prostředků vyústilo v prohlášení, že tento dotační program se od příštího roku zruší. Z výše uvedených důvodů tedy navrhujeme zvýšit alokaci dotačního titulu 129D66 údržba a obnova kulturních a venkovských prvků.

Ještě jednou se tedy chci přihlásit ke sněmovním dokumentům 1866 a 1919. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, je tady s faktickou poznámkou pan poslanec Baxa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Já bych chtěl jenom velmi krátce podpořit návrh, který tady přednesla paní poslankyně Krutáková v té části, která se týká venkovských kulturních památek. Já jsem v této věci nedávno interpeloval pana ministra Tomana a v odpovědi na moji interpelaci zazněla podle mého názoru alarmující skutečnost, že sice zůstane ten dotační program v rámci Ministerstva zemědělství zachován, ale že jeho alokace se bude pohybovat v řádech několika desítek milionů korun.

A možná by tady ještě mělo zaznít před odchodem pana ministra Staňka z jednacího sálu, že za doby, kdy v tom dotačním programu Ministerstva zemědělství bylo zhruba půl miliardy korun a k tomu se přidalo přes 700 mil. korun v památkových programech Ministerstva kultury, tak na obnovu památek s významnou kulturní hodnotou, ať již tedy přímo prohlášených, nebo v případě programu Ministerstva zemědělství neprohlášených, směřovala více než jedna miliarda korun. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo kultury nijak nenavýšilo prostředky na památkovou péči, respektive to navýšení bylo v řádu několika málo desítek milionů korun, a Ministerstvo zemědělství tento dotační program fakticky úplně škrtlo, tak čelíme situaci, kdy na obnovu památkově hodnotných objektů, takto bych to pojmenoval souhrnně, by měly od příštího roku finanční prostředky ze státního rozpočtu být dramaticky menší. A to si myslím, že opravdu není dobrá zpráva. Zejména o památkově hodnotný fond na českém venkově. A pokud myslíme vážně úvahy o zachování kulturní krajiny českého venkova, tak škrtání peněz na to, co je její nedílnou součástí, opravdu není signálem, za který by byla vláda pochválena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a nyní prosím pana poslance Čižinského.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Jenom se vlastně připojuji prostřednictvím pana předsedajícího k svým dvěma předřečníkům, že bych také podpořil více peněz na ta kulturní díla v krajině. Jenom připomínám, že tady pan poslanec Marian Jurečka byl tehdy ministrem zemědělství, který to zavedl a ty velké prostředky tam dal, a byly dobře využity.

Ale teď k pozměňovacím návrhům, ke kterým se chci přihlásit. Je to tisk 1728 a 1729. Jedná se také o péči o přírodu a krajinu. Navrhuji přesun o 20 mil. korun, a sice navýšení prostředků v položce program péče o krajinu a vzít to z Ministerstva životního prostředí z kapitoly újmy za ztížení zemědělského hospodaření.

A ten druhý 1729, tam se jedná také o 20 mil. korun a je to z vládní rozpočtové rezervy také do Programu péče o krajinu. Jedná se vlastně o přesun ve výši 40 mil. korun. To jsou finance, které jsou nutné pro péči o chráněná území, která nejsou chráněná na úrovni národní kategorie. Jsou to vlastně taková ta drobná sekání, například orchideových luk, obnova tůní, obnova alejí, výsadba remízků, kosení a podobně. Jsou to drobné prostředky, ale skutečně v této kapitole teď chybí 50 mil. korun a ty moje dva pozměňovací návrhy mají ambici to řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím pana poslance Válka, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Asi se to teda nesmí. Já se předem omlouvám. Je vás tady málo. Já si to troufnu, když kolega Vácha si to troufl taky. Takže Šimone, Mikuláš dneska nebude, řešíme rozpočet, až v sobotu. Čert musí být v parlamentu.

A teď bych postoupil ke svým pozměňovacím návrhům, nebo návrhům k rozpočtu. Hlásím se ke třem, k číslům 1802, 1803, 1804. 1802 a 1803 jsou variantní. Navrhuji navýšit rozpočet Agentury pro zdravotnický výzkum. Tato agentura se zabývá především aplikovaným zdravotnickým výzkumem. Já si velmi vážím toho, že ministr zdravotnictví navýšil rozpočty lékařských fakult, respektive vláda, a dojde k většímu přijetí studentů a snad budou i vyšší platy pedagogů, kteří je učí. Nicméně je potřeba podpořit i mladé lékaře, kteří žádají o výzkumné projekty. A Agentura pro zdravotnický výzkum nemá samostatný zákon. Ten její rozpočet je limitován a nemá svoji kapitolu, která by podporovala mladé lékaře, kteří by se chtěli věnovat výzkumu a kteří by později mohli být asistenty a pedagogy na lékařských fakultách. Pokud budeme mít větší počet studentů na lékařských fakultách, budeme potřebovat větší počet učitelů, větší počet školitelů. Musíme celý ten systém tomu přizpůsobit, a proto ty moje dva variantní pozměňovací návrhy, kdy rozpočet této agentury navrhuje navýšit o 50, respektive 100 mil. Jsou to dvě možnosti.

Ten třetí pozměňovací návrh má číslo 1804. Je to malé navýšení o 20 mil., které ana partes navrhuji pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a pro Ministerstvo zemědělství, a to na podporu projektu celiatiků.

Problematika celiatiků, ale obecně všech dětí, které mají různé typy potravinových alergií, se týká především jejich stravy, a to dominantně stravy ve školních jídelnách, kterou je potřeba podpořit.

Z mého pohledu to má tři samostatné body. První bod je obecně podpora potravin, které budou obsahovat nízké množství alergenů, a vývoj těchto potravin. Máme výhodu, že jeden z našich zemědělských výzkumných ústavů se podílí už několik let na vývoji bezlepkové pšenice, bezlepkových obilnin. Myslím si, že tento výzkum je potřeba podpořit. Toto je zcela v gesci Ministerstva zemědělství. Z mého pohledu by bylo potřeba, abychom tyto typy potravin, místní potraviny, potraviny s nízkou hladinou alergenů, podporovali tak, aby se dostaly nejlépe dotované do škol.

Druhé ministerstvo, které se na tom podílí, je Ministerstvo školství, které vytváří ten známý potravinový koš, který se bohužel zabývá ani ne kvalitou potravin, ale zabývá se především energickou hodnotou potravin, což je chyba, protože řada zemí v Evropě, ale nejenom v Evropě, umožňuje školám, aby vařily z místních potravin, z potravin, které jsou z blízkého okolí, míst, kde škola sídlí, aby strava byla pestrá a pro děti nízkozátěžová. A to je to, co bychom měli podporovat, a to zase musí udělat Ministerstvo školství úpravou potravinového koše. Já bych chtěl touto částkou podpořit vývoj materiálu pro školy, podle kterého by mohly dobře vařit tyto nízkoenergetické obědy bez lepku, bez laktózy a dalších alergenů. Chybí kuchařka, chybí metodický postup a metodický pokyn pro tyto školy.

Samozřejmě třetí ministerstvo, které se do toho musí zapojit, kterému ale nenavrhuji navýšení rozpočtu, za což se panu ministrovi omlouvám, je Ministerstvo zdravotnictví, protože málo platné, to, jak by měla vypadat zdravá výživa, je v gesci Ministerstva zdravotnictví.

Jenom spolupráce těchto tří ministerstev může vést ve svém důsledku k tomu, že budou obědy pro celiatiky, pro děti s laktózovou intolerancí, ale obecně pro děti s potravinovými alergiemi ve školách dostupné. Musíme si uvědomit, že v současné době je těchto dětí zhruba 10 %, ale to je jenom špička ledovce. Ono je jich daleko větší procento. Myslím, že kolegové lékaři, kteří tady jsou, by to potvrdili. Buď to vědí z vlastní praxe, anebo se tím přímo zabývají. Není tady pan profesor Špičák, jako gastroenterolog by jistě řekl, že mám pravdu. Chtěl bych říct, že ten druhý návrh není velké navýšení rozpočtu, a doufám v podporu poslanců.

Končím tím, že bych vás chtěl pozvat na seminář, který je zaměřený na celiakii, který pořádá zdravotnický a zemědělský výbor společně. Bude v příštím týdnu a všechny vás tam zvu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Než dám slovo panu poslanci Skopečkovi, přečtu jednu omluvu. Omlouvá se nám pan poslanec Mikuláš Peksa z pracovních důvodů od 18.45 zřejmě do konce jednacího dne. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Jsem rád, že jsem se také k tomu slovu dostal při projednávání nejdůležitějšího zákona roku, o čemž úplně nesvědčí ty prořídlé řady Poslanecké sněmovny a za mnou i vlády, ale čest výjimkám, které tady dneska sedí. Paní ministryně (financí) to má povinně, ta tu sedět zkrátka musí.

Já bych se chtěl přihlásit k několika pozměňovacím návrhům, které nicméně do systému byly nahrány pod dvěma čísly. Je to číslo 1933 a 1934. Já je jenom v krátkosti představím. Jedná se o úspory, to je potřeba říct asi na začátek. Já si myslím, že jestli něco potřebuje rozpočet ve druhém čtení, tak je to ukázat, že jsou výdaje, které mohou být nižší, a můžeme díky tomu dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.

Prvním pozměňovacím návrhem je snaha v kapitole 312 Ministerstvo financí snížit výdaje na zabezpečení úkolů Finanční správy o půl miliardy, stejně tak ve stejné kapitole snížit výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu částkou rovněž půl miliardy a přesunout tyto peníze na kapitolu Státní dluh se specifickým ukazatelem obsluha státního dluhu.

Myslím si, že Ministerstvo financí by mělo zajistit efektivnější výběr daní nikoliv soustavným zvyšováním rozpočtu institucím, které kontrolu a výběr zajišťují, ale výrazným zjednodušením daňového systému a snížením daňové zátěže. Ministerstvo financí by mělo v efektivním hospodaření jít příkladem dalším ministerstvům a nemělo by v době hospodářského růstu opětovně zvyšovat výdaje přesahující růst mezd. Úsporným opatřením by měla odpovídat podle mého názoru redukce počtu zaměstnanců. To je první pozměňovací návrh pod číslem 1933.

Dalším pozměňovacím návrhem, který byl taky v systému pod číslem 1933, je pozměňovací návrh, který má ambici snížit výdaje kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv. Navrhuji snížit výdaje na platy o částku 10 mil. korun a rovněž tyto prostředky směřovat do kapitoly 396 Státní dluh, obsluha státního dluhu.

Myslím si, že činnost Kanceláře veřejného ochránce práv duplikuje činnosti institucí, které jsou k tomuto účelu primárně určeny. Není tedy obhajitelné, aby ve funkční demokratické společnosti s vyspělým právním systémem docházelo k průběžnému navyšování počtu zaměstnanců tohoto úřadu a k dalšímu navyšování objemu vyplácených prostředků na jejich platy. Počet zaměstnanců úřadu by měl být redukován a v důsledku této redukce by mělo dojít k úspoře fixních nákladů. Navyšování kapitálových výdajů za účelem zvýšit počet kancelářských míst poukazuje na pravděpodobné další budoucí navyšování počtu pracovníků kanceláře. Z výše popsaných důvodů není v současnosti potřeba taková kapitálová investice. To byl druhý pozměňovací návrh pod číslem 1933.

Tím třetím je snaha ušetřit výdaje v kapitole 304 Úřad vlády, kde navrhuji snížit výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády o 20 mil. korun. I těchto 20 mil. korun navrhuji přesunout na výdaje kapitoly 396 Státní dluh ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu. A druhou úsporou v kapitole 304 Úřad vlády je moje snaha snížit neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím o částku 40 mil. korun.

Když se podíváme na trend výdajů v oblasti poradních orgánů, tak oproti roku 2018 v návrhu rozpočtu na rok 2019 narostly. Podle mého názoru by Úřad vlády měl také dbát zodpovědného hospodaření a v době stabilního ekonomického růstu se snažit výdaje efektivně snižovat a nikoliv je navyšovat. Dále je podle mého názoru vhodné snížit podporu neziskovým organizacím hrazeným z Úřadu vlády, především takovým, které se neorientují, a to chci zdůraznit, na poskytování sociálních služeb zdravotně postiženým osobám, seniorům či sociálně znevýhodněným dětem. To byl třetí návrh, který je v systému pod číslem 1933.

Teď se dostávám k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému pod číslem 1934, ke kterým se tady taky formálně hlásím.

Prvním z nich je snaha snížit o částku 1 mld. korun výdaje kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí, a to ve výdajovém bloku ochrana klimatu. Tady si myslím, že je potřeba říct, že péče o životní prostředí je jistě záslužná věc, ale podle mého názoru nedává smysl zvyšovat tyto prostředky o 1 mld. korun oproti minulému období v době, kdy je potřeba dostávat rozpočet do vyrovnaného stavu a myslet spíše na horší časy. Navíc se předpokládá mírně vyšší výnos z prodeje emisních povolenek, a jak říkám, nevidím smysluplné tuto kapitolu takto razantně navyšovat. Opět samozřejmě navrhuji na úkor kapitoly Ministerstva životního prostředí posílit kapitolu 396 Státní dluh ve specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.

Druhým výdajem, který navrhuji snížit, je v kapitole 329 Ministerstvo zemědělství výdajový blok ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost, a to o částku 1 mld. korun, opět znovu posílit díky tomu kapitolu Státní dluh, obsluhu státního dluhu. A stejně tak jako v předchozích případech si myslím, že je snaha snížit částku Ministerstva zemědělství o 1 mld. smysluplná, protože je to srovnání s minulým rokem. I když by Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila, přesto by i v této kapitole, byť menší, ale nárůst existoval a nemyslím si, že je potřeba, aby se tato agenda dále rozrůstala.

Posledním pozměňovacím návrhem pod číslem 1934, jak jsou moje pozměňovací návrhy v systému, je snaha snížit výdaje v kapitole 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu o 2 mil. Kč, a to v oblasti podpora podnikání.

Myslím si, že podporovat podnikání se má jinými cestami, a sice nízkými daněmi a nižší administrativní zátěží, se kterou se musí naši podnikatelé setkávat. Jakákoli podpora prostřednictvím státního rozpočtu pouze křiví tržní prostředí, protože abychom mohli některého podnikatele nebo podnikatelskou skupinu zadotovat, tak nejdříve musíme od ostatních podnikatelů dodatečné peníze, nebo peníze na tu podporu vybrat. Podle mého názoru stát neumí, jak se často ukazuje, neumí nacházet efektivní podnikatelské projekty, které by bez jeho podpory uspěly i ve volně tržním prostředí, a díky těm zásahům roste neefektivita na trhu. Některé podnikatelské subjekty získávají nekorektní tržní výhodu oproti těm, na které stát, potažmo my politici neukážeme, že to jsou ti oni, kteří tu dotaci mají dostat. Tak to byl poslední můj pozměňovací návrh.

Všechny tyto návrhy mají ambici nikoli navyšovat další položky nebo někomu přidávat, ale mají ambici naopak šetřit. Je to v souladu s tím, co celou dobu říkám, a sice že bychom měli v době ekonomického růstu mít vyrovnaný rozpočet.

Ještě se přihlásím k jednomu pozměňovacímu návrhu, který nicméně připravil a jehož duchovním otcem je kolega Kupka, a jedná se o navýšení prostředků na vybudování sítě škol v prstenci, zejména v prstenci kolem Prahy, kde my Středočeši cítíme, že vysoký nárůst počtu obyvatel nezvládají obce financovat, následně potřebnou výstavbu infrastruktury, včetně škol. V některých obcích je skutečně populační růst enormní. Myslím si, že je dobré, aby v těchto místech a obcích stát postavil odpovídající infrastrukturu tak, aby se tam mohlo poskytovat vzdělání. To je jediný pozměňovací návrh, v rámci kterého chci nějaké položce přidat. Jinak jak říkám, to byly pozměňovací návrhy, které měly za cíl ušetřit peníze daňových poplatníků a ukázat, že můžeme v České republice v době růstu hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Kozlovou a připraví se pan poslanec Bartošek. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a vážení kolegové, hlásím se k pozměňovacímu návrhu k tisku 287, státnímu rozpočtu, který je v systému nahrán pod číslem 1837.

Rozhodla jsem se předložit pozměňovací návrh navyšující prostředky na podporu mládeže. Proč? Dne 12. května 2014 byl vládou České republiky projednán a schválen návrh strategického dokumentu Koncepce podpory mládeže na období 2014 až 2020 České republiky, který určuje strategické cíle státní politiky ve vztahu k mládeži. Dále vláda České republiky schválila dne 27. června 2016 materiál Koncepce podpory sportu 2016 až 2025. Ve svých horizontálních prioritách řeší mimo jiné, jak zastavit pokles tělesné zdatnosti dětí a mládeže a pohybové gramotnosti dětí a mládeže. Podpora zdravého životního stylu dětí a mládeže je pak možná nejen skrze masivně sponzorované sportovní oddíly, ale má velký potenciál i v práci mládežnických organizací, které přirozeně podporují zdravý životní styl. Jedná se o různé turistické oddíly, skauty a další organizace. Ty navíc nerozvíjejí jen fyzické zdraví, ale výrazně pomáhají i sociálnímu začleňování a výchově mládeže. Tyto organizace ale mají i problémy - například nedostatečné zázemí. Proto MŠMT pro tento účel každoročně vyhlašuje výzvu v rámci investičního programu 133-710 Rozvoj materiálně technické základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže. Z dotace lze hradit náklady na stavební práce, úpravu venkovních ploch, pořízení vhodného vybavení pro volnočasové aktivity. Každoroční alokace určená na tento program je 25 194 100 Kč, což je velmi nízká částka s ohledem na skutečnost, že na organizace byl převeden v minulosti majetek z Fondu dětí a mládeže, a ten byl často ve velmi dezolátním stavu a potřebné investice několikanásobně převyšují alokaci určenou na tento program.

S ohledem na to, že se na základnách těchto organizací často odehrávají programy pro děti a mládež s důrazem na zdravý tělesný rozvoj a pohybové aktivity v přírodě, navrhujeme přesun z kapitoly Všeobecná sportovní činnost do Podpory činnosti v oblasti mládeže. Konkrétně bychom chtěli nahradit částku 276 266 938 Kč nahradit částkou 443 266 938 Kč. Myslím si, že pro fyzický i duchovní vývoj naší mládeže mohou tyto organizace udělat ještě mnohem víc a navržené prostředky dokážou efektivně využít.

A v souvislosti s tím, že často je vyčítáno některým pozměňovacím návrhům, že se příliš rozmachují, podala jsem i menší a skromnější variantu a ta byla nahrána do systému pod číslem 1844 a hovoří o přínosu mládežnických organizací, stejně jako jsem se zmiňovala v minulé obhajobě. V tomto případě však jde o pouhých 22 milionů, je to prostě ta minimální částka, která by podržela aspoň ty úplně nejzákladnější práce, které je potřeba vykonat na zařízení pro děti a mládež, děti by tím neztratily možnost využívat některá zařízení.

Dále bych vás chtěla seznámit s pozměňovacím návrhem, který byl nahrán do systému pod číslem 1847. Je to pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, a navrhuji zde zvýšení zdrojů v položce živé umění a živá kultura. Živá kultura je často jednou z mála forem kulturních sounáležitostí obyvatel mimo hlavní městské aglomerace. A k tomu si neseme i strukturální dluh. Regiony jsou znevýhodněny oproti velkým přímo placeným organizacím jako příspěvkové organizace Ministerstva kultury. Zřizovatelé z řad měst a obcí jen těžko hledají prostředky pro podporu a udržení svých souborů a platy výkonných umělců nejsou konkurenceschopné a ztrácíme tak talenty. Považujeme tedy za nutné navýšení výdajů na živou kulturu ze současně plánovaných 742,8 mil. Kč na minimálně 1 mld. Kč z obsluhy státního dluhu.

Vážení kolegové a kolegyně, hlásím se i k pozměňovacímu návrhu k tisku 287 nahranému pod číslem 1846. Chci vám říct, že ještě horší situace než obecně v živém umění je situace knihoven. Jejich společenská role se zásadně proměnila. Koncepce knihoven jako místa, kam se pouze chodí půjčovat knihy, je dávno mrtvá. Knihovny se stávají místem setkávání lidí a předávání informací. Konají se v nich autorská čtení, přednášky, sympozia, zapojují se tak do vědecké činnosti, přinášejí nové diskuse. Slouží jako doplňková oblast vzdělávání pro všechny věkové skupiny a jako důležitá součást neformálního vzdělávání.

Knihovny přispívají k prohlubování znalostí v různorodých oblastech lidského vědění a slouží dnes k tak potřebnému rozvoji kritického myšlení. V obcích jsou knihovny často poslední funkční společenskou institucí. Aproximační strategie Ministerstva kultury do položky veřejné informační služby knihoven VISK počítá se sumou 100 milionů korun. V rozpočtu na rok 2019 ale dochází po stagnaci na 60 milionech ke snížení na 38 milionů korun s tím, že 22 milionů korun je převedeno přímo pod položkou financování příspěvkových organizací ministerstva. I kdybychom tuto argumentaci přijali, tak stále chybí 40 milionů. Věřím, že se zde nabízí možnost za relativně nízké náklady dosáhnout velké změny a výrazně pomoci našim knihovnám a kultuře, obzvlášť na menších obcích. Navrhuji proto navýšení v této rozpočtové položce o 71,8 milionu z obsluhy státního dluhu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dalším, kdo bude vystupovat v rozpravě, bude pan předseda Bartošek. Připraví se pan poslanec Dolínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se přihlašuji ke třem pozměňujícím návrhům. První jsou dokumenty 1927 a 1925. Jsou to pozměňovací návrhy, které řeší platy u policie. Pozměňovací návrh 1925 zvyšuje celkovou částku na platy u policie o 765 746 392 korun. A druhý, ten je víc symbolický, ale určitě platům u policie pomůže, ten je ve výši 39 853 440 korun.

Jedná se o to, že se policie dlouhodobě potýká s tím, že nemůže doplnit svoje stavy. A já jsem pevně přesvědčen a vyplývá to z toho, že je to způsobeno nízkým odměňováním policie především v prvních pěti letech, a to nejenom policie, ale i hasičů. To znamená, jedná se o posílení ve mzdové oblasti u příslušníků obou sborů, tzn. jak policie, tak Hasičského záchranného sboru. A je to o dvě procenta objemu prostředků na platy. Oba tyto sbory slouží veřejnosti a jejich úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu, provádět činnost kriminalistickou, technickou, pyrotechnickou, znaleckou, vědeckovýzkumnou, vysoce specializovanou činnost v oblasti informačních a komunikačních technologií, speciální potápěčské činnosti, chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry, poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, jako jsou např. rozsáhlé průmyslové havárie, požáry velkého rozsahu, povodně, hrozba mezinárodního terorismu a věcné poskytování humanitární pomoci. Jsem přesvědčen, že pro to, abychom zastabilizovali policii, je potřeba navýšit platy a uvolnit na to prostředky. Z toho důvodu podávám tyto dva svoje pozměňovací návrhy.

Ten třetí je sněmovní dokument 1927... tak a teď jsem to popletl, je to sněmovní tisk (dokument) 1929. Navrhovaná změna souvisí s posílením investic u Hasičského záchranného sboru o 460 mil. korun. Jedná se o to, že od roku 2011 došlo k rozsáhlým vládním škrtům, které mají za důsledek výrazné snížení rozpočtu Hasičského záchranného sboru, což je patrné právě v této oblasti, a od tohoto roku se již nepodařilo navýšit rozpočet tak, aby byl na úrovni roku 2010. Zásadní rozpočtová nedostatečnost je evidentní v oblasti stavebních a strojních investic.

Já vám děkuji a budu rád v případě, že se rozhodnete tyto pozměňující návrhy podpořit. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je pan poslanec Dolínek, připraví se pan poslanec Kupka. Pan poslanec Dolínek - je tady, takže může vystoupit. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Já se tímto přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 1721, což je pozměňující návrh k rozpočtu, který předkládám za podpory paní poslankyně Černochové z klubu ODS. A je to věc, která by mohla trošičku připomínat minulost Poslanecké sněmovny, a to když se na nějaký konkrétní případ nějakého města uvolňovaly peníze z rozpočtu. Dohodli jsme se už dávno, že to není úplně populární, ale až vám představím, o co jde, tak pevně doufám, že pochopíte, že takováto věc se musí nějakým způsobem řešit, a toto je jedna ze zoufalých cest, jak se snažíme tuto věc vyřešit.

Jedná se tedy o to snížit výdaje v kapitole 396 Státní dluh, specifický ukazatel obsluha státního dluhu, o 250 mil. korun a zvýšit výdaje v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa, titul 298D22 akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády České republiky. A nová položka celková rekonstrukce sportovního areálu a kulturní památky - a teď je to důležité, kdy pochopíte, že to nelze řešit jednoduše, a to je Tělovýchovná jednota Sokol Praha, Královské Vinohrady, ulice Polská 1a, Praha 2, katastrální území Vinohrady, hlavní město Praha.

Jak jistě asi všichni víte, i dnes jsme o Sokolu zde hovořili. Tato sokolovna se dá považovat za největší jestli ne na světě, tak ve střední Evropě. Má pohnutou historii, je to zároveň kulturní památka. A tam samozřejmě nejprve bylo cvičeno sokoly, za druhé světové války, jestli se nepletu, tak SS zabralo pro své muže tuto sokolovnu a docházelo tam k jejich sportovním aktivitám. Za komunistů to tam asi dvakrát moc nemohlo vzkvétat. A od těch 90. let sokolové, především místní jednota, ať se snaží, jak se snaží, je zde řada pražských poslanců, kteří to určitě znají, tak prostě sbírá peníze po milionech, po desítkách milionů, ale ten dům při své velikosti, při tom, že to je památka, při těch účelech, je tam i bazén, je tam několik sálů, zázemí je skutečně zastaralé, potřebuje jednu velkou investici, aby se dal dohromady a mohla ta sokolovna do budoucna fungovat.

Myslím, že je symbolické i to, že je letos sto let Československé republiky. Zároveň víme, že sokolové deklarovali při svém sletu zásadní odkaz svůj a zásluhu o to, že Československá republika vůbec byla založena. A toto je taková cesta, jak jim poděkovat a ukázat jasnou spolupráci. Pan ministr zde již není, ale byl jsem u něj v minulosti, i u pana ministra Plagy, řešit tuto situaci. Městská část Praha 2 to rozhodně ze svých peněz nedokáže vyřešit. Kdyby tam tyto peníze poslalo hlavní město Praha, tak v zásadě pošle polovinu peněz na sport pro celou Prahu do jedné investice. Proto k tomu přistupuji tímto způsobem. S panem ministrem jsme se bavili, tak ministerstvo nemá takovýto dotační program, aby jednorázově mohlo vyřešit takto zásadní areál. A zároveň bych chtěl podotknout, že tím nevzniká nový fotbalový stadion, nevzniká tím nějaké národní hokejové centrum, ale opravdu se staráme o kulturní památku, která má určitě nejenom v historii Prahy, ale České, potažmo Československé republiky své pevné místo.

Takže doufám, že chápete tento návrh, a pevně doufám, že až se o něm budete bavit na klubech, tak najdete pochopení pro tento ne úplně typický návrh pro dnešní jednání, kde jinak jsou samozřejmě daleko jiné závažné a systémové návrhy, které zde zazněly.

Děkuji a přeji příjemný zbytek dnešního jednání.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kupka, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já bych vám rád představil svůj pozměňovací návrh a zároveň návrh kolegů Jana Skopečka a Vojtěcha Munzara k návrhu rozpočtu na příští rok, který je uložen v systému pod číslem dokumentu 1917. Ten návrh předpokládá snížení výdajové kapitoly 396 Státní dluh, a to v položce obsluha státního dluhu, o částku 300 mil. korun a zároveň zvyšuje výdaje kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a to v programu, který řeší podporu vybraných projektů rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí o tu zmíněnou částku 300 mil. korun.

Obce a města v okolí velkých měst a zejména v okolí Prahy v posledních letech zaznamenávají dramatický populační nárůst a obce a města se s tím musejí vypořádat i v oblasti infrastruktury vzdělávání. Naštěstí na to stát v uplynulých letech reagoval vytvořením programu. Tento program je jeden z těch nejpotřebnějších. Řeší vznik úplně nových institucí, nových škol a jejich výstavbu. Bohužel ale se v posledním období objevuje nový významný nárůst toho tlaku na obce v okolí Prahy, zejména v okolí Prahy, a to z toho důvodu, že Praha bohužel nedokázala uvolnit bytovou výstavbu, a ta poptávka se tím pádem ve významné míře přelévá právě do prstence okolo Prahy. Pro český stát to bude do budoucna znamenat nový vážný problém a generuje potřebu zajistit finanční prostředky pro výstavbu těchto škol. Ten problém navíc v současné době komplikuje také významný nárůst nákladů v oblasti stavebnictví a to bohužel přineslo i to, že právě v tom zmíněném programu na příští rok pro vybrané projekty, pro projekty schválené, schází finanční prostředky. Schází finanční prostředky zejména svazkům obcí, kde se na ten společný velký záměr musí poskládat drobné obce s minimálními rozpočty.

V tomto směru přináší ten návrh řešení jednoho z palčivých problémů okolí měst.

Já jsem zaznamenal v médiích nedávno návrh, že by měla Česká republika zajistit všem dětem v základních školách obědy zdarma. No, jsem přesvědčený o tom, že by především měla zajistit, aby ty děti měly kam chodit do škol. A ten problém pokládám za daleko významnější. Proto si dovoluji teď předložit návrh, který by alespoň v té nejpalčivější oblasti byl schopen zajistit navýšení finančních prostředků na už vybrané projekty, projekty, které by se měly realizovat.

Zároveň spolu s touto poznámkou si dovolím obrátit vaši pozornost znovu na to, že v případě prstence Prahy a dalších velkých měst v okamžiku, kdy se nestaví uvnitř těch samotných metropolí, uvnitř těch samotných velkých sídel, tak se ten zájem developerů a zájem lidí přesouvá do míst, kde ta infrastruktura není připravená a kde pro Českou republiku klíčí nový problém, další vlna, kterou bude potřeba řešit navyšováním finančních prostředků.

Děkuji za pozornost a zároveň vás ještě jednou prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který je načten v systému pod číslem dokumentu 1917.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je nyní paní poslankyně Kovářová, kterou zde nevidím, takže se posune v pořadí. V tom případě dalším vystupujícím bude pan poslanec Bauer, připraví se pan poslanec Onderka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych se tímto přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je zapsán do systému pod číslem 1912.

Navrhuji v rozpočtové kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí rozpočtový ukazatel dávky pomoci v hmotné nouzi snížit ze stávajících 6 629 456 tis. Kč na 5 700 000 tis. Kč. Rozdíl, tzn. 929 456 tis. Kč, se navrhuje převést v rámci kapitoly na neinvestiční nedávkové transfery, transfery podle zákona č. 108 o sociálních službách.

Jenom krátké odůvodnění. Z návrhu rozpočtu MPSV vyplývá, že státní rozpočet na rok 2018 předpokládal výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi ve výši 8 601 660 tis. Kč, ale celkové očekávané výdaje nakonec činí pouze 5 700 000 tis. Kč. Realizované výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi tedy činí pouze 66,27 % plánovaných výdajů. Přestože je na rok 2019 navrhováno snížení plánovaných výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi na 77,07 %, stále je plánovaná částka výrazně vyšší než částka skutečně vynaložená v roce 2018. Nadto byl předložen návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, sněmovní tisk 290, v jejímž důsledku se výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi měly mírně snížit. Z toho důvodu existuje tedy prostor pro snížení plánovaných výdajů na dávky v hmotné nouzi v roce 2019 na úroveň skutečně vynaložených nákladů na tyto dávky v roce 2018. Rozdíl se navrhuje převést na financování sociálních služeb, které jsou dlouhodobě podfinancované a v nichž hrozí destabilizace v důsledku odlivu pracovníků.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý večer. Děkuji za vystoupení. Pokračujeme vystoupením pana kolegy Onderky. Ale ten je nepřítomen, takže jeho přihlášku posunu na konec pořadí. A nyní paní kolegyně Richterová, připraví se kolega Holomčík. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý večer. Ještě nás tady zbyl usnášeníschopný počet.

Já bych se ráda v podrobné rozpravě ke státnímu rozpočtu přihlásila ke sněmovním tiskům 1827 a 1848. Jsou to dva pozměňovací návrhy, které stručně představím.

Samozřejmě že mnohé už dnes zaznělo. Zejména zaznělo, že chybí peníze na sociální služby. Tak to je ten jeden můj pozměňovací návrh. V podstatě se liší od řady těch ostatních tím, odkud ty peníze vzít. Domníváme se, že rezervy jsou v kapitole 396 Obsluha státního dluhu. 800 mil. je částka, kterou považujeme za kritickou, aby bylo zajištěné fungování sociálních služeb. Zejména je tím důvodem to, že vypadne financování některých služeb z evropských zdrojů.

V tom druhém návrhu budu už trochu podrobnější. Ten se totiž týká něčeho, co by si možná mnozí z vás mysleli, že funguje, a sice datové schránky, už řadu let zavedená možnost elektronické komunikace se státem. Jenže bohužel řada lidí má neblahou zkušenost, že i když mají datovou schránku zřízenou, tak jim úřady stejně posílají korespondenci fyzicky, musí stát frontu na poště apod. A ještě je negativní jedna věc, že příliš nerostou počty uživatelů, a přitom jako stát vydáváme obrovské sumy, zhruba 1,7 mld. Kč ročně, na poštovné, na fyzické poštovné. Takže větší využívání datových schránek by zásadním způsobem pomohlo uspořit peníze za poštovné a současně by usnadnilo běžnou komunikaci občana se státem.

Na tento pozměňovací návrh, který je ve skutečnosti úplně na malé peníze, na 3 mil. Kč, ale na důležitou věc, na propagaci užívání datových schránek, jsme si sedli s kolegy Lukášem Koláříkem, který se věnuje právě fungování Ministerstva vnitra, a s Ondřejem Profantem, který velmi dobře rozumí právě obtížím s digitalizací státní správy.

Závěrem k tomu opravdu na finance malému, ale na možný dopad poměrně velkému pozměňovacímu návrhu chci zdůraznit, že dnes to rozhraní pro datové schránky zdaleka není uživatelsky vstřícné. Lidé, kteří jsou zvyklí na funkcionality, které mají maily, to spíš odradí, ale stát už pracuje na Portálu občana, který je mnohem šikovnější, fungují další aplikace nastavěné nad těmi datovými schránkami, takže tam je vlastně poměrně snadná cesta. Co je obtížnější, aby skutečně každý úředník, který pracuje s tou možností odeslat, měl jednoduchou šanci odeslat datové schránky. Tam zase je potřeba mít vhodné spisové služby atd., je to provázané. Nicméně ten klíčový problém, že dnes řada lidí, kteří by si byli ochotni datovou schránku zřídit, neví, že vůbec tahle možnost je a že je snadná a užitečná, a na druhou stranu že řada státních zaměstnanců, byť mají povinnost s těmi, kteří datovou schránku mají, takto komunikovat, tak toto nevyužívají. Tak to je další reálný problém.

Proto tedy s kolegy navrhujeme ten pozměňovací návrh č. 1827 na přesun finančních zdrojů z kapitoly 314, a sice 3 mil. na změnu z výdajů na sportovní reprezentaci na specifický ukazatel výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní kolegyni Richterové. Nyní pan poslanec Radek Holomčík, připraví se paní kolegyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Tak děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu vedenému v systému jako dokument č. 1932. A ve stručnosti bych vám jej představil a odůvodnil.

Takže navrhuji změnu na straně příjmů kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství celkem snížení o částku 1 mld. korun, a to v následujícím specifickém ukazateli ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem, resp. v položce rozpočtové skladby 2125 převody z fondů státních podniků do státního rozpočtu. A oproti tomu snížení výdajů kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství o částku také 1 mld. korun a ve specifickém ukazateli podpora agropotravinářského komplexu.

To odůvodnění je poměrně prosté. Kůrovcovou kalamitu jsme asi všichni zaznamenali. A jestliže ty škody, které napáchala v letošním roce, byly značné, tak predikce na příští rok hovoří o tom, že to bude ještě daleko horší. Také vlastně v současné době se hovoří, nebo v médiích proběhla zpráva, že státní podnik Lesy ČR je již v provozní ztrátě, a zároveň se hovoří o až mnohasetmilionové půjčce na provoz tady toho podniku. Vlastně v posledních cca pěti letech bylo odvedeno ze státního podniku 30 mld. korun, a to včetně 4 mld. z rezervního fondu na pěstební činnost, a ty peníze zcela jistě budou v rozpočtu podniku Lesy ČR chybět. Proto považuji to, aby se na příští rok plánovalo nebo počítalo s miliardovým odvodem, za nepatřičné, a proto navrhuji tady tuto příjmovou položku odstranit.

A tímto se tedy opět přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Holomčíkovi. Nyní paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, vážená vládo, dovolte mi, abych načetla doprovodné usnesení k návrhu státního rozpočtu pro rok 2019. Není to novinka. Je to pokus již tedy dvakrát úspěšný, v minulém a předminulém roce, a věřím, že také v tomto roce se Poslanecká sněmovna napříč politickým spektrem shodne na tom, aby doporučila a podpořila vládu v jejím úsilí o opakované zvyšování platů učitelů a také dalších nepedagogických pracovníků ve školách a také další cíle, které uložila vládě v minulých letech.

Tedy

I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala k návrhu zákona o státním rozpočtu sněmovní tisk 287 toto usnesení:

"Poslanecká sněmovna

I. podporuje navyšování výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tak, aby činily nejpozději v roce 2025 alespoň 5 % HDP. Navyšování kapitoly využívat prioritně pro předvídatelné a transparentní financování regionálního školství a také veřejných vysokých škol. Reformu financování regionálního školství s cílem zajistit stabilitu vzdělávací soustavy a zvyšování kvality vzdělávání;

II. doporučuje vládě ČR, aby zvyšovala platy učitelů meziročně nejméně o 15 % a ostatních pracovníků ve školství nejméně o 10 % pro dosažení průměrného platu učitelů a ostatních pracovníků ve školství nejméně 150 % jejich výše pro rok 2017 nejpozději v roce 2021;

III. doporučuje vládě ČR sjednotit od roku 2020 státní investiční programy zaměřené na rozvoj infrastruktury regionálního školství rozpočtované v kapitolách 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a 398 Všeobecná pokladní správa;

IV. doporučuje vládě ČR zohlednit výše uvedené cíle a doporučení ve výdajových rámcích a v rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí, která bude schválena do 30. dubna 2019, a promítnout ve střednědobém výhledu rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v letech 2021 a 2022."

Tolik tedy návrh doprovodného usnesení pro návrh rozpočtu 2019. A jenom to ještě doplním komentářem, že toto usnesení nijak nesnižuje standard, nebo řekněme doporučení, která Sněmovna přijala směrem ke vzdělávání a směrem k rozpočtu školství a k jeho posilování v minulých letech. Pouze v tom II zpřesňuje ty cíle tak, aby odpovídaly programovému prohlášení vlády. A v III v případě sjednocení investičních programů respektuje kroky vlády, které v tuto chvíli směřují ke sjednocení investičních programů na jednom místě. A v IV doplňuje ta předchozí usnesení tak, aby bylo jasné, že tyto objemy finančních prostředků by se měly objevit ve výdajových rámcích již na jaře tedy toho roku, který připravuje rozpočet pro rok 2019.

Chtěla bych říct, že tento návrh doprovodného usnesení k rozpočtu schválil výbor pro školství. Bohužel se nepodařilo získat stejnou podporu rozpočtového výboru. Já sama si to vysvětluji tak, že si rozpočtový výbor přál upřesnění těch ustanovení doprovodného usnesení tak, aby odpovídala programovému prohlášení vlády, což jsem nyní tím načtením ve druhém čtení v rámci státního rozpočtu učinila.

Dále bych chtěla načíst nebo se přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem přihlásila také v písemné podobě, takže je nebudu rozebírat detailně, pouze se za chvíli přihlásím tedy ke konkrétním číslům těchto pozměňovacích návrhů.

Chtěla bych ale, než tak učiním, znovu zopakovat to, co jsem řekla v prvním čtení. Aktuální rozpočet pro školství je třetí, opakovaně třetí, nejvyšší rozpočet pro školství v historii. Znovu bych chtěla zopakovat, že Ministerstvo financí postupovalo mimořádně dobře z hlediska struktury rozpočtu, a musím říct, a jako bývalá ministryně školství, možná i trochu závidím stávajícímu ministrovi školství, že se nemusel s ministryní financí a Ministerstvem financí přetahovat o jednotlivé položky v rámci struktury rozpočtu a že opětovně rostou platy učitelům i nepedagogických pracovníků a dalších položek, jako jsou investice a další.

Důvody, proč jsem načetla pozměňovací návrh, nebo se chystám načíst pozměňovací návrhy, jsou ty, jak jsem avizovala při prvním čtení, že chci vytvořit prostor nejenom pro koaliční jednání, ale také opoziční jednání v tom, abychom přece jenom ještě získali shodu na posílení tohoto rekordního rozpočtu o dalších 700 mil. korun, a to ve prospěch třídnických příplatků.

Tímto se tedy hlásím k pozměňovacím návrhům 1722 a 1723 a věřím, že budou ještě pokračovat jak rozhovory na poslaneckých klubech, tak v rámci koalice a opozice. A ještě jednou děkuji Ministerstvu financí za dosavadní průběh projednávání a předložení rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyni Kateřině Valachové. A ještě než dám slovo k faktické poznámce panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan Mikuláš Ferjenčík, pan poslanec Bělobrádek, pan poslanec Běhounek a paní poslankyně Válková a dále pan poslanec Jiří Bláha do konce jednacího dne.

Nyní tedy pan poslanec Zbyněk Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když jsem poprvé vystupoval k tomuto bodu, tak jsem vyjádřil jistou nespokojenost s tím, že jednáme takhle pozdě večer. Nespokojenost trvá, takže mi dovolte, abych přednesl procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do zítřejší 11. hodiny. Děkuji. A prosil bych o odhlášení všech poslanců.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě, že tak učiním. Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Já vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Zagonguji, aby všichni ti, kteří se chtějí zúčastnit hlasování, měli šanci se důstojným způsobem dostat do jednací síně.

 

Pro ty, kteří neslyšeli návrh pana předsedy poslaneckého klubu ODS, je návrh na přerušení projednávání do zítra do 9. hodiny ranní, resp. do 11. hodiny, protože v 9 hodin jsou odpovědi na písemné interpelace. A připomínám, že před sebou máme pět posledních přihlášených. Hlasovat můžeme, protože je nás více než 67, v hlasování číslo 73.

Ptám se, kdo je pro přerušení do 11 hodin do zítřejšího dne, tedy 6. 12. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 73 z přítomných 91 poslance pro 16, proti 59. Váš návrh neprošel, pane poslanče.

 

Můžeme tedy pokračovat. A budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Hany Aulické, připraví se pan kolega Kováčik. Zároveň prohlašuji hlasování číslo 74 za zmatečné, to je jenom tím, že jsem ho spustil, aniž bych uvedl důvod, pro který by mělo být hlasováno. Tak, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, chápu, že už je docela pozdní hodina, ale myslím si, že pro všechny poslankyně a poslance zase není úplně nic nového, že jednáme i v této době.

Každopádně bych chtěla načíst svůj pozměňovací návrh, který se týká navýšení na sociální služby ve státním rozpočtu, a to v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí o 200 mil. korun. Já myslím, že zdůvodnění ani nemusím protahovat. Všichni asi víme... (V sále se poslanci nahlas baví.)

Já chápu, že sociální služby asi nejsou taková úplně politická doména, tak některé už asi -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám, paní poslankyně, samozřejmě zjednám pořádek a klid. Hloučky, které tady jsou, požádám, aby diskutovaly jiné téma, než je druhé čtení státního rozpočtu, mimo jednací sál. Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já také děkuji, pane místopředsedo.

Každopádně bych jenom chtěla upozornit na to, že i bohužel tento rok je opět výrazně podfinancována oblast na sociální služby, kdy krajům bylo slibováno, že na sociální služby půjde zhruba 17 miliard. Bohužel v té konečné fázi státního rozpočtu nedošlo k těmto číslům, a tak i po dalších jednáních - a vím, že samozřejmě i někteří kolegové dávají daleko vyšší částku, ale myslím si, že ta jednání opravdu vedla k nějakému velkému kompromisu a že na sociální služby se nakonec dostanou potřebné finance tak, aby i kraje, kterým se nedostává každý rok všech žádaných peněz, tak aby ty finance opravdu dostaly.

Proto dávám svůj pozměňovací návrh pod číslem 1818 na 200 milionů. A jenom bych chtěla upozornit, že přesun těchto 200 milionů je pouze v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy v kapitole 313. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické. Nyní pan poslanec Pavel Kováčik se svým vystoupením. Ještě než vám dám slovo, pane předsedo, omlouvá se paní poslankyně Dana Balcarová od 20 hodin. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, paní kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych na chviličku přitáhl vaši pozornost. Nebudu dávat pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, a přesto přednesu návrh, kterým jako Poslanecká sněmovna bychom doprovodili zákon o státním rozpočtu v okamžiku, kdy bude přijat, o doprovodné usnesení. Já vás žádám, abyste s pozorností vyslechli můj návrh a při hlasování ve třetím čtení, resp. po třetím čtení státního rozpočtu, jej podpořili.

Odůvodnění. Voda se stává, jak mnohokrát se zde v diskusích v Poslanecké sněmovně potvrdilo, strategickou surovinou. Ukazuje se, že bylo docela chybou pustit vlastnictví vodních zdrojů a vodárenských soustav do cizích rukou. Ta privatizace nebyla úplně šťastná. Máme jednu z nejdražších plateb vodného a stočného, čili cen vody pro obyvatele, v Evropě zcela určitě v poměru ke spotřebnímu koši, resp. k průměrnému příjmu, a o to více k průměrnému důchodu. A vývoj posledních let v oblasti zásobování obyvatelstva vodou je čím dál tím nepříznivější. Jen pro připomenutí, už to tady také zaznělo, více než 300 obcí v České republice bylo třeba v letošním roce dotovat dodávkami vody přímo do jejich obecních vodojemů, protože prostě zdroje, které měly, vyschly. V řadě případů dochází k propojování vodárenských soustav jednotlivých obcí nebo svazků obcí, tak aby alespoň dočasně po dobu, než budou ony zdroje vyčerpány, se sousedním obcím pomohlo.

Jsem přesvědčen o tom - a čím dál tím více už to nejsme jenom my komunisté, ale čím dál tím více hlasů jak od veřejnosti, tak od některých z vás, kolegyně a kolegové z jiných poslaneckých klubů, slyšíme, že je na čase, aby se voda vrátila do českých rukou, když to řeknu hodně zkráceně. K tomu ale, jsem přesvědčen, musíme jako zákonodárci vytvořit alespoň primárně základní podmínky. Tou podmínkou je, aby ty obce měly šanci vůbec zpátky vykoupit, protože my nehovoříme o znárodnění, ale aby měly obce možnost vykoupit nebo odkoupit podíly ve firmách, které jsou se zahraniční účastí, vlastní ty společnosti, ty soustavy, aby měly možnost odkoupit ty vlastnické podíly do obecních, čili veřejných rukou.

Proto mi dovolte, abych se pokusil, když už v rámci rezortu Ministerstva zemědělství je do státního rozpočtu zhruba miliarda odčerpávána z Lesů České republiky, a při vší úctě k panu kolegovi Holomčíkovi, pokud neprojde jeho návrh na to, aby se toto nestalo, tak tady bude miliarda, kterou by bylo dobře vrátit tomu rezortu a použít ji vázaně právě na účel návratu vody do veřejných rukou.

Proto mi dovolte přečíst návrh, předložit vám návrh doprovodného usnesení k návrhu státního rozpočtu pro rok 2019 a ten zní takto: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky o navýšení výdajů rozpočtu rezortu Ministerstva zemědělství o 1 mld. korun k přednostnímu použití na výkup majetkových podílů společností vodovodů a kanalizací do majetku obcí.

Je to velmi jednoduché usnesení, jasné a zřetelné, bez nějakých háčků a zatáček a bez nějakých nejasností. Prosím vás tedy, abyste ve třetím čtení vzali tuto celospolečenskou potřebu v úvahu a návrh podpořili. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kováčikovi za jeho vystoupení. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Miroslav Kalousek. Paní kolegyně Kovářová se odhlásila z té přihlášky, kterou tady měla, osobně to byla říct, takže proto tam ubyli dva najednou. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jenom drobnou poznámku k tomu, co teď přednesl pan předseda Kováčik. Samozřejmě je to jeho právo a je to hlasovatelné, ale co se týče rozpočtu, tak suverén je Sněmovna, nikoliv vláda. Takže pokud se tak Sněmovna rozhodne, tak by neměla vládu žádat, ale měl by padnout pozměňovací návrh na tu miliardu a mělo by se o něm hlasovat. Pak by to byla jaksi vyřízená věc. Leč samozřejmě, jak jsem řekl, je to vaše právo. Jenom to obtížně chápu, pane předsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě faktická poznámka pana předsedy Kováčika. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Jenom krátkou reakci vaším prostřednictvím, pane předsedající, směrem k panu kolegovi Kalouskovi. Jak to tak dlouhá léta běží, jsem přesvědčen, pane kolego Kalousku, že pro pozměňovací návrh tohoto typu byste nehlasoval, ani pro ten návrh státního rozpočtu, byť by byl ten pozměňovací návrh schválen, zatímco pro toto doprovodné usnesení s klidným svědomím můžete hlasovat i vy. Proto jsem zvolil cestu doprovodného usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, ještě faktická poznámka pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl poprosit pana předsedu Kováčika, zda by mohl provést nějaký ekonomický odhad, kolik by obce a města musely zaplatit za ty obchodní podíly. Jsem si jist, že ta navržená částka, nebo částka, o které pan předseda Kováčik mluví, by zdaleka nestačila. A jenom pro vysvětlení, já pro takové usnesení s klidným svědomím hlasovat nemohu, když pan předseda Kováčik je přesvědčen, že pro něj může každý s klidným svědomím hlasovat. Já pro něj hlasovat nebudu ani s klidným, ani s neklidným svědomím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě další faktická poznámka pana poslance Kováčika. Ještě než vám dám slovo, pane předsedo, tak se od 19.30 do 22.00 hodin z rodinných důvodů omlouvá paní poslankyně Richterová. Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, směrem k panu kolegovi Stanjurovi. U vás, pane kolego, bych neočekával ani s klidným, ani s neklidným svědomím, že byste pro tento návrh hlasoval.

A co se týká ekonomického rozboru, jde o první krůček, který má jasně a zřetelně dát najevo vůli Poslanecké sněmovny, že tento bolavý problém se dá řešit, a na základě řekněme poptávky nebo možné odhadované přesnější poptávky potom bude možno řádně pro příští rozpočet stanovit kapitolu, zhruba její výši nebo výši prostředků, které se pro ni použijí, a také zdroje. Toto je použití těch zdrojů, které podle mého soudu jsou k dispozici, jsou vyprodukovány v rámci rezortu zemědělství. A já nechci, abychom sahali někam úplně jinam a obírali v uvozovkách například školství, armádu či jiné zajisté potřebné rezorty.

Tolik vysvětlení k té připomínce pana kolegy Stanjury a děkuji mu za to, že mi řekl jasně, že to pro hlasovat nebude.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana kolegy Stanjury. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nevím úplně přesně, kdy se privatizovaly ty podíly, resp. kdy města a obce prodávaly své podíly, nicméně si to pamatuji ve svém rodném městě. To bylo asi v roce 1997 nebo 1998 a tu privatizaci připravoval tehdejší náměstek za sociální demokracii. Chci jenom říct, že to nebylo rozhodnutí pouze pravicových koalic nebo pravicových rad, například na severní Moravě velmi často ty podíly prodávaly města a obce, v jejichž čele stáli levicoví politici. To za prvé.

A za druhé. Vlastně nevíme, jestli města a obce mají zájem. Já myslím, že i to by bylo dobré zjistit, než by takové usnesení bylo.

A za třetí. Když se bavíme o prostředcích z rozpočtu Ministerstva zemědělství, tak já pevně věřím, že například klub KSČM podpoří pozměňovací návrh mého kolegy pana poslance Blahy, který navrhuje poměrně výraznou částku uplatnit při boji s kůrovcovou kalamitou mj. zrovna v našem kraji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě faktická poznámka pana předsedy Kováčika. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, vy přece, pane kolego Stanjuro, dobře víte, že ty obce a města v té době ani neměly žádnou šanci nebo měly velmi málo jiných šancí, jak přijít k prostředkům na svůj základní provoz, případně údržbu zařízení, chodníků, infrastruktury, než prodat, co bylo po ruce. Tehdy to bylo se souhlasem jaksi vládnoucí garnitury. Já neříkám a neřekl jsem, že by to bylo výhradně pod pravicovými vedeními obcí. Vedení měst a obcí tehdy byla velmi různě složena, tak jak jsou dnes, a bylo to řekněme obecně přijímaným zvykem, že tyto záležitosti se prodávaly navzdory varování, která šla i třeba z našich řad: proboha, neblbněte, neprodávejte to, je to základní strategický majetek a jednou bude zapotřebí jednak jeho údržba, a jednak také proto, aby bylo zajištěno například to, aby se zbytečně nevyváděly zisky někam pryč. To za prvé.

Za druhé. Poptávka bude v okamžiku, kdy bude nabídka. Jsem přesvědčen o tom, že rok 2019 bude právě pro tento účel rozhodující. A nebojte se, ono když ještě trošku přischne, jako že vývoj vypadá, že nepřijde úplně mokrý rok, a přijde ještě daleko více obcí do problémů se zásobováním svých obyvatel pitnou vodou, tak nastane situace, kdy skutečně, a to s vámi souhlasím, miliarda je jenom velmi málo na to, aby se ta věc vyřešila v příštím roce, ale budeme mít šanci potom jaksi ten problém systémověji a strukturovaněji řešit pro další rozpočty.

Co se týká oněch návrhů na boj proti kůrovci, to je celospolečenská záležitost. Myslím si, že v rámci i národních dotací i dalších věcí je ta věc podpořena -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, skončil vám čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. - zejména pro malé a střední vlastníky lesů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Juránka, poté Stanjury, poté Zahradníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Já bych si dovolil jenom zcela věcně k této problematice. Když se problém privatizace vodohospodářských společností a vody obecně jako takové řešil v Jihomoravském kraji, tak se podařilo díky Zastupitelstvu města Brna ponechat si tam většinu 51 %. A já tady chci jenom zdůraznit, že to bylo skutečně řešení, které se dodneška vyplácí nejenom městu Brnu, ale také Jihomoravskému kraji, a tady chci říct, že to bylo strategické rozhodnutí koalice, která tehdy byla, a to bylo ODS a KDU-ČSL. A já si troufnu říct, že tuto záležitost je třeba řešit místo od místa a není to záležitost celostátní, ale je to prostě rozhodnutí těch obcí a měst, které v těch místech byly.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Juránkovi za dodržení času k faktické poznámce. Faktická poznámka pana poslance Stanjury, poté pana poslance Zahradníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak v něčem souhlasím s panem předsedou Kováčikem, například v tom, že to byl poměrně běžný postup měst a obcí bez ohledu na to, kdo stál ve vedení. Já jsem to chtěl jenom připomenout proto, aby to nebyl vyhroceně ideově pravo-levý pohled. To za prvé.

Za druhé, s čím nesouhlasím, že to města používala, aby zaplatila běžný provoz. Ne, ne, ne! Ty peníze byly na investice. Města byla v žalostném stavu po 40 letech vlády Komunistické strany Československa. Bylo třeba investovat desítky a desítky miliard a každý, kdo chce, tak to vidí ve své rodné obci nebo v obci, ve které žije, nebo v městě, v kterém žije, jak to vypadalo v roce 1989 a jak ta města a obce vypadají dnes, takřka po 30 letech. A mimo jiné se prostředky na nutné investice do základní infrastruktury měst a obcí získávaly z privatizace městského majetku nebo podílů měst a obcí na některých firmách.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jan Zahradník, také s faktickou poznámkou, a poté pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, pan poslanec Kováčik říká to, že vodohospodářský majetek byl privatizován. Podle mého povědomí je vodohospodářská infrastruktura na většině území v majetku obcí, kromě asi 10 nebo 15 % toho majetku na severní Moravě, a ty obce, ta města si najala provozovatele. Třeba v jižních Čechách je včetně zdroje v Římově, včetně té tlusté roury, kterou vlastní Jihočeský vodohospodářský svaz, i ta další drobnější infrastruktura v majetku obcí. A ty si na to najaly provozní firmu koncesionářskou smlouvou, v jižních Čechách většinu toho majetku spravuje firma ČEVAK, akciová společnost, která samozřejmě má smlouvy schvalované zastupitelstvy. Část výnosu dává na obnovu té vodohospodářské infrastruktury. My v Českých Budějovicích jsme dlouhodobě spokojeni s tím, jak to tam funguje. V nedávných letech jsme tu koncesní smlouvu prodloužili.

Takže podle mého názoru není pravdou, že by majetek byl privatizován. Co bylo ale privatizováno, jsou ty služby. Některé obce přešly k tomu, že si spravují tu soustavu samy, zajišťují dodávky vody a obnovu samy. Je to věc rozhodnutí toho kterého zastupitelstva. To, které se rozhodne, že si najme na to firmu, tak tak učiní. Kdo si to bude chtít převzít do vlastních rukou, jakousi formou nějakého městského nebo obecního socialismu, no tak ať tak učiní. Ale je to vždycky na rozhodnutí toho kterého zastupitelstva.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Pavel Kováčik, poté pan poslanec Petr Beitl. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Já tedy, pane předsedající, paní a pánové, fakt nechci zdržovat. Ale on pan kolega Stanjura si začal. Tak prostřednictvím předsedajícího, těch třicet let téměř po tom převratu jste ty mosty moc dobře neudržovali, co my jsme postavili, že vám tak jeden za druhým padají. Ostatně zítra v 11 hodin je zařazen bod, který má řešit ještě nezaplacené podniky z dob privatizace právě pod vašimi vládami, vládami ODS. Já vím, vy řeknete, že jste v ODS ještě nebyl, nebo aspoň ne ve funkci. To ale nic nemění na tom, že já jsem také ve funkci nebyl před převratem, v žádné stranické ani hospodářské významné funkci, a přesto jsem dodnes obviňován, co jsem všechno za těch zločinných čtyřicet let napáchal.

Takže aby bylo jasno, historie se nepočítá jenom do roku 1989, ale už je dost dlouho i po roce 1989. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Petr Beitl. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já ještě také doplním stručně ten kaleidoskop o vodárenských společnostech. Naše území spravuje Severočeská vodárenská společnost a spravuje území Libereckého a Ústeckého kraje. Na tomto území si obce majetek té společnosti udržely a jediné, co neměly pod kontrolou, bylo 50 % té koncesionářské provozní společnosti. A protože akcionáři zaveleli a společnost dobře hospodaří, tak těch 50 % bylo vykoupeno a od 1. 1. 2020 jedeme se stoprocentním majetkem a stoprocentní provozní společností. Takže ono to chce jenom počítat, hospodařit a obce a města si umí občas poradit docela samy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a mohu udělit slovo řádně přihlášenému panu poslanci Jaroslavu Holíkovi, připraví se pan poslanec Roman Onderka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážená prořídlá Sněmovno a také prořídlá vládo, já jsem původně chtěl vystoupit se svým pozměňovacím návrhem. Ale protože politické hašteření, které tady probíhalo, bylo hodně dlouhé a sám jsem ze Zlína, kde, řekl bych, distribuci vody řeší Moravská vodárenská, kterou plně vlastní Veolie, a je tam řada aktivistů, kteří by rádi tento podíl vykoupili, tak se nám stalo, že jeden z aktivistů kandidoval a byl zvolen do zlínského zastupitelstva. Rada města Zlína v čele s primátorem odmítli všechny zastupitele SPD zařadit do komisí. Jenom aby bylo malinko jasno.

A teď dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu 1911 a je to podpora boje proti suchu. My tady vyžadujeme, abychom z kapitoly 329 převedli do kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí do oddělení 3.1 ochrany krajiny 200 milionů.

A odůvodním, o co se jedná. Sucho a pokles hladiny spodní vody sužuje celou Evropu. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu nebo respektive je podpora boje se suchem a udržení vody v krajině. Důraz je kladen hlavně na protierozní ochranu. Jedná se tedy o budování malých vodních nádrží, rybníčků, mokřadů, výsadbu remízků, tvorbu meandrů a jednu z těch důležitých věcí, abychom napravili průšvihy, které byly uspořádané u nás v přírodě v 70. a v 60. letech, kdy většina zemědělců zmeliorovala pole, a dnes nám tudy utíká ještě stále více než 50 % vody. Tyto uvedené návrhy snižují úbytek vody v krajině, řeší vodní a větrnou erozi a snižují riziko povodní. Dále také pomáhají v boji s kůrovcem, protože pokud má strom dostatek vláhy, tak toho kůrovce utopí. Kromě výsadby zeleně na zemědělské půdě nebo na stavební půdě doporučujeme, aby se začala vysazovat zeleň na obrovských plochách logistických center, hypermarketů a výrobních hal, které tady jsou. Tyto navržené úpravy nejenom sníží procento skleníkového plynu v atmosféře, ale také navrátí ráz české krajiny a českého venkova.

Dámy a pánové, ta voda chybí a ona ubývá. A my stále sedíme a tváříme se jako ten, který padá z desátého patra, a všichni slyší, když letí kolem pátého patra, jak říká: zatím je to dobré. Dámy a pánové, my neletíme kolem pátého patra, ale kolem druhého.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Holíkovi a nyní pan poslanec Roman Onderka se svým vystoupením v rozpravě ve druhém čtení ke státnímu rozpočtu na rok 2019. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní ministryně, pánové ministři, vážené kolegyně, kolegové, jenom mi dovolte na závěr projednávání druhého čtení ke státnímu rozpočtu na rok 2019 dvě připomenutí pozměňovacích návrhů, které jsou ale už součástí návrhu rozpočtového výboru k tomuto, které budeme hlasovat v rámci třetího čtení.

V jednom z nich se jedná o změnu v textové části týkající se zachování matrik, a to i v těch menších obcích, a to s ohledem na resort Ministerstva vnitra České republiky. Druhý pozměňovací návrh, který se dotýká částky 327 milionů, výdaje vedené v ISPROFIN v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí na financování programu Rozvoj obnovy materiálně technické základny sociálních služeb, to jest navýšení investic do domovů pro důchodce, seniory a další. Neodůvodňuji natolik podrobně, protože bylo projednáno opravdu poměrně podrobně v rámci rozpočtového výboru a usnesení rozpočtového výboru z 16. schůze ze dne 28. listopadu 2018 tyto pozměňovací návrhy, které jsem předložil, doporučilo Poslanecké sněmovně ke schválení.

Měl jsem podáno ještě několik pozměňovacích návrhů týkajících se Velké ceny, Grand Prix Brno neboli v hantýrce Moto GP. Jedná se o záležitost, která dle mého názoru je velice důležitá nejen pro město Brno, pro Jihomoravský kraj, ale i pro celou Českou republiku. Mistrovství světa silničních motocyklů Grand Prix České republiky je významná sportovní akce s dlouhou historií a velkou tradicí. Má kromě obrovské sportovní důležitosti velký celospolečenský dopad v čele s propagací města, regionu i České republiky, a to v celosvětovém měřítku. Dle provedených analýz má navíc i reálné finanční přínosy pro ekonomiku České republiky v řádech stovek milionů korun.

V rámci fungování, lépe řečeno pořádání těchto závodů, do budoucna v České republice je potřeba počítat minimálně s částkou takzvaného zalistovacího poplatku, která převyšuje 100 mil. korun. Bezesporu město Brno i Jihomoravský kraj přispívají v částkách desetimilionů korun a Ministerstvo školství se snažilo po určitou dobu podporovat tuto záležitost, protože ji opravdu vnímalo také jako záležitost, která je sportovně na výši.

Mezi další významné nákladové položky patří samozřejmě věci, které souvisí se samotnými závody, ale tam chci podotknout, že s tím si pořadatelé umí poradit, ať už s ohledem na marketing, výnos ze vstupného a podobně. Pozměňovací návrh, který jsem podával, byl v částce 70 mil. korun a byl směřován na paní ministryni místního rozvoje České republiky paní Kláru Dostálovou.

Prostřednictvím pana předsedajícího paní ministryně, já jsem tento pozměňovací návrh stáhl z jediného důvodu. Protože mám určitý respekt vůči dohodě, kterou máme v koalici, mám respekt vůči kolegům a dlouhým hodinám vyjednávání o rozpočtu na příští rok. Z tohoto pohledu jsem nechtěl být ten, který dělá takzvané vlny v rámci dalšího projednávání v Poslanecké sněmovně mezi našimi dvěma politickými stranami, či hnutími. Z tohoto pohledu musím říct, že jsem pozměňovací návrh stáhl, a tady na místě vás vyzývám, abyste se k němu postavila, přestože již není podán. Jsem přesvědčen o tom, že finanční prostředky z Ministerstva pro místní rozvoj právě na cestovní ruch jsou tou kapitolou, která může pomoci, a tou kapitolou, kde se právě můžou objevit finance pro tuto velice významnou akci, o které bych řekl, že je jednou z nejvýznamnějších v rámci České republiky z hlediska turistického ruchu a z hlediska dalšího fungování tohoto divácky velmi populárního sportu. Chci upozornit, že dle údajů za rok 2016 se živé přenosy seriálu MotoGP, do kterého patří i Grand Prix ČR, dostanou až do 200 zemí po celém světě a dosáhnou do více než 369 mil. domácností. Je nasnadě si následně vypočítat finanční prostředky, které by stálo Českou republiku, kdyby měla takovouto akci podporovat.

Vážená paní ministryně, dovolte mi tento atak jako poslance parlamentu, jako rodilého Brňáka. Myslím si, že toto je záležitost, která je důležitá ne pro Brno, ne pro jižní Moravu, ale pro celou Českou republiku.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců klubu ANO a ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Onderkovi. Faktická poznámka paní ministryně pro místní rozvoj. Paní ministryně Dostálová má slovo. Ale prosím tedy Sněmovnu o klid, abych jí mohl začít měřit dvě minuty, protože se přihlásila pouze k faktické poznámce. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych tedy navázala na svého předřečníka, který mě k tomu vyzval. Ono totiž už je v přípravě vládní usnesení, které po dohodě s Ministerstvem financí chystáme zhruba v lednu dát vládě České republiky. Ono totiž pro Českou republiku je několik takto významných akcí, které a priori nejsou buď o čistém sportu, nebo o čisté kultuře, ale jde skutečně o prestiž České republiky, že se tady takovéto významné události dějí. A jedno z nich je MotoGP. My k tomu máme spoustu analýz a právě to vyčíslení jaký je dopad do rozpočtu. A jak už říkám, je to skutečně o prestiži České republiky, že takto významný seriál mistrovství světa se u nás jede. Takže mohu potvrdit, že s tím počítáme, a budeme to předkládat vládě jako významnou akci České republiky na rok 2019.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Dostálové i za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Také požádám Sněmovnu o klid, než vám udělím slovo a začnu vám měřit čas. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já nechci zdržovat. Jenom jednu prosbu na dobrou noc příznivcům MotoGP. Já jsem smířen s tím, že na to půjdou veřejné prostředky, jakkoliv jsem se tomu jako ministr financí vždycky bránil. Ale moc vás prosím, argumentujte prestiží, protože to nesporně je prestižní záležitost pro Českou republiku, ale neargumentujte těmi analýzami. Já jsem viděl ekonomické analýzy výnosnosti, jak by se nám v Praze vyplatily olympijské hry. Viděl jsem ekonomickou analýzu, to znamená ekonomickou výnosnost kanálu Odra-Labe-Dunaj. Tyhle analýzy jsou ze stejného kadlubu. Strčte si je do šuplete a podporujte tu prestiž. Tomu ještě rozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana poslance Onderky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Roman Onderka: Pro kolegu Kalouska prostřednictvím pana předsedajícího. Já mu rozumím, že ty staré analýzy, které byly zhotovovány ještě za jejich vlády, v které nějakým způsobem participovali, jsou ty, které nejsou ty pravé. A dokážu si představit i některé analýzy za vlády sociální demokracie, že nejsou ty pravé. A vím, o čem mluvím, a dokážu dát příklad u obou.

Co se týče analýz, které jsou k MotoGP, tak jsou o jednoduchém selském rozumu a matematice. Vážený kolego prostřednictvím pana předsedajícího, ono holt, když někdo přijede z toho Německa, vezme to přes Prahu, cestou si holt musí někde natankovat benzín, někde si možná i koupí dálniční známku, pokud jede na mašině, dojede. Někde musí přespat, někde si dá kafe, někde se musí naobědvat, navečeřet. Někde se musí podívat, koupí si nějakou jízdenku a možná se za tři dny vrátí, když navštíví nějaké třeba i další památky v rámci České republiky, a to nejen jižní Moravy. Selský rozum mi hovoří, tohle je finanční přínos nezpochybnitelný pro Českou republiku. Na to nepotřebuji mít žádnou firmu a drahé analýzy.

Ale rozumím, kam kolega Kalousek mířil, a vnímám to tak, že sociální demokracie v tomto případě mým prostřednictvím říká - prestiž je nevyčíslitelná, ale pro Českou republiku vše ostatní je přínos ve stovkách milionů korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Přestože jste chápal pana kolegu Kalousku, pan kolega Kalousek si to nenechá ujít.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Už vážně naposled. Já vím, že přijedou a něco snědí a někde se vyspí. Ale to prostě nejsou stovky milionů korun, není to pravda. A nedrážděte tím. Je úplně jedno, za kterých vlád ty analýzy byly dělány. Tu olympiádu nám ekonomicky doporučoval PricewaterhouseCoopers jako renomovaná firma a podepsal se její tehdejší partner Miroslav Singer, pozdější guvernér České národní banky. Já se mu za to směju do dneška. On to nerad slyší. Prosím vás, fakt tyhle analýzy ne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Pan kolega Onderka se přece jen ještě přihlásil k faktické poznámce. Máte slovo, pane poslanče. Je to vaše vůle, prosím.

 

Poslanec Roman Onderka: Prostřednictvím pana předsedajícího, já budu velice krátký, k panu Kalouskovi. Tentokrát vám to nenabízí, ani vás nepřemlouvá, ani price, ani žádná jiná firma zabývající se touto problematikou. Teď vám to nabízí bývalý nejdéle sloužící primátor druhého největšího města v republice. A věřte mi, kolego, že vím, o čem mluvím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. To byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Á, z místa se hlásí pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura v rozpravě. Nikoliv k faktické, ale k řádné přihlášce. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní ministryně se ptá, jestli to mám na dvě hodiny. No, můžu mluvit dvě hodiny. Neplánoval jsem to, ale co bych pro ministryni financí neudělal.

Já začnu asi tím MotoGP. Ta debata mě zaujala. Nezažil jsem ještě situaci, kdy v jedné straně na sebe podávají trestní oznámení. Pokud se nepletu, tak - (Námitky poslanců, že se jedná o žalobu.) Žaloby, omlouvám se, to je fakt velký rozdíl. Bez ironie, je to bývalý primátor Brna z hnutí ANO, současný hejtman z hnutí ANO, podávají žalobu na Ministerstvo školství, které vede ministr z hnutí ANO. Slibem nezarmoutíš, tak to nebudeme řešit v rozpočtu a budeme doufat, že se to nějak vyřeší. Možná bude nová žaloba, nebo nějak jinak.

Jsem rád, když pan poslanec Onderka tak k tomu mířil, že jsem neslyšel to oblíbené sousloví žadatelů o veřejné peníze, že dochází k multiplikačnímu efektu. A pak říkají, když tam vrazím korunu, tak dostanu zpátky tři. Takže když mi dáte 70 mil., tak dostaneme zpátky 200. Kdyby to byla pravda, tak navrhuji, abychom tam vrazili 200 mil., a dostaneme zpátky 600, anebo 500 mil. a dostaneme zpátky 1,5 mld. Kdybych věřil tomu, že to přináší státu stovky milionů, a to neříkám, že jsem proti, abychom tu akci podpořili, a kdybych z těch stovek milionů vzal to nejmenší číslo, tak nejmenší stovky jsou dvě stovky. Jedna stovka je jedno sto. Takže kdyby to byly dvě stovky milionů a kdyby to bylo na DPH, a když řeknu, že všechno bude v základní sazbě, tak tržby, které ti návštěvníci udělají, jsou 1 mld. 200 mil. a z toho je zhruba 21 %, zaokrouhleně 200 mil., které skončí ve státní kase. Nevím, kdo napíše analýzu, že účastníci Grand Prix Brno utratí za tři, čtyři, pět dnů 1,2 mld. A teď mluvím o zahraničních návštěvnících, naši návštěvníci to utratí vždycky před Moto GP i po Moto GP.

Myslím si, že není šťastné to neřešit v rozpočtu, ale pokud je tady taková důvěra, já vám věřím, ty mi věříš, do rozpočtu nedáme, uvidíme někdy příště, proč ne. Ale to byla jenom poznámka k zajímavé debatě. Já jsem se naopak těšil, že ten pozměňovací návrh budeme hlasovat, abychom ukázali, kdo tu prestiž podporuje a kdo ne.

Mimochodem, máme dvě akce v České republice, které soupeří o návštěvnický rekord: Moto GP Brno a Dny NATO v Moravskoslezském kraji. První rozdíl je, že Moto GP je třídenní, Dny NATO jsou dvoudenní. Druhý rozdíl je, že někteří účastníci Moto GP platí vstupné, mnozí ne, a Dny NATO jsou pro veřejnost zdarma. Můžeme porovnat, v obou akcích můžeme mluvit zhruba o 200 tis. návštěvníků. U nás to taky záleží na počasí, jestli prší, nebo ne, ale v těch nejlepších letech přijde 200, 210 tis. za dva dny. Když je opravdu mimořádně špatné počasí, tak třeba 110 nebo 120 tis. za dva dny. Na té akci je mimořádně cenné to, že je to skutečně zadarmo.

Já z tohoto místa děkuji všem, kteří tu akci vymysleli a roky provozují. Když jsem s nimi před lety mluvil, tak oni zvolili ten koncept, že jednou už daňový poplatník výdaje na obranu zaplatil ve formě daní a díky tomu, kolik my alokujeme na obranu, tak potom, když chce Armáda České republiky ukázat, co z peněz daňových poplatníků pořídila, není vhodné, aby platili znova. Mně ten princip přijde správný a úspěch této akce potvrzuje, že se jedná o správný princip. A klobouk dolů. Mnozí z nás viděli první ročník na Černé louce, a když to srovnáme s posledním ročníkem letošního roku, tak ten rozdíl je nebetyčný.

Pojďme zpátky k rozpočtu. My jsme v prvním čtení schválili základní parametry. Jenom připomenu, že jsme schválili deficit 40 mld. a z úst občanských demokratů zněla především kritika výše deficitu. A ta zněla poměrně jednoduše. V okamžiku, kdy si vláda naplánovala zhruba o 150 mld. vyšší příjmy, nebyla schopna představit návrh vyrovnaného rozpočtu a z těch 150 mld. jakoby na snížení deficitu použila pouhých 10 a o 140 mld. zvýšila plánované výdaje.

Velmi často slyším z úst vládních politiků, že není důležitý plán, zákon, že je důležitý výsledek. Podle mě je v tom část pravdy. (Reakce ze sálu.) Já jsem říkal, že je to část pravdy, ne že je to úplná pravda.

Pokud chceme brát vážně projednávání státního rozpočtu, tak bychom se měli snažit, aby ten rozpočet byl pokud možno přesný. Když se podíváme na příjmy, tak si myslím, že v oblasti příjmů ten rozpočet je realistický, vychází z realistického odhadu vývoje české ekonomiky v příštím roce. Nemá cenu se tady přít o drobné, jestli je to o desetinku víc, nebo míň, takže to v zásadě sedí. V čem se s vládou lišíme, je výdajová strana.

Já bych řekl, že za celých pět let, kdy funguje koalice ANO a ČSSD, respektive ČSSD a ANO v minulém volebním období, aby to bylo podle velikosti poslaneckých klubů, se tato vládní koalice jednou s lidovci, jednou s komunisty věnuje především příjmové stránce a žádnou snahu o omezení provozních výdajů jsme nezaznamenali. A nevidíme ji ani v návrhu rozpočtu na rok 2019. A myslím si, že pět let je už dostatečná doba, abychom mohli hodnotit trendy a porovnat čísla. (Poslanec se odmlčel kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozumím, pane předsedo, ale jsou to i vaši straničtí kolegové, kteří jaksi nejsou ochotni přejít do předsálí a diskutovat tam o jiných tématech, než o kterých hovoříte vy.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ano, poprosím své stranické kolegy, aby nemluvili s vládními politiky, protože mě to ruší. (S úsměvem. Veselost v sále.) Aby s nimi nemluvili na sále během mého projevu, jinak samozřejmě mohou, aby to bylo zcela jasné. (Výbuchy smíchu a potlesk v levé části sálu.)

Když jsme kritizovali výši deficitu, tak jsme slibovali, že uděláme to, co v předchozích letech, že si myslíme, že nestačí pouze kritizovat. A když něco kritizuji, tak musím ukázat, že bych měl lepší řešení. My jsme připravili společně s mými kolegy pozměňovací návrh, který je v systému jako sněmovní dokument číslo... teď se omlouvám, 1930. Děkuji paní zpravodajce. Jsem pod ním sice podepsán já, respektive do systému je zaveden pod mým jménem, ale chápejte ho prosím jako společný pozměňovací návrh celého našeho klubu. Našli jsme, a docela jednoduše, chci říci, 40,5 mld. možných úspor. Kdybychom hledali více, tak bychom možná mohli říkat, že mohl být sestaven přebytkový rozpočet. My jsme říkali, že by nám stačilo a že bychom politicky ocenili, kdyby návrh rozpočtu byl vyrovnaný. Proto jsme hledali 40 mld. a ne třeba 50 nebo 60.

Těch položek, ve kterých jsme to našli, není mnoho, zhruba 11. A já vás zkusím seznámit, pokud mi to umožníte a trošku snížíte hladinu hluku, a přiblížit vám aspoň některé. Přestože vím, že šance na přijetí je malá, tak se pokusím vám a možná divákům a zejména daňovým poplatníkům vysvětlit, kde vidíme zbytečné výdaje. A právě proto, jak jsme řekli, že už můžeme dělat číselné řady třeba pěti let, tak můžeme srovnávat. Děkuji. (Hluk v sále se snížil. Ministryně financí mluví z lavice.) Paní ministryně mi napovídá. My jsme vycházeli z platné legislativy, bohužel náš návrh na snížení daně zaměstnancům zatím nebyl schválen, takže nemůžeme počítat s tím, že těch 55 mld., které představují snížené příjmy pro celé veřejné rozpočty, nejenom pro státní rozpočet, to znamená, pro státní rozpočet by to bylo zhruba nějakých 38, 0,7 krát 55, takhle rychle počítám, nicméně kdyby to bylo, tak vykryjeme, hned jsme vám ukázali těch 40 mld., kde to můžete najít. Až to schválíme, určitě najdeme další desítky miliard. Říkal jsem ve svém vystoupení už dvakrát, že to zdaleka nejsou všechny úspory.

První cifra, první položka, na kterou bych chtěl upřít pozornost daňových poplatníků, jsou objemy prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci v počtu míst a průměrných platů. Podívejme se na tu řadu. A budu to trošku zaokrouhlovat, budu říkat celkové výdaje v miliardách korun:

2014 - 132,5 mld., můžeme vzít argument, že to ještě připravovala vláda Jiřího Rusnoka, což je pravda. Tím, že volby byly v říjnu, nová vláda přišla myslím až v lednu 2014, takže to ještě obhajovala úřednická vláda Miloše Zemana a Jiřího Rusnoka. Nicméně hlasy pro to našla už tehdejší formující se koalice ČSSD, ANO a KDU.

V roce 2015 to byl první rozpočet, který připravoval ministr financí Andrej Babiš, celkové výdaje v této položce byly 139 mld., v roce 2015 149 mld. - pardon, v roce 2016 149 mld., v roce 2017 162 mld., v letošním roce 186 mld. a pro příští rok paní ministryně a celá koalice škrtá úřednická místa, šetří, šetří a celkové výdaje jsou 207 mld., což je plus 21 proti roku 2018 a plus 72 mld. proti roku 2014, což procentuálně je takřka padesátiprocentní nárůst proti roku 2014.

A teď si, milí daňoví poplatníci, odpovězte na otázku, zda je možné při takřka padesátiprocentním růstu objemu mzdových prostředků nalézt v této položce úsporu a jak velkou. My jsme navrhli poměrně velmi mírné opatření a to je snížení o 4 %. Každý z nás, když musí, tak 4 % výdajů ušetří. Není to nic, co by znemožnilo další fungování rodiny, firmy, obce, města nebo kraje. 4 %. Ale v těch obrovských číslech ta 4 % dělají 8,4 mld. Kč. Pokud někdo řekne argument no jo, ale vy těm zaměstnancům nechcete tolik přidat, to není pravda. My nesnižujeme průměrný plat. My snižujeme celkový objem. Stačí nenavyšovat počty pracovních míst. A pak ti lidé i po snížení o 4 % co do objemu budou mít vyšší platy. A to je ta cesta, kterou my dlouhodobě navrhujeme: mít méně státních zaměstnanců, zejména úředníků, zato lépe placených. To si myslím, že tomu rozumí každý, kdo platí daně.

A teď si můžeme hrát s těmi procenty, že i když to snížíme o 4 %, tak ten nárůst z roku na rok bude o 13,5 mld. To přece není málo, když nárůst mezi roky 2014 a 2015 byl 7, mezi 2015 a 2016 byl 10, mezi 2016 a 2017 byl 13 a mezi 2017 a 2018, tam byl tedy masivní, už nevím, jestli byl Ivan Pilný ministr v té době, nebo ještě ne, rozpočet roku 2018 se schvaloval v roce 2017... (Ministryně sedí v lavici naproti řečnickému pultu a hlásí, že obhajovala státní rozpočet při třetím čtení.) Tak už byla paní ministryně. Tak to byl nárůst o 24 mld. Ale ve třetím čtení, to už samozřejmě paní ministryně jenom mohla reagovat na pozměňovací návrhy, nemohla žádným způsobem korigovat ty základní parametry rozpočtu. Nicméně i loni jsme navrhli úsporu v této položce, kterou vládní většina odmítla.

Takže to máme docela jednoduše 8,4 mld. Každé procento dělá přes 2 mld. Tak si představme, že bychom ušetřili 5 %, když to navrhneme, tak už je to přes 10,5 mld. Tak to je první položka.

Druhou položkou nejvyšší - já jdu od těch nejvyšších po ty nejmenší - bychom bezesporu udělali radost panu prezidentovi. Pan prezident Miloš Zeman, když přijde do Sněmovny, má k nám projev, například k rozpočtu, nebo jinak, tak v zásadě mluví o třech tématech. Nechci to nějak parafrázovat. A jedno z těch témat dlouhodobě zní podpora obnovitelných zdrojů energie. Načež to pan prezident řekne. Pan premiér řekne, ano, to je pravda, to je hrozné, to jsou hrozné peníze, které dáváme. A neděje se vůbec nic. A zase za rok přijde pan prezident, nebo za půl roku, nebo za čtvrt roku, já nevím, kdy nás navštíví, a pokud bude mluvit o rozpočtu, bezesporu zmíní výdaje na obnovitelné zdroje a zase ta řada za ním (ukazuje na vládní lavici) bude kývat hlavou, ano, to je pravda, pane prezidente. My s tím souhlasíme. My na rozdíl od vlády navrhujeme tuto položku snížit o 7 mld. To už máme do kupy 15,5 mld. Je tam 25 v rozpočtu. Je tam 25 v rozpočtu, takže bez 17 (7?) by to bylo 18 mld. (V poslanecké lavici přímo před řečníkem sedí Jaroslav Faltýnek a ministryně financí Alena Schillerová a ptají se: A jak to chcete udělat?)

Jak to uděláme? Přijďte se poradit s opozicí. My vám to určitě řekneme, jaké jsou možné cesty a které cesty bychom podpořili. Byla to naše vláda, která například zavedla solární daň. To je třeba si říct. Takže měli jsme tu odvahu to zkusit a jít některou cestou. A myslím, že to je na širší debatu a že to není politický problém, že tady není politický střet. Myslím, že se shodujeme na tom, že ta částka je nepřiměřeně vysoká. A myslím, že máme vést vážnou debatu o tom, co jsou přiměřená očekávání do budoucnosti, jaký byl úmysl těch, kteří to zavedli. My jsme byli proti jako občanští demokraté. Já jsem tu v té době nebyl, ale byli jsme proti. A myslím si, že je zcela jednoduše prokazatelné, že ta ziskovost je dávno zpátky. To byl tehdejší úmysl těch, kteří to prosazovali, aby se na tom neprodělávalo. Pak se razantně snížila cena vstupů, nicméně vlastně podpora zůstala stejná. Takže to je druhá položka a do kupy to už máme 15 mld.

Pak máme oblíbenou položku tady pro předsedu zemědělského výboru. Určitě by byl zklamaný, kdybychom se nezabývali podporou agropotravinářského komplexu. Tady navrhujeme ušetřit 4 mld. (Jaroslav Faltýnek opakuje stále otázku: A na čem?) Na podpoře agropotravinářského komplexu. Já myslím, že si s tím poradí bezesporu. Fakt, nechme to na výbor. Když mi takhle budete říkat na čem, já vám budu odpovídat, pro vás je to jednoduché, pro mě je to o něco horší. Kdyby paní ministryně přednášela návrh státního rozpočtu a já u každého čísla tady na ni křičel: A jak jste na to přišla? Proč 3,1? Proč 15 mld.? Proč 14? Tak bezesporu bych ji rušil a bezesporu by to neviděla ráda. Ale jsem připraven na podrobnější debatu ve třetím čtení. Doufám, že budeme mít důstojnější hodinu, než se rozhodneme o hlasování... (Ministryně: Mě jen zaujaly vaše argumenty, a tak se ptám.) Tak to jsem rád, že vás zaujaly argumenty občanských demokratů.

Abychom nedělali jen ty největší položky, tak zkusím říct i menší položky. Takové ministerstvo, které utrácí někdy mnohdy zbytečně, je Ministerstvo pro místní rozvoj. (Reakce v lavicích ANO.) Aby na to nepřišlo. Podpora rozvoje regionů 2019 plus. Co si pod tím představíme? Když poslouchám pana premiéra, když mluví o veřejných rozpočtech, tak vždycky říká, ty kraje a ty obce mají peněz, ty mají na účtě peněz, to jsou miliardy, my jsme zvýšili příjmy, co si pořád stěžují, vždyť nevědí, co s těmi penězi. A přesto MMR vlastně proti názoru pana premiéra, nevím, jak se jim to povedlo prosadit, navrhuje tento dotační titul. My jsme přesvědčeni, že v okamžiku, kdy ekonomika roste, rostou daňové příjmy poměrně razantně pro příští rok, to znamená, rostou i příjmy z rozpočtového určení daní, není, není potřeba.

Když se podíváme na ještě menší částku - Národní program podpory cestovního ruchu v regionech. Vím, že ve světle zpráv z policejních kruhů, které unikají do médií, by se mohlo zdát, že to je zlomyslnost, ale věřte, že to z naší strany zlomyslnost není. Nicméně nárůst - teď mluvím o meziročním nárůstu - 200 milionů. To riziko toho vyšetřování po tom všem, co se tam údajně děje, já to znám jenom z médií, nám připadá zbytečně vysoké, takže nenavrhujeme to zrušit, jenom ponechat na stávající úrovni roku 2018, což je úspora 200 milionů.

Šest miliard kompenzace jízdného. Vláda kompenzuje, platí jízdné. Vidím docela, musím říct, šikovné marketingové nástroje našich dopravců, kteří... Máte pocit z těch jejich plakátů na nádražích, protože jezdím každý týden vlakem, že to vlastně platí oni. Jeďte s námi. My vám dáváme až 75 %. Neviděl jsem nikde na těch marketingových prostředcích dopravců: vláda, stát, Sněmovna, v tomto případě vláda vám platí 70 %. Naši milí dopravci dávají 75 % slevu - představte si - studentům i seniorům. To jsem se dočetl na těch nádražích. Současně čtu, že vláda si bere úvěr u Evropské investiční banky, aby mohla investovat do dopravní infrastruktury. Takže z jedné kapsy dám pryč, protože ty peníze by jinak zůstaly v dopravě, a v druhé straně si půjčím, abych vykryl tu ztrátu. Myslím, že potřebujeme minimálně šesti- nebo dvanáctiměsíční statistiku počtu cestujících, abychom viděli, zda ten efekt byl takový, jak ti, kteří to podporují, jestli je takový, jaký si slibují, nebo jaký tvrdí.

Současně čtu astronomické částky o takzvaném investičním plánu. A je vlastně jedno, které si vezmete datum a tu částku. Když to vydělíte počtem let, tak vám na každý rok přijde neuvěřitelná částka. To si z nás někdo dělá legraci. Zítra budeme, vlastně nebudeme, protože pan premiér je prý omluven dopoledne, tak přerušíme moji interpelaci, kdy jsem se pídil po Národním investičním plánu minimálně na roky 2019 a 2020. Pro ty z vás, kteří jste ten sněmovní tisk ještě nepřečetli, dostal jsem odpověď: Nemůžu vám nic poslat, zatím o tom jednáme. Ale už v médiích čtu, kolik to bude peněz. Biliony. Tak to vydělte, podívejte se, můžu ocitovat kapitálové výdaje, a pak se podívejte na to, zda je to reálné, nebo není. Není to reálné.

Podpora podnikání, MPO. My jsme přesvědčeni, že nejlepší podpora podnikání jsou nízké jednoduché daně a nižší byrokracie. Ne nové a nové dotační tituly. Tato levicová vláda ovšem chápe podporu podnikání jako dotace. Já bych řekl, a už jsme o tom tady mluvili několikrát v posledních dnech, že úplně absurdní je investiční pobídka v řádu stovek milionů velmi bohaté, velmi ziskové zahraniční firmě. Nic proti této firmě, abyste nemysleli, že ji kritizuji. Ale to je ten nesystémový, resp. vysoce levicový přístup. Jestli si někdo představuje podporu podnikání v dotačních titulech, tak se s námi opravdu ideově velmi míjí. Dotační tituly jsou ze své podstaty nespravedlivé. Jenom někdo požádá, někdo třeba nemá lidi, aby to zpracoval. Pak to někdo posoudí, jenom někdo dostane, někdo nedostane. Kdežto v zásadě by to chtěli všichni.

Tak jim snižme daně. To je spravedlivé. To je podpora podnikání. Nebo jim uberme byrokratické povinnosti. Nechci dneska mluvit o EET. Těch formulářů! Chudák firma, která je "vylosovaná" a musí plnit informační povinnost Českému statistickému úřadu. Doporučoval bych každému poslanci, ať si zajde do malé firmy, která tuto povinnost má. To jsou desítky formulářů každý rok. Kolik kilogramů papírových obalů (nesrozumitelné)? Kolik papíru toho? Kolik vážilo tohle? Reálný život je takový, že to střílejí od boku, pak někdo sečte, pak to v hlášení zprůměruje a pak máme velké zprávy o stavu životního prostředí a tam píšeme, kolik bylo spotřebováno nebo využito obalových technik nebo obalů jednotlivých typů, firma. K čemu to máme? Když tak to dělejme u těch velkých, kteří za prvé produkují hodně a mají dostatek zaměstnanců. Neotravujme tím malé. Další a další formuláře.

Skoro každá regulace, která je tady navržena, plodí nějaký papír. A elektronizace probíhá, já tomu říkám elektronizace z Rakouska-Uherska, a to je opravdu jak parodie. Když jste nekomunikovali elektronicky, např. se zdravotní pojišťovnou, když jste přihlašovali zaměstnance, tak jste vyplnili přihlášku, podepsali, strčili do obálky a poslali. Teď jsme to zelektronizovali, takže vytisknete papír, podepíšete, strčíte ten papír do skeneru, naskenujete, uložíte si soubor a ten někam elektronicky pošlete. A tomu mnozí říkají elektronizace veřejné správy. To je opravdu komické.

Takže tady můžeme úplně v klidu škrtnout 4 miliardy, vůbec to podpoře podnikání neublíží, jenom snížíme riziko skandálů, korupce, nespravedlnosti, nerovného přístupu k veřejným zdrojům a pokřivení trhu.

Pokud se bavíte se zaměstnavateli nebo pokud se podíváte na každoměsíční hlášení úřadů práce o počtu nezaměstnaných, tak zjistíte, že v této chvíli převažuje nabídka volných pracovních míst nad počtem nezaměstnaných. Jak tuto skutečnost reflektuje vláda v návrhu rozpočtu? Je to MPSV a je tam taková hezká položka aktivní politika zaměstnanosti. Mě by tedy úplně vážně zajímalo - paní ministryně práce a sociálních věcí nepovažovala za nutné vůbec přijít na projednávání rozpočtu -, na co ty peníze utratí. Komu je věnují, když nejsou volné pracovní síly. Když si naše firmy stěžují, že nemohou najít zaměstnance. My navrhujeme škrtnout 2 miliardy. A vy, kteří budete případně proti, tak předtím, než o tom budeme hlasovat, budu chtít slyšet, na co se ty 2 miliardy použijí. Reálně. Aktivní politika zaměstnanosti, nebo nezaměstnanosti? Jak se to jmenuje? Zaměstnanosti. Ale když nemáme nezaměstnané, tak by to měla být asi aktivní politika nezaměstnanosti, že nějaké vyrobíme a pak je budeme podporovat. Jinak těm penězům nerozumím.

Roste ekonomika, máme v zásadě plnou zaměstnanost, rostou mzdy, rostou i platy - pro mnohé poslance a pro mnohé daňové poplatníky, to je fakt rozdíl, mzdy a platy, to není synonymum - a přitom se zvyšují sociální dávky. Já tomu vůbec nerozumím a třeba se chci zeptat paní ministryně financí, co na to říká ona jako strážce kasy. Roste ekonomika, rostou platy a současně se zvyšují sociální dávky. Vidíte v tom nějakou logiku? Kdyby ekonomika klesala, kdyby rostla nezaměstnanost, tak je logické, že se zvyšuje potenciálně objem sociálních dávek. V tomto případě se děje pravý opak.

Takže tohle jsou, není to všech 11, říkám, tím, že je poměrně pozdě, nechci zdržovat, tohle jsou hlavní položky toho, kde se dá ušetřit 40 miliard tak, aby návrh rozpočtu byl vyrovnaný... (Poslanec Onderka hovoří s poslanci v lavicích před řečníkem.) K tomu máme mikrofon, abychom si vysvětlovali, pane poslanče Onderko prostřednictvím pana řídícího. Určitě si rádi vyslechneme všichni vysvětlení.

Pokud bude platit základní věta, kterou říkají ministři za hnutí ANO, že výsledek byl lepší než plán, pokud bychom přijali vyrovnaný státní rozpočet, znamená, že bychom docílili přebytkového státního rozpočtu. Což by bezesporu byl dobrý výsledek v době, kdy ekonomika několik let pravidelně roste velmi slušným tempem.

Protože jsme podobné pozměňovací návrhy podávali loni i předloni, jako realistický politik vím, že nemá příliš velkou šanci na přijetí. Nicméně pak nám neříkejte, když se budeme přít o podobu státního rozpočtu, že nevíme, kde ty peníze najít. Tady jsme ukázali, že víme. Státní rozpočet je výsostné politikum, je to výsostné politické rozhodnutí. Vláda a opozice mohou mít a logicky mají různé priority, proto se taky dobře a pokud možno kompetentně přou o priority. Neříkám, že to říkají všichni, ale mnozí z řad vládních politiků, a tím myslím ministry i poslance, nemyslím pouze ministry, říkají: opozice navrhuje a neví, kde by na to vzala. Takže tady jsme vám ukázali, jak se dá poměrně jednoduše vytvořit návrh vyrovnaného státního rozpočtu, například kdybychom ho sestavovali my.

Klidně můžeme ještě pár chvil, protože můžeme jednat i po 21. hodině, nejsme nijak tlačeni časem, věnovat debatě o tom, zda si můžeme nebo nemůžeme dovolit snížení daní. A já jsem na začátku snad první větu, kterou jsem říkal, že vláda odhaduje zvýšení příjmů o 150 miliard, a současně jsem říkal, že to je realistické číslo. Takže vláda má k dispozici pro příští rok plus 150 miliard. Teď si od toho odpočteme schválené zvýšení důchodů, odpočteme si od toho schválené zvýšení finančních prostředků do oblasti vzdělávání či školství, řekněme vzdělávání jako širší pojem. Odečteme si od těch 150 miliard i prostředky pro vědu a výzkum. Pořád vám zůstane k politickému rozhodnutí zhruba 95 miliard. Možná 90, abych byl velkorysý.

Z těch 90 miliard je bezesporu prostor pro snížení daní. U některých daní je ten výpadek, investice nerostou nijak dramaticky, ale i kdybych to odpočetl, tak pořád je tam výrazný prostor pro snížení daní. U některých daní, snížení nebo zrušení je ten výpadek poměrně malý.

Zrušení silniční daně pro osobní vozidla používaná k podnikání, to není žádný velký výpadek a ušetří to mnoho byrokracie a mnoho přiznání jak firmám, tak finančním úřadům. Daň, která se platí, ale je administrativně mimořádně náročná, výnos je poměrně zanedbatelný. Nemluvím o služebních vozidlech. Mluvím o těch soukromých vozidlech, která používají zaměstnanci pro služební cesty. Tam by ten výpadek skoro nebyl vidět.

Navrhl jsem v daňovém balíčku snížení spotřební daně na pivo - řádově stamiliony. Zrušení daně z nabytí nemovitostí 13 mld. I to by bylo bohatě pokryto ze zvýšených příjmů. I to naše snížení daně ze závislé činnosti pro zaměstnance nějakých, jsme si řekli, 38 mld. ze státního rozpočtu. I to by bylo v pohodě pokryto díky tomu, že funguje ekonomika. Nicméně vláda má jiné priority.

Někteří z vás se zlobí, protože říkáme realitu. Je to typicky levicový rozpočet. Ještě po schválení rozpočtu se začali ministři a zejména ministryně předhánět v dobrých nápadech, jak ještě zvýšit výdaje. Pak za velké vítězství svého společného jednání vydávají to, že to nebude už teď v lednu, ale až za dvanáct měsíců v lednu. Místo aby hledali možnosti na straně výdajů, tak neustále zvyšují mandatorní výdaje.

A když se podíváme na strukturu výdajů a řekneme si mandatorní výdaje, tak vám připadá, že vám zůstane relativně hodně k rozhodování. Relativně hodně. Ale pak jsou i pseudomandatorní výdaje. Když si vezmeme zrovna tu položku odměny za práci, mzdové náklady, když to vezmu zjednodušeně, tak to sice není mandatorní, ale reálně pseudomandatorní je. Nebo kvazimandatorní. A pak zjistíte, že k tomu politickému rozhodnutí, k tomu střetu, když to zaokrouhlím, budu velkorysý, nám zůstane pod 20 % celkových příjmů státního rozpočtu. Pokud tam dám mandatorní a kvazimandatorní. Takže ten samotný prostor, ten politický střet, není příliš vysoký. Není příliš vysoký. A aby se zvýšil, tak je jediná možnost - snížit mandatorní nebo kvazimandatorní výdaje. Pak i ta debata bude bohatší, pak i nějaká šance výrazněji vtisknout nějaké politické priority vlády bude vyšší.

Je jasné, že politické priority levicové a pravicové vlády se liší, ale myslím, že máme společný problém. Pokud se skutečně nezmění struktura rozpočtu, nejlépe s širokou politickou shodou, tak ten prostor pro ten politický střet, pro to uplatnění svých priorit, vlastně pro naplnění volebních programů se neustále snižuje. A pokud se snižuje prostor k naplnění volebních programů, tak velmi často se ty volební sliby a volební programy nedají splnit a vede to k rozčarování z politiky obecně. A já myslím, že bychom měli respektovat, že každá strana má nějaké voliče, reprezentuje jejich pohled např. na státní rozpočet, právě proto se lišíme, právě proto jsme v jiných politických stranách. Ale pokud se ten prostor zužuje a prostor pro uplatnění volebního programu se zužuje, tak to není dobrá zpráva pro nikoho. Dneska je to možná o něco výhodnější pro koalici než pro opozici, to se samozřejmě může vyměnit, ale i kdybychom si to vyměnili a od zítřka seděli v opačných lavicích, tak ten prostor zůstal stejný. A je příliš malý. A abychom to mohli změnit, to nemůžeme změnit u státního rozpočtu, to se musí provést změny jiných zákonů. Proto tak varujeme před novými mandatorními výdaji.

Je poměrně jednoduché, a to jsme si vyzkoušeli v minulých měsících několikrát, zavést novou sociální dávku. Zatím ta politická zkušenost byla taková: Sociální demokraté navrhli novou sociální dávku, hnutí ANO bylo proti. Pak začali jednat a nakonec ta nová sociální dávka vznikla. Naposled otcovská dovolená, pokud si dobře pamatuji. Pamatuji si začátek debaty o karenční době, postoj sociální demokracie dlouhodobě stejný a postoj hnutí ANO, který se změnil. Změnil se, protože - já vím, že to bylo u koaliční smlouvy (reakce na poznámku mimo mikrofon ministryně financí, která sedí v první řadě proti řečnickému pultu), ale politický postoj se změnil. Zase jsme zavedli něco, co jsou mandatorní výdaje. A když říkám, že je poměrně jednoduché zavést novou sociální dávku nebo nový mandatorní výdaj, na to stačí koaliční smlouva nebo momentální většina v Poslanecké sněmovně. Když mám 101, tak je skoro jedno, jak se k tomu postaví Senát, protože ta většina má sílu Sněmovnou přehlasovat, ale z politické praxe vím, že je skoro nemožné, skoro nemožné takovou dávku zrušit. Je to mimořádně politicky nákladné pro každého, kdo se o to pokusí. A proto voláme po opatrnosti před zaváděním nových mandatorních výdajů k tomu, aby vlastně získal finanční prostor pro tu samotnou politiku, pro ten střet programů a střet jednotlivých priorit jednotlivých politických stran a politických hnutí.

My jsme tím splnili to, co jsme slíbili, ty úspory jsme vám předvedli. Ostatní pozměňovací návrhy, které přednášely mé kolegyně a mí kolegové, směřují k přesunům. Myslím za náš klub, že jsme je dostatečně dobře zdůvodnili, ať už dnes na mikrofon, nebo v písemných materiálech. Přiznávám, že zdůvodnění těchto úspor je poměrně stručné, proto jsem mluvil poměrně dlouze, abych vám je spíše přiblížil. Byl bych velmi mile překvapen, kdybyste to schválili. Pokud byste to schválili, tak příště důvodovou zprávu napíšeme mnohem podrobněji, to vám mohu slíbit.

Děkuji za pozornost. Hezký večer. (Potlesk takřka napříč sálem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Vítám vás snad v poslední části dnešního jednání. Nyní tedy prosím paní zpravodajku, která se ještě přihlásila do rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já jsem tady v úvodu načítala usnesení rozpočtového výboru, které mělo první část konstatační, ve které jsme konstatovali mimo jiné jeden bod, který zněl, že výbor pro zdravotnictví neprojednal dotace neziskovým a obdobným organizacím v působnosti kapitoly 335. Tak mi dovolte, abych to teď uvedla na pravou míru, protože dnes bylo přijato usnesení výboru zdravotního, které bere na vědomí informaci k bodu projednání dotací neziskovým a obdobným organizacím v působnosti kapitoly 335, takže je mou povinností vás o tom informovat. A vzhledem k tomu, že předsedkyně tohoto výboru je omluvená z důvodu návštěvy u lékaře, tak jsem si dovolila ji zastoupit a seznámit vás s tímto. Tudíž z mého pohledu by mělo dojít pak při závěrečném hlasování ke změně v té konstatační části, kterou samozřejmě při proceduře načtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan předseda Stanjura se ještě hlásí s faktickou poznámkou, takže prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem zapomněl, omlouvám se. Já bych poprosil paní zpravodajku. Ten pozměňovací návrh má dvanáct položek. Až budete chystat proceduru, my bychom chtěli o každé z těch položek hlasovat zvlášť. To jen technická, faktická.

A druhá, to jsem neřekl, úspory navrhujeme převést do kapitoly obsluha státního dluhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času. V tuto chvíli nemám dalších faktických poznámek ani přihlášek do rozpravy, tedy rozpravu končím, čímž končím i druhé čtení tohoto návrhu. A tím jsme také vyčerpali veškeré věci, které je možné projednat dnes.

Sejdeme se opět zítra v 9 hodin, kdy budou odpovědi na písemné interpelace, nejpozději v 11 hodin bychom potom měli pokračovat dalšími zařazenými body. Já děkuji všem za pozornost.

Ještě tady mám s faktickou poznámkou pana poslance Venhodu, ale to je, předpokládám, omyl. Omyl. Takže v tom případě je to skutečně všechno.

V tuto chvíli vám děkuji a přerušuji jednání do zítřejších 9 hodin. Přeji příjemný večer.

 

(Jednání skončilo ve 20.48 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.