(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já nyní poprosím zástupce navrhovatele k bodu číslo 13, aby vystoupili. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hnutí SPD předkládá novelu, která má posílit odpovědnost zástupců státu za svěřený majetek, který by museli spravovat s péčí řádného hospodáře. Tento pojem znalo již římské právo, kdy z tohoto práva také při svém rozhodování vychází často Nejvyšší soud, když dovozuje, že jednatel je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, což znamená chovat se odpovědně, svědomitě, stejným způsobem, jako by pečoval o majetek svůj vlastní, to je, aby jej vědomě nezmenšoval nebo jej nijak neohrožoval, ale také aby byl majetek zhodnocován a rozmnožován v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná.
Takové pojetí přejímá i česká právní věda. Právo České republiky tento pojem má již zakotven v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Podle tohoto zákona jedná s péčí řádného hospodáře ten, kdo jedná pečlivě a s potřebnými znalostmi, s nezbytnou loajalitou. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
Pojmovými atributy péče řádného hospodáře jsou pečlivost, potřebné znalosti, podnikatelské rozhodování, dobrá víra, rozumný předpoklad, informované jednání, jednání v obhajitelném zájmu obchodní korporace, nepředpokládá však, aby byl vybaven všemi odbornými znalostmi, ale k jeho odpovědnosti postačí základní znalosti umožňující rozeznat hrozící hrozbu, škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku. Také zahrnuje povinnost rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu, a takovou pomoc zajistit.
Nejvyšší soud České republiky již v několika svých rozhodnutích akcentoval povinnost řídit se zájmy společnosti, resp. povinnost loajality, kterou považuje podobně jako část právní vědy za projev povinnosti péče řádného hospodáře.
Protože jsem členkou kontrolního výboru, kde projednáváme závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, vím, že často dochází v účetnictvích jednotlivých resortů, kontrolovaných úřadů, k chybám, které zkreslují účetní závěrky. Za mou krátkou dobu působení v tomto výboru jsme projednávali například kontrolní závěry z akce majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušný hospodařit Národní bezpečnostní úřad. Účetní chyby v hodnotě asi 5 milionů. Dále kontrolní závěr z akce peněžní prostředky určené na výstavbu dálnice D8, která se staví již od roku 1984, kde Ředitelství silnic a dálnic při zadávání veřejné zakázky nepostupovalo v souladu s právními předpisy a stavba byla k lednu 2016, kdy soupis dodatečných prací dosáhl výše 1,76 mld. Kč. Podle analýzy ČVUT je celospolečenská ztráta, plynoucí z odhalení zprovoznění ve výši 4 mld. Kč. Dále kontrolní závěr z akce účetní závěrka Ministerstva spravedlnosti za rok 2015, účetní chyby ve výši 39 mil. Kč. Dále kontrolní závěr z akce závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj za rok 2016, kdy účetní nesprávnosti byly ve výši přesahující 8 mld. Kč.
Jak se lidově říká, z cizího krev neteče. Milion sem, milion tam. A co hůř, miliarda sem, miliarda tam. A výsledek? Zaměstnanci byli proškoleni. Ve srovnání s kontrolou finančního úřadu u podnikajících osob, fyzických či právnických, tam nám nastávají pokuty, penále, mnohdy u drobných živnostníků, kteří se ke svému majetku, který ke svému podnikání potřebují, s tou péčí řádného hospodáře chovají, neboť je jejich vlastní.
A proto vás žádám o podporu našeho návrhu, protože majetek České republiky je nás všech a měli bychom se takto k němu chovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní poslankyně. Návrh jsme projednali v prvém čtení. Přikázán byl k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 69/2, 3 a 5. Rozpočtový výbor předložil zprávu, která byla doručena jako sněmovní tisk 69/4.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jan Řehounek, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Řehounek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak již tady bylo uvedeno, garančním výborem byl u tohoto sněmovního tisku ustanoven rozpočtový výbor, který ho projednal na svém jednání 6. 6. a v rámci usnesení 69/4 nepřijal k tomuto bodu usnesení. Chtěl bych jenom podotknout, že vlastně pro tento zákon na rozpočtovém výboru hlasoval pouze zástupce předkladatelů. Ostatní se zdrželi.
To je asi za mě v tuto chvíli všechno. Já se pak případně přihlásím do podrobné rozpravy.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní prosím zpravodajku ústavněprávního výboru, paní poslankyni Helenu Válkovou, aby nás informovala lo projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. My jsme projednali tento návrh na své schůzi dne 5. 9. 2018 a schválili jsme návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona se zdůvodněním, že v řadě parametrů by ještě vyžadoval přepracování, v řadě jiných parametrů by vyžadoval doplnění a celkově ta norma jako taková není v současné době z hlediska ústavněprávního posouzení připravena v takové kvalitě, aby mohla být doporučena Poslanecké sněmovně ke schválení. To je závěr ústavněprávního výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil s přednostním právem pan místopředseda Okamura. Prosím.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl navrhnout odložení přerušení projednávání toho zákona do projednání kontrolním výborem. Dostal jsem informaci, že předseda kontrolního výboru pan Kubíček by to rád ještě projednal, že se jedná o hospodaření s veřejnými penězi, takže tady mám procedurální návrh, abychom odložili projednávání tohoto tisku do projednání kontrolním výborem.
Já bych tady ještě připomněl, o co se v tomto našem návrhu zákona jedná. Novelou zákona, který předkládáme, se má zavést takzvaná péče řádného hospodáře pro všechny spravující veřejný majetek. Majetek státu musí jeho organizační složka, vedení i zaměstnanci, spravovat řádně. Má se tím zabránit excesům, při kterých vzniká státu škoda, ale není zřejmé, kdo za její vznik nese odpovědnost. Případně nenese odpovědnost vedoucí příslušného úřadu, například volený politik, tedy ministr či hejtman, ale jen zaměstnanec úřadu, který ale nenesl rozhodovací pravomoc.
Zákon je ale v prvé řadě deklarativní. Jednoznačně ustanovuje jasné pravidlo, že o veřejný majetek mám zákonnou povinnost starat se řádně, a pokud se tak neděje, porušuji tuto povinnost a hrozí mi trestní stíhání pro porušení zákonných povinností při správě svěřeného majetku se všemi důsledky jak trestními, tak ekonomickými. A to je cílem návrhu SPD, který tady předkládáme.
A tady je dneska právě ta právní mezera. Když byly třeba nějakým způsobem nehospodárně vynaloženy veřejné peníze, tak v podstatě finálně si škodu zaplatí občan a ten, který ji způsobil, na rozdíl od soukromého sektoru, tak samozřejmě postižen není. Tady byl dosud ten háček, že mnozí správci veřejného majetku a peněz neměli a nemají tuto zákonnou povinnost, a proto je nelze hnát k odpovědnosti.
Je to velmi jednoduchá a srozumitelná norma, která nic nekomplikuje, ale naopak vše zjednodušuje. Kdybychom měli takový zákon, tak mnozí lidé nejsou ministři a nenadělali by miliardové škody. A v případě, že by je udělali, přišli by o veškerý majetek a z vězení by ještě spláceli, tak jako je tomu v soukromé sféře, kde platí takzvaná povinnost péče řádného hospodáře. Proto se nedivím, že při našem návrhu zákona potrefené husy začaly kejhat a protestují. Myslete při hlasování na ně a hned vám bude jasné, jak potřebný náš zákon je.
Není pravda, že stát je nejhorším hospodářem. To je nepochopení podstaty problému. Všechny podniky, ať jde o státní či akciovou společnost, družstvo nebo s. r. o., fungují podle toho, jaký je v čele management a jaký je v čele šéf. Když je schopný, tak vše běží jak má. Problém nastává tehdy, když úřad, firmu nebo cokoli vede člověk bez osobní přímé odpovědnosti. To svádí ke zneužívání, k lajdáctví a podporuje neschopné tam, kde nemají co dělat. ***