(14.30 hodin)
Senátorka Emilie Třísková: Děkuji vám. Kteří chtějí důstojně dožít za pomoci rodiny a sociálních a zdravotních služeb doma, ve svém přirozeném prostředí, na které jsou zvyklí.
Je navrhováno navýšení příspěvku na péči z částky 13 200 korun na částku 19 200 korun za kalendářní měsíc u osob dospělých i dětí, kteří nevyužívají pobytové sociální služby. Tím dojde k navýšení finančních zdrojů příjemců na péči ve stupni závislosti IV, a tím ke snížení tlaku na poskytování pobytových služeb péče a vlastně i možnosti odlehčení rodině. Navýšení příspěvku na péči se dotkne téměř 25 tisíc osob, což znamená navýšení výdajů ve státním rozpočtu o částku 1,8 mld. korun.
Cílem senátního návrhu je řešit osoby s nejvyšší mírou podpory, které chtějí zůstat v domácím prostředí a důstojně v něm dožívat.
Děkuji vám.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní senátorko. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro zdravotnictví. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 160/2 až 4.
Já teď poprosím paní poslankyni Lenku Dražilovou, aby se jako zpravodajka výboru pro sociální politiku ujala slova, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Dražilová: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, paní senátorka zde stručně shrnula, o co se jedná. Já se k tomu už blíže vyjadřovat nebudu, jenom si dovolím připomenout, že v rámci prvního čtení ve Sněmovně byl podán návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů.
Garančním výborem, jak již bylo řečeno, byl ustaven výbor pro sociální politiku. Jednání sociálního výboru bylo zahájeno 2. října. Toto jednání bylo přerušeno a následně pokračovalo 24. října. Dovolím si přečíst usnesení sociálního výboru. Je to usnesení výboru z 19. schůze dne 24. října k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů:
Po odůvodnění senátorky Šárky Jelínkové, zpravodajské zprávě poslankyně Lenky Dražilové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
1. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,
2. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím paní zpravodajku výboru pro zdravotnictví, poslankyni Hanu Aulickou Jírovcovou, aby se ujala slova, případně nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila za výbor pro zdravotnictví. (Poslankyně Aulická si usnesení vyzvedává u předsedajícího.) Paní poslankyně to určitě umí zpaměti, ale pro jistotu si vzala text, aby to bylo přesně. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedo, za velkou výpomoc. Každopádně, usnesení je opravdu krátké, ale myslím si, že bude lepší, když vám ho přednesu tak, jak je napsané. Takže mi dovolte přednést usnesení výboru pro zdravotnictví z 26. schůze dne 26. září 2018 k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Po úvodním slově senátorky Emilie Třískové, náměstka ministryně práce a sociálních věcí pro řízení sekce legislativy dr. Petra Hůrky, zpravodajské zprávě poslankyně Ing. Hany Aulické Jírovcové a po rozpravě výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sněmovní tisk 160.
Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které máme celou řadu přihlášek. Jako první je přihlášena paní poslankyně Adamová Pekarová.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři, paní ministryně. Ráda bych se v debatě, nejdříve tedy obecné, vyjádřila k pozměňovacímu návrhu, ke kterému se v podrobné debatě hodlám přihlásit a který jsem představila už na výboru pro sociální politiku.
Myslím si, že tato novela je potřebná. Chtěla bych poděkovat senátorům za to, že ji připravili. Nicméně se domnívám, že zvýšení příspěvku na péči by nemělo proběhnout jenom v tom nejvyšším stupni a jenom pro některé, ale mělo by proběhnout i pro další skupiny zdravotně postižených a vůbec všech příjemců a mělo by konečně být systémové
Můj pozměňovací návrh obsahuje dvě varianty, resp. jsou v něm uvedeny dvě možnosti, ke kterým se můžeme následně vyjádřit samozřejmě hlasováním. Chci tedy představit zejména variantu číslo 1, protože přestože tady pozměňovacích návrhů bylo předloženo nebo bude ještě předloženo hned několik, které se tomu zvýšení věnují, tak můj pozměňovací návrh je přece jenom v něčem jiný, totiž v tom, že zavádí určitý systém zvyšování příspěvku na péči, který dnes je zvyšován, pokud se tak usneseme, pokud změníme zákon, a já si myslím, že tento systém valorizace je špatný, protože není předvídatelný, protože lidé, příjemci této sociální dávky, tohoto příspěvku na péči, kterých se týká, tak vlastně jsou odkázáni na to, jestli jednou za pár let tady dojde k otevření tohoto zákona, k novelizaci, a tedy ke zvyšování absolutních částek, ale nezohledňuje se v průběhu let, ve kterých nedojde k tomuto zvýšení, že třeba dochází ke zvyšování cen, že zdražují služby, které si tito lidé kupují a potřebují je ke svému každodennímu životu.
Proto jsem se zamyslela nad tím, jaký princip valorizace by byl vhodný, který bychom mohli zavést, aniž by se jakkoli naboural systém výplaty třeba ostatních dávek, a myslím si, že ideální je odpíchnout se od minimální mzdy. Je tomu tak, protože ve třetím stupni, který pobírají nejčastěji lidé sice s těžkou závislostí, ale přece jenom ještě ne v tak závažném stavu, že by třeba nebyli schopni některých úkonů sami, tak tito lidé velmi často jsou například - dám konkrétní příklad - vozíčkáři, kteří jsou schopni se zapojit do celé řady činností, ale potřebují častou asistenci, a pokud mají takovouto asistenci přijímat, tak pokud samozřejmě nemá být poskytována jenom v rámci nejbližšího okolí, rodiny, ale má být třeba i profesionální, tak samozřejmě musí toho člověka ten příspěvek na péči dostatečně ohodnotit, zaplatit, a to nelze jinak než aspoň v úrovni minimální mzdy, i když i to je tedy určitě pro celou řadu lidí naprosto nedostačující. ***