(16.40 hodin)
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám, pane předsedající.
Volební právo je chápáno jako individuální. Každý má možnost se rozhodnout, zda se voleb zúčastní. Stát je garantem a nástrojem ochrany výkonu tohoto práva. Předpokladem funkčního volebního zákona splňujícího zadání stanovených principů by tedy měla být konstrukce, která umožňuje skutečně se voleb účastnit a nevytváří procesní ani jiné bariéry pro jeho uplatnění, třeba bariéry územní. Pro české občany, kteří se v době voleb nacházejí nebo dlouhodobě žijí v zahraničí, však existují procesní, ale také třeba finanční bariéry, které jim jejich výkon volebního práva značně komplikují nebo zcela znemožňují.
Ačkoliv je nyní ze zákona hlasování v zahraničí umožněno při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky, a to ve volebních místnostech, které jsou zpravidla zřizovány na zastupitelských úřadech, je možnost hlasovat v zahraničí pouze na zastupitelských úřadech kritizována, a to zejména s ohledem na značné vzdálenosti pro voliče při cestě na zastupitelský úřad, a to zejména v těch rozlehlejších státech, jako jsou např. Spojené státy americké, Kanada, Rusko atd., ale samozřejmě i v těch menších, kam se mnohdy musí volič dopravit ještě navíc dvakrát, a to při podání žádosti o zápis do zvláštního seznamu a pak při samotném hlasování.
Proto navrhujeme zavést možnost korespondenční volby, která by tyto bariéry odstranila. Možnost volit korespondenčně je tradiční např. právě ve Spojených státech amerických, Kanadě nebo Austrálii. V těchto zemích je shodou okolností silné zastoupení našich spoluobčanů. O to méně je pro mne přijatelný stav českého volebního práva, který pro ně bez možnosti korespondenční volby vytváří faktické technické překážky účasti ve volbách. Dám příklad. Cesta mnohdy v těchto zemích může mít stovky i tisíce kilometrů, znamená to tedy třeba koupi letenky a ještě k tomu, jak jsem zmínila, nadvakrát, protože je nutné se tedy dostavit na zastupitelský úřad nejdříve k zápisu při podání žádosti a pak při samotném hlasování. A při takových volbách, jako jsou třeba prezidentské, samozřejmě jsou dvoukolové, to ještě znamená dvojnásobek cest.
O tom, že nejde o netradiční institut, svědčí skutečnost, že v Evropské unii umožňuje svým občanům volit korespondenčně hned 24 zemí, jako např. Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko nebo Rakousko, stejnou možnost mají také občané Estonska, Litvy, Slovinska či Slovenska. Ve světě v řadě zemí, které jsem zmínila, funguje tato forma hlasování bezpečně už po desítky let.
Korespondenční volbu navrhujeme zavést ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, do voleb prezidentských a do voleb do Evropského parlamentu, zde však s tou výjimkou, že volby do Evropského parlamentu nebudou probíhat na zastupitelských úřadech. Hlavním záměrem předkladatelů je umožnit zjednodušení hlasování nejen pro české občany žijící v zahraničí, ale i pro ty, kteří tam studují, pracují, např. i v různých institucích, zastupují tak Českou republiku, a přitom pak nemají možnost je zúčastnit voleb.
Navrhovaná úprava počítá s tím, že by zůstala zachována i možnost vydávání voličských průkazů pro hlasování v místech mimo volební okrsky, kde je volič veden ve zvláštním volebním seznamu. Stejně tak zůstává zachována i možnost osobního hlasování ve volebních místnostech v České republice a na příslušných zastupitelských úřadech. Došlo by tak k rozšíření možnosti výkonu volebního práva.
Navrhovaná právní úprava nezavádí možnost korespondenčního hlasování při volbách do Senátu. V této souvislosti by bylo třeba řešit problematiku příslušnosti voliče do senátního volebního obvodu, který by znamenal větší administrativní zátěž v rámci určování volebního okrsku, další omezení by se pak týkala občanů, kteří nemají pobyt na území České republiky. Kvůli časovému omezení by nemohla být umožněna volba do druhého kola senátních voleb. Nemožnost korespondenčního hlasování v tomto případě je dána lhůtami, které jsou podle stávající volební úpravy ohraničeny 90 dny pro celý volební proces. Zavedení korespondenčního hlasování např. ve druhém kole voleb do Senátu by předpokládalo prodloužení volebního procesu tak, aby mezi prvním a druhým kolem voleb bylo možné zabezpečit rozeslání hlasovacích lístků voličům. Stejně tak v případě zkrácení lhůt při doplňovacích a opakovaných volbách a opakovaném hlasování by nebylo technicky možno korespondenční hlasování organizačně technicky zabezpečit.
Zajištění korespondenčního hlasování ve druhém kole prezidentské volby je provedeno v návrhu tak, že budou doručeny volební lístky voliči, tedy celé sady, dvakrát, pro obě kola prezidentské volby. Korespondenční hlasování bude podmíněno žádostí voliče o tento způsob hlasování, kterou musí adresovat zastupitelskému úřadu, kde je veden v seznamu voličů. Žádat o tento způsob hlasování může osobně či písemným podáním opatřeným úředně ověřeným podpisem voliče, dále prostřednictvím elektronického podpisu či v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky.
Zastupitelský úřad voliči vydá osobně nebo do vlastních rukou zašle hlasovací lístky a volič pak vybraný, popřípadě upravený hlasovací lístek zašle na adresu zastupitelského úřadu, která bude již předem předepsána na doručovací obálce. Při zaslání hlasovacího lístků zpět bude na úvaze voliče, zda zašle doručovací obálku doporučeně, nebo běžným způsobem. Doporučené doručování v zahraničí by mohlo činit v některých zemích, které tento zvláštní způsob doručování neznají, problémy. Předání doručených obálek zvláštní okrskové volební komisi zajišťuje již sám zastupitelský úřad. ***