Úterý 4. prosince 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Pikal)

1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 80/6/ - zamítnutý Senátem

Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 80/7. Vítám mezi námi senátora Pavla Štohla.

Prosím, aby se k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil navrhovatel poslanec Jaroslav Foldyna.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem předložil návrh zákona spolu se svým kolegou z hnutí ANO. Tento návrh zákona, samozřejmě já nejsem žádný expert na daňovou politiku, já se k tomu přiznám, my jsme se kolektivně snažili najít cestu k řešení pro určitou skupinou lidí, kteří jsou taxativně vyjmenováni ve smlouvě o dvojím zdanění s Holandskem z roku 1974. Absolvovali jsme diskuse tady v parlamentu a myslím si, že tak jak ti lidé, kteří daňovému právu a věcem, které se týkají daňové politiky, rozumějí, tak jsme tu věc schválili.

Samozřejmě, když jsem přednášel tento návrh zákona v Senátu, i kolegy v Senátu jsem upozornil, že nejsem expert na daňovou politiku, tudíž jsem reflektoval to, co jim doporučil jejich orgán, tzn. senátní institut, nebo oblast, která se zabývá tou daňovou politikou. To, že Senát to odmítl, jsem respektoval s tím, že budu věc konzultovat se svými kolegy v parlamentu.

Budu rád, když můj kolega Fischer vás seznámí s tím, že se kolegové, resp. instituty, senátní instituty, do jisté míry mýlily, a pokusíme se, a chtěl bych vás poprosit, abychom se pokusili přehlasovat toto senátní veto, neboť není to žádnou překážkou v souvislostech, tak jak bylo v Senátě uvedeno. Tu technickou a odbornou debatu nechám na svém kolegovi. Děkuji, toť vše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Já vás jen mírně vyzvu, abychom se obraceli na kolegy mým prostřednictvím.

Mám tady s faktickou poznámkou pana poslance Ferjenčíka, nicméně ještě nejsme v rozpravě, takže vám nemohu dát slovo. Nyní prosím, aby se slova ujal senátor Pavel Štohl. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Pavel Štohl: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, váš kolega pan poslanec Foldyna se tady zmínil, že se snažil návrhem tohoto zákona vyřešit situaci, zjednodušeně, lodníků působících v Holandsku. My jsme se i s panem poslancem bavili o tom, že ano, je potřeba tuto věc vyřešit, ale dle názoru hospodářského výboru Senátu, který byl garančním výborem, toto řešení není právě nejšťastnější.

Co by o znamenalo? Jaký je současný stav a co by znamenalo přijetí tohoto návrhu zákona?

Tato novela nemůže řešit pouze situaci lodníků v Holandsku, ale dotýkala by se víceméně všech lidí, zahraničních občanů, kteří působí v České republice. A nejde to opravdu udělat jenom pro Holandsko. To znamená, v současné době to funguje tak, že pokud pracuje zahraniční občan v České republice, tak je zdaňován ze superhrubé mzdy, která činí hrubá mzda plus 34 %. Po přijetí případné této novely zákona by to znamenalo, že cizí občan působící v České republice by byl zdaňován z hrubé mzdy zvýšené o pojistné, které platí v tom příslušném státě. Mimo jiné by to znamenalo, že když bude v České republice zaměstnán Slovák, Němec, Polák apod., tak každý bude mít jinou daň ze mzdy, protože bude mít i jiné pojistné, které platí v příslušném státě. Znamenalo by to mimo jiné také poměrně velkou administrativní zátěž pro menší a střední firmy, protože jejich mzdové účetní by opravdu musely zjišťovat, jaká je sazba pojistného víceméně ve všech zemích Evropské unie a Švýcarsku. Problémy by samozřejmě nastaly také z hlediska kontroly Finanční správy, která by byla docela složitá a komplikovaná.

To znamená, závěr je, ano, je třeba řešit situaci lodníků v Holandsku, pokud to takto zjednoduším, ale řešili jsme to i s Komorou daňových poradců a ta nám dala také doporučení, že přijetí návrhu tohoto zákona by bylo hodně nešťastné a komplikované pro menší a střední firmy. Proto Senát přijal návrh hospodářského výboru a navrhl tuto novelu zákona zamítnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní by mě zajímalo, jestli se chce k usnesení Senátu vyjádřit pověřený zástupce garančního výboru, jímž je rozpočtový výbor. Pan poslanec Fridrich již není členem rozpočtového výboru, takže vám dám slovo až v rozpravě. A nyní tedy otevírám rozpravu. Jako první se hlásil pan poslanec Kalousek a poté pan poslanec Fridrich. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. (V sále je hluk, zároveň přichází skupina poslanců z předsálí.) Vážené dámy, vážení pánové, ta situace je velmi nešťastná a velmi diskriminační.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím poslance, kteří přicházejí z předsálí, aby při tom zachovávali klid.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ne, já jsem se zaradoval, že je tak veselo.

Situace je velmi nešťastná a velmi diskriminující. Sice jenom pro několik stovek osob, ale i kdyby jich bylo několik desítek, tak daňová legislativa a daňový řád by neměl být diskriminující pro nikoho.

Původ této situace je, přiznejme si, v neochotě poslanců zejména hnutí ANO a sociální demokracie zrušit superhrubou mzdu. Já bych připomněl, že v roce 2012 byl schválen zákon, který stanovoval výpočet hrubé mzdy se sazbou 19 % s účinností k 1. 1. 2015. Byť tento zákon byl schválen a stal se platnou součástí právního řádu a čekal jenom na svoji účinnost, tak poslanci ANO a ČSSD zamilovaní do konstrukce superhrubé mzdy nedovolili tuto účinnost dovést do konce a zrušili ten zákon dřív, než se účinným stal. Takže máme superhrubou mzdu dál, byť k 1. 1. 2015 už tak být nemělo. A tak od 1. 1. 2015 je těch několik stovek lodníků v té situaci, ve které jsou na základě smlouvy proti dvojímu zdanění, kterou uzavřela ještě Československá republika s Nizozemským královstvím.

Smlouvy proti dvojímu zdanění jsou uzavírány standardně podle standardu OECD, nicméně stává se, že dochází k různému výkladu. Sice málokdy, ale stává. Mám několik čerstvých případů dokonce z Bavorska. Bavorské finanční úřady si některé situace začaly vykládat jinak a myslím si, že se brzy setkáme s tím, že několik českých občanů se dostává do rizika dvojího zdanění - byť existuje dlouholetá smlouva proti dvojímu zdanění.

Vždycky, protože je to smlouva a na obou stranách, je tedy smluvní vůle, tak vždycky jde především o tu dobrou vůli.

Návrh pana poslance Foldyny, tak jak byl předložen původně, byl ve vší úctě, upřímně řečeno, nepoužitelný. Pracovali na něm v dobré vůli experti Ministerstva financí. Bylo mi ctí se na tom také podílet. Myslím si, že nikdo z nás nemůže říct, že to, co teď před námi leží, je dokonalé dílo daňové legislativy, ale je to dostatečná předloha pro to, aby Finanční správa České republiky a Finanční správa Nizozemského království se dohodly tak, aby ti lidé nebyli diskriminováni. Koneckonců i stanovisko Ministerstva financí, když jsme tady o tom hlasovali, bylo neutrální, nebylo zamítavé. Nebuďme papežštější než papež! Dokonalé to není, ale je to šance pro několik stovek jednoznačně diskriminovaných lidí.

Doporučuji, abychom setrvali ve svém stanovisku a ten návrh schválili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ferjenčík, protože již jsme v rozpravě, a poté pan poslanec Fridrich, pokud pan poslanec Stanjura není s přednostním právem. Ne, dobře. Tak prosím pana poslance Ferjenčíka.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se chtěl jen zeptat paní ministryně na stanovisko ministerstva ještě v rozpravě, abychom se když tak mohli zeptat na další otázky, protože ten zákon byl přijat ve znění pozměňovacího návrhu tuším kolegy Fridricha a tuším se souhlasem Ministerstva financí. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli souhlasí s těmi výhradami Senátu, nebo ne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Uvidíme, jestli paní ministryně bude reagovat. Nyní tedy prosím pana poslance Fridricha v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se k této problematice vyjádřit, i když už mnohé tady bylo přede mnou řečeno. Já jsem přesvědčen - nepůjdu do historie toho, jak to vzniklo, nebo už jsme tady i diskutovali, proč se ta změna provádí. Ale jsem přesvědčen o tom, že si Senát nesprávně tu novelu vyložil, resp. položil nepřiměřený důraz na možnost, že se ta novela dotkne i jiných plátců než zamýšlených lodníků v Nizozemském království.

Novela se v žádném případě nevztahuje a nemůže vztahovat na cizí státní příslušníky, kteří jsou zaměstnáni u zaměstnavatele na území České republiky v tzv. hlavním pracovním poměru, a to ani nebylo nijak zamýšleno. V rámci Evropské unie platí pouze jedno místo pro výběr sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnanci-cizinci v České republice je sociální a zdravotní pojištění sráženo zaměstnavatelem a odvedeno České správě sociálního zabezpečení, resp. na zdravotní pojišťovnu. V České republice toto procento představuje 34 %.

Účelem novely rozhodně není zkoumat, jaká je sazba odvodů v zahraničí, jak to prezentuje ve svém zamítavém stanovisku Senát. Novela se netýká ani toho, zda v České republice pracuje Němec, Polák, Slovák. Vždy za něj bude český zaměstnavatel odvádět sazbu 34 %, takže cizinec pracující v České republice platí sociální a zdravotní podle českých sazeb a daň z příjmů ze superhrubé mzdy podle našich zákonů.

Ustanovení novely se týká výhradně českých pracovníků pracujících v zahraničí a danících daní z příjmů v České republice a to je známo právě u těch zmiňovaných nešťastných lodníků, kdy v článku 16 té mezinárodní dohody uzavřené mezi ČSSR a Nizozemským královstvím je v bodě 3 výjimka, že jedině lodníci daní příjem podle místa bydliště. Jedná se tedy o výpočet superhrubé mzdy stejným způsobem jako zaměstnancům pracujícím u zaměstnavatele na území České republiky, avšak se sazbou, kterou český občan odvedl v zahraničí u zahraničního zaměstnavatele. Uvedenou skutečnost bude tento zaměstnanec prokazovat potvrzením, které mu vydá buď jeho zaměstnavatel, nebo příslušný správce daně. Administrativní náročnost z tohoto opatření nebude nijak vysoká.

Možná bych se zmínil o tom, že závěr, který si k předmětné novele učinil Senát, se může v menší míře, abych byl upřímný, týkat cizích státních příslušníků, kteří pracují jak v místě svého bydliště, tak příležitostně - a to je třeba zdůraznit - příležitostně mají příjmy ze závislé činnosti v České republice. Když jsme se zamýšleli nad tím, kdo by to teoreticky mohl být, napadli nás třeba vysokoškolští pedagogové, kteří přednášejí jak v Česku, tak na Slovensku. Ale chtěl bych tady konkretizovat, ať je jasné, o čem mluvíme, i výši těch daňových nákladů. Daňový základ na Slovensku nebo daňová platba sociálního a zdravotního pojištění je 35,2 %, v Česku 34 %, tzn. ten rozdíl je 1,2 %. Pokud se podíváme do ostatních zemí Evropské unie, vzhledem k tomu, že Česko má v podstatě jedno z nejvyšších daňových zatížení v EU, tak v Rakousku, v Polsku, tam se to pohybuje kolem 20 %, takže i tihle lidé by na téhle novele vydělali.

Shrnuto. Poslaneckou sněmovnou přijatá novela zákona o dani z příjmů upravující text ustanovení § 6 odst. 13 citovaného zákona, která byla Senátem zamítnuta, nedopadá nijak na cizí státní příslušníky pracující u českých zaměstnavatelů, kteří jsou v tzv. hlavním pracovním poměru. Domnívám se, že riziko určité nejasnosti či komplikovanosti předmětné novely je přijatelné s ohledem na to, jak významné části českých obyvatel v zahraničí tato novela pomůže. Proto navrhuji, abyste hlasovali pro opětovné přijetí této novely, a zamítavé stanovisko Senátu tak přehlasovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní přečtu omluvenku. Omlouvá se nám pan poslanec Vondrák z důvodu jednání ve volebním kraji.

Nyní s přednostním právem paní ministryně bude reagovat.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Stručně. Ministerstvo financí resp. mými ústy zaujímá k návrhu neutrální stanovisko.

Co se týče smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, ona je skutečně stará, ona byla někdy z roku 1975, v roce 2012 byla protokoly zpřesňována. A my se snažíme o přejednání smlouvy s Nizozemím už řadu let. Ale pokud chcete přejednat smlouvu, tak si musíte jaksi sednout k jednacímu stolu a musí i ta druhá strana chtít s vámi jednat. Ne z důvodu lodníků, my máme celou řadu jiných důvodů, proč bychom chtěli smlouvu přejednat, a v tuto chvíli se nám to nedaří. Takže to je ten důvod, proč jsme ji nepřejednali. Ale myslím si, že problematika lodníků by nebyla tím zásadním důvodem, proč bychom ji přejednávali.

Já jsem se tomuto tématu věnovala velice podrobně. Ten problém, pokud jste ho zavnímali, je ten, že naši čeští lodníci musí podávat daňové přiznání podle toho, kde mají tzv. domicil, tzn. středisko trvalých zájmů, a to mají v České republice. A ten problém nastal tím, že se v roce 2016 zintenzivnila vzájemná výměna informací a vlastně české finanční úřady získaly informace o tom, že celá řada z nich pracuje na lodích a nepodává daňové přiznání. Takže tak vznikl celý tento kolotoč problémů. My jsme se do toho velmi aktivně zapojili, pomáháme jim řešit případy, kdy podali daňové přiznání v Holandsku, ty případy jsou modelové a každý případ svého druhu. Oni mi dodneška píší. Dneska zrovna mi psal jeden lodník a pořád jen řešíme tyto jejich problémy. Zavedli jsme systém posečkání, dali jsme jim šanci podat dodatečná přiznání, myslím Finanční správa, zavedli jsme tam systém promíjení sankcí. Ale odpustit daně nelze, na to není žádné zákonné zmocnění.

Co se týče tohoto návrhu, tak já zaujímám neutrální stanovisko. Určitě souhlasím s tím, že pokud se týká tohoto mezinárodního prvku, tak určitá míra nepřesnosti vždy může být dána. A já bych chtěla říct, že ta navrhovaná právní úprava, která je předmětem tohoto návrhu, umožňuje, aby došlo k odlišnému způsobu stanovení základu daně z příjmů ze závislé činnosti na tzv. superhrubou mzdu u poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti, u kterých se - a to je ta podstata - veřejnoprávní pojistné řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie. Superhrubá mzda by tedy nebyla tvořena českým zaměstnavatelským pojistným, protože vlastně to se tam nezahrnuje, ale zahraničním pojistným stejného druhu.

Chci upozornit - a proto je moje stanovisko neutrální - že návrh vždy má i určité nevýhody. Tato úprava nemusí být vždycky výhodná pro poplatníky, na které dopadá. A chci zdůraznit, že nebude dopadat jenom na lodníky, my máme celou řadu jiných profesí českých občanů, kteří pracují i v Holandsku. Zejména tehdy nebude výhodná, pokud by zaměstnavatelské pojistné v zahraničí převýšilo to, které je odváděno v České republice. Tato právní úprava už po nějakou dobu po zavedení superhrubé mzdy byla účinná, ale fungovala s docela značnými komplikacemi. Proto je možné očekávat, že mohou tyto komplikace zase vzniknout. Výše takového zahraničního pojistného tedy nebyla tuzemskému zaměstnavateli běžně známa, neboť je jiná, vyšší, nižší, než u tuzemského veřejnoprávního pojištění. A bylo obtížné - a teď čerpám z těch zkušeností doby, kdy tato právní úprava existovala - určit, zdali se vůbec jedná o systém povinný, protože v některých zemích neexistuje např. povinné veřejné zdravotní pojištění.

S ohledem na tyto skutečnosti jsem zaujala neutrální stanovisko. Chápu ten problém, ale samozřejmě upozorňuji i na tyto nedostatky, které mohou nastat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní tedy pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mně se hovoří poměrně jednoduše, já jsem ten zákon v Poslanecké sněmovně nepodpořil. Nicméně ty důvody, které uvedl pan senátor a Senát jako celek, jsou poměrně vážné.

Nikdo nezpochybňuje problém těch několika set lodníků, který chceme vyřešit, nicméně to řešení, které je na stole, může přinést problém několika stovkám nebo tisícům firem. A přestože paní ministryně před chvílí sdělila neutrální stanovisko k návrhu Senátu, lze říct, že jsem pochopil, že senátoři mají vlastně pravdu, protože říká, že ty komplikace hrozí. Přesně to, o čem mluvil pan senátor, jak vlastně zjistit, jak je to v jiném státě, jak to udělat nebo neudělat.

Já si myslím, že mnohem rozumnější je, když návrh zákona zamítneme, nezpůsobíme další nejasnosti pro stovky dalších podnikatelů a budeme nadále hledat jiné řešení, které by mohlo tuto speciální skupinu diskriminovaných daňových poplatníků vyřešit - vyřešit jejich problém s daní z příjmu. Tím, že bychom přijali tento návrh zákona, možná pomůžeme dvěma, třem stovkám lodníků, to je určitě dobře, na druhé straně ten nezamýšlený efekt by mohl být mnohem horší a do roka a do dne tady budeme řešit novelu, která odstraní to, co bychom dneska svým hlasováním pro tento návrh zákona způsobili. (Hluk v sále.)

Myslím, že se shodujeme, a říkal to i pan senátor, v tom, že problém je třeba řešit, jenom nás senátoři upozornili, že navržené řešení vytvoří jiné problémy, mnohem horší. Můžeme nad tím kývnout rukou, nicméně stát a Finanční správa mají mnohem delší období než podnikatel, který se musí nejpozději desátého, když počítá mzdy, nějak rozhodnout. A Finanční správa má pak minimálně tři roky na to, aby řekla, zda to udělal dobře, nebo špatně. Nevím, jestli bychom měli zatěžovat Ministerstvo financí nějakou informační povinností, jak dostat k jednotlivým zaměstnavatelům ty sazby, zda je to povinné, dobrovolné, jaké jsou sazby. Těch problémů je podle mě celá řada. Vystoupení pana senátora bylo poměrně krátké, nicméně si myslím, že řekl to podstatné, ty hlavní důvody. A důvodem není to, že bychom ten problém nechtěli řešit.

Já bych doporučil, abychom se řídili zdravým rozumem, kdybych parafrázoval svého kolegu, pana poslance Kalouska, abychom byli papežštější než papež, nevím, kdo je papež v této chvíli, protože přijmout špatný zákon, který vyrobí nové problémy, aby odstranil nějaké dílčí problémy, mně nepřijde jako správný postup Poslanecké sněmovny jako celku. Takže mnohem rozumnější je, když novelu zamítneme a požádáme paní ministryni, aby se pokusila přijít ne s poslaneckým návrhem, ale vládním s nějakým způsobem řešení, který by pomohl těm konkrétním lidem a nezatížil ty ostatní nějakou nejasností nebo novou byrokracií. Že nebude jednoduché s Nizozemskem vyjednat novou smlouvu o novém zdanění, je jasné, protože když se bavíme o daňových rájích, tak mimo exotických zemí padá velmi často i Nizozemsko. Já myslím, že v té veřejné debatě to tak velmi často je. Mnoho českých firem tam má taky své sídlo, není to nic překvapivého ani nic tajného. Pokud ta smlouva je výhodnější pro Nizozemsko než pro Českou republiku, je velmi těžké toho partnera přesvědčit k tomu, abychom smlouvu změnili. Nicméně si myslím, že i díky tomu, že jsme společně v EU, máme nějaké páky a dá se to zase vyměnit za něco jiného.

Takže doporučení našeho klubu: podpořme stanovisko senátorů, mají pravdu, nechtějí zvýšit nejistotu těch, kteří podnikají a zaměstnávají například i zahraniční pracovníky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. V tuto chvíli nemám další přihlášené do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí z místa v tuto chvíli. Paní ministryně. Prosím. (Trvalý hluk v sále.)

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Víte, často slýchám, co s tím uděláte, že v Holandsku mají tak nízké daně, v Irsku mají nízké daně. Jak chcete donutit národní legislativu k tomu, aby si stanovila nějakým způsobem daně? Nás taky někdo může donutit? Nemůže. Je to výlučně právo jedině tohoto parlamentu.

A pokud by se vyjednávala smlouva s Nizozemím, chci upozornit, že ten problém, a já jsem se mu opravdu velmi věnovala, velmi věnovala, já jsem se žádné skupině poplatníků nikdy tolik nevěnovala jako lodníkům a nelituji toho času, bylo hrozně zajímavé vyslechnout si jejich příběhy. Ale uvědomme si jednu věc - tam je progresivní zdanění. To znamená, že tam je od 8 %, nevím, teď mě nechytejte za slovo, do 35, do 45 podle výše. A lodníci, kteří mají plat kolem 3 tisíc eur, což je na tamější poměry nízký plat, platí daň 8 %. U nás platí 15, samozřejmě je to ze superhrubé, takže je to přes 20 %, takže logicky to je ten problém, že oni by chtěli platit tu daň v Nizozemí, protože by tam měli 8 %. Ale my tam nemáme jenom lodníky, my tam máme například vysokoškolské pedagogy, my tam máme letce, kteří patří do vysokopříjmové skupiny, a zase kdybychom přejednali smlouvu pro lodníky, oni budou platit 35 nebo 40. To nechceme. Takže jenom nechci slibovat těšínská jablíčka, že nám ta smlouva, kdybychom ji přejednali, vyřeší problém lodníků. Je to docela složitý problém. Takže jsme se snažili ty případy spíše řešit, Finanční správa, ad hoc, každý případ svého druhu, dokonce máme lodníka, kde jsme zahájili jako Ministerstvo financí dohadovací řízení, on dodal všechny doklady a vlastně jsme zjistili, že to měl špatně spočítané, je to složité, počítá se to jako součást pojistného, daň by měl platit tady, pojistné tam, a vraceli mu asi 3 tisíce eur. Takže my jsme skutečně, Finanční správa, každý případ posuzovali, tohle už je zase kompetence ministerstva, dohadovací řízení, skutečně, co jsme mohli udělat, jsme udělali. Ale prominout daň jsme nemohli. Tu kompetenci nemá ani ministr financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Takže první pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Abychom si rozuměli, já jsem nechtěl, ať donutíme jiné státy, aby zvýšily daně. Naopak cesta je, abychom snížili daně u nás. My to pravidelně navrhujeme, a v bodě 7 určitě budeme mít možnost, až o tom budeme hlasovat. Jsem rád, že paní ministryně tak barvitě a se životní zkušeností lodníků popsala negativa progresivního zdanění. O tom se budeme taky bavit. Tak se z toho poučme, mějme rovnou daň, mějme nízké a jednoduché daně a problém budou mít jiné členské státy Evropské unie. Je lidskou přirozeností, že daňový poplatník chce platit co nejnižší daň. To není nic překvapivého, neznám nikoho, kdo by sám sobě navrhoval vyšší daně a byl z toho nadšený, když stát zvýší daně.

Já jsem říkal, ať najdete jiné řešení. Já jsem neříkal, že řešení je nová smlouva. Já jsem reagoval na vaše vystoupení, paní ministryně, vy jste říkala, že to s nimi není jednoduché. A pro to já mám pochopení. A nemyslím si, že to je jednoduchá úloha a že za měsíc, za dva jsme schopni mít novou smlouvu s Nizozemskem. To bezesporu. Ale tady jsme před jiným problémem. Tady při snaze někomu pomoci vyrábíme problém někomu jinému. A to podle našeho názoru, ale taky názoru Senátu jako druhé komory Parlamentu není správný postup. O tom dneska debatujeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. A nyní prosím pana poslance Kalouska s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: V první části jsem byl zase druhý. Chtěl jsem odpovědět paní ministryni, že samozřejmě nemůžeme donutit ani Nizozemské království, ani Irsko, aby měly jiné daně, ale nic nám nebrání, abychom je měli nižší my. A v tom bodě 7 k tomu budeme mít výjimečnou příležitost, zejména v případě těch daní, které už měly být od 1. ledna 2015 či od 1. ledna 2016 nižší, ale stávající koalice si je ponechala v té úrovni a v podstatě od té doby zvyšuje daně.

Co se týče té komplikované situace, která by mohla teoreticky nastat, já si myslím, že ne, ale nechci tvrdit, že jsem expert, mohla by ovšem nastat pouze v naší jurisdikci. A vždycky je to tak trochu věcí výkladu. Proto jsem říkal, nebuďme papežštější než papež. Pokud vůči holandské finanční správě pomůžeme těm několika stovkám lodníků a bude otázka našeho vlastního výkladu, jak řešit situaci některých firem, popřípadě jednotlivců, kteří podnikají u nás i v Holandsku, tak při troše dobré vůle k problémům dojít nemůže. Kdyby k nim muselo dojít, nemohlo Ministerstvo financí dát neutrální stanovisko. Ledaže by neutrální stanovisko byl jenom totální alibismus. Ale tomu nevěřím. Já myslím, že bylo promyšleně neutrální.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli nemám faktických poznámek ani přihlášek do rozpravy, takže se znovu zeptám, jestli se ještě někdo do rozpravy hlásí z místa. Není tomu tak, tedy rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane senátore? (Ano.) Pan navrhovatel tu je? Je.

 

Senátor Pavel Štohl: Děkuji za slovo. Já si myslím, že z té rozpravy tady vyznělo, že opravdu všichni chceme situaci lodníků řešit, ale snažíme se, abychom neublížili dalším profesím. Myslím, že tady paní ministryně ty důvody, které by mohly nastat v případě přijetí novely tohoto zákona, naprosto přesně popsala. Tato problematika je i pro daňové poradce poměrně hodně složitá. Proto jsme kontaktovali opravdu Komoru daňových poradců, ty lidi, kteří mají tuto problematiku na starosti. A víceméně řekli stejné důvody, co tady zazněly od paní ministryně, a doporučení bylo jednoznačně nepřijímat tuto novelu, protože by způsobila komplikace ostatním profesím a dalším. Komora daňových poradců ještě doporučovala, že by bylo možná vhodné znát stanovisko Finanční správy, jak by tedy v případě přijetí této novely byla schopna bez nějakých větších problémů kontrolovat tuto situaci a podobně.

Takže si opravdu nemyslím, že to je věc politická. Je to věc věcná. A teď je na vás, abyste opravdu vaším rozhodnutím udělali tu situaci takovou, která neudělá víc škody, než přinese užitku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Zeptám se znovu, jestli pan navrhovatel chce vystoupit se závěrečným slovem. Nechce. V tom případě jsme vyčerpali závěrečná slova a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance.

Já si tady nastavím majoritu a přednesu vám návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 80/6."

Zaznamenal jsem žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Zagonguji, abychom sezvali kolegy z předsálí. Počkám, až se nám počet přihlášených ustálí. Poslanci ještě přicházejí.

 

Zopakuji tedy, že budeme hlasovat o schválení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a že budeme přehlasovávat veto Senátu, tedy je potřeba 101 hlasů. Myslím, že se nám počet přítomných poslanců a poslankyň již ustálil.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, bylo přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 123, proti 29. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a byl přijat.

 

Tím jsme se vyrovnali s tímto bodem. Děkuji vám. Děkuji panu senátorovi.

 

Otevírám další bod, jímž je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP