Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v oblasti daní a některé další zákony
/sněmovní tisk 206/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně financí Alena Schillerová a zároveň požádám zpravodaje garančního výboru Jiřího Dolejše, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože jsme v prvém čtení přikázali tento tisk k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru nám byla doručena jako sněmovní tisky 206/1 a 206/2.

Požádám sněmovnu o klid. A zároveň udělím slovo paní ministryni financí, která je jistě na úvodní slovo připravena. Paní ministryně, prosím. (Hluk v sále trvá.) A ještě ne. Ještě posečkám chviličku, až se zklidní sál a bude tady dostatečně důstojné prostředí pro navržený zákon. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, budu stručná, protože návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, jsem podrobně představila už při projednávání v prvním čtení.

Pouze tedy shrnu, že v návrhu zákona je obsaženo celkem deset právních předpisů, devět daňových zákonů a související novela insolvenčního zákona. Je to jednak zákon o dani z příjmů, kde základním ústředním předmětem změny je implementace směrnice ATAD, kde je oznamování osvobozených dividend a jiných obdobných příjmů.

Dále novelizujeme zákon o dani z hazardních her, což je spíš technická novela reagující na potřeby praxe. Co se týče zákona o DPH, implementujeme evropské směrnice, vouchery a eCommerce. Je to reakce na evropskou judikaturu, například úprava institutu opravy výše daně v případě pohledávky za dlužníkem v insolvenci a další změny reagující na potřeby praxe.

Dále novelizujeme, asi takovou nejvýznamnější novelou je novela zákona o spotřebních daních, kde reagujeme jednak na unijní legislativu úpravou ustanovení o značení tabákových výrobků, dále úprava kódu nomenklatury u minerálních olejů v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise a zejména pak zavádíme zdanění zahřívaných tabákových výrobků a další změny reagující na potřeby praxe. (V sále je hluk.)

Také spíše technicky novelizujeme celní zákon, kde se zavádí určitá novela, která reaguje na potřeby praxe, a zavádíme do daňového řádu obecné protizneužívající pravidlo, takzvané GAAR.

Novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní reaguje na změnu výkladu směrnic DAC 2 a DAC 4.

Zákon o Finanční správě upravuje daňově analytickou evidenci, kde se snažíme o vyšší ochranu dat z kontrolních hlášení a EET a upravit specifika ve vztahu k zákonu o státní službě.

Zákon o Celní správě rozšiřuje použití krycích dokladů pro hazard a EET a novela insolvenčního zákona navazuje na novelu zákona o DPH v oblasti institutu opravy výše daně v případě pohledávky za dlužníkem v insolvenci.

Účinnost zákona je navržena na 1. leden 2019 s výjimkou některých ustanovení, která by měla nabýt účinnosti buď dnem vyhlášení zákona, nebo po nabytí jeho základní účinnosti, tedy 15. února 2019 a 1. ledna 2021. Nicméně s ohledem na čas zbývající do konce roku vítám pozměňovací návrh přijatý rozpočtovým výborem, na kterém jsme spolupracovali, který obsahuje změnu základní účinnosti na první den kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona a nastavení zvláštních účinností podle potřeb jednotlivých ustanovení, například účinnost ustanovení implementujících evropské právní předpisy, jejichž implementační lhůta uplyne 31. prosince 2018 dnem vyhlášení tohoto zákona.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí Aleně Schillerové a požádám zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Jiřího Dolejše, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji za slovo. Když dovolíte, informoval bych vás o tom, že rozpočtový výbor návrh projednal s celou řadou pozměňovacích návrhů. Zhruba jde o sedm komplexů, kterých se jako první týká zvýšení limitu příjmů ze závislé činnosti u srážkové daně, další je změna odpočtu na podporu výzkumu a vývoje, jistě také zajímavé téma. Dalším návrhem je zrušení nové definice dotace k ceně. Možná si vzpomenete, že v prvním čtení jsme tuto věc zevrubně diskutovali z důvodu obav Svazu měst a obcí a některých územních samospráv. Dalším návrhem, který prošel rozpočtovým výborem, je doplnění definice ekonomické činnosti. Další v pořadí, tuším už páté, je doplnění přechodného ustanovení, pokud jde o odpočet daně v poměrné výši pro provozovatele vysílání, to je onen problém veřejnoprávních médií. Dalším návrhem je osvobození piva, to jsou vzorky, nikoliv produkce a masový výstav piva. A poslední komplex návrhů je ona restrukturalizace té účinnostní části po dohodě s Ministerstvem financí, jak o něm hovořila paní ministryně. Čili to je návrh, který prošel usnesením rozpočtového výboru.

Jinak mohu celkově konstatovat, že debata nad tímto tiskem nebyla rozporná ve smyslu toho, co je v tom tisku špatně, můžeme tady samozřejmě reprodukovat diskusi na téma různých daňových filozofií, ale samotný návrh je nositelem pozitivních změn a v podstatě jenom čeká na to, aby byl projednán. I když jsme v mírném časovém zpoždění, věřím, že i dnes to druhé čtení úspěšně uzavřeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Než půjdou přihlášení, je s přednostním právem přihlášen pan předseda Miroslav Kalousek. Já mu udělím slovo. Připraví se paní kolegyně Golasowská. (V sále je hluk.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, již na rozpočtovém výboru jsem předložil dva pozměňovací návrhy, které nezískaly většinu.

V té první lavici se pořád budou bavit. (K poslanci Faltýnkovi a poslankyni Válkové.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vám rozumím. Ještě jednou požádám kolegy zleva doprava, zprava doleva, aby diskuse, včetně vašich stranických kolegů a přátel, vedli mimo sál, abyste měl dostatečný prostor v klidu přednést svůj návrh. Ještě ne. Já přece jen počkám! Já vidím, že je tady nadměrný hluk a že by bylo vhodné, aby každý, komu je uděleno slovo, mohl své slovo přednést tak, aby mu všichni rozuměli, aby to stenografky také vůbec mohly zaznamenat. Pro ně je to zvlášť těžká práce.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se omlouvám kolegům přede mnou, protože je to poněkud nefér, v těch bočních lavicích to nevadí, ale v lavicích přímo před řečníkem to je téměř nezvladatelné, takže děkuji za pochopení.

Já si dovolím předložit dva pozměňovací návrhy, které nezískaly většinu na rozpočtovém výboru, proto si s nimi znovu dovolím oslovit celou Poslaneckou sněmovnu. Nejsou to pozměňovací návrhy, které by byly náhle populistickým úderem z nebe, protože opozice samozřejmě vždycky hrozně ráda, ať už je u vlády kdokoliv, zvyšuje dávky, popřípadě snižuje daně. Nicméně v tomhle případě se domnívám, že to je férový návrh, který jenom veřejnosti vrací dohodu, která byla kdysi učiněna a která uvádí na pravou míru nespravedlivou kritiku, která je dodnes přednášena.

Týká se to za prvé takzvané solidární přirážky. Solidární přirážka byla schválena zákonem v roce 2012 s účinností od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015, tedy po tři roky s tím, že po ty tři roky je to nezbytné konsolidující opatření vzhledem ke krizi a propadu příjmů, a byla to přímá odpověď na zmrazení platů ve státní správě a za téměř minimální, nebo téměř zmrazenou valorizaci penzí. Protože úsporná opatření postihla všechny příjmové skupiny v České republice zhruba o 4 %, skutečně byli všichni připraveni o své příjmy s výjimkou poslanců a senátorů, tam to bylo 20 %, ale to nepočítám, to je marginální skupina, bylo naprosto fér, aby po tu omezenou dobu ta vysoká příjmová skupina zaplatila něco, čemu jsme říkali solidární přirážka. Řekněme si to otevřeně, ona to byla druhá sazba daně. A druhá sazba daně byla politicky nepřijatelná formulace, takže se to v tom zákoně jmenuje solidární přirážka.

To, co je klíčové, je, že byla uzákoněna skutečně na tři roky s jasným ukončením účinnosti k datu, kdy se předpokládala nezbytná potřeba těchto konsolidačních opatření, k datu, kdy se předpokládalo obnovení hospodářského růstu, což se také stalo. K 1. 1. 2015 se skutečně obnovil hospodářský růst a začaly se valorizovat důchody, začaly se valorizovat platy ve státní sféře. Nikdo sice nepředpokládal, že ta státní sféra taky začne bobtnat, ale že se ty platy začnou valorizovat, to se předpokládalo, to znamená, už pak nebyl důvod k té solidární přirážce.

Nicméně dřív než nabylo účinnosti toto datum přechodné, nová Sněmovna, neboť došlo k předčasným volbám, a zejména tedy poslanci České strany sociálně demokratické a hnutí ANO toto přechodné ustanovení, toto časové omezení zrušili a nechali to takříkajíc na jeden furt. To znamená, na jednu stranu já jako tehdejší ministr financí jsem sice pod drtivou kritikou, že jsem tenkrát tu daň zvýšil, ale už nikdo neříká, že to opatření, kterým to bylo časově omezeno, bylo zrušeno a že jste si ty peníze do dnešního dne oproti s tehdejší dohodou s veřejností nechali. To znamená, že od 1. 1. 2016 jste ty daně zvýšili vy, protože ony už dávno takhle vysoké být neměly.

To, že ta solidární přirážka, nebo chcete-li druhá sazba daně z přidané hodnoty, platí, už opravdu není vůlí politických sil, které ji tenkrát zavedly, to znamená ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Je to vůlí politických sil ČSSD, ANO a KSČM. A domnívám se, že by bylo fér, kdyby vzhledem k tomu, že jsme adresáti této kritiky a že neváháte kdykoli kritizovat, že se to stalo, abyste to vrátili do té původní polohy, se kterou to v roce 2012 bylo schvalováno. Máme tři roky po termínu. Pojďme tu solidární přirážku zrušit. To je první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh se týká stejně tak dohody s veřejností a stejně tak dramatické kritiky opozice a jsou to sazby daně z přidané hodnoty. Vraťme se prosím do roku 2010. V roce 2010 byly sazby z přidané hodnoty 20 % základní sazba, 10 % snížená sazba. Sazby byly jenom dvě. Pak v roce 2011 došlo ke schválení penzijní reformy, zavedení druhého pilíře, který předpokládal, že každý bude do toho základního pilíře moci přispívat o 3 % méně, ale ta 3 % si bude povinně spořit sám pro sebe a ještě si k tomu 2 % ze svého přidávat. To byl základ prvního kroku penzijní reformy. Ta 3 % do toho prvního pilíře logicky znamenala nějaký výpadek příjmu, odboráři tomu rádi říkali vyvádění peněz z penzijního systému. To nebylo žádné vyvádění. Ty peníze v penzijním systému zůstávaly, akorát ve druhém povinném pilíři, tedy nikoli povinném pilíři, ale kdo do toho druhého pilíře dobrovolně přešel, tak je tam povinně musel spořit. A ty peníze v penzijním systému zůstávaly. Nikdo nic nevyváděl. Ale ten první pilíř byl oslaben.

Na kompenzaci výpadku toho prvního pilíře byla zvýšena (sazba) daně z přidané hodnoty u té snížené sazby z 10 % na 14. Takže první úprava DPH bylo z dvacet deset na dvacet čtrnáct v přímé souvislosti s penzijní reformou. Co se stalo s tímto opatřením? Strany ANO a ČSSD zrušily penzijní reformu v oblasti druhého pilíře, což bych jim odpustil, kdyby měly nějaké lepší řešení. Ale oni žádné nemají, oni umějí jenom rušit, nic nového navrhovat neumějí. No ale ta 4 % snížené sazby, ta si nechali. Ta kasírují od těch občanů dál. To znamená, to bylo mimořádně neférové opatření. Kdyby k tomu ty strany přistoupily férově, tak by zrušily druhý pilíř a vrátily by tu sníženou sazbu o ta 4 % dolů, protože to spolu souviselo. Oni udělali vůči veřejnosti to mimořádné pokrytectví, že zrušili druhý pilíř, ale těch 14 % si nechali. To se nám to hodí na dárečky, na slevy na jízdném a na spoustu dalších zbytečností. Ty peníze si necháme, ty od vás budeme kasírovat dál, a ty daně, ty my jsme nezvýšili, to udělala ošklivá vláda tenkrát. Jenže ta ošklivá vláda je zvýšila ve vazbě na penzijní reformu. Tu vy jste zrušili, ale ty prachy jste si nechali. Tak to byl ten první krok.

Druhý krok bylo konsolidační opatření úplně stejné, jako byla ta solidární přirážka, to znamená, v době opravdu velkých rozpočtových výpadků a snahy přesvědčit trhy, že jsme schopni konsolidovat bilance veřejných rozpočtů, jsme přistoupili k tříletému, časově omezenému opatření, že sazby v základní i ve snížené sazbě vzniknou (vzrostou?) o procento. To znamená místo dvacet čtrnáct po penzijní reformě vzniklo dvacet jedna patnáct s účinností do Nového roku 2016. Tam ta účinnost končila a DPH se mělo snížit.

Co se stalo, dámy a pánové? Sice opravdu došlo k obnovení ekonomického růstu, zdědili jste relativně konsolidovanou bilanci veřejných rozpočtů, ale to časové omezení jste zrušili a ty peníze jste si nechali. A dodnes kasírujete dvacet jedna patnáct, i když to ten zákon tak nepředpokládal. A vedle toho jste tedy zvolili jakousi kosmetickou berličku, že asi pro pět nebo šest marginálních komodit jste udělali druhou sníženou sazbu, což upřímně řečeno pokládám z hlediska jednoduchosti daňového systému za zločin, protože mít tři sazby DPH je opravdu zbytečné a na správu zbytečně drahé. A opět je tady to porušení té dohody s veřejností, že to zvýšení bylo jenom na tři roky.

Takže když to spojím s tím, že jste zrušili penzijní reformu a ty tři roky utekly a už jsme tři roky po termínu, tak by bylo fér vrátit se zpátky do té výchozí situace v roce 2010. Tady se obracím zejména na levicové poslance. Já chápu, že levicoví poslanci se nebudou chtít vzdát solidární přirážky, nebo chcete-li druhé sazby. Koneckonců většina z nás si pamatuje, že tady až do roku 2007 přes všechny pravicové vlády, které tu vládly v roce 90, nebyly dvě sazby nebo jedna sazba daně z příjmu fyzických osob, ale čtyři, že tady byly čtyři progresivní sazby až do roku 2007, a první ministr financí, který z těch čtyř sazeb prosadil jednu jedinou, byl jakýsi Kalousek. Na to už si lidé nepamatují.

Fakt je, že ten samý Kalousek na ty tři roky prosadil tu druhou sazbu, ale jenom na ty tři roky, a na to se kupodivu pamatuje každý. Myslím si, že by bylo fér si vzpomenout, že byla jenom na tři roky, ale chápu, že levicoví poslanci na tohle nechtějí slyšet, protože pro ně je progresivní daň něco jako náboženství, věří tomu. Já také netvrdím, že máme všichni jenom jednu pravdu v oblasti daní, a tam jejich postoj chápu. Ale obracím se na ně zejména u daně z přidané hodnoty, kde prostě jasná politika levicových poslanců vždycky byla co nejnižší daně přímé, které se promítají do cen, a co nejvyšší a co nejprogresivnější - pardon, co nejnižší daně nepřímé, které se promítají do cen, to znamená DPH a spotřební daně, to jsou nepřímé daně, ty se promítají do cen a jsou pro všechny stejné, a co nejvyšší daně příjmové. My to máme naopak, my, co jsme na pravici. My se domníváme, že nemá být trestán úspěch a výkon, to znamená, chceme co nejnižší daně přímé, ale tady já si dovoluji z důvodů, které jsem uvedl, ty daně nepřímé navrhnout snížit do toho roku 2010. Ne proto, že bych si myslel, že hlavní prioritou je snižovat nepřímé daně, já bych viděl spíš sociální pojištění, ale chápu, že se pohybuji v nějakém politickém prostředí, ale chci to vrátit zpátky do toho výchozího bodu vůči těm opatřením, která vy jste zrušili nebo která pominula. A bylo by tedy fér je tam vrátit. A nejsem schopen pochopit jednoho jediného levicového poslance, který chce nepřímé daně, které se promítají do cen, ponechat v té dnes bezdůvodně vysoké výši.

Takže to je smysl mých dvou pozměňovacích návrhů, ke kterým se odvolám v podrobné rozpravě, kdy si dovoluji požádat, abychom zrušili solidární přirážku, která už tady tři roky nemá být, a abychom sazby DPH vrátili do výchozího stavu roku 2010, kdy v první variantě, nebo v jedné variantě, to je ta druhá, předkládám onen stav 2010, to znamená 20 % sazba základní, 10 % sazba snížená, a v té první variantě, kterou bych preferoval vzhledem k tomu, že přece jenom uteklo už osm let a vy už tři roky kasírujete naprosto bezdůvodně vyšší sazby, tak to těm lidem vrátit aspoň na jednom bodu v té sazbě základní, to znamená varianta 19/10. Ale podpoříte-li kteroukoliv z těchto variant, bude to fér vůči veřejnosti. Pokud ani jedna z těchto variant přijata nebude, tak prostě tu veřejnost obelháváte, protože jim tvrdíte něco, co není pravda. Ty daně jste zvýšili vy k 1. 1. 2016! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Než budeme pokračovat, konstatuji omluvy došlé předsedovi Sněmovny, a to omluvu místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka od 16.40 do 18 hodin a paní poslankyně Olgy Richterové od 16.30 do 19 hodin z rodinných důvodů.

Budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Golasowské, připraví se pan kolega Ferjenčík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, ráda bych představila pozměňovací návrh svého kolegy Mariana Jurečky, který se týká změn sazby DPH pro zemní plyn využívaný pro vytápění a ohřev teplé vody.

Víme, že ceny všech energetických komodit letos výrazně vzrostly. Uhlí o 35 %, ropa o 40 %, elektřina o 50 % a plyn téměř o 30 %. Hlavní příčinou rychlého nárůstu cen elektřiny a plynu je skokový růst cen emisních povolenek. Mnozí velcí hráči letos začali nakupovat významné objemy povolenek pro své uhelné elektrárny. Cena povolenek vzrostla z průměrně 7 eur za tunu až na dnešních asi 21 eur za tunu. Vytápění domácností pomocí kotlů na pevná paliva, více jak 300 tisíc, patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší ve městech a v obcích. Místy je tento podíl na znečištění až devadesátiprocentní, především v důsledku používání starých neekologických kotlů. Podle odhadů ze zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2016 zemřou předčasně v ČR na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší čtyři tisíce lidí. Řešením tohoto stavu je nejenom zakázat tyto kotle podle Ministerstva životního prostředí, ale nabídnout domácnostem přechod na kvalitnější palivo, kterým je bezesporu zemní plyn. Při spalování zemního plynu nevznikají žádné nespálené částice, jako je například prach, saze, které jsou v současnosti největším problémem čistoty ovzduší v ČR. Při spalování zemního plynu nevznikají vysoce nebezpečné dioxiny a furany, jako je tomu u spalování uhlí a biomasy. Emise oxidu uhelnatého a oxidu síry jsou zanedbatelné. Emise oxidů dusíku a hlavního skleníkového plynu CO2 jsou na úrovni 25­ až 50 % emisí vznikajících při spalování uhlí, topného oleje nebo biomasy.

Z výše uvedených důvodů je předkládán pozměňovací návrh na změnu sazby DPH z 21 % na 10 % pro zemní plyn využívaný pro vytápění a ohřev teplé vody v zařízeních do výše instalovaného výkonu 50 kW. Spotřebitelé v této kategorii jsou především domácnosti, které by zajisté i rády přešly na topení a ohřev teplé vody plynem, tomu ovšem brání mimo jiné současná výše DPH. V České republice je poměrně masivní distribuční síť zemního plynu. Zemní plyn je na rozdíl od elektrické energie skladovatelný a jeho dodávky jsou technicky velmi dobře zvládnuté. Trendem racionálnějšího využití zemního plynu ve světě je i masivní nasazování mikrokogenerací pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v domácnostech a malých provozovnách. Postupným zaváděním prvků chytrých sítí by se mohlo dosáhnout na výrobu elektrické energie v době špiček, což by pro tyto drobné výrobce byl zajisté i dobrý přivýdělek. Tato možnost rozšíření výrobců elektrické energie by mohla být i doplněním dosud nejasné energetické bilance v příštích letech, kdy, jak se ukazuje, Česká republika nemá jasno, jak dále s energetickou koncepcí.

Náhrada starých neekologických kotlů zařízeními využívajícími zemní plyn je cestou, jak dosáhnout vyšší čistoty ovzduší a zároveň poskytnout lidem přijatelnou alternativu. Hranice pro změnu DPH, která je stanovena na zařízení s tepelným výkonem do 50 kW, je dána s ohledem na to, že stanovení vyšší hodnoty výkonu by mohlo vést k pořizování kotlů s výkonem, který by umožňoval odpojování skupin spotřebitelů od CZT, což je jev společensky nežádoucí a likvidační pro centrální zásobování teplem.

Proto pozměňovací návrh zní: V části třetí článek V se za dosavadní novelizační bod 267 přidává nový bod 268, který zní: "V příloze 3a se za položku 1806, 1901, 2004, 2005, 2103, 2106 - Upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku." na samostatný řádek vkládá nová položka, která zní: "2711 11 00, 2711 21 00 Zemní plyn využívaný pro vytápění a ohřev teplé vody v zařízeních do výše instalovaného výkonu 50 kW".

V části třetí článek V se dosavadní novelizační bod 268 a následující přečíslují.

Ještě bych chtěla říct, že tento pozměňovací návrh je v systému načten jako číslo sněmovního dokumentu 1773. V podrobné rozpravě se ještě k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni. Dále vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan předseda Chvojka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se nebudu teď podrobněji zabývat těmi dalšími pozměňovacími návrhy, které předkládám ve věci zrušení možnosti krycích dokladů pro kontrolu EET nebo pro zrušení toho ustanovení GAAR, které považuji za nadbytečné, a budu se soustředit asi na hlavní pozměňovací návrh, který zde předkládáme za klub Pirátů, a předkládáme to ve spolupráci s poslanci ODS, konkrétně s kolegou Janem Skopečkem, protože jsme nezávisle na sobě dospěli ke stejné částce, o kterou se podle nás má zvýšit sleva na dani z příjmů fyzických osob.

V roce 2008 byla zavedena fakticky současná daňová soustava, tak jak funguje, s výjimkou té solidární daně a některých jiných věcí, ale v zásadě ta struktura se od té doby výrazně nezměnila. A bohužel se od té doby nezměnila ani sleva na poplatníka, která v tuto chvíli činí 24 840 korun na poplatníka a rok. Nicméně v tom roce 2008, kdy byla současná úprava přijata, byla průměrná mzda v ČR necelých 21 tis. korun a výsledná míra zdanění, míra daně z příjmu u člověka, který měl v roce 2008 průměrnou mzdu, činila 10,2 %. Zatímco letos, v roce 2018 už je ta průměrná mzda více než 29 500 korun, tedy téměř 30 tis. korun, a míra zdanění dnes toho samého člověka, který má stále např. průměrnou mzdu, činí 13,1 %. Upozorňuje na to i Nejvyšší kontrolní úřad nebo národní banka, že fakticky naše daňová soustava vede k tomu, že jak rostou mzdy, tak roste procentuální zdanění té práce. Takže dnes, přestože se sazby formálně nemění, tak tím, že mají lidé vyšší mzdy, platí větší procento příjmů, než platili dříve.

My si myslíme, a shodneme se v tom naprosto i s kolegy s ODS, se kterými to předkládáme, že by bylo vhodné najít nějaký valorizační mechanismus. Můžeme se bavit o tom, jestli to má být navázané na inflaci, nebo na životní minimum, nebo na minimální mzdu, nebo na nějaký jiný ukazatel, nebo na průměrnou mzdu, ale měl by být nastaven mechanismus, kterým se to valorizuje automatizovaně. Nicméně pro to v rámci pozměňovacího návrhu poslaneckého určitě není prostor, tak se snažíme alespoň napravit ty největší nespravedlnosti. Proto tedy navrhujeme zvýšit tu slevu na poplatníka na 30 tis. korun. To znamená, každý daňový poplatník by ušetřil na dani v ČR 5 tis. korun.

Obrovská výhoda tohoto provést snížení daní z příjmů lidem tímto způsobem je, že všichni daňoví poplatníci na tom vydělají stejně. To je věc, ve které se obracím na kolegy z ČSSD, které by to mohlo oslovit, že skutečně každý daňový poplatník od toho, kdo bere minimální mzdu, přes všechny příjmové kategorie, tak prostě dostane nebo ušetří 5 tis. korun za rok, což samozřejmě ti chudší pracující pocítí výrazně více. Bude to pro ně výrazně větší pomoc. Takže tady myslím, že jsme velmi vyšli vstříc sociální demokracii, aby to opatření, které navrhujeme, bylo, řekněme, solidární, a kde skutečně chudí na tom vydělají procentuálně více peněz, ale je to spravedlivé. Prostě každý poplatník bude mít slevu více než 5 tis. korun.

Rozpočtové dopady tohoto opatření jsou zhruba 20 mld. korun, ale je potřeba si uvědomit dvě věci. Za prvé, my navrhujeme účinnost toho zákona od 1. 1. 2020. To znamená, je celý rok se na to nachystat. A 20 mld. je zhruba částka, o kterou stouplo mezi léty 2016 a 2017 inkaso daně z příjmu fyzických osob. Takže v případě, kdy nám roste inkaso daně z příjmu fyzických osob o 20 mld., tak si myslíme, že je zcela namístě, aby stát těchto 20 mld. nechal lidem, místo toho, aby o ně zvýšil své náklady na provoz. Navíc tam budou další pozitivní efekty ať už ve výši výběru daně z přidané hodnoty, nebo snížení nákladů na doplatky na bydlení, možná i snížení nákladů na přídavky na děti.

Takže si myslíme, že toto opatření je velmi racionální. Narovnává ten stav, kdy deset let zůstala sleva na poplatníka ve stejné výši, přestože průměrné platy rostly, a fakticky tedy rostlo daňové zatížení českých občanů. Takže my navrhujeme ty daně snížit. U té průměrné mzdy to dělá snížení daní o 1,5 procentního bodu. Žádám vás o podporu a děkuji kolegům z ODS, kteří s námi tento návrh podali společně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Nyní pan předseda Chvojka, připraví se pan poslanec Polanský. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně kolegové, hezký podvečer. Já bych chtěl tady krátce odůvodnit svůj pozměňovací návrh k tomuto tisku číslo 206, ke kterému se potom, k tomu pozměňovacímu návrhu, přihlásím samozřejmě v podrobné rozpravě.

Jak uváděli poslanci ve svém návrhu při poslední změně zákona o dani z přidané hodnoty, ustanovení § 21 odst. 8 bylo u zákona o dani z přidané hodnoty doplněno zákonem č. 170/2017 Sb. a podle tohoto ustanovení se plnění služby trvající déle než dvanáct měsíců považuje za uskutečněné vždy k poslednímu dni každého kalendářního roku, který následuje po roce, ve kterém bylo poskytování služby zahájeno. Toto ustanovení nedůvodně dopadalo na poskytování služeb, k nimž jsou daňoví poplatníci zavázáni na základě rozhodnutí státu nebo soudu nebo jiného orgánu veřejné moci v situaci, kdy jim je odměna za službu přiznávána následně i vyplácena až po ukončení této služby. Jak uváděla skupina poslanců, mezi které jsem patřil i já, šlo zejména o soudem ustanovené advokáty v trestních, civilních i správních věcech. Dále šlo o daňové poradce, jsou-li ustanoveni k poskytnutí služby, nebo to pak dopadalo na celý systém bezplatné právní pomoci, který začal fungovat od 1. července tohoto roku.

Tato problematika byla vzhledem ke shora uvedeným subjektům vyřešena již v rámci tisku číslo 161. Byl to tisk, který byl schválen v rámci zrychleného řízení v prvním čtení všemi hlasy přítomných poslanců.

Bohužel toto ustanovení, o kterém jsem mluvil, podle mého názoru nedůvodně dopadá také na veškerou činnost insolvenčních správců, kteří ji vykonávají ve smyslu ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, a tato problematika bohužel nebyla v rámci poslední změny zákona, o které jsem mluvil, nijak vyřešena. Jednotlivá insolvenční řízení trvají řadu let, přičemž odměna správců je v souladu s insolvenčním zákonem a podle pravidel daných tímto zákonem přiznávána ze strany insolvenčních soudů až na konci insolvenčního řízení, přičemž její přesnou výší lze zpravidla určit až v okamžiku vydání příslušného usnesení soudu o této odměně. Dříve si ji insolvenční správce zpravidla vyúčtovat nemůže. Tedy kromě zálohy v některých vymezených případech. Přesto by v takové situaci musel daň z přidané hodnoty za dosud poskytnuté plnění vykázat a odvést, aniž by již měl nárok na její úhradu. Zdrojem úhrady insolvenčního správce jsou především finanční prostředky, které náleží do majetkové podstaty dlužníka. Nejedná se tedy vždy o odměnu hrazenou ze strany státu.

Vzhledem k uvedenému je pro naplnění původního záměru poslanců zapotřebí rozšířit okruh dotčených osob o osoby insolvenčních správců a o odměny insolvenčních správců, které vyplývají z insolvenčního zákona, přiznávané rozhodnutím insolvenčních soudů a hrazené z finančních prostředků dlužníků.

A změna je velmi jednoduchá. V části třetí, změna zákona o dani z přidané hodnoty, se v článku V v dosavadním bodě 44 v § 21 na konci odstavce 8 písm. c) za slova "pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát" doplňuje věta "nebo jde-li o službu spočívající ve výkonu funkce insolvenčního správce podle ustanovení zákona číslo 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů".

Děkuji za pozornost a k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlásím ještě v rámci podrobné rozpravy.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Polanský, připraví se pan poslanec Janda. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegové, kolegyně, paní ministryně, rád bych stručně představil náš pozměňovací návrh pod číslem dokumentu 1858. To je ten, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Jedná se o liberalizaci domovarníků. Tento pozměňovací návrh byl připravený na základě spolupráce s cechem domovarníků, s jejich peticí, která byla předána před třemi týdny petičnímu výboru. Jedná se, když to shrnu v kostce, o zrovnoprávnění domácích producentů piva a vína.

V prvé řadě návrh zvyšuje limit, který je dnes dán na 200 litrů na osobu za rok, na 2 000 litrů. To je vlastně stejná míra, jakou mají ti vinaři.

Druhá věc, kterou návrh mění, je zrušení nutnosti registrace na Celní správě. Dneska každý domácí producent piva se musí nejprve zaregistrovat na Celní správě, než může začít fungovat. Tady je domovarnictví v podstatě koníček bez jakýchkoliv ekonomických dopadů na společnost, takže tuto povinnost považujeme za nadbytečnou.

A poslední věc, kterou návrh upravuje, je povinnost - podle současné legislativy má tento domovarník povinnost vést deset let evidenci navařeného piva. Tak toto se snižuje na tři roky. Jenom bych k tomu návrhu dodal, že v podstatě z velké části pouze legalizuje současný stav.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Janda, připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, rád bych vám představil svůj pozměňovací návrh zavedený v systému pod číslem 1503, a to ve znění: "Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní EU, se mění takto. V části třetí, změna zákona o dani z přidané hodnoty, se za bod 209 vkládá nový bod 210, který zní: Bod 210. V § 84 odst. 2 písm. b) částka 2 000 korun je nahrazena částkou 750 korun." Ostatní body se přečíslují."

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi osvětlit vám, oč se v tomto pozměňovacím návrhu jedná, a přednést vám důvody pro jeho podporu. Tento návrh ve zkratce snižuje limit takzvané vratky DPH, neboli vrácení daně fyzickým osobám, a to při vývozu zboží určité hodnoty, většinou ohraničené nějakou částkou, v případě České republiky je to 2 000 korun, z našeho státu do jiné země mimo Evropskou unii, která na své zboží rovněž uplatňuje DPH.

Tento program vrácení daně funguje po celém světě pod názvem tax free u všech zemí, které uplatňují na své zboží DPH. Česká republika je v tomto programu zapojena od 1. dubna roku 2000 a upravuje ho § 84 zákona o dani z přidané hodnoty. Fyzickým osobám, které nemají v dané zemi své bydliště, z drtivé většiny turistům, pak tento program umožňuje požádat o vrácení DPH na zboží, které zde nakoupili a prokazatelně vyvezli za hranice země, konkrétně mimo Evropskou unii. Program je celosvětově poměrně oblíbený, protože ve velké míře stimuluje obchod a ekonomiku a turisté, zejména ti movití, se zaměřují právě na země, u nichž je limit vrácení DPH nejen nulový, tedy žádný.

A to je právě problémem České republiky. V České republice mají nárok na vrácení daně pouze ti turisté, kteří nakoupili zboží s hodnotou vyšší než 2 000 korun. Musím zde podotknout, že tato částka zůstala již 14 let nezměněná. Tehdy odpovídala ekvivalentu 60 eur, dnes je to 74 eur. Česká republika je tak oproti jiným destinacím značně v nevýhodě. Naprosto typický příklad proti Německu, kde je nulový limit, a turisté si tedy mohou uplatnit kompletní odpočet. Snížení tohoto limitu alespoň na 750 korun by tak přineslo domácímu cestovnímu ruchu a české ekonomice několik výhod. Za prvé je to stimul ekonomiky, ve kterém je prokázáno, že jedna koruna vratky přináší 3,9 koruny do ekonomiky. Díky tomuto kroku bychom zvýšili konkurenceschopnost našeho státu.

Dovolte mi také uvést praktické příklady ze zkušenosti například z Nizozemí, Kypru nebo Estonska, kde je prokazatelné, že ve všech těchto zemích došlo ke znatelnému nárůstu nákupů mimoevropských turistů. V našem případě by to znamenalo velmi důležité zvýšení konkurenceschopnosti oproti Německu, kdy by vymizelo typické přejíždění turisty atraktivních hraničních regionů za nákupy.

Velmi důležitým faktorem je příliv nových turistů a zvýšení jejich útrat. Dle odhadu přikládá (přivede?) tax free nakupování do naší republiky více než 52 tisíc nových turistů ze zemí mimo Evropskou unii, a budeme-li hovořit v číslech, znamená to 3,4 miliardy korun útrat pro naši ekonomiku. Česká republika by se tak touto daňovou změnou stala mnohem atraktivnější pro mimoevropské, především asijské turisty, kteří obvykle cestují v organizovaných zájezdech více zeměmi střední Evropy. V neposlední řadě by tato změna mimo jiné přinesla motivaci obchodníkům v lepší evidenci tržeb a pomohla tak boji s šedou ekonomikou. To se týká především malých a středních podnikatelů a řemeslníků, protože zakoupené zboží se typicky týká řemeslných výrobků, například klenotů a hraček. Je to tak nádherný příklad, jak podpořit naše nejmenší podnikatele.

Rád bych vás tak na tomto plénu požádal o maximální podporu tohoto návrhu, protože tento pozměňovací návrh není ideologickým krokem ODS ve snižování daní, ale jde o krok, který naprosto zásadním způsobem pomůže rozvoji cestovního ruchu v České republice a zejména útrat zahraničních turistů v naší zemi. Jde o krok, který zvyšuje konkurenceschopnost v naší zemi, pomáhá našim podnikatelům a stimuluje naši ekonomiku. Děkuji tímto na plénu za podporu paní poslankyni Mračkové Vildumetzové, která zároveň ze své pozice předsedkyně Asociace krajů České republiky tento návrh podpořila, stejně jako Hospodářská komora České republiky, Svaz obchodu a cestovního ruchu nebo Svaz měst a obcí.

Vážené dámy, vážení pánové, pevně doufám, že můj návrh podpoříte. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Výborný, po něm pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych zde rád odůvodnil dva pozměňovací návrhy, které jsou ve sněmovním systému uvedeny pod čísly 1769 a 1770. Jsou to pozměňovací návrhy poslaneckého klubu KDU-ČSL, které směřují k podpoře rodiny s dětmi. Myslím, že je to zcela v souladu i s programovým prohlášením vlády, a věřím, že tady se nalezne průřezová podpora pro tyto dva návrhy. Dovolte mi je krátce odůvodnit.

První návrh se týká - oba dva se týkají tedy zákona o dani z příjmů fyzických osob. Ten první se týká zvýšení daňového zvýhodnění na dítě. Víme, že v posledních letech významně vzrostly průměrné mzdy, nakonec očekává se podle predikce Ministerstva financí i jejich další růst. Kdybych měl uvést konkrétní data, tak v roce 2016 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v České republice 27 764 korun, pro rok 2019 je predikce 34 500, což jsou makroekonomická data Ministerstva financí z listopadu tohoto roku. Bylo by tedy z našeho pohledu správné, aby na tento vývoj reagovala i výše daňového zvýhodnění na dítě. Podle šetření Českého statistického úřadu jsou přitom náklady na děti v rodině v zásadě srovnatelné s náklady na dospělé členy rodiny. Rodiče, připomínám, už jsou ze zákona - je to definováno v občanském zákoníku - povinni zajistit dětem stejnou životní úroveň, jakou mají sami. Celkový disponibilní příjem na člena rodiny zároveň prudce klesá s rostoucím počtem vyživovaných dětí. Ze stejného příjmu je totiž potom potřeba samozřejmě uživit více členů rodiny.

To bychom mohli opět doložit konkrétními daty z roku 2016, ono se to analogicky potom samozřejmě týká i těch dat za rok 2017 i za rok letošní. Tak v případě domácnosti s jedním dítětem byl disponibilní roční příjem na osobu 160 450 korun, v případě domácnosti už s třemi dětmi to ale bylo pouze 108 734 korun, což se dostává i hluboko pod příjem domácností bez dětí, nota bene i pod příjem úrovně důchodců. U seniorů pobírajících starobní důchod ten roční příjem byl 150 024 korun, u domácností s třemi a více dětmi pouhých 108 734 korun na hlavu. Považujeme tedy za správné, aby výše daňového zvýhodnění byla více srovnatelná s výší daňové slevy na poplatníka, která v současné době činí 24 840 korun. Zároveň potom je potřeba zohlednit významný růst nákladů a související pokles disponibilních příjmů, jak jsem teď dokládal, na člena rodiny v závislosti na počtu vyživovaných dětí v rodině.

Proto navrhujeme v tomto pozměňovacím návrhu zvýšení daňového zvýhodnění na dítě ze současné výše 15 204 korun ročně na jedno dítě na novou výši 21 204 korun, tedy navýšení o 500 korun měsíčně na každé dítě. Rodinám zůstane, nebudeme to dávat přímo formou dávek, ale zůstane jim částka 500 korun. V případě, že se bude jednat o třetí a další dítě, navrhujeme tuto částku z důvodů uvedených výše zvýšit o 1 000 korun měsíčně, to znamená na výši 36 204 korun ročně. Zároveň navrhujeme zrušení limitu maximální výše 60 300 korun pro uplatnění daňového bonusu, aby daňové zvýhodnění na dítě mohli v plné výši uplatnit i pracující rodiče s nižšími příjmy na všechny vychovávané děti.

S ohledem na rozpočtovou přijatelnost, protože rozumíme zodpovědnosti paní ministryně, tak navrhujeme nabytí účinnosti zvýšení daňového zvýhodnění na jedno dítě na tu novou výši 21 204 korun až od 1. ledna 2020. Nabytí účinnosti těch ostatních navržených změn už od 1. ledna 2019, což se logicky nestihne, čili od nabytí účinnosti daňového balíčku.

Chci jenom připomenout, že samozřejmě dopady na rozpočet jsou, nicméně ten přímý dopad není dopadem reálným, protože multiplikační efekt, který tady logicky zafunguje, kdy peníze zůstanou těm rodinám, se vrátí částečně do ekonomiky, tak snižují ten dopad na méně než polovinu. Z těch predikcí vychází, že dopad nebo resp. přímý, spočitatelný, bude asi 5,6 mld., finální, výsledný by měl být maximálně 2,5 mld. korun. Ale je to podpora rodiny, je to podpora našich rodin, je to v souladu s programovým prohlášením vlády a věřím, že i sociální demokraté i poslanci a poslankyně hnutí ANO tomuto návrhu porozumí.

Druhý, který je uveden v systému pod číslem 1770, se týká také rodin s dětmi, nicméně týká se podpory vzdělání dětí. Dosažené vzdělání dětí v České republice je významným způsobem, jak dokládají výzkumy, ovlivněno výchozí sociální situací rodičů. Ta čísla, dámy a pánové, jsou z našeho pohledu poměrně alarmující. Když se podíváme na výsledky zemí v rámci OECD, tak jsme na tom skutečně tristně. Pouze 22 % obyvatel ve věku 26 až 65 let u nás v České republice dosáhlo vyššího vzdělání než jejich rodiče, zatímco v Jižní Koreji to číslo - připomínám ještě, u nás v České republice je to 22 %, 22,3 - v Jižní Koreji to bylo 56,9 %, ve Finsku 55,4 %, v Belgii 47 %, ve Francii 45, v Polsku 44 %, v Nizozemí 42, ve Švédsku 41. V řadě dalších států je toto číslo výrazně vyšší než u nás a současně podle šetření Českého statistického úřadu je zjevné, že náklady na děti v rodině významně rostou s věkem dítěte a u starších dětí, studujících, dokonce významně převyšují náklady na dospělé členy rodiny.

Abychom v České republice dosáhli výrazného zlepšení výše uvedené nepříznivé situace, která do značné míry ovlivňuje následnou uplatnitelnost dětí na trhu práce, a podpořili často složitou příjmovou situaci rodičů starších dětí, dětí studujících, a motivovali tak rodiny k podpoření dětí v úsilí o dosažení vyššího vzdělání, navrhujeme zvýšení podpory rodin se členy studujícími na vysokých školách a na středních školách pomocí právě za tímto účelem vázaného zvýšení daňového zvýhodnění na dítě. Konkrétně navrhujeme zvýšení nároku na daňové zvýhodnění na dítě o 12 708 korun ročně, tedy o 1 059 korun měsíčně na každé vyživované dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, a zvýšení nároku na daňové zvýhodnění na dítě o částku 6 360 korun ročně, to je 530 korun měsíčně za každé vyživované dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na škole střední. Opět abychom nebombardovali rozpočet paní ministryně, navrhujeme odložit účinnost od 1. ledna 2020. Dopad do státního rozpočtu opět bude snížen o multiplikační efekt, protože samozřejmě ty peníze zůstanou zčásti v české ekonomice.

Oba dva návrhy budou potom načteny v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost a za podporu těchto návrhů, které mají podpořit naše rodiny, naše děti a vzdělání v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě vystoupí pan poslanec Munzar, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych zde vysvětlil několik pozměňovacích návrhů. Začnu pozměňovacím návrhem, který předkládáme jménem skupiny poslanců Zbyňka Stanjury, Jana Volného a mě, Vojtěcha Munzara, a je to návrh na zvýšení limitu pro uplatnění výdajových paušálů u příjmů ze samostatné činnosti na úroveň 2 milionů korun.

My opakujeme tento návrh v relativně krátké době. V předchozím projednávání neuspěl pouze těsně a jsem rád, že ho dnes předkládáme jménem skupiny poslanců. Jsem také rád, že jsme se shodli na tom, že bychom měli odstraňovat překážky, které stát mnohdy klade do cesty právě osobám samostatně výdělečně činným. Největším problémem malého podnikání je administrativa a byrokracie. Například podle indexu byrokracie pro malé firmy, který zpracoval Liberální institut, malá firma stráví papírováním 233 hodin ročně. To je ohromné množství času. Pro živnostníky a drobné podnikatele jsou tedy výdajové paušály to nejjednodušší - nemusí papírovat, nemusí vést daňovou evidenci nákladů, resp. od 1 milionu do 2 milionů korun všech nákladů. Ušetřený čas mohou živnostníci využít efektivněji na rozvoj podnikání. A pro stát je to také výhodné, protože vybere svoje zdravotní a sociální pojištění a pozitivní daň u plátců nad 1 milion korun a má své jisté. Výdajové paušály zároveň nenutí do daňových optimalizací.

Výdajové paušály proto mají sloužit k úspoře času lidí, jejichž čas je tím nejdůležitějším výrobním prostředkem. Vynakládají ho totiž nejen na samotný výkon svého podnikání, na služby pro nás, ale také množství času vynakládají na to, aby sami sobě sehnali práci. Vynakládají tedy svůj čas, aby mohli uživit své rodiny a také aby dostáli svým závazkům vůči státnímu rozpočtu. A každou administrativou navíc si klade stát nároky právě na tento jejich nejdůležitější výrobní prostředek, jejich čas.

Samotná hodnota těchto osob je obsažena v samotné jejich definici. Jsou samostatní, jsou výděleční, jsou činní a to znamená, že jsou aktivní. Já doufám, že v době ekonomického růstu můžeme ukázat trochu velkorysosti vůči těmto osobám, kterých bychom si měli za jejich aktivitu vážit, protože se dokážou postarat sami o sebe a zaměstnávají mnohdy nejen sebe, ale mnohdy i někoho dalšího a hlavně vytvářejí hodnoty pro naši společnost.

Co se týká rozpočtových dopadů našeho návrhu, tak očekáváme, že budou opravdu minimální, v řádu několika setin procenta do jedné desetiny procenta příjmů státního rozpočtu. Podle odhadu Ministerstva financí se jedná o 1,2 miliardy korun dopadů do státního rozpočtu. Pokud tento návrh projde, státní rozpočet to pocítí minimálně, ale desítky tisíc lidí budou mít jednodušší život. Konkrétně se to týká 158 tisíc osob. Proto předkládáme tento návrh, protože stát by měl být od toho, aby vytvářel dobré podmínky pro aktivní občany. Podporou tohoto návrhu ukážeme, že si aktivních a soběstačných lidí vážíme a zejména si vážíme jejich času, který do svého podnikání vkládají. Takže děkuji za podporu tohoto návrhu. Potom ve třetím čtení se v podrobné rozpravě k tomuto společnému návrhu přihlásím.

Další dva pozměňovací návrhy, které jsou moje osobní, se týkají daňových formulářů. Můj pozměňovací návrh si klade za cíl, aby se odstranila situace, kdy obsah, forma či struktura zásadních dat, kterou stát vyžaduje v rámci daňových podání, nejsou určeny zákonem či podzákonnou právní normou. Tento stav podle mého názoru neodpovídá základní zásadě, že stát by měl požadovat po občanech pouze ta data, která jsou dána zákonnou normou. U daňových formulářů to takto není. Je to vlastně na vůli Ministerstva financí či správce daně, jaké informace na formulářích bude vyžadovat. Není proto divu, že skupina senátorů se v této věci obrátila i na Ústavní soud. Na tuto skutečnost mě upozornili zástupci Komory daňových poradců a po prostudování materiálu jsem jim musel dát za pravdu.

Proto navrhuji, aby obsah, struktura a množství požadovaných dat byly určeno vyhláškou, tak jak je běžné v ostatních sférách výkonů státní moci a uplatňování tiskopisů. Jde o běžný postup. Tvorba vyhlášky se totiž řídí dle legislativních pravidel vlády, a má tedy definovaný proces přípravy připomínkování, schvalování a zveřejnění.

Další pozměňovací návrh, se kterým vás chci seznámit, já už jsem ho jednou předkládal zhruba před rokem k novele k daňovému řádu. Mým záměrem je zhojit vlastně nerovnost před zákonem, která spočívala v tom, že na jedné straně máme daňový subjekt, kterému byla neoprávněně vyměřena daň a má nárok na kompenzaci, a na druhé straně máme daňový subjekt, kterému také byla neoprávněně vyměřena daň a nemá nárok na tuto kompenzaci. Jediným rozdílem je to, jestli se jedná o dělenou, nebo nedělenou správu daně. Zákonná kompenzace je přitom náhrada za to, že nemohl daňový subjekt se svými penězi po nějakou dobu manipulovat a vznikly mu ekonomické ztráty. Takže chci tuto nerovnost kvůli vnitřnímu kompetenčnímu rozdělení státu zrušit. Chci zrušit tu jednu větu v daňovém řádu, abychom se vrátili do normálního stavu věci, a to v tom, že pokud dostanete neoprávněně pokutu, máte právo na kompenzaci bez ohledu na to, zda stát si to určil jako dělenou, či nedělenou správu daně. Přijde mi to tak spravedlivé a správné.

A poslední pozměňovací návrh, se kterým vás chci seznámit, je návrh skupiny poslanců napříč politickým spektrem, kromě mé osoby Mariana Jurečky, Petra Pátka, Petra Dolínka, Petra Třešňáka a Pavla Staňka, který se týká přesunu DPH na teplo a chlad do druhé snížené sazby z 15 na 10 procent. Tento návrh předkládáme po dohodě v rámci podvýboru pro energetiku a po souhlasu hospodářského výboru s tímto návrhem. Důvodem, který nás vede k tomuto kroku, je očekávaný růst cen tepla, který je vyvolaný uměle, tedy změnou směrnice o systému EU ETS, který zní - obchodování s emisními povolenkami. Změnou této směrnice na začátku tohoto roku se vyvolal prudký nárůst cen emisních povolenek z 5 na 20 eur, v příštím roce se očekává růst více než na 25 eur za povolenku.

Jedná se skutečně o umělý nárůst. Emisní povolenka není totiž nic jiného než umělý finanční derivát, který vstupuje do nákladů a do cen výroby tepla jako umělý náklad. Je to podle mého názoru i příklad takové politiky EU, kdy se s vaničkou nechtěně vylilo i dítě, kdy v rámci ochrany životního prostředí a snížení emisí nastavila EU takový systém, že pomalu vede k nekonkurenceschopnosti centrálního vytápění teplem, na které je napojeno zhruba více než 35 procent domácností v České republice. Pokud se tak stane a pokud se tyto domácnosti budou odpojovat od CZT, tak nám vznikne mnoho zdrojů absolutně emisně nekontrolovatelných, navíc se bude zvyšovat naše závislost na dovozu drahého plynu z Ruska. Takže je to příklad toho, kde příliš ambiciózní cíle a nástroje způsobí pravý opak. Ale zpět k věci. Cirka 1,5 milionu domácností je napojeno na CZT, a snaha o přesun DPH z 15 na 10 procent na teplo a chlad je snahou alespoň částečně kompenzovat růst ceny tepla právě z důvodu růstu emisních povolenek.

Co se týká dopadů do státního rozpočtu, tak se původně z emisních povolenek předpokládal příjem 7,4 miliardy korun, díky jejich růstu se předpokládá zhruba 13 miliard. Takže navýšení o 5 miliard. Vzhledem k tomu, že nárůst ceny je vyvolán uměle, tak tato kompenzace, snížená DPH, by tento nárůst snížila zhruba o 2 miliardy korun. To je ten důvod, proč to předkládáme. Já samozřejmě osobně budu podporovat sjednocení snížené sazby DPH na hranici 10 procent, což je dlouhodobý postoj ODS, ale zároveň jsem ve skupině poslanců, která předkládá tento dílčí návrh, kdyby se náhodou stalo, že by sjednocení daně neprošlo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Skopeček, po něm pan poslanec Martínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuj za slovo. Já se v rámci druhého čtení přihlásím ke společnému pozměňovacímu návrhu, který podáváme s kolegou Ferjenčíkem, a děkuji mu za vstřícnost, že ho můžeme podávat spolu.

Než se k němu dostanu, tak ještě zmíním, byť jsem to obšírněji komentoval při prvním čtení, že považuji tuto novelu zákona za promarněnou příležitost, protože nejdřív byla vyvolána velká očekávání, že tento zákon povede k razantnímu snížení daní, možná i ke zjednodušení daňového systému, nicméně ty nejdůležitější věci z toho nakonec vláda stáhla, jako je zrušení superhrubé mzdy. Aniž bych chtěl podceňovat tu tematiku, která je v tom obsažena, tak to považuji z tohoto pohledu spíše za technicistní záležitosti. My jako klub ODS samozřejmě se s tím smířit nechceme, proto podáváme řadu pozměňovacích návrhů včetně zrušení superhrubé mzdy, což by vedlo skutečně ke snížení daňového břemene poplatníků. Chceme zvýšit limity výdajových paušálů pro naše střední a malé podnikatele. Můj předřečník mluvil o tom, že chceme řešit ne úplně dobrou situaci na trhu s emisními povolenkami, které zatěžují naše teplárny, a hrozí, že to bude mít vliv na odpojování klientů a rozpad centrálního vytápění v České republice.

Ten můj pozměňovací návrh, nebo náš společný s Piráty, se týká základní slevy daně poplatníka, která už od roku 2008 je stejná ve výši 24 840 korun. Možná si někdo pamatuje, že ještě poklesla vlivem toho, že se chtěly nasbírat peníze na vypořádání se s povodněmi, tzv. povodňová stokoruna, ale de facto od toho roku 2008 je tato částka stejná.

Co to znamená? Znamená to jednu prostou věc, že aniž bychom cokoliv dělali, tak samozřejmě plíživě a skrytě roste zdanění našich spoluobčanů. Ten relativní růst zdanění se děje dvěma kanály. Jednak tím, že význam základní slevy, kterou si každý poplatník může odečíst, klesá s tím, jak roste průměrná mzda. Je zřejmé, že pak ta sleva je relativně nižší a samozřejmě také díky rostoucí inflaci, což je ten druhý kanál, se snižuje reálná hodnota nominálně nezměněné výše základní slevy.

Jenom pro ilustraci, zatímco v prvním zdaňovacím roce, v období, kdy ta sleva v nominální výši 24 840 byla užita, dosahovala průměrná měsíční hrubá mzda 22 592 Kč a základní sleva na poplatníka tak byla o 2 248 Kč vyšší než výše průměrné mzdy v ekonomice, v roce 2017, kdy průměrná výše hrubé měsíční mzdy činila 29 504 Kč, byla sleva o 4 664 Kč nižší. Hrubá měsíční mzda za těchto 10 let vzrostla o 30,6 %, takže si můžete spočítat, jak relativně klesá význam té základní slevy na dani.

Co se týče inflace, tak inflace za období 2008 až 2017, tedy za období platnosti té základní slevy ve výši 24 840 Kč, kumulovaně dosáhla 20,9 %. A abychom se dostali ve výši reálné hodnoty té slevy alespoň na úroveň cenové hladiny roku 2008, musela by výše základní slevy činit v roce 2017 přibližně 30 030 Kč. Aby to bylo samozřejmě dělitelné dvanácti, tak my přicházíme s návrhem, který zvyšuje tuto základní slevu na 30 000 Kč, což odpovídá růstu o 20,8 %.

Když jsme přemýšleli, o jaké procento to zvýšit, tak jsme měli de facto na výběr buď sledovat vývoj té inflace, nebo vývoj toho, jak vzrostla hrubá měsíční mzda. My jsme zvolili jako kritérium růst inflace, a to i s ohledem na to, že je to nižší nárůst, že to může být pro vládní koalici snesitelnější varianta, než pokud bychom zvyšovali tu základní odečitatelnou položku o 30,6 %, čili o ten nárůst hrubé mzdy. Pokud bychom přistoupili na to, že to zvýšíme o růst hrubé mzdy, tak by ta sleva musela činit 32 440 Kč. Ale pro to, aby pravděpodobnost přijetí tohoto pozměňujícího návrhu byla vyšší, jsme zvolili to kritérium nižší, tzn. kritérium inflace, a zvyšujeme zhruba tu základní odečitatelnou položku o 21 %.

Kolega Ferjenčík už to říkal, je to spravedlivé v tom smyslu, že základní odečitatelnou položku si mohou odečíst všichni, je to plošná věc, dopadá na všechny poplatníky, kteří samozřejmě mají daňovou povinnost, nebo jejich příjem je takový, že za daňovou povinnost platí. Samozřejmě z logiky věci platí, že pro nízkopříjmové spoluobčany má ta základní odečitatelná položka nebo základní sleva na dani relativně větší význam než pro lidi, kteří mají nadprůměrné příjmy, čili je to i výzva směrem k levé části politického spektra. Myslím si, že je to i velmi sociálně odpovědné a sociálně zaměřené opatření, které na jednu stranu vyhovuje pravici, protože snižuje daňové břemeno, na druhé straně je to sociálně odpovědné, protože větší benefit z toho budou mít nízkopříjmové skupiny.

Co se týče dopadů na státní rozpočet, tak podle našeho konzervativního odhadu a výpočtu dopad na státní rozpočet je ve výši 15,7 mld. Kč, co se týče veřejných rozpočtů jako celku, je to 23,2 mld. Kč. Tady je znovu potřeba připomenout, že ty peníze se z ekonomiky nijak neztratí. To, co lidem zůstane navíc v peněženkách, dozajista utratí nebo dají na vyšší spotřebu, čili se dá očekávat, že se tyto peníze státu vrátí prostřednictvím spotřebních daní.

Chtěl bych v této souvislosti z tohoto místa vyzvat i naše odbory, které už dlouhou dobu propagují růst mezd takovým heslem "konec levné práce", myslím, že toto je skvělý návrh, který může být poměrně výrazným krokem v tom smyslu, že lidem, kteří pracují, zůstane více peněz v peněženkách. Takže pojďme společně vyhlásit konec levné práce tím, že podpoříte společný návrh poslanců z ODS a poslanců z pirátského klubu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Původně jsem chtěl mít nějaký procedurální návrh, protože mi připadá, že na tak zajímavou debatu je tady málo poslanců. Ale nakonec to neudělám, jsou tady jenom ti, které daně zajímají. Já bych počítal, že daně zajímají úplně všechny, to je přesně ten politický střet, i to torzo vlády, omlouvám se přítomným ministrům, kteří jsou tady, ale vládu to také moc nezajímá. Přitom v tom daňovém balíčku jsou vlastně všechny typy daní - aspoň jsou otevřené, nejedná se pouze o zahřívaný tabák.

Já bych možná začal tam, kde můj kolega pan poslanec Skopeček skončil. Já vám představím dva pozměňující návrhy. Nejprve ten, který se týká čistých příjmů zaměstnanců. Pokud v těchto týdnech nebo měsících vedete debatu se zaměstnavateli, podnikateli, od největších po ty nejmenší, tak vám budou shodně říkat, že prostor pro další zvyšování mezd se zužuje z jejich pohledu, že už vlastně nejsou schopni tak vysoký růst mezd, který probíhal v letošním či v loňském roce, garantovat i pro roky příští, že už by to mohlo ohrožovat rentabilitu, ziskovost, investice jednotlivých podniků do svého vývoje, do svého dalšího rozvoje.

Jednou z cest, jak zvýšit čisté příjmy zaměstnanců a přitom nezvyšovat náklady zaměstnavatelů, je snížit daň ze závislé činnosti. Takže náš pozměňovací návrh, který předkládám jménem našeho poslaneckého klubu, se týká zrušení superhrubé mzdy. Chci připomenout, že ten daňový balíček to v původním tvaru obsahoval, vlastně ještě před připomínkovým řízením. V rámci připomínkového řízení je pravda, že ten návrh na zrušení superhrubé mzdy byl z toho návrhu zákona byl vyjmut a vláda to poslala do Poslanecké sněmovny bez tohoto paragrafu.

Samotné zrušení superhrubé mzdy a nahrazení hrubou mzdou plus minus se stejným zdaněním v zásadě nemá žádný smysl kromě dodatečných příjmů pro firmy, které dělají účetní softwary, protože to je samozřejmě důvod pro upgrade nebo pro update a pro novou, vylepšenou verzi. Proto nenavrhujeme to, co původně navrhovala vláda, aby se vlastně daň z příjmu z hrubé mzdy zvýšila zhruba na 20, 19, 21 %, to je v podstatě daňově neutrální. My navrhujeme, aby ta sazba zůstala ve výši 15 %, což přináší výrazné zvýšení čistých příjmů.

My se poněkud lišíme v odhadech dopadů, které zpracovávalo Ministerstvo financí, tak jsme si je zpracovali my. My očekáváme celkové snížení ve výši 55 mld. Nám přijde to číslo realistické a poctivé, není to žádné lakování na růžovo. Je to dopad na celé veřejné rozpočty. Samozřejmě pak podle rozpočtového určení daní bychom mohli říci přesně, kolik by se týkalo státního rozpočtu, kolik by se týkalo rozpočtu krajů a kolik rozpočtu obcí.

Nebudu v této chvíli opakovat argumenty z jiných vystoupení mých předřečníků o multiplikačním efektu a o tom, když tady dám korunu, tak se mi vrátí dvě. Tak úplně jednoduše to nefunguje, nicméně je to nástroj k tomu, aby z ekonomického růstu měli užitek ti aktivní, ti, kteří pracují, kteří si zaslouží vyšší čisté příjmy.

Ten sněmovní dokument má číslo 1865 a já se pak k němu přihlásím v podrobné rozpravě. Podrobnější zdůvodnění si necháme na třetí čtení, kdy věřím, že bude větší účast v Poslanecké sněmovně, protože se bude, předpokládám, že ještě před Vánoci, že to vyjde, rozhodovat o jednotlivých pozměňujících návrzích.

Druhý pozměňující návrh, který vám chci představit, má číslo 1878 a předkládám ho společně s panem zpravodajem, panem poslancem Dolejšem. Týká se spotřební daně na pivo. |A je to druhý příklad, kdy se ukazuje, že dočasnost v daňové oblasti je iluze. Mluvil o tom pan poslanec Kalousek, když jsme zavedli zvýšené sazby DPH na tři roky, a ejhle, uplynulo šest let a zatím to nevypadá, že by dočasnost skončila po třech, nebo dokonce po šesti letech, (nesrozumitelné) dál.

Dne 1. ledna 2010 začal platit - v politické hantýrce se tomu říkalo Janotův balíček. Já jsem v té době v Poslanecké sněmovně nebyl, ale pan poslanec Dolejš je pamětník. Byl u toho projednávání, kdy přišel do Poslanecké sněmovny návrh, který na jedné straně zvyšoval daně, různé, a na druhé straně omezoval výdaje státního rozpočtu. A protože to bylo v předvolebním roce, tak to dopadlo zhruba takto: zvýšení daní prošlo, snížení výdajů neprošlo. A tehdejší vláda říkala, že zvýšení spotřební daně zavádí dočasně. A už je to deváté, jestli dobře počítám, deváté účetní období, kdy to platí.

Mezitím se změnilo i chování spotřebitelů. Podle mě je úžasná zpráva, a mám nejnovější informace, ke konci loňského roku působilo na našem území 400 minipivovarů. Ta daň je částečně harmonizovaná a umožňuje těm nejmenším podle ročního výstavu snížit až o 50 % spotřební daň z té základní sazby. My se, v důvodové zprávě to máte popsáno poměrně podrobně, my se nevracíme úplně na úroveň, která platila před 1. lednem 2010, ale ty sazby jsou mírně vyšší než tehdy. Přece jenom i ta realita ekonomického života je trošku jiná, než byla v roce 2009. My jsme přesvědčeni, že ten návrh povede k tomu, že vlastně zachytí tu změnu spotřebitelského chování, že to povede taky k podpoře minipivovarů, a tím pádem k podpoře podnikání v městech a v obcích, protože je to vlastně decentralizovaná, nejedná se o žádné velké firmy. Pokud řekneme, že jich je 400, když jsem loni debatoval se zástupci těchto minipivovarů, tak počet zaměstnanců někdy mezi osmi a desíti. Tam nikdy není větší počet zaměstnanců. A když to sečtete, tak je to několik desítek tisíc zaměstnanců. A ty firmy nepůjdou za daňovými prázdninami do jiného státu, nepůjdou za investičními pobídkami jiných států a bezesporu zůstanou a budou podnikat v České republice.

Když se podíváme na předpokládaný výpadek té daně, tak dělá z mého pohledu pouhých 600 milionů ročně. Není to číslo nijak dramatické, je to zhruba desetina například toho jízdného, paní ministryně. Desetina. A je k tomu skoro 40 tisíc pracovních míst. Takže kdybych to spočítal na jednoho zaměstnance, tak to číslo není žádným způsobem dramatické. A nechci teď vyjmenovávat všechny dobré nápady členů vlády, kteří v posledních dnech chrlí nápady, jak zvýšit razantním způsobem výdaje. Těším se na debatu například o rodičovské. Máme dvě ministryně, které to prosadily proti sobě. Jedna porazila druhou a přitom se dohodly. Ale tím nechci dneska zatěžovat. Chci říct, ta částka skutečně není příliš vysoká. Současně by trhu s pivem bezesporu pomohla.

Věřím, že až si prostudujete důvodovou zprávu, že najdeme potřebnou většinu a že splníme sliby, které dávala úřednická vláda. Byla to úřednická vláda, která to navrhla, prosadila a současně říkala, že to je dočasné. Já nevím, jestli tomu dávali rok nebo dva, to nevím, nebo dva nebo tři, ale už je to devět účetních období. A já myslím, že bychom to mohli změnit.

Navrhovaná účinnost by byla v souladu s tím, co přednesl pan poslanec Volný na rozpočtovém výboru, co rozpočtový výbor schválil, tzn. ta obecná účinnost je měsíc poté, co to vyjde ve Sbírce zákonů. Takže tam to speciálně neřešíme.

Zapomněl jsem říct u té superhrubé mzdy, tam samozřejmě navrhujeme účinnost 1. ledna 2020, protože ten zákon nemůže, pokud by to bylo schváleno, nemohl by být platný a účinný k 1. lednu 2019, a už za leden se budou vyplácet mzdy a je třeba mít v tom samozřejmě pořádek. Takže návrh účinnosti toho prvního pozměňovacího návrhu je k 1. 1. 2020. U tohohle pozměňovacího návrhu, který předkládáme s panem zpravodajem, tak jak bude u většiny tohoto zákona, měsíc poté, co ten zákon vyjde ve Sbírce zákonů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Než budeme pokračovat v rozpravě, tak vás seznámím s omluvami, které se zde mezitím shromáždily. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová se omlouvá od 18.10 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Marek Výborný se omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání v Senátu. Pan poslanec Jiří Běhounek od 18.20 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Jana Levová se omlouvá od 17.47 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec David Kasal se omlouvá od 17.45 také z pracovních důvodů. A z pracovních důvodů se ve stejné době, tedy od 17.45 do konce jednacího dne omlouvá pan poslanec Jaroslav Kytýr.

A nyní má slovo pan poslanec Martínek v obecné rozpravě.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych této chvilky využít k tomu, abych představil své čtyři pozměňovací návrhy, které mám k tomuto tisku. Za prvé se jedná o dobrovolné dárcovství veřejnoprávním médiím a možnost odpočtu ze základu daně. Dále se jedná o problematiku živých turnajů hazardních her. Za třetí je to problematika určení daňového základu v případě platby pomocí virtuálních měn, tzv. kryptoměn. A za čtvrté se jedná o prodloužení lhůty pro podání elektronického přiznání k dani z příjmu. První tři pozměňovací návrhy, nebo všechny čtyři pozměňovací návrhy jsou docela podrobně popsány v důvodové zprávě. Podrobněji bych se chtěl vyjádřit k tomu čtvrtému, tedy k prodloužení lhůty pro podání elektronického daňového přiznání, který by měl mít konsenzuální podporu. Alespoň doufám, protože je připraven tak, že tam bude těžké najít nějaká negativa, proč ho neschválit.

V České republice je v současné době jedna z nejkratších lhůt pro podání daňového přiznání v Evropské unii. Mnoho poplatníků daně má proto problém v tomto krátkém intervalu zkompletovat všechny potřebné doklady, které potřebuje pro vyplnění svého daňového přiznání. Může se jednat např. o potvrzení od více zaměstnavatelů včetně zahraničí, kde platí jiné lhůty. Potvrzení pro využití slev nebo zvýhodnění, podkladové materiály pro všechny přílohy včetně podnikatelské účetní závěrky apod. V současné době jedinou legální cestou prodloužení této lhůty je zaplacení poplatku soukromému daňovému poradci.

Dalším problémem stávajícího systému je nízká míra elektronicky podaných daňových přiznání, kolem 20 %. Vysoký počet papírově podaných daňových přiznání zbytečně zatěžuje pracovníky správce daně, a tím i zvyšuje nároky na státní rozpočet. Hlavními výhodami elektronického daňového přiznání je minimalizace chyb spojených s manuálním vyplňováním a kontrolou, umožnění lepší komunikace s úřady či jednodušší sledování stavu zpracování. Elektronické podávání daňového přiznání umožňuje zrychlení celého procesu, dále snížení administrativních nákladů a zjednodušení archivace.

Tento návrh nově prodlužuje současnou tříměsíční lhůtu pro podání daňového přiznání o jeden měsíc v případech, kdy daňový subjekt podává daňové přiznání elektronicky. To přináší občanům pozitivní motivaci pro větší využití elektronických daňových přiznání. Zároveň nepřináší žádná negativa pro stávající poplatníky, kteří nechtějí využít možnosti elektronického podání. V případě, že daňový subjekt nepodá daňové přiznání elektronicky v dané prodloužené lhůtě, nebude se k tomuto prodloužení přihlížet a případná sankce bude vypočítána stejně, jako by nepodal daňové přiznání v tříměsíční lhůtě. Návrh také přináší osobám podávajícím daňové přiznání pozitivní motivaci pro využití elektronické formy podání a zároveň umožňuje osobám, které zvládnou samy vyplnit daňové přiznání, stihnout podat přiznání včas i bez nutnosti využití daňového poradce.

Návrh by měl současně snížit náklady státu spojené s výběrem daní a pomoci snížit chybovost podaných daňových přiznání. Zaměstnanci finančních úřadů tak budou moci v průběhu dubna provádět úkony, na které jsou zvyklí, včetně kontrol papírových přiznání. Zvýšeným počtem elektronických podání by se měla snížit náročnost práce zaměstnanců finančního úřadu.

Návrh nepřináší žádné zásadní změny. Nově se pouze budou případné sankce za nepodání daňového přiznání počítat až v květnu, kdy bude jasné, že poplatník nepodal přiznání k dani z příjmů ani v elektronicky určené prodloužené lhůtě. Obdobná legislativa platí i v jiných zemích. Například ve Velké Británii je standardní lhůta pro podání daňového přiznání sedm měsíců po skončení zdaňovacího období, pro elektronické daňové přiznání je lhůta celých deset měsíců. V sousedním Rakousku je termín pro elektronické přiznání daně z příjmů 30. 6., to je o dva měsíce déle než v případě papírového podání. Termínově zvýhodňují elektronické daňové přiznání dále státy, jako je Belgie, Francie, Irsko, Kypr nebo Maďarsko. Daňové přiznání lze podat již pouze elektronicky např. v Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Lotyšsku, Nizozemí, Rumunsku, Řecku či Slovinsku.

Předložený pozměňovací návrh také efektivně doplňuje benefity připravovaného portálu MOJE daně.

Já děkuji za pozornost a doufám, že tento pozměňovací návrh najde vaši podporu a podpoříte ho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vznesl procedurální návrh. Činím tak pouze pro jistotu, nechci zdržovat, opravdu ne. Ale dovolte mi, abych jménem dvou poslaneckých klubů, našeho a sociální demokracie, navrhl, aby Poslanecká sněmovna jednala, meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích i po 19. hodině, a to pouze doprojednat bod číslo 7, tisk 206, který v současné době projednáváme. Děkuji za pochopení tohoto návrhu a podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Já jsem zaznamenal tento procedurální návrh. Sice nás u tohoto bodu nečeká hlasování v druhém čtení, takže bychom se mohli domluvit, že budeme tento bod doprojednávat, ale samozřejmě dám hlasovat, je to zvyk.

 

Takže je jasné, o čem budeme hlasovat. O tom, že doprojednáme tento bod i po 19. hodině. Je zde žádost o odhlášení, té jsem vyhověl, prosím vás všechny, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.

A můžeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 129 poslanců, pro 107, proti 10. Návrh budeme projednávat i po 19. hodině.

 

Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Luzar, po něm pan poslanec Čižinský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já v intencích uběhlého času budu velice stručný a velice rychlý.

Zazněla tady slova, která hovořila o tom, že občany mají zajímat daně, že nás by také měly zajímat daně a daňová zátěž. Já tady chci jasně říct, že občany hlavně zajímá, kolik jim zbude v peněžence. Občany jasně zajímá to, pokud vláda z jedné strany říká, že chce přidávat důchodcům, že chce přidávat nízkopříjmovým skupinám, tak z druhé strany nemůže říkat, že tyto peníze, které jim mediálně přidá, jim z druhé strany vezme. Vezme jim je v rámci DPH, vezme jim je hlavně v rámci růstu cen energií.

Proto KSČM jasně říká, že nepřipustíme, aby energie rostly, aby ty příjmy, které po dlouhých letech občané dostali navíc do peněženek, jim z druhé strany z těchto peněženek vytekly. Proto je na stole návrh, aby se teplo, dálkové teplo dodávané - a Česká republika je tady v tomto v Evropě fenomén, protože dálkové topení historicky je nejefektivnější a nejekologičtější zdroj topení - bylo prosazováno, aby kleslo v rámci sazby DPH ze stávající snížené sazby 15 % na 10 % DPH, což by umožnilo občanům si zachovat to mírné, mírné zvýšení příjmů a nepřijít o to tady tímto opatřením. Toto opatření je navrženo a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. A s faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na kolegu Luzara a požádat právě z těch důvodů, o kterých mluvil, o podporu návrhu na zvýšení slevy na dani, protože právě nejchudší pracující nejvíc asi ocení těch 5 tisíc korun navíc, které díky tomu dostanou. A právě kvůli tomu, že se všem přidává, tak současně všichni padají do reálně vyšších daňových sazeb, takže ta daň spojitě roste. Tak jsem chtěl požádat klub KSČM, aby z tohoto důvodu ten náš návrh podpořili.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě jako poslední přihlášený pan poslanec Čižinský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych rád představil dokument 1771, pozměňující návrh pana poslance Mariana Jurečky. Jedná se o návrh, aby se přeřadily z 15% sazby DPH do 10% biopotraviny. Aby byly přeřazeny biopotraviny, protože se jedná o postup, který je šetrný k životnímu prostředí, který zaměstnává vyšší počet lidí než výroba klasických potravin, a také je tam ten zdravotní aspekt, který by nebylo dobré ignorovat. V podrobné rozpravě se k tomu také přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Jak jsem říkal, pan poslanec Čižinský byl posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Hlásí se ještě někdo? Ne. Takže obecnou rozpravu končím. Samozřejmě se zeptám paní ministryně, pana zpravodaje, zda je zájem o závěrečná slova. Není.

Takže otevírám podrobnou rozpravu. V podrobné rozpravě jako první vystoupí paní poslankyně Golasowská, po ní pan poslanec Ferjenčík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu kolegy Mariana Jurečky, který je pod sněmovním dokumentem číslo 1773 a týká se změny sazby DPH z 21 % na 10 % pro zemní plyn využívaný pro vytápění a ohřev teplé vody. Tento pozměňovací návrh jsem podrobně okomentovala v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, po něm pan poslanec Feri. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se hlásím ke třem pozměňovacím návrhům.

Konkrétně k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1825, který vypouští výslovnou implementaci pravidla GAAR z toho důvodu, že ji považuji za nadbytečnou. Už v rámci české judikatury pravidlo GAAR uplatňujeme a považuji za nebezpečné dávat ho do daňového řádu tak, aby se vztahovalo úplně na všechny typy plátců daně, nejenom na právnické osoby, což po nás požaduje Evropská unie. Takže se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 1825.

Dále se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 1826, což je pozměňovací návrh, který vypouští možnost Celní správy používat krycí doklady pro kontrolu EET. Mám za to, že není odůvodněné používat tento poměrně razantní nástroj na kontrolu EET. Pokud skutečně jsou pracovníci kontrolující v ohrožení zdraví nebo života, tak je potřeba to řešit jinými nástroji, a určitě ne pomocí zavedení krycích dokladů.

A za třetí se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 1870, což je návrh můj a kolegy Jana Skopečka, který jsem velmi podrobně odůvodnil v obecné rozpravě. Jde o zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 30 000 korun. Máme za to, že je namístě upravit tuto slevu, která se neměnila od roku 2008, přičemž mezitím průměrná mzda vzrostla téměř o jednu třetinu, dokonce možná podle posledních čísel i více. Takže si myslíme, že těch 20 mld. výnosů z daně z příjmu, které stát v posledních letech každoročně vybírá navíc, má místo toho nechat občanům. Nejvýrazněji to ocení ti nejchudší pracující, pro které je to procentuálně největší částka. Takže se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 1870.

Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Seznámím vás s další omluvou. Pan poslanec Klaus, paní poslankyně Majerová a pan poslanec Bartoň se od 19. hodiny do konce jednacího dne omlouvají z důvodu pracovní večeře na vietnamské ambasádě.

Nyní vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec Feri, po něm pan předseda Chvojka. Pardon, s přednostním právem pan předseda Stanjura, kterému nyní dávám slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Jenom formálně. Přihlásím se ke třem pozměňovacím návrhům, které byly načteny a odůvodněny v podrobné rozpravě, navíc už v písemné podobě. Sněmovní dokument 1865, pozměňovací návrh, který se týká zrušení superhrubé mzdy. Sněmovní dokument 1878, to je pozměňovací návrh s panem zpravodajem, který se týká snížení spotřební daně na pivo. A 1879 je pozměňovací návrh, který podávám já, pan poslanec Volný a pan poslanec Munzar, který se týká zvýšení výdajových paušálů pro živnostníky. Tímto se ke všem těmto třem pozměňovacím návrhům formálně hlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobrý večer. Další je tedy přihlášen v podrobné rozpravě pan poslanec Dominik Feri, připraví se pan poslanec Jan Chvojka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu kolegyně Markéty Pekarové Adamové, který se týká snížení daňové zátěže pracujících rodičů. Naleznete ho včetně písemného odůvodnění jako sněmovní dokument 1857. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Další v podrobné rozpravě je pan poslanec Jan Chvojka. Připraví se pan poslanec Polanský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezký podvečer, dámy a pánové. Já už jsem svůj pozměňovací návrh odůvodnil a tímto se k němu hlásím. Má číslo 1873. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jinak pan poslanec Stanjura se omlouvá od 19 hodin.

Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Polanského. Připraví se pan poslanec Jakub Janda. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo. Já se hlásím ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 1858. Je to liberalizace prostředí pro domovarníky piva, kterou jsem tady představil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jakub Janda a připraví se pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Dobrý den. Dovolte mi, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu uvedenému v systému pod číslem 1503. Tento návrh jsem vám představil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní pan poslanec Jiří Dolejš. Připraví se pan poslanec Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji za slovo. Dovolím si být velmi lapidární. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému a má číslo 1778. Jsem lapidární proto, že pouze doplňuje onu účinnostní pasáž, kde se z časových důvodů do usnesení rozpočtového výboru tento problém nedostal. Týká se to leasingových společností, které by tím v neurčitém čase přijaté účinnosti pasáže DPH mohly být postiženy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní pan poslanec Vojtěch Munzar. Připraví se pan poslanec Jan Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Dovolte i mně, abych se přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsem tady v obecné rozpravě zdůvodňoval. Je to pozměňovací návrh týkající se výdajových paušálů, k tomu se přihlásil pan kolega Stanjura. Nicméně já se chci přihlásit ještě k pozměňovacímu návrhu 1776, což je společný návrh pana poslance Jurečky, mě, kolegy Pávka, Dolínka, Třešňáka a Staňka týkající se změny sazby DPH na teplo. Zároveň se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu 1657 týkajícímu se daňových kompenzací a k pozměňovacím návrhům 1656 a 1705 týkajícím se daňových formulářů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan poslanec Dominik Feri se omlouvá ze zdravotních důvodů do konce jednacího dne.

A nyní pan poslanec Jan Volný a připraví se pan poslanec Jan Čižinský.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Kolegové, já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému jako sněmovní dokument 1849. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní pan poslanec Jan Čižinský. Připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Já bych se rád přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 1769, jedná se o slevu na děti, je to pozměňovací návrh pana poslance Mariana Jurečky. Potom 1770, jedná se o slevu na studenty, a 1771, to je přeřazení biopotravin z 15 na 10 %. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Skopeček. Připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já se chci přihlásit k našemu společnému pozměňovacímu návrhu s kolegou Ferjenčíkem pod číslem 1870. Dostatečně jsme ho oba zdůvodnili v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní pan poslanec Tomáš Martínek. Připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Dobrý den ještě jednou. Já se chci přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům pod čísly 1793, 1795, 1861 a 1864. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní pan poslanec Leo Luzar. Jako poslední se připraví pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já bych se zde v podrobné rozpravě přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1576.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jako poslední pan poslanec Miroslav Kalousek. Pane poslanče, svítíte. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte prosím, to byla hrozná rychlost. Já jsem se v obecné rozpravě vyjadřoval poměrně dlouho, tak jenom dovolte, abych s odvoláním na své vystoupení v obecné rozpravě předložil v podrobné rozpravě své pozměňovací návrhy pod číslem 1838 a 1839. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan poslanec Dolejš.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Vskutku nechci zdržovat, ale z legislativy mě upozornili, že bych si měl pořídit brýle, protože jsem načetl čísla 1178 a ve skutečnosti je v systému 1179. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkujeme za upřesnění. Podívám se, zdali se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, takže podrobnou rozpravu končím. Případně závěrečná slova? Táži se paní ministryně. Máte zájem? Ne. Pan poslanec Dolejš? Ne. Jelikož tady nemám žádné návrhy, které bychom hlasovali, končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Nyní, protože, jak vidíte, jsme byli rychlí, máme čas na projednání dalšího tisku. Máme tady bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.